České dálnice > Diskusní fórum

2. úsek Selenec - Beladice

Stavební objekt 203 má délku 780m Stavební objekt 208 má délku 180m Stavební objekt 212 má délku 350m Stavební objekt 213 Zdroj fotek: VINCI Construction

Záruční lhůty dané koncesionáři jsou o několik měsíců až let delší, než-li záruční lhůty pro stát. V principu jsou delší o 1/4-1/3, není to ovšem pravidlo. Několik SO má rovněž i pozáruční "dodatky" o provádění pozáručních prohlídek. Většinu údržbových prací se bude snažit koncesionář vykrýt přes své společnosti v regionu. O možném zapojení desítek dodavatelů se uvažuje až při větších opravách a při GO úseků. Ještě nejsou známá přesná čísla o zaměstnanosti a celkovém počtu zůčastněných firem, ale již nyní je jisté, že při tomto projektu pracovalo najednou nejvíce lidí, strojů a firem v novodobé historii Slovenska. Tento projekt dostává mimořádnou pozornost i ve Francii, protože je to první PPP projekt na Slovensku, prozatím je úspěšný a kvalita realizovaného díla předčila všechna očekávání.

Osobně si myslím, že jestli budou intenzity v dalších letech stoupat (již nyní 2,5 měsíce jsou na úrovni 12.000 vozidel za 24h), koncesionář se nebude bránit ani případnému přehodnocení smlouvy (možná ovšem i s výňatkem z provozování mýta) a nejkritičtější úseky by mohl částečně nebo zcela i rozšířit. Tato varianta se ale zřejmě neodehraje, po dostavbě D1 po Košice. Rovněž by záleželo od rozhodnutí státu, co udělat s úsekem Trnava - Nitra, ale to značně předbíhám událostem.

Diaľničiar píše:úhradu splatní částky, kterou má ministerstvo koncesionáři zaplatit a rovněž i příslušní DPH.

DPH ze stavby co vím koncesionář neprofinancovával z dluhových peněz, byla tam snad jednorázová vratka státu, protože jinak by se muselo profinancovávat DPH včetně úroků, což je nesmysl, resp. pro stát by to v důsledku bylo o dost dražší zbytečně.

Část vozového parku SSÚR Selenec

O projektu: http://www.roadtraffic-technology.com/p ... xpressway/

Několik fotek z R1 a událostí kolem. Zimní služba byla ukončena. Na již 3 zprovozněné úseky se aplikovalo více jak 1.200t soli. Nejvíce sněžilo ve dnech: 21.12.2011, 21.1.2012 a 15.2.2012.

Záběr z nové R1 se dostal i na hlavní podstránku koncernu VINCI

V lednu tohoto roku došlo k rotaci šéfa společnosti R1 PR1BINA motorway concession company; novým se stal Eric Genetre k 9.1.2012.

Eric Delobel, první šéf, se stal k 1.2.2012 projektovým manažérem budoucího letiště: Grand Ouest Airport, VINCI Airports.

Odpočívka Tekovské Nemce

A ještě i slíbené speciální "auto vybavení" SSÚR Selenec.

SSÚR Selenec Hasičské vybavení doplním později, prozatím jsou zde dočasně dislokovány: terénní automobil Nissan a výkonnější těžký automobil s rozsáhlejším vybavením ze stanic z Nitrianskeho kraje.

Průjezd po nových úsecích R1 v únoru 2012 vozy údržby po poslední nadílce sněhu

http://vimeo.com/37174425

Severní obchvat BB je dostavěn - o měsíc se dostane do provozu

Odevzdáním 4. úseku se 1. PPP projekt na Slovensku stal konečnou realitou

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=187&t=3629

Děkovné podujetí konané o víkendu:

4.11.2012 proběhla na odpočívce Tekovské Nemce akce s názvem "Den bezpečnosti na silnicích"

Tady to vlákno načítat je už fakt hrozné, prosím vás Diaľničiar, vkládejte těch fotek přímo méně.

Mně to načetlo hned, divné...

jak jsem slíbil, Milan Dermek, kterému jsem psal provedl odbornější návštěvu HaZZ a nafotil i Hasičská stanica Selenec Vedľajšia hasičská stanica OR HaZZ v Nitre, určená najmä na zásahy na rýchlostnej ceste R1.
Počet príslušníkov na smene: 4 Tyto fotografie jsou zde umístněné s povolením autora: Milan Dermek. Zároveň dávám odkaz na jeho web: http://www.protipoziarne.sk/

Projekt R1-PR1BINA je 4. nejlepším PPP projektem v regionu Evropy, Střední Asie, stř. východu a severní Afriky. Ocenení projekt získal v rámci soutěže Top 40 PPP Projects in Emerging Markets. Ceny udělovala Mezinárodní finanční korporace (IFC ‑ International Finance Corporation) na slávnostní ceremónii ve Washingtone 18. dubna.

Společnost Granvia si vezme nový úvěr a vydá tzv. projektové dluhopisy za 1,25 mld. €. Dosáhne se tak roční úspora pro refinancování 46 km R1, čím samotný stát ušetří ročně 5 mil. €, celkem za celé období splátek až 130 mil. € - tedy celou jednu roční splátku za tyto promptně postavěné úseky.

Nyní se na financování podílí 12 bank za účasti s EBOR, ovšem v podmínkách z roku 2009, z období krize a recese a nyní jsou podmínky pro financování výhodnější než v minulosti.