V souvislosti s rozšířením dálnice A1 Zagreb - Karlovac (39,28 km) z 2x2 na 2x3 jízdní pruhy (řešeno ve vláknu k A1: ZDE) se připravují i další projekty v dopravě v rámci okolí hlavního města
Příloha:
10530.varijante-rasterecivanja.jpg [ 111.73 KiB | Zobrazeno 17328 krát ]
Již nyní se odhaduje, že na úseku dálnic mezi mýtnicemi Jankomir - Lučko je denně na 55.000 vozidel. V létě to způsobuje celkovou neprůchodnost, ale doprava kolabuje již i mimo letní špičky; stačí k tomu dopravní nehoda anebo údržbářské práce kolem. Dopravní instituce zde pozorují, že celkem je zde na tahu kolem města dál na Split/Rijeku a v návaznosti na obchvat města asi 30% tranzit a až 70% zde činí cestující v rámci okolí a hlavního města. I proto se má zahájit výstavba/upgrade železničních tratí a zesílit stávající kapacity vlaků a MHD.
Kromě toho se jak vidíte na obrázku uvažuje i s výstavbou dalšího rychlostního tahu na jihu města (stejně jako i nyní na severu, čimž se propojuje stávající prstenec; Popovec - Marija Bistrica - Zabok), aby se více odkláněla doprava z exponovaných úseků dálnic kolem Záhřebu v návaznosti až po Karlovac.
Co se týče nového dálničního obchvatu kolem města, tak tento projekt se dostal až po geologické a geotechnické práce a studie, ale pro vysoké náklady (cca. 1 mld. € na 100 km) ho nemá HAC momenálně z čeho realizovat a EIB prozatím nevidí důvod projekt spolufinancovat. Jeho příprava a záměr ho vybudovat byl známý před finanční krizí dálničních společností. Nyní je projekt ve fázi umrtvení a neobjevuje se v aktuálních plánech dálniční sítě.
Každopádně tohle jsou projekty, které se plánují dál budovat jako těžiskové, ovšem i ten nejlevnější, tedy rozšíření A1 se bude realizovat nejdříve za 4 roky.
Z hlediska samotného města Záhřeb se uvažuje o denivelizaci (tedy buďto vyvýšení formou flyoverů anebo zakopání do země) hlavních silničních tahů: Slavonský a Ljubljanský bulvár. Zde to ale zcela naráží na otázku financování.
Celkové náklady na rozšíření dálnice, novou rychlostní silnici zespodu, nový dálniční obchvat a investice do železničních tratí se pohybují na úrovni cca. 2 mld. €, což je zřejmě na velmi dlouhou dobu nerealizovatelné. Do samotné výstavby není připraveno ještě stále nic. Nejblíže se k tomu přibližuje rozšíření dálnice A1.
Začátkem roku 2019 se může do provozu dostat rychlostní silnice do Zlatar Bystrica. Dynamika prací se zrychlila. Jedná se o investici za 145 mil. HRK, kterou realizuje hlavně Viadukt a jde o 6,1 km úsek silnice, která spojí Zlatar Bystrica - Breznički Hum s napojením na D29. Na tomto úseku bude i 5 nadjezdů, které zajistí spojení pro zemědělce. Silnice se projektuje pro rychlost 100 km/h. Stavební práce se celkem realizují v délce 6,5 km, přičemž jde o jednu hlavní trasu a o jedno napojení, když v Zlatar Byistrica bude uzel na 2 směry: Marija Bistrica - Popovec a na Brežnički Hum.
IV. fáze projektu je v přípravách, momentálně běží výkup pozemků.
V tomto tématu se věnuji mj. i výstavbě rychlostní silnice ze severní straně Záhřebu. To se dá prolistovat. Je tady novinka: podepsala se smlouva na rekonstrukci DC24 Zlatar Bistrica – Konjščina. Práce provede Colas. Tady se jedná o státní silnici, ale je v desolátním stavu právě pro realizaci rychlostního tahu, protože se musí po této trase vozit stavební materiál.
Fakta: *délka rekonstrukce: 8,75 km *stavební náklady: 39 mil. HRK *stavební dozor: 2,5 mil. HRK *délka trvání rekonstrukce: 14 měsíců
příspěvek mapuje jak mosty tak i několik osobních postřehů z návštěvy města
Mosty v hlavním městě jsou v převážně ve velmi špatném stavu. I když je vozovka na nich relativně nová, tak samotné konstrukce neprocházejí údržbou. Most Slobody neviděl údržbu od zhotovení v roce 1959.
Příloha:
MS1.JPG [ 122.41 KiB | Zobrazeno 14555 krát ]
Příloha:
MS2.JPG [ 111.75 KiB | Zobrazeno 14555 krát ]
Z celkem 8 hlavních mostů až 6 je ve velmi špatném stavu. Některé nejsou 60 let opravené mimo povrchu. Právě výše uvedený most Slobody je již ve stavu vypadávání kamenných bloků. Děje se tak od roku 2015. I navzdory tomu se s tím nic nedělá. Město vyhlásilo již tendr na jeho obnovu, práce mají trvat 5 měsíců, ale stále není pokrok k vykonání prací za celkem odhadovaných 19 mil. HRK. Tento most spojil Starý a Nový Záhřeb. Kým stát má každoroční 4-roční plány pro výstavbu a údržbu dálnic a státních silnic, tak místní samosprávy často nic takové závazné nepřijímají a ukazuje se, že samotné hlavní město má infrastrukturu v nedobrém stavu, i když povrchově se pracuje intenzivně.
Sávský most jen pro chodce slouží již od roku 1938. Ten je v havarijním stavu. Byl projekt na jeho obnovu za 3 mil. HRK, ale nakonec se Viadukt s městem nedohodli a most chátrá i nadále.
I Jadranský most postavený v roce 1981 v délce 313,7m je již v nevyhovujícím stavu. A to včetně viaduktů z obou stran.
Město Záhřeb zadalo vypracovat studii, ta právě přinesla tyto výsledky, ale neexistuje jasná koncepce pro plány oprav. Naopak státní ministerstvo uvedlo, že Záhřeb 20 let neprovedl žádnou větší opravu na hlavních mostních objektech ve městě.
Na mostu Mladosti, který je v provozu od roku 1974 jsou v zoufalém stavu podpěrné sloupy. Je široký 36m, dlouhý 300m. Sanace sloupů je připravována řadu let.
Osobní postřehy: letos jsem v hlavním měste byl delší dobu. Nutno říct, že je to město vybudované dle vzoru USA (Tito budoval v rámci Jugoslávie následující styl): široké průtahy, rozlehlé křižovatky, obří prostranství (chodník, silnice, pás stromů, silnice, chodník a různé kombinace). Takže centrum Záhřebu je jedna část, ale předměstí jsou zase druhá. Ta předměstí jsou nadimenzovaná a mají ve velmi dobrém stavu povrchy. Opravené jsou opravdu široké pásy silnic dlouhé km, staví se nové obchodní zóny, specializované kliniky a malé nemocnice. Všude je zeleň: i v centru, i na předměstích. Dálnice odvádějí tranzitní dopravu zcela mimo město a samotné město má díky minulosti v dobrém stavu kapacitnost tahů. Město je normálně seřízené semafory. Na obřích křižovatkách je zřetelné kudy se má jet.
Samotné centrum je velmi dobře propojené s tramvajema. Tramvajové pásy zde vedou po okrajích ulic, nikoliv ve středu jak je tomu běžně jinde. To má za následek, že na odbočení kolejové pásy vybočují doprostřed silnic a je nutno si to uvědomit a zvyknout na to. I zde je několik výhradně bus pruhů atd. Jednotlivá velká předměstí se sídlišti jsou napojené na tyto tramvajové linky. Aktuálně probíhala výměna zastávek a upgrade jednotlivých křižovatek, ale právě díky letní sezoně to nezpůsobovalo velké problémy. K dispozici je vícero podzemních garáží za vcelku přijatelné ceny.
Historické centrum města je na relativně malé ploše. V centru je několik tisíc kaváren a celkově je zde levněji než při moři. Ulice křižují snad všechny národnosti. Ulice jsou čisté a upravené, doplněné o zahrady, parky atd. V dosahu centra na pár desítek minut pěšky je hlavní železniční stanice, která postupně prochází úpravami. Částečně s EU fondy. Povrch silnic a chodníků je vesměs ve velmi slušném stavu. Vedle žel. stanice je pak botanická zahrada s volným vstupem. Parkování v centru je volné i pro turisty i na úrovni povrchu, ovšem je nutno mít štěstí, poté již jedn stačí najít nejblizší automat a zakoupit lístek. Ovšem čím dále od centra, tím menší hustota automatů.
Ze samotného centra a i na hlavních tazích je všudepřítomné dopravní značení navádějící na jednotlivé dálnice a dopravní uzly, takže se zde nedá zabloudit. Vyjet pak na dálnici znamená jako ocitnout se v jiném světě. O něčem je Záhřeb a jeho centrum, poté jeho široká předměstí a zcela jiný ráz má zbytek krajiny. Konečně jsem si projel i úsek s napojením na dálnici A11.
Nachází se zde i nejkratší lanovka na světě. Spojuje 2 městské části v rámci historického centra s vysokým převýšením. Dá se jít i paralelně po schodech. Opravdu na malém kousku plochy naleznete největší trh a přímo vedle něj rybí trh, centrum s kavárnama a katedrály atd.
Je to město, ve kterém je co vidět. K dispozici je celá řada muzeí, galerií atd. Ovšem je nutno si nejprve ověřit otevírací doby a teprve poté naplánovat návštěvy. Za 1 den se dá absolvovat historické centrum s okolím, za další 2 dny nejdůležitější objekty zevnitř včetně zoo. Cenově přijatelné na to, že to je veliká metropole a srdce státu.
*příští měsíc se začíná 1. z celkem 4 fází obnovy mostu Sloboda, což je jeden z hlavních silničních objektů spojujících Nový Záhřeb se zvyškem hlavního města *1. fáze obnáší realizaci nových chodníků pro pěší, pak sanaci všech korozí napadaných míst na mostě, který jde ponad řeku Sáva a další práce postupně *tyto práce mají trvat 5 měsíců a stát to má 16 mil. HRK bez DPH *práce provede firma Spegra ze Splitu *tendrování se vypsalo v 12/2017 a celkově byl záměr dávno již pracovat, ale realizovalo se něco kolem KO a město nechtělo opravovat sousední stavby, pak došla zima a tak se práce překládají na letošní jaro *jde o začátek veliké rekonstrukce, jaká tady nebyla provedená 60 let a bez které by již v řádu pár let hrozilo odstavení mostu
V Záhřebu byla podepsána smlouva o zajištění financování nákupu 29 nových autobusů pro dopravní podnik Města Záhřeb. Celková výše investice je 195 mil. korun a z evropského Fondu soudržnosti bude dotována částkou 156 mil. korun (85%). Jde o druhý takový projekt, protože již v roce 2017 záhřebský dopravce ZET získal dotaci na nákup 15 nových autobusů.
Ministr dopravy Oleg Butković uvedl, že všechny investice uskutečněné s evropskými dotacemi do modernizace vozového parku včetně této činí celkem 1 miliardu a 100 mil. korun. Bylo nakoupeno 187 nových autobusů pro 9 chorvatskýh měst. Tímto Chorvatsko dosud využilo 80% alokovaných prostředků pro modernizaci dopravy.
Záhřeb souběžně chystá i další projekty modernizace a rozšíření tramvajové a autobusové infrastruktury.
Záhřeb získal z EU fondů peníze na přestavbu KO, čímž se přestaví křižování ulic Jadranska avenija a Avenija Dubrovnik, přičemž náklady na projekt jsou ve výši 331 mil. HRK a EU proplatí 85%. To je cca. 45 mil. € (38 mil. €).
Záhřeb má samostatný status v rámci Chorvatska s 800.000 obyvatelstvem tak má nárok na několik investicí i z EU. Prozatím se podepsalo s městem 47 smluv v hodnotě 2,3 mld. HRK. Peníze směrují převážně na letiště, rozvoj MHD a další technickou infrastrukturu nebo vědecko-výzkumná centra.
Po výše zmíněných investicích z EU za 0,5 mld. HRK pro hlavní město je tady další a to ve výši 207,5 mil. HRK, z čeho 85% jde z EU fondů. Jedná se o 1. etapu modernizace tramvajového systému hlavního města. Celkem se obnoví 11 úseků tratí v celkové délce 8 km do 4 let.
Rychlostní silnice Popovec - Marija Bistrica - Zabok (vícekrát zmíněno, nejen ve vláknu; více zde 1. strana)
*úspěšně se několik let v etapách staví, vytváří tzv. "severní spojení "prstence" kolem Záhřebu"
Příloha:
RN7Ac7R.jpg [ 138.09 KiB | Zobrazeno 12347 krát ]
Brzo se do provozu odevzdá další část. A to Bedekovčina - Zlatar Bistrica, poddíl od Zaboka (Mokrica) do Zlatar Bistrice bude kompletně v provozu. Tedy na mapě ta zelená část a oranžová část.
Od Zlatar Bistrica jdou 2 větvy, jedna na východ na Breznički Hum a jedna na jih přes Marije Bistrice do Popovca. Jako další se bude stavět úsek Zlatar Bistrica - Marija Bistrica. Tedy vznikne okruh za pár let po modré části, která je kratší a obslouží ta předměstí lépe.
Od pátku je v provozu úsek rychlostní silnice v délce 6,4 km na propojení Zlatar Bistrica - Andraševec. Stálo to 145 mil. HRK. Do tohoto tahu, který je popsán i výše a v tématu vícekrát, který doplní okruh kolem Záhřebu alespoň v provizórním provedení ze severní strany města investovala vláda již 400 mil. HRK v posledních 3 letech.
největší infrastrukturní projekt Záhřebu tohoto období je nový kruhový objezd Remetinec (jeho rekonstrukce a modernizace)
Příloha:
rotor1.jpg [ 75.46 KiB | Zobrazeno 10832 krát ]
*385 dní se rekonstruoval jeden důležitý uzel do města a stálo to 331,6 mil. HRK (273 mil. je z EU fondů a 48 mil. HRK ze státního rozpočtu) *starým KO projelo 100.000 vozidel za den, po novém je to o -30% méně pro odlehčení mj. tunelovou větvou, co na samotném KO zvyšuje bezpečnost a plynulost provozu
Starosta Záhřebu prezentoval připravenost na zimu: shromáždil 350 strojů pro pluhování a posyp a dalších 50 speciálních strojů. Provedlo se to nákupem techniky, ale i příslušenství, takže i různé jiné stroje mohou po novém být využité k tomuto účelu. K tomu je zajištěno na 20.000t soli. 24h zimní služba zajišťovala v roce 2019 sjízdnost 2600 km silnic a ulic a dalších 600 km jsou ostatní komunikace. To vše v nákladech 40 mil. HRK. Letošním rokem je město připravené vynaložit tu samou částku.
Přečetl jsem celou tému, všechny odkazy a informace platí, respektive kolem státní dopravní politiky v rámci hlavního města je vývoj do minulosti vs. realita různý. Doplním několik informací.
Záhřeb a jeho okolí bylo odjakživa vnímáno jako dopravní uzel státu. Nejenže to je hlavní město, ale taky tady žije největší část obyvatelstva, jsou tady veškeré služby a rovnoměrné napojení na další centra státu: Rijeka, Split i Osijek. Ze Záhřebu se dá dostat po dálnici taky poměrně rychle jak do Slovinska, tak i do Maďarska a Srbska. Je proto logické a pochopitelné, že tak jak stoupá motorizace státu a počet turistů sem docházejících, tak stoupají intenzity. Ty stoupají i pro rozvoj dálnic a průmyslu v Bosně a Hercegovině a Srbsku respektive v silničních osách tímto směrem. Stoupá tedy i podíl nákladních vozidel. A to vše končí nebo prochází po pár dálnicích a silnicích v rámci hlavního města. Protože přišla krize před více než dekádou, a protože se musel redukovat investiční dálniční program, tak se taky musela odložit výstavba nového prstence kolem města v délce více než 100 km. Z pochopitelných důvodů se upřednostnila nová výstavba, ale mimo hl. města. Dokud Chorvatsko nevstoupilo do EU, tak vláda ani zásadně nepodporovala veřejnou dopravu, která jednoduše řečeno zestárla. A společně s ní taky všechny hlavní mosty. Záhřebská silniční síť a celkový prostor města je řešen velkoryse, dle Tita (dle USA) jsou zde jak jsem to tady již opsal opravdu široké silnice, velkoprostorové křižovatky, dostatek parkovišť, protože je tady dost plochy. V centru je ten provoz hustší, ale tak jak všude. Památky se obnovují a o centrální zóny se město, župa i stát staral. Většina turistů i tranzitu ale prostor hl. města poměrně rychle a plynule vždy obešel díky dobře vystavěné dálniční síti kolem a adekvátnímu rozložení MÚK.
Respektive opakovaně do minulosti vždy když i byla jakákoliv "konference", tak odeznělo doporučení posouvat nové tahy dál do prostoru, kde žádný nebyl. Chorvatský nacionální pohled dovedl vždy tohle doporučení akceptovat (i proto, že se nalezla podpora pro tuto realizaci). Navzdory faktu, že v hlavním městě sídlí vláda se vždy dokázala dálniční politika opírat o to nejdůležitější a to je scelení území a propojit jej tímto způsobem. Vláda se silniční agendou zkoumala jak vylepšit prostorově hlavní město.
Příloha:
Poznámka: Intenzity za rok 2019 2019.JPG [ 31.06 KiB | Zobrazeno 7563 krát ]
To, o čem se v minulosti neuvažovalo a sice předělat stávající 4-pruhy na dočasné 6-pruhy, se začalo uvažovat v roce 2020: viewtopic.php?p=14630#p14630 vs. viewtopic.php?p=227563#p227563 , což je tedy dálnice A3 a její možné úpravy. Připravuje se taky rozšíření A1 po Karlovac na 6-pruh, ale se tam taky nechalo posoudit další varianty a díky tomu lze do následující dekády "stavět" na zjištěních a lépe požadovat finance nebo je tam přidělit. Jak je známo, tak HAC "musí poslouchat" (snižuje zadlužení díky refinancujícím úvěrům), ale není nad důkladnou přípravu.
Takže se sice neudělalo prakticky nic pro novou realizaci dálnic v tomto prostoru, ale za to se investovalo do veřejné dopravy, zahájila se renovace mostů, upgrade KO, což tady všechno je vypsáno a taky se realizuje část z projektu dokončení severní části okruhu a sice v postupné realizaci rychlostní silnice.
A tady je ujištění premiéra, že projekt dokončení severní části obchvatu hl. města bude pokračovat a to z 11/2020, protože to je součást vládního programu: rovnoměrné investice do regionů Chorvatska: https://sjever.hr/2020/05/11/zarko-tuse ... -bistrici/ .
Pro zajímavost: Elektrická tramvajová síť v Záhřebu slouží od roku 1910. Dnes je její rozsah 116 km, 15 denních a 4 noční linky za rok přepraví na 200 mil. cestujících.
Město Záhřeb se pro pandemii dostává do nelichotivé finanční situace. Již v 09/2020 se zhoršil rating ze strany S&P na úroveň BB-, nyní se upravil výhled na negativní. Zcela uvázl rekonstrukční program po zemětřesení. Dále příjmová stránka stagnuje pro výpadky kolem dopadů pandemie na chorvatskou ekonomiku. Městské podniky mají nesplacené závazky v objemu nad 617 mil. HRK. Dle plánů se navíc mají deficity z let minulých splatit do roku 2025, ale přitom se jedná o částku 1,3 mld. HRK a není zřejmé, kde na to město vezme peníze, respektivě zda nakonec prodá "rodinné stříbro".
Já tady o 2 příspěvky výše psal o starostovi města Bandičovi, který tady opravdu dlouho vládl a navzdory mnoha centrálním vládám, které Záhřeb často vidět investičně nechtějí se to povedlo obrátit v posledních letech, tak ale tento starosta 28.2.2021 zemřel. Jeho nástupce čeká složitá situace. Celkově Záhřeb dlouho upozorňuje na výpadky příjmů a žádá od vlády extra porci peněz, ale vláda se prozatím fixně nevyjádřila.
Přímý dluh města se zvedl na 2 mld. HRK, přičemž je v tom absolutně všechno. Z hlediska čísel jde o nepřímý dluh. Pro rok 2019, tedy období před pandemii to bylo mírně nad 27% provozních výnosů (+3% proti r. 2018).
Propočty vůči r. 2020 Záhřeb prozatím neuveřejnil. Co ale veřejné je, tak to je úroveň hotovosti, která se pohybuje v desítkách mil. HRK (k 02/2021 to bylo 44 mil. HRK).
Hlavní město hodlá v letech 2022 - 2025 vykrýt všechny minuloroční deficity, tedy ve splátkách celkem 1,3 mld. HRK. Bez pomoci ze strany vlády, pod tlakem na stránce příjmů a při výpadcích za již nesplacené práce v městských firmách se dá očekávat razantní úspora na straně kapitálových výdajů včetně provozních výdajů města. Pro představu letošní rozpočet činí celkem 14,035 mld. HRK, z čeho 9,5 mld. HRK jde na základní chod. Město umí získat částku ve výši 1,3 mld. HRK již jedině prodejem významných komplexů budov a pozemků a tak to plánoval i zesnulý starosta (problémy se srdcem); byl 50. a 52. starostou tohoto města, celkem ve funkci bezmála 2 desetiletí, posledně nepřetržitě od r. 2005.
Dnes, 3.5. se odevzdal do provozu nový úsek jižního obchvatu od Starčevićeve do Obrubićeve ulice u Zaprešiću. Obchvat odevzdal do provozu ministr dopravy ve 13:00. Jedná se o budovanou přeložku silnice D225 od Zaprešića do Prigorja Brdovečkog.
Tato stavba se členila na 2 podúseky. Ten 1. se dál členil na 2 fáze a 2. se dělí na další 4 fáze. v celkové délce 0,786 km. Náklady 50 mil. HRK. Celkové náklady činí 120 mil. HRK bez DPH na délce 2,4 km. Dnes jsou k dispozici sice částkové objekty, ale ucelují trasu a zrychlují cestování na trase Zagreb, župa Zagreb a ve směru na Slovinsko.
Ministr mj. prezentoval záměr zahájení příprav pro realizaci nové silnice Bestovje – most na Savi (Podsused) – Zaprešić.
Naposledy upravil Diaľničiar dne 8.5.2021 18:43:34, celkově upraveno 1
+foto
3.5.2021 19:20:05
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 18734 Bydliště: EU
Re: Záhřebská župa + Záhřeb
Zmiňoval jsem v přehledu prací taky renovaci mostu Svobody a již je hotovo ve vrchní části mostu, tady jsou záběry: https://www.poslovni.hr/hrvatska/foto-p ... bu-4287280 . Celkové náklady i na spodní část mostu budou 64 mil. HRK.
Tendrování na projektování na 3. jízdní pruh obchvatu Záhřebu: Jankomir - Ivanja Reka (součást dálnice A3; až se to začne stavět, tak o tom budu informovat i tam)
HAC podepsal smlouvu s institutem IGH na služby vývoje projektu rekonstrukce obchvatu Záhřebu. Zaplatí za to 10,5 mil. HRK bez DPH. O co jde?
*vypracování předběžného návrhu, posouzení vlivů na ŽP, získání územního povolení *jde o tah Jankomir - Ivanja Reka *součástí prací je modernizace s rošzířením na 6- jízdních pruhů (JP), tedy přidání po 1 JP v každém směru jízdy *s dodatkem na objekty na Jankomir - Lučko
IGH to nemá samostatně. Jeho podíl na zakázce činí 35%. Lehota na dokončení všeho uvedeného je 42 měsíců.
Další informace bude možno dohledat již v tématu dálnice A3.
V rámci nového obchodního developerského projektu se má upravit niveleta páteřní silnice a sice se zrealizuje nadjezd na Slavónské avenue v nákladech 150 mil. HRK
Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník
Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru Nemůžete odpovídat v tomto fóru Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru
Ulice křižují snad všechny národnosti. Ulice jsou čisté a upravené, doplněné o zahrady, parky atd. V dosahu centra na pár desítek minut pěšky je hlavní železniční stanice, která postupně prochází úpravami. Částečně s EU fondy. Povrch silnic a chodníků je vesměs ve velmi slušném stavu. Vedle žel. stanice je pak botanická zahrada s volným vstupem. Parkování v centru je volné i pro turisty i na úrovni povrchu, ovšem je nutno mít štěstí, poté již jedn stačí najít nejblizší automat a zakoupit lístek. Ovšem čím dále od centra, tím menší hustota automatů.
