Chorvatsko všeobecně

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Takhle ta letní sezona začíná:

:arrow: Uplynulý víkend dostalo Chorvatsko zabrat: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 59#p257959 .

:arrow: Občasně píšu jak se vybralo mýto. Prozatím ještě nečtu souhrnná data za uplynulý víkend. Ačkoliv ministerstvo dopravy již uvedlo, že se jedná o jedno z nejrušňejších období na min. dálnici A1 ... tolik bezp. uzavírek vyplývajících z provozu v rámci tunelových sekcí tady dlouho nebylo.

Ale hned 1. víkend 07/2022 tedy 1.7. - 3.7. byl překonán rekord z roku 2019 a tedy to byl historicky nejlepší víkend z hlediska "dálnic a mýta". Proti hodnotám 2020 a 2021 pak absolutní triumf ...

Všechny správcovské společnosti uvádí, že tento víkend byl lepším, tedy HAC, AZM (A2), Bina Istra (A8, A9).

HAC:
- projelo po "státních" dálnicích 724 758 vozidel (+10 220 proti 2019, +91 tisíc proti 2021)
- na mýtě se vybralo 39,1 mil. HRK bez DPH (+15% proti 2019)
- od začátku roku HAC vybral do 3.7. na mýtě o 7% více proti roku 2019 a projelo o 8% vozidel více proti 2019

Autocesta Zagreb - Macelj:
- po ní projelo 108 763 vozidel (+9,35% proti 2019; extra pátek 1.7. byl +17,65%)

Bina Istra
- po dálnicích A8/A9 projelo o +1,2% více vozidel jako o víkendu v roce 2019 a +13,2% více proti 2021

Soukromí koncesionáři neuveřejňují týdenní hodnoty mýtného.

_____________________________________________

Dnešním dnem ministr hospodářství upřesnil cenové úpravy PHM na ČSPH na další 2 týdny. Není to přesně jak to řekl premiér, ale platí, že pravidlo fixace cen PHM platí i nadále, ale s cenovým pohybem a sice :arrow:

Základní 1 litr benzínu bude stát 13,02 HRK.
Základní 1 litr nafty bude stát 13,43 HRK.

Dále řekl, že se mají vyrovnat ceny na dálnicích a mimo nich.

Tyto pravidla jsou platná prozatím do konce tohoto měsíce.

Změna proti dosavadním 2 týdnům je vyjma srovnání na dálnicích a mimo nich i pohybech benzínu/nafty:

Benzín stál doposud 13,5 HRK, tedy slevňuje.
Nafta stála doposud 13,08 HRK a bude stát 13,43 HRK, tedy zdražuje.

Pokud by vláda nedělala vůbec nic, pak by 1l benzínu vyšel na 15,7 HRK a 1 nafty na 14,92 HRK. (na 50l benzínu to činí 15€ rozdíl)

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... e-15223859
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

z dění v zemi

velké události během jednoho roku

Otevření mostu Pelješac za 4 dny, ukončení 300+ roční izolace jižní části státu.
Přijetí eura. (mění se celá řada zákonů)
Schengen. (je v očekávání i tento krok)

Chorvatsko & Rusko

Když dopadl "dron neznámé výroby" na parkoviště v hlavním městě Záhřeb, čemu jsem se zde nevěnoval, tak nastalo menší zhrození ze situace. Již tehdy zasedla rada generálů této země, ale nevznikl k tomu závěr. Řeklo se, že se "vyšetřuje". Delší dobu prezentovalo Chorvatsko spíš neutrálně-kladný vztah blíže k EU než k Rusku, ovšem delší dobu se výslovně politicky přiklonilo na stranu západu. S tím souvisí celá řada politických kroků ze strany Chorvatska. (pouze prezident Milanović jakožto obhájce Putina je v opaku s tímto konáním) . Byl prezentován závěr k události s dronem: cíl byl zřejmý a sice zasáhnout jeden ze dvou cílů jen velmi malý kousek od místa dopadu. Chorvatsko jako člen EU, NATO a oblíbená destinace v Evropě by bylo takto napadeno a zataženo do války nebo by se minimálně rozšířil strach. Nic z toho se nenaplnilo, ale Chorvatsko vnímá pozice u sousedů: Orbán v Maďarsku, Vučić v Srbsku, nestabilní Bosna. Premiér Plenković již dávněji řekl, že na Rusko se nedá spoléhat co se týče energií, protože Rusko již jednou vydíralo Balkán. S tím, že západ by měl více naslouchat Pobaltí, Polsku, Česku, které varují dlouhé roky před vývojem na východě. Jenomže slova se říkají, ale západ neuvěřil. Chorvatsko dlouhou dobu kopíruje kroky Západu.

Takže Moskva vydala dekrét, kterým přidala Chorvatsko na seznam států, které mají nepřátelské chování. :idea: Nic to: na tomto seznamu je již delší dobu EU jako celek, ale myšleno je tím vrcholní orgány. A pak celá fronta mnoha států a to nejen v Evropě. Co to prakticky znamená kromě omezení u zaměstnání v diplomacii atp. se ještě neví, ale dnešním dnem premiér Plenković docela chladně řekl, že je rád za tento vývoj, protože Chorvatsko tak patří do dobré společnosti. Dále dodal, že Záhřeb nemá ve zvyku tolerovat vyhrůžky, ale mohl by zahájit odvětu u Jadranu, čímž narážel na vlastnictví mnoha nehnutelností u občanů Ruské federace. Oddělení výstavby, které mj. běžně bourá černé stavby nebo načerno postavené oplocení na plážích vydalo již před týdnem, že vždy může vláda zahájit proces zpětvzatí majetku 3. strany mimo smluv, které tomu brání. Tedy občanům EU nic takové nehrozí, ale klidně může vláda za jistých podmínek zabrat tento majetek a klidně i za peníze a obratem jí zase vydražit, takže to stát nebude nic stát. Ale cílem samozřejmě bude, aby v Chorvatsku vlastnil nehnutelnost občan státu, se kterým nebude mít HR problémy konfliktního typu. Prolíná se tady vícero možností včetně možnosti na ohrožení u některých těchto "domků", protože jejich majitelé vedou v Rusku velké firmy. Ministerstvo dopravy již delší dobu avizuje, že může zahájit proces odnětí licencí pro některé státy, které podporují válku na Ukrajině. Chorvatsko tím neztratí nic, protože již dnes je problém tady zakotvit. Majetní Rusové se hrnou do SAE, nakupují zde apartmány, kterých cena stoupla o 300%, ale zrovna majetní Arabové rádi jezdí i do Středozemního moře, protože v rámci Francie a dalších zemí tady vlastní % firem a chtěji zde nabrat síly a pomalu nemají kde zakotvit. (i proto velkolepé plány na nová kotviště) Chorvatsko totiž formuje své poslední zákony ve smyslu cestovního ruchu a v tomto ohledu dbá na slovná spojení jako bezpečnostní status země jako nevyhnutelná záruka pro cestovní ruch. Na tom stojí 20% národní ekonomiky, nejvíce v Evropě a do bezpečnostního rámce pak lze zahrnout prakticky všechno: od kterékoliv druhu infrastruktury po poslední aktivity v životě.

HR zaujalo prozatím postoj ve smyslu, že každá akce vyvolá reakci a každý krok, který zhoršuje vzájemné vztahy bude následován recipročním krokem. Jsou možnosti, které mohou Rusko poškodit ze strany Chorvatska a Záhřeb nebude brát ohled a nyní ani nemusí, když je tedy nepřítelem. Chorvatsko se v rámci Balkánu spolu se Slovinskem, Severní Makedonii, Řeckem a Černou Horou řadí do linie pro západně, zbytek pro východně. Z geografické lokality pak i s Albánskem. Tito všichni jsou ostatně rovněž nepřátelé Moskvy. Záhřeb vnímá tohle zařazení spíš jako zdůraznění politických rozhodnutí proti Moskvě, protože MZV trvá na tom, že již samotné zařazení EU zahrnulo i Chorvatsko a již od této doby se nemůže Moskva více divit konání na Jadranu. Vícero ekonomů propočítalo, že zakázky mezi HR firmama a firmama v RF dlouhou dobu klesají a není to již žádná hrozba, i když by je Moskva zcela zrušila. Naopak, majetek Rusů na Jadranu se rozhodně nevyčísluje jednotkama ani desítkama mil. €, kdežto majetek Chorvatů v Rusku je zanedbatelný.

Rusko dnes považuje 53 států světa za nepřítele. Z toho je 47 členem OSN. A EU jako celek. Jináč řečeno, Moskva dnes považuje 1/4 států světa za nepřátelské vůči němu. (a samozřejmě, veřejně se tomu diví)

V tomto "politickém" duchu nebyl nedávno vpuštěn ani Vučić (Srbsko) na území Chorvatska. Nejednalo se o oficiální návštěvu a je nutno dodat, že SRB-HR vztahy se poslední dobou komplikují.

Chorvatsko & cestovní ruch

Chorvatské turistické sdružení včera informovalo, že v zemi je již denně více než 1 milion turistů. Z toho 90% ze zahraničí.

Nejvíce je jich na Istrii a to 277 tisíc.
Následuje Splitsko-dalmátská župa se 188 tisíci.
Pak Kvarner se 185 tisíci.
Zadarská župa se 167 tisíci.

Dle destinací je narváno ve: Rovinj, Vir, Medulin, Poreč, Umag a Dubrovnik.

Ze zemí dominují: Německo, Slovinsko, Rakousko, Polsko a ČR.

Z hlediska ubytování: 1/2 je v soukromí, 1/4 v kempech, 1/5 v hotelech a zbytek jako námořní možnosti.

Turistický trend od 1.7. do 20.7. je v úrovni 97% roku 2019. Před týdnem to bylo 95% a očekává se další nárůst.

Chorvatsko & plyn

Vláda oznámila, že zvedne kapacitu LNG na ostrově Krk z 2,9 mld. m3 na 6,1 mld. m3 během energetické krize v Evropě. Chorvatsko tak zajistí dostatek plynu pro sebe a všechny energetické potřeby sousedů: Slovinsko, Bosna a Hercegovina a Maďarsko.

Chorvatsko taky plánuje 2x kapacitu jadranského plynovodu JANAF, který taky zajistí všechny potřeby Maďarska.

Úvaha, že by se něco mohlo posouvat dál na sever (Slovensko) existuje, ale závisí od technických úprav a domluv s dalšími zeměmi, tedy již Maďarsko se Slovenskem, upřesnil Záhřeb.

Chorvatská vláda dále uvedla, že zásobník plynu Okoli je naplněn na 45%. K 1.10. se očekává 92%.

Chorvatsko se bude snažit s plynem zacházet šetrně, aby podpořilo státy, které budou mít s plynem problémy. Je to podobný přístup jaký zaujmulo Španělsko. Třeba se snížila DPH na dřevo z Chorvatských lesů, na 1%, což zajistilo, že dřevo se zdražilo "jen" o asi 10%. Je to důležité, protože dřevem se topí v oblastech, kde žijí spíš starší obyvatelé. Země ale vypracovala energetický plán i pro ceny plynu.

Ještě dodám, že úpravou na cenách PHM se ukrátil stát o asi 80 mil. HRK. Je to částka, kterou je Chorvatsko ochotno akceptovat. Dokonce existuje další možnost udržení cen, i když to není dlouhodobé řešení, tak se zmírnil růst cen, který beztak překročil 12% v minulém měsíci. Vláda dodala, že změna zdanění nesníží rozpočty HC ani HAC, protože ty mají navázané financování z tohoto druhu příjmů státu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatská vláda dnešním dnem oznámila nové ceny základních paliv v rámci tzv. fixace cen. Dosavadní ceny mají platit do konce měsíce, ale vláda snižuje ceny, takže proto uvádí novou platnost nových cen a to prozatím zase na období 2 týdny. :idea:

Nové ceny budou platit od 26.7.

Cena za základní 1 litr Eurosuper 95 již jen 12,03 HRK (dnes 13,02 HRK)
Cena za základní 1l nafty klesne na 12,89 HRK (dnes 13,43 HRK)

Obchodní marže zůstává v úrovni 65 lipa.

Bez opatření vlády by nafta stála 15,24 HRK a benzín 13,96 HRK.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko novelizovalo zákon o VO: odvolání proti výběru bude složitější. Má to zabránit procesům "odvolání pro odvolání". Ačkoliv v dopravě Chorvatsko čerpá EU fondy dobře, tak celkově na tom dobře není. A i v dopravě jsou evidována sdržení. Takže lepší legislativa je na místě.

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... a-15225366

Zrychlení: stížnosti se budou podávat elektronicky. A pak několik dalších úprav.

Vláda novelizovala zákon o veřejných zakázkách tak, aby se předešlo zbytečným odvoláním, která zastavují řízení a urychlil se postup při odpovědi na tato odvolání, a to vše na doporučení Státní komise pro kontrolu postupů zadávání veřejných zakázek (DKOM).

Odvolání tak bude možné v budoucnu podávat výlučně elektronicky, prostřednictvím systému e-Odvolání, což by mělo přispět k efektivitě odvolacího řízení, protože podání odvolání tímto způsobem zkracuje trvání řízení, a tedy samotné veřejné zakázky. Současné právní řešení implikuje elektronické odvolání jako možnost, nikoli však jako povinnost.

Rovněž podle současného zákona je veřejné zakázky zastaveno i v případě včasných a nepřípustných odvolání, dokud DKOM o odvolání nerozhodne.

Zadavatelé jsou povinni po skončení odvolacího řízení prodloužit lhůtu pro podávání nabídek, což umožňuje navrhovatelům, kteří nemají za cíl dosáhnout právní ochrany, zastavit proces zadávání zakázek vyhlášením odvolání nad rámec zákonných lhůt a vést k prodloužení odvolacího řízení. lhůtu pro podávání nabídek a tím zdržet řízení, což představuje zvláštní problém v postupech zadávání veřejných zakázek, které je financováno z fondů EU z důvodu potřeby dodržení stanovených lhůt pro čerpání finančních prostředků. Taková byla situace při zadávání veřejných zakázek na most Pelješki, jakož i při mnoha jiných velkých projektech EU.

Praxe DKOM navíc ukázala, že někteří navrhovatelé, kteří obratně využívají platná zákonná ustanovení, podávají odvolání bez odvolání. Prodlužuje se tak odvolací řízení a tím i samotné veřejné zakázky.

Praxe také ukázala, že některé podnikatelské subjekty nepodávají odvolání s cílem získat právní ochranu před nezákonným jednáním zadavatele, ale místo toho využívají zákonných ustanovení a nízkých odvolacích poplatků k zastavení procesu zadávání veřejných zakázek a odložení otevření veřejných zakázek. nabídek.

Proto tyto novely navrhují zavedení elektronické reklamace jako povinného, ​​tedy jediného způsobu podání reklamace. V roce 2020 se uvádí, že přes systém eStížností bylo nahlášeno 54 procent stížností a v roce 2021 63 procent.

Mění se i ustanovení, že se v řízení pokračuje, tedy že se otevírání nabídek neodkládá, a to v případě, že odvolání není přípustné nebo je zjevně předčasně načasováno.

V budoucnu budou muset odvolání obsahovat odvolací vyjádření, protože se stávalo, že někteří navrhovatelé na tuto podstatnou část „zapomněli“ a tím prakticky prodloužili lhůtu. Stížnost, která nebude obsahovat popis nesrovnalostí a vysvětlení, bude nově možné zamítnout jako nesrovnalost.

Navrhuje se rovněž upravit výši poplatků za odvolání tak, aby bylo dosaženo rovnováhy mezi odhadovanou hodnotou nákupu a právem na přístup k odvolání. Stanoví se minimální a maximální rozpětí výše poplatků za odvolání od minimálně 10 000 HRK do maximálně 500 000 HRK a mezi těmito částkami je stanovena výše poplatku za zahájení odvolacího řízení ve výši 0,5 procenta z odhadované kupní hodnoty.

Nařízení je harmonizováno se zákonem o rekonstrukci po zemětřesení, to znamená, že jsou definovány výjimky, kdy není zapotřebí zadávání veřejných zakázek, a hranice změny cen během trvání zakázky se zvyšuje z 30 na 50 procent z důvodu narušení trhu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

pro zajímavost ze železnic

V Chorvatsku běží megaprojekt, který je drahší, než byl již do provozu uveden most Pelješac: nakonec se postaví 70 km mostů a tunelů. Všichni na ministerstvu dopravy avizují, že tato dekáda patří v Chorvatsku železnicím. Investičně, reformama a cílemi. Logické to je, protože ostatní druhy infrastruktur stojí na 70-90%. (most Pelješac sám o sobě vyšel na 2 mld. HRK, v tomto příspěvku hlavní část obsahu 44 km úsek železnice v realizaci je drahší a sám o sobě jako jen část megaprojektu na železnici je větším megaprojektem sám o sobě, než zmiňovaný most)

Železnicím se zde extra nikde nevěnuji. Faktem je, že tratí je dost málo, často je to jednokolejka. Stanice jsou zaostalé. Čerpání peněz zpomaluje nedostatek projektantů a dalších byrokratických úkonů. Vícekrát jsem psal v rámci rozpočtu, že většina EU peněz směruje do železnic.

V realizaci je modernizace a výstavba 1. úseku tratě Záhřeb - Rijeka. Tohle jako celek je megaprojekt, který se srovnává s dálnicí A1 mezi Záhřebem a Splitem. Dálnice Záhřeb - Rijeka v provozu je, takže proč nezlepšit železnici? Obzvláště, když se z Rijeky stává největší nákladní přístav na Jadranu, staví se tam mj. i nová silnice D-403, nejdrahší silniční projekt v zemi.

Nyní se jedná o 44 km dlouhý úsek Leskovac - Karlovac. Píšu to schválně, lze si srovnávat s ČR/SR, jak si dnes stojí Chorvatsko i v tomto aspektu. Výchozí situace je totiž zase špatná. Hodnota této zakázky je 1,7 mld. HRK bez DPH. (230 mil. €) S výstavbou se formálně začíná v 10/2022 a má trvat 30 měsíců. Celková hodnota projektu se vším všudy pak je 2,7 mld. HRK. (360 mil. €) EK schválila před 2,5 rokama spolufinancování ve výši 85%. Až 14 odvolání provázelo tento tendr. Vítězem je Strabag. Financování je ještě z fondů 2014 - 2020.



Hlavní práce zajistí, že se po trati bude dát jezdit 160 km/h. Obnáší to rekonstrukci stávající tratě, vybudování nové koleje, rekonstrukci staníc a zastávek, montáž signalizací atd. V oblasti mezi Jastrebarski a Karlovac bude rychlost z prostorových důvodů omezená na 120 - 140 km/h.

Železnice Záhřeb - Karlovac je součástí výstavby tzv. nížinné železnice mezi městem Rijeka a hranicemi s Maďarskem a je její nejdrahší částí. Celá trať ze Záhřebu do Rijeky má být hotová v roce 2035 a náklady se odhadují na 2,8 mld. €. Kromě úseku Leskovac - Karlovac se bavíme o úsecích Karlovac - Oštarija, Oštarija - Škrljevo a Škrljevo - Tijani - Rijeka.

Nejsložitější a nejdrahší je část z Karlovacu do Rijeky s délkou 110,5 km. Tady bude železnice procházet mimořádně složitým terénem a plánuje se tady postavit 21 mostů a viaduktů a 19 v tunelech a galeriích. Asi 70 km bude vést po mostech a v tunelech. Tunely tvoří 57 km. Každý bude mít kvůli zajištění bezpečnosti 2 roury, takže se vykope 114 km rour. Nejdelší tunely budou procházet masivem Kapely: 9,3 km, 14,5 km a taky nejdelší viadukt 2,3 km.

Nebudu rozepisovat do detailů všechny úseky a podúseky ... ale pro úseky Karlovac - Oštarija a Oštarija - Škrljevo se připravuje studie realizovatelnosti, pro úsek Škrljevo - Tijani - Rijeka se hledají hlavní projekty a soutěž na zhotovitele se má vyhlásit v roce 2023. Úseky prochází územím Natura 2000, takže se musí pamatovat na ochranu ŽP. Hrvatske Železnice plánují i proto jako další úsek stavět Škrljevo - Rijeka.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Vláda schválila přesné zavedení eura v zemi. Během prvních 14 dnů 2023 musí obchodník vrátit spotřebiteli eura, i když ten zaplatí v kunách. Datum zavedení eura je 1.1.2023 s pevným kurzem, který má hodnotu 7,53450 HRK.

Duální platby jsou tedy umožněné od 1.1. do 14.1.
Období povinného zobrazování cen v obou měnách jsou od 5.9.2022 do 31.12.2023.

Výměna bankovek:

Termín není vládou definován, takže platí 12+ měsíců, tedy i do budoucna bude možno v chorvatské národní bance zaměnit kuny za eura. Mince jsou omezené na 3 roky po vypršení možnosti výměny bankovek ve všech bankách a poštách.

Hotovost si již obyvatelstvo a firmy mění, ale největší intenzita tohoto procesu se očekává právě v 01/2023.

Veškeré propočty na účtech budou dle kurzu k datumu zavedení eura a v souladu se zaokrouhlováním.

Členem národní rady pro zavedení eura se stal mj. i ministr dopravy.


Ekonomové země se mj. věnují faktu, že Chorvatsko se stává členem € zóny ve složité době. Není vyloučen i rozpad nebo upgrade tohoto bloku. Tak nebo tak bude ale ekonomika země s tímto novým faktorem stabilnější hned ve 2 ohledech a zreální se skutečný stav v zemi.

Centrální banka ozřejmila, že zavedení € voposud vždy způsobilo zdražování o +0,2% až +0,4%. To se dnes jeví jako zanedbatelný aspekt, ale taky je pravda, že právě pro vysokou inflaci bude nemožné určit kolik z toho bude mít podíl zavedení €. Tento proces není zdarma. Náklady u všech bank jsou 2,3 mld. HRK, zejména u IT systémů, náklady pro velké národní firmy se odhadují na 30 mil. HRK co jedna firma.

Centrální banka Chorvatska analyzovala dopady možností vlastní měny na krize v zemi za uplynulých 25 let a měnová politika země na rozdíl od mnoha jiných zemí, které když € přijímají a kritizují ztrátu vlastních možností ani nikdy nebyla v takovém stavu, že by právě ta samostatnost konání v dobrém smyslu na hospodářství země jakkoliv působila. Jináč řečeno, nebylo nikdy adekvátně využito všechno co lze využívat pro specifika této ekonomiky. Navíc, hodnota věcí jako auto nebo dům se dokonce stanovuje rovnou v eurech nebo dolarech. Kuna jako taková nehrála větší roli. Jako měna pro spoření dokonce zcela selhala - Chorvaté spoří více v zahraničních měnách než v národní měně. Až 70% hodnot termínovaných vkladů je vedeno v eurech. Až 60% úvěrů je v eurech. Tím se chorvatská kuna z hlediska používání degradovala co se týče pozitivního dopadu na ekonomický růst nebo zvyšování zaměstnanosti.

Chorvatsko pak jako stát získává 1/5 HDP z cestovního ruchu a ten je složen ze 3/4 z občanů členských států € zóny. I obchodní výměna země: 2/3 jsou státy s eurem. Jináč řečeno se Chorvatsko tzv. "euroizovalo".

Rok 2023 tedy bude již jen jakási formalita, která potvrdí dlouholetou praxi. :idea:

Obyvatelstvo získá 2 výhody: žádné náklady na výměnu a nižší úrokové sazby. Resp. tento pokles se odhaduje až o -2%.

Banky získají více peněz, protože se sníží výška povinné min. rezervy. Značí to, že banky budou moct nabízet ještě výhodnější půjčky.

Jako stát pak získá Chorvatsko z hlediska dalších investorů, kde bude záruka i v měně na rozdíl od zmiňované formální kuny, která toho vlastně moc negarantovala.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ještě si dovolím uvést i sem do všeob. vlákna informaci, že:

Slavnostní otevření Pelješackého mostu: https://www.chorvatsko.cz/aktual/slavno ... mostu.html

K dohledání je v příslušném vláknu toho mnohonásobně více. :) Tolik o tom Chorvatsko snilo a dnes je to v provozu. :) Sny se posouvají dál ... Další velký chorvatský most má vést na Pašman, takže kdo ví, možná jednou to bude někdo psát. Studie realizovatelnosti dostala peníze, není to výmysl: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 33#p239133 ;

abych se podělil jednou o zkušenost; vím, že to zde čte hodně Čechů i Slováků, ostatně statisticky sem mělo vyjet na 800 tis. prvních a 400 tis. druhých

Byl jsem v Chorvatsku, pak už se sem asi nevydám jenom tak. Na pozvání HC, ovšem ne k události mostu Pelješac, nýbrž za převzetí ocenění za přispění k rozvoji silniční infrastruktury po dobu 25 let. (do ´21). Postřehů by bylo hodně, mohl bych je uvést napříč vlákna, ale shrnu to v pár bodech: ti z vás co sem jezdí furt a v nejvíce vytížené dny, tak to znají nepochybně i sami

*je citelné, že A4 nebyla dobře zhotovená, doopravdy ten povrch a i ten nedávno opravený, není dobrý, ale každý kdo zná paralelní trasu, tak upřednostní A4 pro pohodlnost objet hory, na druhou stranu, fakt, že se ta skromná A4 postavila je taky zázrak
*zažil jsem noční provoz na sobotu 30.7. a mohu konstatovat, že ten cestovní nápor "nebyl normální", jsem unesen jak je možné, že brzo ráno existuje de facto kolona a z toho plynoucí dopravní provoz (rozjíždění, popojíždění) od obchvatu v Záhřebu na napojení A1 až po Bosiljevo II, obdivuji řidiče, kteří si vyberou LJP a zvládají jízdu v rozmezí 40-140 km/h dle dané situace; kdo si vybere jízdu v PJP, tak nad 80 nejede (a těch zmatků, které tady vznikají) - provoz do rána 9:00 - poté tady nastal "kolaps", o kterém informovala snad všechna média v Evropě (ale ten kolaps nebyl jenom v HR)
*když jsem jel zpátky, tak jsem 1. v životě viděl na mýtnici Lučko delší kolonu na extra koridoru platba kartou/ENC vs. platba v hotovosti - tím i ten kdo má ENC, tak "trpěl" ... již aby se tendrovalo nové mýto
*méně frekventované sjezdy (do menších uzlů) jsou v noci 22:00 - 6:00 obsluhovány bezhotovostně, takže reforma HAC se uskutečňuje docela razantně, ale jde to a to je dobře, protože ta přezaměstnanost tam jednoduše byla
*zažil jsem neskutečnou kolonu dlouhou 8,5 km za městem Split do centra města Omiš, kde doopravdy to popojíždění zabralo 70 minut a stálo to obousměrně ... pár let jsem tam nebyl a jen si o tom číst je jiné, než tam pak zajet
- v této souvislosti jsem se plavil člunem pod budovaným mostem nad kaňonem řeky Cetina a je to něco neskutečné :shock: Je to impozantní veledílo, které alespoň trochu odlehčí Omiš, ale prozatím "jen" na vnitrozemí, fáze na DC 8 se ještě netendruje, ... a bude doopravdy zázrak, až se povede dokončit a pospájet úsek od Stobreče po Omiš, tohle město je označováno za nejrušnější město - silniční úsek v zemi a je to tam doopravdy kritické, v létě je to neúnosní, takže se to řeší doopravdy "ručně"
- křižovatka ve Stobreči byla také zážitkem, nefungovala signalizace ...
- v Omiši nefunguje signalizace vůbec od rána do rána a provoz je řízen tak jak i před deseti lety, akorát je to zesílené snad o 300% a sice studentama dopravní školy - hezky v bílém a snaha řídit provoz ... neskutečné kolik lidí se tam sejde ve večerních hodinách - a chce přejít na druhou stranu přes hlavní silnici - navíc tato ulice je "oplocená" a přecházet se dá v centru jen na dvou místech ... provoz na těch pár sto metrech řídí 4 lidi
*most na Pelješac jsem neviděl z vícero důvodů, ale mám ještě namířeno do Dubrovniku s Ploče (s Mostarem v BiH - bude to naopak kde Dubrovnik je součást Mostaru), tak snad pak i živě spatřím tuto nádheru
*projel jsem úsek napojení Omiš - Blato n. Cetinjou, neskutečná silnice ... doporučuju :shock: vždy jsem to objel jiným uzlem, ale teď jsem to chtěl obměnit, první část je vynovená a lze spatřit i napojení z toho obchvatu Omiše, pak se to křižuje "zpátky" na Split horama a směr na A1 a to je silnice jako v USA, místama nalepená na svah, s možností projet 1 vozem a dole sráz a propast, nádherné scenérie, bohem zapomenuté území ... až najednou dálnice :)
*samotná dálnice A1 a další silnice ... na to, že má de facto nejlepší životnost vozovky za sebou, tak je na tom velmi dobře, stejně tak model odstavního pruhu, bylo to dobré řešení, vysoce ekonomické co do údržby
*jsem potěšen, že řidiči umí v kolonách automaticky utvořit nouzovou uličku :ok:
*v den odjezdu se stala právě těžká dopravní nehoda s PL busem na A4 :( , pár dnů předtím se stala série těžkých DN, kdy zemřel místní, Slovák, Němec atd. na mnoha místech ... bylo to cítit v tom, že cestou zpátky bylo všude možně na proměnlivém značení, aby si řidič odpočinul - předtím bylo dodržování odstupu jako dominantní značení

Měl jsem možnost navštívit a vidět hasičské stanice. Chorvatsko reorganizovalo hasiče na tuto letní dobu. Ze Záhřebu přesunulo hasiče na jih. Nezdá se to, ale 1000+ km nových státních silnic, obchvatů a přivaděčů a 1000+ km dálnic od vzniku státu usnadňují i tuto logistiku. :ok:

Prohlédl jsem si upgrade centrálního tahu ve městě Split. Doopravdy je to mnohem lepší s novým sjezdem mezi DC 8 a místníma tahama. Nová obchodní centra a nové silnice, OK ... je to citelně jinde, než to bylo u vzniku státu. Již i ten sjezd v plném profilu ...

Záhřeb má vynovené základní mosty. Taky posun ku předu. Uvažováno rozšíření po Karlovac vidíte předběhla výstavba železniční tratě. :idea: Úvaha je o 6- pruhu s využitím odstavního v rámci obchvatu, proměnlivě jako třeba u Mnichova. Je snaha i Záhřeb posunout dál. Nyní se aplikuje dostavba A11 a rychlostní silnice na severu města Záhřeb.

Chtěl jsem zajet na Istrii a do vnitrozemí, kde všude byla možnost prohlídek dalších měst a staveb, ale nelze všechno. Něco málo jsem viděl na Braču. Taky posun jak se i ostrovní silnice modernizují.

Na to, jak malá země to je, i výkonem ekonomiky, tak nyní zvládá krotit veřejné finance a přitom dovedla doopravdy v silničním rozvoji zázrak. A dokonce byl odvrácena koncese na dálnice, která měla zachránit předlužené firmy. Nakonec se povedlo 3/5 dluhu refinancovat a dluh se dostal pod kontrolu společně s hospodařením firem.

Na všech ČSPH po celou dobu bylo k sehnání i to tzv. základní palivo. :ok: Ovšem, to co se odehrávalo v inkriminovanou sobotu na těch odpočívkách a to v rozmezí 4:00 - 8:30, tak to jsem snad nikdy neviděl. Řekl jsem, že si pak musím dohledat informace.

Během víkendu 29.7. - 31.7. projelo na všech dálnicích pod správou Hrvatske Autoceste celkem 959 998 vozidel. Zaplacené mýto: 53,7 mil. HRK bez DPH.

HAC vyhodnotil, že tento víkend se zapsal do historie. Je to nejrušnější víkend v historii HAC a Chorvatska. Já toho byl svědkem z kraje dne. :P

Provoz byl proti roku 2021 větší o 2,2%. Mýto o 1%.
Proti roku 2019 byl větší o 5,7% a mýto o 1,5%.

Kumulativně projelo po dálnících HAC od začátku roku do 31.7. celkem 35,5 mil. vozidel.
Je to o +20% více proti roku 2021. To napovídalo i mimořádně silné jaro.
Mýto je větší o 23%.

Proti roku 2019 je dosavadní provoz od začátku roku větší o +8%.

Letos přitom HAC nezavedl 10% letní přirážku. Bylo to z popudu vlády na podporu cestovního ruchu.

Dálniční resp. celý dopravní systém Chorvatska byl ale v danou sobotu přetížený. Je to holá realita, jednoduše řečeno, když je v zemi denně více než 1 mil. turistů a ten víkend značil ještě větší příchod a ta sobota tvoří největší rotaci, tak sice může doletět hodně lidí, i přijet vlakem, ale po silniční podíl je daleko největší. Tomu pak odpovídají kolony, které začínají již na hranicích. Mimochodem: čekací doba v H:HR mezi M7:A4 činila kolem 2:00 v noci asi 40 minut. HAK to přitom označoval za "provoz, který odpovídá sobotě". :) Nedá se nic dělat, ale 3 budky a to něco trvá. Je jen logické, že "za bíleho dne" to pak musí trvat hodiny.

Hodně turistů taky přijelo namísto ve 12:00 až ve 20:00 ... Můj vůz pak jel celkem 12 hodin. 900 km. Převážně po dálnicích. První velké zdržení již zmiňovaná hranice. Pak nad ránem 1h obchvat Záhřebu, pak 1h mýtnice Lučko (tam 4 km kolona - vyjma 2 JP všechno směr vnitrozemí a lístečky tisklo mnoho pracovníků HAC a brigádníků co je podává, aby to nezdržovalo a stejně ...), pak jízda v koloně až po Bosiljevo II. Poté to bylo lepší, až za Split. Takže tyto kolony celkem činí 3h namísto snad 15 minut. Zbytek minimum přestávek. Nezávidím to všem těm co jedou s menšíma dětma atd. A mnohem víc rozumím všem, kdo vyjedou z Chorvatska v sobotu odpoledne nebo až večer. Nejlepší je jet kdykoliv jen ne v sobotu.

Roky jdou, nezastaví se. Je to vidět na každém tom kameni, kde je datum. Když si člověk uvědomí, že viděl jak se to staví nebo probíral něco v té souvislosti a že je dnes 2022.

Institucionálně mají i v Chorvatsku problémy; nemají dost lidí na přípravu projektů. A vícero z nich se bude muset přehodnotit vzhledem na změnu orientace v rozvoji země resp. EU.

A taky lze pozorovat, že Jadranska Magistrála by potřebovala místama znovu obnovit ve větším rozsahu povrchy. Ale že by to bylo ve stadiu totální zdemolovanosti, tak to zase ne. Takových lokalit je minimum. Během léta se to nedá, to je nemyslitelné a jindy jsou kapacity vázané všude možně, takže se HC snaží udržet roční průměr obnovovaných povrchů napříč stát, než nárazově obnovovat. To se uskutečnilo ve 2 etapách pouze válce, kdy to bylo nezbytné.

K této zemi snad bylo napsané všechno. Nemyslím teď, to jen potvrzuje realitu návštěvnosti, ale celkově v rámci subfóra k Chorvatsku. Pokud bude nějaká zajímavost a budu mít čas, tak jí uvedu, nebo dle zájmu o něco.

Neplatí se za most na Krk. Neplatí se za projetí tunelem Sv. Ilija. Vše zrušeno, to není nová informace. Ale že se to tedy realizuje. :ok: A neplatí se ani za Pelješac. Je snahou zavést tuto politiku, že regionální stavby mají být zdarma. Samé o sobě podporují regionální rozvoj a jsou nenahraditelné. Což je rozdíl od dálnic.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
michal
Příspěvky: 4517
Registrován: 14.3.2009 8:53:04

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od michal »

Zaujala mě informace, že aut bylo skoro milion, ale mýta za 54 kun z každého vozu. Není to vlastně nějak málo?
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ani ne. To je samozřejmě jen "příjem pro HAC" (reálně tedy i po těch dálnicích projelo mnohem víc než 1 milion, ale to se teď bavíme že pouze v réžii HAC to je již skoro 1 milion), tedy když jedete ze SLO, tak Macelj - Záhřeb je jiná firma a sice AZM. Když jedete po Istrii, to je zase Bina Istra (A8, A9). No a v režii HAC po A4 tolik aut nejede. Obchvat Záhřebu je zdarma, že ano. No a to mýto se udává bez DPH, protože DPH jde jinam, než do HAC, ale vy platíte i DPH, která je v Chorvatsku základní 25%, jedna z nejvyšších. Byla snížená a dočasně snížená na třeba energie. Dále takový fakt a sice místní neplatí na dálnici A11 - kdo tam kde žije, jakožto pomoc po zemětřesení, to jsou další zkřeslující fakta. ;)

Takže ve skutečnosti je ten průměr za vozidlo někde jinde. Dominuje výběr za A1, A3 a A6. Další věc, která existuje jsou slevy - na ENC, smart. Ty slevy jsou výrazné, takže i to je nutno zohlednit. ;) Někdo v hotovosti zaplatí 200, ale se slevou o dost méně. Neznám přesné číslo, ale věci jsou vždy malinko jináč, než to na první pohled vypadá. A málokdo doopravdy jede za 200 kun, že projede skoro celou A1, co je takové "nej". Když se na to pak podíváme touto optikou, tak to není 54, ale přes 70 kun i se slevama ... no a to není málo, to máte 10 eur za nejčastěji 1 den jízdy. Touto optikou to hned vypadá jináč.

Snad se mi to povedlo co možná nejlépe objasnit.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Vylepšil jsem tuto sekci o upgrade územního členění: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 95#p259095 .

:arrow: Dále změním formát tématu Provoz na chorvatských silnicích 2022 na nadstavbu této témy: http://www.ceskedalnice.cz/pro-ridice/z ... horvatsko/ , která zaostává za skutečným stavem a jen pro tento stát tady bude všeobecní důležité vlákno s cestovními informacemi s tím, že další informace budou v rámci té témy jako doposud a i nadále každým rokem přesouvané do Archívu těchto dopravních informací.

Jde o to, že sekce pro zahraničí v rámci webu je všeobecně se starýma informacema a zjistil jsem, že ucelené informace nejsou aktuální ani na vylepšeném webu chorvatsko.cz , který propaguje bludy a zastaralé informace: https://www.chorvatsko.cz/cs/silnicni-doprava/
0.JPG
0.JPG (148.18 KiB) Zobrazeno 4013 x
Protože třeba za přejezd mostem na Krk se již mýtné neplatí. Chorvatsko totiž postupně ruší regionální mýto, začalo to tunelem Sveti Ilija, pokračovalo mostem na Krk a za přejezd mostem Pelješac se rovněž ani platit nezačalo. Stejně tak se nezavedlo zpoplatnění přivaděče ke Splitu, což by rozhodně zpoplatněno být mohlo, nestalo se tak ani na jednom zkapacitněném přivaděči pro Zadar atd. Snad se polepší a vylepší tyto informace, ale to nic nezmění na záměru, který jsem uvedl. Informace budou pohromadě.

Tyto informace budu udržovat v úvodních příspěvcích vysoce aktuální, dokud budu ve fóru přítomen. Takže budu také dbát na mýtní změny atp. Ani stránka ceskedalnice.cz není aktuální. :idea:

Realizace tohoto cíle bude uskutečněná DO jara 2023. Chci dosáhnout maximálního užitku z hlediska cestovních rad, pravidel a zásad pro Chorvatsko zde v tomto prostoru.

____________________________

Demografický vývoj Chorvatska:

Mezi rokama 2011 a 2021 došlo k dalšímu poklesu obyvatelstva a již pod 3,9 mil. obyvatel. :idea:

Nadále platí seznam největších 5 měst Chorvatska:

Záhřeb
Split
Rijeka
Osijek
Zadar

Z hlediska žup je nevyhnutní zmínit, že Splitsko-dalmatská župa zaznamenala pokles obyvatel o více než 20 tisíc, přičemž tento propad se dotkl samotného města Split. V okolí Splitu se ale počet obyvatel udržel na původní hodnotě, což ale značí, že do okolí Splitu se vystěhovalo 20 tisíc lidí. V celé župě ale došlo ke snížení počtu obyvatel, vylidňuje se vnitrozemní část.

Zadar je město s již 75 tis. obyvateli. Z dopravního hlediska od doby, co existuje samostatní Chorvatsko získalo město významné dopravní investice: nejen že sem vede dálnice a 2 dálniční sjezdy, z čeho jeden je zkapacitněný, ale se investovalo a investuje do přístavů a další dopravy.

Vytvořený prostor Severní Dalmácie, což obsahuje 3 župy v tomto fóru značí, že to je prostor s 350 tis. obyv.

Záhřeb s okolím obývá rovněž o něco méně obyvatel, než před dekádou. Stejně je to ale blíže k 1,1 mil., než k 1 mil. Značí to, že tady i nadále žije 1/4 obyvatelstva. V rámci okolí Záhřebu je důležité město Velika Gorica a to proto, že to je mj. 6. největší město země se 60 tis. obyv.

Všechna největší města státu jsou vzájemně propojená dálniční sítí. Většina neleží těsně u ní, ale je elegantně a efektivně na dálniční síť napojená. Kolem Záhřebu je to obchvat, Split s Osijekem i Zadarem disponují nadimenzovanou sítí. Rijeka je obsloužená městskou dálnicí A7 a dnes se formuje silnice, která napojí průmyslný přístav s dálniční sítí Chorvatska. Silnice D-403 je nejdrahší silnicí, která se dnes staví.

Pokud bych se měl podívat na všechny regiony, pak největší dálniční investice je dnes na Istrii a sice dostavba 2. tubusu s navazujícím úsekem na plný profil. Na A7 se staví obchvat Novi Vinodolski v kombinaci i D8 a vůbec první kousek dálnice mimo Rijeky. V rámci Záhřebu se realizuje rychlostní silnice na severním spojení "okruhu" a modernizují úseky, Osijek již brzo dostane do provozu most Drava s pokračováním po Beli Manastir u hranic s Maďarskem. V rámci Splitu se toho staví více a v rámci župy nejnáročnější projekt současnosti a sice 1. fáze obchvatu města Omiš. Tímto městem projíždí na 50-60 tis. vozidel, kapacitně jsou všechny tahy hluboce překročené. Záhřeb získává značné peníze na MHD. Na dálnice se instaluje 1700 moderních kamer, vysoce moderních kamer, což je takový moderní doplněk a připravuje se tendr na upgrade mýta se systémem bezkontaktního placení.

V roce 1995 tady bylo 302 km dálnic. Strategie územního rozvoje byla přijatá v roce 1997, strategie rozvoje dopravy v roce 1999. HAC vznikl v roce 2001. Takže v roce 2021 slavila 20 let existence. Chorvatsko uvedlo do provozu v letech 1996 až 2016 celkem 1000 km dálnic, z toho v období 2000 až 2010 to bylo 830 km.

Nyní se staví: 35 km dálnic v nových trasách

17,5 km na A5 Beli Manastir - Osijek (odevzdá se snad v 11/2022; + úsek s mostem Drava, celkem skoro 25 km)
6,5 km na A7 Novi Vinodolski, obchvat (dalších 3,3 km jako návaznost na D8)
11 km na A11 (Lekenik - Sisak)
2. roura tunelu Učka na A8, dostavba dalších úseků na plný profil
několik upgradů MÚK na vícero dálnicích

A staví se další desítky km v rámci rychlostních silnic v celé republice a k tomu několik klasických obchvatů.

V provozu je nyní celkem cca. 1310 km dálnic. Čistě státní HAC (spojil se s ARZ) provozuje 1115 km dálnic. Bina Istra (A8, A9) 141 km a AZM (A2) 60 km.

V provozu je kolem 90% dálniční sítě. Záleží jak se ponímá A1 u Neumu nebo A7 u Rijeky.
Obrázek

Z hlediska příprav je ambice pokračovat na jižní části A1 (od Pelješace po Dubrovnik) v délce 30 km.
Připravuje se také plný profil na chybějící části A2. Má to být podpořeno z Fondu obnovy.
Připravuje se tendr na 5 km u hranic s Maďarskem na A5.
Připravuje se rozšíření obchvatu Záhřebu na A3 a modernizace A1 po Karlovac.

V nějaké fázi je příprava na A7, což ale nemá vyšší prioritu, než výše uvedené. V rámci A1 pak schází úsek od Ploče směrem na Pelješac nebo Neum, ale to je více politická otázka Balkánu v další návaznosti na Bosnu, Černou Horu.

Tudíž, pokud je dnes ve výstavbě asi 35 km dálnic, tak se stejný objem přibližně formuje a v nejbližších letech má rozestavět. Do konce dekády, dá se říct, že nepřesáhne rozsah dálnic v Chorvatsku 1400 km, resp. bude tento rozsah atakovat. Vše závisí od finančních možností. Ovšem, z hlediska zkapacitněné silniční sítě bude překonán rozsah 1600 km. Pokud tam zahrneme veškeré trasy nových silnic s MÚK nebo značným vylepšením jako jsou obchvaty a mosty atp., tak tento rozsah přesáhne 2 tis km.

Z hlediska rychlostních silnic se nestaví jen D10 nebo D12 atd., ale třeba je v realizaci a přípravě tah A3 - most Gradiška nad řekou Sáva až Banja Luka v Bosně. Banja Luka si zkracuje napojení na evropskou dálniční síť, nebude muset využívat "východní" dálnici A1 v Bosně s napojením na chorvatskou A5. Most Gradiška je mimochodem dokončen, ale tomu se budu ještě věnovat.

Za dálnice se platí mýto.
Za rychlostní silnice se mýto platit nemá.
Ani za mosty se mýto platit nebude. Jakkoliv dlouhé budou, pokud nebudou dálniční.

Rychlostní silnice je jak nová trasa původních silnic, která obchází obce na trase. Někde je 4- pruhová, směrově rozdělená, někde tomu tak není.

Chorvatsko kromě masivní výstavby dálnic dokázalo postavit i 1000+ km státních silnic. Jsou to nejen ty přivaděče k dálniční síti, ale rovněž mnoho obchvatů a nových vedení tras silnic. Z tohoto počtu je 1/5 rychlostních silnic.

Obrázek

V roce 1974 bylo v Chorvatsku 2660 km státních silnic. V roce 2018 se rozsah zvedl na 7175 km a v 2021 na 7328 km. Se vznikem státu to bylo nad 6000 km. Státní silnice se člení na 2 stupně významu, ale ne s členěním. Jsou to státní silnice, ale s menším provozem v horských úsecích ve vnitrozemí nemají takovou prioritu jako hlavní tahy. Jde o to, že stát financuje zimní údržbu, na což kraje v mnoha úsecích ve vnitrozemí nemají peníze. Stát převzal odpovědnost za větší rozsah silniční sítě, protože v Chorvatsku je mnoho dalších kategorií a samosprávní řízení na to nepostačuje kapacitně z hlediska investicí ani do rekonstrukcí. Proto stát na rozdíl od třeba Slovenska převzal pod svá křídla značný rozsah silnic. Po válce nárazově ve vícero etapách dovedl velmi kvalitně opravit na 2,5 tis. km. A další 1 tis. km se postavil jako nové km. V těch číslech se nelze ztratit. (tento model převzetí silniční sítě jsem pak s kolegama aktivoval i v Ugandě a dalších státech, protože stát má vždy nejlepší možnosti na údržbu/rekonstrukce a silnice přináší rozvoj, to každý stát moc dobře ví)

Masivní výstavba silniční sítě přinesla maximalizaci zisků z hlediska vyšších přepravních kapacit v cestovním ruchu. Stát čelil při krizi výzvám pro restrukturalizaci dluhů, které ale překonal a dovedl transformovat 2/3 úvěrů, čímž dokonce šetří, protože splátky jsou nižší (lepší úrok, delší doba splácení).

Do roku 2030/2035 se musí stablizovat finanční status, tedy se sníží dluhy resp. se společnosti musejí obejít bez větších úvěrů do rozvoje. I proto je nevyhnutní zpomalit výstavbu a přehodnotit zda je doopravdy všude potřebná dálnice. Přednost v rozvoji mají proto již více let státní silnice v Hrvatske Ceste a bude tomu tak do doby, než se bude moct zahájit výstavba na A1. Stát zde neuvažuje s PPP u nové výstavby. S jistým modelem PPP se uvažovalo na A7, ale prozatím to vláda neschválila. (nabídka čínské firmy)
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

sledovaný projekt v tématu

3. zkapacitněné silniční spojení HR - BiH: Most na řece Sáva dokončen, ale není otevřen (1. bylo na jihu, chorvatská A10 a bosenská A1, 2. je na chorvatské A5 a bosenské A1 a tohle je 3., které se ale patrně na rozdíl od 1+2 stane rychleji souvisle 4- pruhové, takže se Banja Luka napojí na dálniční síť dříve, než se tak stane se Sarajevem, tak nebo tak, za obojím bude stát Chorvatsko)

Na chorvatské straně se musí mj. dokončit napojení na nejbližší silniční síť. V širším zadání až pokračování po dálnici A3.

Obrázek

Most Gradiška mezi Chorvatskem (jednou se trasa napojí na A3) a Bosnou (tah na Banja Luka) se otevře, až budou v příštím roce dokončeny celnice. :idea: Z obdobných důvodů se nakonec neúměrně prodlužovalo otevření dálničního mostu východním směrem v rámci dálnic A5 (HR) a A1 (BiH) na stejnoměnné řece.



Práce byly zahájeny v roce 2019 na nyní dokončeném mostě přes řeku Sávu mezi Chorvatskem a Bosnou poblíž bosenského města Gradiška, po kterém je tedy i název mostu.

Hlavním dodavatelem je Integral Inženjering spolu s Đuro Đaković Montaža a Zagreb-Montaza. Projektant mostu byl společným podnikem německé společnosti KREBS + KIEFER Eastern Europe a soukromé chorvatské společnosti Institut IGH.

Společným klientem byla chorvatská státní dálniční agentura Hrvatske ceste a bosenské ministerstvo komunikace a dopravy.

Most je o délce 462m a šířce 22,6m.

Most je součástí většího projektu zadaného společnosti Integral Inženjering, který zahrnuje rychlostní silnici v Chorvatsku od mostu přes chorvatské město Okučani a na sever k hranici s Maďarskem. Je také součástí evropské silnice E-661 spojující Split s Banja Lukou, Virovitica a Balaton.

Hodnota kontraktu se pohybovala kolem 23,5 milionu EUR. Evropská unie spolufinancovala výstavbu granty ve výši 3,2 milionu EUR, které byly kombinovány s výhodnou půjčkou od Evropské investiční banky ve výši 5,6 milionu EUR.

Hraniční zázemí má být vybudováno na straně Chorvatska.

pro připomenutí menší vizualizace:


další odkazy pro nastudování situace pro ty co neznají:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 30#p242930
odhadované náklady na spojnici k A3: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 90#p243890
širší informace: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 09#p251909

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Chorvatská vláda prezentovala další opatření pro ekonomiku za 21 mld. HRK aneb 6% HDP.

*vládní balík opatření na boj proti inflačním tlakům a rostoucím cenám energií se řídí z velké části z řad podnikatelské komory a ekonomů
*opatření mají za cíl odlehčit neúnosní vývoj pro občany a firmy v oblastech: elektrická energie, topení, podpora zařízení LNG/LPG do pomoci ze strany HBOR
*dále se vláda zaměřuje na základní potraviny a větší sociální pomoc pro ohrožené skupiny

Vládní paket je za asi 6% HDP. Vláda na sebe převzala ochranná opatření bez větších legislativních zásahů a reforem. Výsledkem bude stabilizace cen energií, potravin, dopravy. Může si to dovolit, protože nastavila kvůli vstupu do € zóny v posledních letech přísná opatření a letos díky oživení cestovního ruchu disponuje dalšími zdroji.

Premiér Plenković považuje podzimní balík za komplexní, ochranný a spravedlivý nejen vůči občanům, ale i vůči podnikům, na které se doposud nepamatovalo.

Balíček zajišťuje, že domácnosti v období od 1.10. do 31.3. za odběr do 2,5 tis. kilowatthodin bude 1 za 59€. Nad tím bude za 88€.
Do kategorie domácností se přidají: mateřské, základní, střední a vysoké školy, domovy důchodců, veškerý sociální sektor, náboženské objekty, obce a města. Všichni tito budou platit 62€ za 1.

podrobný přehled s tabulkama, i pro podniky: https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... a-15245046

Vláda garantuje, že do 31.3. se nezvedne cena plynu za topení pro domácnosti a pro podniky v uzavřetém okruhu.

Co na kolik vyjde :?:

*elektrická energie za domácnosti a státní a 3. sektor: 133 mil. €
*elektrická energie pro podniky: 35,3 mil. €
*plyn pro domácnosti a menší firmy: 196 mil. €

Vláda dále vyčlenila 1,1 mil. HRK na přímou dotaci pro chudší obyvatelstvo, které je závislé na topení dřevem.
Stejně tak vláda zasáhne do cenotvorby za flaše plynu.
Tato 2 opatření vyjdou na 4,3 mil. €.

Vláda stanovuje maximální cenu základních potravin:

*slunečnicový olej bude stát max. 2,12€ za 1l v maloobchodní ceně a marže bude max. 5%
*UHT mléko s 2,8% tuku bude stát max. 0,98€ za 1l se stejnou marží 5%
*1kg cukru 1,06€ a marže max. 1%
*hladká mouka T-550 0,8€, marže max. 5%
*vepřové maso bez kosti 3,32€ za 1kg až 4,38€ dle některých druhů, marže max. 1%
*celé kuře max. 3,32€ za 1kg, marže max. 5%

Vláda dále zvedne nezdanitelné položky za odměny z 5000 HRK na 7500 HRK a z příležitostní práce z 3000 HRK na 5000 HRK.
Dar pro dítě do 15 let ze 600 HRK na 1000 HRK ročně. Včetně věcného daru. (nebude se danit)
Nezdanitelné paušální náhrady na stravu pro pracující se zvedají z 5000 HRK na 6000 HRK.
Poplatek za používání osobního auta v soukromém vlastnictví na služební účely ze 2 HRK za 1 km na 3 HRK za 1 km.
Odstupné do důchodu, které se nebude danit se zvedá z 8000 HRK na 10 000 HRK.

Vláda vyplatí další mimořádnou sociální pomoc:

*1x platba pro dítě: 300 HRK na 1 dítě, 500 na 2, 700 na 3, 900 na 4, 1100 na 5 dětí, celkem se dotýká 130 tisíc poběratelů
*1x platba pro důchodce: tohle opatření vyjde na 450 mil. HRK
- 1200 HRK pro ty co mají méně než 1850 důchod
- 900 HRK pro ty co mají do 2350
- 600 HRK pro ty co mají do 3350
- 400 HRK pro ty co mají do 4360
*vláda vyplatí pomoc pro nezaměstnané, protože stát má ekonomiku částečně založenou na sezónním systému: 250 HRK nad propočet za 10., 11. a 12. měsíc pro každého, kdo bude evidován od 1.9.

Vláda vyplatí extra 100 mil. HRK pro menší farmáře a stejný obnos 100 mil. HRK pro rybáře.

Vláda dále podpoří dopravce a to 1,47 HRK na 1l nafty.

Vláda dále uvolní na energetickou efektivitu pro domy a bytové domy částku ve výši 1 mld. HRK.

Vláda dále zvedne podporu pro urychlení realizace plánovaných solárních elektráren, výstavbu termálních stanic, zruší se DPH na dodávku a výstavbu solárních panelů.

Vláda dále zvedne garance pro exportéry v souvislosti s jejich energetickou náročností o 3,1 mld. HRK. V této kategorii dále zvedne pomoc na úvěry a záruky ve výši 3,8 mld. HRK.

V souhrnu předseda vlády Plenković řekl, že balíček ochrání občany, veřejný a vládní sektor a hospodářství a "umožní klidný, předvídatelný podzim a zimu".

Oznámil, že vláda navrhne zavedení zvláštní daně ze zisku pro ty, kteří během krize výrazně vydělávají.

"Je to princip férovosti. Není čas na nadměrný zisk, teď to musí být nepřijatelné," řekl.

Pokud by vláda neudělala nic :arrow:

*domácnosti by namísto 0% růstu cen plynu ... +600%
*domácnosti by namísto 0% růstu cen elektrické energie ... +700%
*...

:arrow: V hlavním městě se koná velké podnikatelské forum mezi Tureckem a Chorvatskem. S tureckým prezidentem sem přišlo na 100 zástupců největších firem. Některé z nich podnikají v Bosně a jeví zájem i o investice v Chorvatsku. Registraci uvedlo několik set chorvatských firem.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Musím doplnit výše uvedené o fakt, že v obchodech je méně cukru. Stát ale hodlá pomoct jedinému cukrovaru v zemi a všeobecně informuje, že cukru je dost. Problém je, že jeho prodejní cena nařízená vládou je pod cenou výrobních nákladů. Cukr je a faktem je, že obyvatelé ho z velké části nakupují "dopředu".

Pojďme dál, protože jsou další zajímavé zprávy:

:arrow: Dohoda o partnerství podepsaná s Evropskou komisí: Chorvatsko obdrží zdarma 9 miliard eur

Komisařka EK Elisa Ferreira předá dohodu premiérovi Plenkovićovi a ministryni pro místní rozvoj a fondy EU Nataše Tramišakové.

Komisařka Evropské komise pro soudržnost a reformy Elisa Ferreira a ministryně pro místní rozvoj a fondy EU Nataša Tramišak ve čtvrtek na mimořádném zasedání vlády podepsaly dohodu o partnerství mezi Evropskou komisí a Chorvatskou republikou, která Chorvatsku umožňuje využívat nevratné devět miliard eur z fondů EU. do roku 2027.

V rámci dohody o partnerství s Komisí obdrží Chorvatsko celkem 9 miliard EUR z fondů politiky soudržnosti na období 2021 až 2027, aby podpořilo hospodářskou, sociální a územní soudržnost svých regionů a zelených a digitální přechod.

Očekává se, že tyto investice pomohou snížit regionální ekonomické rozdíly a zlepší dovednosti, školení a pracovní příležitosti. Fondy EU také podpoří rozvoj konkurenceschopné a inovativní chorvatské ekonomiky orientované na vývoz.

Z devíti miliard eur je 2,56 miliardy eur určeno na „zmírnění změny klimatu“, 2,5 miliardy na „pracovní místa a rovnost“, 1,74 miliardy bude investováno do „inovativní a chytré ekonomiky“ a 1,34 miliardy eur je na „dopravu“ .

Premiér Andrej Plenković v úvodu jednání vlády řekl, že hodnota dohody ve výši devět miliard eur představuje 17% chorvatského HDP a že spolu s dalšími zdroji financování má Chorvatsko k dispozici 25 miliard eur na rozvoj v příštím desetiletí.

Je to dlouhý článek a jde o to, že vznikne vícero programů a peníze na "dopravu" bude možno čerpat i z jiných zdrojů.

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... a-15254737

:arrow: Chorvatsko s penězi z EU v přebytku o více než 67 miliard HRK

Od roku 2013 do 22. září letošního roku Chorvatsko vybralo 8,22 miliardy eur, což je 76,6% prostředků

Jak ministerstvo připomíná, z ESIF mělo Chorvatsko na období 2014-2020 k dispozici celkem 10,73 miliardy eur, tedy 81,56 miliardy HRK.

Do 22. září letošního roku byly naopak nasmlouvány projekty za 13,71 miliardy eur nebo 103,32 miliardy kun, tedy 127,79 procenta alokovaných prostředků.

Celkem bylo vyplaceno 8,22 mld. EUR neboli 61,95 mld. HRK, neboli 76,62 procent alokovaných prostředků, a certifikováno 6,9 mld. EUR (52,02 mld. HRK), tj. 64,34 procent alokovaných prostředků.

Pokud se k původní alokaci ESI fondů v letech 2014–2020 ve výši 10,73 miliard HRK připočte 763,17 milionů EUR z REACT EU a 597,56 milionů EUR přidaných do Programu rozvoje venkova, bude celková alokace do roku 2023 12,09 miliard EUR.

V období od roku 2013 do 22. září letošního roku činí rozdíl mezi prostředky hrazenými z rozpočtu EU do rozpočtu Chorvatské republiky a finančními prostředky hrazenými z rozpočtu Chorvatské republiky do rozpočtu EU 55,8 HRK. miliard ve prospěch rozpočtu Chorvatské republiky. Včetně vyplacené zálohy na Národní plán obnovy a odolnosti (NPOO) má Chorvatsko podle oznámení ministerstva přebytek 67,2 miliardy HRK.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15254640

:arrow: Chorvatsko mizí. Sčítání lidu odhalilo skutečný kráter v počtu obyvatel Lijepy naše. Za posledních 10 let je nás o 396 360 méně. Ztratili jsme téměř 10 procent populace. Aby toho nebylo málo, tento pokles je větší za deset let než za předchozích dvacet let, v období mezi sčítáními v letech 1991 až 2001, kdy lidé za války umírali a emigrovali, trpěli a trpěli, trpěli a trpěli, migrovali a odcházeli.

Co se tedy stalo v posledním desetiletí, aby se skrylo takové kataklyzma?

Chorvatsko vstoupilo do Evropské unie v roce 2013. Dveře v Berlíně, Vídni, Miláně nebo Dublinu se otevřely dokořán pro chorvatské dělníky, kteří otrávení nízkými mzdami, špatnými standardy, podvody ze strany zaměstnavatelů a dalšími přechodnými bolestmi spěchali do jedné z evropských mekek. Stejně jako Poláci, Maďaři, Bulhaři a Rumuni před Chorvaty, jakmile jejich země vstoupily do evropské společnosti vyvolených. Od té doby, čísla naznačují, "auto definitivně jelo z kopce."

Dr. Željko Lovrinčević , ekonom ze Záhřebského ekonomického institutu, ale varuje, že věc není tak jednoznačná. Totiž jsou země, ze kterých se obyvatelstvo vystěhovalo. Ale i ty, ve kterých člověk zůstal.

- Platí pravidlo, že čím úspěšnější byli noví členové EU v přechodu, tím méně lidí z nich emigrovalo. Týká se to zejména zemí střední Evropy, kde je míra emigrace opravdu nízká – zdůrazňuje Lovrinčević v prohlášení pro Slobodna Dalmacija.

Lidé neopouštějí Česko ani Slovinsko. Vstup do Evropské unie jim neuškodil, protože nedocházelo k tak velkému odlivu pracovní síly. Během roku 2021 opustilo Slovinsko méně lidí (21 444), než se přistěhovalo (23 624). V České republice je tento rozdíl ještě větší: v roce 2019 zemi opustilo 18 000 jejích obyvatel. Polovina z toho směřovala do Německa, zbytek do dalších evropských zemí, Rakouska, Švýcarska... Povolení k pobytu na více než 12 měsíců přitom získalo 96 tisíc nových imigrantů. Jde většinou o Ukrajince, Slováky a Rusy, kteří přišli do Česka hledat lepší život.

- Pobaltské země jsou výjimkou z tohoto pravidla. Jsou ekonomicky relativně úspěšní, ale vzhledem k tomu, že měli početnou ruskou menšinu, jejíž část ty země opustila, dochází i u nich k poklesu, vysvětluje Lovrinčević. Před vstupem do Unie žilo v Pobaltí šest milionů obyvatel. Po vstupu se toto číslo snížilo o jeden a půl milionu. Rumunsko přišlo o 3 miliony obyvatel a Bulharsko o jeden a půl milionu.

Pokud jde o Chorvatsko, zdůrazňuje tento makroekonom, emigrace nezačala vstupem do EU. Ale mnohem dříve.

- Odchod z Chorvatska začal intenzivněji na konci šedesátých let minulého století, v době, kdy bývalá země Jugoslávie nezvládala růst nezaměstnanosti. Od té doby má Chorvatsko velkou populaci, která emigrovala. Dnes tato zkušenost snadněji povzbudí ty, kteří v zemi zůstali, aby se k tomuto kroku rozhodli. Ať už jde o snazší přístup k první práci v nové zemi nebo o existenci různých vazeb s lidmi, kteří jsou již domorodci... Znepokojivé však je, že Chorvatsko má i bez této emigrace špatnou demografickou situaci. Když se sečtou demografické trendy a migrační pohyby, pak vidíme, jak špatný je tento trend – varuje Lovrinčević.

Chorvatsku podle něj chybí to, co má Česká republika nebo Slovinsko. A to je imigrace vzdělané pracovní síly, která je pro ekonomický růst velmi důležitá.

- Imigrace se zde jeví buď jako příchod pracovní síly s jednoduššími znalostmi pro potřeby pracovně náročných činností, jako je stavebnictví, nebo jako návrat části populace ze zahraničí, těch, kteří odešli v devadesátých letech, a kteří chtějí strávit dny důchodu v Chorvatsku – zdůrazňuje Lovrinčević.

Ani jedna z těchto dvou kategorií však nevytváří novou přidanou hodnotu.

- Za takových podmínek je dlouhodobý růst Chorvatska omezený. Navíc typ pracovní síly s jednoduššími dovednostmi pocházející ze Srí Lanky a Indie je převážně mužský. A v Chorvatsku je malý počet žen v plodném věku. Což znamená, že tato pracovní síla mění obraz na trhu práce, nikoli však demografický obraz Chorvatska. Struktura populace stárne, přijdou důchodci a budou hledat specifické služby - říká Lovrinčević.

To je příležitost pro mnoho odvětví cestovního ruchu, zejména těch, které jsou založeny na propojení a digitální medicíně.

- To otevírá úplně nový soubor věcí. Část peněz tam sice přijde, ale problém identity se zvýrazní. Žádná z těchto dvou kategorií imigrantů nemůže významně přispívat k národní identitě nebo společenskému životu. Jsou to slabé stavební kameny společnosti. Pro jakoukoli veřejnou politiku to nejsou, obrazně řečeno, ingredience k výrobě dortu – zdůrazňuje Lovrinčević. Zahraniční pracovníci, zdůrazňuje tento odborník, udrží nabídku práce na trhu práce a do země přijdou peníze pro důchodce.

- Staneme se polopečovatelským domem se zahraniční pracovní silou s jednoduššími dovednostmi. To je pohled Chorvatska. Ekonomicky vzato může země žít z pronájmu, ale nevytvářet něco nového, dynamického, produktivního. Takže nepropadneme, ale ani neuspějeme – uzavírá Lovrinčević svůj pohled na budoucnost, která není katastrofická. Spíše realistické.

https://slobodnadalmacija.hr/vijesti/hr ... ti-1227916

Já jen doplním, že v roce 1990 před válkou o nezávislost tady žilo 4,7 - 4,8 mil. lidí. Dnes je to kolem 4 mil.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Dopravní intenzity 2021

dokument z 2022
*silnice všech kategorií, dálnice, trajektní lokality
*více než 900 sčítacích míst
*75 zpolatněných úseků silnic

https://hrvatske-ceste.hr/uploads/docum ... e_2021.pdf

*860 str. dokument
*historie rozvoje a nové úseky v roce 2021
*extra letní provoz: https://hrvatske-ceste.hr/uploads/docum ... DP2021.pdf

Největší letní denní provoz byl tady:
0x.JPG
0x.JPG (50.76 KiB) Zobrazeno 3194 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Jaké dálnice a rychlostní silnice se v současné době staví v Chorvatsku?



Je to video, které mapuje stavby. Sice po HR, ale zrozumitelně doplněno mapky a informace v textové podobě včetně fotek z realizace.

*dálnice A5
*dálnice A8 s 2. rourou tunelu Učka
*dálnice A11
*rychlostní silnice D12
*rychlostní silnice D10
*rychlostní silnice Okučani - BiH (Gradiška)
*rychlostní silnice: Karlovac
*obchvat města Omiš, 1. fáze
*rychlostní silnice na polostrově Pelješac

Staví se rovnoměrně po celé zemi. (to od vzniku země)

Evropa poskytla 1,6 miliardy eur v rámci Integrovaného územního programu a kromě něj je v platnosti "tradiční" program konkurenceschopnosti v hodnotě 5,2 miliardy eur. Tedy regiony mohou čerpat ohromující částku. Ukáže se, jestli toho budou schopni.

Velkou novinkou ve víceleté evropské finanční perspektivě od roku 2021 do roku 2027 je, že pro specifické problémy na místní a regionální úrovni v Chorvatsku nyní existuje specifický program, který je finančně poměrně silný. Jedná se o Integrovaný územní program (ITP) v hodnotě 1,6 miliardy eur, který bude realizován souběžně s programy na národní úrovni, jako je program Konkurenceschopnost a soudržnost v hodnotě 5,2 miliardy eur. To je vlastně dobrá rozvojová příležitost pro ambiciózní kraje, ale i pro jejich širší městské části, protože v rámci ITP existuje i speciální finanční mechanismus určený výhradně městům, celkem 22, který je formálně definován jako rozvoj měst. oblasti.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Evropský parlament odhlasoval podporu pro členství Chorvatska v Schengenu. Není to však ještě definitivní Ano pro vstup.

https://www.chorvatsko.cz/cs/podpora-vs ... -schengenu

:arrow: Změny nařízení o TEN-T: Chorvatský návrh zahrnut do pracovního textu mapy TEN-T

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/izmijene- ... arti/23627

Rada Evropské komise v současné době pracuje na nejnovější verzi mapy TEN-T, v rámci nařízení TEN-T (nařízení o transevropské dopravní síti nebo síti TEN-T), která zahrnuje chorvatský požadavek na prodloužení koridoru Baltské moře – Jaderské moře ze Záhřebu do přístavu Rijeka.

Chorvatské návrhy Evropské komisi zahrnovaly rozšíření koridoru Baltské moře - Jaderské moře ze Záhřebu do přístavu Rijeka, jakož i silniční a železniční spojení Záhřeb-Maribor-Graz, silniční spojení Terst-Rijeka a Terst- Železniční spojení Buzet. Kromě toho Chorvatsko jako další požadavky zdůraznilo zahrnutí přístavu Ploče do základní sítě TEN-T, lepší silniční propojení jižní Dalmácie a umístění Zadaru a Puly jako městských uzlů.

Aby Chorvatsko zdůraznilo význam rozšíření stávajících map TEN-T, tedy zahrnutí zbývající části chorvatské dopravní sítě do transevropské dopravní sítě (například přístavy, klíčové silniční trasy atd.). ), se uskutečnila řada mnohostranných jednání jak s Komisí, tak s dalšími členskými zeměmi.

Konečným cílem bylo a je zajistit zlepšení role chorvatských přístavů a ​​související infrastruktury v rámci Chorvatska i jeho přeshraniční konektivitu a zajistit tak nepřetržitou dopravní konektivitu v celé EU. Pozice na transevropských dopravních sítích a mapách TEN-T, které jsou součástí zmíněného nařízení a v nichž je již zmapována část chorvatské dopravní sítě, navíc otevírá další možnosti využití dostupných evropských prostředky právě na zlepšení částí sítě nacházejících se na trasách mapovaných v kartách TEN - T.

Na přípravě novel, které jsou v pracovní verzi textu nařízení, na kterém se v současné době pracuje v Radě Evropské komise, se Ministerstvo moře, dopravy a infrastruktury podílelo společně s europoslanci Valterem Flegem, Karlem Ressler a Sunčana Glavak a uvedené dodatky byly spolupodepsány všemi chorvatskými europoslanci a věříme, že jako takové budou zahrnuty do jednání Evropského parlamentu s Radou Evropské unie.

V případě, že se členské státy dohodnou na textu nařízení a souvisejících mapách TEN-T, je dalším krokem odeslání návrhu nařízení Radě k přijetí na začátku prosince tohoto roku.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

:arrow: Vláda předložila návrh rozpočtu. Plenković: Rozpočet na rok 2023 by měl zmírnit důsledky krize, zachovat ekonomický růst a sociální jistoty

Rozpočty jsou již sestavené v EUR/€. Se srovnatelnou indexací cen v meziročních vyjádřeních.

https://vlada.gov.hr/vijesti/plenkovic- ... nost/36350

Jde o první rozpočet, který přijmeme, a bude se týkat doby, kdy bude Chorvatsko členem eurozóny i schengenského prostoru, řekl premiér Plenković v úvodu zasedání vlády věnovaného přijetí rozpočtu na rok 2023. Letošní růst o 5,7% umožní vstup do příštího roku, ve kterém je ohlášeno zpomalení globální ekonomiky, připraven, řekl.

Vládní projekce růstu HDP:

Rok 2023 ... +0,7% HDP
Rok 2024 ... +2,7% HDP
Rok 2025 ... +2,6% HDP

"Pro naši hospodářskou a fiskální politiku je řada výzev, ale budeme flexibilní a adaptabilní a připraveni na další včasné reakce," oznámil, když hovořil o kontextu krizí a výzev, kterým čelí chorvatští občané a ekonomika.

Vládní balíčky opatření z dubna a září jsou příslibem pokračování politiky, která zajišťuje, aby chorvatští občané a chorvatské rodiny, chorvatští podnikatelé a dělníci přečkali toto krizové období s co nejmenším počtem nepříjemných situací, uvedl premiér Plenković.

Tři základní cíle rozpočtu na rok 2023: zmírnit důsledky krize, zachovat hospodářský růst a rozvoj a zachovat sociální jistoty.
  • Příjmy: 24,9 mld. €
    Výdaje: 26,7 mld. €
    Deficit: -1,6 mld. € aneb -2,3% HDP
Očekává se také, že inflace zpomalí z letošních předpokládaných 10,4 procenta na 5,7 procenta v roce 2023 v důsledku vymizení poruch v dodavatelských řetězcích, nižší úrovně dovážené inflace a také vyšší základny od roku 2022. V roce 2024 se očekává další zpomalení na 2,5 procenta a v roce 2025 na 2,3 procenta.

V souladu s tím se očekává další pokles podílu veřejného dluhu na HDP ze 70,2 procenta v roce 2022 na 67,9 procenta HDP v roce 2023, poté na 65,5 procenta HDP v roce 2024 a 63,5 procenta v roce 2025.

Tento výpočet je proveden ve výrazně změněném makroekonomickém kontextu. Po několika letech růstu a fiskální konsolidace Chorvatsko zasáhla ničivá zemětřesení, ale také následky pandemie covid-19.

Bylo dbáno na ochranu těch nejzranitelnějších, se silnou redistribuční rolí státu, která zahrnuje financování různých opatření a pomoc nejzranitelnějším občanům, celkem 643,2 milionu opatření v roce 2023.

Stát investuje do diverzifikace zásobovacích tras a zajištění kontinuity dodávek energie, čímž se Chorvatsko stane regionálním energetickým uzlem. Ministr vyzdvihl investici 75 milionů eur do výstavby plynovodu Zlobin-Bosiljevo a zvýšení kapacity LNG terminálu.

Pro posílení odolnosti jsou plánovány i investice do obrany, které v příštím roce dosáhnou 324,4 mil. eur a týkají se především vybavení víceúčelovými bojovými letouny (261,2 mil. eur), vybavení bojovými vozidly pro pěchotu (22,5 mil. eur), vybavení víceúčelovým vrtulníkem 15,4 mil. eur, protivzdušná obrana (14,6 mil. eur), pobřežní hlídková loď (9,5 mil. eur) a obrněné bojové vozidlo - simulátor (1,2 mil. eur).

:arrow: Plán rozpočtu Hrvatske Autoceste 2023, až bude schválen rozpočet jako celek, pak to rozepíšu detailněji:
https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/201 ... .%20g).pdf

Výpočet hlavních aktivit se patrně nezmění:

Program výstavby a mimořádné údržby se týká 109 607 605 eur, zatímco 2 654 456 eur se týká výdajů na nákup hmotného a nehmotného majetku majetek společnosti (pracovní vozidla a stroje, IT vybavení a licence na počítačové programy).

*zahájení prací na výstavbě úseku A5 od hranic Maďarské republiky do Beli Manastir ve výši 18 554 648 eur
*výstavba obchvatu Novi Vinodolski na dálnici A7 ve výši 21 899 263 eur
*výstavba úseku Lekenik - Sisak na dálnici A11 ve výši 20 770 058 eur

*výstavba křižovatky Trinajstići na dálnici A
*výstavba: křižovatka Pođi a rekonstrukce a rozšíření křižovatky Dugopolje na dálnici A1

V roce 2023 je plánováno zahájení prací na implementaci nového systému výběru mýta. Je to projekt Fondu Obnovy v celkové výši schválených prostředků 65 551 404 eur, protože splňuje všechna kritéria pro zmíněné financování: digitalizace, ochrana životního prostředí, odolnost vůči infekcím kvůli vyloučení kontaktů.

:arrow: Plán rozpočtu Hrvatske Ceste 2023, až bude schválen rozpočet jako celek, pak to rozepíšu detailněji:
https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/201 ... .%20b).pdf

Rozpočet bude o něco menší proti rozpočtu z 2022, ale to souvisí s poklesem o to, že je dokončen most Pelješac. Výčet staveb je znovu velmi dlouhý. Rozepíšu je detailněji v příslušném tématu. Tady jen pro ucelení obrazu situace.

Dle těchto návrhů to značí, že výdaje na státní silniční síť dosáhnou prozatím cca. 700 mil. €. To odpovídá dle deficitu rozpočtu, kde se počítá i s růstem HDP a dalšíma faktama právě asi 1% HDP. :idea:
V tom nejsou investice Bina Istra na A8/A9 atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Místopředseda vlády a ministr pro moře, dopravu a infrastrukturu Oleg Butković zahájil v pondělí 21. listopadu v Opatiji 9. kongres Chorvatské silniční společnosti – Via Vita, který se letos koná pod názvem „Inovace a eskalace“.

Co odsek, to důležité stavby a fakta; zkráceno jen na stavby:

Vicepremiér ve svém projevu upozornil, že v posledních letech byl realizován největší investiční cyklus do dopravní infrastruktury v hodnotě kolem 25 miliard HRK, přičemž zdůraznil, že jde převážně o investice z evropských fondů a prostřednictvím koncesních modelů, jako např. případ istrijského epsilonu a výstavba druhého potrubního tunelu přes Učku.

Místopředseda vlády a ministr pro moře, dopravu a infrastrukturu vyzdvihl jako největší úspěch stavbu mostu Pelješki a začátkem prosince oznámil otevření 17,5 km dlouhé dálnice do Beli Manastir na chorvatské části koridoru Vc. , přičemž na zbývajících pár kilometrů k hranici s Maďarskem bude vyhlášeno výběrové řízení a dokončení stavby se očekává do konce roku 2024.

"Také se staví 11 kilometrová dálnice ze Záhřebu do Sisaku a v Rijece je i silnice D403. Předpovídáme, že po dokončení silnice D403 a železniční infrastruktury bude za pár let provoz přístavu Rijeka větší než přístav Koper,“ uvedl vicepremiér a ministr Butković a dodal, že za důležité považuje i investice do státních silnic s poukazem na napojení Požegy na dálnici, ilockou transverzál dokončení rychlostní silnice do Virovitica, tunelu Kozjak a silnice na Jadranskou magistrálu a silnice Zagvozd-Imotski jako investice, které musí začít.

Místopředseda vlády a ministr Butković dále zmínil dostavbu dálnice Záhřeb-Macelj ve spolupráci s koncesionářem, obchvat Omiše a nové silnice a křižovatky na vjezdu do Splitu, které považuje za nezbytné, přičemž velký problém vidí v tzv. realizace nasmlouvaných projektů v rostoucích cenách a hledání dalších zdrojů financování z důvodu velkých cenových rozdílů. Dále tvrdil, že by se měla zlepšit i železniční infrastruktura, protože realizace projektů je velmi pomalá a železniční projekty musí být rozběhnuty důrazněji.

https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/potpredsj ... vita/23641
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministři dopravy EU schválili revidovanou síť TEN-T.

Vše potřebné je zde na odkazu:

https://transport.ec.europa.eu/news/tra ... 2-12-05_en

Některé změny jsem zaznamenal:

- Vučevica-Split je zařazena do komplexní sítě
- BC Okučani-Gradiška byla upgradována na jádrovou síť
- Celá trasa z budoucího uzlu Metković přes Pelješac a Dubrovník do Černé Hory je nyní v hlavní síti a stará D8 z Komarny do Zaton Dolu byla vyřazena z komplexní sítě

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Turistická statistika s důrazem na ČR.

V letošním roce do Chorvatska zavítalo bezmála 18,5 milionů turistů z celého světa. (za celý ex rok to bylo 13,8 milionu turistů)

Nejsilněji zastoupené je Německo 3,5 miliony turistů, jen o milion méně bylo domácích turistů, no a Česká republika obhájila své tradiční 5. místo v tabulce všech zahraničních turistů, s celkovým počtem 891.968 příjezdů. V porovnání s, pro Chorvatsko, rekordním rokem 2019, byl nárůst českých turistů o 13,12%.

Ze statistik dále vyplývá, že nejnavštěvovanější oblastí je oblast Dalmácie a to hlavně okolí Splitu. Následuje Istrie, Kvarner, Zadarská a Šibenická oblast. A šampiónem v návštěvnosti se letos stalo město Umag, které následoval Medulin, Baška Voda, Poreč a Biograd na Moru.

Češi nejvíce cestuji v hlavní sezóně, tedy v červenci a srpnu. Průměrná doba pobytu je 7dní. Nejvíceáká moře, poté příroda a chorvatská města. Ubytování je nejčastěji v soukromých apartmánech, následují hotely a kempy. Okolo 60% Čechů cestuje do Chorvatska s rodinou, volí příjezd vlastním automobilem.

Novými motivy cestování do Chorvatska se stávají cesty za gastronomickými a eko zážitky, outdoorovou aktivitou, kulturou a ve velkém roste zájem o nautický cestovní ruch, kde jsme se v chorvatských statistikách umístili, jako malý národ bez moře, na neskutečném třetím místě.

https://www.chorvatsko.cz/cs/jak-velky- ... roce-2022/


Chorvatská vláda přijala Strategii rozvoje cestovního ruchu do roku 2030 a nyní je v parlamentě.

https://www.sabor.hr/hr/prijedlog-strat ... -republike

dokument v HR: https://www.sabor.hr/sites/default/file ... A_2030.pdf
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ruší se 73 hraničních přechodů - kolony se v letním období posunou k mýtnicím ...

12/2022

Chorvatsko konečně vstupuje do Schengenu. Jednomyslně o tom bylo rozhodnuto na jednání ministrů vnitra členských zemí EU v Bruselu. Chorvatsko se stává 27. členem schengenského prostoru a za necelý měsíc budou zrušeny hraniční kontroly na pozemních a námořních hraničních přechodech a na jaře i na letištích.

Policejní šéf Nikola Milina vysvětlil, že se vše mění. :arrow:

Uvedl, že vstupem Chorvatska do Schengenu přebírá Chorvatská republika kontrolu nad schengenskou hranicí, a nikoli nad vnější hranicí EU, jak tomu bylo doposud. „Přebíráme plnou kontrolu pro celou Evropskou unii, pro schengenský prostor se ruší hraniční kontroly, které v současnosti existují na vnitřních hranicích,“ zdůraznil.

Říká, že nebudou kontroly jako dosud pro Slovinsko a Maďarsko a že bude zrušeno celkem 73 hraničních přechodů. Uvedl, že existuje možnost vnitřních kontrol, což znamená, že země může v určitém období vnitřní kontrolu obnovit, ale platí to ze zvláštních důvodů, jako je ohrožení bezpečnosti.

"Občasné kontroly jsou kompenzační opatření, která budeme provádět i ve vnitrozemí území. Nejde o to, že nikdo nebude nikoho kontrolovat, ale nebude se to dělat jako nyní, nebudou kontroly na hraničních přechodech, nebude se to dělat jako nyní," uvedl mluvčí. “ řekl RTL.

Povede to však nakonec k chaosu na vjezdu na dálnici, kde budou stále mýtnice, které zůstanou minimálně do roku 2025? Čili nejprve jsme se zbavili hranic a teprve potom přistoupíme ke zrušení mýtnic, o kterém se mluví léta.

Laicky řečeno, vzniká dojem, že nyní ztracený čas na kontrolu dokladů na hranicích bude později promarněn na mýtnicích, což by mohlo vést k zácpám. Tuto tezi jsme se rozhodli ověřit u vedoucího Ústavu dopravního plánování Fakulty dopravní Marko Ševroviće. :idea:

„Zrušením hraničních kontrol se každopádně zvýší propustnost v místech, kde bývaly hraniční přechody, zvýšený tlak lze očekávat i na dalších místech dálniční sítě.

Myslím si, že na mýtné stanici v Breganě mohou nastat určité problémy, ale věřím, že chorvatské dálnice přijmou opatření k zajištění větší propustnosti. I v letošním roce jsme měli případ, že nápor vozidel ze směru Bregana, Maclje a Goričani směrem na Lučko byl větší, než stihly projet dva jízdní pruhy mezi Záhřebem a Bosiljevem.

Úzkým místem v tomto smyslu není vjezdová mýtná stanice Lučko, ale to, že dva jízdní pruhy mají svou kapacitu, na kterou se bude dojíždět,“ říká.

Bylo by lepší, kdyby se vstup do Schengenu sladil se změnami mýtného systému na dálnicích?

"Přistoupení Chorvatska k Schengenu a změna systému výběru mýta jsou extrémně složité procesy, které závisí na mnoha faktorech, a nemyslím si, že by bylo možné je přímo propojit. Na změnách systému výběru mýtného se intenzivně pracovalo několik let a myslím si, že ten proces jde správným směrem. Ne, finanční aspekt změny systému výběru mýta by se také neměl ignorovat, je to extrémně nákladný proces,“ poznamenal.

„Jak jsem již zmínil, problémy by mohly nastat na takzvaných předních mýtných stanicích, například u Umagu, národního parku Rupa, národního parku Bregana, národního parku Macelj a národního parku Goričan.

Osobně se domnívám, že na těchto stanicích lze organizačními opatřeními zajistit dostatečnou šířku pásma a myslím si, že v tuto chvíli není racionální uvažovat o navýšení kapacity s ohledem na avizované změny systému zpoplatnění.

Na druhou stranu je nutné urychleně zavést systémy úsekového řízení a měření rychlosti a vzdálenosti mezi vozidly na síti chorvatských dálnic, protože kromě očekávaného zvýšení bezpečnosti lze také zvýšit šířku pásma o téměř 30%.

Totiž maximální propustnosti dálnic je dosahováno při rychlostech 85 až 95 km/h a z tohoto důvodu je důležité zajistit stabilní dopravní tok někde v tomto rozmezí ve špičkách.

Bohužel zde máme velké problémy kvůli nezodpovědným řidičům, kteří nedodržují měnící se dopravní značení, jezdí příliš vysokou rychlostí a s příliš malým odstupem mezi vozidly v koloně, čímž způsobují tzv. rázové vlny v dopravním proudu a dopravní nehody, které způsobují obrovská zpoždění ve špičkách.

Jsem toho názoru, že tento systém měření by měl na propustnost dálnic výraznější vliv než samotná změna mýtného systému,“ uvedl.

Pokud jde o čekání na hranicích se zeměmi, které nejsou součástí EU, Ševrović říká, že žádné změny neočekává.

"Pokud je mi známo, postupy, které byly doposud prováděny, by se neměly výrazně měnit, proto se domnívám, že v délce čekání na hraničních přechodech směrem do třetích zemí nedojde k zásadním změnám. Jedno samozřejmě zůstává není známo, jak dlouho vstup Chorvatska do Schengenu skutečně změní dopravní toky.

Například dá se očekávat, že budeme mít zvýšený příchod tzv víkendových turistů ze zemí schengenského prostoru, ale také vzhledem ke snížení počtu hraničních přechodů v tranzitní dopravě lze po překročení vnější hranice EU očekávat, že část toků, která dosud objíždějící Chorvatsko z tohoto důvodu změní svou trasu a tranzit přes Chorvatskou republiku,“ dodává.

Dospěl k závěru, že z hlediska dopravy a rozložení celoevropských dopravních toků je vstup Chorvatska do Schengenu skvělou zprávou pro nás všechny.

"Nárůst mobility s sebou zpravidla přináší nárůst HDP, proto očekávám od vstupu do Schengenu pouze výhody z hlediska dopravy. Samozřejmě je třeba vzít v úvahu, že zvýšení mobility dosahované vozidly využívajícími fosilní pohonné hmoty s sebou přináší i známé negativní efekty, ale je to problém, který musíme řešit, nesouvisející se vstupem do schengenského prostoru,“ uzavřel.

V lednu výběrové řízení na pořízení nového systému?

Na toto téma se Index obrátil i na HAC s dotazem, kdy by bylo možné přejít na nový systém výběru mýta. Do uzavření tohoto textu jsme nedostali odpověď.

Jutarnji list na konci října napsal, že nový systém výběru mýtného na dálnicích by měl být zaveden v roce 2025. Toto přesvědčení vyjádřili spolupracovníci tohoto deníku z ministerstva dopravy.

V lednu příštího roku počítá ministerstvo dopravy s vypsáním výběrového řízení na pořízení nového systému, které bude trvat 45 dní. Pokud nebude mnoho reklamací, do května by mohl být vybrán zhotovitel a do září by mohla být uzavřena smlouva.

Práce na instalaci systému a jeho testování by měly proběhnout v průběhu roku 2024, aby mohl být uveden do provozu v roce 2025. Do té doby bude nový systém instalován na dálniční síti spravované HAC a spolupracovníci Jutarnji doufají, že do té doby bude zavedení nového zpoplatnění a na dálnicích spravovaných Bina-Istra a Autocesta Záhřeb-Macelj.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
nollie
Příspěvky: 142
Registrován: 7.1.2010 21:41:08
Bydliště: ÚL
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od nollie »

Já si myslím, že mýtnice nebudou tak velký špunt, jako hraniční kontrola. Přeci jen vydání lístku je mnohem rychlejší než kontrola a skenování pasů. Větší špunt bude nedostavěná dálnice na plný profil směr Záhřeb.
Pro mě se ovšem nic nemění, stejně budu objíždět Slovinskou dálnici, protože pouze z principu nechci platit €30 za 7 dní. A celnice kterou jsem projížděl byla vždy prázdná. Nejvíce jsem tam byl třetí.
Dost by pomohlo, kdyby na staré celnici na Macejlu otevřeli/zrušili tu bránu.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Výstavba dálnic s mapovým podkladem nalevo a informacema napravo 1971 :arrow: 2022 nebo 0 :arrow: 1340 km

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Sponik
Příspěvky: 350
Registrován: 20.6.2011 10:53:01
Bydliště: Olomouc
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Sponik »

nollie píše:Já si myslím, že mýtnice nebudou tak velký špunt, jako hraniční kontrola. Přeci jen vydání lístku je mnohem rychlejší než kontrola a skenování pasů. Větší špunt bude nedostavěná dálnice na plný profil směr Záhřeb.
Pro mě se ovšem nic nemění, stejně budu objíždět Slovinskou dálnici, protože pouze z principu nechci platit €30 za 7 dní. A celnice kterou jsem projížděl byla vždy prázdná. Nejvíce jsem tam byl třetí.
Dost by pomohlo, kdyby na staré celnici na Macejlu otevřeli/zrušili tu bránu.
30€ je měsíční. 7denní stojí jen 15€ a to já jim klidně dám.
nollie
Příspěvky: 142
Registrován: 7.1.2010 21:41:08
Bydliště: ÚL
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od nollie »

Nn pro Mulťáka T5 stojí €30 na 7 dní...
Odpovědět

Zpět na „Chorvatsko“