Celou tému jsem přečetl, aktualizoval jsem základní údaje a všechny odkazy jsou plně funkční. Ještě nyní doplním pár informací.
Tak jak jsem psal začátkem roku 2019, že investice do infrastruktury dosáhnou stropu a že to ekonomice pomohlo překonat krizi dekádu zpátky a nastartovalo celkovou proměnu Austrálie, tak bohužel vlivem pandemie COVID-19 se to "zvrtlo" a Austrálie se rozhodla i nedávný rozpočet pro infrastrukturu ve výši 100 mld. AUD navýšit až na další rekord 110 mld. AUD jako stimul pro ekonomiku:
Infrastructure investment laying the foundations for Australia's economic recovery . Ve stejném duchu jdou ale všechny státy a teritoria. I nadále je to na období 10 let dopředu, ale jde o to, že tento balík peněz se kdysi začínal na 1/10 této částky a postupně společenství zvedlo výdaje na 50, 75, 100 a tedy až 110 mld. CAD a i jednotlivé státy tyto výdaje proti stavu před 10 lety zvedají postupně na stávající opravdové rekordní částky, takže se staví všechno možné co je v plánech a taky se všechno možné co již byla potřeba zase opravuje. Ty částky je nutno brát s rezervou, protože v Austrálii se staví za vyšší náklady, než li v EU, čemu se věnovala i samotná Austrálie již vícekrát a já to i tady ve vláknu vícekrát zmiňuji,
http://www.afr.com/business/why-infrast ... 0801-j6yuu .
Okamžitý stimul pro dopravu pro rok 2020/2021 činí 7,5 mld. AUD:
https://infrastructuremagazine.com.au/2 ... e-country/ , jednotlivé hlavní investice jsem pak rozepsal do příslušných vláken.
Vzhledem k vodní krizi vláda 2x rozpočet i pro vodohospodářské projekty a to až na 3,5 mld. AUD. Já tady psal, že vysychají i velké přehrady, celkově země zápasí se suchem. Urbanizace států je taková, že většina populace žije v pár městech, vždy v tom hlavním v regionu. Ostatně to si stačí ty témy projít.
Vzhledem k uvedenému a taky v jednotlivých vláknech je více než jisté, že se bude na co dívat i následující dekádu co se dopravních staveb týče. Většina toho, co se zahájila před 10 lety, je v provozu aneb finišuje s výstavbou, takže lze vidět mnoha desítek km stavby dualizací, opravdu dlouhé dálniční tunely, mnoho obchvatů a další se zahajují do výstavby a další hromada připravuje. Pozornost se soustředí i na železnice (tam se má přesměrovat značný podíl nákladu a surovin), ale taky do veřejné dopravy, aby se silniční provoz odlehčil. Jde o to, aby se možná na opravdu 40 let budoval třeba nový obchvat, nové zkapacitnění koridorů, tunely pod centrama měst, tak aby to opravdu "vydrželo" a rozložil se ten podíl cestující veřejnosti i do dalších typů dopravy, ale na to je potřeba tu dopravní infrastrukturu vybudovat. Tedy třeba to metro, které se buduje, taky tramvaje a tomu přizpůsobit i tu infrastrukturu na zemi a inovovat to novou zelení a mobiliárem.
Hospodářská situace:
*HDP bylo v roce 2019 na úrovni bezmála 1400 mld. USD
*od r. 1992 tady byl konstatně jen + růst HDP; v roce 2019 +1,9%
*nezaměstnanost se pohybuje kolem 6,5-7% (+2% proti začátku roku)
*vládní dluh dosáhl v roce 2019 hodnoty 45% HDP (v roce 210 to bylo 20%)
Austrálie jako společenství zvedlo během dekády nejen výdaje do infrastruktury. Enormní výdaje jdou taky do armády. Začátkem minulé dekády vynakládala Austrálie na tento účel kolem 22 mld. USD a poslední 4 roky vynakládá 26-29 mld. USD. Tedy do armády se dává více peněz než li do infrastruktury, ovšem samozřejmě do armády dává jen společenství a nikoliv další státy. Tyto investice Austrálie realizuje proto, aby odstrašila od oblastí Pacifiku Čínu. I letos v červenci australský premiér obeznámil svět s tím, že do armády napumpuje Austrálie v propočtu 186 mld. USD. Je to plán nákupů na 10 let. V roce 2016 ta částka na 10 let byla taky rekordní a sice 139 mld. USD a již ta částka byla 2x než 10 let předtím. Austrálie ve velkém obměňuje ponorky a celé námořnictvo a letectvo. Indo-pacifický region dle ní je stále více ohrožován rozpínající se Čínou a pandemie COVID-19 tento proces ještě zrychluje a Austrálie se na to nebude jen dívat. To tedy jen na margo výdajů, že infrastruktura zdaleka není tím hlavním, co tady federativní vláda financuje. Je ovšem úspěch, že to financování infrastruktury se zvedlo za 10 let na tu částku, kde si stojí dnes.
Austrálie a zdravotnictví. To je taky něco, na co je nutno zaměřit pozornost. Již rok 2019/2020 byl rekordní a sice s výdaji ve výši 104 mld. AUD, to navýšení tam bylo 20 mld. AUD. Pro rok 2020/2021 se do segmentu zdravotnictví nalije rekordní částka 115,5 mld. AUD, tedy dalších 11 mld. AUD navíc. A k tomu dalších 467 mld. AUD na dlouhodobý zdravotnický plán. To je zase plán, který funguje v periodě 4 let a tento se zvedl proti roku 2019/2020 o rekordních 32 mld. AUD. Tedy zdravotnictví si jako celek polepší o 43 mld. AUD. Z toho jde 16 mld. AUD na boj s pandemii COVID-19 a dalších 1,6 mld. AUD na ochranu seniorů. Na léky jde navíc dalších 6 mld. AUD. Austrálie třeba sestavila 5-roční plán pro nemocnice a pro rok 2020/2021 se zvedá tato kapitola o větší částku, než byla v minulém roce.
Tím jen naznačuji, že segment infrastruktura ačkoliv vypadá jako něco masivní, tak zdaleka není. Rozpočet 2020/2021 je sestaven jako rozpočet pro oživení ekonomiky. Ta se má přizpůsobit novým výzvám, rozpočet podpoří vznik nových pracovních míst a zajistí bezpečnost státu, čímž vytváří nejlepší možné předpoklady pro zachování budoucnosti.
V daňové politice jsou až do roku 2023 výjimky a snížení placení daní dle počtu zaměstnanců a obratu. Všechno je sestavováno tak, ať byznys sféra udrží co udržet jde i navzdory propadům a netvoření zisků. V takovém případě se bude dokonce část daní z minulosti vracet, pokud se byznys udrží do dalších let. Tenhle výpadek na daních je dle nastavení rozpočtu nižší, než by byla ztráta, která by vznikla uzavíráním podniků. A do praxe se zavádějí nové programy zaměstnanosti, bydlení (1. splátka úvěru atd.), snížení daní jako celku, ale taky dočasné neplacení daní. S podobným pravidlem přicházejí i regiony. Vláda zavedla i 500 dolarové poukazy. Tohle všechno způsobí, že rozpočet 2020/2021 je sestavěn s deficitem ve výši 213 mld. AUD a státní dluh překročí 1 bilion.
Úřad BITRE (na začátku vlákna je odkaz) vydal
publikaci 2019, kde jsou dostupné údaje, které mapují infrastrukturu jako celek z pohledu
INFRASTRUKTURA & EKONOMIKA, vybírám z toho následující údaje ...
- 52.JPG (49.06 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 053.JPG (56.35 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 54.JPG (43.84 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 55.JPG (83.48 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 056.JPG (62.61 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 57.JPG (101.06 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 58.JPG (65.81 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 59.JPG (52.96 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 60.JPG (56.94 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 61.JPG (51.98 KiB) Zobrazeno 14526 x
- 62.JPG (60.02 KiB) Zobrazeno 14526 x