Záhřebská župa a hlavní město Záhřeb mají ve fóre k Chorvatsku výsadní postavení. Je to z vícerých důvodů; jednak zpousta obyvatelů České republiky sem každý rok směruje (ne všichni jezdí k moři), ale je to i z důvodu neustávající výstavby a přestavby hlavních silnic a dokonce se připravuje i veliký "prsten" kolem hlavního města a kromě toho, v aglomeraci Záhřebu žije 1/4 všech obyvatel země.

Oficiální odkazy na tento region

Záhřebská župa
Záhřeb (formálně má status vlastní župy)

Počet obyvatel župy s hlavním městem: 1,1 mil.

Další města: Dugo Selo, Jastrebarsko, Velika Gorica, Vrbovec, Zaprešić atd.
Další obce: Bedenica, Brdovec, Dubrava, Gradec, Luka, Orle, Rakovec atd.

Poloha v rámci země

Od 13. června je provozu rekonstruovaná mýtnice Lučko a nová mýtnice Demerje

V sobotu 13. června byla u Záhřebu dána do provozu rekonstruovaná mýtnice Lučko a nově postavená mýtnice Demerje. Obě nové mýtnice na konci dálnic Split - Záhřeb a Rijeka - Záhřeb spolu tvoří jeden funkční celek, kde motoristé cestující ve směru od moře platí dálniční poplatek za projetý úsek dálnice.

Nová mýtnice Demerje se nachází tři kilometry před Lučkem ve směru od Karlovce a slouží nyní pouze pro bezhotovostní placení mýtného. Má celkem 10 pruhů, z nichž osm je vyhrazeno pro placení kartami (platební karty a SMART karty) a dva pruhy jsou vyhrazeny elektronickému systému placení (ENC - elektronička naplata cestarine). Přijímány jsou platební karty Maestro, MasterCard, Visa, Visa Electron, American Express, Diners a INA. Při placení prostřednictvím těchto karet není třeba zadávat kód PIN. Kdo zaplatí mýtné bezhotovostně na mýtnici Demerje, pokračuje po nové vozovce s dvěma jízdními pruhy a jedním odstavným o šířce 11,2 metru. Tato silnice vede paralelně s dálnicí a je od ní oddělena travnatým pásem. Kolem mýtnice Lučko pak projede bez zastavení teprve za ní se napojí na dálnici.

Ten, kdo chce platit dálniční poplatek v hotovosti, mine odbočku na Demerje a pokračuje dál po dálnici až na mýtnici Lučko, která je nyní vyhrazena pouze pro placení v hotovosti. Zde má k dispozici deset pruhů.

V opačném směru, tedy směrem k moři, se nic nemění. Tři pruhy zde slouží k vyjmutí karty z automatu.

Původní mýtnice Lučko měla kapacitu 2 325 vozidel za hodinu a v letních špičkách nestíhala, takže tu motoristé museli na zaplacení dálničního poplatku při návratu od moře stát v dlouhých kolonách. Díky nové mýtnici Demerje o kapacitě 9 400 vozidel za hodinu se zvýší celková propustnost téměř pětkrát. Nyní je celková kapacita obou mýtnic 11 150 vozidel za hodinu.

Počet bezhotovostních plateb mýtného stále roste. V roce 2007 činily 26 %, v loňském roce již 40 % na celkových platbách.

Zdroj: http://www.chorvatsko.cz

Hm, tak to je pěkně vidláckej systém. Místo toho, aby se zavedlo elektronické mýto s předplacenejma OBU nebo platba dopředu na SPZ na kterékoli benzínce/samooblužném kiosku, tak radši dělaj takovýhle opičárny. Nechápu.

Ještě jsem zapomněl dodat, no co se divim. Když jsem po nich chtěl informaci, kde můžu získat ten jejich Smart Card, tak se mi neráčili ani odpovědět. Dálnice maj pěkný, ale jinak je to totální buranov. Takže ta jejich nová elektronická mýtnice je tak na dvě věci...

Chorvatská vláda si zadala studii (ekonomická návratnost, vplyv na životní prostředí, náklady a výstavbu) na přestavbu dálničního obchvatu hlavního města Zagreb; přičemž plánuje přestavět jízdní pruhy a střední dělící pás tak, aby: *obchvat bude mít 4+4 jízdní pruhy (krajní pravé budou pouze pro nákladní auta s minimální povolenou rychlostí 80 km/h) a *betonový střední dělící pás (typ NJ2) a *povrch bude z CB (cemento-betonový) krytu.

Tato studie má být hotová do konce 2009. Jestli bude s pozitivními výsledky, pak se začne s přípravními prácemi a samotná přestavba by se mohla zahájit v r. 2012 a ukončit nejpozději v r. 2014. Počas výstavby se bude dělat za plného provozu - začne se středním dělícím pásem, co zafinancuje vláda a to ulehčí dopravu min pro jeden směr na 100% a jeden částečně na 40% (1 pruh a pomalejší rychlost).

Stavební firma bude mít za úkol plán přestavby tak, aby se provoz realizoval minimálně na 2 jízdní pruhy dle dovolenkářského proudu aut a taky bude stavební práce financovat přes PPP se stínovým mýtným, které bude až po úplné přestavbě plně hrazeno vládou (jakoby splátky za úvěr), přičemž se obchvat spoplatní pro nákladní dopravu; ostatní kategorie aut májí mít jízdu i nadále zadarmo.

Chorvatsko nebude realizovat rozšíření dálničního obchvatu kolem města Záhřeb. Vláda se rozhodla, že jižněji od něj se postaví nový dálniční okruh, který se v Programovém období 2009-2012 kompletně připraví a to vrátaně projektové dokumentace. Výstavba se pak bude realizovat v letech 2013-2015.

Plány současného a budoucího obchvatu Záhřebu jsou velmi dobře popsané na tomto odkazu: http://en.wikipedia.org/wiki/Zagreb_bypass .

Tato župa má vlastní web stránku k župním silnicím

http://www.zczz.hr/

Zde je vidět záměr dostavět dálniční okruh kolem Záhřebu.

Projekt "Nova obilaznica Zagreba" se připravuje v aktuální délce 106 km. Výstavba se zřejmě nezačne před rokem 2016, přičemž je předpoklad, že úsek od Sv. Helena dále na jih (směr Rijeka a Split) v roce 2015 v sezóně bude na hraně vyčerpání kapacit.

Z oficiálních materiálů vyplývá mj., že:

*Záhřeb je nejdůležitější a největší město v zemi
*Záhřeb se nachází uprostřed v rámci silniční infrastruktury a de facto se kolem něj nebo přes něj neustále jezdí všemi směrmi
*hlavní město je nejdůležitější železniční uzel země a proto se tu setkávají dopravní toky významem důležité pro celou zemi
*do hlavního města proudí denně množství příměstské a dálkové dopravy a již existuje i komplexní dopravní řešení problémů (ve vyšších souvislostech mezi silnicemi, železnicemi a MHD)
*kolem hl. města vznikají satelitní městečka a rozsáhlé průmyslné a logistické parky
*během letní sezóny se původní obchvat Záhřebu stává přes den těžko průjezdným a nestačí se tomu přispůsobovat ani větší mýtnice
*všechny hlavní silniční tahy blízko dálnic kolem hl. města jsou zatížené kamionovou dopravou ve snaze vyhnout se přetíženým úsecím, ovšem i tak se rozvíjí mimořádně dynamicky celá oblast kolem těchto silnic
*doposud nepomohli žádné částkové řešení

Závěr materiálů je, že aktuální obchvat Záhřebu nepostačuje celkovému rozvoji celé osi a není ani vhodné jeho rozšíření, protože je obzvlášť komplikovaná taková přestavba, při které neexistuje jakákoliv náhrada a Chorvatsko si nemůže takovou přestavbu dovolit i z důvodu odkázanosti na turistický ruch, který by zde byl paralyzován.

Celkově se studie zaměřili na:
*síť dálnic v okolí Záhřebu
*síť státních silnic
*připojení města na hlavní silnice a dálnice
*železniční síť a její uzly
*ostatní dopravní systémy (lodní doprava, letiště, MHD atd.)

Podle mě je nový obchvat Záhřebu momentálně zbytečná stavba. Stávající obchvat má výborné dopravní umístění a vede prakticky na hranicích Záhřebu. Nový obchvat navíc bude pro motoristy (především ve směru A4 - A1) celkem velká zajížďka.

Místo toho bych raději rozšířil stávající obchvat Záhřebu (A3 v úseku Jankomir - Ivanja Reka), a to klidně i na 2x4 v celém úseku. Ale jak píše Diaľničiar, Chorvati už tuto možnost zamítli, snad to tak bude lepší (ikdyž pochybuju)

Nový obchvat Záhřebu nebude sloužit pro motoristy dálnic A4 a A1. To je základní omyl. Nová severní spojka je nevyhnutná, protože o ní se mluví již od roku 1996. A nová jižní spojka je pouze výsledkem asi 14 letého jednání o řešení dálnice A3 (která podstatnou část obchvatu řeší), která se měla pouze rozšířit, ale je více důvodů, proč to neudělat a proč je lepší postavit novou jižní spojku.

Dálnice, které Chorvatsko staví sloužily dlouho pro turisty, ale kolem Záhřebu to není pro turisty. Na jaře se tam stane nehoda a kolony dosahují 15-20 km; tedy je to standardní tranzitní tepna a bohužel, ale přes Záhřeb neexistují normální hlavní tahy, jaké známe z jiných metropolí. Ano, současný obchvat má ideální polohu, ale nový obchvat má řešit především:

*tranzit mezi Srbskem a Slovinskem a tyto vozidla naopak nebudou jezdit po A3
*tranzit mezi Maďarskem a Bosnou a Hercegovinou; rovněž se vyhnou přeplněné A3
*satelitní městečka na jih od Záhřebu a rozsáhlé průmyslové zóny

Tím, že Chorvaté dostavěli dálnice poměrně rychle (to tempo trvalo přesně 15 let) a opravdu se dá dnes přímo dostat do Záhřebu ze všech stran po dálnici, ovšem samotný Záhřeb se tomu nepřispůsobil, to způsobuje aktuální problémy.

Kapacity nejsou ještě vyčerpány. I když se může jevit, že to tak je. Kapacitně nezvládají nápor turistů ani rakouské, německé, francouzské a italské dálnice. Na takovou zátěž nejsou stavěné. O skutečném vyčerpání se bude mluvit tehdy, když mimo sezóny projede dálnicí A3 kolem Záhřebu 70 tis. aut za 24/h. Nyní je to pořád do 50 tis. aut, i když i to je již považováno za problematický stav a jsou jisté časy, kdy se to blíží k 55 tis. Nejhorší je, když se tu třeba staví (opravuje vozovka).

I z toho důvodu se odborníci shodli na faktu, že rozšíření A3 je možné až tehdy, když bude reálná použitelná náhrada, tedy nová komunikace.

Aktuálně se řeší pouze: cena (zde budou vyšší náklady i na chorvatské poměry) a to, který obchvat se pak zpoplatní.

Aktuální mapka HAC-u znázorňuje poněkud jiný tvar onoho "prstence", na západě se protahuje, severní část odpadá

Město Záhřeb začíná omezovat investice do rekonstrukcí ulic, silnic a veřejné dopravy. Důvodem je snížená schopnost refinancovat stávající úvěry města. Zároveň bylo oznámeno, že agentura Standard and Poor´s snížila výhled města Záhřebu ze stupně stabilní na negativní při zachování ratingového stupně BB+.

Dne 7.11. se zprovoznila sekce rychlostní silnice D31 v délce 5,5 km (parametr 1/2 profil dálnice). Jde o východní obchvat Velika Gorica a propojilo se tak letiště Záhřeb s Velika Gorica na dálnici A3, obchvat Záhřebu.

Připravuje se: Projektové práce na novém obchvatu města Záhřebu: Luka (A2 Zagreb-Macelj) - Gradna (A3 Bregana-Zagreb) - Horvati (A1 Zagreb-Ploče) - Mraclin (A11 Zagreb-Sisak) - Ivanić Grad (A3) Zelina (A4 Zagreb-Goričan). To je tedy i již trasa obchvatu.

Jak to bude se zpoplatněním toho nového obchvatu Záhřebu pro OA? Mluvilo se svého času o tom, že obchvat bude vlastně řešením pro mýtnici Lučko, protože dovolenkový tranzit by projel mýtnicí hned na hranici a zaplatil by až na výjezdu někde u moře. Lučko a Demerje by tím sloužili pro cestu do Záhřeba.

Jenomže třeba A2 má jiného koncesionáře, takže by to chtělo i dohodu mezi firmami o rozúčtování.

Pokud si pamatuju dobre tak se stavajici obchvat vedeny po A3 mel rozsirit na 3+3. Jak tak koukam dost veci bude asi jinak. Ale napad by to spatny nebyl, vzit si na hranici listek a zaplatit az u more.

Ano, hodně věcí bude jinak. Možná i proto, že zde žije na 25% obyvatelstva a je na čase podpořit dopravně i Záhřeb zcela novou stavbou. Rozšiřovat se bude A1 po Karlovac.

Probíhá renovace dálnice kolem Záhřebu a stejně tak i krátké úseky na Karlovac. Výměna AB povrchu zrovna přes letní sezonu, to se tedy (ne)povedlo. Naštěstí se to snaží eliminovat.

Kolona vozidel na mýtnici Lučko dosáhla v sobotu "pouze" 7 km. Bohužel, držela se ještě v podvečerních hodinách na 4 km. Místní pravidlo říká, že 1 km = 10 minut. Nedokonalost je znovu v řidičích, kdy se rozšiřují jízdní pruhy tím, jak se přidávají nové, některé karavany se snaží najet do nového pruhu, čímž ale v reálu blokují 2, takže pak nárazově a zcela zbytečně je nevyužitý prostor pro 5-6 vozidel, samozřejmě, že nechybí, ovšem provoz se 200m před budkama najednou rozbíhá na všechny budky najednou. V sobotu i speciální pruhy pro ENC a platbu kartou byla s kolonou 0,5 km. Díky faktu, že se zrychlil výběr a platba díky urychlení modernizace výběru, tak se většinu dne drží max 4 km kolona (v kritickou sobotu), čímž se dá bez problémů dostat na ten expresní výběr bez zdržení a tam s minimálním zdržením.

Zmodernizována křižovatka Ivanja Reka na dálnici u uzlu Záhřeb-Východ.

*do provozu se dostala 13.8.2014
*náklady: 135 mil. HRK (100 mil. HRK dala IKEA)
*všechno se opravilo: inženýrské sítě, posunulo se mýto a přistavěla se vozovka i se silnicí

Rychlostní silnice Zabok - Marija Bistrica (Popovec)

TRASA

*jde o severní oblast kolem města Záhřeb od dálnice A2 směrem na A4, severně od města Záhřeb, celková délka: 59,1 km
*ministr dopravy tam zahájil II. etapu výstavby (od Andraševca do Bedekovčine) v délce 5,3 km v nákladech 79 mil. HRK bez DPH, zprovoznění bude v roce 2016
*staví se na 1/2 profil s přípravními prácemi na rozšíření na plný profil
*investor: Hrvatske Ceste


Oficiální odkaz k výstavbě II. etapy: http://mppi.hr/default.aspx?id=16226
Noviny: http://www.poslovni.hr/hrvatska/zapocel ... ca-281399#
Jeden ze zhotovitelů (obrázky): http://www.viadukt.hr/brza-cesta-popove ... rica-zabok

Jedna z vůbec největších prací, které jsou již i u konce je realizace nové rychlostní silnice (1/2 profil dálnice) Popovec - Marija Bistrica - Zabok, která se samozřejmě realizuje na etapy. Nachází se v Krapinsko-Zagorské župě, tedy de facto to bude takové zokruhovaní severní strany od Zagrebu. Paralelní silnice je již přeplněná a nevyhovuje svými parametrami pro další provoz.

Několik fotografií s aktuálním stavem je pak zde:

http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=2822
http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=2823
http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=2824
http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=2825
http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=2826 (na konci i historie do minulých let)
http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=2847
http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=2848

Část Andraševec – Mokrice v délce 5,2 km je již v provozu. Premiér zároveň oznámil, že ostatní úseky se ještě stavebně urychlí, co má souvis se zajištěním zdrojů na výstavbu, viz předchozí příspěvek. Tento úsek se budoval od roku 2012. Více: http://www.zagorje.com/clanak/vijesti/p ... a-u-promet

Nový dálniční okruh (prstenec) prozatím není nikde formálně uveden. Nemá žádnou plánovanou trasu a tudíž prozatím není součástí chorvatské dálniční sítě. Na doplnění severní spojnice se staví výše zmíněná rychlostní silnice. A na nejvytíženějším úseku A1 po Karlovac se plánuje rozšiřovat na 2x3 jízdní pruhy, co ale stojí na nedostatku peněz; ostatně jak všude ve světě. Ani v tomto ani v minulém 4-letém plánu se na připravách nového 3/4 okruhu neinvestovalo tolik jaký byl plán a není zde reální předpoklad zahájení prací do roku 2020 na žádné části. Trasa zde zmíněná je přibližná, ale i nadále bez zařazení do národní sítě dálnic.

Ministr dopravy navštívil město Zaprešić (cca. 25 000 obyv.), kde si prohlédl výstavbu státní silnice DC225, Zaprešić - Prigorja Brdovečkog v nákladech 70 mil. HRK. Výstavba sa realizuje ve 2 etapách.

Zdroj: http://mppi.hr/default.aspx?id=29327