To by chtělo z vaší strany pročíst si několik stovek příspěvků v této sekci (to nevnímejte jako kritiku), kde by jste pochopil, že systém výběru mýtného je opravdu pro zvýšení zaměstnanosti co v nějakém čase byla snaha o něco a nyní je záměr to změnit. Vy ale nemusíte platit v hotovosti; tento způsob je jen na vás. Ale znovu a zase, i když je leccos předpotopné, na F/I dálnicích na mýtnicích na mnoha místech řidiči OA platí i nadále hotově. Jenomže tam je to o jiných intenzitách a jiných možnostech co do rozsahu mýtních uzlů. Nepředpokládám zcela nový mýtní systém, ale nějaký upgrade stávajícího bude. To je ale všeobecná záležitost, která se netýká jen dálnice A5.
Víte, ono je to tak. To jsou 2 extrémy: buď to se dálnice ze začátku moc nevyužívá, protože celkový provoz kolem dosahuje spodních hranic horních limitů pro provoz nebo se využívá ihned od uvedení do provozu v rámci průměrných intenzit a do 10 let od zprovoznění dosahuje průměrnost, protože se postavila u když byla kapacita okolních komunikací dávno vyčerpaná. Ani jeden model není dobrý z hlediska "selského rozumu", ale bohužel pro složitost nové výstavby (plánování, EIA, legislativa kolem lin. staveb, výkup pozemků, financování atd.) se to již nedá "trefit". Tato dálnice je specifikum včetně A10. Specifikum je již jen to, že dálniční spojení s Bosnou bude nepřímé od Záhřebu. Prodloužení od Sisaku (A11) se skrtlo, i když při startování A11 ještě Tudjmanem se říkalo, že to bude dálnice do Bosny. Tudjman nežije, A11 stále až do Sisaku nevede, ale za to se vyhotovilo koridorové propojení A5+A10, z čeho A10 je v provozu, A5 se staví. Pomalu, ale staví. V roce 2020 bude přímé spojení od Bosny až po Osijek včetně napojení a ve výstavbě 1/2 profil nebo rychlostní silnice (2x2 ale v jiných parametrech než dálnice) od Osijeku po Beli Manastir, což se tendruje a možná to bude i v provozu nehledě na ty intenzity. Jinak ale Záhřeb - Maďarsko, Slovinsko i Srbsko v provozu je napřímo z hlavního města. U Bosny to tak není respektivě není to tak budované, i když na samotném koridoru bude ležet hlavní město Bosny (Sarajevo) a město Banja Luka bude na koridor napojené. Ale tohle jsou již plány tak na 2025 - 2030 a rozhodně to nikomu nepřekáží. Teď je politicky zmražen plnohodnotní význam koridoru, ale staví a rozvíjí se i nadále. V letní sezoně pak zcela jistě odlehčí západnější trasy, samozřejmě že jen pro ty, co jdou ze středu/východu Pobaltí, Polska, Slovenska, Maďarska a směrují na jih: Split, Dubrovník, Černá Hora. Ale je to menší břemeno pro dálnice kolem Záhřebu.
Chorvaté vědí, že stávající mýtní systém není ideální. Ale známka se nezavede. Upgrade stávajících možností plateb se možná provede, ale to se uvidí jak se nová vláda domluví s některou fin. instit. pro oddlužení a restrukturalizaci zadlužení HAC/ARZ. Tam jsou pak podmínky, jak ušetřit a jedna z hlavních linií je snížení počtu pracovníků.
Rozumím tomu, že vy nerozumíte proč se vůbec tedy ta dálnice staví a v takových parametrech všude kolem a v rámci stavby. Rozumím i tomu, že někteří nerozumí jak je možné, že EBRD/EIB na konkrétně tuto dálnici půjčují peníze, když HAC je těžce zadlužený podnik (a HR celkově), ale znovu a naposledy: jde o koridor. Mnohem vyšší než lokální/státní zájmy a zcela jiný význam/pohled než pro běžného uživatele, kterému by pro lokální poměry stačila možná dualizace silnice nebo mnoho obchvatů, ale i tohle se kolem Osijeku všude děje. Banky půjčují na celý koridor napříč státy a nejen na dálnici, ale i železniční infrastruktury a přístavy. Pro stát to má budoucí přínos.
To ostatní kolem se nedá (nebo ja to neumim) jinak vysvětlit. Zcela rozhodně máte pravdu v mnoha ohledech. Vy ale nemůžete snížit normované nároky v dané zemi na danou dálnici. Ani nemůžete v rámci jednoho dálničního podniku vyjmout jednu dálnici a jinak jí zpoplatnit. Tyto volby jsou již na daných zemích, zde tedy na HR. Ta infrastruktura tam zůstane a je jedno jak to bude zpoplatněné. A jaká tam bude další navazující infrastruktura. Již není jedno za kolik se to postaví; i to si banky hlídají. Ty volby nebudou na dané zemi pokud bude mít v něčem problé. Jinak řečeno půjčka za stovky mil. € na oddlužení HAC/ARZ tady je, ale je jí možnost podmínit. O co snadněji se to zas politikům hodí, protože řeknou to né my, ale EBRD/SB chtějí snížit počty zaměstnanců.
A rozumíme si moc dobře, já vám předem odpovím na mnoho z toho co se neptáte nebo aby jste se již nemusel ptát. Plná elektronizace není snadná ani při nákladních automobilech. Hotovost nepoužívá téměř nikdo, platí se pak kartou. Ale divil by jste se kolik operací je neplatných nebo se závora jednoduše nezvedne. Nedejbože kolik těch krabiček "odjede". Já znám případy, kdy dokonce odjedou i 2 po sobě zakoupené, řidič je povinen si hlídat, zda li pípá (u bran, časově atd.) a když ne doplácet kudy projížděl. Plná elektronizace zpoplatnění bude zmysluplná když se zavede nějaký okruh zpoplatnění nebo 1 provozovatel a ať to rozpošlou do jednotlivých států. Takhle je to obtížné to doladit. U OA ani nemluvím, když to ještě komplikují tištěné známky nebo v Maďarsku dokonce župní placení když ta možnost je. Jen málo firem vybaví své kamiony opravdu celým sortimentem krabiček na placení mýta. A i když vybaví, tak ne všechny mají dostatek kreditu a musejí to na hranicích řešit. Osobní vozidla to mají snadnější, ale ani tady to není vždycky snadné.
Fixní brána vám zajistí 100% výběr. Za předpokladu že brána funguje nebo že pracovník na ní nekrade. Fixní brána nemusí značit výběr v hotovosti, tato volba je i v HR na zákazníkovi. Namontujte si krabičku dobijte kredit a využívejte brány ENC.
Tím jsem vyčerpal danou tému z vaší strany, samozřejmě můžete nesouhlasit. A já můžu souhlasit (také nemusím
), pouze objasňuji co, jak a proč. Dále to ale rozvíjet již nebudu.