Re: Chorvatsko všeobecně
Napsal: 27.1.2021 20:06:04
6/7
Po 5 částech pochopení mnoha souvislostí se tedy přímo přesuňme k silnicím a výstavbě: Základní vývoj rozvoje chorvatských dálnic po roce 1995 taky trochu obsáhleji a již jsem to tady psal:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 31#p128731
Krátká analýza: proč je na tom chorvatské stavebnictví tak špatně? Proč mají existenční problémy kdysi největší chorvatské společnosti?
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 19#p146219
Plán výstavby a údržby silnic pro období 2017 - 2020, detailněji:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p147085
CROATIA NATIONAL REPORT ON MOTORWAYS 2018
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p191222
Z hlediska rozsahu dálniční sítě, kterou tvoří dálnice A1 až A11 bude jejich délka cca. 1500 km. Na té mapě není v té době A11, ale ten km rozsah je i s ní. Je to bez započtení ex dálnic A12/A13 a bez dalších přivaděčů v parametrech 4-, 6- pruhů. Hodně záleží u A1 a A7, jaké budou přesná trasování. Dle toho by se totiž mohlo stát, že rozsah klesne a tím pádem klesne i cílový stav.
Tady je mapa platná v roce 2014 v rámci TEN-T sítě k tomu datu i po změnách na síti:
Vidíte tady ty mapy do minulosti ohledně dálnice A1: A1 a i A7 čekají na větší impulz z EU pro začlenění do J-J koridoru. Na to by šlo čerpat peníze, takže proč to teď nevyhnutně budovat? Těch "sporných" 40 km je na samotném jihu Chorvatska. Byla úvaha v minulosti a různé záujmové skupiny mají různé představy o trasování kudy dál na jihu. Je variant, že dálnice se přesune do Bosny a nepovede vůbec po Jadranu v Chorvatsku. Jenom se do Dubrovniku dovede dálniční přivaděč. To mění význam a to pak taky mění smysl investice A1 Ploče - Peljšac. Další věc, proč se neukazuje v programu jasně dostavba A1 je ten fakt, že se investuje rovnoměrně. Most Pelješac, ta soustava s 32 km silnic (tunely, viadukty) a hlavního mostu je již součástí programu napojit Jižní Dalmácii na zvyšek území a programu zrychlit cestování do Dubrovniku. To není ale dálnice. Takže teď tam jde cca. 0,5 mld. € a ve stejném období této výstavby tam nepůjde další 1 mld. €. To se musí projevit v provozu a potřebách. A7 taky čeká na tuto investici, ale než sa tak stane, tak se již formuje trasa mezi Rijekou a Žlutou Lokvou. V napojení na A1. A tím pádem ta "liduprázdná" dálnice A1, která od vidlice na Rijeku/Split ztrácí na intenzitách, najednou začne nabírat u spojení z A7, ale to se zase upraví, jak se dostaví koridor Vc. Proto se posuňme ještě níže do prostoru Neumu. Ten J-J koridor jde dál do Balkánu dál na jih. Na něj čeká vícero států na trase. Možná se nedodefinuje a nebudou na něj extra peníze (tak jak na Vc), ale nespěchá to. Proto i ty další státy si budují spíš napojení na sousedy, přátelské sousedy nebo ekonomické vazby, než explicitně řešit S-J tah. Ten právě "počká". Chorvatsko by rádo obojí, i A1 i A7, ale nyní v dobách snižování dluhů je to "stejně jedno". Ten koridor a modifikace o státy v trasách; již kdysi když se budovala A1, tak se EU začala v roce 2000 zajímat, ale více méně ten odestup (nebo já to neumím přeložit do JČ tu myšlenku) mezi USA a EU v tom trasování a výstavbě byl patrný a Chorvatsko si šlo svojí cestou. Tak jak ve všem, než nastal větší problém. Chorvaté i povahově si řeší problémy sami, oni nežadoní i pomoc. Jsou jí vděční, ale oni se snaží tak jak mnoho států v tomto prostoru řešit si všechno sami s tím přesvědčením, že dělají dobře. A je jedno jestli to doženou do války atd. Tady se v tomto prostoru neustupuje nebo se to myšlení jen pomalu mění k lepšímu. Je ta snaha a již je i to vidění, že to má své limity.
Tohle byl základní cíl (již upraven třeba i v rámci A1, v nejlepším předpokladu skončí před Dubrovnikem): Problémy s trasováním A1 již i před Ploče (ale víme, kudy se jede) Split (Trogir - Split - Omiš) je nejrušnější silnicí v Chorvatsku. Upgrade na rychlostní silnici. Investice činí v 1. etapě (realizace dekádu, finiš kolem 2023) 0,5 mld. € a pak do 2027-2030 dalších cca. 0,5 mld. €. Nejsou to dálnice, ale jsou to převážně 4- pruhy, nebo mnoho viaduktů a tunelů s mostama jakožto přeložky přeplněné pobřežní silnice s přivaděčama a MÚK. K tomu si připočtěte přístavní, letištní a železniční investiční rozvoj. Jak je to tam dnes, tak to se dočtete tady: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p227985 (+3 další příspěvky). Během let se tedy neustále upravoval rozsah délky dálnic a rychlostních silnic. Jak ten konečný stav, tak výhledový stav (s tím, co dnes v síti není jako nový obchvat Záhřebu), ale tady fakt, že se neví jaká trasa nakonec definitivně zůstane na A1 nebo možná v rámci dálnice A7 kolem Rijeky bude něco navíc. Kdo ví, co bude, ale pak nám tady plave "kolem" 100-200 km. On je čas to řešit i následující dekády.
Po 5 částech pochopení mnoha souvislostí se tedy přímo přesuňme k silnicím a výstavbě: Základní vývoj rozvoje chorvatských dálnic po roce 1995 taky trochu obsáhleji a již jsem to tady psal:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 31#p128731
Krátká analýza: proč je na tom chorvatské stavebnictví tak špatně? Proč mají existenční problémy kdysi největší chorvatské společnosti?
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 19#p146219
Plán výstavby a údržby silnic pro období 2017 - 2020, detailněji:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p147085
CROATIA NATIONAL REPORT ON MOTORWAYS 2018
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 22#p191222
Z hlediska rozsahu dálniční sítě, kterou tvoří dálnice A1 až A11 bude jejich délka cca. 1500 km. Na té mapě není v té době A11, ale ten km rozsah je i s ní. Je to bez započtení ex dálnic A12/A13 a bez dalších přivaděčů v parametrech 4-, 6- pruhů. Hodně záleží u A1 a A7, jaké budou přesná trasování. Dle toho by se totiž mohlo stát, že rozsah klesne a tím pádem klesne i cílový stav.
Tady je mapa platná v roce 2014 v rámci TEN-T sítě k tomu datu i po změnách na síti:
Vidíte tady ty mapy do minulosti ohledně dálnice A1: A1 a i A7 čekají na větší impulz z EU pro začlenění do J-J koridoru. Na to by šlo čerpat peníze, takže proč to teď nevyhnutně budovat? Těch "sporných" 40 km je na samotném jihu Chorvatska. Byla úvaha v minulosti a různé záujmové skupiny mají různé představy o trasování kudy dál na jihu. Je variant, že dálnice se přesune do Bosny a nepovede vůbec po Jadranu v Chorvatsku. Jenom se do Dubrovniku dovede dálniční přivaděč. To mění význam a to pak taky mění smysl investice A1 Ploče - Peljšac. Další věc, proč se neukazuje v programu jasně dostavba A1 je ten fakt, že se investuje rovnoměrně. Most Pelješac, ta soustava s 32 km silnic (tunely, viadukty) a hlavního mostu je již součástí programu napojit Jižní Dalmácii na zvyšek území a programu zrychlit cestování do Dubrovniku. To není ale dálnice. Takže teď tam jde cca. 0,5 mld. € a ve stejném období této výstavby tam nepůjde další 1 mld. €. To se musí projevit v provozu a potřebách. A7 taky čeká na tuto investici, ale než sa tak stane, tak se již formuje trasa mezi Rijekou a Žlutou Lokvou. V napojení na A1. A tím pádem ta "liduprázdná" dálnice A1, která od vidlice na Rijeku/Split ztrácí na intenzitách, najednou začne nabírat u spojení z A7, ale to se zase upraví, jak se dostaví koridor Vc. Proto se posuňme ještě níže do prostoru Neumu. Ten J-J koridor jde dál do Balkánu dál na jih. Na něj čeká vícero států na trase. Možná se nedodefinuje a nebudou na něj extra peníze (tak jak na Vc), ale nespěchá to. Proto i ty další státy si budují spíš napojení na sousedy, přátelské sousedy nebo ekonomické vazby, než explicitně řešit S-J tah. Ten právě "počká". Chorvatsko by rádo obojí, i A1 i A7, ale nyní v dobách snižování dluhů je to "stejně jedno". Ten koridor a modifikace o státy v trasách; již kdysi když se budovala A1, tak se EU začala v roce 2000 zajímat, ale více méně ten odestup (nebo já to neumím přeložit do JČ tu myšlenku) mezi USA a EU v tom trasování a výstavbě byl patrný a Chorvatsko si šlo svojí cestou. Tak jak ve všem, než nastal větší problém. Chorvaté i povahově si řeší problémy sami, oni nežadoní i pomoc. Jsou jí vděční, ale oni se snaží tak jak mnoho států v tomto prostoru řešit si všechno sami s tím přesvědčením, že dělají dobře. A je jedno jestli to doženou do války atd. Tady se v tomto prostoru neustupuje nebo se to myšlení jen pomalu mění k lepšímu. Je ta snaha a již je i to vidění, že to má své limity.
Tohle byl základní cíl (již upraven třeba i v rámci A1, v nejlepším předpokladu skončí před Dubrovnikem): Problémy s trasováním A1 již i před Ploče (ale víme, kudy se jede) Split (Trogir - Split - Omiš) je nejrušnější silnicí v Chorvatsku. Upgrade na rychlostní silnici. Investice činí v 1. etapě (realizace dekádu, finiš kolem 2023) 0,5 mld. € a pak do 2027-2030 dalších cca. 0,5 mld. €. Nejsou to dálnice, ale jsou to převážně 4- pruhy, nebo mnoho viaduktů a tunelů s mostama jakožto přeložky přeplněné pobřežní silnice s přivaděčama a MÚK. K tomu si připočtěte přístavní, letištní a železniční investiční rozvoj. Jak je to tam dnes, tak to se dočtete tady: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 85#p227985 (+3 další příspěvky). Během let se tedy neustále upravoval rozsah délky dálnic a rychlostních silnic. Jak ten konečný stav, tak výhledový stav (s tím, co dnes v síti není jako nový obchvat Záhřebu), ale tady fakt, že se neví jaká trasa nakonec definitivně zůstane na A1 nebo možná v rámci dálnice A7 kolem Rijeky bude něco navíc. Kdo ví, co bude, ale pak nám tady plave "kolem" 100-200 km. On je čas to řešit i následující dekády.