Splitsko-dalmatská župa má ve fóre k Chorvatsku výsadní postavení. Je to z vícerých důvodů; jednak zpousta obyvatelů České republiky sem každý rok směruje, ale je to i z důvodu neustávající výstavby a přestavby hlavních silnic. Ať už jde o státní silnice I. třídy nebo o spojovací silnice mezi státními silnicemi a dálnicemi.

Oficiální odkaz na župu

http://www.dalmacija.hr/

Počet obyvatel: 463 tis.
Sídlo župy: Split (cca. 190 tis. obyv.)
Další města: Makarska, Omiš, Sinj, Trogir, Hvar, Solin atd.
Další obce: Baška Voda, Bol, Dugi Rat, Podgora, Podstrana, Tučepi atd.

Poloha v rámci země

Pro obrovské škrty ve státním HAC-u se další rok neotevře druhý profil rychlostní silnice Split-Solin.

Přerazený tunel Sv. Ilija (propojí dálnici A1 s pobřežní silnicí k Makarske)

*stavební práce budou ale postupovat pomaleji, protože tato stavba se nachází na seznamu staveb, které se mají zakonzervovat do roku 2012
*délka tubusu je 4.250 m
*tunel přechází pohořím Biokovo, které je vysoké 1.300 m.n.m
*tunel staví chorvatská firma ze Splitu, Konstruktor-inženjering

Tunel Sv. Ilija



Nová silnice bude k dispozici nejdřív v letní sezóně 2011.

Státní silnice D-116, ostrov Hvar

Začátek silnice: Virra (přístav)
Trasa: Virra-Hvar-Milna-Starigrad-Sućuraj
Délka: 81,7 km

Úsek Hvar-Starigrad

Denník Slobodná Dalmácie přinesl nedávno informace k tunelu Sv. Ilija. Byl sice proražený, ovšem: vláda na rok 2010 vyčlenila pouze 16 mil. HRK na tuto stavbu. To postačí pouze na zakonzervování stavby. Na roky 2011 a 2012 se nepočítá ani s 1 HRK. Tunel má délku 4.250 m, ale celá stavba bude mít 10 km. Přístupové komunikace má financovat Splitsko-dalmátská župa, ale ani ta ve svém už tak zeštíhleném rozpočtu finanční prostředky nemá.

Pokud se tedy nepodaří vládě a splitským orgánům zajistit další peníze na dokončení celého projektu, nebude silnice (dlouhá 10 km včetně tunelu) z dálničního exitu Zagvozd do Bašky Vody v provozu dříve než v roce 2013.

Jisté však je, že politici udělají pro dobro věci maximum, protože stavba má ekonomicky mimořádný význam jak pro cestovní ruch, tak i pro další rozvoj této části Dalmácie.

Před pár dny jsem intenzivněji jezdil po této oblasti (celé) po pobřeží, ale i po městech. Zvažoval jsem, jestli mám psát v tématu Státní silnice, ale pak jsem se rozhodl, že nebudu psát jen o státních (Državne) silnicích, ale i o dalších. Odpustím si značení a formálnost.

Jadranská Magistrála (pobřežní silnice). Začínám jí, protože jsem po ní jezdil nejčastěji:

*na celém tahu v celé župě má kompletně nové svodidla
*na celém tahu v celé župě má v 100% stavu zajištění skalnatých svahů a převisů
*na celém tahu v celé župě má v perfektním stavu kompletní dopravní značení
*na celém tahu je povrch pouze ve stavu: výborní, dobrý, vyhovující
- pod pojmem vyhovující: provedené zdrsnění povrchu (sfrézování 2-3mm vozovky)
*na celém tahu v celé župě se jakákoliv nerovnost a jáma opravují velkoplošně
- pod pojmem velkoplošně: někdy i polovina jízdního pruhu v délce 50m

Město Split:

*je to 2. největší město země s více jak 200 tis. obyvateli
*na 70% je dostavěný na 2x2 obchvat Splitu
*na 30% je zde stav 2+1 pruh; aktivně se dostavuje i o víkendech
*do města se prakticky nevjíždí když se jde z dálnice A1 (je zde kvalitní přivaděc i systém přejetí města)
*samotné město tvoří páteřní komunikace od vnitrozemí po přístav
- je to průtah 2+2 pruhy, někde pouze jednosměrky a postupně se zužuje až k přístavu, kde je obtížné zaparkovat
- u přístavu (civilního) je nábřeží a hlavní centrum; parkovat se dá 20 min. pěšky odsud v zóne sídlišť (i když 5 min. pěšky z těchto zón jsou hlavní silnice)
- město je silně zastavěné území ... i nyní je tam na 50 jeřábů a staví se doslova všude
*civilní přístav byl rozšířený a pojme více aut a více lidí, protože se zde vejde více lodí a trajektů (investice HR do přístavů jsou od r. 1995 do r. 2010 přes 1,5 mld. €)
*hlavní silnice mají zjevně udržované povrchy, vedlejší jsou na tom celkem dobře (je tam historický povrch)
*dopravu ve městě kromě semaforů řídí i "bílí lidé" - lidé usměrňující dopravu na ostatních křižovatkách, kteří jsou celý v bílém (jsou i jinde v zemi)

Problematické úseky, kde se tvoří kolony jsou v tahu Kaštely (je jich 5), kde se silnice rozšiřuje na 2+2 pruhy. Dále je to tah Split-Omiš, kde se silnice částečně rozšiřuje na 2+2, ovšem s úrovňovými křižovatkami.

Od Splitu na jih je problémem město Omiš. Kvůli řece Cetina je zde most, který je úzký a tvoří se zde dlouhé kolony od Omiš-Duće až po centrum, včetně centra. Tedy asi 5 km. Most se někdy i zvedá, aby proplouvali větší lodě a plachetnice. Tehdy jsou kolony nekončené. Omiš je jediným městem od Splitu na jih v této župě, které má takovéto problémy, protože jako jediné je přímo na hlavní silnici.

Silnice ve městech nebo obcích Makarska, Brela, Baška Voda, Promajna, Krvavica atd. jsou v perfektním stavu, při sjezdech kvalitně osvětlené. Systémy silnic v samotních turistických střediscích nepostačují náporům aut v sezoně: silnice jsou úzké a jen těžce se zvládá provoz v jednosmerních tazích. Problémem je i parkování. Stav povrchů je ovšem nadmíru dobrý.

Pak je kategorie "Stare Selo", co je označení pro původní horské vesnice, kde se bydlelo. Dnes buď neexistují kvůli skalným lavinám nebo vymřeli nebo pomalu vymírají nebo existují a mají jiné účely: léčební. Silnice, které sem vedou jsou horské a vedlejší ... jsou ale v dobrém stavu. Od roku 2000 se táto župa snažila opravit je. Problémem jsou silnice, které vedou k opuštěnějším domkům a usedlostem, které jsou doposud pouze štěrkové.

Strategický je průsmyk, který spájí Jadranskou Magistrálu D8 (jednou se jí budu věnovat v sekci Historie, téma Římská říše ) nad Brelou s vnitrozemskou silnicí D39, která vlastně ani není zcela vnitrozemská, ale napájí další vnitrozemskou silnici. D39 je dlouhá asi 37 km.

Tenhle průsmyk je ve velmi dobrém stavu. Především, co se týká zabezpečení, tak v letech 1990-2005 svodidla byla žlutá a rezavěli. Nyní jsou v celé délce zcela nová plechová, na některých místech zdvojené a dokonce v některých částech (ostřejší zatáčky nebo příliš strmé svahy) i betonové typu NJ. Na velmi dobré úrovni je dopravní značení.

Na celém průsmyku jsou odpočívky i se službami: chemické WC, stolky, koše.

Na konkrétním místě střetu daných dvou silnic stojí počas sezony v špičkových hodinách "bílý člověk" (pracovník celý v bílém), který zde řídí dopravu, protože jinak by se na D8 z vnitrozemí nikdo nedostal. Po kompletní rekonstrukci je i D39.

Já se tudy vracel z Orebiče 14.8. a můžu na ty panáčky v bílém jen nadávat,udělali kolonu až do města Makarská,a když si dali pauzu na svačinu ,tak se to bez nich rozjelo,ale stou kvalitou v tom průsmyku jen souhlasím !!!

Tam je kolona tak či tak, ... na to si prostě zvykněte. Kdyby tam ale nestáli, tak je kolona 40 km až po dálnici A1 (spojovací silnice mezi pobřežní silnicí a dálnicí).

Protoze je neprujezdna silnice Makarska- Vrgorac,protoze padaji kameny biokova na cestu nad Podgorou a jen tak se neotevre,je veliky tlak na na zrychleni otevreni tunelu Bast- Zagvozd.Hledaji se penize na pozemky pod tunelem nad Baskou na napojeni na jadranskou magistralu.Uvidime

Jeden odkaz na problem cesty Makarska-Vrgorac
http://dnevnik.hr/vijesti/hrvatska/maka ... ronom.html

http://motorways-exitlists.com/europe/hr/d532.htm

Novinář Ivica Đuzel z Dnevnik HTV se dohodl s HAC na vytvoření deseti minutového film o tunelu Sveti Ilija.HAC by měla dostat 68 000 kuna.
http://www.index.hr/video/film.aspx?id=3286

Chorvatské silnice, by měli brzy dostat stavební povolení na výstavbu 11 700 metrů rychlostní silnice . Křižovatka silnice: dálnice A1 (uzel Ravča) - D8 (Drvenik).Trasa rychlostní silnice bude od uzlu Ravča k Drveniku, tedy k Malé Dube, kde se bude možno nalodit na trajekt.
Rychlostní silnice: podle projektu, vybudování tří tunelů - Kljenak, Drvenik a Alačevac - které tvoří celkem 4420 m. Na cestě bude také postaveno pět viaduktů, které budou mít celkem 1055 m, "uvádí starosta Boris Matković.
Úterý, 12.dubna 2011
V Záhřebu dnes probíhá sezení, na které byli pozváni 22 zúčastněnými stranami, pokud jde o vydávání staveb ních povolení pro budoucí dálniční tunel Ravča-Drvenik.

Začaly přípravné práce na výstavbě příjezdových komunikací do severního portálu tunelu "Sveti Ilija"
Chorvatské silnice, po úspěšně vyřešené nemovitosti-právní vztahy, začaly přípravné práce na výstavbě příjezdových komunikací do severního portálu tunelu "Sveti Ilija" přes hory. Na východní straně tunelu pokračuje odlesňování a trasování budoucí silnice, která se spojí s centrem Zagvozd.
Jižní portál čeká na povolení, stavební práce začnou na podzim.
Tunel "Sveti Ilija", spolu s příjezdovýma komunikacema, by měl být dokončen v polovině-příštího roku, i když Imotski Zabiokovlje a další obyvatelé Makarské riviéry očekávájí, že do předčasných parlamentních voleb, znamená to do konce tohoto roku.
http://www.slobodnadalmacija.hr/Split-% ... fault.aspx

lidičky neměl by ste někdo odkaz na schéma toho tunelu, co nám skrátí cestu na makarskou? Něco v tom smyslu jako řsd letáky - jde mi hlavně o mapku a jestli někdo neví kolik bude stát průjezd, viděl bych to tak na 15 kun - teda jestli nebude zadarmo, ale určitě bych rád zaplatil protože půl hodina v provozu dovolenkářů bude dobrá !!! Někteří dobře známe jak dlouho se dá z dálnice jet k pobřeží,,, díky

TUNEL sv Ilija BIOKOVO. Nema problema.
http://www.youtube.com/watch?v=k9F3qhqhqRk

Něco málo je zde,ale ještě to potrvá než se svezeme přes ten tunel .
http://hr.wikipedia.org/wiki/Tunel_Sveti_Ilija

Zde píšou,že bude otevřen do konce letošního roku ,ale já tomu nevěřím ,jsou tam stále problémy s pozemky.
http://www.hrvatski-fokus.hr/index.php? ... atid=23:in

Tunel Sv. Ilija má řadu překážek v průběhu výstavby, a poslední problém je získání pozemků pro přístupové cesty.
http://www.youtube.com/user/radmiloMZ?blend=21&ob=5

V této oblasti (jak jsem již výše psal) je kromě tunelu Sv. Ilija i další veliký silniční projekt a ním je úprava silnic od Splitu severním i jižním směrem. Menší nákres

Práce se protáhli a rovněž i značně prodražili a kolem výstavby jsou samé problémy /s pozemkami, se spodní vodou, se znečištěním řeky Cetina atd./.

Tenhle nákres ani neobsahuje všechny související stavby:

*nová silnice Solin - Trogir
*nová silnice Stobreč - Omiš
*nová silnice Solin - Klis - Dugopolje - Sinj
*nová silnice Plano - Prgomet
*nový mostní objekt Trogir - Čiovo
*tunel Kozjak
*dokončení obchvatu města Split
*nové silnice v samotním Splitu (Vukovarska, Lovrinačka, Zagorski put, Bračka, Zajčeva, Bihaćka, Kavanjninova, Mandarova, ...)
*koneční úprava silnic, které budou poškosené při výstavbě

I tak několik fotek z výstavby

Solin - Klis




Obchvat města Omiš



Silniční a stavební práce si doposud vyžádali přes 200 mil. € na celkem asi 50 km silnic (nový výstavba, dostavba na 2+2 pruhy atd.) a jsou dokončené v rozsahu 60-70%. První části by mohli být dány do provozu v roku 2012, dle stavu dofinancování a vyřízení soudních sporů. Kdy bude ovšem dokončen celý projekt je v nedohlednu; i když dopravní situace na celém území je od roku 2007 v koncích, silnice jsou totálně přetížené.

Ještě doplním další informace k 50 km úpravám na tahu Trogir-Omiš; výstavba se protáhne zřejmě ještě o 2-3 roky. Hlavním problémem je nedostatek financií. Ty chybí částečně zřejmě i pro korupci, rovněž ale i proto, že bylo málo investováno do přípravních prací a geologických prací.

Obchvat města Split vázne již dlouhá léta, i když se na něm pracuje denně - pořád v omezeném režimu. Výstavba a rozšíření silnic směrem na Trogir bylo částečně rovněž dokončeno (oblast Kaštely), ovšem výstavba kritické lokality Omiš vázne pro nesmírnou náročnost terénu (situace v Omiši byla popsána výše v tématu - pouze středem tohoto města prochází samotní Jadranska Magistrala a problémem je i zvedací most a samotní řeka Cetina).




Původní náklady měli být na celý tah Trogir-Omiš 170 mil. €, doposud se přestavělo 200 mil. € a stavební práce ještě nejsou ukončeny, přičemž jsou zde soudní spory o pozemky a podezření z korupce.

Silnice, která prochází Omišem měla již v roce 2007 intenzity 40.000 vozidel za 24h. Na novém obchvatu budou kromě mostu Cetina i tunely o celkové délce 1.700m a viadukty budou mít délku celkem 490m.

Na celý projekt Trogir-Omiš jdou peníze i z úvěru od EIB: ve výšce 60 mil. €.

Stavební práce měli být ukončené již v roce 2009, co se částečně dodrželo v severních částech přestavby silnice (respektivě dostavby na 2+2), ovšem v jižní části (Omiš) se nadále o termínu zprovoznění mlčí.

Tak ten Obchvat Omiše je masakr. Ten přejezd po mostě přes Cetnu bude nádherný. No a u nás je problém i s pársetmetrovým tunelem na Obchvatu Náchoda.

Je to tak. Je to "masakr". Jinak se to staví již pár let, jenom to v návalu dálnic šlo do pozadí, i když já jsem informace o těchto stavbách přinesl i sem i na www.dialnice.info.

Obchvat města Omiš má délku 2,8 km, co z celkových 50 km přestavovaných silnic na tahu Trogir-Omiš není mnoho. Obchvat Omiše má jak jsem zjistil nyní již vlastní rozpočet v hodnotě 326 mil. HRK, doposud se přestavěla slabá polovica. Bohužel, celý úsek je charakterizován extrémním terénem: 2 tunely, 2 viadukty a 1 mostní objekt tvoří 96% délky obchvatu. I náklady na výstavbu jsou i na chorvatské poměry extrémní. Stavět se začalo v roku 2007, jenomže Hrvatske Ceste podcenili jak jsem již zmínil přípravní a projektantské práce a doposud vázne vyspořádání pozemků. I když jsou stavařské práce z větší části hotové. Hrvatske ceste před pár týdny informovali, že obchvat Omiše bude hotov v 12/2012, když se věci "některé" pohnou napřed. Spíše se ale rátá s rokem 2013, takže obchvat bude v novodobé historii Chorvatska patřit k těm, které se staví rekordně dlouho a pomalu 10 let, protože zas není znám plán další výstavby na další roky, jestli se to protáhne ...

Původně se měl obchvat dokončit v roce 2009, jenže část obyvatel protestovala proti trasování. Pak zas chyběla dokumentace - která stála navíc 4 mil. HRK. Dnes je dokonce 14 mil. HRK použito někde kde ani jít neměli ... naštěstí, v harmonogramu 2009-2012 vyčlenili Hrvatske Ceste větší balík peněz pro tyto práce a tak se výstavba mohla v roce 2011 značně pohnout vpřed. I když se stavělo aktivně i předtím - na probíjení tunelů. Kratší tunel Buzet je již hotov, ovšem na tunelu Omiš není ani 700m, tedy ani 1/2, co je právě pro špatné geologické studie. Denní tempo ražby je 1,5m, přičemž na tunelu Sv. Ilija /jiný projekt v tomto regionu) bylo tempo 15m denně.

Dalším problémem je, že tunel Omiš, který nakonec bude mít téměř 1.500m nemá únikovou rouru, přičemž jde o stavbu částečně hrazenou přes EIB a v EU je zvykem, že roury nad 1.000m jí mají. Problémy s pozemky dokonce přerostli i do sporů mezi městem a župou.

Omiš má cca. 16.000 obyvatel, se sousedním Dugi Rat ovšem celkem téměř 25.000 obyvatel, co radí toto město mezi větší centra a i mimo sezóny zde doprava denně kolabuje.

Hrvatske ceste uzavřeli se společností Dalekovod smlouvu v hodnotě 205,5 mil. HRK s DPH o:

*elektrifikace, osvětlení, dopravní značení v tunelu Sv. Ilija a na přístupových komunikacích Zagvozd-Baška Voda
*práce se zahajují 15.1.2012 a budou trvat 5 měs.
*součástí této zakázky je i vzduchotechnika v tunelu, dále kamerový systém a výstavba centra pro sledování provozu v něm

Tunel Sv. Ilija má délku 4,2 km.

od 15.1.2012 + 5 měsíců = 15.6.2012 - jako že by to otevřeli v tohle datum? Asi jenom moje fantazije ale bylo by to supr