Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od Diaľničiar »

V provozu je dnes 483 km dálnice A1. Všechno to začalo v roce 1970 se začátkem výstavby 39 km dlouhého úseku Zagreb - Karlovac, který se v roce 1972 odevzdal do provozu. Kratší video pro připomenutí, v popisu videa je text, který lze přeložit:



Pak se až do roku 1999 do země nezakoplo. Nejvíce zprovozněných km se odehrálo v dekádě 2003 až 2013 a sice 425 km. Rok 2013 byl posledním, kdy se nějaký úsek na A1 odevzdal do provozu a uplyne více než deset let, než se další do provozu dostane. Dávnější mezera byla 27 let ... tak to ta ambice a i šance na dokončení před brány Dubrovniku jsou dnes lepší. Ovšem rok 2013 nebyl posledním co se investicí týče; stát investoval do vylepšení několika objektů, odpočívek, tunelů, postavil přivaděče a přidal další větve na některých MÚK, další proměnlivé značení, záchranářská centra ... a dnes přidává inteligentní moderní kamery.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
michal
Příspěvky: 4518
Registrován: 14.3.2009 8:53:04

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od michal »

Diaľničiar: Nevíte náhodou prosím, při jakých intenzitách se začíná regulovat doprava v tunelu Sveti Rok?
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od Diaľničiar »

Ne, to doopravdy nevím, jaké číslo je to, u kterého se začíná regulovat provoz. Protože jednou je to u nižšího, jindy u vyššího, protože parametry pro tato rozhodnutí jsou v zásadě zahrnuté ve 3 zákonech/nařízeních v rámci provozu a HAC musí vyhodnotit provozní situaci. Někdy je kolona 7 km a provoz není přerušován v tunelu Sveti Rok a je přerušován v kratších tunelích, jindy je kolona 17 km a stejně není provoz regulován ve smyslu "červená, stop, stojíte". Vy stojíte, ale "v zelené". Jedno je kolona, která není nebezpečná, jindy je kolona, která vytváří nebezpečí. Jiný provoz je na úsecích u Karlovacu a u Sveti Rok tunelu tyto intenzity způsobují kolaps provozu. Vím asi proč se ptáte, protože se mě to ptá hodně lidí, kteří ten provoz tam zažijou v létě a projdou tou situací. Pokud se ptáte na kapacitu úseku, tak ta je v sezoně o víkendu překročená. Regulace tedy závisí na mnoha faktorech.

Průměrný roční denní provoz již v roce 2006 přesáhl 10 000 a v létě dosáhl 28 000 vozidel. (tunely Mala Kapela, Sveti Rok)

Provoz 2021: https://hrvatske-ceste.hr/uploads/docum ... e_2021.pdf se 1,65x znásobil. Tehdy byla 1 roura, dnes jsou 2 roury. O sobotách je kapacita ale vyčerpaná stejně jako "tehdy".
průměrný roční denní provoz<br />průměrný letní denní provoz<br />údaj 32,7 je délka v km v daném úseku s tunelem Sveti Rok
průměrný roční denní provoz
průměrný letní denní provoz
údaj 32,7 je délka v km v daném úseku s tunelem Sveti Rok
0x.JPG (12.83 KiB) Zobrazeno 4200 x
To jsou průměry. Extra sobota je daleko nad tím. Vysoce nad tím je období od čtvrteční noci na pátek až do neděle oběda. Provoz 2022 je zcela jistě jinde než vloni.

Tunel Sveti Rok je v jiném problému, respektivě u dvou, jeden je přírodní a druhý technický. :arrow:

1. tunelový úsek je ve složitém terénu, kde z jižní strany vede sice více jízdních pruhů, ale pro silný boční vítr je stejně provoz po tom krajním znemožněn, což platí mimo léta; v létě pak kvůli intenzitám by tento fakt způsoboval dodatečné problémy s plynulosti

tento problém si vyžádal již řešení za v propočtu 120 mil. € v ex dekádě resp. 2007 - 2012, anti-air zábrany a extra bariéry z gabionů, čímž se snížil počet hodin uzavírek pro nepřízeň počasí - ta cena je zásadní navýšení původní ceny tunelů, to jen tak mimochodem

Mala Kapela je nejdelším tunelem v Chorvatsku a je dlouhý 5 821 metrů, zatímco Sveti Rok je dlouhý 5 679 metrů a má čtyři bezpečnostní východy pro vozidla a 15 cest pro cestující. V Malé Kapele je počet těchto bezpečnostních východů pro vozidla ještě vyšší - je jich šest, zatímco pro cestující je 14 východů. Rychlost jízdy tunely je omezena na 100 km za hodinu.

Kritickým úsekem je z hlediska bodu č. 1 úsek Tunel "Sveti Rok" - Maslenica. Dodatečně se postavilo: 2 vysoké náspy o max. výšce 30m a délce 200m. Jako řešení výstavby těchto vysokých náspů na strmém povrchu , byl aplikován Maccaferri Terramesh System, který se skládá z gabionů. Jen tohle vyšlo na 49 mil. €. Když tudy jedete, tak to lze vnímat. Kdysi se to vnímalo také, pocitově bočný vítr dával o sobě znát. U projektu dálnice kdysi U.S. firmy s geology varují, že by bylo lepší tunel upravit vzhledem na "foukání", ale cena hrála význam a navržena byla dnešní trasa. Všechna vylepšení jsou aplikována dodatečně.

Než se dostanu k bodu 2., tak HAC se řídí následujícím:

*zákon o bezpečnosti silničního provozu: co smí vozidlo, co nesmí vozidlo a pokud tedy je vše plynulé a provoz vázne, tak je naplněn scénář pro "zásah" - nebo-li regulaci, ale musí se vyhodnotit proč je tomu tak (dopravní nehoda, požár vozidla v jízdním pruhu, v odstavním prostoru atp.)
*a další 2 nařízení EU - jsme u bodu, kdy se Chorvatsko řadí k bezpečným státům z hlediska provozu na dálnicích i extra v tunelech
resp. tedy
  • * Směrnice 2008/96/ES o bezpečnosti silniční infrastruktury
    * Směrnice 2004/54/ES o minimálních bezpečnostních požadavcích na tunely v transevropské oblasti
    silniční síť
    * Směrnice 2010/40/EU o rámci pro rozvoj inteligentních dopravních systémů
Chorvatsko se tímto plně řídí. Jsou to ale individuální čísla pro jednotlivé dálniční úseky, včetně tunelů. Tady hraje roli formulace tunel delší než 500m. Další fakta se točí totiž kolem skutečných okolností na konkrétních úsecích. Není tunel jako tunel.

Existuje dokument klasifikace silniční sítě Chorvatska. Stejně tak existuje dokument klasifikace chorvatských dálnic nebo-li Klasifikacija autocesta u Republici Hrvatskoj. Ten pojednává mj. o bezpečnosti v tunelech. Tento dokument také uvádí, že Chorvatsko doposud postavilo 1314 km silnice s parametrama dálnice, takže i když se uvádí číslo 1306 nebo 1316 atd., lze se držet faktu 1310 vzhledem na překlasifikaci v minulosti. Tento svazek se věnuje dopravní nehodovosti, takže třeba v letech 2007 až 2016: 2007 zemřelo 63 lidí, v roce 2016 to bylo 25 mrtvých.

Píšu to proto, že regulace provozu je spjatá přímo s bezpečností silničního provozu. :idea: Prostřednictvím evropského projektu European Tunnel Safety Assessment Programme (EuroTAP), na kterém se aktivně podílí, Chorvatsko otestovalo část svých tunelů a získalo za to uznání za dosažení bezpečnostních norem. To je část stavební, technologická. Aby tomu tak bylo i v praktickém životě, tak se musí hledět na dopravní situaci.

Když si odmyslíme důležitost, kterou představuje dálnice A1 pro Chorvatsko (spojnice sever s jihem, uznání E silnice dohovorem se Ženevy atd.), tak si musíme vzpomenout na průběh realizace. Geologické podklady USA, také část výstavby a financování. Realizace ale především národní kapacity. Vše ale s ohledem na cenu. Vše se zde dá dočíst, ale připomenu základ:

Ze Záhřebu do Karlovacu trasa vede jihovýchodně od železniční trati Záhřeb - Karlovac - Rijeka (dnes již část v modernizaci a jako celek to bude největší infra- projekt státu) a hlavní silnice Záhřeb - Karlovac, přes pláně. Je to cesta navržena pro vypočtenou rychlost 120 km/h a půdorysně vytyčena třemi oblouky o poloměru 10 000 metrů a 15 000 metrů, bez větších stoupání. Úsek z Karlovace do Vukova Gorica je velmi dlouhý komplex, protože řeší průjezd okrajem širšího centra města Karlovac. Na křižovatce Bosiljevo 2 tras směrem na Split a Dubrovník se odděluje na jeden směrem na Rijeku. Od křižovatky Bosiljevo 2 do Josipdolu trasa prochází terénem, ​​který je částečně rovinatý a částečně kopcovitý. Z Josipdolu tunelem Malá Kapela ke křižovatce Žuta Lokva magistrála částečně prochází kopcovitým a horským terénem, s velmi složitým reliéfem a s velkými prostorovými omezeními. Cestou z Liky k moři dálnice míjí masiv Velebitu. Dálnice překonává průsmyk tunelem Sveti Rok. Z jihu od vjezdu do tunelu Sveti Rok do Maslenice trasa prochází zónou silných bouřek, takže při navrhování se snažil vést silnici co nejblíže terénu, přes zářezy a tunely. Od mostu Maslenica přes křižovatku Zadar 1 na křižovatku Zadar 2, trasa je vedena poměrně mírnými a příznivými dispozičními prvky terénní podmínky umožnily proběhnout trasu bez větší újmy na přírodních hodnotách krajina. Dálnice pokračuje směrem na Šibenik po rovinatém terénu s mírným sklonem zatáčky a malé vertikální sklony. Ze Šibeniku pokračuje prodloužená trasa a dále byly vybudovány viadukty v místech větších prohlubní v terénu. Úsek Prgomet - Dugopolje začíná na severních svazích kopce Ljubeč, obtížné terénní podmínky, nerovný po silnici a přes tři viadukty se dostává na náhorní plošinu Radošić. Poté dálnice nejprve stoupá a poté klesá na náhorní plošinu Konjsko. Trasa prochází tímto územím přes okrajové části a ve vyšších nadmořských výškách, aby se zabránilo záplavové oblasti. Poté dálnice klesá do zóny mimoúrovňová křižovatka Dugopolje, která spojuje Split s dálnicí. Na straně Splitu přes Zagvozd do Ploče se trasa táhne kopcovitým a horským terénem, ​​obtížně schůdným, krasová skála dominuje v tomto prostředí.

HAC se řídí metodikou výzkumu bezpečnosti silničního provozu pro dálniční síť. ;) Tato metodika nebyla k dispozici hned, ale se vyvíjí jak jdou roky. Klade se důraz na soubor technických parametrů, možnosti vozidel, skutečný stav provozu, stav vozovky, počasí a anlýza výskytu dopravních nehod a zemřelých osob.

Tak se dopracoval HAC až po to, že regulací tunelu Sveti Rok se dosáhne zlepšení bezpečnosti na navazujících částích. Včetně lepšího nájezdu/sjezdu na odpočívky, další uzly. A to také není dáno výhradně jedním numerem zvaným intenzita, ale stavem provozu. Tak se také dosáhlo, že u tohoto tunelu jsou lépe rozložené záchranní složky, že se úsek dostal do pravidelně monitorovaných ze vzduchu. A že se mu také věnuje patřičná pozornost ke stavu objektů. Doporučovaná rychlost není dodržována, ale limituje vozidla a dává se de facto motoristům najevo, že jsou v kritické části. Je fakt, že táhlé stoupání od moře způsobuje řidičům s těžším nákladem problémy a při silnějších nárazech u nepřiznivého počasí je jízda 3. pruhem rizikem. :idea: :o Tohle zjištění vedlo k trvalejším omezením ve využívání 3. pruhu, čímž se tvoří kolona již mimo tunelu. Od houstnoucího provozu jsme ale blízko k nehodám a k prvním omezením - regulaci - v provozu.

Číslo, intenzita provozu ale přispívá k jednomu z hlavních faktorů rizik pro bezpečnost a sice hromadná dopravní nehoda. :idea: Dostáváme se k desítce vzorců jakýma prostředkama lze tohle riziko snížit a jaký to má dopad na možný průběh atd. Stejně tak se vypočítá riziko plynoucí z individuálního selhání.

2. bod, který je kritický, je technické vybavení tunelu

Vždy se věnovala pozornost proražení tunelů. Málokdo to ví, ale když se zprovoznila 1 roura, faktem bylo, že vedlejší byla proražená, Chyběla technologie. Intenzity v minulosti mají nějaké propočty a 2. tubus se měl postavit o 8 let později, než se to dokončilo. A i to se dokončilo s omeškáním proti relitě, kdy již provoz stoupl tak, že 1- tubus nestačil, tvořila se běžně kolona 15 km a hodně motoristů sjíždělo z dálnice. Viz tady kolona 17 km: https://www.jutarnji.hr/naslovnica/hak- ... ra-3877548 . Aby doprava zcela nepadla, tak se provoz stal jednosměrním v 1 rouře. O rok po tomto se odevzdala do provozu další roura. 6 až 11 let před plánem. (kolona 9,5 km: https://www.index.hr/vijesti/clanak/smj ... 95529.aspx )

V 07/2022 došlo k požáru auta v tunelu: https://www.vecernji.hr/vijesti/zapalio ... ma-1603873 . Tunel se musel uzavřít pro provoz. Nejdříve 1 roura, pak obě. Tunel byl zcela uzavřen pro zadymení.

Požárů vozidel je v tunelu hodně. Takových článků je hodně. Zase je to dáno tím vozovým parkem, který dostane zabrat na tom dlouhém stoupání, na jízdě stovek km po dálnici bez větší přestávky a ta vozidla to "nedávají". (tomuto paradoxu, že u dálnice je více požárů než do té doby se věnuji v ČH: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 61#p258061 ).

Ventilace v tunelu Sveti Rok není ideální pro některé situace. Nejde jen o požáry a klasiku, že natáhne dým a vychrlí jej na trase, ale jde i o to, u kolon se zhoršuje kvalita vzduchu v tunelu. Dlouhá léta šlo slyšet, že řidiči "cítí zápach", přitom ventilace jede na maximum. Zase je to fyzika a stavební výsledek. Ten vzduch tam nedostatečně cirkuluje, špatně se odvádí a ani nemusí být vysoká intenzita, ale pro pokazené vozidlo na trase je problém v tunelu - a musí se začít omezovat provoz.

Jsou samozřejmě klasické situace, že projíždí extrémní množství vozidel a intenzity jsou všeobecně velmi vysoké, pak se reguluje provoz na 150 km od Záhřebu po Zadar. I s uzavírkama tunelů. Běžně, když se stojí v koloně kvůli dopravní nehodě i mimo tunel, tak se zastavuje provoz před nehodou před některým tunelem, protože v něm nelze utvořit "uličku". Občas nemá smysl přepnout jízdu do 1 pruhu a druhý zakázat, aby byl tunel průjezdný, když je stejně kolona. Těchto situací je ale tohle léto méně, než všech dalších.

Na jaro letošního roku byl falešný požární poplach, který zcela uzavřel tunel. Byl otevřen krátce na to. I taková situace nastala a ne jednou a nebyla žádná větší provozní situace v tunelu; https://hr.n1info.com/vijesti/alarm-u-s ... ba-smjera/ .

V roce 2016 byl vypracován dokument, který se věnuje rekuperaci, větrání ve vztahu k požáru v tunelu Sveti Rok. Tunel byl pro požár otestován. Založil se v něm na vozovce požár a pozorně se monitorovalo co to dělá s větráním. Kam a jak postupuje dým, jaké jsou možnosti regulace. Nebudu se tomu věnovat detailně, ale je to silná návaznost na to jaké technologie v tunelu jsou a co se děje u provozu a když začne v tunelu hořet resp. když hrozí riziko vzniku požáru, resp. by mohl požár vzniknout s ohledem na provoz mimo tunelu a vytvořenou kolonou v něm. Zde se bavíme o důležitých fázích pro zajištění bezpečnosti: evakuace a možnost hašení. (k tomu je potřeba mít prostor a průjezdnost)

Proces urychlené výstavby chorvatských dálnic je nepochybně nejperspektivnějším ekonomickým počinem, který si vzhledem ke svému rozsahu klade potřebu systematického sledování ve směru budoucího vývoje pokračujícího projektování, současné výstavby, ale i zejména údržby, z pohledu HAC jako spotřebitele elektřiny. Nejlepším způsobem, jak toho dosáhnout, je optimalizace. V Tunelu Sveti Rok se instalovalo podélné větrání prováděné ventilátorovými jednotkami zavěšenými na stropě tunelu. Jedná se o dvoucestné ventilátory, jejichž ventilační výkon je regulován počtem přiložených ventilátorů. Energetické potřeby větracího systému jsou značné a tvoří největší část celkové potřeby energie pro provoz tunelu. Ventilační systém tvoří dominantní složku instalovaného i špičkového výkonu. Ventilační systém sice většinou spotřebuje malou část celkového instalovaného výkonu, ale v každém okamžiku musí být veškerý tento výkon k dispozici na pokrytí případné mimořádné události, ale lze to řídit iz titulu maximálního zapojeného výkonu. Tunelové větrání sestává ze tří hlavních vzájemně se ovlivňujících komponentů:
- přirozené větrání v důsledku klimatických podmínek,
- pístový efekt v důsledku provozu vozidel,
- nucené větrání se zabudovanými ventilátory

Z uvedeného po složitých výpočtech vyšlo, že se musela zesílit záloha pro elektrické napojení tunelu. Původní cíl byl přitom dosáhnout jistou úsporu. U mnoha provozních situacích jsou ale rizika, že ani záložní systém by nestačil pro tunel v rizikové-krizové situaci. Na nějaký čas, časový interval, lze použít záložní zdroje na zesílení spotřeby mimo krizove situace: tedy když je potřeba zvednout výkon ventilace i bez toho, že je nehoda, tak se často musí zapnout záloha. Ta ale slouží na jiné účely, a proto se musí nejčastěji v letním období omezovat provoz tunelem, aby se situace s výkonem ventilace udržela v poloze, která nepřesáhne požadovaný výkon na nepřiměřeně dlouhý čas. Zesílení celého napájení si jednoduše HAC nemůže dovolit; ekonomicky výhodnější je regulovat provoz na úseku. I když se třeba na pohled zdá, že zdaleka nejsou takové kolony "jak bývají" a ani není nehoda.

Jsou situace a dny a hodiny ve dnech, kdy jsou kolony extrémní - je cítit, že ventilace v tunelu "na to nestačí", ale HAC provoz tunelem nezastaví. Když není nikde nehoda a další krizová situace, tak v zájmu udržení provozuschopném stavu se provoz snaží udržet a nikoliv jej "zrušit". Na rozdíl od "mimo-sezónních" období, kdy když silně fouká, tak se úsekem projet nedá. Když by panovala tato situace v létě, tak by se uzavřel úsek v létě. Dělalo se to, ale vzhledem na omezení tranzitu s tím většinou skoro všichni poradí.

HAC sám provozuje na své síti dálnic v roce 2018 celkem 35 tunelů v délce 35,8 km. Tedy jsou ty tunely Mala Kapela a Sveti Rok dlouhé, ale ani společně netvoří ani jen polovinu délky. :idea:
HAC stejně tak provozoval 90 mostů s délkou 12,5 km. K tomu 100 viaduktů s 27,6 km. (most vede nad řekou)
HAC dále spracuje 205 silničních přechodů nad/pod dálnicemi v délce 14,5 km.

V nejlepším roce doposud z hlediska provozu také problém s explozí vozidla v tunelu Sveti Rok a zrovna uprostřed
https://hrvatska-danas.com/2019/06/20/u ... irao-auto/


Psal se rok 2009, když se do provozu odezvdal 2. tubus tunelů Mala Kapela a Sveti Rok. Každý si od toho sliboval 3 věci:

*zvýšení plynulosti provozu a zvýšení bezpečnosti provozu
*snížení odklánění vozidel na vedlejší silnice v jednom resp. obou směrech, když byla nehoda
*zvýšení výnosů z výběru mýta

Právě ten fakt, že roury jsou vyražené a chyběla technologie rozhodl o tom, že se to tedy dokončilo. Jenomže původní plán byl, že provoz 1 roury vydrží alespoň 10-15 let a pak se provedou upgrady na původních rourách. Složitější je úsek se Sveti Rok, ale vzhledem na dokončení nebyl tehdy důvod na upgrade původních tech.

Tento 2. tubus do provozu odevzdal tehdejší ministr dopravy Kalmeta. Byla to i silná vzpomínka na Dr. Fr. Tudjmana, který dálniční projekt A1 silně podporoval včetně tunelových řešení. Tehdejší kritici mu oponovali, že v tunelech se budou sadit žampiony, protože tak dlouhým tunelem nikdo neprojede. Dnes vládne přesný opak.

Celková hodnota prací na ostatních rourách obou tunelů byla 787,5 milionu HRK a na oba tunely 2,3 miliardy HRK s tím, že práce zahrnovaly návrh, konstrukci, vybavení, nátěry a dozor.

Dokončení výstavby obou tunelových tubusů dvou tunelů bylo označeno za významný stavební počin, při kterém byly použity nové technologie vrtání a trhacích prací. Bylo použito kolem dvou milionů kilogramů výbušnin, což ilustruje složitost tohoto postupu.

Tehdy bylo v provozu 399 kilometrů dálnice ze Záhřebu do Ravče a tehdy za posledních šest let bylo otevřeno asi 510 kilometrů dálnic. :jidlo:
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 12.12.2022 9:25:26, celkem upraveno 2 x.
Důvod: oprava 4 překlepů
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
michal
Příspěvky: 4518
Registrován: 14.3.2009 8:53:04

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od michal »

Velice pěkně děkuji za vyčerpávající odpověď! :ok:
nollie
Příspěvky: 142
Registrován: 7.1.2010 21:41:08
Bydliště: ÚL
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od nollie »

I já děkuji za tento vyčerpávající příspěvek. Odpověděl mi na mnoho otázek, které mne vždy napadnou, když těmito úseky projíždím.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od Diaľničiar »

Konec kolon v této dekádě? Výstavba třetího pruhu dálnice Karlovac - Záhřeb začíná prvním krokem!

Chorvatské dálnice zahájí brzo investici, jejíž hodnota se odhaduje na 1,3 miliardy HRK, z čehož 85 procent půjde z fondů EU


https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... b-15280175

volně přeloženo

O stavbě třetího pruhu dálnice A-1 ze Záhřebu do Karlovacu se mluví léta a zdá se, že projekt bude brzy realizován. Bylo oznámeno na místní úrovni, v zastupitelstvu Karlovacké župy, a my jsme obdrželi oficiální potvrzení od mluvčí chorvatských dálnic Kate Kuprešak, že první konkrétní krok bude učiněn za deset dní - HAC vyhlásí výběrové řízení na projekt silnice.

Po výstavbě úseku ze Záhřebu do Karlovacu se bude stavět třetí pruh v úseku - z Karlovacu do Bosiljeva.

Výstavba nových sjezdů

Prefekt Karlovacu Martina Furdek Hajdin řekl, že velkou zásluhu na tom má krajský radní Dragutin Belavić (HSLS), protože jeho dlouhodobá iniciativa a následné dotazy iniciovaly jednání s chorvatskou správou dálnic, na posledním jim bylo řečeno, že začínal projektování třetího pruhu a hned poté se plánuje prodloužení této silnice na křižovatku Bosiljevo 2, křižovatku silnic na jih Chorvatska a do Rijeky a Istrie. Stejně tak bude zvažována výstavba křižovatek, tedy nových sjezdů z dálnice. Jak víme, projekt by zahrnoval rekonstrukci dvou nejdůležitějších a největších křižovatek na úseku - Lučko a Karlovac - a výstavbu sjezdu Lišnica, který by dal sjezd Duga Resa na dálnici (po Novigrad na Dobra sjezd a před sjezdem Bosiljevo 1) a také by byl postaven uzel Stupnik.

Karlovacský kraj oznámil výstavbu menší křižovatky Stativa a vyzval krajské radní, aby se „aktivně zapojili do veřejné diskuse a vypracovali koncepční řešení dalších sjezdů z dálnice“. S křižovatkou Stative by Karlovac měl dva sjezdy z dálnice, západní a východní.

Lučko dlouhodobě nesplňuje normy

Přestupní uzel Karlovac je spolu s Lučkem nejstarší v Chorvatsku a dlouhodobě nesplňuje dopravní normy platné před půl stoletím. V tuto chvíli patří k nejvytíženějším, vezmeme-li v úvahu, že se na ní „vykládají“ nejen vozidla, která zůstanou v Karlovaci, ale také všichni ti, kteří budou pokračovat v cestě po silnicích D-1 (dálnice Lič přes Plitvice) a D-6 (Stara Rijeka)). Nebude se tedy fakticky rekonstruovat, ale uzavře se stávající a postaví se nový, posunutý asi o kilometr a půl směrem ke kanálu Kupa-Kupa v Selcích. Kromě mýtné stanice je zde i příjezdová cesta, oplocení pro ochranu proti hluku a velká tkz zabezpečené parkoviště kamionů, kde byl instalován systém vážení těžkých nákladních vozidel. Rekonstrukcí by prošel i uzel Jastrebarsko, který se nachází na půli cesty mezi Karlovacem a Záhřebem a v jehož bezprostřední blízkosti vyrostla obrovská ekonomická zóna.

Připomeňme, že úsek dálnice Karlovac - Záhřeb byl postaven v roce 1972 a je druhým vybudovaným v Chorvatsku (úsek Orehovica - Kikovica byl zprovozněn pře ním) a v letních měsících je také nejvíce přetíženým. Největší dopravní zácpy v jižním a severním směru vznikají na úseku Bosiljevo 2 - Lučko. Pro ilustraci, úsek Záhřeb - Karlovac, vypočítali odborníci, má maximální kapacitu 60 000 vozidel denně. To jsou ideální podmínky, tedy žádné dopravní nehody a další okolnosti, které často způsobují dopravní zácpy. Průměrný denní provoz v roce 2021 se pohyboval mezi 35 000 a 40 000 vozidly, ale průměrný letní denní provoz je dvojnásobný a tento úsek dálnice je nejvytíženější v Chorvatsku. Jak moc nejlépe ilustrují dva údaje: úseky od křižovatky Bosiljevo 2 směrem na Rijeku a od Bosiljeva 2 směrem na jih, kam proudí vozidla přijíždějící úsekem Záhřeb - Bosiljevo 2, jsou individuálně vytíženější než kterékoli jiné v Chorvatsku. Stojí za zmínku, že všechna tato čísla rok od roku rostou.

Výběrové řízení je vyhlášeno do deseti dnů

- Plánované prodloužení třetího jízdního pruhu je za účelem zvýšení plynulosti dopravy a snížení kongescí zejména v turistické sezóně, jakož i snížení negativního vlivu nejstarších úseků (výstavba protihlukových stěn, odvodnění, zvýšení bezpečnosti dopravy) a poskytování lepších služeb uživatelům. Výstavba třetího jízdního pruhu bude ve dvou fázích, první se týká úseku Záhřeb - Karlovac a druhá Karlovac - Bosiljevo 2. Součástí stavby budou také všechny nové křižovatky předpokládané v územním plánu. Probíhá výběrové řízení na vytvoření projektové dokumentace pro první fázi - potvrdila nám mluvčí HAC Kata Kuprešak s upřesněním, že výběrové řízení na návrh úseku bude vypsáno za deset dnů.

Zahájení prací je plánováno na rok 2026, hodnota investice pro první fázi, Záhřeb - Karlovac, se odhaduje na 1,3 miliardy HRK, tedy 173 milionů eur, a pro druhou fázi, Karlovac - Bosiljevo 2, bude známa až po vypracování koncepčního návrhu.

Naprostá většina nákladů, 85 procent, by byla financována z peněz z fondů EU.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
nollie
Příspěvky: 142
Registrován: 7.1.2010 21:41:08
Bydliště: ÚL
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od nollie »

Výběrové řízení na projekt rozšíření dálnice A1 Zagreb – Karlovac – Bosiljevo II vyhlášeno:
https://www.poslovni.hr/hrvatska/hac-pl ... te-4369907
michal
Příspěvky: 4518
Registrován: 14.3.2009 8:53:04

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od michal »

Ráno jsem se díval na webkamery, za Splitem chumelilo. Tohle ale vypadá na slušný výpadek dodávek solanky... :D
Přílohy
Screenshot_20230121_164801_Maps.jpg
Screenshot_20230121_164801_Maps.jpg (155.25 KiB) Zobrazeno 3032 x
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od Diaľničiar »

Situace je dnes velmi nepříznivá v 1/2 území Chorvatska. Uzavřené jsou víceré hlavní tahy; dálnice a státní silnice nevyjímaje.

https://i.imgur.com/K3F1En4.jpg

Na udržení dálnice potřebujete větší počet techniky. Dalmácie všeobecně takovou techniku má jen v omezené míře; stejná situace je v části Španělska. Jednoduše když tady bude padat bílá nádhera, tak se to pro asi 1 týden v roce omezí na provozu. Je snadnější udržet vedlejší původní silnici. Než dálnici, která je širší a v horských úsecích snadno zafouká. A všichni kdo sem jezdí, tak znají o čem tady ten vítr je. Na pobřeží silný vítr a ve vnitrozemí (pobřežního pásma) je 25-50 cm sněhu.

Split - Omiš, výpadky proudu. Protože tam je spíš mix sněhu a deště, tudíž se lámou stromy a padá vedení.
Imotski, 40 cm za noc. Tam již nasazují těžké stavební stroje, protože s touto masou nehne obyčejný pluh.

fotky, videa:
https://www.vecernji.hr/vijesti/snijeg- ... ri-1650929
https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... i-15297697

Padá i na ostrovech. Třeba Brač má "komplexní problémy s dopravou". A přesouvá se tam pár kusů techniky.

Třeba celá správa silnic Splitsko-Dalmatské župy má k dispozici 25 nákladních vozidel s pluhem. Ale aby byl luxusní stav celoročně zajištěn, tak rozsah 100 ks který by tomu rozsahu silnic odpovídal, je zbytečně drahý. To je jednoduše žalostně málo za daných okolností. I proto se v zimě o asi 1/3 silnic v této části Dalmácie nikdo nestará. Vzhledem k tomu, že postižené je celé pásmo od Rijeky až po Splitskou župu (vyjma Istrie) a sněží i ve vnitrozemské Slavonii, tak nelze čekat hned tak zlepšení. To přijde jen s příchodem lepšího počasi +12 hodin. (tolik trvá dočištění silnic nižší kategorie). Aby se povedlo udržet provoz v zemi, tak se právě uzavřou některé tahy. Z dálnic se tak může přesměrovat technika na vedlejší hlavní tahy. A udržet alespoň tohle. Až nebude foukat, pak má smysl tam tu techniku přesunout. Do té doby to opravdu nemá smysl. Vítr uzavře dálnici i v létě ;) , čekat jiné podmínky v zimním období není na místě. :o
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
michal
Příspěvky: 4518
Registrován: 14.3.2009 8:53:04

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od michal »

Ty samozřejmě nečekám a objektivní (ekonomické) důvody zcela chápu, pro těch spíše pár hodin než dnů to opravdu nedává smysl. To víte, vidět zavřený takový kus, to se jen tak nevidí. Většinou to jsou kratší úseky, nejčastěji kolem Maslenice. A to je taky jediný kousek, který zatím zůstává uzavřený. No, nedivím se... Ale je tam krásně :)
michal
Příspěvky: 4518
Registrován: 14.3.2009 8:53:04

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od michal »

Tak už se o sněhu v Chorvatsku píše i na Novinkách :D
https://www.novinky.cz/clanek/zahranicn ... .seznam.cz
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatské dálnice (HAC) vyhlásily veřejnou soutěž na svěření práva užívání silničních pozemků pro dokončení stavby zařízení doprovodných služeb a výkon doprovodných činností v pohostinském a ubytovacím zařízení, jakož i odstranění části zařízení u. umístění odpočívadla Marune, dálnice A1 Záhřeb - Split - Dubrovník, úsek: Sveti Rok - Posedarje

https://www.hac.hr/files/shares/1.%20Od ... arune_.pdf

konečně se s tím začíná něco dělat :P
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
nollie
Příspěvky: 142
Registrován: 7.1.2010 21:41:08
Bydliště: ÚL
Kontaktovat uživatele:

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovn

Příspěvek od nollie »

Tak tohle je velmi dobrá zpráva. Doufejme, že to brzy ožije. Vždy když jedu okolo je mi toho místa líto.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

Je to neuvěřitelné, ale prozatím se s tím nic nebude dělat. HAC bude muset změnit "plánovaný koncept".

5.3.2023

Chorvatské dálnice (HAC) neměly při hledání investora, který by vdechl nový život "Velebitské královně" na odpočívadle Maruna na dálnici A1, třetí šanci.

Při poslední veřejné výzvě k užívání těchto pozemků nebyla doručena ani jedna nabídka, takže řízení bude zrušeno. U vjezdu do jižního portálu tunelu Sveti Rok zůstane až do odvolání opuštěný hotel a restaurace, nikdy nedokončená investice Mladena Nekiće, veřejnosti známějšího jako krále chorvatského prosciutta.

Obrázek
  • Silniční pozemek o výměře 1 973,59 m2 je dle aktuálních podmínek dán koncesí na 25 let, během kterých bude vybraný investor platit HAC měsíční nájem 41 598,21 HRK. Po uzavření smlouvy začne běžet lhůta rok a půl na dokončení výstavby I. etapy zařízení a zahájení ubytovací, obchodní a stravovací činnosti. Ve stejné lhůtě musí investoři odstranit druhou etapu stavby, která se týká dalších ubytovacích kapacit, o které, jak HAC upozorňuje, není zájem ani potřeba a jejichž výstavba není odůvodněna poptávkou uživatelů dálnice.


https://dalmatinskiportal.hr/turizam/-n ... ima/162158
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

Dnes kolem 11:10 na dálnici A1 severním směrem v tunelu Ledenik došlo k dopravní nehodě, při které zemřel jeden muž. Opakuje se situace z roku 2006.

Obrázek

Podle prvotních informací se nehody účastnila dvě vozidla. Kamion a dodávka. Kamion se dle informací pokazil a odstavil v jízdním pruhu, dodávka do něj narazila a v ní zemřel člen posádky.

...

Při zmínce o tunelu "Ledeník" mrazí nejednoho řidiče, protože v létě 2006 v něm zahynuly dvě matky a jejich dvě děti a dalších 7 osob bylo zraněno, když je přejel kamion tahač-návěs:



Tato nehoda bola až do 9. septembra 2008 nejtragičtější na chorvatské dálnici A1. V uvedeném roce 2008 při Gospići havaroval slovenský autobus a u této události zemřelo 14 Slováků, další 2 v nemocnici.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

Na základě vládního rozhodnutí o dokončení dálniční sítě Chorvatska a o načrtnutém modelu financování chybějících km na A1/A7, o čem jsem informoval zde:

viewtopic.php?p=274606#p274606
viewtopic.php?p=274607#p274607

Můžu sem doplnit informaci, že na konci tohoto roku plánují Hrvatske autoceste vyhlásit výběrové řízení na stavbu dálnice A1 Doli - Dubrovník. Tím začíná finalizace dostavby dálnice A1, v rámci které je potřeba postavit nejjižnější část A1 a sice Metković - Dubrovník. (dokončení dálnice je ještě stále v nedohlednu, ale pro praktické účely je právě segment Doli - Dubrovnik sám o sobě postačující na území Chorvatska do doby, než se vyčerpá potenciál mostu Pelješki)

Část Metković - Doli je prozatím v tzv. odkladu. I když nebyla MPR na rychlostní silnici napříč polostrov Pelješac prioritním prvkem, tak právě tohle 0,5 mld. € spojení umožní odložit realizaci dálnice v této části Chorvatska, než se neposune vývoj dál i v sousední Bosně a Hercegovině. Není to tedy prozatím potřebné.

Dálnice do Dubrovníku by stála v úseku Doli - Dubrovnik kolem 1,2 miliardy eur. Tato suma je odhadována a HAC jíž vícekrát informoval, že připravuje všechny fáze tak, aby se dala výstavba zahájit v období 2024-2026. Uvažuje se o prozatím 1/2 profilu, ale s rychlým dokončením do plného.

Zní to slibně. :)

zopakuji, že příprava dostavby se začala v roce 2019: viewtopic.php?p=190120#p190120
idejní záměr a EIA v roce 2021: viewtopic.php?p=230232#p230232
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

Na vlně optimismu po dokončení stavby mostu Pelješac se stát tedy rozhodl prodloužit dálnici do Dubrovníku. Jak bylo v tématu vícekrát zmiňováno, tak v HAC pracují na dokumentacích v části Doli - Dubrovnik, tedy od spodního bodu projektů kolem mostu Pelješac před brány města Dubrovnik v asi 5 km vzdálenosti od něj (Osojnik). Nedávno byl oznámen záměr zásadních finančních expanzí HAC. Plánuje se ale zlepšit i dálniční napojení na most Pelješac.

Obrázek

Harmonogram realizace v nejbližším období:

* tendr na dálnici Doli - Dubrovnik (do konce roku 2023)
- výstavba má trvat 3 roky
- délka činí asi 30 km dálnice
- součástí má být 30 objektů; 9 tunelů v délce 11 km, 10 viaduktů v délce 4,4 km a 12 nadjezdů

* koncem roku 2024 se má tendrovať uzel Metković - uzel Pelješac (od Karamatiće ke křižovatce Pelješac)
- výstavba má trvat 3 roky
- délka činí 17,5 km (z toho 9,5 km bude po různých objektech)
- od křižovatky Pelješac se po Pelješki most postaví rychlostní silnice v délce 4,5 km

Odhadovaná hodnota dostavby A1 v této verzi je 1,2 miliardy eur. Dálnice by podle plánu končila na křižovatce Osojnik, odkud by byla vybudována příjezdová cesta do Dubrovníku.

Dostavba A1 se má v těchto dvou částech dokončit v roce 2029 pokud půjde vše dle plánů.

Chorvatsko dál plánuje postavit rychlostní silnici na letiště Čilipi a hraniční přechod Karasovići s Černou Horou. Tím se vyčerpá skoro všechen zásobník silničních projektů pro tento region na jihu země.

https://www.jutarnji.hr/autoklub/aktual ... 20W45RQFBA
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

dostavba A1

K tendru:ZPRACOVÁNÍ PROJEKTOVÉ DOKUMENTACE A ZÍSKÁNÍ STAVEBNÍHO POVOLENÍ NA DÁLNICI A1, Úsek RUDINE - OSOJNIK
https://eojn.nn.hr/SPIN/APPLICATION/IPN ... id=7778387

"hraniční" nebo spíš začátek jižní fáze dostavby A1, tedy úsek vedoucí jak k Bosně a Hercegovině, tak v napojení na rychlostní silnici na polostrov Pelješac s pokračováním na Dubrovnik, tady je pro představu, co se všechno postaví:

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

V souvislosti se zajištěním velkého úvěru pro HAC: viewtopic.php?p=280561#p280561 doplním, že i vzhledem na ohlašované dokumentace pro některé úseky A1 je plán na dálnici Dubrovník - Doli vyhlásit tři výběrová řízení, a to na úseky Rudina - Slano, Slano - PUO Mravinjac a PUO Mravinjac - Osojnik.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

TECHNICKÁ FAKTA - k dostavbě A1, etapizace dostavby - v co nejsrozumitelnějším vyjádření (rozepsání uzlů, částí A1, rychlostních silnic - spojovací silnice od dnešního konce A1 až před brány Dubrovniku, dominantních objektů na trasách ...)

Na posledních 2 stranách se dá dočíst k přípravě dostavby A1 - připravuje se to po roce 2018/2019 s cílem zahájit výstavbu v roce 2024/2025. S tím, že na to půjdou EU fondy. Tak to se změnilo, ty fondy na to nepůjdou. Půjde na to tedy úvěr - největší doposud a s doposud nejnižším úrokem.

tady jsem uvedl podrobnosti kolem vyhlášení tendru na A1 i s mapou: viewtopic.php?p=280889#p280889

ty mapky mohu jen opakovat, existuje to podrobně rozplánované, s mnoha spojnicemi a dalšími doplňky, realizovat se to bude v etapách, ale jde o hlavní práce - hlavní dálnici A1 s napojením na Pelješac. Ona ta dálnice schází z obou stran. Nyní se půjde tendrovat ta jižní část pod Neumem, ale taky se dopracují projekty a do 2030 se má postavit i ta severní část nad Neumem. Bude se fázovat, což je normální postup, který odpovídá i tomu, že ne všechno je připraveno do tendru. I tak se ale zahájí tendry na 28,6 km A1 a další spojovací silnice k tomu. Bude to nejdrahší část na A1, což je ale dáno i tím logickým aspektem, že se srovnává něco se zbytkem, který tady stojí z dob, kdy ta výstavba tady byla opravdu levná i pro způsob realizace.
.
481de0db0f2b746d27ff7f1358770ba0_L.jpg
481de0db0f2b746d27ff7f1358770ba0_L.jpg (71.47 KiB) Zobrazeno 761 x
.
Tak si dovolím to trochu rozepsat, již vynechám ty úvěry a tendry. V minulosti se na to ptalo hodně uživatelů fóra, i v reálu lidí. A ještě víc po dokončení Pelješacu a sice: jak se to ponápají. Ale přesně tak, jak se i uvažovalo. Tady jde jen o postupnost výstavby.

A1 nezačíná tam, kde se teď jde obstarávat. Z pochopitelných důvodů pohledem do mapy to každý vidí. A tudíž ani dokončení těchto úseků cestující nepojedou po dálnici stále do Dubrovníku a samozřejmě naopak. Dálnice A1 totiž v současnosti končí na křižovatce Metković s rychlostní spojkou s Ploče a dálnice bude pokračovat do Dubrovníku od křižovatky Doli, tedy od křižovatky Rudine do Osojniku, což je úsek, pro který se v říjnu vyhlašuje výběrové řízení na dodavatele. Tomu odpovídá situační mapa o příspěvek výše. Tím bude zajištěno napojení jižní části A1 jak ve směru na Neum, tak na polostrov Pelješac, ale vy až pojedete z Pelješacu, tak najedete v Doli a ne v Rudine.

Jinak kompletní plán je takový, že od křižovatky Metković bude dálnice pokračovat směrem k mostu Pelješki a díky tomuto úseku by oblast Opuzena, která také není přímo napojena na A1, získala napojení na dálnici. Od křižovatky Metković přes Opuzen po křižovatku Pelješac je úsek dlouhý 18,4 kilometru. (TRASA: https://www.hac.hr/files/shares/2019-05 ... 5%A1ac.pdf ) Na tomto úseku vyroste i téměř tři kilometry (2960 metrů) dlouhý most Neretva a tři kilometry dlouhý tunel Ježevac. :idea:

Až se dálnice A1 dostane ke křižovatce Pelješac, která je i přes svůj název ve skutečnosti v údolí Neretvy, povede spojovací (dálniční) silnice v délce 5,5 kilometru ke křižovatce Duboka, tedy mostu Pelješki a dále na rychlostní silnici do Stonu. :idea:

Pro tento úsek Metković - Pelješki most se připravuje projektová dokumentace a do tří let se očekává výběrové řízení na zhotovitele. Tím úsekem by skončily plány na propojení jihu s dálnicí a vše by mělo být hotové do roku 2030. Nepůjde se to tedy tendrovat nyní, ale patří to k dostavbě A1 - tedy Chorvatsko to bude realizovat. Jen se dodrží co nejlepší (efektívní) etapizace výstavby.

Pokud jde o úsek Rudine - Osojnik, na který se očekává výběrové řízení a práce začnou brzy, je dlouhý 28,6 kilometru. (TRASA: https://i.imgur.com/7oKczWz.jpg )Tento úsek je nejnáročnější a zároveň nejnákladnější na stavbu, s četnými viadukty a tunely, z nichž nejdelší, 2,37 kilometru, bude tunel Crvena greda. Podle odhadů bude jeden kilometr této části dálnice stát kolem 27 milionů eur.
.
01.JPG
01.JPG (105.18 KiB) Zobrazeno 743 x
.
V rámci prací na tomto úseku bude vybudována rychlostní silnice o délce 6,6 kilometru, která propojí křižovatku Doli s rychlostní silnicí ze Stonu na Pelješki Most. Na křižovatce Doli nebude umožněn výjezd vozidel přímo na místní komunikace a bude také vybudována křižovatka Rudine, která bude napojena na místní komunikace na dubrovnickém pobřeží. V Primorje bude další napojení na dálnici přes křižovatku Slano. Samozřejmě bude nutné vybudovat spojovací silnici z Osojniku do samotného Dubrovníku. :idea:

Souvislá A1: I když s ohledem na to, že prochází územím Bosny a Hercegoviny, se o této variantě v současné době neuvažuje, stojí za zmínku, že existuje i projekt propojení křižovatky Rudine s křižovatkou Metković, čímž by byla dálnice z Dubrovníku do Neretva a další části Chorvatska nepřetržitě. :idea: Ten projekt se posuzoval ještě před 1. výstavbou mostu Pelješki ve Velké recesi a tady to myslím je rozepsané. Chorvatsko k tomu zaujalo jasný postoj: ze severu i z jihu to bude předpřipraveno pro takovou dostavbu, ale s mostem Pelješki již Chorvaté vnímají, že mají pozemní spojení s Jižní Dalmácii, a proto upřednostňují logicky tuto variantu přes vlastní území. Za to ale z velké části může i Bosna sama, viz historie.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

Zdá se, že hotel na Velebitu je prokletý. HAC odmítl Číňany, ale i dealery ojetých vozidel

Obrázek

Ani na čtvrtý pokus se chorvatským dálnicím (HAC) nepodařilo najít koncesionáře pro odpočívadlo Maruna s přidruženým hotelem, který se nachází přímo před jižním, dalmatským vjezdem do tunelu Sveti Rok. Zájem projevily dvě společnosti - prodejce ojetých vozů TRCZ ze Záhřebu a Pag Spa Hotel, podporovaný čínskými investory - ale jejich nabídky byly odmítnuty.

Na dotaz portálu tportal HAC vysvětlil, že při zpracování nabídek a související dokumentace bylo zjištěno, že „žádná z nabídek nebyla úplná, pokud jde o prokázání schopnosti uchazeče“. Neoficiálně jeden z uchazečů neprokázal finanční schopnosti, zatímco druhý nedokázal přesvědčit HAC, že má dostatečné znalosti a zkušenosti v oboru pohostinství. Připomeňme, že předchozí tři výběrová řízení nepřinesla své ovoce a HAC se při čtvrtém výběrovém řízení rozhodl změnit podmínky a snížit cenu koncese.

Zatímco podle prvních tří výběrových řízení měl budoucí investor platit HAC 5521,03 eura měsíčně, podle posledního výběrového řízení měl nový koncesionář platit zhruba o 1500 eur méně, tedy 4027,26 eura. Ostatní podmínky výběrového řízení se nezměnily, koncese tedy platí na 25 let a investor má po podpisu smlouvy povinnost dokončit výstavbu I. etapy stavby a zahájit činnost ubytovací, obchodní a pohostinství za rok a půl.

Zda HAC změní podmínky koncese v očekávaném novém pátém tendru, zatím není známo.

Hotel na Marunu, kterému se kdysi říkalo Velebitska kraljica, postavil v roce 2008 Mladen Nekić s pomocí úvěru od Chorvatské poštovní banky (HPB). Zařízení není dokončeno a nikdy nepřijalo žádné hotelové hosty. Všechno se pro Nekiće pokazilo, když se kvůli finanční krizi zhroutil jeho velký dům pro prosciutto Mataš MN. Firma skončila v roce 2010 v konkurzu a stejný osud potkal i jejího nástupce, společnost Jasen. Oba od té doby zanikly, zatímco hotel zůstal dodnes uzavřený, ponechán napospas času a zamýšleným cestovatelům.

Obrázek

I když se jeho podnikání zhroutilo, Nekić si stále nárokoval královnu Velebitu v konkurzním řízení. Stát se naopak rozhodl hotel s odpočinkovou zónou zabavit kvůli dluhům společnosti Jasen ve výši 7,6 milionu HRK .

Případ skončil u soudu v roce 2019 a teprve nedávno Městský soud v Zadaru vynesl pravomocný rozsudek ve prospěch Chorvatské republiky.

https://www.tportal.hr/biznis/clanak/ho ... _refresh=1
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Dálnice A1 (Zagreb - Bosiljevo - Split - Ploče - Dubrovnik)

Příspěvek od Diaľničiar »

Jen doplním vývoj: HAC zahájil proces VO pro úseky dálnice A1 z Rudina do Slanogu a ze Slanogu do Mravinjaca v celkové délce 20,5 km, zatímco trasu do Osojnika v délce 7,5 km připravuje.

Dálnice A1 se zase posune dál na jih. Nebo-li cestování se po projektě mostu Pelješki již brzo zase zrychlí a stane bezpečnějším.
.
411524163_3673505732964610_3428973088171487196_n.jpg
411524163_3673505732964610_3428973088171487196_n.jpg (163.65 KiB) Zobrazeno 260 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Chorvatsko“