Chorvatsko všeobecně

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Aktuálně již od asi 2. poloviny minulé dekády a patrně v delším výhledu do 2030 budou dominovat v silniční infrastruktuře z pochopitelných důvodů investice do státních silnic. Již jsem to kdysi rozepisoval. Nyní nechci dávat tento obsah do vlákna Státních silnic, protože tam jsou ty investice rozepsané včetně financí, ale přidám sem přehledy z podniku Hrvatske Ceste:

Ještě, než se zadíváte na tu mapu s tím seznamem pod ním, tak v období let 2017 - 2020 se zrealizovalo dohromady 19 projektů v nákladech ve výši 3,1 mld. HRK. V roce 2021 k jaru bylo v realizaci 12 projektů v nákladech ve výši 4,6 mld. HRK. Tady hraje velkou roli most Pelješac na jihu země. Ale i tak vzhledem k dalším připravovaným a tendrovaným stavbám s navrhovaným financováním ze zdrojů EU je patrné, že Chorvatsko získá doslovně vlnu dalších projektů do této dekády. Ta níže uvedená mapa má "hodnotu" v propočtu 1 mld. € a to jen dokončená/aktivní nová výstavba. A nejsou to dálnice, ... nanejvýš velmi lokálně 4- pruh rychlostní silnice, ovšem převážně vždy 1/2 profil budoucího 4- pruhu. :arrow:
HC1.JPG
HC1.JPG (58.86 KiB) Zobrazeno 11447 x
HC2.JPG
HC2.JPG (78.54 KiB) Zobrazeno 11447 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

sledovaná stavba v tématu

Most Gradiška byl spojen. Oznamuje ministerstvo dopravy: https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/spojen-mo ... iska/22981 . Jedná se o budoucí 3. zkapacitněný přechod mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou, v tomto případě pro srbskou entitu 1. spojení. Jak to s těmi entitami je, tak to jsem rozepsal zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 86#p225386 . :idea: V tom samém příspěvku je vysvětleno, jak se od Gradiška dostaneme do Banja Luka v BiH.



V Chorvatsku se zase od mostu Gradiška postaví 4- pruhový rychlostní tah po dálnici A3: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 40#p172640 , ale psal jsem o tom na vícero místech; http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 72#p191972 a o dalších stačí si ten most ve fóru vyhledat.



Takže to ještě pár let potrvá, než se napojí na silniční infrastrukturu na obou stranách. Ostatně most ještě není stavebně hotov, jde "jen" o další milník. Ale črtá se to hezky. :jidlo:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Investice do výstavby dálnic do roku 2030:, menší část se realizuje

Náklady kolem 2,9 mld. €. (dle původního nacenění)

1. A5 Beli Manastir – most Halasica – 89 mil. eura
2. A7 obilaznica Novog Vinodolskog – 81 mil. eura
3. A11 Lekenik – čvor Sisak – 48 mil. eura
4. A5 granica s Mađarskom – Beli Manastir – 40 mil. eura
5. A11 – spoj A11 i Sarajevske ulice – 68 mil. eura
6. Zagrebačka obilaznica, dogradnja treće trake – 114 mil. eura
7. A7 Križišće – Žuta Lokva – 684 mil. eura
8. Beskontaktni sustav naplate cestarine – 97 mil. eura
9. A1 Metković – Dubrovnik – 1,215 milijuna eura
10. A1 proširenje Zagreb – Karlovac – 134 mil. eura
11. A2 drugi kolnik (4,15 km) Zagreb – Macelj – 100 milijuna eura
12. A8 Istarski ipsilon – druga cijev tunela Učka – 197 mil. eura

https://www.mineral.com.hr/6677/Investi ... 030-godine
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Veřejná konzultace k návrhu rozhodnutí ke značení dálnic: https://esavjetovanja.gov.hr/ECon/MainS ... tyId=19204

bez ohledu na jejich stav realizace se charakterizují následovně
HR.JPG
HR.JPG (138.31 KiB) Zobrazeno 10284 x
HR1.JPG
HR1.JPG (154.27 KiB) Zobrazeno 10284 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

psáno v 01/2021
Diaľničiar píše:7/7 - závěr shrnutí

...

Rychlostní silnice v rámci celého státu v parametrech 4- až 6- pruhů, které jsou zdarma, pak tvoří délku dalších min. 100 km a i to pár let zpátky. Hlavní projekty jsou: DC10 a DC12 ( http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 08#p228008 ) a již zmiňovaná Trogir - Split - Omiš (50 km), takže když se tyto projekty dokončí, tak to činí dalších cca. 200 km zkapacitněných silnic. Těch projektů rychlostních silnic v těchto parametrech je tady ale vícero, viz ty vypsané dle rozpočtu Hrvatske Ceste nebo i v tomto vlákně. Tyto investice mají nyní přednost, protože právě napájí jednotlivé regiony na již hotové dálnice v provozu, čímž se právě bude využívat potenciál vystavěné sítě dálnic. Další kratší tahy vedou třeba od A1 do Zadaru, kolem Osijeku, do Ploče atd. Ale tomu se budu věnovat zase někdy jindy jak budeme znát lepší rozpočty na následující roky. Ambiciózní projekt v délce kolem 22 km se připravuje v rámci Dubrovniku na napojení letiště v Čilipi a dle trasování A1 pak taky na sever od města po dálnici. Když se sečtou všechny projekty, tak se budeme bavit "v řádech stovek km" rychlostních silnic v těchto parametrech. Celkový rozsah plánovaných dálnic a rychlostních silnic v těchto parametrech i s novým obchvatem Záhřebu je pak kolem 2000 km. Když by se to i takto ze široka poňalo, tak jsou jednoduše v provozu asi 3/4. :ok:

Rychlostní silnice: (některé)

D1 je jak jsem uvedl zkapacitněnou silnicí mezi A1 a Splitem v délce 10,5 km
D10 a D12, jak jsem uvedl dnes dohromady již 45 km (4- pruhy)
D33 je spojovací silnice mezi A1 po Šibenik, délka 8 km s 2 tunelama (2 pruhy)
D424, od exitu Zadar II (A1) - po Zadar, délka 17,5 km (4- pruhy)
D425, spojovací silnice od A1 po Ploče, délka 13 km (4- pruhy)
D522 je spojovací silnice mezi A1 a Udbina, 13 km dlouhá (ale má jen 2 pruhy), jedná se o přivaděč, který je často zobrazen i v rámci A1
D532 je spojovací silnice mezi A1 a D8 (s tunelem Sv. Ilija), tady je to kombinace JP, délka 10,5 km
D8 jak jsem uvedl, tak několik úseků na D8, tedy Jadranské magistrále se realizuje upgrade na rychlostní silnice ve 4- pruhech, především 50 km Trogir - Split (v provozu) - Omiš

Dále se realizuje třeba ta rychlostní silnice v rámci propojení na severní straně obchvatu Záhřebu

... a další a další úseky se plánují nebo i staví po celém Chorvatsku ...

Rychlostní silnice je pak typicky označená "modrým autíčkem v rámci DZ" a min. rychlost na ní je 60 km/h. Maximální pak zvykne být 110 km/h. Spadá klasifikací pod "státní silnice". Má i své parametry, viz obrázek o něco výše, jaký je rozdíl mezi dálnicí, rychlostní silnicí a státní silnicí. :idea:
Rychlostní silnice

Malinko to rozvedu. Jedná se víceméně o tak jak jsem uvedl ve fóru na vícero místech: nikoliv autoceste, ale poloviční dálnice, formálně je to státní silnice, državna cesta a od ní pak klasifikace brza cesta, tedy rychlostní silnice.
bc2.JPG
bc2.JPG (10.42 KiB) Zobrazeno 10175 x
Není to vždy plný profil, ale převážně ano. Proto to je matoucí, ale i když to je 1/2 profil, tak je to nová trasa s vyřešenými křižovatkami atd. Svým způsobem pak kdysi do této kategorie zapadlo i několik desítek km dálnic, ať nedokončená A8 v 1/2 profilu (48 km), nebo úseky s viaduktama pro 1/2 profil na A9 (celkem 5 km), zrovna tak ale i "městská" A7 v délce 30 km, protože ta zase neplní standard dálnice, ale "velká" A7 ještě až za Rijekou, tak to je prozatím těžké sci-fi.

Když si odmyslíme tyto dálnice, tak tady je jejich základ (ty D10 a D12 jsou ex dálnice, viz příslušné vlákno), ovšem není to úplně přesný seznam, ale to není ani ten další, spíš se doplňují. Tak nebo tak je jejich rozsah prozatím do 200 km, bez započtení dálničních 1/2 profilů, ale i pár úseků se 2 JP, ale dle té klasifikace, kterou jsem uvedl.
příslušná státní silnice (číslo)<br />úsek rychlostní silnice<br />délka v km
příslušná státní silnice (číslo)
úsek rychlostní silnice
délka v km
brze ceste.JPG (97.34 KiB) Zobrazeno 10175 x
upřesnění počtu jízdních pruhů
upřesnění počtu jízdních pruhů
bc3.JPG (128.73 KiB) Zobrazeno 10175 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

iniciativa mostů mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou

Ministr dopravy Oleg Butković v bosenském Mostaru prohlásil, že Chorvatsko chce rekonstruovat mostní spojení nad řekou Sáva mezi Gunja a Brčko. Náklady si mají oba státy rozdělit 50/50. Společně s rekonstrukcí se oba státy domlouvají na tom, že se vedle stávajícího mostu ale postaví i nový most. Rekonstrukce vyjde na 30 mil. HRK, kolik vyjde nový most se prozatím neví.

Obrázek

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... o-15149621
https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/ministar- ... rcko/23137

Sledovaná stavba most Gradiška má být dokončen v roce 2023. Tady jsou náklady 19,5 mil. €.

Most Svilaj na A5 je již v provozu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

z rozhovoru s ministrem dopravy

Postup rekonstrukcí v postižených lokalitách po zemětřeseních (Záhřeb, Sisak):

*doposud se prostřednictvím ministerstva dopravy utratilo na 700 mil. HRK na rekonstrukční práce v infrastruktuře, mj. se opravují a přestavují mosty
*celkové možnosti čerpání pomoci z EU: 5,5 mld. HRK - peníze nemají propadnout
- tempo se má zrychlit, ale je procesně bržděno tendrama

Pašmanski most (Zadarska župa)

*pracuje se na projektové dokumentaci (malá zmínka již byla uvedena)
*možnost realizace závisí na vládě
- možnost postavit na koncesi a tato nabídka již leží na stole od čínských firem realizujících most Pelješac
*prozatimní náklady se odhadují na 500 mil. HRK
*župa Zadar zaradila stavbu do územního plánu a označuje ho za prioritu
*ministr dopravy neupřesnil začátek tendrování, ale projekt a pomoc regionu již běží se všemi přípravami

1. podmořský tunel ostrovů Brač - Šolta

*délka 0,9 km
*odhadován náklad ve výši 50 mil. €
- možnost financování je otevřená a možností jsou jak fondy tak úvěr, ale s úvěry opatrně dle dalších projektů v zemi
*Hrvatske Ceste připravují projekt

https://slobodnadalmacija.hr/vijesti/hr ... ji-1165278


A dále: Chorvatsko v roce 2021 navštívilo 13,8 milionu turistů, kteří ve zdejších ubytovacích zařízeních strávili 84 milionů přenocování, tedy v průměru 5,8 přenocování každý. Z České republiky přijelo do země zhruba 775 tis. návštěvníků a strávili v chorvatských hotelech, kempech a privátech 5,2 mil. přenocování. Nejvíce turistů do Chorvatska přijelo z Německa (25%), druhou příčku obsadili místní (15%), třetí Slovinci (11%) a Češi obsadili 6. místo s 6,2%. Podle regionů nejnavštěvovanějším regionem byla Dalmácie od Zadaru po Dubrovník (43%), následuje Istrie (25%) a Kvarner (17 %).

Chorvatská národní banka předvídá, že v roce 2021 rostl chorvatský HDP mimořádných tempem 10,8% a bude činit více než 55 miliard eur. Podíl cestovního ruchu je na úrovni minimálně 11 miliard eur. Tento sektor dává práci 10% všech zaměstnaných občanů.

Dopravní investice jsou považovány za investice s multiplikačním efektem.

Chorvatsko bude v příštích sedmi letech z rozpočtu Evropské unie (navýšeného o fond pokrizové obnovy ekonomik) čerpat 22 miliard eur, což představuje dvojnásobek prostředků z předchozího finančního rámce, kdy země měla k dispozici 10,7 miliard eur. Z fondu obnovy bylo Chorvatsku přiděleno 9,4 miliard, z nichž tři čtvrtiny tvoří dotace a zbytek představují disponibilní půjčky.

Až 2/3 unijních peněz v dopravě půjde do železnic, asi 3-3,5 mld. €. Část peněz z dopravy ještě nebyla zadělená a tam je pak prostor i pro další silničně-dálniční investice. Dálnice se více méně považují za dokončené, "stovky km" již nejsou takovým akutním nedostatkem jako u vzniku státu.

Železnice: třeba projektování a výstavba druhé koleje a rekonstrukce úseků st. hr. s Maďarskem – přístav Rijeka, obchvat Záhřebu a Záhřeb – st. hr. se Srbskem. V přípravách jsou i menší projekty.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko & EURO

Croatia to display prices in both Kuna and Euro from September 5
https://www.euronews.com/next/2022/01/1 ... eptember-5

Chorvatsko vstoupí do eurozóny od 1. 1. 2023
https://www.penize.cz/nakupy/432228-eur ... ma-problem
Datum 1. 1. 2023 je stanoven jako den vstupu Chorvatska do eurozóny. Podle chorvatského ministra financí Zdravka Mariće je zákon o přijetí eura rozpracován a je potřeba změnit ještě 46 zákonů a 70 podzákonů. Prvních lednových 14 dní roku 2023 bude možno v Chorvatsku platit jak kunami, tak eurem, a poté již jen eurem. Přibližně od srpna letošního roku by se měly v obchodech objevit tzv. „dvojí ceny“, tedy ceny uvedeny v kunách i eurech a tento trend zobrazování cen bude trvat minimálně rok.

:arrow: následuje další meta a sice Schengen; zde zásadně pomůže most Pelješac a napojení Jižní Dalmácie, zde pak vládní akční plán: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 33#p239133

4 cíle Chorvatska a 3 reformy:
*rok 2022: otevření mostu Pelješac
*rok 2022/2023: členství Schengen a přijetí €
*rok 2024: investice do nákupu stíhaček
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

investorem jsou Hrvatske Ceste, ale vzhledem ke zkapacitněnosti tahu o tom občasně informuji i ve všeob. vláknu, kdežto finančně je to řešeno i jinde

Začala se výstavba 2. etapy rychlostní silnice Okučani – hranice s Bosnou a Hercegovinou.

Oficiálně již 15.2.2022. Tato 2. etapa měří 4,07 km a navazuje sa na 1. etapu, kterou je nový most nad řekou Sáva a sice most Gradiška. Tato rychlostní silnice se v Chorvatsku napojí souvisle za pomoci 3. etapy na dálnici A3, čímž se Banja Luka napojí rychleji na evropskou dálniční síť, než jen za pomoci napojení se na BiH A1 a poté mostem Svilaj na chorvatskou A5. S 2. etapou se tak stane nepřímo. :idea:

Obrázek

Jedná se o 3. zkapacitněný tah, který realizuje Chorvatsko s Bosnou a Hercegovinou. :idea:

jednotlivé objekty na trase: most Kanál Nová Sáva 523m, most Rukavac Strug 169m, křižovatka Novi Varoš, hraniční přechod, ...

Náklady na realizaci 2. etapy činí 47,7 mil. €.

https://www.integralinzenjering.com/brz ... li-radovi/

Více informací k tomuto tahu:

všeobecně: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 39#p150439
1. etapa: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 72#p191972
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

občas píšu, jak se kde žije, a proto, že HR je prioritní země, tak si dovolím aktualitu (lze si srovnat třeba s ČR)

Chorvatsko snižuje daň z přidané hodnoty na plyn, energie, potraviny a další položky

Chorvatská vláda představila protiinflační balíček, jehož cílem je pomoci občanům a podnikatelům vypořádat se s tíživým nárůstem cen a zabrzdit jejich dalšímu dramatickému zvyšování.

*podnikatelé mohou počítat s podporou ve výši 600 mil. HRK (80 mil. €)
*na důchody a sociální pomoc se počítá s částkou asi 800 mil. HRK (105 mil. €)
*úpravy v DPH ...

Hodnota celého balíku se podle analytiků vyšplhá na 4,8 mld. HRK (634 mil. €), tedy zhruba na 1% HDP.

Nařízení kladně ovlivní také aktivity občanů ČR, kteří budou v letní turistické sezóně cestovat do Chorvatska.

Přehled snížení daně z přidané hodnoty (DPH):

*13%: DPH na dodávky tepla (snížení ze současných 2 %, bude platit trvale),
*5%: DPH jenom na plyn (bylo sníženo z 25%, bude v platnosti od 1.4. 2022 do 31.3. 2023, pak DPH bude činit 13%),
*13%: DPH na pelety, brikety, štěpku a palivové dříví (sníženo z původních 25%),
*5%: DPH na potraviny (maso a ryby, vejce, ovoce, zeleninu, jedlé tuky a oleje, kojeneckou výživu, sazenice, hnojiva, pesticidy (sníženo z hranice 13%), máslo a margarín (snížení z 25%),
13%: DPH na hygienické vložky a dámské tampóny (z 25%),
5%: DPH na vstupenky na sportovní, kulturní a jiné akce (snížení z hranice 25% a z hranice 13%).
*pomoc sociálně potřebným:
- kategorie tzv. sociálně slabých skupin, což činí 96 tisíc osob
- patří jim poukázky v hodnotě 400 HRK (53€) na platby za elektřinu (tyto poukázky jsou nyní na částku 200 HRK a lze je použít pouze na elektřinu
- v budoucnosti se jejich počet zdvojnásobí a složenkou by mělo být možné platit elektřinu i plyn
*téměř 60% chorvatských důchodců (721 tis. osob) obdrží (podle výše svého důchodu) jednorázový poplatek ve výši 400 HRK (ti občané, jejichž měsíční důchod je mezi 3–4 tis. HRK) až 1200 HRK (ti, jejichž měsíční důchod je do 1500 HRK) na pokrytí režijních nákladů. Hranice pomoci je stanovena na částku 4 tis. HRK důchodu měsíčně (k tomu se ale nebude přihlížet, pokud z jednoho důchodu žijí dva nebo více lidí).

Vláda ve svém volebním programu dříve slíbila, že sníží DPH na potraviny do konce svého mandátu. Nyní k tomu kroku dochází podstatně dříve, nežli původně plánovala, a to v kontextu balíčku protiinflačních opatření.

https://www.businessinfo.cz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Cestovní ruch 2021 :arrow:

*v roce 2021 zde bylo 12,7 mil. turistů a realizováno bylo 70 mil. přenocování
- proti 2020 to je +82,5% a +72,1%
- proti 2019 to je -35% a -23%

*domácích turistů bylo o 2,1 mil. (+47%) více než v roce 2020, ale o -3,5% méně než v 2019
- jejich počet přenocování byl 7,4 mil. aneb +36% resp. +3,6%
- jde o pozoruhodný jev domácí turistiky a obnovení ekonomického potenciálu

*zahraničních turistů bylo 10,6 mil. a proti 2020 to bylo o 92% více, proti 2019 pak o -38,7% méně
- jejich počet přenocování byl 63 mil. aneb +77,6% proti 2020, ale o -25,3% méně proti r. 2019

*ze zahraničí bylo nejvíce Němců: 2,7 mil. (85% navíc proti 2020), uskutečňují zde skoro 20 mil. přenocování (+32% proti 2020)
- dále následují národnosti: Poláci, Slovinci, Rakušáci a Češi (i nadále 5. příčka), a tito všichni mají více přenocování proti r. 2020

*z regionů vede znovu Istrie: - 3,4 mil. turistů (+94% proti 2020) a 21,7 mil. přenocování (+90% proti 2020)
- dále následuje Splitsko-dalmatská župa: 2,3 mil. turistů, 13,5 mil. přenocování
- a za ní Primorsko-gorskokatarská župa (Rijeka): 2,2 mil. turistů, 12,4 mil. přenocování

*dále, 37 mil. přenocování bylo v soukromí a podobných zařízeních (+50,1% proti 2020)
- následuje 17,5 mil. přenocování v kempech (+91,5%)
- ukončují hotely s 15,7 mil. (+100%)

*dále, v evidenci bylo v roce 2021 celkem 415 tisíc izeb, apartmánů a kempů s 1,1 mil. stálých lůžek
- z toho 675 tis. jsou apartmány a soukromí

Za pár let se kapacita ubytování zvedla o 10% a dál již moc nezvedá.
V roce 2019 byl již evidován nedostatek pracovní síly spjatý se službama pro turisty.

Mýto 2021 :arrow:

*HAC (již spojená s ARZ) vybrala o 30% na mýtném více proti r. 2020
- v letních měsících přitom nedošlo k navýšení sezónního mýtného o 10% během 3 měsíčního období
- region Sisaku dostal slevy na mýtném po zásahu zemětřesení: na A11 se tam neplatí pro místní mýto od 31.12.2020

*celkem pro výhradně dálnicích státu projelo 53 034 121 vozidel (+23% proti r. 2020)
*na mýtném se vybralo 2,681 mld. HRK bez DPH (+30% proti r. 2020)
*největší výnos byl znovu na dálnici A3: 900 mil. HRK bez DPH, po které projelo 16,4 mil. vozidel
*individuálně se nejvíce na mýtě vybralo v 08/2021: 428,6 mil. HRK bez DPH (+37%
*provoz a výběr mýra se zvedl na všech dálnicích ve správě HAC
*nejvyšší růst provozu zaznamenala A7 Rupa - Rijeka a to o 35,6%; projelo zde celkem 2 mil. vozidel
*přes Dalmácii projelo 11,6 mil. vozidel (+31%)
*celá dálnice A1 pak vybrala na mýtě 679,7 mil. HRK (+35,5%)
- čistě za 08/2021 se na ní vybralo 131 mil. HRK (+38% proti 2020)

Tady je zmapován nejsilnější rok 2019: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 96#p206896 ... více než 60 mil. vozidel a 3 mld. HRK na mýtném ... po sečtení HAC a ARZ, takže statisticky to sedí za oba provozovatele (součást silniční reformy)
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

v této dekádě se vládní priority mění v železnice: nejen modernizace a nové tratě za mnoho mld. €, ale i vládní snaha při oddlužení a reformě celého železničního sektoru

Chorvatská železniční asociace představila nové projekty v oblasti železniční infrastruktury. Železnice a její další rozvoj hraje velmi důležitou roli v Národní strategii rozvoje Chorvatské republiky do roku 2030 Hrvatska 2030. :arrow:

Chorvatská vláda počítá s investicemi do modernizace zastaralé železniční dopravy ve výši až 4,5 miliardy EUR. Slibuje si od toho ekonomický růst a oživení, zvýšení zaměstnanosti a konkurenceschopnosti, rychlejší a bezpečnější cestování osob i přepravy zboží po železnici. Větší část nákladů by měly pokrývat prostředky z fondů Evropské unie.

Podle HŽ Infrastruktura (obdoba české Správy železnic) je konečným cílem těchto investic revitalizace celé chorvatské železniční sítě v souladu s evropskými normami, tj. zvýšení železniční kapacity, rychlosti dopravy a úrovně její bezpečnosti.

Chorvatská železniční síť v současné době představuje 2 617 kilometrů železnic, z nichž pouze 10,5 % (274 kilometrů) je dvoukolejných a 37,5% (980 kilometrů) je elektrifikovaných. Měla by proběhnout modernizace a renovace téměř 750 kilometrů železnic.

Předpokládaná rychlost osobních vlaků na těchto tratích bude 160 km/h, nákladní vlaky budou moci jezdit rychlostí až 120 km/h. HŽI má v současné době v přípravě a realizaci několik klíčových investičních projektů. Chorvatsko zatím investovalo do rekonstrukce železničních tratí, stanic, zastávek a dalších infrastrukturních zařízení celkem 935 mil. EUR.

Investice do roku 2025

Investiční plán do roku 2025 představuje 1,9 mld. EUR, z čehož téměř 75 % investic (1,42 mld. EUR) připadá na projekty spolufinancované z evropských strukturálních a investičních fondů. Ostatní projekty ve výši 461,7 mil. EUR (asi čtvrtina plánovaných investic) budou financovány z jiných zdrojů (půjčky od Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj a standardní komerční bankovními úvěry).

Investice jsou zaměřeny na rekonstrukci a modernizaci železnic a železničních úseků, výstavbu nových kolejových tratí, rekonstrukci stanic, trakčního vedení a na elektrifikaci tratí. Pro české firmy existují příležitosti i v oblasti dodávek zařízení na zvýšení bezpečnosti celého železničního provozu, jako je rekonstrukce železničních mostů a tunelů, výměna automatizovaných výhybek, prodloužení nástupišť s mimoúrovňovým přístupem, zabezpečovacího zařízení a v oblasti zajištění bezpečnosti železničních přejezdů. Velký důraz je přitom kromě bezpečnosti kladen i na kvalitu a zvýšení funkcionality, snížení doby cestování a lepší propojení železnice s chorvatskými přístavy.

Investice do roku 2030

Od roku 2025 do roku 2030 HŽI plánuje proinvestovat v rámci nových projektů dalších více než 2,7 mld. EUR. Nejdůležitějšími projekty jsou panevropský koridor X od hranic se Slovinskem k hranicím se Srbskem, koridor Vb od hranic s Maďarskem do námořního přístavu Rijeka a koridor Vc od hranic s Maďarskem do Bosny a Hercegoviny a dále do chorvatského námořního přístavu Ploče u Dubrovníku.

V rámci koridoru X se má délka dvoukolejných tratí v úseku Dugo Selo – Novska zvýšit o 82 kilometrů, celá trať od hranice se Slovinskem po hranici se Srbskem bude dvoukolejná. Na koridoru Vb se délka dvoukolejných tratí zvýší nejméně o 190 kilometrů, což zahrnuje úseky Križevci – Koprivnica – státní hranice, Dugo Selo – Križevci, Hrvatski Leskovac – Karlovac, Karlovac – Oštarije a Škrljevo – Rijeka – Jurdani.

V úseku od uzlu hlavního města Záhřebu po hranici s Maďarskem nyní pokračují práce na kompletní rekonstrukci stávající tratě a vybudování druhé tratě železnice.

V souvislosti s modernizací železnice ze Záhřebu do Rijeky již byly schváleny finanční prostředky na práce na rekonstrukci stávající a výstavby druhé trati v úseku Hrvatski Leskovac – Karlovac. Probíhá také příprava projektové dokumentace na úseku od Karlovace do Oštarije. Celkové investice v této části středomořského koridoru by měly činit až 3 mld. EUR.

Zdroj: businessinfo.cz


:arrow: Dále bych ještě doplnil, že HR vláda dekádu řešila finanční problémy výrobce vagónů TŽV Gredelj. Slovenská Tatravagónka tuto firmu koupila a zajistila této chorvatské firmě prácu na dalších 10 let: jde o kontrakt pro rakouskou firmu za 2 mld. €. Tím se nyní mj. 2x počet chorvatských zaměstnanců. Resp. firma v době převzání SK firmou zaměstnávala 400 lidí, dnes zaměstná dalších 600. Tím získá i stát: udrží se ztrátová firma, navíc se získala investice, zvedne počet pracovních míst, stoupne výběr daní i životní úroveň v regionu. Hospodářské údaje: roční tržby HR firmy 12 mil. € se zvednou na 102 mil. € a výhled je velmi příznívý do dalších let, protože se črtá další zakázka. HR partner má velké prostory a dobré zázemí, které jen potřebuje oživit: SK firma do ní nalije 70 mil. € do investic.

SK Tatravagónka dnes vlastní firmu taky v Indii a celkem zaměstnává na 12 tis. lidí. Jedna z mála takto prosperujících firem na Slovensku. Roční obrat se blíží 600 mil. €.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... i-15170104
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Finanční plán Hrvatske Autoceste pro rok 2022

https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/201 ... 2.%20g.pdf

Z uvedeného plyne i nadále jistá finanční střídmost, plnění obsluhy zadlužení dálniční společnosti. Je to menší rozpočet, než mají silnice I. třídy: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 60#p254260 . To platí již vícero let po sobě a je to normální vzhledem na jistý útlum výstavby dálniční sítě vzhledem i k jejímu rozsahu. Navíc až nyní je prakticky na konci lepší životnosti větší část vozovek, takže ani tato kapitola doposud nemá priority tak, aby se to odrazilo ve větší stavební činnosti.

Na rozdíl od výdajů na reální stavební a rekonstrukční činnost je ten dálniční rozpočet ale opravdu malý. Na druhou stranu je dálniční síť státu téměř hotová a jsou to i ex dálnice, které se přesouvají do kategorie rychlostních silnic a ty jedno jestli 2- nebo 4- pruhové pak spadají do státních silnic I. třídy.

Ovšem, je nutno zdůraznit, že právě rokem 2022 se zásadně zvedá kapitola stavebních výdajů. Až na 3/4 mld. HRK.

Kde se staví z hlediska nových km v režii státu?

A5, A7, A11
pak se dostavuje nějaká křižovatka na A1 a další menší objekty

A5 a A7 se staví díky úvěrům a stabilizaci dluhové služby.
A11 se staví díky refinancování dluhů a z toho plynoucího faktu, že HAC ušetří na úrocích a splátkách a z těchto peněz může postavit úsek vedoucí k Sisaku.

A5 se letos v zásadním rozsahu zprovozní, ale zase A7 a A11 se výrazně rozestaví.

V dalších nejbližších letech se nepočítá s velkým obratem v uvedeném. Počítá se po roce 2024, že se možná zahájí velká stavba ve smyslu dostavby A1 po Dubrovnik. (otázní je začátek)

Nyní je pro HAC důležité období stabilizace fungování, udržení finanční stability, zavedení nového mýta (což ostatně letos bude tendrovat jak je zmíněno i v tom dokumentu a v dalším roce začne zavádět do praxe). A něco málo (na A7 a A11) se bude i nadále stavět.

V realizaci jsou v kombinaci s Bina Istra práce na A7/A8.

Připravují se další projekty, ale vše bude záležet od toho jakým směrem se oživí ekonomika v Evropě a kam se dostanou příjmy z mýta, protože ty tvoří těžisko hospodaření HAC. Snižování výše dluhu státní dálniční firmy resp. zajištění finanční jistoty potrvá až do konce této dekády. Na jejím konci není nulový dluh, ale udržitelný dluh s možností dalšího rozvoje.

V součtu HAC a HC proinvestují (vyjma finančních operací na dluhovou službu a menší práce v přípravách) kolem 5,5 mld. HRK nebo asi 730 mil. €. (včetně údržby, oprav a modernizací)

To jen pro představu odpovídá asi 1,12% letošního plánu HDP. Ze státního rozpočtu nejdou přitom velké peníze. Těžisko jsou i nadále EU fondy a extra odvedená daň z PHM (energií) a mýto.

I nadále existuje sdílený model výstavby a financování jednotlivých projektů:

*na A7 se postaví část v trase A7 a zbytek je obchvat v rámci D8
*na A11 se staví sice dálnice před brány Sisaku, ale velký balík peněz je pak přivaděč se 4- pruhovým mostem, až po město v rámci státní silnice, což značí tendry jak ze strany HAC tak HC

Tento model realizuje Chorvatsko od začátku. Prakticky i existence HAC a HC se datuje k roku 2001.

______________________

Z hlediska priorit do roku 2030, které nemohu dál detailně rozepisovat, ale které uvedu, je a bude mnohem důležitější segment železnic. Stejně tak výše jejich dluhů, transformace, kde se říká o ještě větším rozsahu, než bylo "silniční sousto" a zrovna tak "investiční jádro", kdy se postaví, modernizuje a elektrifikuje velký rozsah tratí. V mnoha ohledech jsou to megaprojekty stejně veliké jako kdysi realizace dálniční sítě v nejlepších letech. Akorát tehdy ze státních zdrojů a privatizace a na dluh a dnes hlavně z EU fondů a státnímu přispění a za pomoci půjček pro tyto státní spolufinanční %.

Letiště jsou v převážně delších koncesích a jsou modernizovaná.

Přístavy a námořní doprava mají státní prioritu i nadále, o čem pravidelně informuju. Doposud se investovala 1 mld. € a dál se investuje 1 mld. €. Po válce se investoval taky velký balík peněz. Ty roční investice nejsou v takových částkách jako silnice nebo železnice, ale jsou to 3. největší investice, které mají za cíl: umožní větším lodím přistávat u měst a na ostrovech, umožní se nalodit více vozidlům a lidem a umožní za kratší čas se přepravit v modernějším prostředku. Infrastrukturně to zajišťuje stát a regiony, dopravně-obslužně stále dominuje stát, který navzdory prognozám po vyhlášení nezávislosti nebo po krizi dekádu a půl zpátky dovedl národního dopravce udržet a my máme vidět do 2027 mnohem více nových trajektů, než doposud.

I proto lze konstatovat, že dopravní infrastruktura a doprava patří v Chorvatsku na přední místo státních investic. Je to normální vzhledem na základní národní příjmy a tvorbu HDP ve formě cestovního ruchu. :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatské MF revidovalo odhad růstu své ekonomiky v letošním roce. Původně se čekal růst ve výši 5,8%, ale bude to již jen 2,7%.
(globální růst se propadne z 4,9% na 3,6%, € zóna z 5% na 2,8%, Maďarsko/ČR z 5,1%/5% na 3,7%/2,3%)
Pokud jde o inflaci, pak se v Chorvatsku očekává ve výši 5,9% namísto původního odhadu 2,9%. V roce 2021 byla ve výši 2,7%.
V roce 2021 rostla chorvatská ekonomika společně s Irskou o 10,4%, což bylo nejvíce v EU.

Dále, Chorvatsko se domluvilo s EU na výměně údajů za neplacení mýta
https://www.nacional.hr/odzvonio-sverce ... cestarina/
Při automatizovaném mýtném se posouvá vyhledávání neplatiče na dálniční správce a tito budou moct neplatiče řešit. Jde o standard v EU, který se více než rok formuje a HR je již členem této spolupráce. Jde o to jaké údaje se budou vyměňovat, resp. dle kterých bude fungovat hledání.
V souvislosti s úpravama z ´21 je nakonec sankce za neplacení mýta v HR pro vlastníka vozu jakožto právnické osobě ve výši 10 až 50 tis. HRK, pro živnostníka 5-30 tis. a pro fyzickou osobu 2-10 tis. HRK. Nejméně tedy asi 265€.

Z rozpočtu pro rok 2022 ( https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/201 ... 205.1..pdf ) mj. vyplývá, že v letošním roce půjde 0 mil. HRK na nákup vozidel hasičů. V roce 2021 na to bylo vyčleněno v rámci EU projektu 1/4 mld. HRK, ten je u konce a vládní prostředky nepočítají letos v této kapitole s ničím. Na dopravu jde 1/3 peněz určených na ekonomický rozvoj anebo 9 z 27 mld. HRK. Třeba na obranu jde o 40% více peněz proti roku 2022 nebo na modernizaci namísto 1 až 3 mld. HRK. I proto mj. plní Chorvatsko letos výdaje na obranu v poměru k HDP skoro 3% HDP. Pokud se potvrdí prognóza růstu HDP, pak to budou 3%. Chorvatsko vnímá mj. bezpečnostní poměry v Bosně, politickou situaci v Srbsku, dnes i Maďarsku a z nedávného průzkumu veřejného mínění na vzorce 10 tis. lidí vyšlo, že 65% lidí věří doktorům a armádě, nadpoloviční % jsou k evropským institucím no a k místním jen kolem 20-30%. Chorvaté jsou nyní mj. 2. nejpozitivněji smýšlející národ v EU vyjma obav o inflaci: o tu se obává 74% obyvatelstva.

Pokud se ještě lépe podíváme na rozpočet pro dopravu, pak v roce 2022 dostane o 1,5 mld. HRK navíc proti roku 2021. Balík silničních výdajů je v podstatě identický, výrazně navýšený je investiční balík železničních investicí. I projekce pro rok 2023 je zvednutá o dalších 0,3 mld. HRK. A to si je nutno uvědomit výpadek, který letos činí pro projekt Pelješacu ještě 1/4 mld. HRK, tedy se v reálu budou realizovat nové projekty a ve větším objemu.

Třeba zdravotnictví bude letos čerpat z rozpočtu státu 16 mld. HRK (-4 na covid-19), školství 11,5 (+1,5), sociální jistoty 58 mld. HRK (-2 mld. HRK) - z toho 30 mld. HRK jsou důchody. Sociální rozpočet je snížený pro snížení podpory v nezaměstnanosti vzhledem na vývoj pandemie a oživení ekonomiky.

Deficit by měl letos být ve výši -9 mld. HRK (2021 = -17 mld. HRK). Projekce pro rok 2023 počítá s -2 mld. HRK a rok 2024 má být v přebytku.

Dluh Chorvatska vzrostl v roce 2021 o 14 mld. HRK na 344 mld. HRK nebo o 4,3%. V poměru k HDP byl ke konci roku v úrovni 82,4% HDP. Byl tak o 5% nižší proti konci roku 2020. Je to dáno silným růstem HDP za rok 2021. Vzhledem na reformní proces v Chorvatsku (soudnictví, veř. správa, digitalizace a sociálních výdajů) v návaznosti na ekonomické oživení a placením daní se Chorvatsko snaží v dlouhodobé projekci svůj dluh snižovat.
vládní dluh v € zóně byl začátkem roku 2022 v úrovni 98% HDP, v prostoru EU k 3.Q ´21 pak ve výši 90% HDP
Slovinsko projektuje vládní dluh pro letošní rok na 82,5% HDP, Maďarsko 78% HDP, Srbsko 57% HDP, ČH 82% HDP
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ekonomický vývoj dle definitivních dat z EK

*HDP za rok 2021 vzrostlo o +10,2%
- je to 2. nejvyšší růst v EU po Irsku (+13,5%)
*HDP má v roce 2022 zaznamenat růst o 3,5%
- původní odhad byl +4,8%, ale pro dopady plynoucí z války na Ukrajině se odhad růstu snížil
*nezaměstnanost má být letos v úrovni 6,3%
- bude to o 1% méně, než průměr EU (nejnižší bude v ČR, 2,6%)
*dluh se letos sníží na 75,3% HDP
- ke konci 2021 to nakonec bylo 79,8% HDP

Chorvatská vláda drží poměrně přísnou fiškální politiku, i dál směruje k přijetí eura. Na uzdě drží zadlužení národních firem, včetně těch dopravních. Ekonomickou aktivitu udržuje vysokou díky prostředkům z EU. Je nutno dodat, že balík ´21-´27 je vysoký a balík z Fondu Obnovy je taky vysoký, protože se počítal z propadu HDP a ten byl opravdu v Chorvatsku pro pandemii silný vzhledem k velkému objemu HDP v poměru k cestovnímu ruchu. Chorvatsko navíc získalo velký objem peněz pro odstranění následků zemětřesení v regionech hlavního města a regionu Sisak.

Vláda mírně obnovila několik postů. V rámci reakci na inflaci byl přijat protiinflační balíček, o několik příspěvků výše byl rozepsaný a činí v objemu 1% HDP: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 47#p252247 .

Letní sezona se jeví jako dobrá. Booking překonává odhady pro letošní rok. Již dosavadní vývoj jarního období je lepší.

Co se dopravního rozvoje týče, tak i nadále platí, že Chorvatsko rozvíjí rovnoměrně 4 základní oblasti: Istrii s Rijekou, Záhřeb s okolím, Osijek s vnitrozemím a jih ve smyslu Splitu se širokou Dalmácii včetně krajního jihu s Dubrovnikem.

Tomu odpovídá nejen výstavba dálnic:

*na Istrii se dokončuje dálnice A8 na plný profil včetně 2. tubusu tunelu Učka a staví obchvat na A7 Novi Vinodolski a další MÚK na A7 i A6, ve městě Rijeka se staví nová silnice D403, která napojí přístav na dálniční síť
*v rámci Záhřebu se rekonstruují hlavní mosty, na které se nikdo 50 let lépe nedíval, dále se masivně investuje do veřejné dopravy a buduje rychlostí silnice (ze severní strany) a pokračuje upgrade rozšíření dálnice A3; dál na Maďarsko se staví rychlostní tahy D10 a D12 a dokončuje dálnice A11 po Sisak
*v rámci Osijeku se dokončuje 17 km dálnice A5 po Beli Manastir a v rámci vícero důležitých regionálních měst se budují nebo připravují zcela nové cestovní osi, staví se rychlostní tah s mostem A3 - Gradiška - Bosna
*na jihu se masivně (historicky) investuje do uzlu Split s celou řadou investicí ze severu i jihu, včetně navazujícího obchvatu ve městě Omiš, upgraduje se několik MÚK na A1, připravuje dokumentacemi dostavba A1 po Dubrovnik a staví 32 km spojení územně odříznutého území Dubrovniku se zbytkem země

V rámci ostatní infrastruktury se dá říct, že na Jadranu ze severu na jih se modernizuje a staví mnoho přístavů.
Kdežto ve vnitrozemí se začíná masivně modernizovat železniční infrastraktura, za v řádu miliard eur do 2030.

Zlepšující se konektivita umožní další rozvoj cestovního ruchu a posílení lokální ekonomiky a sníží dopravní náklady, což je obzvláště v této dekádě více než žádoucí.

EU fondy a Chorvatsko

https://strukturnifondovi.hr/eu-fondovi ... 2021-2027/

Chorvatsko tedy bude čerpat 25 mld. €. Nevyčerpá zřejmě všechno, již nyní nestačí čerpat ještě peníze nad tuto částku na rekonstrukci po zemětřesení, kde bylo málo času na legislativní postupy.

Chorvatská vláda připravuje reformní program, kterým sníží vlastní výdaje a zatraktivní služby státu. Jednak soudní reforma a jednak územně-správní reforma. Obojí sníží přezaměstnanost a umožní zvednout mzdy pro kvalifikované zaměstnance. Stát sám na sobě ale ve výsledku ušetří a zlepší své služby. Samosprávám pak zbyde více peněz, než jen na řízení sama sebe. Má to přímý souvis i se snižováním počtu obyvatelstva, které je již nad 4 miliony.

V rámci průzkumu EU je i chorvatské obyvatelstvo zneklidněné růstem cen, ale tato nezpokojenost a obavy patří k nejmenším v EU. Je to dáno i důvody z 90. let, kdy Chorvatsko zaznamenalo prudký pokles HDP, extrémní inflaci a speciální finanční programy a nástroje, takže nyní je sice obyvatelstvo v rozpacích, ale po další recesi, která se tahala po mnoho let od dob finanční krize zažívá vlastně posledních 5 let spíš lepší časy a to navzdory období pandemie a stávající války na Ukrajině. I tento fakt nahrává pro relativní klid v této zemi, která si prošla 5- roční válkou o nezávislost a která udržuje v celkem dobrém stavě vlastní armádu. Nepochybně je tento klid ale i díky očekáváním z nadcházející letní sezony. :P
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Chorvatsko v letech 2020 a 2021 nezavedlo letní mýtní přirážku ve výši 10% pro období 15.6. až 15.9. a neudělá tak ani v letošním roce 2022.

Dále, státní dálniční společnost HAC informovala, že za první 4 měsíce:

- projelo chorvatskými dálnicemi v jejím portfoliu (vyjma A2, A8/A9) celkem 16,521 mil. vozidel (+7% proti r. 2019)
- se na mýtě vybralo 745,9 mil. HRK (+26% proti roku 2021) nebo skoro 100 mil. €

HAC tedy očekává, že letošní letní sezona se navzdory stavu z 03/2022, kdy Evropu zasáhla negativní nálada plynoucí z války na Ukrajině a nejistého vývoje, může stát, že bude silnější, než v roce 2019, kdy byla návštěvnost země historicky největší.

https://net.hr/auto/dobre-vijesti-za-vo ... 7dc27df2db
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

HAC nakonec instaluje na dálniční síť celkem 1700+ kvalitních digitálních kamer, které budou plně monitorovat provoz a poskytované služby. Je to zřejmě upgrade konceptu z r. 2020, kdy se soutěžilo 1080 kamer: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 62#p227762 . Není radno zapomínat ani na ministerstvem vnitra instalovaných 122 kamer na celé silniční síti, které explicitně měří dodržování rychlosti, ale jsou schopné zajistit i jiné přehřešky a policie již dříve avizovala, že jejich lokality se upravují dle vývoje dopravní nehodovosti.

Do zahájení letní sezony se nestačí instalovat celý rozsah. Během léta se instalovat nebudou, protože si to žádá odstavit jednotlivé úseky a tak na to není vhodná ani noční doba.

Dosavadní analogové kamery budou nahrazené novými digitálními a tech. vyspělými kamerami. Nové kamery budou mj. schopné rychleji a bezpečně rozeznávat potenciální nebezpečné situace jako jsou jízda v protisměru, zastavení vozidla, chodec na vozovce atd. a bude tak i mnohem rychlejší reakce na informování uživatelů o události.

https://www.index.hr/vijesti/clanak/vel ... 66633.aspx

Doplním k programu Crocodile tolik, že o stejný instrument se ucházelo Slovinsko, Itálie, Maďarsko a Rakousko. EU fondy Chorvatsku proplatí 85% nákladů nebo mají grant ve výši 100 mil. HRK, což jen tak pro představu nákladů. (1 kamera pak vychází na 9 tis. €)

Dále, Centrální monitorovací jednotka bude v sídle HAC v Záhřebě a sice v Centre pro řízení a dohled nad dopravou. Kamery budou instalovány i na dálnice A8/A9 v rámci Bina Istra a taky na A2 v rámci AZM. Bude taky záložní centrum pro odesílání informací a to pro: Ústřední státní dopravní centrála v Karlovaci.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

psáno v 03/2022:
Diaľničiar píše:občas píšu, jak se kde žije, a proto, že HR je prioritní země, tak si dovolím aktualitu (lze si srovnat třeba s ČR)

Chorvatsko snižuje daň z přidané hodnoty na plyn, energie, potraviny a další položky

Chorvatská vláda představila protiinflační balíček, jehož cílem je pomoci občanům a podnikatelům vypořádat se s tíživým nárůstem cen a zabrzdit jejich dalšímu dramatickému zvyšování.

*podnikatelé mohou počítat s podporou ve výši 600 mil. HRK (80 mil. €)
*na důchody a sociální pomoc se počítá s částkou asi 800 mil. HRK (105 mil. €)
*úpravy v DPH ...

Hodnota celého balíku se podle analytiků vyšplhá na 4,8 mld. HRK (634 mil. €), tedy zhruba na 1% HDP.

Nařízení kladně ovlivní také aktivity občanů ČR, kteří budou v letní turistické sezóně cestovat do Chorvatska.

Přehled snížení daně z přidané hodnoty (DPH):

*13%: DPH na dodávky tepla (snížení ze současných 2 %, bude platit trvale),
*5%: DPH jenom na plyn (bylo sníženo z 25%, bude v platnosti od 1.4. 2022 do 31.3. 2023, pak DPH bude činit 13%),
*13%: DPH na pelety, brikety, štěpku a palivové dříví (sníženo z původních 25%),
*5%: DPH na potraviny (maso a ryby, vejce, ovoce, zeleninu, jedlé tuky a oleje, kojeneckou výživu, sazenice, hnojiva, pesticidy (sníženo z hranice 13%), máslo a margarín (snížení z 25%),
13%: DPH na hygienické vložky a dámské tampóny (z 25%),
5%: DPH na vstupenky na sportovní, kulturní a jiné akce (snížení z hranice 25% a z hranice 13%).
*pomoc sociálně potřebným:
- kategorie tzv. sociálně slabých skupin, což činí 96 tisíc osob
- patří jim poukázky v hodnotě 400 HRK (53€) na platby za elektřinu (tyto poukázky jsou nyní na částku 200 HRK a lze je použít pouze na elektřinu
- v budoucnosti se jejich počet zdvojnásobí a složenkou by mělo být možné platit elektřinu i plyn
*téměř 60% chorvatských důchodců (721 tis. osob) obdrží (podle výše svého důchodu) jednorázový poplatek ve výši 400 HRK (ti občané, jejichž měsíční důchod je mezi 3–4 tis. HRK) až 1200 HRK (ti, jejichž měsíční důchod je do 1500 HRK) na pokrytí režijních nákladů. Hranice pomoci je stanovena na částku 4 tis. HRK důchodu měsíčně (k tomu se ale nebude přihlížet, pokud z jednoho důchodu žijí dva nebo více lidí).

Vláda ve svém volebním programu dříve slíbila, že sníží DPH na potraviny do konce svého mandátu. Nyní k tomu kroku dochází podstatně dříve, nežli původně plánovala, a to v kontextu balíčku protiinflačních opatření.

https://www.businessinfo.cz
Tento balík přinesl i základní stabilizaci cen PHM.

Vláda dnes oznámila, že zavádí 2. balík a je více zaměřen jen na PHM. Dál se snižují spotřebné daně a marže pro prodejce. :idea:

Ceny ropních produktů budou platit 14 dnů a nařízení bude prozatím platit 1 měsíc.

Vláda se dnes usnesla o tom, že se sníží daně z benzínu o 40 lipa na litr, co je spolu 80 lipa a na na naftu o dalších 20 lip, co je spolu 40 lip. Dodatečných 10 lip na 65 lip snižuje marži pro obchodníky. S platností od 7.6.

Stát doposud snížil spotřební daň z 3,86 na 3,06 HRK na litr benzínu a z 3,06 na 2,66 HRK za litr nafty.
Marže pak klesají z 0,75 lipa na 0,65 lipa a u nafty z 0,5 lipa na 0,4 lipa.

Vláda za měsíc vyhodnotí jaký je dopad. A bude se dál zamýšlet jak ještě pomoct ekonomice a obyvatelstvu.

Obrázek

Ministr financí ujistil, že se tímto zásahem nemění účelově vázané příjmy Hrvatske Ceste, Hrvatske Autoceste ani železníc. Vláda má dle jeho slov ještě stále prostor na snížení spotřebných daní, 18-19 lipa na naftu a 36-37 lipa na benzin.

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... a-15206767
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

ze života v Chorvatsku

:arrow: Lokalita Savski Marof, což je poloha u hranic se Slovinskem, západně u Záhřebu, u dálnice A2, postaví Pfizer závod v nákladech 100 mil. € na biologické léky s vývozem do 50 států světa, což značí nejen růst exportu s nejvyšší přidanou hodnotou, ale taky 500+ pracovních míst. První lék se vyveze v roce 2026. Závod bude navíc postaven s nejvyššíimi enviro- principy.

:arrow: Rijeka, závod INA, rafinérie Urinj. To je dnes největší průmyslná investice v Chorvatsku, která se v nákladech 4 mld. HRK začala v roce 2020. Jde o to, že rafinérie je i ve městě Sisak, jenomže ta de facto končí. Již tam pracuje jen 200 lidí a jsou to v podstatě již jen sklady. Ta v Rijece dostává nyní modernizaci a rekonstrukci stávajících závodů, investici do nového přístavu a dosáhne se tak větší celková komplexnost závodu. Bude to jedna z nejmodernějších rafinérii v Evropě. Bude dost benzínu i nafty a to zbyde i na pro export. Práce a plánovaná produkce jsou asi v 50% cílů. O tom, že Sisak nebude dál rafinovat ropu rozhodla INA v minulosti a utlumila rozvojové projekty. Na druhou stranu i právě proto rozhodnutí využít Rijeku na maximální modernizaci přinese státu větší benefity kvůli strategičtější poloze a možnostem kombinování přístavních kapacit.

:arrow: HEP (elektrický závod) obeznámil veřejnost s plánem investovat do modernizace vodní elektrárny Kraljevac. Ta letos slaví 110. výročí existence. HE Zakučac s instalovaným výkonem 576 megawattů. Nachází se na řece Cetina v horách. Kromě toho jde o významnou zásobárnu pitné vody pro široký okruh včetně Makarské oblasti. V období 2012 až 2017 byla provedena komplexní rekonstrukce JE Zakučac v hodnotě téměř 1 mld. HRK, která zahrnovala výměnu všech výrobních jednotek ve strojovně a pomocného pohonu elektrárny. Dokončením rekonstrukce byl výkon elektrárny navýšen o 90 MW a nyní činí impozantních 576 MW instalovaného výkonu, respektive 538 MW efektivního výkonu.
Obrázek

:arrow: Chorvatští dopravci již konzultují s ministerstva dopravy měsíčné jízdenky po vzoru Německa a i Slovinska. Neomezené cestování by mělo stát 70 HRK měsíčně. Německo testuje stimul pro veřejnou dopravu ve výši 9€ měsíčně. Preference využívat vlaky a autobusy namísto jiných řešení pro osobní auta v dobách vysokých cen PHM se jeví jako účinný nástroj, protože obyvatelstvo mělo o lístky velký zájem. Aktuální cena je dle regionu 300 až 700 HRK měsíčně. Na tahu je nyní stát. Chorvatské ministerstvo se uvedeným modelem zabývá.

:arrow: Chorvatsko dle centrální banky plní všechna 4 kritéria pro přijetí eura, o dalších krocích se bude jednat v polovině 07/2022, ale cíl zavést € k 1.1. 2023 se přibližuje.
- plní se maastrichtské kritériá (deficit rozpočtu je pod 3% (2,9%) a dluh - ten je sice nad 60%, ale vrátil se po Covidu na klesající trajektorii což byla hlavní podmínka pro plnění)
- stabilita dlouhodobých úrokových sazeb a výměnných kurzů
- inflace; tady byla obava, ale průměr určen pro dané období byl 4,9% a Chorvatsko dosáhlo 4,7%

Chorvatsko, závislé na cestovním ruchu a investující zase ze zemí € zóny se na zavedení spíš těší než by čekalo negativa. Tvrdé měny jsou tady nakonec běžně dostupné. Odpadne nejistota v bankovnictví a stát jako takový získá výhody na financování státu.

Předpokládaný výměnný kurz bude 7,53450 HRK za 1 €. HRK je měna od roku 1994. Chorvatsko se tak může stát 20. státem € zóny.

:arrow: Chorvatsko, kdysi známé vyšší nadprůměrnou nezaměstnaností má dle Eurostatu již nižší nezaměstnanost, než je evropský průměr a sice v 04/2022 dosáhla hodnoty 6,2% v EU a 6,8% v € zóně. Celkově nemělo práci v EU 13,3 mil. lidí, z toho v € zóně 11,2 mil. V Chorvatsku bylo bez práce 6,1%, což je pokles proti březnu o -0,2%.

Věková skupina do 25 let nemá práci v hodnotě 15,9%. V celé EU to je 18,4% a v € zóně 18,6%.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 6.12.2022 8:32:24, celkem upraveno 1 x.
Důvod: doplněn obsah
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

1. krát v novodobé historii Chorvatska inflace zde v 05/2022 překročila 10%. Respektivě proti 05/2021 dosáhla +10,8%. Od dob co statistický úřad tyto hodnoty měří, tak se jedná o rekordní úroveň. :arrow:

05/2022 - 10,8%
04/2022 - 9,4%
03/2022 - 7,3%
02/2022 - 6,3%
01/2022 - 5,7%

Doposud byla nejvyšší inflace v 07/2008 - 8,4%.

Co zdražuje nejvíce :?:

*doprava +19%
*potraviny a nealko nápoje +15,2%
*restaurace a hotely +12,1%
*nábytek, vybavení domácnosti +11,7%
*bydlení, voda, energie +9,2%

Co moc nezdražuje nebo slevňuje:

*alkoholické nápoje +1,4%
*telekomunikace -0,4%

Ministr financí reagoval :arrow:

Pokud by vláda nezavedla ani jeden balík se snížením daní, tak by inflace vyskočila mnohem výš.
Stávající úroveň je vysoká a vláda jí bude i nadále tlumit.
Ovšem vláda se musí dívat na širší situaci a cíle jsou i udržení nezaměstnanosti, zachování dodavatelských řetězců (stát nemůže extra diktovat ceny pro vysoký import v mnoha kategoriích).
Vláda možná zavede konkrétní "šeky" pro obyvatelstvo, protože celonárodní opatření by bylo zbytečným luxusem pro turisty, kteří si mohou drahší tovary dovolit v rámci nákladů na dovolenou i vzhledem k inflačním tlakům na celém světě.
Vláda je obezřetná se zvyšováním úrokové sazby, protože by se prodražilo splácení dluhů obyvatelstva, takže to je jako bumerang.

https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... e-15210895
https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... a-15210982

V Chorvatsku mj. firmy čelí velkým problémům s cenama elektrické energie. Až 40% z nich má o 100% větší ceny a 20% dokonce o 300%. Velká část z nich nedokáže promítnout náklady do cen, takže to jde na úkor zisků nebo ztrátu zákazníků. V důsledku toho se očekává snížení růstu HDP, jen to prozatím není vyčísleno.

Chorvatská vláda si je navíc vědomá toho, že hrozí zeslábnutí letní sezony 2023+, protože sezona 2022 jde z úspor Evropanů po období, kdy byl značný propad letní sezony v širokém smyslu. I proto se oddalují některá řešení, aby se počkalo na vývoj situace a skutečný výsledek HDP koncem roku. Stát totiž hodlá udržet přísnou rozpočtovou politiku.

Chorvatsko je společně s Bulharskem a Maďarskem nejchudší země EU z hlediska: čistá mzda v HR byla 7452 HRK nebo 990€. Nominálně o 5,9% více než resp. -0,4% méně proti roku 2020. Dalším neblahým faktorem je větší počet válečných veteránů (nemoci) a důchodců. I proto vláda zavedla hned v 1. balíku jistou šekovou pomoc k účtům za energie.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministr dopravy Oleg Butković se vyjádřil na stavebním fóru k vícero projektům v Chorvatsku, v návaznosti i na jiné státy, přičemž sám pociťuje již únavu. Z regionů a ze strany, kterou zastupuje se ale ozval tlak na jeho setrvání ve funkci, protože právě jeho výsledky jsou z historického hlediska v dopravě bezprecedentní. V rámci čerpání EU fondů patří doprava k nejlépe hodnoceným částem země.

Místní mu říkají i Oleg Graditelj. (Oleg Stavitel) :P

Několik postřehů: za šipkou je nadpis k obsahu po další šipku, část se prolíná, snažil jsem se to co nejlépe přeložit ... obsah jsem značně zkrátil

:arrow: projekt mostu Pelješac s přístupovými silnicemi se prodraží o 100 až 150 mil. HRK, možná i více. Přesný výpočet se uskutečňuje a bude s metodikou uplatňován na všechny stavby. Netýká se prakticky samotného mostu, protože z časového hlediska se nejvíce týká některých druhů materiálů a nafty a logicky tedy toho co se intenzivně staví poslední rok.

:arrow: Neum se stěžuje na most Pelješac; právě pro stížnosti ze strany Bosny a Hercegoviny byl upraven původní projekt, který počítal se šířkou 150m - dnes je 200m a výškou 48m - dnes je 55m. Neumem projíždí obrovské množství vozidel, které vytvářejí velké davy, což brání Neumu v dalším rozvoji. Víme, co to znamená, když místem projíždí velká tranzitní doprava, stává se to i nám, podle Jadranské magistrály, takže si myslím, že budou také spokojeni. Mělo by se říci, že byly určité potíže, bylo zde mnoho výzev, zahájení prací a opuštění projektu a také došlo k situaci, kdy některé politické varianty z Bosny a Hercegoviny požadovaly pozastavení výstavby údajný most, protože o průjezdu lodí směrem k jejich výsostnému moři nebyla ani zmínka. V těch zásadních okamžicích pro realizaci projektu, ve velmi vážné situaci, kdy by Evropská komise mohla říct, že nechce stavbu mostu spolufinancovat, nám nebylo vše jedno. Opakuji ale, most Pelješki, kromě propojení chorvatského území, integrujícího jih země z hlediska dopravy a ekonomiky, bude užitečný také pro Neum a Bosnu a Hercegovinu. Neum se dnes stěžuje z pohledu magnetu samotného mostu a sice, že bude přitahovat více velkých lodí ...

Most Pelješki s částí příjezdových komunikací, tedy s 25 kilometry příjezdových komunikací, bude zprovozněn 26. července. Zbytek obchvatů v délce sedmi kilometrů, které tvoří obchvat Stonu z Prapratna do Doli, bude zprovozněn do konce letošního roku. Otevření mostu Pelješac je velký den, neboť jeho uvedením do provozu Chorvatsko po třech stech letech spojuje své území do jediného silničního dopravního celku. Postavili jsme most, který je opravdu impozantní, téměř dva a půl kilometru dlouhý a nejdůležitější ze všeho je, že lidé žijící na dalekém jihu, kteří byli dosud v jakési izolaci, budou moci cestovat do jakékoli destinace v Chorvatsku, bez nutnosti překračovat státní hranici. Důležité je i pro nás ostatní, pro každého, kdo například cestoval s rodinou do oblasti Dubrovníku,

Význam mostu je obrovský nejen v pocitové části, vzhledem ke sjednocení chorvatského území, ale i pro cestovní ruch a ekonomiku jako celek. Jsme takříkajíc privilegovaná generace, která vytvořila onen dlouho očekávaný projekt. Za tento výkon může mnoho lidí, ještě více z nich o takovém mostě přemýšlí po generace. Jako vládě Chorvatské republiky se nám líbila čest postavit a otevřít most během našeho mandátu. Jako ministr jsem projekt sledoval od samého začátku, od zajištění financí, projektování, přes výběrové řízení až po současné dokončení prací, to vše bylo otevřeno za mandátu této vlády.

:arrow: Do parlamentu jde na podzim novela zákonu o VO, která má znemožnit odvolávání se u staveb výhradně pro některá kritéria, pokud nebudou v souladu se schváleným zákonem; sníží se rozsah odvolávek, co znemožňuje zrychlit čerpání fondů. Odvolání bude možno vždy, i proti ceně, ale s tzv. "reklamační kaucí" - kterou zaplatí jen ten, kdo si bude jist, protože pokud bude odvolání zamítnuto, pak tato kauce propadá státu

:arrow: Růst cen pohonních hmot a hrozící kolaps veřejné dopravy a dopravy vůbec.

Růst cen a narušení trhu nejvíce zasáhly odvětví dopravy. Ve stavební části máme u velkých infrastrukturních projektů již zmíněný problém ceny materiálů a prací. V provozní části je problémem cena paliva. Vláda několikrát zasáhla, aby zastavila další růst cen pohonných hmot a my opravdu děláme vše pro to, aby bylo zdražování co nejnižší. Situaci sledujeme a znovu zasáhneme, pokud to bude nevyhnutní. Stále máme prostor ke zmírnění růstu cen pohonných hmot určitými opatřeními. Co se týká dopravců, vytvořili jsme rámec pro služby veřejné dopravy, abychom co nejdříve vytvořili síť linek v rámci krajů a aby kraje nasmlouvaly závazky veřejné služby v přechodném období dvou let. Stát na tento účel poskytl asi 500 milionů HRK.

Nákladní doprava, myslím, je zasažena nejméně, protože jsme měli několik dobrých opatření, která jim usnadnila podnikání. Nákladní dopravci mají právo na vrácení spotřební daně, což je pro ně velká úleva, navíc jsme zvýšili slevu na dálnicích pro nákladní dopravu. Fond ochrany životního prostředí z naší iniciativy zahájil nenávratné financování nákupu pneumatik pro nákladní dopravce. Máme s nimi dobrou spolupráci, ale nákladní doprava je v méně složité situaci, protože jak v koroně, tak v této ukrajinské krizi mají nákladní dopravci co dělat. Naše přístavy jsou plné nákladu a objemy neustále rostou, takže mají co dělat a přepravovat. Samozřejmě je také ovlivňují vysoké ceny pohonných hmot, ale my jsme jim usnadnili podnikání několika konkrétními opatřeními a musejí oni lépe promítat náklady do cenníků za své služby.

:arrow: Restrukturalizace HAC. V minulých letech jsme měli letní zdražení, při restrukturalizaci HAC. To byla podmínka dohody se Světovou bankou, zavést v létě zdražení o 10%, ale s příchodem pandemie jsme od toho upustili a zatím stále není potřeba sezónní zdražování. Není potřeba značí, že HAC má příjmy na financování programu refinancování úvěrů a taky mu zbylo na dostavbu dálnice A11 z vlastních zdrojů.

Jedním z klíčových bodů restrukturalizace bude zavedení nového, automatizovaného mýtného systému, který by platil na všech chorvatských dálnicích, na dálnicích spravovaných HAC a Bina Istra. Systém měl již být v provozu, ale když přišla pandemie, provoz na dálnicích výrazně poklesl a nebyli jsme schopni tento projekt finančně realizovat. Podnikání HAC bylo, neřeknu, ohroženo, ale bylo to nejisté, protože nikdo nemohl předvídat, co se stane. V záloze je úvěr od nadnárodních finančních domů, ale lepší bylo je nečerpat. Ani pro nové mýto a a naštěstí ani pro běžný chod HAC, což vzhledem na katastrofické předpovědi byl zázrak.

Nový systém sběru bude financován z národního programu obnovy a odolnosti se 100% granty, který schválila i Evropská komise. Na konci letošního roku vyhlásíme veřejné zadávací řízení na implementaci nového fakturačního systému, který, pokud to nyní bude stát, by měl být zaveden 1. ledna 2024.

Od začátku restrukturalizace odešlo z HAC asi 800 zaměstnanců, a to buď přirozeným úbytkem, nebo motivačním odstupným. HAC neustále zavádí chytrou politiku snižování počtu zaměstnanců, aniž by to vyvolalo sociální nepokoje, bez hromadného propouštění. Se zavedením nového systému účtování nedojde k žádnému hromadnému propouštění, protože někteří lidé do té doby odejdou do důchodu, někteří odejdou s motivačním odstupným, někteří budou zaměstnáni a další ze systému odejdou. Největší rozdíl bude v sezónním zaměstnání, protože již nebude potřeba velkého počtu sezónních pracovníků pro výběr mýta. Na tom všem jsme se dohodli s odbory.

:arrow: Těžiště výstavby dopravní infrastruktury se přesune z dálnic na železnice. V současné době existují tři velké projekty výstavby dvoukolejné železnice na úsecích nejdůležitější železniční trasy z Rijeky přes Záhřeb k maďarské hranici. Úsek z Križevci do Koprivnice, tedy k maďarské hranice, staví turecký dodavatel, ale na úseku z Dugi Selo do Križevci, který staví místní konsorcium jsou prakticky na mrtvém bodě. Zpoždění na úseku Dugo Selo - Križevci jsou velmi dlouhá. V rámci chorvatského konsorcia, které tuto sekci staví, nyní dochází k určitým změnám, pokud jde o rovnováhu sil a převzetí odpovědnosti, takže práce by měly brzy začít znovu naplno, pokud bude projekt definitivně dokončen. Zatím je hotových asi 75% prací a faktem zůstává, že je potřeba to dokončit do konce příštího roku a v tom smyslu uděláme všechno pro to, abychom to do té doby měli hotové. Práce na úseku z Križevci do Koprivnice, tedy k maďarské hranici, probíhají velmi dobře. Zásadní v tomto projektu bude závěr vlády o regulaci problematiky eskalace cen, kde dojde k velkému cenovému rozdílu. Kolik, to ještě musíme vidět. Finanční rámec je dán usnesením vlády a nemělo by docházet k výraznému zpoždění dynamiky prací. Já udělám vše pro to, aby Chorvatsko nemuselo vracet stovky mil. HRK.

Na úseku Hrvatski Leskovac - Karlovac opět kvůli četným odvoláním nebylo dosud ukončeno výběrové řízení na dodavatele, přestože Evropská komise v roce 2019 schválila na financování tohoto projektu 311 milionů eur. Nyní čekáme na rozhodnutí Státní komise pro kontrolu zadávacího řízení, neboť proti rozhodnutí o výběru zhotovitele bylo podáno odvolání. Podle rozhodnutí Komise v případě zamítnutí odvolání očekávám podpis smlouvy a zahájení prací. Neočekávám nová odvolání, i když se to může stát. Letos otevřeme dva nové železniční projekty, Savski Marof - Záhřeb a Zaprešić - Zabok, v celkové hodnotě kolem sta milionů eur. Myslím si, že na železnici musíme spoustu věcí uspěchat, být rychlejší, ale máme tu další problém, se kterým se v poslední době potýkáme, a to je již nasmlouvaný návrh, který má zpoždění. Na veřejnosti se o tom moc nemluví, ale některé naše velké projekční firmy, které už mají nasmlouvané projekční práce, se kvůli odlivu personálu opožďují s předáváním projektů. Je to velký a vážný problém, kterému čelíme každý den. V současné době se výrazně zpožďuje projekt nížinné železnice z Karlovace do Rijeky, tedy Škrljeva, a také dvoukolejné železnice přes Rijeku, v úseku Škrljevo - Jurdani. Musíme tomu čelit a najít řešení problému co nejdříve. (tohle jsem záměrně zhrubnul, protože tohle je hlavní důvod nemožnosti čerpat velké miliardy € nejen v Chorvatsku ... legislativa & projekty)

Dále, nemohu se 100% jistotou říci, že výběrové řízení na stavbu dvoukolejné dráhy přes Rijeku, které vyhlásil prezident HŽ Infrastruktura Ivan Kršić bude do konce letošního roku vypsáno. Měli jsme na to téma několik jednání, protože projektant má zpoždění a my se snažíme urychlit dokončení návrhu. Nejen na tomto, ale i na dalších projektech, protože sporné budou termíny a využití evropských fondů na jejich realizaci. Evropské finance nám nedojdou, ale dynamika využití těchto prostředků bude ohrožena. Velké zpoždění je také v projektování úseku z Karlovace do Rijeky, kde ještě není projektování dokončeno.

:arrow: Realizace dalších velkých infrastrukturních projektů v Rijece, jako je silnice D 403, kontejnerový terminál atd. Tyto projekty jdou dobře. Silnice D 403 se staví podle plánů a předpokládám, že bude dokončena do roka, bude-li dohodnuto, bez prodlení. Zagrebačka obala získala koncesionáře a provoz by měla začít na začátku roku 2024. V širší oblasti Rijeky byl zrekonstruován Krčki most, který bude fungovat ještě desítky let, zrekonstruována byla také silnice z Meje do Oštrovice, byly vybudovány dva nové nákladní železniční terminály, kromě obou kontejnerových terminálů a administrativní budova byla zrekonstruována a před námi je výstavba nejluxusnějšího přístavu na Jadranu, která díky spolupráci ACI a Lürssen Group otevře velké nové možnosti pro rozvoj Rijeky. Začala stavba obchvatu Novi Vinodolski a brzy zahájíme renovaci zbývající části státní silnice na Cresu z Poroziny do vnitrozemí ostrova. Pokud jde o župu Primorje-Gorski Kotar, skutečně se tam otevírají velké a významné dopravní projekty, což mě jako ministra a obyvatele této župy nesmírně uspokojuje. Ale nefunguje to jen u nás, chci projekty zavádět rovnoměrně ve všech krajích. Dělám pro to maximum, velmi se snažím posunout dopředu investice ve městě Split, ve vnitrozemí a všude jinde. Zásobník projektů veřejných prací máme ještě stále velký, máme co dohánět. Ale jak říkám, největší problémy máme v realizaci projektů a přípravní fázi. Ačkoliv nyní se přidávají problémy ve stavební části v nákladech.

Budeme dělat vše co je potřebné a ufinancujeme i výstavbu velkých staveb. Pokud na to nebudou dle metodiky EU větší peníze z EU, tak si na to vezmeme úvěry. U některých projektů, které se ještě nestaví si budeme muset sednout a říct si jestli nám to v této fázi za nové úvěry stojí. Nemůžeme si dovolit ohrožovat finanční stabilitu dopravních firem a vzhledem k procesu přijetí € a dalších programů nechceme více zadlužovat naší zemi, i když jsou jednotlivé projekty přínosné pro rozvoj regionů a potažmo pro ekonomiku, tak si musíme promyslet co budeme podporovat. Záleží to ale od dalšího vývoje a politických domluv na evropské úrovni.

:arrow: Osobnější rovina namířená k lidem v zemi. Já si moc přeji, aby se naše země posunula dál. Věřím, že budeme lépe vnímaným prostorem pro život pro naši nejmladší generaci. Dnešní generace 15-25 lidí vnímá naší složitou cestu a je to na nás, ale já tomu věřím, protože tyto druhy investic a příležitostí dají mladým, profesionálním lidem šanci neopustit Chorvatsko. To, co jim nabízí v zahraničí, budou mít nyní i u nás. Že u větších měst vzniknou i nové investice zaměřené na nové cíle v klimatu. Nemužeme zcela platově konkurovat ve všem vůči daleko bohatšímu západu, ale věřím, že život v zemi je dnes mnohem lepší, než byl v poválečném období. Očekávám, že to, co se tvoří z dobrého předpokladu, protože se vytváří synergie investorů, státní správy a samosprávy, tak to přinese dobrý výsledek. Na tom ministr jako jsem já vždy trval a výsledky této synergie jsou viditelné. To je také vzkaz pro mladé lidi, kteří se hodlají angažovat v politice – spolupráce musí být. Můžeme se odlišovat ideově i politicky, ale když jsou stanoveny strategické zájmy a když je pro jejich realizaci strategický partner, pak na tom musíme pracovat všichni. Proto se tak moc snažím o spolupráci na nadnárovní úrovni, aby se dalo lépe čerpat EU fondy, proto se tak snažím navštěvovat všechny regiony. Ne jen Záhřeb, protože je to hlavní město nebo Rijeku, proto že mám k ní blízko. Vnímám všechny regiony naší země, jejich problémy a jejich potřeby a snažím se jim jako ministr adekvátně pomoct. Nechci od toho tématu demografie nebo nebývalé korupce utíkat, i když, abych byl upřímný, jsem překvapen vším, co se kolem některých projektů v naší zemi stalo. Proto zdůrazňuji, že tady není žádný problém ohledně poctivého financování. Jináč by tady nebylo na 25 mld. HRK z EU fondů do dopravní infrastruktury ...

:arrow: Námořní investice. Udělali jsme spoustu věcí a velkých projektů, na silnicích, železnicích a tak dále, ale investice do přístavů a ​​námořních aktiv jsou pro mě obzvlášť důležité, protože pocházím z města na moři, vystudoval jsem námořní školu a univerzitu a vím, jak velký je tento závazek pro obyvatele pobřežních měst a na ostrovech. Když jsem se stal ministrem, v roce 2016, byly celkové investice ministerstva do přístavů 25 milionů HRK pro celou zemi. Získali jsme pro tento účel významné národní prostředky, začali jsme zajišťovat evropské financování a dokonce jsme nespotřebované prostředky z jiných položek převedli na investice do přístavů. Výsledek je evidentní. Neexistuje žádný kraj, kde by se v současnosti do přístavů neinvestovalo. Dnes uskutečňujeme investice napříč stát, protože investujeme i do lodní dopravy ve vnitrozemí. Ta částka, která je dnes, tak ta je mnohonásobně větší jak ve stavební části, tak v projektové. Já vidím Chorvatsko jako prostor pro přepravu osob včetně cestovního ruchu, tak jako prostor pro transport nákladu včetně surovin. I proto má smysl podporovat nákladní koridory ať z Ploče na Budapešť nebo z Rijeky na vícero směrů. Proto má smysl investovat do zvednutí kapacit LNG terminálu prakticky o 50%, proto má smysl investovat do všech těchto infrastruktur a využít tak to co již dnes máme v provozu a není mimo léta moc využíváno.

:arrow: Výstavba dálnic. Největší část dálniční sítě byla postavena nebo je ve výstavbě, ale zůstaly ještě dva důležité úseky, a to z Križišće do Žuta Lokva a dálnice z Ploče do Dubrovníku. Tedy A7 a A1. Pokud se nebavíme o menších projektech dostavby nebo modernizace či krátké nové výstavby, tak tohle jsou dva nejdůležitější segmenty. Protože: Kromě mostu Pelješki letos otevřeme i úsek 5c koridoru do Beli Manastir spolu s obchvatem Beli Manastir, což je projekt chorvatských silnic, takže budeme muset postavit menší část dálnice na tomto koridoru až k hranici s Maďarskem. Výběrové řízení na tuto část bude vypsáno letos a očekáváme, že dálnice k hranicím bude postavena v roce 2024. Dálnice na Sisak bude také dokončena v roce 2024 spolu s novou křižovatkou Žažina, která napojí i Petrinju na dálnici, a také nový vjezd do Sisaku a nový most přes Odru, jehož výstavba je v realizaci.

Pokud jde o dálnici do Dubrovníku, musíme to projednat na vládní úrovni, pokud bychom měli zvažovat možnosti financování, protože se ten úsek už projektuje. Společnost HAC uzavřela smlouvu na vývoj projektu pro tuto sekci. Pokud jde o úsek Križišće - Žuta Lokva, ... závisí mj. od vývoje na A1. Až pak uvidíme. Pro nás je velkým úspěchem, že tam již stavíme obchvat Novi Vinodolski.

Pro omezení rozsahu příspěvku a nechtěl jsem to psát do dvou:
Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22491
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

pro zajímavost

značky v Chorvatsku
BJ – Bjelovar, Čazma, Garešnica<br />BM – Beli Manastir<br />ČK – Čakovec, Mursko Središće, Prelog<br />DA – Daruvar, Grubišno Polje, Lipik, Pakrac<br />DE – Delnice, Čabar<br />DJ – Đakovo<br />DU – Dubrovník, Korčula, Metković, Opuzen, Ploče<br />GS – Gospić, Novalja, Otočac, Senj<br />IM – Imotski<br />KA – Karlovac, Duga Resa, Slunj, Ozalj<br />KC – Koprivnica, Đurđevac<br />KR – Krapina, Donja Stubica, Klanjec, Oroslavje, Pregrada, Zabok, Zlatar<br />KT – Kutina, Novska, Popovača<br />KŽ – Križevci<br />MA – Makarska, Vrgorac<br />NA – Našice, Donji Miholjac<br />NG – Nova Gradiška<br />OG – Ogulin<br />OS – Osijek, Belišće, Valpovo<br />PU – Pula, Buje, Buzet, Labin, Novigrad, Pazin, Poreč, Rovinj, Umag, Vodnjan<br />PŽ – Požega, Kutjevo, Pleternica<br />RI – Rijeka, Bakar, Cres, Crikvenica, Kastav, Kraljevica, Krk, Mali Lošinj, Novi Vinodolski, Opatija, Rab, Vrbovsko<br />SB – Slavonski Brod<br />SK – Sisak, Glina, Hrvatska Kostajnica, Petrinja<br />SL – Slatina, Orahovica<br />ST – Split, Hvar, Komiža, Kaštela, Omiš, Sinj, Solin, Stari Grad, Supetar, Trilj, Trogir, Vis, Vrlika<br />ŠI – Šibenik, Drniš, Knin, Skradin, Vodice<br />VK – Vinkovci, Otok<br />VT – Virovitica<br />VU – Vukovar, Ilok<br />VŽ – Varaždín, Ivanec, Lepoglava, Ludbreg, Novi Marof, Varaždinske Toplice<br />ZD – Zadar, Benkovac, Biograd na Moru, Nin, Obrovac, Pag<br />ZG – Záhřeb, Dugo Selo, Ivanić Grad, Jastrebarsko, Samobor, Sesvete, Sveta Nedelja, Sveti Ivan Zelina, Velika Gorica, Vrbovec, Zaprešić<br />ŽU – Županja
BJ – Bjelovar, Čazma, Garešnica
BM – Beli Manastir
ČK – Čakovec, Mursko Središće, Prelog
DA – Daruvar, Grubišno Polje, Lipik, Pakrac
DE – Delnice, Čabar
DJ – Đakovo
DU – Dubrovník, Korčula, Metković, Opuzen, Ploče
GS – Gospić, Novalja, Otočac, Senj
IM – Imotski
KA – Karlovac, Duga Resa, Slunj, Ozalj
KC – Koprivnica, Đurđevac
KR – Krapina, Donja Stubica, Klanjec, Oroslavje, Pregrada, Zabok, Zlatar
KT – Kutina, Novska, Popovača
KŽ – Križevci
MA – Makarska, Vrgorac
NA – Našice, Donji Miholjac
NG – Nova Gradiška
OG – Ogulin
OS – Osijek, Belišće, Valpovo
PU – Pula, Buje, Buzet, Labin, Novigrad, Pazin, Poreč, Rovinj, Umag, Vodnjan
PŽ – Požega, Kutjevo, Pleternica
RI – Rijeka, Bakar, Cres, Crikvenica, Kastav, Kraljevica, Krk, Mali Lošinj, Novi Vinodolski, Opatija, Rab, Vrbovsko
SB – Slavonski Brod
SK – Sisak, Glina, Hrvatska Kostajnica, Petrinja
SL – Slatina, Orahovica
ST – Split, Hvar, Komiža, Kaštela, Omiš, Sinj, Solin, Stari Grad, Supetar, Trilj, Trogir, Vis, Vrlika
ŠI – Šibenik, Drniš, Knin, Skradin, Vodice
VK – Vinkovci, Otok
VT – Virovitica
VU – Vukovar, Ilok
VŽ – Varaždín, Ivanec, Lepoglava, Ludbreg, Novi Marof, Varaždinske Toplice
ZD – Zadar, Benkovac, Biograd na Moru, Nin, Obrovac, Pag
ZG – Záhřeb, Dugo Selo, Ivanić Grad, Jastrebarsko, Samobor, Sesvete, Sveta Nedelja, Sveti Ivan Zelina, Velika Gorica, Vrbovec, Zaprešić
ŽU – Županja
HR1.JPG (58.58 KiB) Zobrazeno 5297 x
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Honey72
Příspěvky: 5255
Registrován: 26.12.2015 0:06:38
Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od Honey72 »

Opravdu mají na značkách písmena s háčkem? To musí být nepříjemné při nákupu elektronické dálniční známky nebo zadávání značky při parkování v cizině.
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
mbmat
Příspěvky: 1381
Registrován: 16.7.2010 21:20:33
Kontaktovat uživatele:

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od mbmat »

Honey72 píše:Opravdu mají na značkách písmena s háčkem? To musí být nepříjemné při nákupu elektronické dálniční známky nebo zadávání značky při parkování v cizině.
To je přeci na balkáně docela běžné. V Srbsku dokonce rozlišují Ć Č a C, což ale ve zbytek Evropy ne. Nedávno se zde na fóru řešilo, jen nevím, jestli ve vlákně SPZ, RZ a vše kolem

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... &start=300.

nebo ve vlákně o elektronických dálničních známkách.

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... start=1500

Víc o tom ví bezpochyby Martin_L.
mapman
Autor
Příspěvky: 5756
Registrován: 25.2.2009 22:20:05

Re: Chorvatsko všeobecně

Příspěvek od mapman »

To, že si tam na Balkáně dávají čárky a háčky ale neznamená, že by se používaly souběžně kombinace s háčkem/čárkou a bez nich s odlišným významem. Pokud mám správné informace, je to jen jakási drobná grafická úprava základního písmene bez rozlišovací schopnosti z hlediska strojové čitelnosti.
Odpovědět

Zpět na „Chorvatsko“