Přečetl jsem celou tému, všechny odkazy a informace platí. Respektivě u několika příspěvků je v rámci upravení příspěvku poznámka
odkaz je neplatný, ale jeho odstranění by poškodilo obsah příspěvku, tedy se jedná o konstrukčně důležité příspěvky s možností dohledání informací jinde. Co se dalo, to jsem aktualizoval a to včetně úvodního příspěvku. Do minulosti padlo politické rozhodnutí a najednou se A7 zkrátila a celá byla v provozu, pak se to pozměnilo zpátky. Co je a není dálnice se vedou debaty neustále, v praxi je zde bezmála 50 km 4- pruhu s napojením Rijeky, ale jen 28 km v trase skutečné A7, zbytek je spíš městský obchvat a tzv. dočasná A7, trvalá Rijecka obilaznica, tedy obchvat. Trasování dálnice vede poza město, ale tento úsek tak skoro do realizace nepůjde. Z pochopitelných důvodů to působí zmatečně i na mapách, ale rozvoj a dokumenty definující stav a značení jsou realita. Uživatele se to takřka nedotýká. Nyní se již začíná realizovat pod městem Rijeka. Dokončení dálnice po Žluta Lokva, kde by se napojila na A1 je ovšem v nedohlednu.
Pokud se budeme držet nadpisu, tak se jedná o 3 územní části ve smyslu i silniční dopravy, nebo li dopravy jako takové. Ve zkratce se dá říct: A7 se rozvíjí, obchvat Rijeky formuje, v Rijece staví nejdrahší silnice (na km) v zemi a
zrušilo se zpoplatnění mostu na Krk. Nejen to, ale kdo sem jezdil od východu, tak již je společnost ARZ spravující A6 pod křídly HAC. Zároveň Bina Istra na Istrii umožňuje platit modelem ENC. Takže je to takový mezník "spolupráce". A to nejen tohle, ale taky se Rijeka nachází na mapách koridorů a to všech druhů. Nepříznivý je na tom terén, ale ani terén nikdy nebyl překážkou tady tuto oblast dopravně rozvíjet.
Zrušit zpoplatnění mostu se musí vnímat jako podpora regionu a odstranění brzdy rozvoje. Jednoduše řečeno, most, který bude zadarmo a nebude vytvářet kolony bez ohledu na to, jestli to mýtnice zpomalují nebo ne, tak je nutno vytěžit tady z tohoto prostoru maximum a uvidí se, kdy to již nebude postačovat. Tento argument nechtěl být vnímán, ale po zrušení poplatků za přejezd tunelem Sv. Ilija (spojnice A1 a D8 na jihu země) se odstranilo mýto i na tomto úseku.
Všechno se tady "točí" kolem města Rijeka. Tohle město sice není turisticky atraktivní, pokud nemáte v oblibě podívat se na největší nákladní přístav v zemi. Tohle je pro Chorvatsko nejdůležitější aspekt a sice hospodářský význam jako dopravní uzel, jako průmyslová základna rozvoje, ale i nezbytnost projet touto lokalitou pokud máte namířeno dál ať už na Istrii nebo jih Chorvatska.
K co nejlepšímu pochopení tady mapa koridorů a dopravních uzlů:
- K1.JPG (78.75 KiB) Zobrazeno 10020 x
Most Krk je důležitý i pro návaznost letiště na ostrově Krk. (odhlédnout nyní od cestovního ruchu)
Chorvatsko plánovalo a realizuje od r. 1999 až do roku 2020 "základní" dopravní vybavení pro tuto oblast. Do roku 2030 jí chce dokončit. Nebudu teď psát, že se má dokončit souvisle silnice ta a ta a co všechno dokončit, ale má se tím pádem jak se zároveň investuje do projektů LNG a dalšímu upgradu přístavu a jak stoupá transport zboží do Evropy, tak se tady po roce 2030 připravuje již dopravní infrastruktura II. řádu (to jsou projekty Chorvatska v tzv. 2. generaci tohoto století; patří sem třeba nový okruh Záhřebu, dálnice po Dubrovnik) a tedy mj. se má postavit A7 (již A7 a ne jen obchvat Rijeky) a taky nový most na Krk. Tohle jsou všechno projekty a programy, které se tady již formují a se kterými se tady počítá. Jde jen o čas realizace. Tím chci říct, že tady je vize a co má být dál. Samozřejmě, je to daleko, jsou to pak doby realizace někde kolem 2030-2060. V tomto smyslu je třeba proti zájmům Slovinska zrychlovat transportní os na Rijeku (jak na Istrii, což by byla os pro Itálii tak i přímo na Rijeku), protože to oslabuje jejich Koper jako přístav, který je nyní ale v kontejnerech větším právě pro tu blízkost západní Evropy a tak taky dělá vše pro to, co jde, aby oddálilo realizace tras na Chorvatsko v tomto směre. Nemá problém přidat nové osy na Rakousko či Itálii, ale na Chorvatsko ta vůle není a tím taky klesá ochota Chorvatska tyto vztahy zlepšovat. Ale to již není problém Chorvatska. Proč? Protože Slovinsko nedělá nic, co by bylo v rozporu s koridorovou politikou:
- K2.JPG (174.85 KiB) Zobrazeno 10020 x
Až bude taková iniciativa jako i v jiných trasách postavit J-J koridor, s čím počítá mnoho států, tak právě v tom okamihu hodlá Chorvatsko zadat realizaci dálnice A7 poza město Rijeka do realizace z těchto peněz. Na to ale musí město zase hospodářsky zesilnit a taky celá ta trasa. Výhodou je, že EU k tomuto koridoru z velké části přišla jako k hotovému, protože byl v provozu před zadefinováním. Problémem je pak místo u Ploče, kde je "válka" o pokračování, ale to do tohoto tématu nepatří, ale jde o to, jestli má pokračovat dálnice na území Chorvatska nebo přejít na území Bosny a k Dubrovniku pak bude přivaděč. Stejně ta dálnice přejde na území Bosny, ale Chorvatsko dělá co může, aby to bylo co nejdéle na jeho území. (ale pak se nesmíme divit, že i SLO dělá co může) V základě nechtějí porozumět tomu, že blokováním tohoto procesu se zpomaluje rozvoj na celé osi. Jenomže o tom je Balkán a silný nacionální kontext a úhel pohledu.
Dálnice A7, brožurka odevzdávání úseků po hranici se Slovinskem:
https://mmpi.gov.hr/UserDocsImages/arhi ... eka-hr.pdf a širší náčrt vedení A7. Nebo taky tady:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 611#p81611 .
Po přečtení tématu nadobudnete dojem, že se neustále mění délka A7. Lze to tak vnímat, ale je to dáno tím, že když byla stavební, ekonomická a dluhová krize v silničních podnicích, tak tehdejší vláda udělala radikální řez ve smyslu: překlasifikace dálnic A12/A13 na rychlostní silnice, zkrácení A7 a zrušení plánů dostavby v nové trase, zrušení záhřebského prstence, zrušení pokračování A1 dál na jih atd. Pak se část projektů vracela zpátky a to i legislativně a neustále se měnila délka tahů, které jednou mají měřit. Dá se cestovat v úseku A7 Rupa - Križišće po 4- pruhu, ale dálnice A7 je z této délky v rozsahu
28 km. Zbytek je rychlostní tah v rámci "obchvatu Rijeky". Dálnice se odklání z této trasy a jde více ve vnitrozemí, aby zcela obešla tohle město. Do něj půjdou přivaděče. Vzhledem k nemožnosti to nyní ufinancovat se to jen plánuje a realizuje to, co se musí postavit a to je rychlostní tah kolem Rijeky. A pokračuje se jižními úseky znovu na A7, protože pochopitelně se teď nerozestaví úseky A7 a nebude dokončená ani jedna část S-J. Na to Chorvatům chybí i s přivaděčama kolem 1-1,3 mld. €. Tolik chybí i na dokončení A1 atd. a ten investiční rozpočet je nyní někde jinde, protože se zplácí realizace 1000 km dálnic za uplynulých 20 let.
Připravují se 3 úseky do realizace a sice Križišće - Novi Vinodolski (25,2 km), Novi Vinodolski - Senj (16,3 km) a Senj - Žuta Lokva (15 km), ale reálně se taky formovala ta malinká část v rámci Novi Vinodolski:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 00#p201500 , a to proto, že se má "stáhnout" více provozu na trasu a zároveň jí dopravně řešit. Je to ale důležitý krok, protože to je již úsek pod Rijekou.
A z pochopitelných důvodu v širší návaznost se jedná i o přiblížení se k letišti (zkrácení cestovního času).
Takže, když se tady jede, tak se jede po E65, D8 a A7. Ale na parametry dálnice to nemá a když se dostaví jednou dálnice poza město, tak se to pak upraví. Pokud to vnímáme takto, tak je v provozu cca.
43 km.
Odůvodněno to je již a tedy i zapracováno v rámci Dopravní strategie Chorvatska pro období 2017 - 2030;
autocesta A7 (E61): Križišće – Rijeka – Rupa, kao veza sa Slovenijom