HR a SLO se dohadují na opravě/výstavbě hraničního silničního mostu Kaštel (HR) - Dragonja. Tato spolupráce se začala v roce 2018 a teď se domluvil postup nevyhnutní opravy tohoto mostu pro osobní a nákladní silniční provoz. Jeho stav je špatný, čímž se snižuje jeho nosnost. Náklady na opravu se odhadují na 5 mil. HRK, přičemž HR vynaloží 50% podíl. Financování potrvá až do roku 2023, přičmž se začne v roce 2020.
Dále (sledovaná stavba), byla podepsaná smlouva o výstavbu 1. fáze rychlostního tahu Okučani - hranice s Bosnou a Hercegovinou (řeka Sáva, Gradiška). Jde o náklady ve výši 19,5 mil. € a týká se jak mostního objektu tak navazující silnice. 1. dohoda tohoto projektu vznikla ještě v roce 2011.
Současně se zprovozněním šesnácti dobíjecích stanic pro elektromobily na chorvatských dálnicích státní firma HEP představila projekt nazvaný "S firmou HEP na elektřinu od hranice k Jaderskému moři".
Tímto počinem se Chorvatsko dostalo na mapu elektromobility a začlenilo do sítě dobíjecích stanic na transevropské dopravní síti. Předseda představenstva Frane Barbarić při slavnostním zprovoznění stanic uvedl, že se nyní zahraniční hosté mohou bez potíží dostat svým vozem na elektrický pohon do kterékoli turistické destinace na Jadranu.
Z 16 dobíjecích stanic jich 12 bylo postaveno ve spolupráci s ropnou společností INA a nacházejí se na dálnicích vedoucích k Jadranu, a to v rámci čerpacích stanic Ljubeščica, Vukova Gorica, Brinje, Lepenica Sjever, Sesvetski Kraljevec a dvakát v Goričanu. Ostatní čtyři dobíjecí stanice se nacházejí v obcích Vrbovsko, Čavle, Delnice a Fužine, v bezprostřední blízkosti dálnice.
Projekt byl spolufinancován z fondů EU. Po ukončení tohoto projektu a spolu s již instalovanými stanicemi ve městěch bude společnost HEP disponovat více než stovkou dobíjecích stanic.
Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Záhřeb. Zdroj: novac.hr
*v první řadě Chorvatsko nedávno ohlásilo, že udělá všechno, aby přijalo měnu euro *rozpočet na rok 2020 má být deficitní: -2,7 mld. HRK (-365 mil. €) - příjmy ve výši 141,6 mld. HRK - výdaje 144,3 mld. HRK *růst HDP má být +2,5% (letos 2,8% a v letech 2021-2022 má být 2,4%) - i nadále bude mít na to vliv hlavně domácí spotřeba a dopyt *rozpočtový deficit má být ve výši -0,2%, další roky přebytek +0,2% v 2021 a +0,6% v 2022 *inflace na úrovni 1-1,5% ale min. 1% *státní dluh bude klesat o -3% do 2022, kdy dosáhne 61,9% HDP - tempo snižování bude 4x rychlejší než říká Pakt stability a růstu, který je nutno dodržet pro proces zavádění eura
Nezaměstnanost byla v 05/2019 na úrovni 7%. HDP v tomto roce bude na vyšší úrovni, než od začátku krize před vyše dekádou. Celkově vzrostlo za poslední 3 roky v absolutním vyjádření o 20%. I státní dluh, který v roce 2015 činil ještě hodnotu 84% byl v roce 2018 na úrovni 74%.
Chorvatsko omezilo razantně sociální a další výdaje, s čím samozřejmě souvisí i zhoršení dostupnosti zdravotnických služeb a další nepříjemné jevy. K omezení došlo i na úrovni velikých investicí, s čím souvisí transformace zadlužení silničních podniků za miliardy € a další miliardy se snižují formou investicí, které se vážou více na EU fondy než na nové úvěry. Tím se pročistil stavební trh napojený na politiku. Bohužel pro zhoršení životních nákladů pokračuje zrychlená emigrace, počet obyvatel atakuje již jen 4 miliony. Obyvatelstvo navíc stárne. Stejné jevy jsou všude kolem na J a V.
Státní instituce tady zavádějí řadu let nové poplatky a daně. Zvyšují se po delší době docela razantně různé poplatky za úřední výkony atd. Více se dbá na placení daní z turizmu a celém spektru fungování služeb v něm.
Z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury pokračují stále veliké investice ve všech segmentech: dálnice (staví se A5, dostavuje A8 na plný profil mimo tunelu Učka, probíhají menší a větší investice na A1, A3, A4, A6), silnice (obchvaty, opravy a výstavba od Slavónie přes Záhřeb po Istrii, ale i region Dalmácie a Dubrovniku), železnice (modernizace tratí), letiště (ve vícero městech), přístavy (ve vícero městech), maríny (ve vícero lokalitách). Není to tak, že by všechno bylo hotové, ale z velké části to v těch segmentech hotové je a rovnoměrně se podporují všechny regiony a typy dopravy v nich.
Pro rok 2019 mají být příjmy ve výši 136,1 a výdaje ve výši 140,3 mld. HRK, tedy s deficitem na úrovni -4,2 mld. HRK nebo -568 mil. €.
Chorvatsko je značně závislé na cestovním ruchu. Za rok 2018 se podílelo toto odvětví na hospodářství až 10,1 mld. €, meziroční nárůst činil +0,6 mld. €. Zájem o Chorvatsko se zvyšuje i mimo hlavní letní sezonu. Pokud by se zahrnul i podíl domácího turizmu, tak sektor činí hodnoty 12 mld. €. V roce 2016 byla tato celková hodnota na úrovni 10,4 mld. € s podílem na HDP ve výši 16,9% HDP. Poslední 2 roky již nemá stát ani dostatek pracovních sil, takže se pracovní síla dováží ze zvyšku států na Balkáně.
Připravuje se komplexní daňová reforma a pro podporu turizmu se připravuje nové zdanění, na potraviny a nápoje má být taxa 13% DPH. Došlo by ke zlevnění tovarů, protože Chorvatsko má nálepku země s vysokými cenami těchto komodit a brzdí to růst restauračních služeb a obchodů s místní produkcí. Mimo to se připravuje celková reklasifikace počtu *, nové hodnocení této kvality a náležitého zdanění těchto kategorií. Je to hodně diskutovaná téma řadu let. Velká část různých nepřímých daní tvoří podstatu financování vedlejších aktivit v cestovním ruchu a pro samosprávy, které zas mají i zvýšené výdaje související s příchodem takového množstva lidí.
HAC zavádí další dopravní novinku. Technologie upozorní na nutnost dodržovat 2s rozestup na dálnicích. Trend, se kterými bojuje vícero států EU. Pokuta 2000 HRK za nedodržování. Rozestup 1s pak platí v koloně. Značení bude nainstalované na nehodových úsecích dálniční sítě. Novela zákona o provozu platí od 1.8., psal jsem o tom vícekrát.
V Chorvatsku je i dle statistik o něco méně ubytovaných turistů, alespoň prozatím za 07/2019. Tento měsíc stagnoval i provoz, ale závěr to vylepšil. Srpen se dopravně zvedl. Nedá se donekonečna očekávat jen růst všeho. Ale Chorvatsko ani nepočítá. Turizmus již naráží na nedostatek pracovní síly a i když probíhá expanze všech ubytovacích kapacit, tak se začíná zaměřovat na lepší služby.
Dále, dálniční statistika provozu za víkend 9.-11.8.:
HAC a ARZ, tedy výhradně státní dálniční síť zaznamenala výnos na mýtném ve výši 52,2 mil. HRK bez DPH (+1% oproti r. 2018). Po jejich dálniční síti projelo 932.571 vozidel (+1,5%).
Bina Istra (A8, A9) zaznamenala pokles provozu a to o -0,2% na 166.387 vozidel.
Na síti dálnic HAC a ARZ projelo celkem od 5.8. do 11.8. až 1,94 mil. vozidel (+2%) a vybralo se mýtné ve výši 108,2 mil. HRK bez DPH (+3%).
Asi to sem nepatří, ale mám dotaz, jak to vypadá s cestou přes sedlo Mali Alan - je pořád ještě prašná jako na googlích fotkách z roku 2011 https://goo.gl/maps/kQKtgVu3cSQv48rK6 nebo už ji za těch pár let stačili vyasfaltovat v celé délce ? Víte to někdo ? Díky.
_________________ Jeep Grand Cherokee 3.0 CRD
19.8.2019 21:58:21
Honey72
Příspěvky: 2130 Bydliště: v Trutnově, 49 km od nejbližší polské dálnice a 53 km od české, 29 km od rozestavěné české.
Re: Chorvatsko všeobecně
Obávám se, že asfalt tam asi nebude, což je na jednu stranu k něčemu dobré. Hodně řidičů to odrazuje a není tam proto tolik nacpáno I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky Dalo se tam normálně jet klasickým autem, střídavě bez kamínků, občas jako u nás jízda po čerstvém živičném postřiku.
_________________ 80 let výstavby dálnic na českém území 1938-2018
20.8.2019 8:06:54
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 12800 Bydliště: EU
Re: Chorvatsko všeobecně
našel jsem pouze takhle: z 2016/2017 a alespoň se může každý podívat
Obávám se, že asfalt tam asi nebude, což je na jednu stranu k něčemu dobré. Hodně řidičů to odrazuje a není tam proto tolik nacpáno I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky Dalo se tam normálně jet klasickým autem, střídavě bez kamínků, občas jako u nás jízda po čerstvém živičném postřiku.
Diaľničiar píše:
našel jsem pouze takhle: z 2016/2017 a alespoň se může každý podívat
Díky Vám oběma za reakce, taky mě mohlo napadnout, že na YouTube to bude ☺ Projel jsem to před cca 10 roky, a doufal jsem, že tu cestu od té doby třeba trošku vylepšili .... ale z toho videa se zdá, že z té strany od Obrovace je to v horším stavu, než tehdy. A zážitek to bezesporu byl !
nenašel jsem větší investici na této silnici, za přispění chorvatské vlády a tím pádem nepředpokládám zlepšení stavu; nechce se mi prohledávat investiční akce žup, ale nepředpokládám, že by se tam provedla větší stavební aktivita, protože župy mají co dělat obnovovat vozovky na starších silnicích prvního významu a ne sekundárního a věnují se spíše celoročně sjízdným silnicím ve více obydlených územích, kde není alternativa provozu
lépe popsaná tato trasa je pak v rámci dokumentu, který se věnuje takovým silnicím, že ještě existují a opisuje se různý rozvoj ... https://bib.irb.hr/datoteka/925226.14_LEGAC_PILKO.pdf str. 245 opisuje poslední opravy a jak mají probíhat nové
závěr materiálu klasifikuje silnici Majstorska cesta Obrovac – Podprag – M. Alan (1044 m n.v.) – Sv. Rok jako silnici s vysokým potenciálem - pro osobní dopravu ve vztahu k turistice, nádherným scenériím a má se tak opravovat s autentickými materiály atd. asfalt tady byl v roce 1970 a tam kde je tak je snaha jej udržovat ... nechce se mi to všechno překládat
vzhledem tedy k významu se uvažuje o zapojení EU fondů do obnovy silnice společně s regionálními institucemi a orgány ...
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky 
společně s regionálními institucemi a orgány ...