HR a SLO se dohadují na opravě/výstavbě hraničního silničního mostu Kaštel (HR) - Dragonja. Tato spolupráce se začala v roce 2018 a teď se domluvil postup nevyhnutní opravy tohoto mostu pro osobní a nákladní silniční provoz. Jeho stav je špatný, čímž se snižuje jeho nosnost. Náklady na opravu se odhadují na 5 mil. HRK, přičemž HR vynaloží 50% podíl. Financování potrvá až do roku 2023, přičmž se začne v roce 2020.
Dále (sledovaná stavba), byla podepsaná smlouva o výstavbu 1. fáze rychlostního tahu Okučani - hranice s Bosnou a Hercegovinou (řeka Sáva, Gradiška). Jde o náklady ve výši 19,5 mil. € a týká se jak mostního objektu tak navazující silnice. 1. dohoda tohoto projektu vznikla ještě v roce 2011.
Současně se zprovozněním šesnácti dobíjecích stanic pro elektromobily na chorvatských dálnicích státní firma HEP představila projekt nazvaný "S firmou HEP na elektřinu od hranice k Jaderskému moři".
Tímto počinem se Chorvatsko dostalo na mapu elektromobility a začlenilo do sítě dobíjecích stanic na transevropské dopravní síti. Předseda představenstva Frane Barbarić při slavnostním zprovoznění stanic uvedl, že se nyní zahraniční hosté mohou bez potíží dostat svým vozem na elektrický pohon do kterékoli turistické destinace na Jadranu.
Z 16 dobíjecích stanic jich 12 bylo postaveno ve spolupráci s ropnou společností INA a nacházejí se na dálnicích vedoucích k Jadranu, a to v rámci čerpacích stanic Ljubeščica, Vukova Gorica, Brinje, Lepenica Sjever, Sesvetski Kraljevec a dvakát v Goričanu. Ostatní čtyři dobíjecí stanice se nacházejí v obcích Vrbovsko, Čavle, Delnice a Fužine, v bezprostřední blízkosti dálnice.
Projekt byl spolufinancován z fondů EU. Po ukončení tohoto projektu a spolu s již instalovanými stanicemi ve městěch bude společnost HEP disponovat více než stovkou dobíjecích stanic.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Záhřeb. Zdroj: novac.hr
*v první řadě Chorvatsko nedávno ohlásilo, že udělá všechno, aby přijalo měnu euro *rozpočet na rok 2020 má být deficitní: -2,7 mld. HRK (-365 mil. €) - příjmy ve výši 141,6 mld. HRK - výdaje 144,3 mld. HRK *růst HDP má být +2,5% (letos 2,8% a v letech 2021-2022 má být 2,4%) - i nadále bude mít na to vliv hlavně domácí spotřeba a dopyt *rozpočtový deficit má být ve výši -0,2%, další roky přebytek +0,2% v 2021 a +0,6% v 2022 *inflace na úrovni 1-1,5% ale min. 1% *státní dluh bude klesat o -3% do 2022, kdy dosáhne 61,9% HDP - tempo snižování bude 4x rychlejší než říká Pakt stability a růstu, který je nutno dodržet pro proces zavádění eura
Nezaměstnanost byla v 05/2019 na úrovni 7%. HDP v tomto roce bude na vyšší úrovni, než od začátku krize před vyše dekádou. Celkově vzrostlo za poslední 3 roky v absolutním vyjádření o 20%. I státní dluh, který v roce 2015 činil ještě hodnotu 84% byl v roce 2018 na úrovni 74%.
Chorvatsko omezilo razantně sociální a další výdaje, s čím samozřejmě souvisí i zhoršení dostupnosti zdravotnických služeb a další nepříjemné jevy. K omezení došlo i na úrovni velikých investicí, s čím souvisí transformace zadlužení silničních podniků za miliardy € a další miliardy se snižují formou investicí, které se vážou více na EU fondy než na nové úvěry. Tím se pročistil stavební trh napojený na politiku. Bohužel pro zhoršení životních nákladů pokračuje zrychlená emigrace, počet obyvatel atakuje již jen 4 miliony. Obyvatelstvo navíc stárne. Stejné jevy jsou všude kolem na J a V.
Státní instituce tady zavádějí řadu let nové poplatky a daně. Zvyšují se po delší době docela razantně různé poplatky za úřední výkony atd. Více se dbá na placení daní z turizmu a celém spektru fungování služeb v něm.
Z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury pokračují stále veliké investice ve všech segmentech: dálnice (staví se A5, dostavuje A8 na plný profil mimo tunelu Učka, probíhají menší a větší investice na A1, A3, A4, A6), silnice (obchvaty, opravy a výstavba od Slavónie přes Záhřeb po Istrii, ale i region Dalmácie a Dubrovniku), železnice (modernizace tratí), letiště (ve vícero městech), přístavy (ve vícero městech), maríny (ve vícero lokalitách). Není to tak, že by všechno bylo hotové, ale z velké části to v těch segmentech hotové je a rovnoměrně se podporují všechny regiony a typy dopravy v nich.
Pro rok 2019 mají být příjmy ve výši 136,1 a výdaje ve výši 140,3 mld. HRK, tedy s deficitem na úrovni -4,2 mld. HRK nebo -568 mil. €.
Chorvatsko je značně závislé na cestovním ruchu. Za rok 2018 se podílelo toto odvětví na hospodářství až 10,1 mld. €, meziroční nárůst činil +0,6 mld. €. Zájem o Chorvatsko se zvyšuje i mimo hlavní letní sezonu. Pokud by se zahrnul i podíl domácího turizmu, tak sektor činí hodnoty 12 mld. €. V roce 2016 byla tato celková hodnota na úrovni 10,4 mld. € s podílem na HDP ve výši 16,9% HDP. Poslední 2 roky již nemá stát ani dostatek pracovních sil, takže se pracovní síla dováží ze zvyšku států na Balkáně.
Připravuje se komplexní daňová reforma a pro podporu turizmu se připravuje nové zdanění, na potraviny a nápoje má být taxa 13% DPH. Došlo by ke zlevnění tovarů, protože Chorvatsko má nálepku země s vysokými cenami těchto komodit a brzdí to růst restauračních služeb a obchodů s místní produkcí. Mimo to se připravuje celková reklasifikace počtu *, nové hodnocení této kvality a náležitého zdanění těchto kategorií. Je to hodně diskutovaná téma řadu let. Velká část různých nepřímých daní tvoří podstatu financování vedlejších aktivit v cestovním ruchu a pro samosprávy, které zas mají i zvýšené výdaje související s příchodem takového množstva lidí.
HAC zavádí další dopravní novinku. Technologie upozorní na nutnost dodržovat 2s rozestup na dálnicích. Trend, se kterými bojuje vícero států EU. Pokuta 2000 HRK za nedodržování. Rozestup 1s pak platí v koloně. Značení bude nainstalované na nehodových úsecích dálniční sítě. Novela zákona o provozu platí od 1.8., psal jsem o tom vícekrát.
V Chorvatsku je i dle statistik o něco méně ubytovaných turistů, alespoň prozatím za 07/2019. Tento měsíc stagnoval i provoz, ale závěr to vylepšil. Srpen se dopravně zvedl. Nedá se donekonečna očekávat jen růst všeho. Ale Chorvatsko ani nepočítá. Turizmus již naráží na nedostatek pracovní síly a i když probíhá expanze všech ubytovacích kapacit, tak se začíná zaměřovat na lepší služby.
Dále, dálniční statistika provozu za víkend 9.-11.8.:
HAC a ARZ, tedy výhradně státní dálniční síť zaznamenala výnos na mýtném ve výši 52,2 mil. HRK bez DPH (+1% oproti r. 2018). Po jejich dálniční síti projelo 932.571 vozidel (+1,5%).
Bina Istra (A8, A9) zaznamenala pokles provozu a to o -0,2% na 166.387 vozidel.
Na síti dálnic HAC a ARZ projelo celkem od 5.8. do 11.8. až 1,94 mil. vozidel (+2%) a vybralo se mýtné ve výši 108,2 mil. HRK bez DPH (+3%).
Asi to sem nepatří, ale mám dotaz, jak to vypadá s cestou přes sedlo Mali Alan - je pořád ještě prašná jako na googlích fotkách z roku 2011 https://goo.gl/maps/kQKtgVu3cSQv48rK6 nebo už ji za těch pár let stačili vyasfaltovat v celé délce ? Víte to někdo ? Díky.
_________________ Jeep Grand Cherokee 3.0 CRD
19.8.2019 20:58:21
Honey72
Příspěvky: 2416 Bydliště: v Trutnově, 49 km od nejbližší polské dálnice a 53 km od české, 29 km od rozestavěné české.
Re: Chorvatsko všeobecně
Obávám se, že asfalt tam asi nebude, což je na jednu stranu k něčemu dobré. Hodně řidičů to odrazuje a není tam proto tolik nacpáno I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky Dalo se tam normálně jet klasickým autem, střídavě bez kamínků, občas jako u nás jízda po čerstvém živičném postřiku.
_________________ 82 let výstavby dálnic na českém území 1938-2020
20.8.2019 7:06:54
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 13703 Bydliště: EU
Re: Chorvatsko všeobecně
našel jsem pouze takhle: z 2016/2017 a alespoň se může každý podívat
Obávám se, že asfalt tam asi nebude, což je na jednu stranu k něčemu dobré. Hodně řidičů to odrazuje a není tam proto tolik nacpáno I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky Dalo se tam normálně jet klasickým autem, střídavě bez kamínků, občas jako u nás jízda po čerstvém živičném postřiku.
Diaľničiar píše:
našel jsem pouze takhle: z 2016/2017 a alespoň se může každý podívat
Díky Vám oběma za reakce, taky mě mohlo napadnout, že na YouTube to bude ☺ Projel jsem to před cca 10 roky, a doufal jsem, že tu cestu od té doby třeba trošku vylepšili .... ale z toho videa se zdá, že z té strany od Obrovace je to v horším stavu, než tehdy. A zážitek to bezesporu byl !
nenašel jsem větší investici na této silnici, za přispění chorvatské vlády a tím pádem nepředpokládám zlepšení stavu; nechce se mi prohledávat investiční akce žup, ale nepředpokládám, že by se tam provedla větší stavební aktivita, protože župy mají co dělat obnovovat vozovky na starších silnicích prvního významu a ne sekundárního a věnují se spíše celoročně sjízdným silnicím ve více obydlených územích, kde není alternativa provozu
lépe popsaná tato trasa je pak v rámci dokumentu, který se věnuje takovým silnicím, že ještě existují a opisuje se různý rozvoj ... https://bib.irb.hr/datoteka/925226.14_LEGAC_PILKO.pdf str. 245 opisuje poslední opravy a jak mají probíhat nové
závěr materiálu klasifikuje silnici Majstorska cesta Obrovac – Podprag – M. Alan (1044 m n.v.) – Sv. Rok jako silnici s vysokým potenciálem - pro osobní dopravu ve vztahu k turistice, nádherným scenériím a má se tak opravovat s autentickými materiály atd. asfalt tady byl v roce 1970 a tam kde je tak je snaha jej udržovat ... nechce se mi to všechno překládat
vzhledem tedy k významu se uvažuje o zapojení EU fondů do obnovy silnice společně s regionálními institucemi a orgány ...
Dálniční provoz o víkendu 23.8. - 25.8. znovu vzrostl oproti roku 2018
*HAC a ARZ: po jejich dálnicích projelo 873.585 vozidel (+6,9%) a na mýtě se vybralo 46,4 mil. HRK bez DPH (+4,8%) *Bina Istra: 157.086 vozidel (+4,58%) *AZM: 108.083 vozidel (+3,2%)
Nové dálniční trendy, výsledky z provozu a mýtného letošním rokem
*nejmenší provoz: úterý; 9,48% podíl na dopravě *nejlepší čas na cestovní k moři i od něj: úterý, středa, čtvrtek *nejvytíženější den pro cestování: sobota *druhý nejvytíženější den: pondělí (po minulé roky neděle)
na základě stoupajícího provozu se analyzovalo poslední období a vyšlo následovní:
*letní sezona 2014, kde letní provoz činil na víkendy s podílem 41,23% *to samé rokem 2018 to klesá na 36,29% *letošním rokem to stoupá na 36,69% tedy 5% cestuje od pondělí do pátku a proto se to posunulo na pondělí a již není samotný víkend rozhodující
*samotné pondělí pak v roce 2014 činilo podíl na dopravě ve výši 11,82% *to samé v roce 2018 již 14,49% *aktuálně to stoupá na 16,72%
*hlavním dnem, kterým je sobota je podíl v roce 2014 na úrovni 23,63% *v roce 2018 to klesá na 19,02%, ale stoupá na hodnotu 20,15%
Mýto a jeho výběr, prozatimní údaje:
*HAC a ARZ - v roce 2018 projelo 58,5 mil. vozidel a vybralo se 2,87 mld. HRK, což je nárůst provozu oproti roku 2017 o +5% a mýtného o +6% *prozatímní nárůst je v roce 2019 oproti roku na 2018 na cca. stejné úrovni
*na všech dálnicích, tedy i na ARZ a Bina Istra pak projelo celkem 82,6 mil. vozidel za rok 2018 a to je o +3,39% více oproti r. 2017
Dále, stav provozu a výběru mýta za víkend z přelomu 8. a 9. měsíce, od 3.8. do 2.9.:
*za tento víkend oproti roku 2018 projelo o +10,5% více vozidel (HAC a ARZ: 807,5 tis. vozidel) *tato vozidla se na síti HAC a ARZ podílejí pak na mýtném ve výši 43,7 mil. HRK bez DPH (+7,5%) *na síti Bina Istra projelo 146,6 tis. vozidel (+6,5%) *na dálnici A2 ve správě AZM projelo 106,6 tis. vozidel (+9%)
Důležitý postřeh na závěr: dálniční provozovatelé neočekávají v dalších letech další zásadní nárůst provozu o víkendech. Tento podíl sice stoupá, ale provoz se zvyšuje v pondělí a pátek.
Mýto a provoz v letním období na dálnicích pod HAC/ARZ; 15.6. - 15.9.
*z hlediska provozu projelo po čistě státních dálnicích 22,365 mil. vozidel - oproti r. 2018 to je nárůst o 0,82 mil. nebo +3,81% *tato vozidla platí mýtné ve výšu 1,219 mld. HRK bez DPH (cca. 165 mil. €) - oproti r. 2018 to je nárůst o +3,08%
Od začátku roku do 15.9. se pak celkově zvýšil objem provozu o +4,85% a příjem na mýtném se zvětšil o +4,64%. Až takový nárůst očekáván nebyl, naopak se čekala mírná letní stagnace, jen nepatrný nárůst pak v rámci mimosezónního období.
HAC na dálnici A4 osadil 3D horizontální dopravní značení, které se používá i v Rakousku, ale plánuje to postupně osázet i na dalších dálnicích po celé zemi. Souvisí s dodržováním odestupů mezi vozidly a zvyšuje vnímavost kritických částí vozovek.
Příloha:
Poznámka: zdroj: portál HAC Popovec 3D signalizacija 1.jpg [ 157.69 KiB | Zobrazeno 2129 krát ]
Inaugurace k zahájení výstavby se odehrála minulý týden. Bylo tady politické zastoupení z Chorvatska, federace Bosny a Hercegoviny (+extra i Republiky Srbrské), séf delegace EU a speciální představitel EU Johann Sattler.
Mezinárodní most u Gradišky je projekt, který se podepsal k realizaci v roce 2011 a všechny strany projektu ho realizují od přípravy po zahájení výstavby v tomto období. Prakticky jen s 1 rokem zdržení.
Na chorvatské straně představuje most I. fázi rychlostní silnice Okučani - hranice s BiH. Okučani leží na chorvatské dálnici A3. Pokračovat se bude ale dál na město Virovotica směrem na Maďarsko.
V Bosně a Hercegovině se od mostu bude dát dostat na dálnici Gradiška - Banja Luka a je to mj. přímé napojení na koridor E661. Mj. proto, že z Banja Luka se to formuje i na BiH dálnici A1, ale ta má jiné propojení s Chorvatskem (mostem Svilaj na HR dálnici A5; také se staví).
HAC zahájil tendrování pro odstranění menších nedostatků v tunelech na dálnicích A1 a A4, zde je jejich seznam:
Popis NEDOSTATAKA u izgrađenim tunela na autocestama A1 i A4:
1. Mala Kapela – Postojeći prijelaz razdjelnog pojasa tunela nije obilježen odgovarajućim prometnim znakom.
2. Brinje – Znak C 72 treba postaviti na početak ugibališta; znakovi C125 (izlaz za nuždu) postavljeni na razmaku 50 m umjesto 25 m.
3. Plasina – Na vratima koja vode iz pješačkog prolaza za slučaj nužde, gdje se izravno ulazi u drugu tunelsku cijev, postaviti oznaku koja obavještava korisnika da se u drugoj cijevi odvija promet i upozoriti ga na opasnost od naleta vozila; prometnim znakom C125 označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde. U prilaznoj zoni SOS stanica nisu postavljena prometna svjetla s žutom optikom (u tu namjenu koriste se trobojna svjetla - semafori).
4. Grič – Na vratima koja vode iz pješačkog prolaza za slučaj nužde, gdje se izravno ulazi u drugu tunelsku cijev, postaviti oznaku koja obavještava korisnika da se u drugoj cijevi odvija promet i upozoriti ga na opasnost od naleta vozila; prometnim znakom C125 označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde. U prilaznoj zoni SOS stanica nisu postavljena prometna svjetla s žutom optikom (u tu namjenu koriste se trobojna svjetla - semafori).
5. Sveti Rok – Znak C 72 treba postaviti na početak ugibališta. U desnoj cijevi u prilaznoj zoni SOS stanica nisu postavljena prometna svjetla sa žutom optikom (u tu namjenu koriste se trobojna svjetla - semafori).
6. Ledenik – Ulazni prostori izlaza za slučaj nužde nisu obojani zelenom bojom i označeni simbolom pješaka; na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena je oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila; prometnim znakom C125 označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde (postojeći C125 postavljeni su na razmaku 50 m). U SOS stanici ne postoji obavijest na više jezika da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara.
7. Bristovac – U SOS stanici ne postoji obavijest na više jezika da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara.
8. Dubrave – Ulazni prostori izlaza za slučaj nužde nisu obojani zelenom bojom i označeni simbolom pješaka; na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena je oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila; na bočnoj strani zaustavne površine nisu ispisane udaljenosti od izlaza iz tunela za oba smjera; prometnim znakom C125 označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde (postojeći C125 postavljeni su na razmaku 100 m); U tunelu nije izvedena evakuacijska crta (crvene boje, izvedena s one strane tunela na kojoj se nalaze evakuacijski prolazi). U stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.
9. Konjsko – Znak C 72 treba postaviti na početak ugibališta; znak C72 je plave boje, što nije u skladu s propisom (treba biti zelene boje); Ulazni prostori izlaza za slučaj nužde nisu obojani zelenom bojom i označeni simbolom pješaka; u tunelu nije izvedena evakuacijska crta; znakovi C125 postavljeni su na svakih cca 150-200 m, na visini preko 2 m; na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena je oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila. Najmanje 250 m Ispred ulaza u tunel nije postavljen znak C64. U stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.
10. Bisko – Na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila. U stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.
11. Stražina – Na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila. U stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.
15. Hrastovec – Promjenjiva prometna signalizacija u prilaznim zonama tunela mora se uključivati ručno (osim u slučaju dojave požara s vatrodojavnog sustava); na prilazima tunela nisu izvedene brklje; nije postavljena obavijest da prostor stanice za hitne slučajeve ne osigurava izravnu zaštitu od požara na više jezika.
16. Vrtlinovec – Na prilazima tunela nisu izvedene brklje; za označavanje puta za slučaj nužde u tunelu je korišten neodgovarajući znak, na način suprotan propisu; u tunelu nije izvedena evakuacijska crta. Označavanje stanica za hitne slučajeve propisanim prometnim znakovima C38 i C58.
Ministerstvo dopravy podepsalo smlouvu na modernizaci a dostavbu 2. koleje na trať v úseku Hrvatski Leskovac - Karlovac (trať Záhřeb - Rijeka). Délka modernizace činí 44 km a náklady budou ve výši 2,72 mld. HRK, z čeho 85% proplatí EU fondy. https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/ministar- ... ovac/21983
Do železniční dopravy se investuje aktuálně 1,2 mld. €. Do roku 2030 dosáhnou tyto investice částky až 3,5 mld. €. Chorvatsko dobíhá investiční dluh do železniční sítě.
V roce 2019 projelo po chorvatských dálnicích 61,56 mil. vozidel a na mýtném se vybralo 3 mld. HRK
*týká se to pouze dálničních správců HAC a ARZ *počet vozidel vzrostl oproti r. 2018 o 5% *na mýtném se proti r. 2018 vybralo o 4,3% více peněz *nejvíce peněz se vybralo na dálnici A3 (Bregana - Zagreb - Lipovac; HAC): 992 mil. HRK *v rámci měsíců se nejvíce vybralo v srpnu: 475 mil. HRK *bezhotovostní platby se využívají o 60% více (ENC a karty)
HAC v roce 2019 vynaložil na novou výstavbu a investice související se zlepšením bezpečnosti provozu 600 mil. HRK.
Intenzivně se připravuje nové mýto (upgrade ENC na DSRC) a automatické sčítání dopravy ALPR; viz další vlákno v tématu ke změně placení.
Probíhá celková reforma silničního sektoru. HAC se zásadně restrukturalizoval, upravuje se zadlužení všech podniků (ARZ i HC) a mění se financování podnikatelských plánů na jednotlivé roky tak, že více podléhají vládě. Nová výstavba se více financuje přes EU fondy a tím pádem se odbourává lokální politika z rozhodnutí, která vedou k živelní výstavbě i tam, kde to nebylo potřebné. I proto Chorvatsko dokončilo dopravní model 2030.
Jen doplním, že Bina Istra dostavuje část úseků na plný profil a připravuje se i dostavba 2. tunelové roury tunelu Učka.
Chorvatsko má v zásadě všechny turistické uzly propojené dálniční infrastrukturou. Právě turisti nejvíce zaplňují tento typ infrastruktury. To co zbývá je sekundární propojení odlehlejších regionů nebo vylepšení na stávající síti a nová výstavba v rámci více obydlených území. I proto je čas modernizací celého systému fungování včetně dluhů. Větší pozornost se již roky věnuje státním silnicím, obchvatům na nich a více se také rozvíjí železniční infrastruktura, letecká a námořní doprava. Investice do dálniční sítě již zásadní nárůst nepocítí, ale prozatím není stanověn cílový rok dostavby základní dálniční sítě.
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky 
společně s regionálními institucemi a orgány ...
