Jak se čas vyvíjí, tak si dovolím založit i další typ dopravy a tou je námořní doprava. Ostatně pro provoz vozidel a cestujících pro silniční dopravu je to celkem důležitý typ dopravy.

Prozatím se omezím na největšího přepravce, kterým je Jadrolinija, ale budou zde postupně všechny témy k přístavům, přepravcům atd.

Jadrolinija

http://www.jadrolinija.hr/

Obnova flotily Jadrolinija za téměř 300 mil. € postupně do roku 2027: viewtopic.php?p=117143#p117143 .

Nebudu sem přesouvat příspěvky z jiných vláken. Budu na další postupně odkazovat.

Nepochybně důležitým zdrojem informací ohledně lodní dopravy je následující odkaz: http://chorvatsko.cz/lodni/index.html .

Do námořní dopravy, především pak do přístavů investovalo Chorvatsko v letech 2004 - 2014 více jak 1 mld. € a tyto investice pokračují i nadále. Výstavba nových kotvišť, modernizace a upgrade stávajících, jejich rozšiřování, prohlubování a realizace nových marin včetně investic do nových lodí běží i nadále v rozsahu řádu stovek mil. € napříč celým Jadranem. Námořní a lodní doprava je vůbec celkem co se týče investicí hned za silničními stavbami. Až nyní vstupem Chorvatska do EU se k tomu pomalu přibližují investice do zanedbaných železnic.

Dne 22.2.2021 jsem i do názvu tématu vsunul "lodní" a tady je základní mapa již dřívějška: viewtopic.php?p=134361#p134361 . Je to proto, že v Osijeku se připravuje investice ve výši 400 mil. € do výstavby říčního přístavu a lze již vnímat, že se jednotlivé typy dopr. infr. prolínají a bude využita poloha státu na maximum.

Je položen základní kámen na výstavbě nového přístavního terminálu Gaženica ve městě Zadar. Jeho rozloha (samotné budovy terminálu) bude téměř 25.000m2, náklady na výstavbu jsou 25 mil. € bez DPH a dílo bude hotové v roce 2018.

Přístav Gaženica jde tedy po několika etapách do té závěreční. Doposud stál 140 mil. €, celkem tedy vyjde po dokončení na 180 mil. €.

Pro mezinárodní provoz je určených 6 přístavů:

Rijeka
Zadar
Šibenik
Split
Ploče
Dubrovnik

Všechny se postupně vylepšují. A i samotné přístavy se postupně napájejí na páteřní silniční a někde i železniční síť.

Rijeka

http://www.portauthority.hr/
http://www.lukarijeka.hr/

Realizuje se zde tzv. Rijeka Gateway Project, což je dosavadní investice v hodnotě 190 mil. € běžící od roku 2003, kdy se to schválilo na vládní úrovni. Hlavní finanční partneři jsou světové investiční banky.

Samotný přístav se vnímá přes 3 díly:

1. díl je rekonstrukce a modernizace původního přístavu
- obnáší jak obnovu infrastruktury na západní straně přístavu, tak na Zahřébském terminálovém přístavisku
- nákup těžkých jeřábů a další elektroniky

2. díl značí rozvoj kolem přístavu v návaznosti na město

3. díl značí napojení přístavu na páteřní dopravní síť
- to obsahuje jižní obchvat Rijeky a spojovací silnici ve vyšším vztahu na dálnici Zagreb - Macelj a na most na Krk a odstranění bodových závad na těchto trasách

Celkové investice činili 190 mil. € na první 2 dílky. Z toho 158 mil. € poskytla Světová banka a 32 mil. € domácí státní zdroje. Cílem realizace celého projektu je větší rozvinutí jak nákladní tak osobní dopravy v Rijece. V přístavu se budou dát realizovat i nové PPP operace v rámci přístavních činností. V okolí přístavu se uvolnilo po starých budovách celkem 17 ha pozemků.

Kontejnerovou dopravu řidí společnost Jadranska vrata koncesionářským způsobem, který spadá pod International Container Terminal Services Inc: http://www.ictsi.hr/index.php/en/ .

Co se týká 3. dílku, tak je zde třeba projekt silnice, která spojí přístav s obchvatem: viewtopic.php?p=133186#p133186 . Ještě není, ale plán tady je. Na dálnici Záhřeb - Macelj se vyvíjí tlak na výstavbu 2. tubusu tunelu Krapina a celkově je snaha dotáhnout A7 dál na jih. Zlepšilo se již napojení na most Krk.

Návaznost, propojenost se silniční a dálniční dopravou je tedy přímá a jedno potřebuje druhé pro co nejlepší využití.

Zadar

http://www.port-authority-zadar.hr/
http://www.luka-zadar.hr/

Nachází se zde Zadar - Grad, tedy osobní přístav. Definuje se jako osobně-trajektový přístav. Tato část se již dle názvu se nachází v samotném centru města Zadar a má na délku asi 900 metrů. Prochází nim cca. 2,7 mil. lidí a 350.000 vozidel ročně s konstantním každoročním 8% nárůstem. Trajektová část zajišťuje provoz a spojení s ostrovami, ale také mezinárodní spoje a také tzv. mega cruiseri.

Nákladní část přístavu je v Gaženici. Z hlediska nákladu se zde přepravuje hlavně tekutý obsah a to až cca. 70%.

V roce 2007 se podepsala dohoda, která zajistila celkové investice ve výšce 220 mil. € (KfW 120 mil. €, EIB 100 mil. €) se státní zárukou. Tím se financuje rozvoj nového trajektového přístavu Gaženica, přičemž ten původní se tam přesune, takže Zadar získá prostor ve městě. Práce se rozdělili na vícero etap z nichž běží již ta poslední: viewtopic.php?p=134135#p134135 . Nový přístav je 3,5 km jižně od původního ve městě. Původní plán byl dokončit přístav v roce 2014, ale projekt je zpomalen pro krizi. Každopádně se již dobuduje.

Realizuje se vícero terminálů: pro ostrovy, pro lokální a mezinárodní dopravu. Samozřejmě nový přístav se napojí silnicí Gaženica - Biogradska, kruhovými objezdy, budou vybudovány nové přístavní silnice atd. Zadar je napojený na dálnici A1 a tedy na evropskou dálniční síť.

Nový přístav bude mít celkovou délku asi 3.000 metrů, na rozloze 250.000 m2 a nejhlubší místo bude mít až 13 metrů, takže zde budou moct přistávat i ty největší lodě v rámci okružních plaveb po světě.

Tímto vším má celý Zadar s okolím vyřešenou námořní dopravu.

Jadrolinija postupně obnovuje svojí flotilu. Na základě vyhlášeného tendru se nakonec vynaloží na obnovu lodí 281 mil. €. Celkem se získá 26 nových lodí, do důchodu se pošle 32. Celková kapacita se zvedne z 28.020 na 31.377 cestujících a z 3.924 na 4.710 vozidel, i když počet lodí klesne z 50 na 44. To souvisí i s plánovaným dalším uvolňováním dopravních licencí. Ročně má Jadrolinija přepravit na 11 mil. cestujících. Prozatím za prvních 7 měsíců přepravila cca. 6 mil. cestujícíchm a 1,5 mil. vozidel, přičemž v období 6. a 7. měsíce to činí 3 mil. lidí a 0,8 mil. vozidel. Obrat roste asi o 3%.

Zdroj: http://www.slobodnadalmacija.hr/dalmaci ... u-mirovinu

Než přistoupím k popisu dalších přístavů z těch nejdůležitějších, tak nyní popíšu stav vnitřní lodní dopravy. Abych nezapomněl, později samozřejmě při rozcestníku na hlavní přístavy budou přímé odkazy na rozepsání těch přístavů. Předpokládám, že časem se vyformuje i úvodní příspěvek. Cílem je nejen odprezentovat vztah námořní a lodní dopravy ve vztahu k silniční, ale i ty investice, které tam směrují. A je to opravdu ve vztahu k silniční a dálniční, protože ta železniční v Chorvatsku moc rozvinutá není, což je ostatně důvod investicí v posledních letech.

Lodní doprava ve vnitrozemí je již dle geografie jen na severu země a to od Záhřebu po Srbsko. Hlavní řeky jsou Dráva a Sáva. Zde je mapa:

V návaznosti přístavů je zřejmé, proč se tedy třeba staví dálnice A11 Záhřeb - Sisak. Je tam osobní přístav a je tam třeba i rafinerie (i když je v problémech a stát jí prodlužuje řadu let život). Dálnice A3 kopíruje návaznost řeky a i Osijek napojený dálnicí A5 na dálnici A3 vytváří ucelenou propojenost osobních přístavů přes dálnice. I když na druhou stranu je to i silná konkurence pro přepravu nákladu, ale to i pro slabší investice do vnitřní lodní dopravy a stav kanálů. Jeden z top projektů je budoucí propojení jak je naznačeno, ale to je momentálně v rovině snů.

Šibenik

http://lukasibenik.hr/
http://www.portauthority-sibenik.hr/

Jedná se sice o menší, ale stále významní přístav stejně jako ostatní hlavní v Chorvatsku. Má celkem 3 mola o délce 230-450m s hloubkou moře od 5 do 10m. Slouží jak pro nákladní tak pro cestovní účely, disponuje i sklady a veškerým železničním, silničním a energetickým zázemím včetně již elektronických služeb.

Na vylepšení přístavu je vypracován projekt s celkovými náklady 150 mil. HRK (20 mil. €). Záměr schválila vláda v roce 2004, první projekt je z roku 2008, v roce 2014 byla prezentace pro koncesionáře. Zde je k tomu více informací: http://www.portauthority-sibenik.hr/hrv ... /index.asp . Doteď se v podstatě nedala tato investice provést pro blízkou vzdálenost jiných a větších přístavů, ale ve spojení se zahušťováním lodní dopravy to již půjde.

Město Šibenik počítá s novým parkovištěm pro 400 vozů, nové autobusové nástupiště. Stejně jako jinde i přístav v Šibeniku je blízko centra města, jen asi 500m. Nový přístav by poskytl kvalitnější služby, které již dnes není kde budovat. Nové molo i se službama kolem je zaměřeno na obrovské zaoceánské lodě.

Zde pak další informace: http://m.sibenik.in/sibenik/na-gatu-vru ... 56787.html .

Split

http://www.lukasplit.hr/
http://portsplit.com/

Přístav ve městě Split se neustále modernizuje a vylepšuje. Jak nákladní terminály, tak osobní přístav. Jen nedávno se prodloužilo molo a neustále se plánují další investice. Přístavem prošlo v roce 2012 na 4,5 mil. cestujících a 650.000 vozidel. Samotné město Split je napojeno na mezinárodní železniční síť, dálniční síť, na kvalitní silniční síť, v dosahu je několik letišť. Samo o sobě se jedná o 2. největší město v zemi. Neustále probíhá rekonstrukce původní přístavní infrastruktury, modernizace technického vybavení, výstavba nových vlnolamů atd. Současná investice, která běží již 3. rokem dosahuje náklady cca. 24 mil. € a je zaměřená právě do samotných mol a vlnolamů. Vzhledem k faktu, že přístav má předpoklady pro další růst se plánují i další investice. Poslední období se preferuje rozvoj cestovního ruchu a města Split, takže se více investuje do osobního přístavu. Díky této poslední investici mohou ve Splitu přistávat i ty největší zaoceánské lodě s více jak 4.000 pasažérmi.

Ploče

http://www.luka-ploce.hr/hr/
http://www.ppa.hr/

Přístav Ploče je na rozdíl od severně položeného Splitu zaměřen především na nákladní část. Má již rovněž napojení na mezinárodní železniční šíť (díky napojení na Bosnu a Hercegovinu, která z toho těží), již ale i napojení na mezinárodní dálniční síť díky rozvoji dálniční sítě v Chorvatsku. Ploče je koncová destinace evropského dopravního koridoru Vc, takže se staví i dálniční spojení přes Bosnu (ostatně o vlivu proč se budují tzv. koridory, kde je více dopravních cest najednou se dá dočíst tady: viewtopic.php?f=121&t=5343 (a proč pak někde není ani dálnice ani železnice, ale někde je vše vedle sebe), což je vnímání v souvislostech).

Od dobudování dálničního přivaděče od dálnice A1 po město Ploče se staví i napojení samotného přístaviska po ten přivaděč, co tedy na rozdíl od Rijeky se již i staví. Více k tomu zde: viewtopic.php?p=116074#p116074 . Je nutno podotknout, že jižněji již není přístav, který by disponoval železničním/dálničním napojením, protože Dubrovník nic z toho nemá, a i proto je Ploče mezinárodní nákladní přístav. V roce 2014 prošlo přístavem 2,7 mil. t nákladu, v roce 2015 již 2,83 mil. t, což je meziročně o +5% více. Nejvíce se na tom podílí tzv. tekutý náklad (+37%). Prudce vzrostl i terminál s kontejnery a to z 16.948 na 20.764 (+18%), čemu nepochybně napomáhá napojení na dálniční síť v Chorvatsku a vzrůstající tendence výstavby dálnice napříč Bosnou. Celkově v roce 2015 prošlo přístavem v Ploče na 379 nákladních lodí, kteřé byli komplexně odbavené.

Připravují se anebo běží obrovské investice napříč přístavem od zkapacitnění překladiště přes nové jeřáby, lepší vnitřní infrastrukturu, delší mola v řádu stovek mil. HRK. Zároveň se mají vylepšit jak kryté tak nekryté skladové prostory. Celkem běží 5 projektů za 550 mil. HRK (73 mil. €) na 230 hektarech plochy. Doposud se z částky proinvestovalo asi 20%. Mezičasem se ale rozhodlo o dalších investicích a tak dosáhnou celkem až 91 mil. €. Na financování se podílejí: Světová banka, EBRD a vláda.

Celková roční kapacita manipulace s nákladem všech druhů se odhaduje na 5 mil. t, na úložní prostor pak na 600 tisíc t. Celkem je zde 7 mol s ponorem až do 14m, přičemž se sem vejdou i lodě typu Panamax (obrovské kontejnerové lodě).

Pod přístav Ploče patří ještě i říční přístav Metković, který se specializuje na překládku cementu a stavebních materiálů. Ten se nachází na řece Neretva.

Jinak samotné město Ploče působí spíš jako socialistické sídliště (ovšem to i několik měst Francie). Všude kam oko dohlédne jsou staré obytné domy a typická architektura veřejných prostranstev a přístavní infrastruktura.

Dubrovnik

http://www.portdubrovnik.hr/

Nejjižnější hlavní přístavní město v Chorvatsku. Vzhledem k faktu historických památek (hradební systém dokonce zapsán v UNESCO), ale i dopravní nedostupností (neexistence železničního napojení, neexistence dálničního napojení, dokonce územní odřezanost od ostatních částí Chorvatska, což se změní až s realizací projektu mostu Pelješac) se zde rozvíjí hlavně a především osobní přístav. I když územně se jedná o Dubrovnicko-neretvanskou župu a do té spadá i nákladní přístav v Ploče. Paradoxně je župa po zemi rozdělená územím Bosny a Hercegoviny. A vzhledem k tomu, že nejbližší velký osobní přístav je až ve Splitu, tak to má o to větší váhu. Přistávají zde ty největší zaoceánské lodě, kterých počet z roka na rok stoupá. Tady je o tom třeba taková komplexnější informace: viewtopic.php?p=131939#p131939 .

Přístav v Dubrovniku se vylepšuje řadu let. Do objektů kolem a nového mola, které umožňuje přistání větším lodím pro větší hloubku a větší délku mola. V roce 2011 se otevřelo nové 230m dlouho molo, které to zvládá. Investice činila 60 mil. HRK (8 mil. €) a podílejí se na tom EBRD a vláda. V letech 2013 a 2014 se investovalo dalších 34 mil. € na další molo v délce 400m. Přístav se zaměřuje již jen jako kotviště luxusních jachet a přístaviště pro obrovské cruisery.

Faktem ale bohužel je, že i navzdory těmto těžiskovým investicím (do minulosti jich bylo více) je celkové umístnění přístavu a samotné přistávání lodí někdy chaotické. Chybí sjednocení svážení turistů novým autobusovým nástupištěm, chybí parkovací zóny, zásobovací prostory. Již řadu let je apel na výstavbu nového přístaviště za stovky mil. HRK, ale doteď se nenašel nikdo kdo by do toho šel sám. Vláda to podpořit odmítá a město Dubrovnik se zdráhá jít do takového PPP z obav vývoje turizmu by jakákoliv změna mohla dostat město na pokraj bankrotu. Uvažuje se i o realizaci dalšího developerského projektu u nového přístavu, například obřího nákupního centra co by vzhledem k návštěvníkům z lodí mělo možnost doplnit investici do přístavu. To ale naráží na představu o ochraně ŽP a již i nyní se domácí obyvatelstvo bouří proti tak velikému náporu turistů z lodí. V každém případě se ale řeší alespoň lepší dopravní obslužnost přístavu.

Studie k modernizaci přístavu z hlediska lepší dopravní obslužnosti a návaznosti na město: http://www.portdubrovnik.hr/assets/pp_s ... a_gruz.pdf (z roku 2014).

Ten slavný most, pod kterým je i přístav se jmenuje Most dr. Franja Tuđmana (délka přes 500m) a byl postaven v letech 1998 - 2002 v celkových nákladech 252 mil. HRK (nyní asi 34 mil. €). Zkrátil cestování autem o cca. 10 km kolem zátoky, časově o asi 15 minut.

Tak tím jsem přibližně shrnul to nejdůležitější co se týká mezinárodních přístavů z ekonomického přínosu. Je to spíše taková opisní téma, ale ještě by se dalo mluvit i o přístavu v Pule na Istrii, ale ten má již jen status důležitého pro Chorvatsko nikoliv ze světového hlediska. Ale to samozřejmě není všechno, protože v Chorvatsku jsou další přístavy určené i pro trajektové linky, což jsou investice, které běží řadu let, desítky let a ještě stále běží další a směrují tam obrovské částky peněz. Ono to je takhle tu pár mil. HRK tam dalších pár mil. HRK, ale společně to pak jde do dalších obřích částek. K tomu ještě dle času napíšu několik příspěvků. Z pohledu investicí do námořní dopravy tam směruje 2. nejvyšší částka po silniční. Na dálniční síť (bez rychlostních silnic v rámci státních silnic, bez obchvatů a přivaděčů) byla vynaložená asi 4x vyšší částka než na námořní infrastrukturu. Jenomže s tím rozdílem, že když na dálnice šla částka 4x větší, tak nyní je to v útlumu, kdežto jen do těch hlavních přístavů se investuje další 0,5 mld. €, což jsou investice během +5 let v hodnotě asi 1/3 těch co se již provedli. Mohl bych věnovat další čas na podrobnější rozepsání jednotlivých prací po celém Jadranu, ale nebudu to již provádět. Rozhodně ale investice do nových přístavů jsou citelné stejně jako investice do silniční infrastruktury. Ostatně bez námořní dopravy a přístavů by se nedala zajistit dopravní oblužnost země a to nejsou jen ostrovy, ale i celkový deficit jednotlivých druhů dopravy: celá desetiletí neměl jih země dálnici ani kapacitní komunikaci až nyní má dálnici, ale ta i tak nejde až na samotný jih. Železnice sice v Chorvatsku jsou, ale rovněž nesměrují až na samotný jih a dokonce ani není propojení od Splitu dál na jih, není propojení z Rijeky na Istriu a hlavní tratě jsou zastaralé, což se začíná měnit až se vstupem země do EU. Je mnoho zemí třeba v Africe, které jsou i 10x větší a mají nanejvýš 2 přístavy z mezinárodního pohledu a to Chorvatsko jich má hned 6, takže to je další dopravní aspekt pro využití (dálniční) dopravní sítě.

Třeba nejlukrativnější dopravní společnost v Chorvatsku vůbec není dálničního typu, ale je to tzv. Marína: Adriatic Croatia International club: http://www.aci-marinas.com/ , která má přes 2 desítky přístavů pro jachty napříč celým Jadranem. Ta třeba investovala v posledním období i 30 mil. HRK na 22. přístav pro jachty a to v Dubrovníku se 450 kotvišti. Samotná společnost ACI ani tak nevydělává nějaké obrovské částky, ale v případě jejího prodeje by se mluvilo o obrovském nehnutelném majetku.

Největší dopravní společností je Jadrolinija jak jsem již napsal. Tato společnost je jistá forma veřejného dopravce, který má v letní sezoně reální výdělky. Zápasila ale do minulosti s přezaměstnaností, se zastaralým know-how v provozu atd. a na to, aby přežila jí musela vláda nenápadně chránit co nejtuhšími pravidly pro liberalizaci dopravy, co se ale již mění. To ale souvisí i se vstupem země do Chorvatska. To nejhorší má Jadrolinija za sebou: ještě od 90. tých let až do 2010 dlužila mnoha přístavům dohromady v řádech desítky mil. HRK. Mnoho z těchto sporů skončilo až u soudů. Uvažuje se o privatizaci a to už 10 let, ale prozatím se nenašla politická vůle a ani se neví jaký model by se měl uplatnit. Hospodářská situace společnosti se změnila v uplynulých letech. Za rok 2015 byl zisk společnosti 8,3 mil. HRK (+29% oproti roku 2014). Před 10 lety byl zisk poloviční na úrovni 40%. Celkové tržby za rok 2015 jsou na úrovni 847 mil. HRK, za přepravu na trajektových linkách v sezoně to činilo 250 mil. HRK. Úvěry dosáhli hodnotu 294 mil. HRK a v roce 2015 si společnost nevzala žádný nový úvěr. Těmto výsledkům dopomohla vydatná letní sezona.

Teď několik investicí, které ještě běží anebo se realizovali do minulosti v rámci menších přístavů:

Trogir - Solin, v roce 2015 zde ministr dopravy odsouhlasil vládní dotaci 3 mil. HRK. Celkové náklady na nový trajektový přístav budou 19 mil. HRK. Nový přístav bude mít operativní délku mola 55m, prostor 3.500 m2 na nakládku/vykládku a současná hloubka 2m se zvětší na 4,5m. To je třeba taková větší investice, na kterou ale Trogir čeká 50 let. Na druhou stranu těd Trogir dostává i silniční most, který odbřemění historické centrum, informace jsou zde a ve vláknu opakovaně: viewtopic.php?p=99603#p99603 .

ovšem ještě v roce 2014 proběhla informace, že v rámci Splitsko-dalmatské župy se proinvestuje 178 mil. HRK na 15 přístavů; Makarska, Jelsa, Hvar atd.

v rámci Primorsko-goranské župy se ročně investovalo před 3 lety po 30 mil. HRK, od letošního roku to je 60 mil. HRK do přístavů; třeba do Valbiska, Lopar, Opatija (tady je i podpora vlády) a třeba jen přístav Opatija je projekt rozvržen do mnoha fází za 2 desítky mil. €: http://www.opatija.hr/files/file/novost ... A-2015.pdf

a třeba přístav v Loparu (ostrov Rab) se dočkává investicí, které ho udělají bezpečným i počas bouří (což je častý problém, kdy trajekty třeba v daných přístavech ani nepřistanou), na lince Lopar - Valbiska jezdí nový moderní trajekt Krk (kapacita 616 cestujících, 145 vozidel, má téměř 100m), takže třeba přístavní molo se v Loparu prodlužuje ze 43 na 95m a stálo to téměř 9 mil. HRK

je mnoho ostrovů a dalších městeček, kde se již investovalo.. tyto investice směrují nejen z ministerstva dopravy, ale i turizmu a dalších v rámci regionálního rozvoje

Přepravenost na lodních linkách za rok 2016:

*týká se to trajektových, lodních a rychlých lodních linek
*celkem bylo přepraveno 13 054 569 cestujících (+4,4%) a 3 102 264 vozidel (+3,6%)
*v provozu bylo 25 pravidelných lokálních trajektových linek mezi pevninou a ostrovy i ostrovy navzájem; převezly celkem 10,2 milionu cestujících a 3,1 milionu vozidel
*nejfrekventovanější trajektovou linkou se loni stala s velkým náskokem linka Split - Supetar na ostrově Brači; přepravila 1,881 milionu cestujících
*druhou nejpoužívanější linkou je trajektová linka Valbiska - Merag z ostrova Krku na Cres; přepravila 1,068 milionu
*počet přepravených vozidel je nejvyšší na: linka Valbiska - Merag z ostrova Krku na Cres (426 tisíc), za ní následuje linka linka Split - Supetar na Brači (361 tisíc) a třetí místo obsadila Stinica - Mišnjak na Rábu (320 tisíc)
*rychlé lodní linky - katamarány převezly celkem 1,144 milionu cestujích; prvenství mezi 15 rychlými lodními linkami patří lince Split - Hvar - Prigradica - Korčula (291 tisíc), kterou provozuje společnost Jadrolinija
*klasické lodní linky v loňském roce převezly 1,673 milionu cestujících; 2 hlavní provozuje Jadrolinija
*největším chorvatským přepravcem ve veřejné lodní dopravě je státní společnost Jadrolinija, která se na počtu převezených cestujících podílí 86%, následují Rapska plovidba (6,2 procenta), KTD Bilan (1,6 procenta), G&V Line Iadera (1,3 procenta) a Kapetan Luka (0,9 procent)

Podrobná statistika: http://www.agencija-zolpp.hr/Portals/12 ... a_2016.pdf

Je to důležité znát, protože dle toho se dá odhadnout význam i z hlediska silničních uzlů a případné přeplněnosti těchto míst.

Jadrolinija již funguje v letním provozu. Postupně až do 9.6. se přidají i její katamarány. Na hlavní linky se dostávají největší lodě, celkem pak 50. Společnost zaznamenala v roce 2016 rekordní provoz a letní měsíce tvoří polovinu jejího provozu. Denně je připravená zvládat 600 cest a přepravit 600.000 cestujících za týden, přičemž provoz na hlavních linkách se plánuje provozovat 24h. Mezinárodní linky jsou v provozu od poloviny května do Itálie a Černé Hory. Společnost zavedla sezónni tarifu, což je přirážka 20% oproti mimosezónních měsíců; neplatí pro ostrovany. Společnost vylepšila svůj online prodej: http://www.jadrolinija.hr/ , aby tak snížila nával ve svých kancelářích a spolupracujících agenturách.

Dubrovnik byl vyhlášen nejlepším místem pro návštěvu z velké výletné lodi. Na druhou stranu negativum je poškozování ŽP a památek; společně s Benátkami v tomto kralují. Pro rok 2017 je tady plánovaných 577 obřích výletních lodí, ze kterých tady může vystoupit 760.000 návštěvníků. Ještě v roce 2016 sem připlávalo 529 lodí, v roce 2015 pak 475, v roce 2014 jen 463, takže během 3 let je to nárůst o 1/4 ... Dubrovnik limituje denní návštěvnost z lodí na 8.000.

Jachtaři mají k dispozici novou marinu v letovisku Novi Vinodolski

http://www.chorvatsko.cz/aktual/170802- ... olski.html

*u Rijeky, investice za 80 mil. HRK
*více informací na odkazu

Na margo obnovy flotily lodí Jadrolinija za cca. 300 mil. €, viz úvodní příspěvek jsem četl, že největší loď bude stát 50 mil. €. Uveze 1.500 cestujících a 220 vozidel k tomu. Bude plout na lince Split - Vis - Lastovo (přes Hvar a Korčulu). Trajekt bude dlouhý 120m s výtlakem 10.000t a dosáhne rychlosti 19 uzlů. Na lodi budou 3 sluneční terasy, dětský koutek, kavárna a restaurace. Projekt dokončují Poláci.

Jadrolinija oslavila 70 let své existence

*podílí se 87% na celkové lodní přepravě cestujících
*podílí se 90% na celkové přepravě vozidel
*oslava se konala na trajektu Marko Polo v přístavu ve městě Rijeka
*provozuje 34 koncesovaných linek v Chorvatsku a čtyři linky v mezinárodní přepravě
*v letní sezóně její plavidla uskuteční až 600 plaveb, na některých linkách i 24 hodin denně
*flotila zahrnuje 50 lodí o celkové kapacitě 27 495 cestujících a 3 824 vozidel, z toho 34 trajektů na lokálních linkách, tři trajekty s kabinami k přenocování na mezinárodních linkách, devět rychlých plavidel – katamaránů a čtyři klasické lodě pro přepravu cestujících
*dne 18.12.2017 přepravila letos společnost 12 mil. cestujících a 3 mil. vozidel; je to roční rekord jaký nebyl nikdy v historii dosažen
*společnost nyní zaměstnává 1 700 zaměstnanců, z toho 75% námořníků
*nyní běží modernizační program do roku 2017 obnovení flotily za 300 mil. € (ve vlákně naleznete více)

Flotila Jadrolinije posílí o čtyři katamarány v hodnotě 45 milionů eur

https://chorvatsko.cz/aktual/180115-flo ... arany.html

Ostrovy Brač a Šolta jsou konečně spojeny lodní linkou

Začátkem roku byla zavedena celoroční rychlá lodní linka Split – Rogač (Šolta) – Milna (Brač), kterou svým katamaránem provozuje společnost Krilo Shipping.

Již dlouhá desetiletí obyvatelé ostrovů Brač a Šolta volali po zavedení lodní či trajektové linky umožňující přímé spojení mezi oběma ostrovy. I turisté, kteří chtěli navštívit oba ostrovy, se museli vrátit na pevninu do Splitu a teprve odtud pokračovat další linkou na druhý ostrov. Přitom tyto ostrovy leží vedle sebe, odděleny jen 800 metrů širokou úžinou zvanou Splitska vrata, která je důležitou plavební cestou ze Splitu na ostrovy Hvar, Vis, Korčula a k italských břehům.

Letos se konečně všichni dočkali. Začátkem roku byla zavedena celoroční rychlá lodní linka č. 9601 Split – Rogač (Šolta) – Milna (Brač). Katamarán jezdí jedenkrát denně. Cesta z Rogače do Milny trvá pouhých dvacet minut. Linku provozuje společnost Krilo Shipping.

Jízdenka na relaci Split – Rogač stojí v sezóně 35 kun (mimo sezónu 28 kun), Split – Milna 40 kun (mimo sezónu 30 kun) a Rogač – Milna 35 kun (mimo sezónu 28 kun).

Zdroj: https://chorvatsko.cz/aktual/180302-ost ... inkou.html

Chorvatské lodní a trajektové linky převezly 13,5 milionu cestujících

Loni opět byla nejfrekventovanější trajektovou linkou s velkým náskokem linka Split - Supetar na ostrově Brači. Přepravila 1,965 milionu cestujících.

Podle statistiky chorvatské Agentury pro příbřežní linkovou námořní dopravu bylo v roce 2017 na trajektových, lodních a rychlých lodních linkách přepraveno celkem 13 506 173 cestujících a 3 294 172 vozidel. V porovnání s předchozím rokem vzrostl počet přepravených cestujících o 4,3 procenta a počet přepravených vozidel o 6,2 procent.

Na chorvatském Jadranu je v provozu dvacet pět pravidelných lokálních trajektových linek mezi pevninou a ostrovy i ostrovy navzájem. Převezly celkem 10,9 milionu cestujících a 3,3 milionu vozidel. Loni opět byla nejfrekventovanější trajektovou linkou s velkým náskokem linka Split - Supetar na ostrově Brači. Přepravila 1,965 milionu cestujících. Druhou nejpoužívanější linkou je trajektová linka Valbiska - Merag z ostrova Krku na Cres (1,126 milionu) a na třetím místě se co do počtu cestujících umístila trajektová Zadar - Preko na ostrově Ugljanu (1,073 tisíc). V pořadí převezených cestujících následují linky Prizna - Žigljen na ostrov Pagu (870 tisíc), Stinica - Mišnjak na ostrově Rábu (851 tisíc) a Split - Stari Grad na ostrově Hvaru (801 tisíc). Kromě linky Stinica - Mišnjak (Rapska plovidba) provozuje uvedené linky společnost Jadrolinija. Naopak nejméně cestujících zaznamenala trajektová linka Dubrovník - Koločep - Lopud - Sudjuradj s necelými 19 tisíci cestujícími, což je dáno tím, že obyvatelé a návštěvníci ostrovů Koločep, Lopud a Šipan mnohem více využívají klasickou lodní linku.

Pokud porovnáme počet přepravených vozidel na jednotlivých trajektových linkách, první místo na chorvatském Jadranu znovu obsadila linka Valbiska - Merag z ostrova Krku na Cres (449 tisíc), za ní následuje linka linka Split - Supetar na Brači (387 tisíc) a třetí místo obsadila Zadar - Preko na ostrově Ugljanu (337 tisíc).

Rychlé lodní linky - katamarány převezly celkem 1,020 milionu cestujících. Prvenství mezi šestnácti rychlými lodními linkami patří lince Split - Hvar - Vela Luka na Korčule - Ubli na Lastovu (135 tisíc), kterou provozuje společnost Jadrolinija. Další místa pak obsadily linky Split - Hvar - Prigradica - Korčula (126 tisíc), také společnosti Jadrolinija a Zadar - Sali - Zaglav - Bršanj na ostrově Dugi otok (100 tisíc), kterou provozuje společnost G&V Line Iadera.

Klasické lodní linky v loňském roce převezly 1,586 milionu cestujících. Na prvním místě mezi dvanácti klasickými lodními linkami se umístila velmi vytížená linka Zadar - Preko, která převezla 620 tisíc cestujících. Druhé místo patří lince Dubrovník - Koločep - Lopud - Šipan (242 tisíc) a třetí lince Orebić - Korčula (222 tisíc). První dvě provozuje Jadrolinija, třetí KTD Bilan.

Největším chorvatským přepravcem ve veřejné lodní dopravě je státní společnost Jadrolinija, která se na počtu převezených cestujících podílí 87 procenty. Další místa zaujímají společnosti Rapska plovidba (6,3 procenta), KTD Bilan (1,6 procenta), G&V Line Iadera (1,4 procenta) a Kapetan Luka (0,9 procent).

Podrobná statistika: http://www.agencija-zolpp.hr/Portals/12 ... a_2017.pdf

Zdroj: https://chorvatsko.cz/aktual/180308-cho ... icich.html

Námořní záchranářství za rok 2017

*celkem se provedlo 454 akcí (+7 oproti 2016), při kterých se povedlo zachránit 765 osob a 174 plavidel na moři
*navzdory všem snahám zemřelo 40 osob
*pokles počtu zachráněných o 310 oproti 2016
*eviduje se 19 srážek lodních plavidel a 51 najetí na plytčinu, 12 plavidel se potopilo, eviduje se i 18 požárů na lodích
*největší počet součinností záchranářů se týkalo případů, kdy došlo palivo nebo se pokazil motor (59 případů)
*z hlediska úmrtí 5 lidí zemřelo při nehodách, 5 při převozu do nemocnice (infarkt), 15 úmrtí je s klasifikací člověk přes palubu, 7 se utopilo při koupání, dále jsou zde smrtelné pády ve veliké rychlosti z různých menších plavidel atd.

Bohužel, ale většině výjezdů a zraněním a úmrtím by se dalo vyhnout, pokud by se dodržoval lodní řád, základní meteorologické znalosti, ovládání navigací a lodím často chybí lepší servis.

V severodalmatském letovisku Pirovac byla otevřena nová marina

Marina Pirovac nabízí 200 stání pro jachty do 30 m délky a 15 stání na pevnině. Jachtaři mají k dispozici 100 parkovacích míst, restauraci, bar, obchod, apartmány a technický servis. Kdo má zájem o pronájem lodě - charter, může si vybrat z flotily 25 plachetnic (především Bavaria Cruiser 46) a dalších plavidel, včetně motorové jachty a dvou rychlých motorových člunů.

Investorem a provozovatelem nové mariny je společnost Adriatic Charter, která do výstavby mariny vložila 40 milionů kun.

Jedná se o projekt významný nejen pro Pirovac a okolí, ale i pro celou Šibenicko-kninskou župu. Ta má nyní 14 marin nabízejících 3 670 stání na vodě a 950 stání na pevnině, dále 19 koncesovaných kotvišť s 301 kotevními bójemi.

zdroj: www.chorvatsko.cz


Dále, nejen že Trogir letos získal nový více než 0,5 km most, ale město také získalo nový trajektový přístav

V sobotu 7. července byl slavnostně otevřen nový trajektový přístav v Trogiru, který bude sloužit cestujícím na ostrovy Drvenik Mali a Drvenik Veli.

Nachází se na lokalitě Soline západně od starého města (mezi centrem Trogiru a Marinou Baošić), kde dříve stávaly kasárny Seget.

Nový přístav přinese nejen vyšší kvalitu cestování, ale také úsporu času. Cesta trajektem se zkrátila o dvacet až třicet minut, protože odpadly dvě zastávky poměrně blízko sebe: jedna v Trogiru u pevnosti Kamerlengo pro nástup a výstup cestujících, druhá v sousední obci Seget Donji, která sloužila především pro nakládku a vykládku vozidel. Trajekt "Šoltanka" bude jezdit na trase Trogir Soline – Drvenik Mali – Drvenik Veli. Místní i turisté ocení i to, že se zvýšila frekvence spojení – ze tří na čtyři spojení denně tam a zpět.

zdroj: jadrolinija.hr


Dále: Nové investice zlepší spojení s jadranskými ostrovy

V dubnu letošního roku byl zahájen velký cyklus investic do chorvatských přístavů, který má zlepšit spojení jadranských ostrovů s pevninou. Obyvatelům ostrovů umožní lepší dostupnost zaměstnání a veřejných služeb na pevnině, například školství, zdravotnictví, kultury a sportu služeb. To bude mít pozitivní vliv na zvýšení životní úrovně ostrovanů a snížení vysídlování ostrovů. V konečném důsledku bude působit jako pobídka chorvatskému hospodářství, rybářství a cestovnímu ruchu. Investice do infrastruktury, především trajektových přístavů, přinesou větší komfort cestování v letní turistické sezóně a lepší možnosti spojení v přístavech od Istrie, přes kvarnerské a dalmatské ostrovy až po dubrovnickou oblast.

Do tohoto investičního cyklu je zahrnuto 28 následujících projektů:

výstavba nového nábřeží u římského amfiteátru v Pule,
rekonstrukce a dostavba západní části přístavu v Cresu na stejnojmenném ostrově,
dostavba přístavu v Crikvenici,
oprava a prodloužení současného přístavu na ostrově Unije,
dostavba přístavu v Bašce na ostrově Krku,
rekonstrukce přístavu Tovarnele u Novalje na ostrově Pag,
nová rampa v trajektovém přístavu Stinica (pro přepravu na ostrov Ráb),
rekonstrukce trajektového přístavu Mišnjak na ostrově Ráb,
rekonstrukce a sanace nábřeží a mola Pumpurela v přístavu Ráb,
vybudování nového trajektového přístavu ve Tkonu na ostrově Pašman,
dostavba městského přístavu Sali na ostrově Dugi otok,
výstavba trajektového přístavu Kaprije na stejnojmenném ostrově,
výstavba trajektového přístavu v zátoce Boca na ostrově Zlarin,
úpravy v přístavu Stomorska na ostrově Šolta,
úprava nábřeží v části Vlačica ve městě Supetar na ostrově Brač,
úprava části nábřeží v obci Pučišća na ostrově Brač,
úprava nábřeží v části Priko v přístavu Stari Grad na ostrově Hvar,
dostavba operativního nábřeží ve městě Hvar na stejnojmenném ostrově,
dostavba jižního mola v přístavu Jelsa na ostrov Hvar,
dostavba vnějšího stání v přístavu Drvenik (pro přepravu na ostrov Hvar),
dostavba vnějšího stání v přístavu Sućuraj na ostrově Hvar,
nový přístavní terminál pro cestující v přístavu Vela Luka na ostrově Korčula,
nový přístav v zátoce Polačišće v Korčule na stejnojmenném ostrově,
sanace přístavního mola Puntin v přístavu Korčula,
výstavba operativního nábřeží u trajektového přístavu Dominče v Korčule,
výstavba trajektového přístavu v Perně u Orebiće na poloostrově Pelješac,
sanace a rekonstrukce nábřeží v přístavu Donje Čelo na ostrově Koločep,
sanace přístavního mola v přístavu Račišće.

Dosud byly infrastrukturní projekty toho typu financovány ze státního rozpočtu, ale nyní se objevila možnost financování z prostředků Evropské unie určených na rozvoj přístavů pro veřejnou dopravu s cílem integrace chorvatských ostrovů do širší dopravní sítě a vytváření předpokladů pro místní hospodářský růst. Výrazně bude zvýhodňována trajektová přeprava a malé přístavy, významné pro ostrovní obyvatelstvo. Z operačního programu "Konkurenceschopnost a soudržnost" má být investováno celkem 176 milionů kun.

Jako první získal prostředky z Evropské unie projekt výstavby nového trajektového přístavu ve Tkonu, na ostrově Ugljanu. Smlouvu o poskytnutí nenávratných finančních prostředků v hodnotě 32 milionů kun uzavřeli v polovině dubna představitelé Ministerstva moře, dopravy a infrastruktury (Ministarstvo mora, prometa i infrastrukture), Přístavní správy Zadar (Lučka uprave Zadar) a Centrální agentury pro financování, uzavírání smluv a projekty EU (Središnja agencija za financiranje i ugovaranje programa i projekata Europske unije).

Budování trajektového přístavu ve Tkonu na ostrově Pašmanu začalo již v roce 2015 a dokončení se předpokládá v roce 2020. Tkon má v současné době trajektové spojení s Biogradem na moru, a to deseti linkami denně, v sezóně třinácti. Co do počtu převážených cestujících stojí Tkon se svými 455 000 na devátém místě v Chorvatsku. Většina cestujících mimo turistickou sezónu tvoří žáci, studenti a pracující, dojíždějící každý den z Pašmanu do Biogradu a zpět.

Nově budovaný trajektový přístav ve Tkonu se nachází 300 metrů severozápadně od současného přístaviště. Bude mít přístavní molo dlouhé 64 metrů s dvěma stáními pro trajekty, prostor pro nakládku a vykládku, parkoviště a další vybavení. Dno v přístavu se prohloubí o čtyři metry, takže tu budou moci přistávat i větší plavidla.

zdroje: mmpi.hr a chorvatsko.cz

Dostavbu přístavu v Crikvenici, co je projekt za 33 mil. HRK, z čeho 85% proplatí EU ohlásil ministr dopravy. To je asi 4,5 mil. €.

http://mppi.hr/default.aspx?id=42002