Zahájila se výstavba 3. dálničního spojení mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou: most Gradiška

*všechny 3: viewtopic.php?p=173030#p173030
*jde o rychlostní silnici, částečně bude vedená v rámci státní sítě silnic I. třídy, ale v parametrech 4-pruhu
*informace k projektu: viewtopic.php?p=150442#p150442
*informace k projektu pokračování rychlostního tahu na HR straně: viewtopic.php?p=172640#p172640

Inaugurace k zahájení výstavby se odehrála minulý týden. Bylo tady politické zastoupení z Chorvatska, federace Bosny a Hercegoviny (+extra i Republiky Srbrské), séf delegace EU a speciální představitel EU Johann Sattler.

Mezinárodní most u Gradišky je projekt, který se podepsal k realizaci v roce 2011 a všechny strany projektu ho realizují od přípravy po zahájení výstavby v tomto období. Prakticky jen s 1 rokem zdržení.

Na chorvatské straně představuje most I. fázi rychlostní silnice Okučani - hranice s BiH. Okučani leží na chorvatské dálnici A3. Pokračovat se bude ale dál na město Virovotica směrem na Maďarsko.

V Bosně a Hercegovině se od mostu bude dát dostat na dálnici Gradiška - Banja Luka a je to mj. přímé napojení na koridor E661. Mj. proto, že z Banja Luka se to formuje i na BiH dálnici A1, ale ta má jiné propojení s Chorvatskem (mostem Svilaj na HR dálnici A5; také se staví).

Takové jsou souvislosti a význam této stavby.

Ministerstvo dopravy poskytne 315 mil. HRK na zlepšení MHD pro 9 měst. Tedy asi 43 mil. €, z čeho 85% proplatí EU. Nakoupí se za to 187 autobusů.

https://www.jutarnji.hr/Promo/ministars ... e/9615295/

dalších až 416 mil. € jde do železnic:

Ministerstvo dopravy podepsalo smlouvu na modernizaci a dostavbu 2. koleje na trať v úseku Hrvatski Leskovac - Karlovac (trať Záhřeb - Rijeka). Délka modernizace činí 44 km a náklady budou ve výši 2,72 mld. HRK, z čeho 85% proplatí EU fondy.
https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/ministar- ... ovac/21983


Dále se investuje 376 mil. HRK do elektrifikace a modernizace tratě Vinkovci - Vukovar v délce 18,7 km.
https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/potpisan- ... ru-x/21980


Do železniční dopravy se investuje aktuálně 1,2 mld. €. Do roku 2030 dosáhnou tyto investice částky až 3,5 mld. €. Chorvatsko dobíhá investiční dluh do železniční sítě.

V roce 2019 projelo po chorvatských dálnicích 61,56 mil. vozidel a na mýtném se vybralo 3 mld. HRK

*týká se to pouze dálničních správců HAC a ARZ
*počet vozidel vzrostl oproti r. 2018 o 5%
*na mýtném se proti r. 2018 vybralo o 4,3% více peněz
*nejvíce peněz se vybralo na dálnici A3 (Bregana - Zagreb - Lipovac; HAC): 992 mil. HRK
*v rámci měsíců se nejvíce vybralo v srpnu: 475 mil. HRK
*bezhotovostní platby se využívají o 60% více (ENC a karty)

HAC v roce 2019 vynaložil na novou výstavbu a investice související se zlepšením bezpečnosti provozu 600 mil. HRK.

Intenzivně se připravuje nové mýto (upgrade ENC na DSRC) a automatické sčítání dopravy ALPR; viz další vlákno v tématu ke změně placení.

Probíhá celková reforma silničního sektoru. HAC se zásadně restrukturalizoval, upravuje se zadlužení všech podniků (ARZ i HC) a mění se financování podnikatelských plánů na jednotlivé roky tak, že více podléhají vládě. Nová výstavba se více financuje přes EU fondy a tím pádem se odbourává lokální politika z rozhodnutí, která vedou k živelní výstavbě i tam, kde to nebylo potřebné. I proto Chorvatsko dokončilo dopravní model 2030.

https://novac.jutarnji.hr/aktualno/lani ... a/9812008/

Jen doplním, že Bina Istra dostavuje část úseků na plný profil a připravuje se i dostavba 2. tunelové roury tunelu Učka.

Chorvatsko má v zásadě všechny turistické uzly propojené dálniční infrastrukturou. Právě turisti nejvíce zaplňují tento typ infrastruktury. To co zbývá je sekundární propojení odlehlejších regionů nebo vylepšení na stávající síti a nová výstavba v rámci více obydlených území. I proto je čas modernizací celého systému fungování včetně dluhů. Větší pozornost se již roky věnuje státním silnicím, obchvatům na nich a více se také rozvíjí železniční infrastruktura, letecká a námořní doprava. Investice do dálniční sítě již zásadní nárůst nepocítí, ale prozatím není stanověn cílový rok dostavby základní dálniční sítě.

Chorvatsko očekává snížení výkonu cestovního ruchu, ale pouze v 1. půlroce 2020. Hlavní sezonu očekává na přibližně stejné úrovni a post-sezonní období rovněž. Tato predikce je prozatím (koronavir) velmi předběžná na základě vícero asociací v cest. ruchu.


Vláda podepsala velkou infrastrukturní zakázku. Týká se železnic a sice trati Križevce - Koprivnica - hranice. Utratí se tam 2,148 mld. HRK (cca. 286 mil. €). Až 1,8 mld. HRK je z EU fondů. Jde o 42 km tratě a práce potrvají 42 měsíců.

https://vlada.gov.hr/vijesti/u-vladi-po ... kuna/28976


HAC bojuje s koronavirem tak, že chce omezit platbu hotovostí a kartou, takže od 13.3. zlevnil ENC modul o 40%. A to až do ukončení pandemie. Téměř ihned se prodalo 3.000 ks.

Chorvatsko bylo zasaženo zemětřesením. Největší škody jsou v hlavním městě Záhřeb.



https://www.jutarnji.hr/vijesti/hrvatsk ... /10120042/
https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_ane


A ještě jedna informace, chorvatské železnice si polepší elektrickými osobními vlaky za 119,3 mil. €. Více informací: https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/ek-odobri ... vima/22146 . Celkem jde o 21 vlaků. Železnice uvidí do roku 2030 až 3,5 mld. €, nejvíce právě díky EU fondům.

Od 1.1. do 25.3. navštívilo Chorvatsko celkem 630.000 turistů. Došlo tak k -15% poklesu oproti roku 2019. Celkově se očekává prudký pokles příjmů v cestovním ruchu, co bude mít negativní dopad na zaměstnanost, ale i příjmy velké části obyvatelstva vzhledem k faktu, že cestovní ruch se na celkovém HDP podílí až 20%. Vláda připravuje vícero opatření. Asociace cestovního ruchu požaduje platnost těchto opatření až do jara 2021.

Dále, ministerstvo dopravy uvedlo seznam velkých dopravních projektů pro rok 2020: dostavba části istrijského dálničního Y, 2. kolej a další modernizace železničních tratí, výstavba mostu Pelješac a napojení Dubrovniku na zvyšek území a pak i odevzdání mostu Svilaj na Koridoru Vc včetně zahájení prací na dalších asi 23 km A5 v nákladech kolem 107 mil. €. Pak následují až menší práce; výstavba obchvatů a modernizace silnic.

Jestli se bude na všech stavbách plynule pokračovat prozatím ministerstvo dopravy neupřesnilo. Chorvatsko má dobrý průběh vývoje ohledně koronaviru, ale to se může změnit. Ostatně, sportovní arény v Záhřebu a Splitě se upravují na karantenní centra po vzoru jiné arény z Bělehradu.

Chorvatsko v tomto roce hodlá investovat do zvýšení bezpečnosti silničního provozu 600 mil. HRK, v tom jsou i radary. Zmínka v rámci tohoto vlastního fóra je tady vícekrát. Dálniční síť je z větší části hotová, ale jsou záměry dobudovat Koridor Vc, tedy dálnici A5, dále pokročit na dálnici A7, kde se plánuje postavit obchvat Novi Vinodolski a připravuje se i nadále zavedení nového mýtního systému. Z větší části jsou na tyto projekty již zajištěné peníze, takže by to ani stávající situace kolem pandemie neměla změnit, pokud nebudou problémy ze strany případných zhotovitelů.

Chorvatsko eviduje na svém území 1650 případů nakažených koronavirem, z nich 25 zemřelo. Dalších 400 se uzdravilo. Situace je nejhorší v rámci Záhřebu a Splitu s blízkým okolím.

Na epidemiologická opatření vláda minulý týden odklepla 2,1 mld. HRK.

Zásadní otázku vyvolává celosvětová pandemie ve vztahu k cestovnímu ruchu. Na tom z 20% HDP stojí chorvatské ekonomika. Politici, ale i ekonomové a nakonec i obyvatelstvo se obávají jaké dopady to bude mít na celé Chorvatsko. Je zřejmé, že letošní sezona se prudce propadne. Jakékoliv negativní kroky vlády ve vztahu k zamezení šíření zraňují ekonomiku a stát, který má vyšší státní dluh a mnoho reforem chybí, který navíc čelí úbytku obyvatelstva a jeho stárnutí, aby se pomalu obával co bude dál. I kdyby pandemie přešla, tak letošní rok bude pro Chorvatsko těžký a země bude pravděpodobně potřebovat pomoc. S tím nemá být problém, ale jak to již bývá, tak každá pomoc bývá podmíněná.

I když je na tom chorvatské zdravotnictví špatně, tak Chorvatsko odkleplo pomoc ve výši 43 mil. HRK pro zdravotnický systém svého souseda, Bosnu a Hercegovinu.

Vláda zavedla 63 opatření, které mají zmírnit socio-ekonomické dopady tété krize prozatím ve výši 30 mld. HRK. To jsou asi 4 mld. €. Z té částky jde 5 mld. HRK na vyplácení minimální mzdy pro vícero nezaměstnaných lidí. Další částka jde na odklad splátek v různé formě. Atd., jak to známe z jiných zemí. Ovšem ta částka zdaleka nebude postačující.

Z hlediska výstavby dopravních staveb se neplánuje jejich zpomalení ani zrušení, pokud mají spolufinancování s EU fondami a to má drtivá většina staveb. Stejně tak se mají dokončit již zahájené projekty. Pouze některé tendrované stavby mají jakýsi technický odklad.

V Chorvatsku vyhrála parlamentní volby tenhle měsíc znovu vláda na čele s HDZ a tedy se nezměnil ani premiér, protože vláda získala těsnou podporu parlamentu. Vláda neslibuje žádné radikální reformy, "pouze" vyvést zemi z korona krize a pokračovat ve všem co se již podařilo nastartovat.

Ministrem dopravy je i nadále Butković. Je ministrem od roku 2016, takže zachová kontinuitu rozvoje. Maximální priorita je dokončit most Pelješac, pokračovat v obnovování přístavů, železniční sítě a dopravy a zajistit rozvoj širokopásmovýho internetu. Mimo toho se připravuje zákon na rekonstrukci hlavního města Záhřeb. V silniční a dálniční infrastruktuře se zachovají takové investice a zdroje, které udrží kvalitu sítě.

Dopravní společnosti mají prozatím jen asi 40-50% podíl na přepravě proti minulosti. Doprava tedy utrpí značné ztráty a bude se to nějakým způsobem muset kompenzovat. Vláda taky připravuje investiční balík právě do dopravy, která po cestovním ruchu dostane značný balík peněz z vyčleněných 22 mld. € z EU do obnovy hospodářství.

Zde je výroční zpráva HAC za rok 2019, po chorvatsky

https://www.hac.hr/files/shares/1.%20Od ... godinu.pdf

Provoz 2 víkendy zpátky byl o 1/3 slabší proti minulýmu roku. Prozatím je předčasné hodnotit jaké to bude mít finanční dopady, ale Chorvatsko mezičasem zažádalo o extra peníze ve výši 100 mil. € z EU pro segment dopravy.

Chorvatský ministr dopravy na TK potvrdil, že Chorvatsko do roku 2030 již nebude preferovat rozvoj dálniční infrastruktury. Dálniční síť je převážně dobudovaná, síť státních silnic se udržuje v dobré kvalitě a stát poslední dekádu dokázal nasměrovat značné zdroje i na regionální krajské silnice. Neznamená to, že by stát již nestavěl silnice, ale značí to, že z hlediska budoucnosti se klade i v EU důraz na projekty více "eko", takže se využijí miliardy eur na rozvoj železniční sítě a dopravy, která je proti silniční značně pozadu. Přibližně stejný objem peněz bude i nadále směrovat na rozvoj námořní dopravy.

Pro silniční rozvoj je nevyhnutní stabilizovat finanční situaci ve všech podnicích, co se částečně povedlo. Dále se musí pokračovat v restrukturalizaci a optimalizaci firem, takže se pokračuje v plnění přechodu na elektronický výběr mýta. Stát neplánuje privatizovat celý HAC, i když je studie, která konstatuje, že Chorvatsko má majetek v podnicích které lze privatizovat v částce asi 30 mld. € a mj. se zmiňuje i o HAC. Ve hře je spíš udělení další koncese pro další úseky dálniční sítě., ale v jiném režimu než tomu bylo doposud a to tak, aby to stát nic nestálo na přímých platbách. Po transformaci HAC a ARZ se uvažuje o prodeji části % akcí domácím penzijním fondům, ale to taky pro zajištění větší finanční stability.

Plán rozvoje státních silnic a dálnic platný v tomto období, končí letos, 2017 - 2020. Je nutno dodat, že Chorvatsko vypracovalo plán celkového rozvoje dopravní infrastruktury, což je model požadovaný z EU a ten je od roku 2017 do roku 2030 a po novém mají jakékoliv plány držet linii s tímto základním plánem. Dále si již nemohou státní dálniční a silniční podniky brát úvěry jenom tak, což souvisí s výše uvedeným a tak samostatní 4- roční státní rozvojové plány se již koncipují víc formálně a statisticky; kolik vyjde údržba, příprava a stavebně se vypíše minimum. Do financování teď navíc zasáhne značně i EU.

Stát v roce 2019 připravil finanční plán pro HAC na rok 2020 s výhledem na roky 2021 a 2022: https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/201 ... 03.2.7.pdf . Tato čísla se samozřejmě teď budou upravovat. Dá se z toho ale jasně vyčíst, že i v dalších letech půjde na novou výstavbu minimum peněz a udrží se prakticky jen výstavba dálnice A5, což je součást Koridoru Vc, který značně financují instituce kolem EU.

Hrvatske Autoceste, HAC, hlavní státní dálniční podnik zaznamenává pokles příjmů prozatím o asi 30%, tedy propočtem asi 540 mil. HRK. Vzhledem k probíhající restrukturalizaci potřebovala firma peníze na vyplácení odstupného pro lidi co odcházejí pryč (namísto výpovědí jdou třeba do důchodu). Banky, které stojí za reformama HAC poskytují pro firmu nezbytné peníze, do doby než se začala turistická sezona. Ta příjmy vylepšila, ale propad na tržbách i tak bude citelný. Jak se s tím vyrovná HAC nebo vláda se prozatím ještě nespecifikovalo.

HAC zrychlí propouštění lidí a vyzývá motoristy k tomu, aby se víc používal systém placení formou ENC. Tento byl zlevněn. Ale taky se mj. snížuje počet pracovníků na mýtnících. I nadále probíhá reforma výběru mýta, viz vedlejší téma, které se tomu věnuje: viewtopic.php?f=119&t=4945&p=211103#p211103 .

Prozatím je příliš brzo vyhodnocovat, jaký podíl má na všem koronakrize. Je nutno říct, že rok 2019 znamenal nárůst všech parametrů souvisejících s cestovním ruchem a menší krize byla již na přelome let ohlašována pro letošní rok. Mj. byl i nějaký vývoj chorvatské ekonomiky. Ovšem s příchodem letní sezony se prudce zvedla doprava na dálnici A1 a je tedy zjevné, že koronakrize se podepsala pod propad výběru mýta nejvíce ze všeho. I během 7. měsíce je skutečný výběr mýta nižší o asi 31%, takže ani léto nepomohlo k navracení původních hodnot a nedá se očekávat letošním rokem, že se to již zlepší.

Vedení HAC ale prozatím počítá, že pokud se udrží % výpadků kolem 1/3, tak HAC bez problému letošním rokem přežije i bez dodateční vládní pomoci. Samozřejmě, počítá se s omezením části výdajů k čemu ale HAC již vyzván vládou byl stejně jak mnoho dalších firem, organizací a samospráv. Chorvatsko má mezičasem novou vládu, staronové složení z hlavní linie, která neslibuje převratné změny a reformy, ale že zvládne přechod státu touhle krizí bez velkých ztrát.

Vývoj provozu na dálnicích HAC a ARZ za prvních 8 měsíců

tedy vyjma dálnice Bina Istra (A8 a A9) a AZM (A2)

*počet vozidel je 30 mil. (-29%)
*na mýtě se vybralo 1,5 mld. HRK (-31%)
*HAC se musel na příkaz vlády připravit v souvislosti s pandemii COVID-19 na propad mýta na úrovni 35% (rok ještě nekončí)
*největší propad provozu i mýta je na dálnici A7 (-46%), na A1 (-33,6%) a na A3 (-33%)

Další informace:

Investice jdou dle plánu. A tedy navzdory všemu se letos utratí 401 mil. HRK. Z toho samotná nová výstavba činí 196,1 mil. HRK (hlavně A5, Beli Manastir - Osijek, ale taky obchvat Nového Vinodolska v rámci A7) a 205 mil. HRK na větší rekonstrukční práce. Opravuje se vozovka na A4 Zagreb - Goričan a další práce v Záhřebu.

Do konce roku se má završit proces spojení ARZ a HAC. Fuze přinese v dalších letech úsporu na administrativě a racionálnější investice do údržby.
Pokračuje se s reformou restrukturalizace silničního sektoru.

https://novac.jutarnji.hr/novac/aktualn ... e-10473055

HAC informoval o stavu za rok 2020 + o vyjednávání s odbory

*propad provozu o -36%
*propad tržeb o -700 mil. HRK
*všichni zaměstnanci mají 100% plánovaných příjmů/mezd i během izolace v rámci pandemie COVID-19
*velikonoční bonus ve výši 1600 HRK byl vyplacen taky
*nebýt uskutečněné transformace dluhů, tak HAC letos zbankrotoval aneb by musel dostat státní injekci, takže jinak řečeno transformace 60% dluhů (rozložení původních splátek do delšího času a s nižším úrokem) zachránila i státní ekonomiku před nutností se zadlužit, nemluvě o náročnosti získat nové úvěry; viewtopic.php?p=178248#p178248 (aneb tedy bez většího hledání se jednalo o 2 nové úvěry v celkové výši 3 mld. €, které nahradili kdysi běžné komerční krátkodobé)

Podrobnější analýza dopadů pandemie na finanční situaci HAC bude později. HAC a ministerstvo financí, ale doufají, že se naplní očekávání růstu ekonomiky, stabilizace v cestovním ruchu již v roce 2021. Ministerstvo dopravy avizovalo, že Chorvatsko bude pokračovat v nových dopravních investicích díky EU fondům, fondu obnovy atd.

Podrobněji k Chorvatsku v roce 2021.

S 1. dnem roku 2021 se spojí dálniční podnik Autocesta Rijeka-Zagreb s podnikem Hrvatske Autoceste. Plán se stane realitou.

https://lider.media/poslovna-scena/hrva ... tka-134388

*ENC v rámci ARZ nekončí platnost, prochází pod ENC HAC

Tato akce je součástí transformace silniční politiky státu; sjednocení těchto firem, transformace dluhů (hotovo), nové mýto (připravuje se), změna hospodaření a rozvoje podniku silnic I. třídy (v praxi), restrukturalizace HAC (v realizaci).

Fuzí těchto firem se povede na administraci ušetřit 15 mil. HRK ročně.


Ministerstvo financí vysvětluje plán financování HAC pro rok 2021 a představuje záměr financování na roky 2022 a 2023: https://mfin.gov.hr/UserDocsImages/doku ... 1-2023.pdf

Chorvatsko bylo před pár dny zasaženo zemětřesením. Nepsal jsem o tom, když se to tam odehrávalo. Napíšu až nyní, kdy tedy i dnes kolem 18:00 se tady v této lokalitě znovu třásla zem (5,0 magnitudy) a že kromě 7 mrtvých jsou i škody na státním majetku ministerstva dopravy, přímé škody na dopravní infrastruktuře jsou ve výši min. 70 mil. HRK; 9,3 mil. €. Ministr vydal pokyn k sanačním pracím. Státní instituce ihned prováděli inspekci železnic, silnic a státních budov. Pošta dala slevy, Jadrolinija zdarma převážela transport pomoci a techniky do postižených území, HAC nepožadoval mýto na dálnici A11 do 4.1. atd. Jednoduše stát podal pomocnou ruku jak jen to šlo.

Celkové škody jsou mnohem větší.

Třeba Kanada včerejším dnem zaslala jako pomoc Chorvatsku 0,5 mil. CAD pro Červený kříž. Jako důvod se udává, že 200 tis. Kanaďanů má původ z Chorvatska. Zemětřesení způsobilo doposud dopočítané škody ve výši 400 mil. € (škody a následná rekonstrukce) a zasaženo bylo na 120 tisíc lidí.

Co se nyní odehrává v dopravě a co se obrysově připravuje na další roky?

V chorvatské dopravě se aktuálně realizuje řada infrastrukturních projektů za více než 2,5 miliardy eur. Podle tamějšího Ministerstva moře, dopravy a infrastruktur se v příštím období očekává pokračování investičního cyklu a z nového víceletého finančního rámce EU pro roky 2021 až 2027 na tyto účely půjde dalších šest miliard eur.

Největší důraz bude kladen na modernizaci železnice, konkrétně na dokončení takzvané nížinné tratě. Zahrnuje to dokončení modernizace úseku Záhřeb – maďarská státní hranice, modernizaci úseku Záhřeb–Karlovac a výstavbu nového úseku vedeného mnoha tunely v úseku Karlovac–Rijeka. Platí to také pro modernizaci celé chorvatské části Koridoru X, tedy trati Záhřeb–Bělehrad.

Vedle těchto projektů se současně očekává i brzké podepsání kontraktů a realizace rekonstrukce 65 železničních přejezdů. Zahájení prací proběhne na začátku příštího roku a plánované peníze pro tento projekt dosahují více než 20 milionů eur.

Klíčovým projektem je most na poloostrov Pelješac. Investice do silniční infrastruktury budou pokračovat i v příštím období a chystají se celkově projekty za dvě miliardy eur. V příštím období se také investice zaměří na řadu projektů v oblasti Splitu, jako jsou silniční obchvaty Splitu a Omiše za 270 milionů eur a tunel Kozjak za 135 milionů eur.

Pokračují i investice do dálniční sítě na Istrijském poloostrově, konkrétně do výstavby druhého tubusu tunelu Učka v délce pěti kilometrů. Jde o investici ve výši 200 milionů eur, která by měla stačit nejen na druhou tunelovou rouru, ale i na další přilehlé objekty.

Další oblasti, do nichž se bude investovat, jsou námořní přístavy a říční přístav Osijek (400 milionů eur) a letištní infrastruktura v Zadaru, Osijeku a Krku (120 milionů eur). Budou se nakupovat autobusy a tramvaje pro městkou hromadnou dopravu a v Záhřebu i stavět nová tramvajová trať. Počítá se s investicemi do automatického řízení dopravy.

Do začátku letní sezony 2022 bude zprovozněn nový, bezkontaktní systém pro vybírání dálničního mýta, který pokryje všechny dálniční tahy v Chorvatsku, včetně těch, které jsou v koncesi. Největší část těchto projektů bude spolufinancována z fondů EU.

Zdroj: businessinfo.cz

Tady je postup prací na výstavbě mostu Gradiška (spojnice tohoto tahu: viewtopic.php?p=197768#p197768 )

https://www.skyscrapercity.com/threads/ ... -171331081

doplnění vývoje

V 07/2020 parlamentní volby, jejich výsledek byl, že vládne po 2. Andrej Plenkovič. Výhodou je, že pokračuje kontinuita v dopravní politice, protože ministr dopravy je stejný O. Butković a to od roku 2016. Jako sice mladší politik, ale struktura HDZ dobře znající regiony a stavební segment prosadil mnoho reforem (nejen) v silničním rozvoji a může v nich plynule pokračovat, protože vícero z nich přesahovalo rozsahem jeho mandát; již jen refinancování silničních firem, sloučení ARZ pod HAC, dotáhnutí velkých projektů do úspěšného konce a mnoho projektů po celé zemi díky kvalitní přípravě pro profinancování ze strany EU jsou toho důkazem. Jeho slova taky jsou, že v následující dekádě se musí věnovat větší pozornost železničnímu sektoru, kde jsou taky dluhy a investiční deficit je mnohem větší. Neznačí to, že se nebude nic stavět v silniční infrastruktuře, ale objem prací na železnici bude patrně větším. Taky význam nových dálnic bude i v dalších letech "zaostávat" za silnicemi I. třídy, kde bude objem prací několikanásobně větší, což je ale vzhledem k rozsahu dálnic normální; síť dálnic přesahovala 1300 km.

Program vlády 2020 - 2024

https://vlada.gov.hr/UserDocsImages/ZPP ... 02024..pdf

Chorvatsko má z balíku pro Obnovu Evropy (po pandemii) z víceročního rozpočtu ´21 - ´27 dostat celkem 22 mld. €, co dle vlády odpovídá asi 40% HDP. Z toho 9,4 mld. € se týká "peněz nové generace" a 12,7 mld. € půjde na dosavadní rozvoj.

Vláda již nemusí slibovat masivní dálniční program. Vláda hodlá investovat v rámci silniční výstavby do regionů, do zaostalejších regionů. Silniční rozvoj má následující priority financování přes EU fondy:

*dokončit most Pelješac s přístupovými silnicemi a napojit tak Dubrovnik a jih Chorvatska na silniční síť Chorvatska (v realizaci)
*připravit a postavit všechny stavby v rámci trasy Omiš - Split (v realizaci)
*realizovat tunel Kozjak (spojnice A1 s D8 u Splitu, rozepsáno v tématu Splitsko-dalm. župa)
*2. roura tunelu Učka (v realizaci)
*realizace rychlostní silnice Farkaševac – Bjelovar – Virovitica (D12; má svojí tému a tam stav)
*obchvat Novi Vinodolski (v tématu k A7)
*úsek Križišće – Žuta Lokva, silnice DC403 do přístavu Rijeka (v realizaci)
*Srijemska transverzala
*dokončení projektů na koridoru Vc (A5)
*silniční tah Dubrovnik - hranica s Č. Horou
*rekonstrukce DC5 (Daruvar-Grubišno polje)
*infrastruktura v Zagorje
*rychlostní silnice Varaždin - Ivanec - Lepoglava - Krapina
nacionalne cestovne infrastrukture u Zagorju, kao i brza cesta Varaždin – Ivanec – Lepoglava
*obchvat Nedelišće, rychlostní silnice do Vrbanovca
*upgrade magistrálních úseků vedoucích k přístavům a letovištím

Je nutno dodat, že vládní program neakcentuje na všechny dnešné výzvy.

1/7

SHRNUTÍ VÝVOJE (posledně menší shrnutí v roce 2016 a do té doby jen občas krátká analýza na vývoj, realizaci kroků) k CHORVATSKU - v rámci celkové aktualizace států světa, což jsem začal realizovat k 09/2020 a pokračuje to nyní i zde. Všechny témy k Chorvatsku jsou přečtené a ke svému obsahu aktualizované o dosavadní vývoj včetně staveb a investicí i po mojem výpadku v roce 2020. Nyní následuje vícero příspěvků po sobě, což odpovídá tomu rozsahu informací a vývoje od získání nezávislosti po dnešní dobu s důrazem na silniční infrastrukturu a její rozvoj. Důraz značí i proměnu zájmů kolem toho.

Celou všeob. tému jsem přečetl, aktualizoval jsem základní údaje, opravil aneb odstranil neplatné odkazy. Odstranil jsem z tohoto vlákna celkem 20 příspěvků. Celkem jsem odstranil z celého vl. fóra k Chorvatsku 62 příspěvků, což je za 10 let psaní od mnoha uživatelů s různým obsahem a jednoduše již to nešlo ničím nahradit. To, co nahradit šlo, tak to má aktualizován odkaz nebo odstraněn pouze odkaz, pokud to nenarušilo obsah příspěvku a na něj navázanou debatu. Proto je někde k vidění v poznámce příspěvku odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by poškodilo obsah příspěvku, tedy se jedná o konstrukčně důležité příspěvky s možností dohledání informací jinde. Co se dalo, to jsem aktualizoval.

Je nutno si uvědomit, že jen tato téma je největší témou ze všech i států světa (odhlédnout od dalších vl. fór k státům EU; třeba že celá Itálie má podobně příspěvků jak jen tato jedna téma). Do této témy je vícero odkazů z ostatních tém v sekci Chorvatska a byla snaha udržet ten obsah. Na první straně došlo k aktualizaci několika odkazů až po celou aktualizaci příspěvků. Zachovávám model úvodních kvalitních příspěvků, kdo sem jede a pak vždy je snaha o aktuální stavy v rámci tématu, ale čím rozsáhlejší vlákno, tím horší to je. Proto taky realizuji dle zájmu aktualizaci i v rámci webových stránek nebo každoročně ve všeobecním vláknu. Stejně je těch informací mnoho a ani tomu nemůže být jinak vzhledem k tomu kolik lidí sem cestuje a to převážně po zemi. K tomu proto slouží další vlákna i s ukázkou návaznosti smyslu a limitů třeba těch dálnic. Lidi sem jezdí na dovolenou, ale místní obyvatelstvo tady chce i v klidu žít a stát se rozvíjí dalším směrem.

Populace se za uplynulou dekádu zmenšila o 0,6 mil. na 4,1 mil. (-13%). Nikdy tady nežilo 5 mil. lidí, ten strop byl právě v roce 1990 v pásmu 4,7-4,8 mil. Je to dáno válkou, která tady způsobila i mnoho psychických traum, poškození infrastruktury a snížení průsmyslové základny navazující na obchodní vazby s dalšími zeměmi. Pokračovalo to poslední velkou hospodářskou krizí a část mladých lidi odešla pryč za prací a výdělkem jinam v mnohem větším rozsahu, než kdy doposud. Pokles obyvatelstva se zpomaluje, ale hranice 4 mil. se pravděpodobně během příštích 5 let již neudrží. Chorvatská predikce demografického vývoje pak předpovídá stav 3,4 mil. lidí v roce 2050. Ve 4 největších metropolích (Záhřeb, Split, Rijeka, Osijek) tady žije 1/3 obyvatelstva a celková urbanizace již přesahuje 57%. Vzhledem na politiku Chorvatska se hranice 60% dosáhne až koncem dekády kolem roku 2029. Je snaha vytvořit kvalitní spojení na města bez nutnosti se do nich stěhovat. Podél moře se lze uživit v cestovním ruchu bez nutnosti se sem přestěhovat a ve vnitrozemí se i nadále uživí vesnice jako takové díky vládní politice. Průměrný věk činí 44 let. Konstatovat se ale dá, že mladí lidé zde již i zůstávají, ale zakládají rodiny později a často s max. 2 dětma, protože ta vládní politika je tak sestavená.

Začnu pohledem, který probudil Chorvatsko do reality a sice finanční krize 2008. Za uplynulých 10 let Chorvatsko dokázalo stabilizovat hospodářské poměry a naučit se žít i s nižší silniční výstavbou. Protože předtím se postavilo za 10 let to, co se jinde postavilo za 30 let. Výstavba, která započala masivním způsobem koncem druhé poloviny 90. let 20. století se udržela až do druhé poloviny další dekády, kde pak zásadně musela zpomalit pro nastupující hospodářskou krizi. Za to období se postavilo 750 km dálnic, opravilo mnoho set km státních silnic, župních silnic a masivně obnovila tisícovka pláží (s návozem štěrku, písku a betonovou úpravou vybudováním chodníčků) včetně desítek přístavních mol a břehů. Chorvatsko to financovalo nejdříve z U.S. pomoci, U.S. úvěrů, státním rozpočtem, z devizových příjmů, z privatizace státních podniků, ze společných podniků mezi státem (a jeho firmama) a soukromým kapitálem a samozřejmě i z úvěrů různých bank. Tohle vše v kombinaci se státním inženýrstvým, plánováním vychazejíc z dob Jugoslávie a podporou stavebního sektoru; kdy třeba muž, který předtím pracoval v podniku navázaném na "Bělehrad", pak byl ve válce a došel o práci, ale mohl si založit rychle a snadno živnost, obstarat nákladní vůz a dělat partnera při přepravě materiálů. A na něj navázáná rodina, žena s 3 dětma a barákem někde u moře s rodiči. Hned po osamostatnění mělo Chorvatsko státní dluh ve výši 25% HDP a stát bylo potřeba nakopnout. Tedy zcela běžný způsob U.S. vnímání po založení státu a jak jej infrastrukturně zesilnit. Chorvatsko tento model znásobilo a rozšířilo do celé země, ale odklonilo se od několika pravidel, čímž se výstavba začala prodražovat a jak došla krize, tak musel nastat útlum. Nejdříve byla snaha udržet i nově zadané zakázky jako most Pelješac, který se již budoval, dálnice do Dubrovniku, která byla již ohlášená a další a další projekty napříč stát, o kterých si lze tady číst se dostávají do skluzů a bez ochoty evropských institucí za ně platit, protože stavby bez posouzení dle pravidel EU jednoduše EU neproplácí a nefinancuje. Takže tehdy EIB odmítla financovat most Pelješac, ale nyní ho EU bez problémů financuje. Jenomže se upravil projekt, přidala ochrana ŽP a transparentně tendrovalo. A to je to, čemu se musel stát naučit a sice transparentně přidělovat státní zakázky, tedy zakázky z veřejných peněz. Nepomohla ani manipulace tendrů na dálnici A5, jednoduše do té doby tam peníze z EIB/EBRD nejsou a chorvatské podniky to začínají chápat. Dluh (silniční) samotný byl začátkem krize v úrovni 3 mld. €, což byl dluh dvou dálničních firem HAC a ARZ a podniku HC odpovědného za státní silnice. Neřešením situace a nabalováním dalších půjček již krátkodobých a s větším % dostávají podniky do situace s dluhem ve výši 4 mld. € a mezičasem padá HDP, stát se ocitá v recesi, čímž se i zadlužení % zvedá z 5% na 9%, ale ještě stále se pomalu staví: na A1, na A5, na A7, A11 ... ale nakonec je změna vlády a ohlášená razantní změna státní politiky. Zastavuje se výstavba mostu Pelješac, nezahájila výstavba dálnice A1 což ani nikdo neočekával, zpomaluje výstavba na A11 a A7 se dostavuje v rozestavěném a ohlašuje se, že se zkracuje její délka, vypadává z plánů její náhradní trasa a délka v rozsahu necelých 45 km se považuje za 100% A7, která začínala na hranicích se Slovinskem a končila pod městem Rijeka. Dále se přerušila celá řada silničních projektů, odkládají modernizace letišť a zastavuje se přísun peněz do žup a měst na rozběhnuté akce. Pokud by vláda předtím dovedla porozumět rozsahu krize a sama zpomalila masivní výstavbu, tak se nemuselo stát tohle, protože tohle uvrhlo celý stát do ještě větší recese a sociálního úpadku. Nastává vlna zdražování (i pobytů, daní z nich, mýtného atd.), zvedají sa daně za odpad a lidé nemají mimo sezonu práci, takže se situace 15 let od ukončení války dostala do válečného období, co se finanční situace a sociálního statusu týče. Na novou vládu čekalo zadlužení silničních firem ve výši 4,5 mld. € a již 11% v poměru k HDP, než se provedla tato úprava. Cíl nové vlády bylo odprodat koncesním způsobem všechny státem vybudované dálnice. U toho procesu jsem byl tak jak i u procesu předtím, kdy jsem definoval úseky, které se mají budovat dál a v jaké návaznosti, ale chorvatská vláda nečekala, že dostane nabídku od všech silných podniků v Evropě ve výši 3 mld. € za 30 let koncese až 5 za 50 let. Situace ale byla celkově problematická, co se peněz týče. I tyto koncese stojí na financování dalších bank a ta důvěra v Chorvatsko jako takové klesla. Model Bina Istra s tou cenovu linii nemá hodnotu na mnoha ostatních dálnicích. Dálnice duchů během roku si musejí na sebe vydělat, pak bylo několik úprav a snaha o zvednutí této částky, ale to pak komplikovalo možné investice v tomto čase. Problém se této vládě nepovedlo vyřešit, protože se zvedla vlna národního odporu a znechucení, hrozilo referendum k této otázce, které bylo zrušeno NS, protože dálnice se v tomto vztahu nemůžou stát předmětem referenda, ale jsou nové volby a tato vláda z pochopitelných důvodů padla. K moci přišlo jiné seskupení na čele znovu s HDZ, které se mezičasem ale očistilo a do segmentu ministerstva dopravy usedl podpředseda HDZ, tedy strany, která za tou masivní výstavbou stála od vzdniku státu, poměrně mladý politik, který prosadil změny v straně a formou 3 konaných konferencí na tému, jak řešit tuto situaci dostává návrhy a rozhodl se dokončit formu koncesního odprodeje s tím, že Chorvatsko nemá peníze na splácení dluhů, které již atakují 5 mld. € (ty 2 mld. tak skočili za těch pár let na úrocích a udržení výstavby - která nebyla kryta rozpočtem pro recesi) v poměru k 13% HDP. Někde před koncem tohoto procesu jsou ale i politická jednání a Chorvatsko dostává návrh na pomoc formou refinancování nevýhodných úvěrů ve výši 3 mld. €. Manažment si vzala pod křídla jak EBRD tak Světová banka, chorvatská delegace byla taky ve Washingtonu i Německu a jsou vytvořené podmínky pro úvěr v eurobondech, o který byl mimořádný zájem a následně byl další úvěr od seskupení bank, čímž se povedlo refinancovat zadlužení. Pod podmínkama, že nová výstavba se bude řídit pravidlama EU, že se transformuje celá správa podniků, že se zloučí ARZ pod HAC, že se reformuje HAC, že se zavede nové automatizované mýto a bude se šetřit tak, aby se do výstavby zapojilo čerpání EU fondů. Dopady této krize uplynulé desetiletí, krize hospodářské a stavební mají dopady na život v zemi tím, že prudce stoupala cena stavebních prací pro výpadek firem, pro výpadek jejich lidí. Najednou lidé nemají práci a jdou zcela pryč. Ukončená podpora úlev na materiálech prodražuje realizaci apartmánů po celé zemi. Proto dlouhé roky jen "trčí" skelety, ale patra se nedokončují. Když není dokončeno, omítnuto, neplatí se za to daně. Uplynulá dekáda byla o snížení výdajů na veterány, na sociální pomoc pro lidi s psychiatrickými nemocemi po válce a tito lidi se dostávají pod starostlivost rodin, což vytváří další tlak na rodinné rozpočty. Tohle vše bylo v Chorvatsku znásobeno pocity, že není východiska ven. Dnes, mnoho žup a měst má vytvořené vlády napříč politické spektrum, mnoho lidí v rámci úřadů poslední roky spolupracuje mezi sebou ke prospěchu plánů. Tzv. staré jádro inženýrů v podnicích spolupracuje s mladšími odborníky a společnými silami Chorvatsko začalo pracovat na dokumentacích potřebných pro instituce EU. Politická kultura se změnila k lepšímu, protože si mnoho politiků nové vlny, i když v starých stranách dovedlo uvědomit náladu a demografický vývoj ve společnosti a ohrožení přežití v dlouhodobém horizontu.

2/7

Stávající řízení ministerstva dopravy, které tedy vede O. Butković a premiér A. Plenkovć z té stejné strany, tedy HDZ (strana Franja Tudjmana, ten, co bojoval za nezávislost Chorvatska) si uvědomilo nutnost proměny zaměření cílů. Dosavadní cíl od vzniku státu další roky nebyl nijak upraven. Chorvatsko uvítalo vždy všechny turisty, taky vycestovalo za prací ven, ale nikdy nebyl požadavek, že se má tady něco budovat z fondů EU, takže právě tohle bylo úskalí dalšího rozvoje, že bude Chorvatsko akceptovat tyto podmínky. I ta liberalizace obchodního systémů, obchodů jako takových, místních komodit atd., tohle všechno tady neoplývalo důvěrou, protože tady je neustále cit, že se tím stát a národ ochudobňují o hodnoty, tradice a vlastní majetek. Doposud se tedy budovala dálníční a silniční síť. Překonat ten terén a dotáhnout sem více lidí z Evropy. To dá lidem práci při realizaci a nastane rovnoměrný rozvoj. Na tomto se podepsal každý politik co něco znamenal v těch 90. letech. Něco málo ze železnic a nutné přístavy pro turisty. Za každou cenu se držela vládní moc ve státních podnicích kromě několika, kde se hledal zahraniční partner a ze kterých jsou peníze, které pak končí v té výstavbě. To stávající vedení se díky mnoha poradenským skupinám a konzultacím v uplynulých 4-5 letech dokázalo uvědomit ve skutečnou potřebu a sice, že samotné dálnice pokud upadne cestovní ruch (který tady již tvořil bezmála 20% a před pár lety již 25% HDP) a ten je navázán na hospodáŕskou situaci ve světě, tak nepomůžou státu jen dálnice a ta krize se zopakuje. Co se s tím dá dělat bylo sepsáno ve 2000 stranách a sice zesilnit význam dálniční infrastruktury v propojenosti na další odvětví. Tím odvětvím se měla stát doprava jako taková. Stoupá transport materiálů a komodit v rámci světa, obchodní vazby se globalizují. Chorvatsko leží u moře, leží na dosah západní Evropy a přitom je u Balkánu. Je nevyhnutní zpomalit dálniční výstavbu, když většina z plánováné sítě stojí a zaměřit se na rozvoj železniční sítě. Udržet výdaje do námořních přístavů a cíleně investovat do obchodních Rijeka a Ploče a do osobních a některé kombinovat. Zvednout potenciál jejich využítí: více nákladů, více lidí. A zmodernizovat letiště. A zaměřit se na silniční výstavbu: dálnice jsou "transportní". Nemůže se 10 km úsek uživit, protože na něj nikdo nebude zajíždět. Proto se A11 vleče. Proto po ní málokdo jezdí. Jsou tam sice města, kde žije hodně lidí na chorvatské poměry, ale to nestačí při pohledu na kvalitní silnici vedle vs. zpoplatněnou dálnici, která je krátká a mimo obydlených území. Takový patriot není kdo bude zajíždět a platit když nemusí. S tím tedy, že v rámci pobřežných měst, ale dále taky okruhu u Záhřebu a pak ve vnitrozemí provázat města na Osijek a regiony a A3 se mají budovat obchvaty, přeložky a další napojení na dálnice. Nemůže mít Split 1 napojení. A časem mají mít další města přímé napojení na A1, ale stejně tak na D8. Plánuje se postavit více km podél D8 jako její přeložky a k letovištím dotáhnout přivaděče. Tedy budovat návaznost na to, co je již hotové a sice dálnice. Chorvatsko do roku 2020 vyčerpalo z fondů na 20 mld. HRK do dopravní infrastruktury. V příštích 7-10 letech je plán proinvestovat 6-7 mld. € do železnic. Dojde k modernizaci a dostavbě tras. Dálnice se budou stavět z pochopitelných důvodů pomaleji. Promyšleným způsobem a pokud možno ne na zvedající se dluhy, aby se neopakovala znovu špatná cesta. Stávající dluhy pokud se nevezmou další, tak budou splaceny v roce 2030-2032. Díky těm refinancujícím úvěrům, díky USA, EBRD. Merkelové a Světové banky. USA stojí při zrodu státu a Německo je odjakživa partnerem Chorvatska: turisticky oni tam a Chorvati pracovně do Německa. Tyto vazby trvají dodnes. Ostatně Chorvatsko je mezičasem jak v EU, tak v NATO a mnoho Chorvatů vnímá fakta kolem sebe, ale preferují silnou dávku nacionálního smýšlení a víry. Ovšem v modernějším provedení volnosti, ale na druhou stranu třeba u rozvoje cestovního ruchu se dovedlo docílit stavu, že sem tedy dojede všemi možnostmi tolik lidí, že denně tady bylo na 1,1-1,2 mil. turistů. Teď je od ukončení války 2. období, kdy to vázne, takže rozhodnutí, že se nebudou preferovat dálnice a samotné silnice se nyní upevnilo a uchytilo i mezi lidmi jako správné. Ale znovu se staví a staví se všude: rovnoměrně se opravují silnice, staví obchvaty, železnice i dálnice. Ve všech regionech rovnoměrně, protože tohle je politika Plenkovića. Proto se staví severní část rychlostního tahu u Záhřebu, ale i kolem Rijeky, taky díky Bina Istra na Istrii, taky se staví most Pelješac, ale jsou investice i ve Splitě a Omiši, ale i v dalších župách. Staví se na ostrovech a jednoduše všude. Chorvatům to k jejich rozloze a motorizaci postačuje v těch parametrech a vzhledem ke klimatu a dobrým materiálům i technologickým postupům ty silnice vydrží delší dobu, než silnice ve střední nebo severní Evropě a to s nižšími náklady na jejich údržbu, čímž je mohou na dálnicích kvalitně doplňovat technologiemi a usnadnit se údržbu úseků, kde žije málo lidí a umožňuje taky udržet rozsáhlou síť silnic I. třídy. To je obdobná situace jako kvalita silnic ve velké části Itálie, Francii, Španělsku.

Kdysi mělo Chorvatsko 300 km dálnic. Dnes má 1300 km dálnic.
Dále tady bylo něco přes 6000 km silnic I. třídy a dnes je 7300 km. Reálně 1000 km je navíc.
6 mezinárodních a neustále se rozvíjejích přístavů; LNG soustava na Krku

Zásadním způsobem se za 25 let obnovila a postavila velká část ubytovacích kapacit. Nejen pro turisty, ale i obyvatelstvo. Chorvaté si odkládají do důchodových fondů, ale tyto fondy jsou účastné i národních rozvojových plánů. Včetně spolufinancování těch podniků v dopravě, ale především pak v bydlení.

Záhřeb posledních 10 let masivně rozvíjí a obnovuje veřejnou dopravu, opravuje mosty, které to již potřebují. Vládne tam přesně "opačná" síla, ale dovede najít kompromisy se státní mocí, která tady především udržuje památky, historické jádro a město je přesným opakem Splitu. Tady je opravdu několik tisíc kaváren (nebo do pandemie bylo), ty jsou všude, tady je mnoho turistů ze všech zemí, ale nepůsobí to dojmem, že jsou všude. Demograficky tady sice žije pomaly 1 mil. lidí, ale dopravně je to velkoryse již z minulosti řešené. Prostranné ulice, parkoviště, zóny oddechu, nové byznys zóny. Na rozdíl od Splitu, kde je všechno pohromadě na malém kousku. Záhřeb a jeho obyvatelstvo nemá moře, ale odjakživa ať už se cokoliv odehrávalo v té zemi; požáry posledně v roce 2017 nebo katastrofa v Rijece nebo problémy ve vnitrozemí nebo stávající zemětřesení, tak vždy to obyvatelstvo z hlavního města umělo pomoct kdekoliv bylo potřeba. Jednak proto, že jsou tady citliví na vlastní území, ale taky proto, že tady žije mnoho lidí právě z dalších částí země. Ať kvůli práci nebo studiemi. Když se pak otřásla země i v Záhřebu; dorazila sem pomoc z celého státu. Je málo států, kde to je takhle. Navzdory ekonomické situaci. A stát se tohle, když ta A1 nestála, tak tam ta pomoc nedojela včas. Mají opravdu tepnu na jih, která je rychlá proti těm dvěma silnicím. Vláda běžně létá, ta nejede běžně po A1, protože to je neefektivní. Vyjma situací návštěv vícero regionů po cestě, ale to je výjimečně; viewtopic.php?p=150071#p150071 . Píšu to proto, že Záhřeb než se dobudovala infrastruktura v regionech, tak měl peníze jen na rekonstrukci na válkou poškozené objekty a předse byla podpora pro ty investice ve všech částech země. Přesně z těch důvodů, že Záhřeb byl efektivně dobře dopravně řešen a dostal de facto dálniční přivaděče na všechny strany od města, takže se ta prosperita i zde tímto způsobem mohla upevnit.

3/7

"nema novca, novaca" To je snad nejčastěji posloucháno dvojí slovo, kromě "nema problema"

Split, 07/2017:


Agrární charakter státu, kdy tedy i dnes více než 40% obyvatelstva není urbanizováno, tak si umí dochovat a dopěstovat hodně. Mnoho lidí i u pobřeží se tím živí. Pak mohou nabídnout turistům. Tohle se tam realizuje od masivního turizmu. To není nějaká novinka. To pěstování plodin zásobovalo po římských silnicích říši. Chorvatsko nikdy nevynikalo ve smyslu mít všechno nové. To je vůbec jih Evropy. To je dáno životem jako takovým, umět si jej užívat a žít jinak. Být ale ve spojení navzdory hory a moře.Ten odříznutý Dubrovnik to zvládl opravdu dlouho. Stát se má starat o územní celistvost a společné služby. Takže celé roky tady jsou požáry a celé roky se to zvládalo díky hasičské letce, i kanadským strojům. Upozorňovalo se na to, že hasiči v mnoha regionech nemají cisterny. Nebo je mají opravdu staré, zrezlé. Na ostrovech to bylo k vidění u přístavů, protože tam je vždy i sklad PHM. Vláda jedna i druhá, všechny strany vždy povídají, že nemají peníze na hasiče. Po požárech v roce 2017, kdy opravdu v hodině 12 dorazila pomoc ze všech stran Chorvatska, včetně masivní pomoci ze Záhřebu rychle po dálnici A1 (viz ten záběr výše) si tohle ohrožení uvědomili všichni. Realizoval se historický tendr na nákup vybavení, aut, obnovu stanic a trvá dodnes jeho plnění. Část jde z EU prostředků. To se nedá odstranit za pár let, ale jde o to, že to nekončí u slovech a nezapomíná se. Třeba i začátkem ex roku se tendrovalo nákup 94 vozidel za 1/4 mld. HRK a 85% proplácí EU. Mnoho měst kupovalo vozidla i na úvěr. Teď jak bylo zemětřesení v Záhřebu nebo níže, opakovaně v poslední době, tak bylo vidět již nové vozy, které mají jiný dosah do výšek a lepší parametry ve všem. Ani se nemůže stát, že 30 a více roční vozidlo nebude schopno vyjet z garáže. Proč? Protože to bylo celonárodní ohrožení Splitu a jeho památek. V situaci, kdy nejlepší hasiči na hašení lesních požárů, kteří sami často pomáhali mimo Splitu všude jinde ohlašují, že jsou v koncích. Ten den v roce 2017 v plné letní sezoně se vyhlásila mobilizace jako za války. To se tak rychle stalo, že se to nestačilo v ten den ani vyhodnotit až najednou tohle. Ale od momentu této mobilizace a proslovu do státní televize a rozhlasu jde o to, že to obyvatelstvo si vzpomnělo na starší dobu a umělo se sjednotit ve všem a i díky improvizaci dokázat zdánlivě nemožné. Do té doby byl občas někde lesní požár, teď to bylo 20 v jedné lokalitě. Ten popel letěl tím vzduchem kilometry až dopadl na terasu domu. Přes hustý dým nebylo vidět ve 30 km vzdálenosti slunce. A dobrovolní hasiči nemají cisterny, státních je málo a opravdu to bylo moc špatné, protože tam v těch kopcích nad Splitem jsou mj. armádní sklady a rozvodny plynu. Proto mobilizace armády, která jela tam. A další vlny hasičů až z Osijeku, Istrie, oblastí u Maďarska po dálnicích do Splitu a tam mezičasem tisíce lidí s obyčejnými hadicemi z domů s pár hasičema se snaží zastavit plameny s vypadávajícím tlakem vody ve městě. S přerušením provozu jak na A1 tak D8 a ještě i rychlostní silnici spojující A1 se Splitem. Tam se již schylovalo k evakuaci na člnech z některých částí. Takových požárů bylo za uplynulých 10 let od Severní Ameriky přes Jižní, Austrálii, Asii až po Evropu hodně. Takže Chorvatsko, když bylo špatně a hrozilo až tohle se dovedou spojit a pak se snažit tomu předejít. Tak se nepostaví A1, ale se vybaví hasiči v celé zemi. Slovinsko tehdy nabídlo pomoc a myslíte že byla akceptována? Byla akceptována z Bosny a Černé Hory a teď po zemětřesení i ze Srbska.



Píšu to proto, že od vzniku státu byla vlna nenávisti i proti Srbsku. To Srbsko na čas stáhlo s kritikou vůči zvyšku. Proběhla dlouhá doba a nastala taková malá normalizace vztahů. Dnes dálnice A3 na Srbsko vydělává nejvíc peněz. Kamiony z té trasy tam dělají svoje. Na jih A1 nemá takový provoz, protože je námořní cesta. S Bosnou to občas skříplo, co se týče mostu Pelješac. Dnes ten most má parametry, které má nadstandardní pro zachování dopravy pod ním. S Bosnou ale Chorvatsko bude mít nakonec i pro délku hranic min. 3 HP v dálničním parametru; na A5, u Gradiška, kde se staví most a napojení mezi Banja Luka a dálnicí A3 bude souvislý 4- pruh a pak dole na A10 u Metkoviće. Já to rozepíšu v silniční výstavbě v rámci tohto shrnutí, tady jen v souvislosti s vývojem. Chorvatsko se zajímá o Bosnu jen do té míry jak se tam vede Chorvatům a jsou na to citliví. Jsou velmi citliví i na vztahy Bosny a Srbska a je tam tendence být anti srbský. V posledních letech se ale Chorvati již nesnaží jit proti Srbsku, ale hájí si výslovně vlastní území a vlastní zájmy, takže naráží kosa na kámen se Slovinskem a občas i s Maďarskem. Dálnice ke všem hranicím mají Chorvaté dost, ale vůči Maďarům zakazují návštěvy politické reprezentace, které se snaží o návštěvu neformální s dosahem na vzpomínky "velkého Maďarska". Vůči Slovinsku nechce Chorvatsko upustit od úpravy hranic, čímž je slovinský kousek moře ukrácen o větší rozvoj. Je tady vícero rozhodnutí světa v této věci, ale tím, že je jich vícero, tak jsou různě vykládána a potrvá nějaký čas, že Chorvatskmo možná část trasy uvolní. Do té doby si Slovinsko pouze splnilo dostavbu koridorů a o další trasy se tímto směrem až tak nezajímá. Využívá k tomu argumentace finančních krizí a dopravních toků jinde po zemi.

Chorvatsko se mj. snaží již odpoutat od energie ze zahraničí. To byl velký problém státu po vzniku a ty klimatizace dělají svoje, ale Chorvatsko plánuje a dělá velké investice do OZE a má velké cíle do roku 2050. Má ty projekty a rozšiřuje je v rámci "nehostinných" částí státu. Nyní profinancováno z EU. Oni tou kombinací železnic a energetiky ty peníze dovedou vyčerpat. A posunout celý ten energetický a dopravní rámec daleko dopředu. Bez ohledu na ten agrární charakter, tradice a relativně nižší životní úroveň si udrží budoucnost i práci a TUR cestovního ruchu, který nebude jen o moři a památkách, ale již i cyklotrasách a agroturistice budované ve vnitrozemí. Jsou daleko od mnoha států, protože mnoho staveb potřebných pro základní mají dlouho hotové. Obnovení silnic v trasách římských bylo vždy snadnější, než je budovat zcela v nových trasách s prozkoumáním variant. Znají dobře geologii. Tady když spadne balvan na silnici, tak v rámci tunelu Stupica (stačí hledat; viewtopic.php?p=49944#p49944 ) se najde řešení. Odhadnou, že budou padat další, tak si udělají tunel. Neobstarávají 2 roky další práce, jak je tomu třeba na Slovensku. Ihned se koná. To je ten rozdíl jak lze vnímat "ohrožení". A to byla doba finančních obtíží.

Nejsou peníze, protože válka snížila HDP, způsobila škody a každý kdo se rozumí tomu co to je obnovit stát a rozběhnout vlastní státnost, že to stojí čas a hromadu peněz. A vyžaduje si to zastání v krizích a poradenství, které bude ke prospěchu toho území a obyvatel na delší dobu. Ten rozvoj byl plánován na 45 let v energetice, bydlení, průmyslu a dopravě. Dálnice z toho činí v prvních 15 letech 1/3 výdajů, ale celkově "kolem" 12%. Samozřejmě, že mezičasem se toho hodně upravilo, doplnilo, stát je taky v EU, ale taky prožívá 2. krizi a vstup do samostatnosti zahájil se zničenou krajinou a pošramocenými lidskými osudy. Není jim rozhodně co závidět; vydělává se lépe u moře, ale tito lidé podporují rodiny a živí velké baráky i teď, když jsou prázdné. Hodně služeb se doplácí, upadla zdravotnická starostlivost a stát si nemůže zase až tak vyskakovat. Na druhou stranu stát vybudoval efektivní policii, která od začátku bojovala s mafii a drogovýma trasama a taky se povedlo soudit expremiéra Sanadera. Jedna věc je národně stavět a druhá je tunelovat, přijímat úplatky a pak utíkat před vlastním obyvatelstvem pryč a pak se tvářit, že se nic nestalo. S touto vlnou politiků se ta nová vlna v té straně vypořádala. A to se málokde v nových státech po pádě komunizmu stalo. Nakonec to HDZ, které masivně budovalo a dovedlo tu zemi až po tu krizi, která se tady opravdu 2x proti okolí, tak to stejné HDZ dalo tu zemi zpátky do lepších kolejí. Protože ta jiná vláda, která tedy dostala tu důvěru nedovedla nic, než jen všechno zrušit a všechno zdražit a ten dluh pak vystoupal o další miliardy €. Bez další koncepce a co dál. A tak dnes znovu vládne HDZ. Dnes již ne ve formě "všude se staví dálnice". Ne, dnes je snaha opravdu nechat si poradit a počítat ty peníze. A nešetřit za každou cenu. Na hasiče se nepamatovalo. Dost lidí se tady rozumí strojařině a umí si poradit se vším, takže se to bralo jako "že to ti dobrovolní hasiči zvládnou". A mají to letectvo. Mají opravdu letku, kterou nemá hodně států, oni si s Francii a Izraelem vzájemně pomáhají, když to charakter počasí umožňuje nasadit. Ale nastalo to poučení z této situace, že když ten stroj ta cisterna nenastartuje, tak je to moc špatné. Dá se nalodit z pobřeží na ostrov i naopak, ale to trvá. To všechno jsou stejné aspekty jako i ty dálnice. Nyní je vlna investování do záchranných složek. HAC má přístroje na masáž srdíčka, mají vrtulníky, sanitky, rychlé další vozy, když by se cokoliv stalo na těch dálnicích při tom provozu. To je ta bezpečnost těch ****, mají 4 až 5 nebo 4,5 za bezpečnost. A tu neustále vylepšují. HAC má studie z dalších 30 podniků ze zahraničí a umí srovnávat co je v Itálii co je ve Francii a co chtějí mít oni. To je prestižní záležitost, ale taky investiční; lze na to čerpat peníze.

4/7

Státní silnice I. třídy se programem Betterment po válce do 2007 opravilo více než 600 km silnic a opravdu kvalitně. V létě se nepracovalo. A programem Betterment II v krizi (08-12) se opravilo dalších 700 km. Stát opravil povrchově další km. Tady se opravilo 2500 km silnic. Je pravda, že jsou silnice, které nemají takovou starostlivost. Ale jde o to, že ty tahy jako ta magistrála a o řád nižší vnitrozemská silnice mají často nová svodidla, nové uchycení skal a svahů, nové odpočívky se vším všudy. To tam po válce nebylo nebo vytrhaný asfalt od vojenských strojů. Po válce se ani na jih nedalo dostat, jezdilo se max na Istrii. A pamatovalo se na tom v tom programu obnovy státu. Uplynulo 1/4 století, polovina toho času co na to byla určená a 1/2 silnic I. třídy mají hotovo. Tam teď stačí na těchto silnicích občas probrousit (zdrsnit povrch) a nanést vrstvu vozovky. To již nejsou peníze, které vycházejí na takové investice. A oni neustále modernizují další a další úseky. Na ostrovech se postavilo několik nových tras s tunelama. Ten aspekt jejich rozvoje je zcela někde jinde vztáhnut na populaci a rozsah. Přitom ten rozsah to i komplikuje. Slovenský průměr vozovek a oprava vůbec silnic dosahuje proti tomu v tom srovnání odhaduji na 20%. Taky je to ale vidět. Stav chorvatských mostů a viaduktů není nejlepší, ale je dobrý. Dálniční kromě starších úseků je vzhledem k datu velmi dobrý. Na A6 se hodně opravuje. A to je to, že opravuje. Ještě se nemuselo, ale pak by ty náklady byli větší a Chorvatsko takto k tomu nepřistupuje. Radší nepostaví novou silnici na štěrkovou do hor a opraví co se má. Umí to posoudit v těch silničních podnicích. Tady je vícero škol, kde se to studuje a je o to z pochopitelných důvodů zájem. A k tomu státní výstavba na přivaděče, rychlostní silnice. Ty přivaděče do měst to nejsou dálnice. Někdy jsou ve správě HAC, ale investičně to řeší HC. Takže ano postavilo se 1000 km dálnic a 100 km 2x2 rychlostních silnic, ale dalších mnoho km silnic, obchvatů, přivaděčů k tomu. A tento rozvoj nezpomalila ani ta krize a ani pandemie. A hodně je z fondů, ale hodně taky ze státu, protože sem jde dle klíču daň z PHM. Ale pak ti turisti jedou a zírají (ale tímto si prošlo i Německo a další státy, jen pár dekád zpátky) ... a ta infrastruktura tady bude sloužit 100 let s 2-3 levnějšíma opravama. Je to rozhodně lepší způsob, než platit lidem sociální dávky nebo všechno rozkrást pro sebe a jen to rozkrást. Tady se kradlo taky, ale později a tím, že se prodražovala výstavba (šla ze 4-6 na 15 a více mil. € za 1 km za anti-air zábrany na A1 a A6, které se dodnes neinstalují. To je účet za pár mil. HRK. Co odpočívka to plýtvání na mobiliárech. A to se naskládá. HAC v nejlepších časech a jenom HAC měl přes 3000 zaměstnanců a 400 vozidel. To je to přehánění. Ale třeba tunely pokud si pamatuju, Mala Kapela a Sveti Rok, vyrazilo se to hned obojí. Ale ty 2. roury se technologicky nedodělávají. Ale ty razící stroje se tam již napodruhé nevezou. To málokdo ví. Teď ta A1 jde hodně po státních pozemcích. Žádné výkupy, dodatečně se to řešilo do katastrů. Proto se to pak proměřilo a zjistila odchýlka v km nebo se zjistilo, že mýtné se dlouhou dobu platí dle jiné délky atd. To jsou detaily. Ale takhle to vzniklo. Srážet náklady na minimum, ale odevzdat úsek do provozu. To je U.S. styl. A bez zbytečností. A pokud možno, tak stejně i Němci co most/nadjezd, pokud není nějaká přírodní dominanta tak stejný most. Stejný tvar. Stejný pilíř a stejný obklad, násyp. Všechno stejné na celé trase. Stejné ploty, stejné normy, stejný rozsah. Salamová metoda? Až ke konci té realizace po roce 2010, protože nejsou peníze a táhne se to dodnes. Ale ne u silnic, jen u dálnic a jen u státních dálnic. Dokumentace k A1 z velké části podpora Ameriky. U.S. armádní inženýři, Bechtel, geologická asociace. Albánsko a Chorvatsko USA neřeknu že žerou, ale mají rádi. A logicky vztáhnuto, Chorvati protože nebýt USA tak jen tak to Chorvatsko nebude. A v Albánsku byla a nevím jestli je opravdu velká základna v rámci Balkánu. Takže pak se docela snadno, rychle a levně ty 2. roury otevírají, až byla naplněna ta predikce kolon. Ta predikce byla na 5 až 10 km, ale ona dosahovala v dobách propočtů 7 km již 15 km v té letní sezoně a tam byl efekt, že tam se "slevála" provozní linie od Istrie, ale taky od Záhřebu. Protože každý, kdo znal magistrálu nebo vnitrozemský variant, tak chtěl vyzkoušet dálnici. Jo a teď každým dalším rokem víc a víc lidí. Navzdory ty platby. Místni si kupují slevy na ENC a docela velké. Ale turisti, hodně lidí sem jelo již jen z důvodu "a ty jejich dálnice". (s tímto se ale nepočítalo, to zase ne). Aby vozítka HAC couvala 15 km před portál tunelu. To ani není bezpečné takový provoz. Ta ventilace taky byla již občas cítit, to měření bylo dle norem, ale již se zadalo, že se to dobuduje. Stejně se to mělo dobudovat a připraveno to bylo kromě technologií a teď nevím jestli byla vozovka. To si nevzpomenu. Takže pak i to dodělání nabouralo rozpočet dalších staveb, ale vláda to jednoduše "zvedla". Za cenu úvěrů. Nic by na tom nebylo, kdyby nebyla krize, ale na napnuté finance tady varování bylo hodně. Z velké výšky se vždy padá s větším zraněním.

Tady je třeba ten propad státních výdajů do dálnic hned v roce 2009: viewtopic.php?p=13535#p13535
Ale to nebránilo v roce 2011 rozestavět most Drava na A5 (všimněte si financování), ale most není v provozu dodnes, bude snad již i s úsekama dál v roce 2022: viewtopic.php?p=50678#p50678

V roce 2011, tedy v dobách vrcholu nedostatku peněz na stavbách (lidi na nich dělají pro firmy a ty nemají peníze, jak jsem to opsal na začátku a staví se všude a všechno) se ohlásilo, že: viewtopic.php?p=60106#p60106 . Tyto stavby se prakticky musejí zastavit no a ta vlna zdražování všeho (daně, PHM atd., protože PHM jsou příjmy těch silničních podniků) způsobují i díky těm normám EU, že dostavba jen A1 dnes vychází na 1 mld. €. Dostavba A7 na další 1 mld. €. Prstenec kolem Záhřebu na další 1,5 mld. €. Od toho se upouští, ale mají se rozšířit A3/A1. Takže se to mezičasem ta částka zvedla 3x. Ta A12/A13 tak rychle jak se do sítě dostávají, tak z ní vypadávájí a HDZ již je nezačleňuje, ale staví ve 2x2 jako rychlostní silnice bez odstavního pruhu s dosahem do 3 žup. Jako přivaděče k Záhřebu. Stojí dodnes 1/4 tech náhradních D10 a D12. A plynule se staví po 1 úseku každým směrem. Zkapacitněné silnice se tady staví. Levný variant dálnice, ale zároveň již plní funkci obchvatů. Pomalu, ale staví.

Tady je ten seznam špatných informací od nové vlády, z r. 2012: viewtopic.php?p=66425#p66425 , taková terapie šokem.

Tady je již stav, kdy dálnice mají méně, než silnice: viewtopic.php?p=89777#p89777 a to pokračuje dodnes. Jo, i letos. státní silnice mají 360 mil. € investice a opravy a dálniční firma státního vlastnictví má 80 mil. €. Staví se za víc, protože HAC má úvěry od EBRD/EIB na dálnici A5, což je koridor a ten se staví jako podpora odlehčení právě toho tahu A1, protože to je nový koridor a nezvláda se nápor ani do budoucna a navíc koridor Vc, tedy tady A5 (a A10) je podpora pro Bosnu a Hercegovinu (tam A1). To se staví díky veškeré evropské pomoci a nutno říct, že vzhledem na tu masivní výstavby do minulosti tady EU nemá moc kde financovat dálnice. A1 byla institucemi EU kritizována za výstavbu přes chráněná území, s minimem nějakých objektů atd. a jednoduše opravdu celá řada výhrad, ale zařazení je pod J-J koridor. A je tedy ten výsledek, že stávající most Pelješac bude silniční stavba ve vyšších nákladech než plánován dálniční parametr, ale s rozdílem 1 cenové dekády a jinou normou a lepšími parametry pro okolní napojení. A pro stejný důvod se prodražuje dostavba A1 po Dubrovnik, ale ta je ve hvězdách, co se realizace týče. Ovšem zůstává v plánech ministerstva. Ministerstvo se usiluje o udržení koridoru na území Chorvatska v co nejdelší trase a to není přesně vymezeno, ale to ještě rozepíšu v tomto přehledu, ale u silničních staveb.

Nemá až takový smysl neustále každým rokem všechno aktualizovat na těch sítích, ten minulý jsem to ani neaktualizoval, ale pro představu si to lze připomenout:

Chronologie výstavby:
viewtopic.php?p=68029#p68029

Stav dálniční sítě v roce 2016:
viewtopic.php?p=148691#p148691

5/7

viewtopic.php?p=132530#p132530 (na fotce sjíždění z dálnice)


člun doplňuje na text:

Chorvatsko poslední roky začalo již řešit neúnosnou situaci s chováním části turistů. (to je obdoba Benátek a dalších lokalit ve světě) Jednoduše řečeno, turisti ano, ale s chováním. Hlasitá hudba a techno párty nepřekážejí v daných lokalitách. Překáží chůze v plavkách po památkách. Split to začal pokutovat. Dopravně začala překážet míra arogance a Chorvatsko začalo prvně uplatňovat na opravdové hříšníky co jezdí po dálnicích nad 200 km/h nebo odbočí přes silnice z dálnic do polí aby se vyhlo placení nebo blokují odstavní pruh při koloně atd. již nejen blokově a pokutou, ale již se zakázem jízdy až dokonce zákaz vstupu na rok, dva. To jsou již italské metody. Kolony při požárech nebo nehodách nebo dokonce kumulace situace: požár a nehoda s člunem na dálnici a uvázlo opravdu hodně řidičů ve 20-40 km koloně, tak pak dokonce HAC zvedal rampy. Jsou to situace, které jsou extrémní, protože jednak se nezaplatilo mýto, ale jednak ten nápor již nezvládají ani ty infrastruktury pro to vybudované. Nápor ve špičce je vždy jedním směrem a tady po celé zemi v koridoru 1000 km ve 2 částech je to z obou stran u výměny turistů. Svým způsobem krize dala možnost vydechnout Nezdá se to, ale řeší se odpad, recyklace, kanalizace. To se musí dobudovat, prostorově není moc kde a za plného chodu sezony se to těžko realizuje. Chorvatská města se snaží investovat do chodníků a cyklotras. Přibývají obchody a je snaha, aby turista nejel vozidlem, ale busem nebo šel na kole si nakoupit v rámci těch letovišť, protože ty silniční sítě to již kapacitně nezvládají. Nic by na tom nebylo na těch kolonách, ale pak se překračují dojezové časy záchranných složek, což nejde přeskočit 30 km kolonu od jednoho města po další. Takže na jednu stranu supr situace navzdory cenám (protože Chorvatsko zdražuje), ale již ta hranice 1,2 mil. turistů denně dává zabrat. Nemluvě o nedostatku pracovní síly, co tady v roce 2019 nastalo. Takže tady někde je mantinel a stát s ministerstvem cestovního ruchu se snaží rozložit cestovní ruch i na jaro a podzim do NP, kulturních památek a hodně Asiatů toho využívá. Kdysi bylo léto o tom, že to bylo 95% turistů, dnes to je 70%. Stále je to přes léto 2x více než po zbytek roku, ale již to není tak, že mimo léta nikde nikdo. Ministerstvo dokonce zavedlo letní přirážku na mýto, těch 10% navíc. Jednak snaha o omezení na ty 2 měsíce a jednak více peněz na ty úvěry a stejně ten provoz stoupal více než jsou propočty. Na to naráží slabší síť odpočívek, ČSPH a další chybějící infrastruktura. Pak se stane 1 DN a to vycestování po těch průměrne 400 km dálnice zabere i 7h. K tomu mýto, to taky udělá svoje pokud nemáte ENC. Proto hodně lidí radši vyjelo posledním dnem buď hned zrána nebo hodně pozdě a jelo plynule. Já jsem se mnoha národnostema bavil a hodně lidí si na tomto dávalo záležet, přitom účelnost vystavěné dálnice byla, že se pojede bez starostí. S hezkou scenérii kolem. Prakticky to Chorvatsko dosáhlo dopravních řešení jak zvednout tu kapacitu hranice 8 z 9. Za tím je pak nutnost stavebních úprav. A o to již není zájem. Víc turistů škodí i památkám, poškozuje se hradební systém v Dubrovniku, Plitvice atd. A je nehorázní svým způsobem, že vstupné vzrostlo několikánosobně, financují se z toho parky kolem, památky kolem a furt je tam těch lidí, lodí a aut více včetně těch letadel. Na to silniční síť ve Splitu zaostává již 14 let. Proto se tam taky investuje na 0,5 mld. € do dalších páteřních tahů a další stejný balík se připravuje na další dekádu.

Tady je krátká analýza cestovního ruchu:
viewtopic.php?p=156938#p156938

A tady ten lepší monitoring státních silnic a dálnic: viewtopic.php?p=227762#p227762

Takže ta dálniční síť posloužila k prvnímu cíli. Proti stavu v roce 1995 se ten stát posunul dál a nadobudl zkušenosti z řízení státu i odpovědnosti za to. Další cíl je navázat jí na další formy dopravy včetně dobudování a rozvoje silniční sítě. Já nemohu uvést všechno, ale stát již financuje ročně cca. 100 mil. HRK a více i na župní silnice. Pomáhá regionům při modernizaci silnic třeba investuje i do vedlejší silnice, co vede k nějaké osadě a 50 let se té silnice nikdo nechytil. Mizí pomalu štěrkové silnice a taky se vybydlejí opravdu "staré sela", staré vesnice a staré usedlosti (to bude slovo) od hor a tím pádem se taky ruší ty silnice v mapách. Dost často opravdu tam naleznete takové ty betonové patníky a dole pod tím je sráz, ale opravdu stále častěji na křižovatkách již lze vidět varovní ceduli, že silnice není udržována. Pokud tam dál není nějaká památka, sanatorium nebo "mniši" - klášter, tak naleznete tuto ceduli, ale jsou i cedule, že vstup tou silnicí jen na vlastní nebezpečí. Tam ani tak nehrozí miny (ty jsou stále mimo silnic a tras v horách v mnoha lokalitách, i když již v mnohem menším rozsahu, než po válce), ale ulomení krajnic a pád balvanů se svahů. To se týká obzvláště žup. Župy pak hodně štěrkových silnic opravují za asfaltové. Zase: klima je perfektní, takže to je renovace na 50 dalších let. Po 20 letech budou malé trhliny a po dalších 20 letech budou jámy, ty se opraví a bude se to opravovat ve větším rozsahu. Tak to tady je. Župy se starají i o vybrané horské úseky, ale není záruka, že denně. Když padá sníh, čeká se až dopadá a pak se prohrnou více obydlené lokality a pak až se 2-3 ks techniky tyto horské silnice. To značí, že se tam nedá dostat ani busem. Tam opravdu žijí ti pastevci a původní obyvatelstvo, které tam udržuje ty baráčky a již jejich děti (dnes často 50-60 roční lidé) žijí u moře. A sem si jezdí pro zásoby nebo se starat o vinnou révu, olivové háje atd. To je fantazie, teď se tam ve velkém prodávají domy a kolikrát opravdu do 30 km od moře. Hodně severanů, ale i lidí z Francie a taky pár ze stř. Evropy si tady kupuje domy. Jsou tam 1/5 ceny proti těm u moře, ale odpovídá to i těm stavbám i tomu životu. Ale to jsem odběhl respektivě zakončil životem lidí zde. Já se sem najezdil dlouhé dekády a ještě nebyla samostatnost a mohl jsem od Chorvatů mimo Chorvatska poslouchat o jejich životě tam o snu s vlastním státem. Ono to pak málokdy se všechno vyvíjí od těch radostních ideálů. V tom je ten rozdíl jen něco cítit ve vztahu ke státu a pak i když je krize, tak se s ní vypořádat, ale tu vlajku tam budou mít bez ohledu na všechno snad všude.

Hospodářská situace:

*v roce 2019 dosáhla hodnota HDP čísla 60 mld. USD
*v 12/2020 byla nezaměstnanost v úrovni 9,5% (mladí lidé 24%)
*vládní dluh byl v roce 2019 v pásmu 73% HDP (2016 - 81%)

V 11/2020 schválil parlament rozpočet pro rok 2021 s výhledem na 2022 a 2023. Příjmy mají být ve výši 147,3 mld. HRK a výdaje 157,9 mld. HRK. Očekává se růst HDP o 5%, v dalších letech 3,4 a 3,1%.

V roce 2020 (pandemie) byl deficit ve výši 8% HDP (odhad), tedy 29,5 mld. HRK. Letos má být 11,56 mld. HRK, tedy 2,9% HDP. Další roky: 2,1 a 1,6%.