Chorvatsko všeobecně

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Hospodářský vývoj Chorvatska: (katastrofální vývoj)

MMF skončil v Chorvatsku misi a konstatuje zlepšení, ale jenom několika faktorů. Ten hlavní je, že stát není v recesi. Kritika směruje na odkládání reforem a vysoké vládní výdaje.

Světová banka má Chorvatsku půjčit na restrukturalizaci státních dopravních podniků. Stále se tak nestalo, protože pro politickou krizi se jednání odkládají. Pro letošní rok to země zvládla jenom díky EBRD a jednání s Německem. Bavíme se o 660 mil. €. Rok 2017 je ještě více zatěžujícím a bez půjčky od Světové banky to bude neřešitelný problém. I SB kritizuje Chorvatsko pro odkládaní reforem.

Chorvatské instituce konstatují pokles počtu obyvatel o -200 000 za poslední roky na 4,3 mil. ke konci roku 2015. O 50 000 méně než v roce 2014. Číslo není statisticky podloženo sčítaním obyvatelstva, ale faktem je, že mladí lidé odcházejí pryč. V zemi není práce, je zde nákladný život bez vyšší perspektivy. Dokonce bankové instituce říkají, že až 800 000 Chorvatů je s příjmem pod 2100 HRK měsíčně a tedy ohroženo chudobou. To je téměř 20%. Je to o 40 000 více jak v roce 2014.

Dle ministerstva financí klesl nepatrně chorvatský státní dluh ale jedná se o pouhé 4 mld. HRK. Jinak je i nadále na úrovni kolem 85% HDP a celkově vzhledem k zadlužení státních firem se reálně pohybuje na úrovni 300 mld. HRK.

Do země přicházejí minimální zahraniční přímé investice: za celý rok 2015 to bylo 127 mil. €. Nejméně od vzniku Chorvatska v roce 1995. Důvodem je špatná vymahatelnost práva, složitá legislativa v oblasti podnikání, vysoké výdaje na důchodový systém, špatný obraz z celkové ekonomiky. Na zemi je mj. u soudů a arbitrážních řízení uvaleno několik žalob v hodnotách, které jdou do miliard eur.

Když Chorvatsko vstoupilo do EU tak mělo průměr 61% životní úrovně. Nyní po 3 letech je to 59%. Horší jsou na tom již jen Rumunsko a Bulharsko, ale tyto státy vykazují vyšší růst.

Chorvatsku se nedaří snižovat stav nezaměstnanosti, velmi špatně je na tom průmysl. A nedošlo ani k oživení stavebnictví, ba dokonce naopak sektor se nedokázal pozvednout. Stát totiž velmi slabě čerpá EU fondy. Navíc je segment roztříštěný a nedaří se dohadovat spolupráci mezi firmami.

Jediné pozitivum je cestovní ruch. Ten vykazuje řadu let růst. Pro období 2012 - 2015 je to +20% turistů (+15% noclehů) a +16% tržeb až na 8 mld. €. Chybí již ale další kapacity. Nové hotely za 6 mld. € se připravují na Istrii, další za stejnou částku pak všude jinde. Stát se zlepšuje i v agroturistice a dalších odvětvích v segmentu.

Obrovské projekty v energetice posouvá vláda dopředu a to těžbu LNG u ostrova Krk a pak ropu na pevnině, zde jsou odkazy:

http://www.lng.hr/hr/
http://www.azu.hr/hr-hr/

Reformám, které se připravují v oblasti daní, soudnictví, restrukturalizaci půjček v dopravních firmách a v privatizaci státních podniků stojí v cestě politická situace v zemi. Vláda je v krizi a zásadní rozhodnutí se neprovádějí kromě opravdu nejzásadnějších jako je výstavba mostu na Pelješac a výše zmíněnené energetické projekty.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Rekordní provoz vládne v Chorvatsku. Za druhý víkend 7. měsíce je dokonce provoz vyšší, než se původně čekal. Údaje neposkytl jen koncesionář AZM (Záhřeb - Macelj). Jde o rozsah 8.7. do 10.7.

Provoz na dálnicích ve správě HAC stoupl o +3,5% oproti již rekordnímu roku 2015. Celkem projelo na 517.000 vozidel. Výnos na mýtném činí 25,48 mil. HRK bez DPH (+2%).
Provoz na dálnicích ve správě ARZ (+most na Krk) stoupl o +4,5% a celkem projelo 285.000 vozidel. Výnos na mýtném činí 13,05 mil. HRK bez DPH (+5%).
Provoz na dálnicích ve správě Bina Istra (A8, A9) stoupl o rekordních +7,5%, celkem tudy projelo 137.300 vozidel. Výnos na mýtném Bina Istra nezveřejnila.

Celkem tedy o tomto víkendu projelo po chorvatských dálnicích min. 939.000 vozidel.

Stoupají ovšem všechna dopravní čísla; vlaky, letiště, ... tohle všechno samozřejmě logicky končí na silnicích a v konkrétních uličkách. I proto jsou zápchy všude zde i přes týden a dnes tomu nebylo jinak. Zvětšený provoz trvá až do 21:30.

Díky maximální snaze policejních a záchranních složek se daří eliminovat vznik dlouhých kolon. Výjimkou byla sobota a mýtnice Lučko.

Mnoho trajektových linek funguje bez omezení i v noci.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:32:37, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Standa
Příspěvky: 3795
Registrován: 16.3.2009 7:49:22
Bydliště: Praha

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Standa »

Jak tak sleduji vývoj v Chorvatsku, jsem nakonec docela rád, že nám letos nevyšel původně plánovaný pobyt v Dubrovníku a jedeme "jenom" na Istrii ;) ...
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Opravdu, Stando, buďte rád. http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 39#p131939

Ještě na margo Chorvatska, dneškem se rozpouští parlament, připravují se nové volby. Vláda vládne už jen formálně a nesmí přijímat žádná vážná rozhodnutí.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:33:06, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Na margo tohoto příspěvku týkající se kolapsu dopravy a mnoha před ním je zde již reakce Ministerstva námořnictví, dopravy a infrastruktury: http://mppi.hr/default.aspx?id=29365

Kód: Vybrat vše

Zbog orkanskih udara bure i opasnosti za korisnike HAC privremeno obustavio prometovanje po A1, velebitskom dionicom te dvosmjerno od Šibenika do Vrpolja zbog požara
ZAGREB, 16.07.2016.
Hrvatske autoceste d.o.o. zbog jakih udara bure tijekom cijeloga jučerašnjeg dana, a koji su oko 16.00 sati pojačali do razine orkanskih, posebno na dionici A1 Marune - Maslenica gdje je izmjerena brzina vjetra prelazila 132 km/h, donijeli su odluku o privremenoj obustavi prometa autocestovnom dionicom od čvora Sveti Rok u smjeru juga do Posedarja i povratno, od čvora Zadar II u smjeru sjevera do čvora Posedarje, a s ciljem zaštite života i imovine krisnika autoceste A1, zbog čega je sav promet preusmjeren obilazno državnim cestovnim pravcima.

Uspostavljena zabrana prometovanja i dalje je na snazi osim za I. skupinu vozila, za koju su Hrvatske autoceste d.o.o. u koordinaciji sa Prometnom policijom Zadar danas, 16. srpnja u 11.00 sati ukinule zabranu prometovanja navedenom dionicom, no uz ograničenja brzine i pojačan policijski nadzor prometa dok god su na snazi izdana upozorenja Državnog hidrometeorološkg zavoda, koji je potvrdio da su zabilježeni orkanski udari bure na navedenoj dionici autoceste najsnažniji u posljednjih 12 godina.
 
Tijekom jučerašnjeg dana Hrvatske autoceste obustavile su prometovanje u oba smijera na dionici A1 od čvora Šibenik do čvora Vrpolje zbog stihijskog požara u neposrednoj blizini autoceste, zbog čega se promet prusmjeravao obilazno na državne ceste.
 
Ministarstvo pomorstva, prometa i infrastrukture korisnicima autocesta zahvaljuje na razumijevanju zbog privremeno uvedenih neizbježnih mjera izvanredne regulacije promets koje posredno otežavaju prometovanje ali u prvome redu za cilj imaju sigurnost svih sudionika u prometu.
Dále z tlačové konference ministerstva dopravy a vnitra: Síla větra je nejsilnější za posledních 12 let. Kromě toho v oblastech kolem Šibeniku a Splitu hořelo a bylo nevyhnutní zamezit rozšíření požáru a nařízením krizového štábu bylo cílem ochránit dálnici A1 Zagreb - Split před ještě mnohem většími komplikacemi a i proto se část dálnice uzavřela. Kdyby se provoz na dálnici musel zastavit pro ohrožení požárem, tak by situace byla daleko horší. Do Chorvatska přijíždí rekordní počet turistů a to již řadu let a kapacity dopravní infrastruktury jsou na maximech. I proto všechny složky neustále vyzývají především k pokoji a k připravenosti a to i v kolonách. A to stejně jak kdekoliv v Evropě. Agresie ani další projevy netrpělivosti situaci nijak neusnadní.

Ministerstvo vnitra reagovalo, že bude velmi tvrdě trestat narušitele silničního provozu, kteří se dopouštějí velmi závažných přestupků. Mezi ně zařazují porušování MPR o více jak 20%, porušení zákazu vjezdu na dálnice/silnice (ať už se jedná o zákaz pro některé kategorie anebo celkový zákaz). Již 8.7. byla vydána informace, že tomu tak bude. Každý, kdo napadl policistu anebo neuposlechl jejich výzvy bude potrestán dle zákonů státu a pokud to bude nevyhnutní, pak budou následovat zákazy příjezdu do Chorvatska. Ministerstvo vnitra již dlouho žádá limitovat vstupy na území Chorvatska a omezit tak tyto dopravní problémy a nedisciplinovanost účastníků silničního provozu. Mnoho dopravních nehod, které se pak stanou ještě více zpomalují provoz. Po dálnicích v létě denně prochází 50.000 a více vozidel, takže pro několik porušovatelů pak trpí statisíce. Pro velmi špatné počasí, které sužuje chorvatský Jadran je situace velmi komplikovaná v řadě měst a v přístavech. Byla zaznamenána agrese při domáhání se nalodění na trajekt atd. Ministerstvo vnitra proto zesílí aktivity policie i v těchto lokalitách. Stejná situace agresivního chování vůči obsluze byla zaznamenána na několika odpočívkách a to jak vůči obsluze ČSPH tak vůči policii a dokonce je hlášeno několik konfliktních situací mezi lidma před WC. Všechny tyto záležitosti se budou ještě řešit díky kamerovým systémům.

Ministerstvo dopravy ve spolupráci s koncesionáři dálnic a správcemi silnic a další infrastruktury přistoupí hned v týdnu k další poradě, aby se příjezd a odjezd od moře končil co možná nejlépe pro všechny zůčastněné strany a aby se omezil dopravní kolaps, ovšem bohužel i když všechna média varovala již od pátku, aby se lidé zdrželi posunu dál k moři pro velmi nepřiznívé počasí, tak se tak nestalo. Lidé ani nedokáží dle kompetentních orgánů uposlechnout a zůstat v automobilech a vystavují se venku větru, který může poškodit pokožku, zrak a dýchání, což se bohužel i stalo.

Dále chorvatské úřady museli zasahovat u desítek ohrožení turistů na moři a v pohoří Biokovo. Na moře se vydávají v tomto počasí i proti zákazu nepřipravené lodě a nezkušení kajakáři a do hor bez adekvátní výbavy pouze v teniskách další lidé. V tom první případě se dokonce zvažuje zákaz dovozu lodí do země těm co tak činí anebo odebírání oprávnění tyto plavidla řídit. Ministerstvo dopravy informovalo, že letos hodlá zvýšit inspekci pohybu po moři a to jak místní provozovatele atrakcí, tak i plavidla které se po moři pohybují. Za rok 2015 nastalo mnoho kolizních situací s trajektami.

Na obnově infrastruktury (telekomunikační a lokální energetická) a na obnovení plynulosti dopravy nyní pracuje maximální počet pracovníků.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:34:04, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Na margo rekordní kolony, která se vytvořila během soboty na dálnici A1 je zde několik postojů kompetentních orgánů a automotoklubu. Postoje přicházejí jako reakce mnoha tisícovek stížností na to co se odehrávalo. Stížnosti jsou zasílané na mnoho státních orgánů a mnoho lidí píše různé komentáře na internetové sociální sítě. 90% hněvu směruje na HAK (chorvatský automotoklub), 10% na státní správce dálnic a silnic a systém jako takový.

Již při vydání prognózy na víkend vyšla večer informace, že chorvatské pobřeží zasáhne vítr bura (bóra). V pátek 15.7. bylo nebezpečné cestovat po dálnicích pro mnoho kategorií vozů. Kromě toho a to je hlavní důvod vypuklo v zemi více požárů najednou v oblastech, které jsou vyprahlé a suché a silný vítr by požáry mohl radikálně rozšířit. Chorvatsko má v paměti mnoho velikých požárů, které do minulosti spálili mnoho stovek domů a dokonce se muselo několik stovek turistů evakuovat po moři, protože nestačili utéct po silnici. Stalo se to již na ostrovech, ale i na jihu země. V Chorvatsku je část problematiky hašení požárů pod ministerstvem obrany a to dokonce disponuje kanadskými letadlami CL-415 (nyní již 6 ks) v rámci 93. letky pod chorvatskými vzdušnými silami a jsou umístněné na letišti u Zadaru. V osudný den pátek 15.7. hořelo na 3 místech najednou: u Šibeniku, na Visu a u Obrovacu. Vzhledem k silnému větru se nedařilo letecky uhasit požár u Obrovacu a bylo nevyhnutné tam co nejrychleji dopravit jednak pozemní protipožárnou jednotku a další 2 desítky hasičských vozů. Jednak požár ohrožoval domy a majetek občanů, ale zároveň hrozilo, že by se požár tak moc rozšířil, že by se zneprůjezdnila dálnice A1 na více jak jenom pár hodin a blížila se sobota a vůbec víkend. Bylo v národním zájmu Chorvatska upřímit pozornost na požáry, a proto se rozhodlo o jednak dopravních omezeních na silnicích v okolí a o dočasné uzavírce dálnice A1 jednak z bezpečnostních důvodů, kdy hrozilo zadymení a jednak z důvodů hašení požáru leteckým mostem. HAK nedisponoval všemi daty z těchto rozhodnutí, protože se rozhodovalo během několika desítek minut. Samozřejmě to, že stránka HAK-u nezvládne nápor a technicky se zhroutila je zásadní chyba a nedostatek, ovšem i z praktického důvodu jsou později ucpané veškeré sjezdy kolem a i okolní silnice. Na další lepší značení již nezbýval čas a hlavně byl důvod neoznačovat další sjezdy, protože přes ně jezdila hasičská vozidla k požárům k samotní později hlavní obcházkové trasy. Tyto dopravní kolony vznikli a zopakovali by se znovu, protože se zachraňoval majetek lidí a samotná dálnice, aby mohla být v provozu následující dny. Je ovšem pátek večer a bura nabírá na intenzitách od Dalmácie až po Rijeku a je obava, že i když se dálnice zprovozní, tak pro mnoho kategorií bude uzavřená i nadále. Ještě v pátek se nedá dostat na některé ostrovy a kolony před nimi dosahují i 10 km. I proto bylo hlavní doporučení v pátek večer, dále několikrát v noci a znovu ještě i v sobotu ráno, aby každý kdo může odložil cestování k moři. Část motoristů výzvy akceptovalo, ostatní ne a řekli si pravděpobodně a logicky, že to zvládnou. Chorvatská policie nemá ve zvyku provádět zásadní kontroly o víkendech, aby nebrzdila provoz. Nevěnuje se menším prohreškům, pokud k tomu není důvod a nemá tendenci provádět účelové kontroly. Má tendenci mít dohled nad provozem. Bohužel, dálnice i když již byla otevřená i zavřená část, tak nedokázala zvládnout sobotní nápor aut a vytvářela se kolona, která se neustále prodlužovala. Mimo to stále fouká silnější vítr, trajekty na Jadranu na mnoha linkách nejezdí jak se plánovalo, část má problém přistávat na rozbouřeném moři a tak se dokonce vrací zpátky. Když kolona přesáhla 20 km, HAC žádal o mimořádná opatření, když už kolona přesáhla 37 km, tak byla informace že kolona se bude prodlužovat, co se i stalo a kolona vzrostla na 41 km. Postupně až na 50 km, ale to se zhroutil provoz na A1 i v opačném směru a tehdy byla asistence HAC a policie a vozidla sjíždí na sjezdech a opuštějí nuceně dálnici, část bez zaplacení mýtného. Realita zdržení každého kdo dojel do 50 km kolony bylo 8 až 10 hodin jen za tuto jednu kolonu. Policie má následně dohled nad jadranskou magistrálou, kde byl ale zas problém vyjet z turistických center, ale ve výsledku se kolona do večera rozpadla jak na dálnici, tak i na okolních silnicích. Neděle značila již bezproblemóvý průjezd, kromě standardních hlášení "letních kolon" se dalo projíždět v normě. To co byla potřeba dělat v pátek i v sobotu bylo řídit disciplinovaně a dle pravidel vozidla. Chorvatská policie uvažovala i o úplném zákazu pokračovat dál na jih po dálnici A1 a to již v pátek před rozhodnutím o uzavírce inkriminované části, ale způsobilo by to pouze mnoha deseti kilometrové kolony na paralelních státních silnicích, ale neřešilo by to silný vítr, pro který se rovněž dálnice uzavírala. Chorvatsko rozumí obavám a nejistotě všech řidičů, kteří se snažili dostat na stránku HAK-u a nedalo se to, dokonce vypádaval mobilní signál pro přetíženost v lokalitách a později v noci z pátka na sobotu bylo několik telekomunikačních zařízení při větru poškozeno a lokálně byl úplný výpadek, čimž se stalo to, že v sobotu nad ránem nefungoval přenos kamer z dálnic a silnic ve správě HAC, ovšem pracovníci hlásili HAK-u velmi pravidelně celou sobotu stav provozu a to samé i dopravní policie. Pro silný vítr byl stěžen dohled vrtulníků, což rovněž nepřineslo ovoce jaké se čekalo ještě v týdnu před víkendem. Někteří motoristé poškozili oplocení na odpočívce Nadin, další napadají obsluhu na několika ČSPH jak to že něco nemají, několik lidí se rozhorčeně hádá před WC a to jsou přesně všechno důvody, pro které byla výzva nepokračovat v jízdě dál, protože na řadu přichází stres z únavy.

Nedá se vyloučit, že se znovu nestane více věcí najednou; kombinace silného provozu a špatného počasí, je to ponaučení pro všechny části systému, ve kterém jsou i řidiči. Všichni se chtějí k tomu moři dostat a stát dělá pro tento cíl maximum. Řidiči pro své arogantní chování ale zdaleka ne. Chorvatská policie eviduje na 200 vážných prohrešků a všechny velmi tvrdě potrestá; vjezd na dálnici i když byl zákaz (jedno či celkový anebo částečný (týkající se třeba karavanů)), jízda v odstavním pruhu, omezování průjezdu záchranným složkám (zaevidován případ na státní silnici během objížďky při hasičech, kdy osobní vůz omezoval hasiče v pohybu), překročení MPR a předbíhání přes plnou čáru (videoradary v obcích), hrubé urážení policistů, napadení policisty. Mnoho dalších stovek bylo řešeno jen dohovorem. Obecně se nedá udělat víc, než říct řidiči, že některý most je uzavřen pro všechny vozy z bezpečnostních důvodů, než že se mu to řekne a stejně tak se nedá ani udělat nic víc než mít dohled nad proudem vozů na silnici, která na takové intenzity není stavěná; ta hlídka nikomu křídla na auta nenamontuje.

Mnoho řidičů je nespokojených i proto, že se nerozdávala voda jak tomu bývá zvykem. Bohužel, ale teplota klesla a k rozdávání vody nebyl tak důvod. Ten všeobecní apel mít vozidlo v dobrém technickém stavu, mít potraviny a vodu je tu stále. Rozdávání vody má smysl, když je venku na vozovce opravdu horko a vy stojíte v 20 km koloně pomalu se pohybujících vozidel. A znovu pouhé bohužel, ale obchůdky kolem státních silnic nejsou zvyklé na to, že tisícovky vozů jedou kolem během jednoho dne, když jinak jedou po dálnici.

Další kritika směrovala na chorvatská média, které si všímají problémů až když už je kolona na úrovni 37 km v sobotu. To je ale již jiný problém, který souvisí s tím, že letní kolony jsou běžné a to by ta média nepsala a nevysílala nic jiného. Pro Chorvata stát u Splitu v koloně dlouhé 10 km, která se ale posunuje (jak semafory dovolí) na tahu do Omiše anebo naopak a stát tak o 40 minut navíc není nic neobvyklého a proto tomu ani nebude věnovat pozornost v rádiech, které i běžné hlásí že zrovna na tahu Split - Omiš nema gužve (nemá zápchy). Médiá si všimnou kolonu na dálnici když má tak nad 20 km. Ale HAK si všímá jakoukoliv kolonu kromě mýtnice Lučko, kde ale umí často napsat i to, že kolona je tam 1-2-3-4 km, když je těch kolón po celé zemi vícero, aby si to řidič uměl lépe naplánovat.

Za rozhodnutím uzavřít zcela dálnici stála bezpečnost země. Za kolonama provozní intenzity. Za čekání v kolonách v přístavech a před mostama na ostrovy atd. pak vítr bura. Kombinace počasí a požárů za tou bezpečností. To, že nefungovala stránka HAK-u pravděpodobně způsobilo nejistotu a chaos u řidičů. Každopádně všichni jsou již tam, kde chtít byli a ti co včera šli domů jsou již doma. Chorvatsko čeká ještě 6 šílených víkendů.

Požární statistika je ale neúprosní: protipožární sezóna je stanověná od 20.6.2016. Již hořelo 15 krát (5x v župě u Šibeniku, 4x u Dubrovníku, 4x u Zadaru a 2x u Splitu). Letecké hašení nebere v podstatě ohledy na turisty nikdy; letadla nabírají i slanou vodu když jiná není a nikoho netrápí, že na plážích jsou turisté a budou vystavování hluku. I když je spíše faktem, že je to fascinující "podíváná" sledovat, jak letadlo nabírá vodu za letu. Jsou to výjimečné situace, které se nedají plánovat, kdy se mají stát. Proč nezačne bura v úterý a neskončí ve čtvrtek? Atd.

A malé OT: Chorvatsko disponovalo těmi kanadskými letadlami již v roce 1993 a opravdu s nimi i požáry hasili, tedy přes válku. Po válce o tyto stroje došli, respektivě jsou převezené do již dnešného Srbska a tam zůstávají a nemluví se o nich. Chorvatsko si postupně letadla pronajalo a následně i koupilo. Nyní mají letku o 6 ks a 5 ks hasilo požáry toho 15.7. Jeden letoun stojí cca. 31 mil. USD bez dalšího příslušenství.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 14.10.2018 12:59:18, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstraněný neplatný odkaz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Jsou zde výsledky o provozu a mýtném za 3. víkend 7. měsíce v rozmezí od 15.7. do 17.7. Provoz stagnuje a mýtné je nižší, i když do země přijelo více vozidel; na příčině je bura a omezení na dálnicích.

Provoz na dálnicích ve správě HAC stoupl o +6,1% oproti již rekordnímu roku 2015. Celkem projelo na 584.233 vozidel. Výnos na mýtném činí 26,05 mil. HRK bez DPH (-5,9%).
Provoz na dálnicích ve správě ARZ (+most na Krk) klesl o -2% a celkem projelo 285.606 vozidel. Výnos na mýtném činí 11,75 mil. HRK bez DPH (-13,6%).
Provoz na dálnicích ve správě Bina Istra (A8, A9) stoupl o rekordních +9,6%, celkem tudy projelo 151.590 vozidel. Výnos na mýtném Bina Istra nezveřejnila.
Údaje o provozu zveřejnila společnost AZM. O víkendu po dálnici A2 projelo 108.481 vozidel, což je o -1,1% než v roce 2015. To způsobují zase stavební práce na dálnici v Slovinsku.


A ještě jsou zde výsledky o návštěvnosti hradebního systému v Dubrovníku. Legendární hradby jsou zapsané v UNESCO pro zachovalost a jedinečnost. Hradby navštívilo 16.7. rekordních 9.028 návštěvníků, přičemž za celý rok 2016 se odhaduje počet návštěvníků na více jak 1 milion. V roce 2015 navštívilo hradby rekordních 994.000 lidí. Vstupenka na hradby je letošním rokem navýšená (ostatně jak poslední roky neustále) a to již na 120 HRK. Chorvatsko se rozhodlo pro rok 2017 zvednout poplatek až na 150 HRK. Z výnosů z tohoto poplatku město Dubrovnik financuje opravy ostatních kulturních památek. Zlevněné vstupné bude pro seniory, veterány a děti a to od 30 do 50 HRK. UNESCO mj. požaduje, aby nebyla návštěvnost hradeb na denní báze vyšší jak 8.000 návštěvníků, protože památka se degraduje.


A dále ministerstvo turizmu informovalo, že za první půlrok je v zemi evidováno na 18,3 mil. přenocování, což je o +16% více než v roce 2015. Zároveň první víkend 7. měsíce přišlo do Chorvatska 371.600 turistů, kteří zde přenocovali celkem 1,7 mil. nocí, z toho 36% bylo v soukromém ubytování. Ze všech kategorií je to nejvíce %. Z těchto turistů bylo nejvíce těchto 5 národností: Slovinci, Němci, Češi, Poláci a Rakušáci. Top 5 destinací: Rovinj, Poreč, Dubrovnik, Medulin a Umag.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.1.2021 13:35:26, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko je poslední roky cílem mnoha stovek tisíc turistů z celé Evropy. Příjmy všeho, co se turizmu dotýká jsou poslední roky vyšší a zisky rekordní. Dokonce je cílem pro turisty z Ázie a to hlavně před a po letní sezóně. Realita v zemi, co se týká běžného života ale zdaleka není o lesku dálnic a čistém moři.

Chorvatsko, 10 let stagnace :arrow:

*v období 2006 - 2016 došlo k poklesu obyvatelstva o minimálně 250.000 a coskoro bude populace atakována na hranici 4 mil. lidí, protože stát patří mezi ty, které mají jednu z nejnižších porodností v Evropě, ještě i celospoločensky se každé 3. manželství rozpadne do několika let
*z hlediska práce a zaměstnanosti je za 10 let v zemi pokles pracovních příležitostí o 100.000, což právě způsobuje odchod mladších lidí mimo zemi a dlouhé období 6 let recese dostali průmysl na kolena a to co ještě funguje je v problémech vysoké přezaměstnanosti a chybějících zdrojů na investice
*největším zaměstnavatelem je stát, který je zadlužený a státní podniky jsou rovněž ve velmi špatné finanční kondici, nezaměstnanos je v zemi na úrovni 18%, pouze vletní sezóně umí poklesnout až na 13%, ale i zde již naráží na nedostatek kvalifikované pracovní síly, která sem naopak jezdí z jiných států střední a jižní EU, průměrná mzda sice narostla o více jak 1.000 HRK na současných 5.633 HRK, ale zároveň na ní 54% pracujících nedosáhne (tedy vydělá méně než 750€ za měsíc), což při reálních nákladech na život není nic moc pro život
*z celého období byl lepší život pouze v letech 2006 - 2008, poté následuje zhoršení, které je doposud a ani nová technokratická vláda nedokázala nastartovat reformy tak potřebné pro život, vláda se rozpadla z relativně banálních důvodů a zemi čekají v září další parlamentní volby, emigrace v roce 2006 představovala 7.700 lidí, v roce 2015 již 50.000 lidí, ze země přitom odchází mladí a vzdělanější lidé a situace se dá porovnat již s obdobím, kdy bylo Chorvatsko ve válce
*proti Chorvatsku se vede několik arbitráží za 4 mld. €, což je výsledkem špatné vymahatelnosti práva, třeba do Splitské župy dojde za rok méně jak 0,5 mld. HRK přímých zahraničních investicí, průmysl zde již téměř žádný není, ještě i průmysl stavebních hmot stagnuje
*veřejný dluh již přesáhl 85% HDP, deficit státního rozpočtu se nedaří snižovat, státní dopravní podniky nemají peníze na další investice, dokonce vláda řeší kde vezme peníze na spolufinancování větších projektů typu most Pelješac
*Chorvatsko má štěstí, že je vůbec v EU, protože jen díky tomu se daří vyjednávat další půjčky pro nejen dálniční společnosti, ale může čerpat stovky mil. € do všech oblastí chodu země, na které již nezbývají žádné zdroje a jakž takž se daří snižovat sociální napětí, které v zemi je
*všude ceny energií klesají, ale v Chorvatsku jsou náklady na energie vyšší, neustále vyšší zatížení daní a další a další poplatky a odvody

Nejvyšší životní úroveň v zemi je v regionu hlavního města, kolem Rijeky, na Istrii, kolem Zadaru a pouze úzké lokality v rámci Splitu a Dubrovníku. Naopak nejtěžší život je v horských oblastech středu a jihu země a od Záhřebu na východ.

Nutno však zdůraznit, že ze zemí celého regionu je na tom Chorvatsko ještě relativně dobře. Z pohledu práce, emigrace, výdělku a infrastruktury. Kdysi bohatší Slovinsko je sice stále bohatší, ale po finančních problémech šla mzda dole, nezaměstnanost nahoře. Sousední Bosna, Černá Hora a Srbsko se nemají lépe. O trochu vzdálenější Albánie, Kosovo, Makedonie a Řecko už vůbec ne. Co se týká dálnic, tak Slovinsko i Chorvatsko mají síť velmi dobře vybudovanou i s doplněním celé kostry. Ve velmi dobré kondici je Srbsko, i když termínově nestíhají, tak to pokrytí je slušné a dálnice se staví. Bosna se snaží budovat koridor napříč zemí (Vc), ale problémy občanského charakteru přetrvávají, takže se finance dělí a staví se paralela kolem Banja Luka. Albánie a Kosovo budují dálnice vzhledem k rozloze solidně. Makedonie se snaží budovat napříč celou zemí, ale jde to pomaleji než v HR/SLO (stejně jak v Albánií a Kosovu), ale staví se. Řecko dálnice staví ve velikém rozsahu, ale v podstatě až poslední roky bez ohledu na krizi. Než došla ta, tak se vypracovali záměry a většina se realizuje formou PPP a EU fondů. Stát sám jen dofinancuje výstavbu a rozdíl v provozu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Zároveň informuje, že v zemi je denně 900.000 turistů. Na Istrii jsou převážně Němci, Slovinci a Rakušáci. Na jihu pak převážně obyvatelé České republiky, Polska, Maďarska, Bosny, Slovenska. Nejvyšší obsazenost až 90% je na Istrii, na jihu prozatím 70% až 80%. Kategorie dle věku jsou v pořadí: 35-54, 15-34 a do 14 let až poté kategorie nad 55 let. V srpnu se očekává 1.000.000 přenocování za den. Přesněji 19.7. to bylo již 922.000.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Drak
Příspěvky: 198
Registrován: 15.3.2009 11:12:05

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Drak »

V pondělí se chystám na dovolenou do Dalmácie. Pojedu autem, které je psané na manželku. Manželka se mnou nepojede, ale vyzvednu jí o den později ve Splitu na letišti. Rád bych se tímto zeptal, zda potřebuju nějakou plnou moc, že jsem auto neukradl, když mě budou kontrolovat na Slovinsko-Chorvatských hranicích?
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Pravděpodobně to po vás nikto nebude chtít, ale píšete to sám již v příspěvku.

http://www.chorvatsko.cz/moto/predpisy.html

Nejsem si jist zda je nějaká výjimka u manželů, vy by jste mohl lidsky tvrdit, že pro ní na to letiště jedete a dokázat, že ona tam přistane, ale lidskot nemá často co do činění s reálem a jelikož nejste majitel vozu a nebudete nikde v dokladech uveden, tak to zplnomocnění (ideálně) ověřené by jste měl mít k dispozici a dokonce nejen pro hraniční kontrolu, ale pro policisty kdekoliv. Eliminuje se tím možnost krádeží vozidel, případných DN, ale není to tak platné ve všech zemích v Evropě.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Standa
Příspěvky: 3795
Registrován: 16.3.2009 7:49:22
Bydliště: Praha

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Standa »

Včera jsme také cestovali do Chorvatska, tak přidám pár postřehů. Jeli jsme z Prahy už v pátek odpoledne (D1 se trochu cukala, od druhého úseku oprav už celkem v pohodě, D52 také v pohodě, trochu pomalejší průjezd staveništěm A5, průjezd Vídní docela nepříjemný na A23 mezi S1 a A4 a to už bylo skoro 8 večer - nechci to vidět ve špičce, je to chvíli jedním pruhem!), spali v Burgenlandu u A2 a v sobotu pokračovali na Istrii do Rabacu. Kolem Mariboru jsem čekal problémy a když to stálo u Graze na sjezdu z A2 na A9 (ale šlo asi jen o malý problém), jel jsem raději přes Klagenfurt a po staré silnici B91 (je to i E652), která je sice turisticky atraktivní, ale dost pomalá, s hraničním tunelem cca 2,5 km, kde je 50. Slovinsko bylo v pohodě, malinko hustší provoz na A1 jižně od Lublaně, ale hodně odbočovalo na Pivku a Rijeku, kde se dělávají kolony na hranici, tak jsme zkusili sjet z A1 o něco dál a jet přes Buzet.

Provoz minimální, chvíli jsme stáli na hranici. Po dlouhé době jsem byl kontrolován (na výjezdu ze Schengenu ?!?), celník si prohlédl přihrádku v mých dveřích, potom jsem musel vystoupit a podíval se ještě na přihrádku uprostřed, čímž to skončilo, kdybych něco vezl jinde... (ne že bych si stěžoval, že si nás neodstavil). Chorvatská D201 má hodně omezení rychlosti, asi tam i měřívají, D44 je v opravě stylem několik km po hodně prašné šotolině u Lupoglavu (máme novou barvu auta) a na D500 opravdu měřili rychlost na 60 v dlouhém klikatém údolí, naštěstí nás probliklo pár aut v protisměru, tak jsem je čekal :) . Jsem nakonec docela rád, že jsme letos nedali původně plánovaný Dubrovník :) !
NoOne
Příspěvky: 129
Registrován: 19.12.2011 21:09:20

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od NoOne »

Drak píše:V pondělí se chystám na dovolenou do Dalmácie. Pojedu autem, které je psané na manželku. Manželka se mnou nepojede, ale vyzvednu jí o den později ve Splitu na letišti. Rád bych se tímto zeptal, zda potřebuju nějakou plnou moc, že jsem auto neukradl, když mě budou kontrolovat na Slovinsko-Chorvatských hranicích?
Ano potrebujete plnou moc, nikdo ji bezne chtit videt nebude, ale vozidlo muze byt ukradeno nebo jen odtazeno a pak je potreba prokazat vlastnictvi. Toto plati vseobecne po cele evrope, stesti preje pripravenym.
Drak
Příspěvky: 198
Registrován: 15.3.2009 11:12:05

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Drak »

Také přidávám pár poznatků z cesty do Chorvatska. Jsme v Dalmácii, asi 40 km za Šibenikem, v Rogoznici. Jeli jsem v noci z neděle na pondělí, odjezd ve 23 hodin z Prahy, příjezd na místo v 13 hodin a k tomu ještě hodinové zdržení zastávkou na chalupě (kousek od Miličína). Zvolená trasa Praha-Budějovice-Linz-Graz-Maribor-Záhřeb-Šibenik-Rogoznica. Trasu po Rakouské A9 jsem zvolil poprvé, dříve vždy klasika přes Vídeň. Jinak A9 celkem volná dálnice, trochu větší počet tunelů a dva asi 9 km dlouhé obousměrné úseky s 80 km/h. Pozitivní zprávou je, že na obou úsecích se intenzivně dodělává druhý pás. Nevýhodou jsou dva placené úseky, tunely Bosruck a Glainalm za cenu 5, resp. 8,5 euro. Konec A9, asi 10 km před hranice je velmi nekvalitní povrch, betonová dálnice typu české D1. Slovinsko projeto po dálnici. Výstavba posledního úseku A4 po chorvatské hranice tak nějak probíhá, ale při průjezdu ve čtvrt na 8 ráno na stavbě ani noha. Na hranice Slovinsko-Chorvatsko asi 5 km dlouhá, ale jedoucí kolona, zdržení do čtvrt hodiny. Další kolona v Chorvatsku hned za hranicemi, na mítnici Macelj, v provozu pouze 2 výdejní místa, zdržení 5 minut. Na mítnici Lučko provoz velmi hustý, ale zdržení asi 3 minuty, v provozu dokonce 6 výdejních míst. Bohužel asi 2 km za mítnicí nehoda, takže také trošku zdržení, ale to bylo poslední zdržení na chorvatských dálnicích, výjezd v Šibeniku už bez kolon. Provoz po A1 byl chvílemi velmi hustý, zejména v úseku od Záhřebu po křižovatku s A6. Provoz po celé A1 bych přirovnal české D1 v pracovní dny dopoledne. Jediné co mě velmi zklamalo, byla čistota na odpočívkách, obzvláště na odpočívce Sveti Križ na A2 před Záhřebem, tak neuvěřitelnej bordel jsem už dlouho neviděl. Ale co mohu naopak doporučit je odpočívka Lički Osik, odpočívka sice bez pumpy, ale s příjemným posezením, bistrem a čistými záchody, viz https://www.google.cz/maps/@44.626099,1 ... 312!8i6656
Country
Příspěvky: 506
Registrován: 14.3.2009 21:29:32
Bydliště: Morava
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Country »

Z Wikipedie: Mýtné či mýto je poplatek, který se vybírá za použití cesty, silnice, dálnice, tunelu nebo mostu .... takže mýtnice :oops:
Sorry za OT, ale bolej mě z toho oči :cry:
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Dálnice, 1. půlrok 2016 :arrow:

*celkem se stalo 1.181 dopravních nehod (nárůst oproti roku 2015 o +196 z 985 anebo o +20%) :!:
*výnos na mýtném činí 1,026 mld. HRK (+7,82%)
- z toho HAC 624 mil. HRK (+8,5%)
- dále: ARZ 236 mil., AZM 86 mil. HRK, Bina Istra 79 mil. HRK
*celkem platilo 30,7 mil. vozidel (+8,35%)
*zemřelo 19 lidí (+850%, ze 2 lidí) :!:

Dále, Chorvatsko spřísní postihy za vážné porušování dopravních předpisů a agresivní projevy jízdy a chování (doposud neaktivováno, i když dlouhá léta v platnosti se letošním rokem aktivovalo (vysoké sankce až zákaz vstupu na území země po dobu 2-5 let); vyplývá z nervozity mnoha desítek řidičů každý jeden víkend letošní rok), opsáno je zde vícero takových projevů, další se stal, když se převrátil na dálnici člun, tak se několik vozidel rozhodlo přerazit oplocení (poškození majetku společnosti HAC) a pokračovat dál cestou, která ale nikam nevede a slouží výhradně pro záchranářské účely :arrow:
maslenica.PNG
maslenica.PNG (785.91 KiB) Zobrazeno 12955 x
čímž došlo k ohrožení na životech vzhledem k vysokým teplotám v daný den a zablokování záchranné stezky a vážné poškození majetku HAC

A ještě výnos mýta z víkendu 22.7. - 24.7. :arrow:

Provoz na dálnicích ve správě HAC stoupl o +3,3% oproti již rekordnímu roku 2015. Celkem projelo na 605.873 vozidel. Výnos na mýtném činí 30,01 mil. HRK bez DPH (+1,28%).
Provoz na dálnicích ve správě ARZ (+most na Krk) stoupl o +4,6% a celkem projelo 305.352 vozidel. Výnos na mýtném činí 14,55 mil. HRK bez DPH (+2,6%).
Provoz na dálnicích ve správě Bina Istra (A8, A9) stoupl o rekordních +4,6%, celkem tudy projelo 158.638 vozidel. Výnos na mýtném Bina Istra nezveřejnila.
Provoz na dálnicích ve správě AZM stoupl o +0,18%, celkem tudy projelo 110.568 vozidel a to i navzdory faktu stavebních prací na SLO straně.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Standa
Příspěvky: 3795
Registrován: 16.3.2009 7:49:22
Bydliště: Praha

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Standa »

Návrat z Rabacu jsme zatím zvládli, kvůli krátké návštěvě Rovinje jsme si počkali na hranicích se Slovinskem na A9 cca 1:15 hod, odkláněli tam dopravu na přechod u letiště Portorož. Slovinsko bylo celkem v pohodě, hodně aut asi využilo doporučení jet na Villach přes Itálii, malá kolona cca 1,5 km před Lublaní, kde IMHO moc nezvládli uzávěr A2 a zbytečně brzo stáhli A1 od Koperu do jednoho pruhu. Další kolona byla až na hranicích před Grazem, Rakušani zpomalovali na přechodu na 30, což stačilo na cca 2 km kolonu. Rozhodně doporučuji jezdit mimo sobotní střídání turnusu :) !
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatské dálnice zaznamenávají za uplynulý víkend další rekord v provozu v propočtu na víkend oproti minulému roku. Již rok 2015 a poslední víkend v 7. měsíci byl rekordním. Letos jsou čísla přepsaná.

HAC zaznamenal na své síti celkem 689.858 vozidel (+4,22%), přičemž na mýtném vybral celkem 35,19 mil. HRK (+3,2%).
ARZ ... 325.076 vozidel (+3,7%) a 16,2 mil. HRK na mýtném (+5,8%).
Bina Istra ... 154.589 vozidel (+2,5%), mýtné neudává.
AZM ... 123.938 vozidel (+1,56%), mýtné neudává.

Rekordní provoz po HAC a ARZ činí již více jak 1 mil. vozidel. Celkem koncesionáři zaznamenávají téměř 1,3 mil. vozů. O 100 tisíc více jak před týdnem-dvěma, o 300 tisíc více jak začátkem léta. Sezona je nyní na vrcholu a toto období přetrvá do poloviny srpna.

HAC rozdal na exponovaných mýtnicích 20.000 flaší s minerálkama v návaznosti na řidiče, kteří čekali v kolonách ještě ve SLO/A. Týkalo se to: Lučko, Sv. Helena, Rupa a Sveti Rok.

Doprava v sobotu zaznamenala celkový enormní nárůst provozu. Zvýšený nápor vozidel přetrval až do neděle odpoledna.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Provozní údaje HAC za prvních 7 měsíců: (změna oproti roku 2015)

*HAC je hlavní státní správce chorvatské dálniční sítě
*výnos na mýtném u společnosti HAC zaznamenává nárůst o +70 mil. HRK
*po dálnicích HAC projelo téměř o +2 mil. vozidel (na 21 mil.), tedy provoz vzrostl o +9,83% *mýtné činí 864,3 mil. HRK anebo o +8,6% více
*finančně má problémy v tomto roku a v roce 2017 pro doběhnutí krátkotodobých půjček, které jsou brané v minulosti během recese a kdy nebyla důvěra pro delší úvěry ... letos 600 mil. € a v roce 2017 se musí nalézt 900 mil. €, ovšem celkové zadlužení HAC-u činí asi 4 mld. € se splatností po roce 2030, tudíž je zřejmé, že když se povede překonat krizi ještě v roce 2017, tak společnost jako taková je lukrativní infrastrukturní správce
*nejvyšší nárůst provozu je zaznamenán na dálnicích A1, A3 A4 a A5:
- na A1 o +4,5% na 7 mil. vozidel
- na A3 o +8,3% na 9,3 mil. vozidel
- na A4 o +9% na 2,9 mil. vozidel
- na A5 o +12,3% na 0,425 mil. vozidel
*nejvyšší výběr mýta:
- na A3 činí 456,9 mil. HRK
- na A1 činí 298,57 mil. HRK
- na A4 činí 66,6 mil. HRK

Chorvatsko prozatím nezveřejnilo detailní informace z 2. čistě státního správce ARZ, pouze se ví, že mýtné činí 1,1 mld. HRK a do konce roku dosáhne 2 mld. HRK.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko zveřejnilo statistiku provozu za uplynulý víkend :arrow:

je zde pokles oproti roku 2015, což je projevem změny trasování turistů anebo jízda co nejvíce mimo pátek-neděli, po opakovaných kolapsech na chorvatských dálnicích každou jednu sobotu a částečně i neděli a pouze se to členilo na menší ale víceré kolony anebo velmi dlouhé kolony nad 20 km to opravdu další turisty odrazuje; i proto byly kolony v sobotu menší než v neděli, i když i v sobotu byli ale do 10 km (kromě Lučka kde to bylo mírně nad)

celkový pokles ale činí jen -30.000 vozidel :lol: anebo 1,21 mil. vozidel (-2,4%), na mýtném méně -4%

HAC, provoz 647.098 vozidel, -3.000 (-0,47%), mýtné 31,8 mil. HRK bez DPH (-4%)
ARZ, provoz 308.611 vozidel, -16.400 (-5%), mýtné 15 mil. HRK bez DPH (-8,5% anebo o -1,4 mil. HRK)
AZM, provoz 104.266 vozidel, -12.500 (-10,7%), mýtné bez udání
Bina Istra, provoz 154.755 vozidel, +1,5% :idea:

Mnoho turistů ze západní EU upřednostnilo ale přepravu trajektami a námořní dopravou a poté autobusmi. A také zaznamenávají nárůst hlavní letiště v turistických destinacích a to až nepřiměřeně vysoký.

Provoz v tomto víkendu znovu komplikoval silnější vítr, požáry a početné dopravní nehody. Údaje o provozu na státních silnicích mluví jasně o tom, že se zvyšuje provoz na nich a denně je jich vícero ucpaných kolonami; nejvíce pak podél pobřeží hned od města Senj dál až pod Dubrovník.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko a EU fondy (doprava, dálnice) :arrow:

Chorvačtí politici často říkají, že tohle půjde a támhleto půjde přes EU a my pouze jako stát nalezneme peníze na spolufinancování. Ono je to ale celé trochu jinak.

OP 2007 - 2013 (OP Promet), ze kterého se čerpá a může se do konce roku čerpat, tak se staví minimum silničních staveb: jo je to 4-pruh v Kaštelu u Splitu, je to nový most u Trogiru a je to obchvat Vodíc, to v tom základu a to je všechno. Celková alokace celé dopravy činí 279 mil. €, z čeho 15% financování činí 41,8 mil. €. Tudíž EU fondy nedávají ani 1/4 mld. €, ale na druhou stranu je fakt, kdy Chorvatsko do EU přistoupilo. Jenomže z té částky 279 mil. € jde na silniční stavby jenom 136 mil. € a to ještě do toho spadají letiště. Tento OP je tedy zcela zanedbatelný pro nějaký rozvoj. Pouze je fakt, že by Chorvatsko nebudovalo asi ani tohle co jsem vypsal.

OP 2014 - 2020 je vytvořen jeden obří program s názvem konkurenceschopnost a koheze, který zahrnuje celkem 6,9 mld. € (4,3 mld. € evropský fond reg. rozvoje (EFRR) a zvyšek je kohézní fond), co je obří částka peněz, ale na všechno možné: 2 mld. € jde na malé podniky a inovace, 2,7 mld. € jde na konkurenceschopnost (IT, střední podniky atd.) a 3,5 mld. € jde na komunální, vodohospodářskou atd. infrastrukturu, kam spadá i doprava, jenomže :arrow: čistě pro dopravu je vyčleněna částka 1,3 mld. € (0,4 mld. € jde z EFRR a zvyšek jde z kohézního fondu (KF)) a teď ale zde je rozčlenění těch peněz:

400 mil. € z fondu pro RR směruje na silniční provoz: 330 mil. € jde na silniční síť TEN-T a 70 mil. € na bezpečnost provozu

910 mil. € z KF jde na: 500 mil. € na železniční dopravu, 100 mil. € na letiště Dubrovník, 170 mil. € jde na veřejnou dopravu (městská a příměstská), 80 mil. € jde na námořní dopravu (spojení s ostrovami), 60 mil. € jde na vnitřní lodní dopravu

:arrow: :arrow: :arrow:

z toho plyne, že EU fondy pro období 2007 - 2013 jsou téměř u konce a 2014 - 2020 tam je částka 330 mil. € :idea:

Absolutní priorita je: Most Pelješac. Ten ale jak víme není levný, takže bohužel téměř všechny fondy pohltí tato jedna stavba. A vzhledem k faktu, že Chorvatsko má problém nalézt peníze na spolufinancování, tak je zřejmé, že asi nenalezne další stovky mil. € na další stavby. A proto je opravdu velký boj o to, kde se co bude stavět. Proto je nervozita v mnoha regionech, co bude s obchvatem Omiše a s napojením na Split v rámci 4-pruhu? Asi se nebude realizovat další tunelový spoj Ravča - Drvenik, asi se nebude realizovat mnoho plánovaných obchvatů po celé zemi. A již i nyní stávající výstavba obchvatů ve Slavónii ale i kolem Záhřebu a nové rychlostní silnice se sice staví, ale přes úvěry a ty rovněž v rámci Hrvatske Ceste pomalu končí, protože jinak tam bude scénář jako u dálničních správců, ale to nebude, protože země musí konsolidovat finance, pokud vůbec chce mít EU fondy. :idea:

Taková je realita co se týče finančních možností státu pro další rozvoj silniční sítě. EU považuje dálnice za vyřešené, i když tedy v rámci koridoru Vc se staví A5, to je pravda. Ale to se staví více méně za podpory EBRD/EIB. To co chybí je zřejmé:

*na A2 je to 2. tubus tunelu, ale tam intenzity stagnují a spoluvlastník HAC má problémy, asi se to tam budovat tak skoro nebude
*na A1 od Pelješacu vyvstane tlak na úsek Doli - Dubrovnik
*na A1 ale vyvstává tlak na rozšíření cca. 40 km Záhřeb - Karlovac, což jak jsem uvedl ve vláknu k A1 bude až po roce 2020, protože ani těch více jak 100 mil. € na tento záměr vláda nemá
*na A5 bude nutno budovat spojení s Maďarskem, ale na dluh? ale EU fondy nejsou, tudíž mnoho možností nezbývá: pomalá výstavba a možná v celé délce od Osijeku 1/2 profil
*na A7 jak jsem napsal se nabízí Čína koncesí, ale zcela jistě prodloužení 56 km za 700-800 mil. € vláda realizovat nebude (to je jako ještě 2x Pelješac a to asi těžko)
*a A11 se asi do Sisaku tak brzo taky nedostane, i když ty intenzity tam vzrůstají tím jak se tam dostali do provozu úseky a napojilo se to přímo na Záhřeb, už to není dálnice v poli (obdoba současné české D3), ale cíl byl Záhřeb - Sisak a to se tak skoro nestane

Takže dálnice budou umrtvené kromě A5 a A8/A9 co dostaví snad po nové vládě a podepsání aktualizace koncesní smlouvy s Bina Istra a snad se brzo dostaví viadukt a tunel (Učka) tak aby to byla 2x2 dálnice v celé délce.

A silnice jak jsem uvedl bude most Pelješac a to bude více méně pomalu všechno. Tedy formou EU fondů. Možná nová vláda udrží anebo nalezne miliardy HRK na několik dalších staveb, hlavně ale tedy na dokončení rozestavěných obchvatů, silnic a rychlostních silnic. Aby se již nové ale nenapojené úseky dostali do provozu.

Ještě možná něco kvapne z fondu na propájení států, tedy CEF a dalších možností k tomu, ale to jsou již nejisté zdroje a v malém.

EU preferuje rovnoměrný stav infrastruktury, i proto se nasměrovali zdroje na všechny strany, ale hlavně tedy na železnice. Nové modernizované tratě a nové osobní vlaky. Nákladní doprava čelí problémům: je ve finanční tisni a dostala v minulosti miliardu kun a to se nyní prověřuje jako neoprávněná státní pomoc, takže to možná bude muset vrátit, ale odkud? To jsou strukturální hluboké problémy Chorvatska. A bohužel, ale vláda s vysokým deficitem st. rozpočtu, s vysokým státním dluhem a s velmi mírně rostoucím HDP po 6 letech recese nemá nějakou základnu pro nějaké stimulové investice navíc, obzvláště pak, když nerozumným zadlužováním v letech 2009-2014 se dostal HAC do situace, že letos musí vrátit 600 mil. € a příští rok 900 mil. € a ten výnos mýtného sice je, ale také provozní náklady nějaké jsou, takže taková je reální situace a stav. A tedy i výhled.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
dvs
Příspěvky: 3621
Registrován: 8.6.2009 12:42:45

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od dvs »

Diaľničiar píše: *na A2 je to 2. tubus tunelu, ale tam intenzity stagnují a spoluvlastník HAC má problémy, asi se to tam budovat tak skoro nebude
Kdo má problémy?
HAC zde snad nefiguruje? A2 provozuje koncesionář AZM (Autocesta Zagreb - Macelj d.o.o.), kde má 51% podíl Pyhrn Concession Holding GmbH a 49% přímo chorvatský stát . Společnost HAC v této koncesi snad nefiguruje. Pokud se něco nezměnilo, tak v té Pyhrn Concession Holding GmbH má většinový podíl Strabag.

Doufejme, že časem tam snad intenzity trošku povyskočí a bude nutné splnit bezpečnostní podmínky a dostavět druhou rouru. Viz podobná diskuse na Slovensku kolem tunelu Branisko.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

To slůvko spoluvlastník je nepřesné, ovšem ty řídící procesy zde HAC má jakožto ten co ty zkušenosti má tak či tak. No a vzhledem k problémům, v jakých je země a dopravně (včetně dálničních) společností, tak ten 2. tubus jen tak brzo nebude. Většinový spoluvlastník žádá nějaké parametry, které si Chorvatsko ale dovolit nemůže a snad ani nechce vzhledem k tomu kolik dálnic vede do SLO a že pro danou oblast je nutno řešit jiné věci než zrovna dálnici A2, ale výslovně se neříká, že se to nedostaví, jenom to nebude v horizontu dalších let. Vyjádřeno v podstatě koncesionář nevlastní 66% ani 100%. Tento model je ve své podstatě (co do rozdělení %) podobný tomu jako je v Bina-Istra, jenomže Bina Istra jsou dálnice na Istrii, které mají opravdu jiný potenciál jak rozvoje dopravy tak i využití, ale je to Chorvatsko, které si to tak nastavilo, aby mělo všude podíly a potencionální zisk s nějaké činnosti kolem, ale ve výsledku je koncese, jsou smlouvy, Chorvatsko nemá kromě dálnic nic a spíše je to jenom zátěž, když jsou problémy, tak spoluvlastníci mohou leccos napadat. Ale to zas není ani zásadní chyba Chorvatska, protože po válce a stabilizaci byla podmínka soukromých partnerů, aby tam stát nějaký podíl vlastnil pro garanci investic dalo by se říct.

Já teď neřeším celkový stav, jen možnosti financování a to, že EU fondy nespasí silnice a dálnice v zemi. Ostatně těch cca. 1.300 km co Chorvatsko má je vysoko nad ostatní země vzhledem k HDP, počtu obyvatel či rozlohy. Takže pokud do roku 2020 téměř nic další nebude, tak se nic katastrofální nestane. Horší ale je, že je tak málo peněz a jak jsou teď vázané poslední roky na splátky úvěrů, že nejsou žádné rezervy na větší opravy, čehož důsledkem bylo protahování oprav po revizních činnostech v mnoha tubusech na dálnici A1 a ten stav není dobrý ani s dalšími položkami na dalších dálnicích (zrezlé stožáry osvětlení na A3 atd.). Ale ani to nechci více rozepisovat, hold tato dekáda je o racionalizaci investicí. Dostaví se rozestavěné a moc se nerozestaví (stojí to na A5 a koncesionářích).

Model bezpečnosti průjezdu v tunelech je hezká věc, ale často když nejsou peníze tak se to co? Tak se to odkládá. Branisko na tom nebude jinak, to je jenom taková masáž veřejnosti. To by ty peníze musel pan Auxt začít tisknout, aby stavěl vše co chce na základě intenzit provozu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Po uveřejněných datech z HAC za prvních 7 měsíců jsou zde data z ARZ :arrow:

*provoz ARZ stoupá o +7%
*ARZ má vyšší přínos na mýtnom 21,5 mil. HRK (+5,7%, most Krk až o +6,94%)
*celkové příjmy ARZ jsou 323,5 mil. HRK při provozu 11,67 mil. vozidel

To znamená, že HAC a ARZ mají na mýtném za prvních 7 měsíců o +90 mil. HRK více, což je nyní asi 12 mil. €.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Statistika turistiky v zemi:

*od 5.8. do 7.8. přišlo do země 463.200 turistů, uskutečnilo se 2,9 mil. přenocování, z čeho 82% připadá na zahraniční turisty
*nejvíce turistů pochází z Německa (87.300 a 573.600 nocí), následují: Italové, Poláci, Rakušáci, Nizozemci, Češi, Maďaři, Slováci a Francouzi
*nejnavštěvovanější jsou oblasti na Istrii, Kvarneru a v Dalmácii
*až 1,1 mil. přenocování se uskutečnilo v soukromém ubytování, na druhém místě jsou kempy s 0,6 mil. a na třetím hotely s 0,43 mil. nocí
*top destinace je Rovinj, kde se o víkendu uskutečnilo 100.000 noclehů, na druhém místě je Medulin s 88.700 a Poreč s 86.000, dále Umag, Mali Lošinj, Crikvenica, Novalja, Funtana, Dubrovnik a Pula
*za prvních 7 měsíců se uskutečnilo až 45 mil. přenocování, což absolvovalo 8,8 mil. turistů, ze kterých v rámci nocí je 12,6 mil. na Istrii, 8,5 mil. v Kvarneru a 8,3 mil. v Dalmácii (Split), dále 5,6 mil. na Zadaru s okolím, 3,8 mil. u Dubrovníku, 3 mil. u Šibeniku
*z hlediska přenocování za prvních 7 měsíců dominují Němci (7,6 mil.), Slovinci (5,4 mil.), Rakušáci (3,7 mil.), Češi (2,8 mil.) a Poláci (2,5 mil.)
*samotný 7. měsíc tvoří až 47% turistů a 60% přenocování, přičemž obsazenost dosáhla u hotelů 95%, 97% v rámci kempů a 68% v rámci soukromého ubytování (zde to snižuje i možnost ubytování se v bytech v rámci měst)
*eviduje se nárůst cestování autem, ale i leteckou formou do země
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Chorvatsko“