České dálnice > Diskusní fórum
http://forum.ceskedalnice.cz/

Chorvatsko všeobecně
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=119&t=32
Stránka 17 z 17

Autor:  Diaľničiar [ 19.7.2019 11:13:50 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

HR a SLO se dohadují na opravě/výstavbě hraničního silničního mostu Kaštel (HR) - Dragonja. Tato spolupráce se začala v roce 2018 a teď se domluvil postup nevyhnutní opravy tohoto mostu pro osobní a nákladní silniční provoz. Jeho stav je špatný, čímž se snižuje jeho nosnost. Náklady na opravu se odhadují na 5 mil. HRK, přičemž HR vynaloží 50% podíl. Financování potrvá až do roku 2023, přičmž se začne v roce 2020.

Zdroj: https://mmpi.gov.hr/vlada-rh-usvojen-pr ... onja/20716


Dále (sledovaná stavba), byla podepsaná smlouva o výstavbu 1. fáze rychlostního tahu Okučani - hranice s Bosnou a Hercegovinou (řeka Sáva, Gradiška). Jde o náklady ve výši 19,5 mil. € a týká se jak mostního objektu tak navazující silnice. 1. dohoda tohoto projektu vznikla ještě v roce 2011.

Prezentace vizualizací: https://mmpi.gov.hr/UserDocsImages/doku ... 6-7_19.pdf

Video kanál: https://www.youtube.com/playlist?list=P ... fDEHGVFcMs

Zdroje: https://mmpi.gov.hr/vijesti-8/potpisan- ... iske/20713 , http://www.ncs.hr/hr/potpisan_ugovor_za ... /14044/7_2


A uplynulý víkend projelo po dálnicích o 27000 vozidel méně než v roce 2018 ve stejném čase. Vybralo se i méně na mýtném. Více informací: http://www.ncs.hr/hr/ovog_vikenda_na_hr ... /14041/7_2 .

Autor:  Diaľničiar [ 19.7.2019 15:25:12 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

K Jadranu na baterky

16. 7. 2019 | Zdroj: CzechTrade

Země: HR - Chorvatsko, SI - Slovinsko

Současně se zprovozněním šesnácti dobíjecích stanic pro elektromobily na chorvatských dálnicích státní firma HEP představila projekt nazvaný "S firmou HEP na elektřinu od hranice k Jaderskému moři".

Tímto počinem se Chorvatsko dostalo na mapu elektromobility a začlenilo do sítě dobíjecích stanic na transevropské dopravní síti. Předseda představenstva Frane Barbarić při slavnostním zprovoznění stanic uvedl, že se nyní zahraniční hosté mohou bez potíží dostat svým vozem na elektrický pohon do kterékoli turistické destinace na Jadranu.

Z 16 dobíjecích stanic jich 12 bylo postaveno ve spolupráci s ropnou společností INA a nacházejí se na dálnicích vedoucích k Jadranu, a to v rámci čerpacích stanic Ljubeščica, Vukova Gorica, Brinje, Lepenica Sjever, Sesvetski Kraljevec a dvakát v Goričanu. Ostatní čtyři dobíjecí stanice se nacházejí v obcích Vrbovsko, Čavle, Delnice a Fužine, v bezprostřední blízkosti dálnice.

Projekt byl spolufinancován z fondů EU. Po ukončení tohoto projektu a spolu s již instalovanými stanicemi ve městěch bude společnost HEP disponovat více než stovkou dobíjecích stanic.

Zpracoval kolektiv pracovníků zahraniční kanceláře CzechTrade Záhřeb.
Zdroj: novac.hr

Zdroj: www.businessinfo.cz

Autor:  Diaľničiar [ 4.8.2019 17:54:36 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Stav hospodářství a hospodářské cíle:

*v první řadě Chorvatsko nedávno ohlásilo, že udělá všechno, aby přijalo měnu euro
*rozpočet na rok 2020 má být deficitní: -2,7 mld. HRK (-365 mil. €)
- příjmy ve výši 141,6 mld. HRK
- výdaje 144,3 mld. HRK
*růst HDP má být +2,5% (letos 2,8% a v letech 2021-2022 má být 2,4%)
- i nadále bude mít na to vliv hlavně domácí spotřeba a dopyt
*rozpočtový deficit má být ve výši -0,2%, další roky přebytek +0,2% v 2021 a +0,6% v 2022
*inflace na úrovni 1-1,5% ale min. 1%
*státní dluh bude klesat o -3% do 2022, kdy dosáhne 61,9% HDP
- tempo snižování bude 4x rychlejší než říká Pakt stability a růstu, který je nutno dodržet pro proces zavádění eura

Nezaměstnanost byla v 05/2019 na úrovni 7%. HDP v tomto roce bude na vyšší úrovni, než od začátku krize před vyše dekádou. Celkově vzrostlo za poslední 3 roky v absolutním vyjádření o 20%. I státní dluh, který v roce 2015 činil ještě hodnotu 84% byl v roce 2018 na úrovni 74%.

Chorvatsko omezilo razantně sociální a další výdaje, s čím samozřejmě souvisí i zhoršení dostupnosti zdravotnických služeb a další nepříjemné jevy. K omezení došlo i na úrovni velikých investicí, s čím souvisí transformace zadlužení silničních podniků za miliardy € a další miliardy se snižují formou investicí, které se vážou více na EU fondy než na nové úvěry. Tím se pročistil stavební trh napojený na politiku. Bohužel pro zhoršení životních nákladů pokračuje zrychlená emigrace, počet obyvatel atakuje již jen 4 miliony. Obyvatelstvo navíc stárne. Stejné jevy jsou všude kolem na J a V.

Státní instituce tady zavádějí řadu let nové poplatky a daně. Zvyšují se po delší době docela razantně různé poplatky za úřední výkony atd. Více se dbá na placení daní z turizmu a celém spektru fungování služeb v něm.

Z hlediska rozvoje dopravní infrastruktury pokračují stále veliké investice ve všech segmentech: dálnice (staví se A5, dostavuje A8 na plný profil mimo tunelu Učka, probíhají menší a větší investice na A1, A3, A4, A6), silnice (obchvaty, opravy a výstavba od Slavónie přes Záhřeb po Istrii, ale i region Dalmácie a Dubrovniku), železnice (modernizace tratí), letiště (ve vícero městech), přístavy (ve vícero městech), maríny (ve vícero lokalitách). Není to tak, že by všechno bylo hotové, ale z velké části to v těch segmentech hotové je a rovnoměrně se podporují všechny regiony a typy dopravy v nich.

Pro rok 2019 mají být příjmy ve výši 136,1 a výdaje ve výši 140,3 mld. HRK, tedy s deficitem na úrovni -4,2 mld. HRK nebo -568 mil. €.

Chorvatsko je značně závislé na cestovním ruchu. Za rok 2018 se podílelo toto odvětví na hospodářství až 10,1 mld. €, meziroční nárůst činil +0,6 mld. €. Zájem o Chorvatsko se zvyšuje i mimo hlavní letní sezonu. Pokud by se zahrnul i podíl domácího turizmu, tak sektor činí hodnoty 12 mld. €. V roce 2016 byla tato celková hodnota na úrovni 10,4 mld. € s podílem na HDP ve výši 16,9% HDP. Poslední 2 roky již nemá stát ani dostatek pracovních sil, takže se pracovní síla dováží ze zvyšku států na Balkáně.

Připravuje se komplexní daňová reforma a pro podporu turizmu se připravuje nové zdanění, na potraviny a nápoje má být taxa 13% DPH. Došlo by ke zlevnění tovarů, protože Chorvatsko má nálepku země s vysokými cenami těchto komodit a brzdí to růst restauračních služeb a obchodů s místní produkcí. Mimo to se připravuje celková reklasifikace počtu *, nové hodnocení této kvality a náležitého zdanění těchto kategorií. Je to hodně diskutovaná téma řadu let. Velká část různých nepřímých daní tvoří podstatu financování vedlejších aktivit v cestovním ruchu a pro samosprávy, které zas mají i zvýšené výdaje související s příchodem takového množstva lidí.

Autor:  Diaľničiar [ 8.8.2019 15:18:15 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Provoz za 1. víkend srpna byl vyšší než v roce 2018.

HAC + ARZ: 1,22 mil. vozidel (+2%), 69,6 mil. HRK bez DPH se vybralo na mýtném (+2,3%)
AZM: 118.104 vozidel (+4,7%)

Zdroj: http://www.ncs.hr/hr/prvog_kolovoskog_v ... /14075/7_2


HAC zavádí další dopravní novinku. Technologie upozorní na nutnost dodržovat 2s rozestup na dálnicích. Trend, se kterými bojuje vícero států EU. Pokuta 2000 HRK za nedodržování. Rozestup 1s pak platí v koloně. Značení bude nainstalované na nehodových úsecích dálniční sítě. Novela zákona o provozu platí od 1.8., psal jsem o tom vícekrát.

Zdroj: http://www.ncs.hr/hr/hac_postavlja_novu ... /14074/7_2

Obrázek

Autor:  Diaľničiar [ 9.8.2019 17:50:04 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Provoz a výběr mýta za prvních 7 měsíců 2019:

*35,572 mil. vozidel projelo po dálnících v režii HAC a ARZ (+5% oproti r. 2018)
*vybralo se na nich mýto ve výši 1,7 mld. HRK (+4,3%)

Zdroj: http://www.glas-slavonije.hr/407321/4/S ... i-12-posto

Autor:  Diaľničiar [ 14.8.2019 15:30:54 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

V Chorvatsku je i dle statistik o něco méně ubytovaných turistů, alespoň prozatím za 07/2019. Tento měsíc stagnoval i provoz, ale závěr to vylepšil. Srpen se dopravně zvedl. Nedá se donekonečna očekávat jen růst všeho. Ale Chorvatsko ani nepočítá. Turizmus již naráží na nedostatek pracovní síly a i když probíhá expanze všech ubytovacích kapacit, tak se začíná zaměřovat na lepší služby.

Dále, dálniční statistika provozu za víkend 9.-11.8.:

HAC a ARZ, tedy výhradně státní dálniční síť zaznamenala výnos na mýtném ve výši 52,2 mil. HRK bez DPH (+1% oproti r. 2018). Po jejich dálniční síti projelo 932.571 vozidel (+1,5%).

Bina Istra (A8, A9) zaznamenala pokles provozu a to o -0,2% na 166.387 vozidel.

Na síti dálnic HAC a ARZ projelo celkem od 5.8. do 11.8. až 1,94 mil. vozidel (+2%) a vybralo se mýtné ve výši 108,2 mil. HRK bez DPH (+3%).

Autor:  Country [ 19.8.2019 20:58:21 ]
Předmět příspěvku:  Cesta přes Mali Alan

Asi to sem nepatří, ale mám dotaz, jak to vypadá s cestou přes sedlo Mali Alan - je pořád ještě prašná jako na googlích fotkách z roku 2011 https://goo.gl/maps/kQKtgVu3cSQv48rK6
nebo už ji za těch pár let stačili vyasfaltovat v celé délce ?
Víte to někdo ?
Díky.

Autor:  Honey72 [ 20.8.2019 7:06:54 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Obávám se, že asfalt tam asi nebude, což je na jednu stranu k něčemu dobré. Hodně řidičů to odrazuje a není tam proto tolik nacpáno :-) I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky :-) Dalo se tam normálně jet klasickým autem, střídavě bez kamínků, občas jako u nás jízda po čerstvém živičném postřiku.

Autor:  Diaľničiar [ 20.8.2019 16:35:34 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

našel jsem pouze takhle: z 2016/2017 a alespoň se může každý podívat

https://www.jutarnji.hr/life/putovanja/ ... i/4703069/


Autor:  Honey72 [ 20.8.2019 16:47:39 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Na druhou stranu to je prostě zážitek už jízda po takové cestě :-)

Autor:  Diaľničiar [ 20.8.2019 17:53:36 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Dálniční provoz o víkendu 16.8. - 18.8. oproti víkendu z roku 2018 výrazně vzrostl

*HAC a ARZ: +4,9% vozidel na 961.065 a +4,02% mýtného na 50,85 mil. HRK bez DPH
*Bina Istra: +4,22% vozidel na 175.835
*AZM: +5,98% na 115.676 vozidel

Autor:  Country [ 20.8.2019 19:17:39 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Honey72 píše:
Obávám se, že asfalt tam asi nebude, což je na jednu stranu k něčemu dobré. Hodně řidičů to odrazuje a není tam proto tolik nacpáno :-) I když prašná cesta vypadá na první pohled nesjízdná, není to žádná polňačka nebo trasa pro off routy korytem africké řeky :-) Dalo se tam normálně jet klasickým autem, střídavě bez kamínků, občas jako u nás jízda po čerstvém živičném postřiku.

Diaľničiar píše:
našel jsem pouze takhle: z 2016/2017 a alespoň se může každý podívat

https://www.jutarnji.hr/life/putovanja/ ... i/4703069/



Díky Vám oběma za reakce, taky mě mohlo napadnout, že na YouTube to bude
Projel jsem to před cca 10 roky, a doufal jsem, že tu cestu od té doby třeba trošku vylepšili .... ale z toho videa se zdá, že z té strany od Obrovace je to v horším stavu, než tehdy.
A zážitek to bezesporu byl !

Autor:  Diaľničiar [ 20.8.2019 19:39:24 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

tady je k tomu třeba debata, ale z r. 2011
https://www.chorvatsko-forum.cz/forum/v ... i-rok.html

nenašel jsem větší investici na této silnici, za přispění chorvatské vlády a tím pádem nepředpokládám zlepšení stavu; nechce se mi prohledávat investiční akce žup, ale nepředpokládám, že by se tam provedla větší stavební aktivita, protože župy mají co dělat obnovovat vozovky na starších silnicích prvního významu a ne sekundárního a věnují se spíše celoročně sjízdným silnicím ve více obydlených územích, kde není alternativa provozu

další cestovatelský link je zde: https://www.jutarnji.hr/autoklub/putopi ... a/2037258/

lépe popsaná tato trasa je pak v rámci dokumentu, který se věnuje takovým silnicím, že ještě existují a opisuje se různý rozvoj ...
https://bib.irb.hr/datoteka/925226.14_LEGAC_PILKO.pdf
str. 245 opisuje poslední opravy a jak mají probíhat nové

závěr materiálu klasifikuje silnici Majstorska cesta Obrovac – Podprag – M. Alan (1044 m n.v.) – Sv. Rok jako silnici s vysokým potenciálem - pro osobní dopravu ve vztahu k turistice, nádherným scenériím a má se tak opravovat s autentickými materiály atd. asfalt tady byl v roce 1970 a tam kde je tak je snaha jej udržovat ... nechce se mi to všechno překládat :D

vzhledem tedy k významu se uvažuje o zapojení EU fondů do obnovy silnice :idea: společně s regionálními institucemi a orgány ...

Autor:  Diaľničiar [ 27.8.2019 15:01:41 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Dálniční provoz o víkendu 23.8. - 25.8. znovu vzrostl oproti roku 2018

*HAC a ARZ: po jejich dálnicích projelo 873.585 vozidel (+6,9%) a na mýtě se vybralo 46,4 mil. HRK bez DPH (+4,8%)
*Bina Istra: 157.086 vozidel (+4,58%)
*AZM: 108.083 vozidel (+3,2%)

Autor:  Diaľničiar [ 30.8.2019 19:45:46 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně


Autor:  Diaľničiar [ 14.9.2019 17:39:16 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Nové dálniční trendy, výsledky z provozu a mýtného letošním rokem :arrow:

*nejmenší provoz: úterý; 9,48% podíl na dopravě
*nejlepší čas na cestovní k moři i od něj: úterý, středa, čtvrtek
*nejvytíženější den pro cestování: sobota
*druhý nejvytíženější den: pondělí (po minulé roky neděle)

na základě stoupajícího provozu se analyzovalo poslední období a vyšlo následovní:

*letní sezona 2014, kde letní provoz činil na víkendy s podílem 41,23%
*to samé rokem 2018 to klesá na 36,29%
*letošním rokem to stoupá na 36,69% :arrow: tedy 5% cestuje od pondělí do pátku a proto se to posunulo na pondělí a již není samotný víkend rozhodující

*samotné pondělí pak v roce 2014 činilo podíl na dopravě ve výši 11,82%
*to samé v roce 2018 již 14,49%
*aktuálně to stoupá na 16,72%

*hlavním dnem, kterým je sobota je podíl v roce 2014 na úrovni 23,63%
*v roce 2018 to klesá na 19,02%, ale stoupá na hodnotu 20,15%

Mýto a jeho výběr, prozatimní údaje:

*HAC a ARZ - v roce 2018 projelo 58,5 mil. vozidel a vybralo se 2,87 mld. HRK, což je nárůst provozu oproti roku 2017 o +5% a mýtného o +6%
*prozatímní nárůst je v roce 2019 oproti roku na 2018 na cca. stejné úrovni

*na všech dálnicích, tedy i na ARZ a Bina Istra pak projelo celkem 82,6 mil. vozidel za rok 2018 a to je o +3,39% více oproti r. 2017

Dále, stav provozu a výběru mýta za víkend z přelomu 8. a 9. měsíce, od 3.8. do 2.9.:

*za tento víkend oproti roku 2018 projelo o +10,5% více vozidel (HAC a ARZ: 807,5 tis. vozidel)
*tato vozidla se na síti HAC a ARZ podílejí pak na mýtném ve výši 43,7 mil. HRK bez DPH (+7,5%)
*na síti Bina Istra projelo 146,6 tis. vozidel (+6,5%)
*na dálnici A2 ve správě AZM projelo 106,6 tis. vozidel (+9%)

Důležitý postřeh na závěr: dálniční provozovatelé neočekávají v dalších letech další zásadní nárůst provozu o víkendech. :idea: Tento podíl sice stoupá, ale provoz se zvyšuje v pondělí a pátek.

http://www.ncs.hr/hr/ponedjeljak_postao ... /14131/7_2
http://www.ncs.hr/hr/na_autocestama_10_ ... /14130/7_2

Autor:  Diaľničiar [ 18.9.2019 15:25:00 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Mýto a provoz v letním období na dálnicích pod HAC/ARZ; 15.6. - 15.9. :arrow:

*z hlediska provozu projelo po čistě státních dálnicích 22,365 mil. vozidel
- oproti r. 2018 to je nárůst o 0,82 mil. nebo +3,81%
*tato vozidla platí mýtné ve výšu 1,219 mld. HRK bez DPH (cca. 165 mil. €)
- oproti r. 2018 to je nárůst o +3,08%

Od začátku roku do 15.9. se pak celkově zvýšil objem provozu o +4,85% a příjem na mýtném se zvětšil o +4,64%. Až takový nárůst očekáván nebyl, naopak se čekala mírná letní stagnace, jen nepatrný nárůst pak v rámci mimosezónního období.

Autor:  Diaľničiar [ 17.10.2019 20:02:13 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

HAC na dálnici A4 osadil 3D horizontální dopravní značení, které se používá i v Rakousku, ale plánuje to postupně osázet i na dalších dálnicích po celé zemi. Souvisí s dodržováním odestupů mezi vozidly a zvyšuje vnímavost kritických částí vozovek.
Příloha:
Poznámka: zdroj: portál HAC
Popovec 3D signalizacija 1.jpg
Popovec 3D signalizacija 1.jpg [ 157.69 KiB | Zobrazeno 547 krát ]

Obrázek

https://ncs.hr/vijest/hac-predstavio-3d ... s-austrija

Autor:  Diaľničiar [ 18.10.2019 9:36:12 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

Zahájila se výstavba 3. dálničního spojení mezi Chorvatskem a Bosnou a Hercegovinou: most Gradiška :arrow:
Příloha:
Gr.JPG
Gr.JPG [ 73.02 KiB | Zobrazeno 500 krát ]

*všechny 3: viewtopic.php?p=173030#p173030 :idea:
*jde o rychlostní silnici, částečně bude vedená v rámci státní sítě silnic I. třídy, ale v parametrech 4-pruhu
*informace k projektu: viewtopic.php?p=150442#p150442 :idea:
*informace k projektu pokračování rychlostního tahu na HR straně: viewtopic.php?p=172640#p172640 :idea:
Příloha:
nsl MIN-BiH 11-10_19.jpg
nsl MIN-BiH 11-10_19.jpg [ 62.78 KiB | Zobrazeno 500 krát ]

Inaugurace k zahájení výstavby se odehrála minulý týden. Bylo tady politické zastoupení z Chorvatska, federace Bosny a Hercegoviny (+extra i Republiky Srbrské), séf delegace EU a speciální představitel EU Johann Sattler.

Mezinárodní most u Gradišky je projekt, který se podepsal k realizaci v roce 2011 a všechny strany projektu ho realizují od přípravy po zahájení výstavby v tomto období. Prakticky jen s 1 rokem zdržení.

Na chorvatské straně představuje most I. fázi rychlostní silnice Okučani - hranice s BiH. Okučani leží na chorvatské dálnici A3. Pokračovat se bude ale dál na město Virovotica směrem na Maďarsko. :idea:

V Bosně a Hercegovině se od mostu bude dát dostat na dálnici Gradiška - Banja Luka a je to mj. přímé napojení na koridor E661. Mj. proto, že z Banja Luka se to formuje i na BiH dálnici A1, ale ta má jiné propojení s Chorvatskem (mostem Svilaj na HR dálnici A5; také se staví).

Takové jsou souvislosti a význam této stavby.

Autor:  Diaľničiar [ 28.10.2019 20:48:27 ]
Předmět příspěvku:  Re: Chorvatsko všeobecně

HAC zahájil tendrování pro odstranění menších nedostatků v tunelech na dálnicích A1 a A4, zde je jejich seznam:

    Popis NEDOSTATAKA u izgrađenim tunela na autocestama A1 i A4:

    1. Mala Kapela – Postojeći prijelaz razdjelnog pojasa tunela nije obilježen odgovarajućim prometnim znakom.

    2. Brinje – Znak C 72 treba postaviti na početak ugibališta; znakovi C125 (izlaz za nuždu) postavljeni na razmaku 50 m umjesto 25 m.

    3. Plasina – Na vratima koja vode iz pješačkog prolaza za slučaj nužde, gdje se izravno ulazi u drugu tunelsku cijev, postaviti oznaku koja obavještava korisnika da se u drugoj cijevi odvija promet i upozoriti ga na opasnost od naleta vozila; prometnim znakom C125 označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde. U prilaznoj zoni SOS stanica nisu postavljena prometna svjetla s žutom optikom (u tu namjenu koriste se trobojna svjetla - semafori).

    4. Grič – Na vratima koja vode iz pješačkog prolaza za slučaj nužde, gdje se izravno ulazi u drugu tunelsku cijev, postaviti oznaku koja obavještava korisnika da se u drugoj cijevi odvija promet i
    upozoriti ga na opasnost od naleta vozila; prometnim znakom C125 označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde. U prilaznoj zoni SOS stanica nisu postavljena prometna svjetla s žutom optikom (u tu namjenu koriste se trobojna svjetla - semafori).

    5. Sveti Rok – Znak C 72 treba postaviti na početak ugibališta. U desnoj cijevi u prilaznoj zoni SOS stanica nisu postavljena prometna svjetla sa žutom optikom (u tu namjenu koriste se trobojna svjetla - semafori).

    6. Ledenik – Ulazni prostori izlaza za slučaj nužde nisu obojani zelenom bojom i označeni simbolom pješaka; na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena je oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila; prometnim znakom C125
    označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde (postojeći C125 postavljeni su na razmaku 50 m). U SOS stanici ne postoji obavijest na više jezika da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara.

    7. Bristovac – U SOS stanici ne postoji obavijest na više jezika da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara.

    8. Dubrave – Ulazni prostori izlaza za slučaj nužde nisu obojani zelenom bojom i označeni simbolom pješaka; na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena je oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila; na bočnoj strani
    zaustavne površine nisu ispisane udaljenosti od izlaza iz tunela za oba smjera; prometnim znakom C125 označiti smjerove prema dva najbliža puta za slučaj nužde (postojeći C125 postavljeni su na razmaku 100 m); U tunelu nije izvedena evakuacijska crta (crvene boje, izvedena s one strane tunela na kojoj se nalaze evakuacijski prolazi). U stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.

    9. Konjsko – Znak C 72 treba postaviti na početak ugibališta; znak C72 je plave boje, što nije u skladu s propisom (treba biti zelene boje); Ulazni prostori izlaza za slučaj nužde nisu obojani zelenom bojom i označeni simbolom pješaka; u tunelu nije izvedena evakuacijska crta; znakovi
    C125 postavljeni su na svakih cca 150-200 m, na visini preko 2 m; na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena je oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila. Najmanje 250 m Ispred ulaza u tunel nije postavljen znak C64. U
    stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.

    10. Bisko – Na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila. U stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.

    11. Stražina – Na vratima, koja iz pješačkog prolaza izravno vode u tunelsku cijev, nije postavljena oznaka koja korisnika obavještava na opasnost od naleta vozila. U stanicama za hitne slučajeve nije postavljena obavijest da njen prostor ne osigurava izravnu zaštitu od požara, na više jezika.

    12. Šubir – Prijelaz razdjelnog pojasa nije obilježen odgovarajućim prometnim znakom.

    13. Mali Prolog – Znak C73 postavljen je na kraju zaustavne površine; prijelaz razdjelnog pojasa nije obilježen odgovarajućim prometnim znakom.

    14. Kobiljača – Prijelaz razdjelnog pojasa nije obilježen odgovarajućim prometnim znakom.

    15. Hrastovec – Promjenjiva prometna signalizacija u prilaznim zonama tunela mora se uključivati ručno (osim u slučaju dojave požara s vatrodojavnog sustava); na prilazima tunela nisu izvedene brklje; nije postavljena obavijest da prostor stanice za hitne slučajeve ne osigurava izravnu zaštitu od požara na više jezika.

    16. Vrtlinovec – Na prilazima tunela nisu izvedene brklje; za označavanje puta za slučaj nužde u tunelu je korišten neodgovarajući znak, na način suprotan propisu; u tunelu nije izvedena evakuacijska crta. Označavanje stanica za hitne slučajeve propisanim prometnim znakovima C38 i C58.

Stránka 17 z 17 Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group
http://www.phpbb.com/