multi píše:Estakáda přes hřbitov?
V EIA varianta E jde 11,5 m pod nebožtíkama tunelem Počítám, že hroby jsou cca 1,5m.
Jste někdo schopný nakreslit v mapy.cz trasu varianty D (západní obchvat), která v dokumentaci je pouze popsána. Nechápu proč tam musí být tunel pod Kaňkovem, zářezy ve výsypce Vaňkov (nevím kde je, a pokud tuším správně, tak nechápu proč jižně od ní), estakáda přes zázemí dolu Bílina.
EIA strana 28 píše:Varianta D - Západní obchvat - fialová je dlouhá trasa západního obchvatu. Je vedena přibližně v trase, v historii již zpracované studie obchvatu Bíliny, která byla vedena přes část volného a využitelného území povrchového dolu v Bílině (výsypní prostory a okrajové svahy dolu). Její nová poloha je řešena v souladu se závěry a doporučeními geologického posouzení území. Je vyznačena v situacích fialovou barvou. V celé délce je navržena v kategorii S 11,5 na návrhovou rychlost 80 km/h, odpovídající směrodatná rychlost je 90 km/h. V souladu se zadáním neobsahuje žádné úrovňové křížení. Délka trasy je 10,172 km.
Začátek trasy obchvatu je východně od obce České Zlatníky na stávající silnici I/13.
Vedení trasy: začíná samostatnými protisměrnými jízdními pruhy s navázáním na různou výškovou úroveň protisměrných jízdních pruhů stávající komunikace. Krátce po odpojení přechází obchvat na 660 m dlouhý most a překonává větev mimoúrovňové křižovatky pro jízdu vozidel ve směru na Most, elektrifikovanou trať č. 130 ČD Ústí – Chomutov, koryto řeky Bíliny a polní cestu. Poté trasa plynule stoupá ve sklonu 0,5 % až 4,5 % v km 1,100 až 2,600 za střídání až 7 m hlubokých zářezů a až 8 m vysokých násypů. Zde mimoúrovňově překonává silnici II/256 ze Želenic do Braňan a následně i koryto Braňanského potoka. Svahy zářezů jsou dle doporučení geologického posudku ve sklonu 1:2,0, sklony násypů jsou normové. V dalším stoupání v úseku km 2,610 až 3,450 prochází trasa tunelem dlouhým 840 m táhlý západovýchodní hřbet vrchu Kaňkov a obloukovitě se stáčí k východu, kde vstupuje do dobývacího prostoru Bílina. Lom je v této části již zasypán výsypkou mocnosti kolem 50 m a stáří 25 let, která je v současné době relativně konsolidovaná a lesnicky rekultivovaná. Hlubší svahy zářezu a násypu budou technicky zajištěny. Od km 5,000 se trasa stáčí doprava a obchází z jižní strany převýšenou výsypku Větrák. V této části trasy mezi km 5,400 až 7,200 prochází prakticky po povrchu. Pouze v úseku km 6,800 až 7,050 dochází k odřezu ve výsypkových zeminách, kde z důvodu zajištění stability je navrženo zajištění svahů zářezu. V km 7,288 až 9,806 překonává trasa průmyslové zázemí lomu Bílina a elektrárny Ledvice po estakádě ve výšce 8,0 až 15,0 m nad stávajícím terénem a kříží se s celou řadou nadzemních, pozemních i podzemních inženýrských liniových staveb, zařízení a objektů. Konec trasy: poslední úsek je plynulým napojením na stávající čtyřpruhovou silnici I/13 Teplice – Bílina.
Výškové vedení je ovlivněno konfigurací terénu, vztahem k současným komunikacím a geologickými podmínkami. Minimální podélný sklon je 0,5 %, maximální sklon je 5,69 %. Technické řešení: terén je značně členitý, v celé trase se nachází poměrně hustá síť komunikací místního významu, které mají charakter lesních či polních cest. Součástí výstavby silnice I/13 budou i případné úpravy a přeložky těchto komunikací. Odvodnění je zajištěno u hlavní trasy i ostatních komunikací podélnými příkopy. Vzhledem k členitosti území a vedení trasy po úbočí je nutno počítat i s nadzářezovými příkopy. Samostatnou částí bude hospodaření s vodou u tunelu. Není vyloučeno, že v kritických úsecích, (například v průchodu sesuvným územím) bude nutno navrhnout dešťovou kanalizaci. Veškerá křížení se stávajícími komunikacemi jsou, v souladu se zadáním, řešena mimoúrovňově. S ohledem na členitost terénu a křížení s řadou komunikací, je navrženo několik mostních objektů.
Stejně je to celý špatně zadané, protože čtyřproudovou silnici spojují S11,5/80. V tunelech bude 80km/h a navíc ještě budou obousměrné (známe, jak často je zavřený tunel Hřebeč na I/35). Rozvoj takovéto aglomerace (Most, Litvínov-Teplice-Ústí) by si zasloužil spojení těchto kousků v parametrech R24,5/120.
Jde mi o to, aby do plánů na rekultivace dolu Bílina byla zahrnuta pořádná silnice v parametrech čtyřproudé silnice a ne nějaké obchvaty a průtahy v kategorii S11,5, kde bude samá 70km/h, pozor klesání atd... Vadí mi, že z EIA vyhodili západní varianty (navíc je tam neráčili ani zakreslit).
