elrondecuba píše:... Podle cca půl roku staré informace od kolegy z Chorvatska se v tu dobu nejpravděpodobněji jevila následující varianta výstavby: ...
zadáno do příprav je následující
*47 km dálnice v plném profile
*14,7 km spojovacích silnic
*to vše za 9,1 mld. HRK aneb 1,2 mld. € (hrubý odhad)
Přes tohle nejede již vlak. Samotná realizace bude záležet od zajištění zdrojů. Chorvatsko ale začlenilo tyto plány do dopravních, zahrnuje je do plánů pro financování fondy EU. Bez toho není na programu dne nic z tohoto aneb realizace na 30 let. Intenzity a studie s odhadama rozhodnou o pořadí etap a o jejich rozsahu jestli kde 1/2 profil nebo opravdu rovnou plný.
A Pelješac jakožto dálniční přechod ne že není na programu dne, ale nebude již dálniční trasou. Neplánuje se jako dálniční koridor. Chorvatsko silničním provozem spojeno bude, což doposud nikdy nebylo a dálnicí spojeno jednoduše na svém území nebude. Není to arabský stát, aby uměl ufinancovat takové mostní propojení a není ani Norskem. Oni si mohou dovolit stavby za mnoho mld. USD na jakákoliv propojení, kdy se ostrovy napojí na pevninu ať ostrovy jako státy nebo ostrovy, které jsou vzdálené od hlavního centra, ale Chorvatsko doopravdy ne. Bohužel není Chorvatsko ani státem Brunej, který má obdobný problém rozdělení území, ale který to právě takhle řeší dlouhým přemostěním. Na dálniční parametry chybělo dalších 250 mil. €, ale pak studie a ochota financovat to. To je obdoba D3 na Slovensku od Svrčinovca, kde je 1/2 profil a stačí to. Ochota platit tam další stovku mil. € již nebyla. Budovat bezdůvodně zkapacitněné tahy není smysluplné.
Dálniční trasa s mostem Pelješac se začala budovat. Premiérem Sanaderem, opisoval jsem to na několika místech v jiných souvislostech. Ale bohužel, finanční krize to zastavila a to stejně jak celou řadu dalších silničních a dálničních staveb na území státu. Chorvatsko ale stavby nezastavilo zcela, zadlužovalo svoje dálniční podniky, bralo si úvěry na pár let s vysokým úrokem až najednou dluh za dalších 6 let vzrostl tak, že se státní dálniční firmy ocitají před krachem, tudíž stát, protože stát za ty firmy a úvěry ručí. Záchrana firem spočinula v celé škále reforem a díky tomu se transformovalo zadlužení ve výši 60% dluhů, kolem 3-3,5 mld. € a stát zase dovede úvěry splácet. Znamenalo to ale především to, že ne že firmy si budou stavět jak chtějí, ale stát bude mít dopravní plán a bude jej plnit. Bez většího zadlužování vyjma relevantní banky. A to mj. značilo, že EU neschválila opodstatněnost Pelješacu jako dálnice. Ale ta stejná EU výjimečně zafinancovala tak velký projekt tohoto typu, ale hlavně proto, že spojuje území EU.
Bez ochoty EU by Pelješac nebyl ve výstavbě ani dalších 10 let. Polovina investičního rozpočtu investora Hrvatske Ceste. A opravdu pokrytí nákladů je 85% ze strany EU.
Sanader stačil realizovat jen ten trčící pilíř v moři a staveniště.
Tak de facto tohle vlákno začína. Výstavbou mostu, který měl být v provozu již 10 let a jakožto most dálniční. Odkaz na video do jakého stadia se to až postavilo a ve kterém na dlouho zamrzlo:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 00#p143600 .