K 31.12.2013 zde bylo 1.288,5 km dálnic. Letos se měl zprovoznit 11 km úsek na dálnici A11, co se ale nestane, takže rozsah dálniční sítě se v roce 2014 nezmění. Není to první rok v posledních 10 letech, kdy se nic do provozu nedostává.

Na druhou stranu, rozsah dálniční sítě je excelentní a hlavně se investují obrovské částky do modernizace, rekonstrukce a nové výstavby silnic I. třídy, kde se i nadále (již řadu let) komplexně vylepšují stovky km silnic ročně.

Rovnoměrně se investuje do 3 lokalit (kromě tedy hl. města): Rijeka a okolí, Split a okolí a Osijek a okolí. Rovnoměrně dle náročnosti terénu a počtu obyvatel; Osijek je 4. největší město v zemi.

Chorvatsko ještě kromě navýšených investic do silnic I. třídy více peněz investuje do rozvoje železniční infrastruktury a dopravy, kde je veliký investiční deficit. Z hlediska přístavů a námořní dopravy, tam se za 10 let investovalo státem 1 mld. € a jsou v realizaci další a další projekty a přibývají i soukromé přístavy s jachtami. Letiště jsou z větší části v soukromých rukou a i zde se výrazně modernizuje.

Hlavním důvodem pro snížení tempa rozvoje dálniční sítě je nedostatek peněz zapříčiněný vysokým zadlužením až předlužením státních společností HAC a ARZ. O nic lépe na tom nejsou ani další státní dopravní podniky, ale situace v nich ještě takovou úroveň nedosáhla. Problém se vleče již z roku 2008, kdy se prvně oznámilo, že stát se zaručuje za úvěry, které budou směrovat na splátku aktuálních úvěrů a stav se zhoršil v roce 2009, kdy se vzali další úvěry na další výstavbu dálnic a tato již nebyla ničím krytá, tedy jenom státní zárukou, nikoliv ovšem příjmy HAC a ARZ. To je hlavní důvod, proč zpomalila realizace dálnice A5, protože stát nemá ani dost peněz na dofinancování projektu, proč zpomalil projekt realizace dálnice A11 a proč se dokonce A12 a A13 nateď změnili na rychlostní silnice, čímž se ještě snížil rozsah plánované délky dálniční sítě. Na druhou stranu zadefinoval se nový obchvat hlavního města a stanovilo se rozšíření dálnice mezi Záhřebem a Karlovacem na 2x3 jízdní pruhy. Dálnice A1 mezi Splitem a Dubrovnikem se odkládá a plánuje se dořešit napojení Dubrovniku až s financováním přes EU. Problém zadluženosti HAC a ARZ chce chorvatská vláda řešit formou koncesí, není to nic nové: koncesně fungujou třeba i dálnice na Istrii, ovšem tam již od počátku.

I tak stále platí, klobouk dolů před rozsahem dálniční a silniční infrastruktury. I když politicky se to nezvládá s rozumní mírou řešit.

V létě a i mimo léta je nutno se připravit na dluhší kolony a čekání, než tomu bylo doposud a to na všech hranicích. Důvod pochází z Bruselu.

*EU se rozhodla zesílit informování a kontroly na vnějších hranicích Schengenu a taky na vnějších hranicích prostoru EU, tudíž to bude mít za následek hlavně:

1. systematičtější kontroly mezi SLO a HR
2. nový systém, který v praxi zajistí, že na hranicích HR- BiH kdokoliv projede, automaticky se vytypované osoby ukáží v dalších členských zemích, tudíž, že se vůbec v zemi EU objeví

Důvodem je fakt, že právě v BiH je několik stovek osob napojených na Islámský Stát. Doteď odcházejí do Turecka a odsud dále do Sýrie, ale také se část může vracet.

Vláda schválila investiční plán pro údržbu, opravy a výstavbu dálnic na rok 2015

*týká se jen HAC, tedy Hrvatske Autoceste (třeba i ARZ je čistě státní podnik)
*financí mnoho není, celkové navýšení oproti r. 2014 je +20 mil. HRK
*společnost se dostává do úsporního režimu téměř ve všem, aby byla vůbec schopna splácet těžké půjčky
*celkem je v provozu přes HAC nyní 901,4 km a v plánu je letos odevzdat do provozu dalších 24,2 km, takže by se síť rozrostla na 925,6 km a to pouze přes hlavního provozovatele dálnic v zemi
*v odkazu je rozpis peněz

Zdroj: http://mppi.hr/default.aspx?id=18508

Do provozu se má letos odevzdat následující (přes HAC):

A5 Sredanci - st. hranice s BaH - 3,2 km
A11 Jakuševec - Velika Gorica, jih - 10 km
A11 Velika Gorica, jih - Lekenik - 11 km

Výstavba silnic a dálnic je zpomalená pro dluhy v dopravních společnostech (nejen silničně-dálničních), ale staví se i nadále v regionech obrovské projekty

*region Splitu, ve kterém se staví silniční infrastruktura za 500 mil. €
*region Rijeky, ve které se buduje i nadále obchvat na A7 a další navazující síti od přístavů po A7
*Bina Istra, řeší dostavění zbývajícíh částí na plný profil, je tam omeškání z časového hlediska, kdy to dostala do koncese, ale vše po domluvě se státem
*Záhřeb: investice na hlavních komunikacích, na obchvatu A3, příprava rozšíření A1 ZG - Karlovac, příprava nového okruhu
*Osijek: výstavba mostu Drava na A5 a navazující komunikace směrem na město a další okolní města tam probíhájí okruhy a výstavba rychlostních silnic
*po celé zemi modernizace stovek km silnic I. třídy (probíhá od ukončení války díky podpoře úvěrů z EBRD atd.)
*příprava a výstavba silničních obchvatů po celé zemi
*i když to nevidět, mnoho úseků silnic a dálnic v provozu se ještě dostavuje: sází se zeleň, dokončují se elektroinstalační práce na prvích v okolí, upravuje se terén, budují se odpočívky

Region Dubrovnik očekává velikou investici v napojení přes most Pelješac.
Čeká se na vítěze na zhotovitele zbývající části od Osijeku po hranice s Maďarskem, na 1/2 profil. Připravuje se výstavba mostu Sáva na A5 směrem na Bosnu a Hercegovinu.

HAC a ARZ, hlavní státní dálniční společnosti vybrali na mýtném za 1. hlavní víkend na mýtném 41 mil. HRK (nárůst oproti roku 2014 o 2,4 mil. HRK anebo o +6,2%) a po dálnicích projelo 831.925 vozidel (nárůst oproti roku 2014 o 43.334 anebo o +5,5%).

A je zde informace za další víkend, 24-26.7.

*HAC s provozem 579.085 vybrali 29,6 mil. HRK bez DPH (+2,5% vozů a +0,2% na mýtném oproti r. 2014)
*AZM s provozem 110.373 bez udání mýtného (-1,1%)
*Bina Istra s provozem 101.607 bez udání mýtného (+5,7%)
*data z ARZ nejsou k dispozici

A je zde informace o vybraném mýtném za další, tedy uplynulý víkend

již i na základě informací z dopravy ZDE a další příspěvek pod tím ukazovali, že půjde o veliký výběr

*HAC s provozem 682.201 vozidel (+10,2% oproti r. 2014), vybrané mýto činí 35,3 mil. HRK (+8,4%)
*ARZ s provozem 313.443 vozidel (+7,2%), mýto 15,3 mil. HRK (+13,1%)
*AZM s provozem 122.029 vozidel (+6,3%), mýto neudáno
*Bina Istra s provozem 102.934 vozidel bez dalších údajů

Zdroj: http://www.ncs.hr/view.asp?v=10876

Celkem tedy stát za víkend vydělal přímo na dálnicích od HAC a ARZ až 50,6 mil. HRK.

Tato letní sezona je prozatím nejsilnější v historii. Za uplynulý víkend projelo na dálnicích ve správě HAC a ARZ téměř 1 mil. vozů. Proud vozů přibývá oproti posledním letem více na jih směrem na Dalmácii a to jak po A1, tak i po státních silnicích. Mnoho sjezdů z dálnic a ze silnic směrem ke konkrétním letoviskům je hlavně o víkendech a již i během dnů přeplněných. Kolony u Lučka jsou již i v pondělí, což je zcela neobvyklé a svědčí to o nárůstu turistů v zemi a část z nich se chce vyhnout víkendovému cestování.

Vzrostla přeprava u námořních linek, prozatím nejsou k dispozici čísla, ale mnoho trajektů jezdí i mimo víkendů mnohem častěji a mimo provozní řád, aby vůbec byla zachovaná plynulost dopravy a i zásobování.

Letiště ve Splitu hlásí za červenec nárůst cestujících oproti roku 2014 až o +11%.

Víkend 14.8. - 16.8. z hlediska mýtného a provozu:

*opět jde o rekordní víkend oproti minulosti
*HAC: 629.371 vozidel (+4,6% oproti roku 2014), vybrané mýto 31,8 mil. HRK (+2,7%)
*ARZ: 332.048 vozidel (+4,4%), mýto 17,4 mil. HRK (+2,9%)
*AZM: 117.891 vozidel (+3,8%), mýto neudáno
*Bina Istra: 107.217 vozidel (+0,02%), mýto neudáno

HAC má celkově za prvních 7 měsíců 2015 vyšší provoz o +8% a mýtné o +6%.

Čistě státní koncesionáři HAC a ARZ mají na mýtném 49,2 mil. HRK bez DPH. Ano a tedy stát má další peníze.

I když to nemá co dělat s dálnicemi, tak Chorvatsko po 50 letech jde stavět zcela novou železniční trať

*postaví se 12,2 km dlouhá neelektrifikovaná jednokolejná trať Gradec - Sveti Ivan Žabno (u Bjelovaru nedaleko Záhřebu)
*stavební náklady činí 203,4 mil. HRK, přičemž 85% financuje EU, 15% jsou národní zdroje

Na rozvoj železnic směruje 7,5 mld. HRK. Plány jsou pro zlepšení příměstské dopravy u hlavního města. Další informace jsou pak po chorvatsky zde: http://mppi.hr/default.aspx?id=23910

Víkend 21.8. - 23.8. z hlediska mýtného a provozu:

*opět jde o rekordní víkend oproti minulosti
*HAC: 569.731 vozidel (+8,7% oproti roku 2014), vybrané mýto 28,3 mil. HRK (+5%)
*ARZ: 315.938 vozidel (+7,7%), mýto 16,8 mil. HRK (+5,2%)
*AZM: 107.500 vozidel (+3%), mýto neudáno
*Bina Istra: 96.435 vozidel (+3%), mýto neudáno a je to údaj jen za 22.8. a 23.8.

Tento víkend je tak výrazně silnější než ještě ten předtím z hlediska zájmu o dálniční infrastrukturu a dokládá to zvýšený zájem o turizmus, kdy mnoho lidí si rozmyslelo vyjet na dovolenou ze začátku, kdy tam byl obrovský nápor, ale ten přetrvává doposud.

Výsledky provozu na silnicích v Chorvatsku za rok 2015, včetně srovnávní s rokem 2014

http://www.hrvatske-ceste.hr/UserDocsIm ... 202014.pdf

*dokument je rozsáhlý, na úvod jsou informace o tom, co je co atd., následují tabulky a grafy
*na některých silnicích je nárůst radikální a to už i z beztak kapacitně vyčerpaných komunikací
*denní průměrný provoz se zvyšuje téměř všude

Čtení si žádá alespoň 20 minut, koho by tedy zajímalo si prohlédnout nespočet údajů.

Rekordní provoz na síti dálnic pod správou HAC

*za prvních 8 měsíců je vybrané mýto 1,062 mld. HRK bez DPH (+8% oproti r. 2014)
*po dálnicích projelo celkem 24,682 mil. vozidel (+5,65% oproti r. 2014)

Vláda schválila snížení výdajů pro HAC pro letošní rok:

*i když je výběr na mýtném rekordní, tak je rekordní i zadlužení a vláda musí snižovat už i tak omezené finance pro HAC a to následovně:
- kapitola výstavba a údržba (větší) bude mít 460,6 mil. HRK, tudíž pokles o 164,2 mil. HRK anebo o -26,3% (oproti plánu schválenému v 02/2015 pro letošní rok)
- kapitola běžná údržba se redukuje ze 121,3 mil. HRK na 111,045 mil. HRK, tedy pokles o -8,5% anebo o 10,255 mil. HRK

Zdroj: http://mppi.hr/default.aspx?id=23964

Může si Chorvatsko pomalu nechat zdát větší a nové dálniční projekty. Bez spolufinancování s EU se to nedá vůbec a i na spolufinancování za chvilku nezůstane ani kuna.

I když to nesouvisí s dálnicemi, tak Jadrolinija (největší chorvatský přepravce v osobní námořní dopravě) plánuje obnovu flotily v hodnotě 281 mil. €

*v současnosti má flotila 50 plavidel, které mají v průměru 28,5 let
*obnova bude trvat až do roku 2027
*stáhne se 32 dosluhujících plavidel a nahradí je 26 nových
*poslední veliká investice byla v roce 2014, kdy Jadrolinija obstarala 4 nové trajekty stejného typu (Kornati, Mljet, Brač a Krk) s kapacitou 616 cestujících a 145 vozidel
*po dokončení modernizace bude mít flotila 44 plavidel s kapacitou 34.377 cestujících a 4.710 vozidel (nyní je to 31.377 cestujících a 4.710 vozidel)
*první lodě budou v roce 2016 a nahradí trajekty: Liburnija (1965), Marko Polo (1972) a Dubrovnik (1979), následuje výměna Tijat (1955), Postira (1963) a Premuda (1957), co jsou 3 nejstarší lodě ve flotile, dále budou následovat nové katamarány a trajekty na delší vzdálenosti
*Jadrolinija celkem provozuje 34 z 51 státních trajektových, rychlých lodních a klasických lodních linek, podíl na přepravě osob je 85% a na přepravě vozidel 88%
*od 1.1.2017 se osobní námořní doprava bude liberalizovat

Zdroj: http://www.novilist.hr/

Při cestování sem doporučuju i nadále sledovat HAK, konkrétně http://www.hak.hr/info/stanje-na-cestama/ a odsledovat si nalevo stav na hranicích a i pak i další uzavírky a podobně. Situace je kvůli utečencům nestabilní tak se SLO jak i se Srbskem a Maďarskem.

Chorvatský HAC obstaral 35 defibrilátorů na své dálniční síti pro zlepšení šancí na záchranu života.

http://hac-onc.hr/news/2015/03/03/defib ... utocestama


Výsledky turistické sezóny v Chorvatsku za leden až září 2015

Co je pravdy na tom, že mimo sezónu jsou některé dálnice uzavřené?

Dálnice nikoliv, nanejvýš některé sjezdy a část odpočívek.

Tržby z mýta jsou řádově v Chrovatsku 2mld HRK = cca 7mld Kč
(např. 1,9 mld. HRK dle tohoto příspěvku viewtopic.php?p=100035#p100035)

v ČR je příjem hodně hrubě cca 14mld. Jenom za dálniční známky tj. osobáky cca 4mld a cca 10 mld na mýto pro náklaďáky nad 3,5t
http://zpravy.e15.cz/byznys/doprava-a-l ... dy-1114987
https://cs.wikipedia.org/wiki/Elektroni ... %C4%8Cesku

Přitom rozsah té sítě je řádově srovnatelný 1200km.

To záleží jak to počítáte, počkal bych na data za rok 2015, ale zas Bina Istra a ARZ je často ani neposkytují a to máte další zdroje. Tedy i kdyby je nezahrnete pak ani nesmíte tu síť těch společností. A dál záleží jestli s DPH anebo bez ní. Vždyť to je další zdroj peněz. Jenže HAC/ARZ jsou jakožto akciové společnosti, uvádí to bez DPH, což je příjem v čistém pro stát. To je další "maličkost".
Ale nepochybně ten výběr bude vyšší v ČR, logicky vzhledem na polohu. Jen bych neřekl, že 2x tolik.

Dle udaju chorvatske asociace dálničních spolenčostí (kde jsou všichni) tito vybraly (bez DPH) v roce 2014 na mýtu 297 mil. EUR (HAC 154, ATZ 66, AZM 26 a Bin Istra 22). Průměrné AADT 22,195 Bin Istra, 16,700 ARZ, 15,711 AZM a 12,165 HAC; podíl nákladních vozů pouze 11,5 %.

V ČR v roce 2014 hrubý příjem z mýta 8,7 mld. Kč (zahraniční dopravci 45%; zahrnuje i některé zpoplatněné jedničky), z dálničních známek 4,9 mld. Kč, celkem tedy 13,6 mld. Kč. Podíl nákladních vozů běžně 20-50%.

Dvojnásobek to tedy není a skladba provozu v obou státech je velmi rozdílná, těžko tedy porovnávat.

Nebýt letních turistů, tak by Chorvaté ani neměli dálnice pro koho stavět. S tou intenzitou by jim úplně stačily moderní silnice. Je vidět, že Chorvatsko moc není tranzitní zemí. Tedy pokud vynechám uprchlíky

Chorvatsko by bylo tranzitní zemí, kdyby dálnice z Ploče pokračovala na Dubrovník, Černou Horu, Albánii až do Řecka. Taková cesta by i pro mě byla kratší do Řecka než to objíždět přes Srbsko.

Vzhledem k terénu by se taková dálnice asi hned tak nezaplatila.