Právě je 27.1.2021 10:44:46




Odeslat nové téma Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 2 ] 
 Tendence dopadů změny klimatu na infrastrukturu 
Autor Zpráva
VIP

Příspěvky: 14812
Bydliště: EU
Příspěvek Tendence dopadů změny klimatu na infrastrukturu
pokusím se v dalším roce věnovat ještě i tomuto širšímu záběru - rozhodně důležitému, pro budoucí generace již dnes narozených dětí, protože ty to již budou cítit hodně a pokud by se nepokračovalo v tom, v čem se začalo, tak ty scénáře nejsou vůbec dobré

Obrázek Obrázek

bude v základech rozpracováno a doplněno v etapách během roku 2021 (to je to, čemu se třeba věnuji i já, jak lze de facto vnímat každou stavbu a proč jí tak nutno vnímat již dnes; někdo za tím může shlédnout megalomanii, ale je to "malost" evropana, že to nevnímá jak mnoho států již ano a rozhodně nejsou bohatší, než evropani, jen si nemůžou dovolit ten luxus nemít dopravní spojení nebo ho mít část roku pod vodou, i když já se za tu dobu aktivního života věnoval jak výstavbě silnic, dálnic, tak jejich údržbě, ale taky ženijným prácem a tzv. využití infr. ve válce)

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI: Best wishes for 2021
čtěte+hlasujte


5.12.2020 23:56:42
Profil Zobrazit autorovy stránky
VIP

Příspěvky: 14812
Bydliště: EU
Příspěvek Re: Tendence dopadů změny klímy na infrastrukturu
pouze pro názornost

Již se lze věnovat i takovému obsahu vzhledem k tomu, že posledních 12 let se aktivně zapracovalo do stavební činnosti. Bohužel, segment plánování zaostává za realitou a realita zrychluje původní predikce toho co mělo být za 20-60 let v nějaké návaznosti. Dalším smutným faktem je, že ne všem změnám my patřičně rozumíme a tím pádem se nelze zcela připravit ani v samotných plánech, čehož důsledkem je nejen zaostávání z hlediska potřebnosti staveb/jejich vylepšení, ale v dobách výstavby již nevydrží zadanou délku životnosti.

V roce 2006 bylo stanověno, že až do roku 2040 budeme jako lidstvo napříč snahám o vytvoření základních rámců a zapojení organizací, finančních nástrojů atd. po spolupráci mezi státy a organizacemi, jež je spojují v zájmech pozadu a pomyslné nůžky, kde jedna linie je výstavba lepší infrastruktury s komplexním rámcem dosahu na náš život a druhá linie změna klimatu, se budou rozevírat. V určitém bodu se stav razantněji otočí v procesu výstavby a uvědomení si nutnosti přizpůsobit se i na úkor vlastního pohodlí, ale neznáme zda li za dané dekády nedojde i k nečekaným změnám v procesu změny klímy. K čemuž nás vede poznání, které plyne ze 4 zásadních kritických bodů (extrémní vysoké teploty v kombinaci dlouhých fází sucha, extrémně silné mrazy a lokálně velké nadílky sněhu, extrémní výkyvy proudění a i během krátké doby na vícero místech silné hurikány a další jevy, kde hlavním prvkem pustošení je vítr v kombinaci záplav a velké lesní požáry, které mají znovu jako živnou půdu kombinaci sucha, vysokých teplot a silný vítr, kdy vědci nerozumí jevům kolem proudění a neumí je vysvětlit). Nůžky se musejí rozevírat, protože jako lidstvo neumíme najednou všechno změnit a je nevyhnutná doba k proměně myšlení, existence bytí a zvýšení podílu techniky a dostatku materiálů k úpravam v celém rozsahu. V dlouhodobém horizontu (2100) by mělo žit 65% planety v bezpečných zónách z hlediska odolnosti infrastruktury. Že nedojde k nečekanému zatopení, bude systém varování, bude jak a kde utéct. Bude jak a co nejrychleji možno dopravit v co nejkratší době pomoc. Tohle všechno se tvoří něco přes 2 dekády, stavebně něco přes 1 dekádu a bude probíhat další dlouhou dobu; beze sporu se to setká s další nepřízní (další krize, války a další katastrofy).

Dobrá zpráva je, že základ (jádro dopravní infrastruktury v klíčových regionech) vidí více prostředků na všechny segmenty činností. Špatná zpráva je, že je nedostatek kapacit. A ještě horší, že prozatím ekonomicky odůvodněno, ale bez návratnosti ve stávajících modelech. Zajištění více peněz pro zvýšení údržby a prohlídek a plánování odsouvá bod, ve kterém se rozpadne často to jediné pro celé oblasti, kde žijí miliony lidí na pozdější dobu. Tahle infrastruktura tady v těchto oblastech bude sehrávat dvojí úlohu: jednak tu dnešní obslužní a jednak novou určenou pro postupné vystěhování části lidí jinam.

V největším ohrožení jsou státy, které mají maximální výšku s většinou osídlení v rozmezí 1-3m, v kritických scénárech do 6m. Tohle se dotýká velké části Oceánie a Maledivů. Ovšem populačně jsou to stovky tisíc. Opatření se ale realizují již i zde. Ovšem z hlediska zalidnění na tento problém nejvíce trpí Asie. Již není možno vystěhovat polovinu měst. Vystěhuje se část, další část se přestěhuje jinam, další se naučí jinak žít a do měst se musí investovat. Silnice a dopravní kostra jsou chráněné díky novým pilířům, díky zdím (silný vítr a voda), a které tvoří bariéry proti rozlévání vody do oblastí velkoměst, které jsou níže než hladina oceánů. Proti extrémním srážkám se hloubí velké nádrže, kam odteče přebytečná voda. Jen tak se budou dát chránit velká obydlená území s mnoha městy při sobě, kde žije již dnes více než 10 mil. lidí. Tato města často nemají zásoby na delší dobu, než 1 týden. Když by se zastavil provoz, tak i v nejvyspělejích a hlavních městech napříč planetu, do 1 týdne by byl akutní nedostatek základních potravin. Již nebude prostoru pro nouzové evakuace, protože nejsou kapacity pro včasný odchod (predikce pro rok 2070, když by se nic do té doby nedělalo).

Ekonomická návratnost sice není, ale státy, které si to mohou dovolit, tak budují (dohání skluz a nadbíhají do budoucna) masivním způsobem nové komunikace a celá města k tomu. Nejvíc se to realizuje v Asii, následuje Latinská Amerika. Pokrok se realizuje, v základech, v Africe, pro získávání potřebných surovin, které Afrika má a bez kterých by nedovedla realizovat ani ten tzv. základ. Afrika je prioritou pro všechny (Asie, Evropa, USA atd.), protože zaostalost tohoto kontinentu všechny zpomaluje. Z hlediska samotné Afriky nejsou problémem (až na pár států) problémy kolem počasí, ale populační exploze v pár státech, s čímž si ale bude muset poradit samotná Afrika, třeba přes Africkou Unii.

EU reagovala na požadované dokumenty aplikováním legislativy do nové výstavby. Zadávají se studie jak přizpůsobit stávající infrastrukturu bez nutnosti jí bourat a přesouvat velké části měst jinam. S problémy zápasí i ex člen EU, UK. Ale stejně tak Itálie, Chorvatsko (severní a střední Jadran). Pro změnu klimatu jsou ale problémy již i v Německu, ovšem prozatím v rovině několika dní. Proto samotné Německo již tlačí na snižování dotací pro infrastrukturu EU, kterou si mají řešit státy, má se lépe porpojit stát se sousedním státem a postoupit v eko- dopravě, zesílit prvek železnic a vystavět nové sklady. Překopat automobilový průmysl atd. Vyvstává otázka, jestli mají státy alespoň základní tepny, v silniční i železniční infrastruktuře, které odolají 100-roční vodě. Když vidíme bouřky, při kterých jsou zatopené i nové dálnice od Pyrenejí přes Francii, Německo po Polsko.

Urbanizace je nevyhnutní pro změnu a její zrychlení. Naše zrychlení boje s časem. Je ale zároveň nepřítelem a důvodem, pro který tuto válku o čas vedeme. Proto se zesilnil segment urbanizace na státním i samosprávním stupni. Musí se změnit forma osvětlení, varování, lépe řešit novou výstavbu, řešit podloží, aby se nepropadávalo, řešit MHD atd atd atd včetně kvalitního odvodnění, kanalizace a zajistit i dostatek voda. Až 19% měst světa zápasí s nedostatkem vody a staví se dlouhá potrubí k zajištění této základní komodity pro náš život. Až 4/5 australských měst, ve kterých žije drtivá většina Australanů zápasí s nedostatkem vody. Jsou konkrétní omezení a spotřeba vody se pečlivě měří.

Silnice v rámci ulic mají ve vyspelých státech průměrný věk 31 let. Prakticky nejsou souvisle opravené (koberec) od dob jejich výstavby. Rizika propadlin, závad na sítích, povodních pro špatné odvodnění atd. Zhoršení zásobování i dopravy během špiček atd pro nemožnost odklánění většího podílu dopravy na tyto tahy. Atd. Hlavní tahy se opravují pravidelně pro jejich zatížení a na naše domečky a sídliště nezbývá peněz. Jsou města, jako Londýn, jde je tento průměr již nad 40 lety. V rozvojových státech zpevněné silnice často absentují aneb sice stojí, ale nemají kanalizaci. Nemluvě o podílu slumů v nich, což je ekologická časovaná bomba při každé bouři. Podíl přesídlení obyvatelstva z vesnic do měst přitom stoupá bez toho, aby na to byla patřičná odezva ve výstavbě a samotném plánování. Průměrná rychlost jízdy klesá, šance na zaparkování paralelně s tím. MHD je beznadějně přeplněno v rámci velkých metropolitních území. Kombinace bus dopravy v rámci dálnic se již jeví jako nová norma ve vícero státech světa, kde chybí rychlejší železnice. Samotná silniční doprava je dlouhodobě přetížená, vlivem nepřizně počasí nadměrně opotřebovaná bez adekvátní údržby. V samotném výzkumu se dělají velké proměny co se kvality asfaltu týče, jeho energetická náročnost atd. Samotná energetická náročnost budování silnic je extrémní.

Tohle nejsou základy, ale začátky vícero problémů. Jejich řešení lze pozorovat napříč státy světa. Dálnice jakožto koridory jsou především ekonomické koridory a musejí plnit základní funkci: vydržet. A zajistit rozvoj a pohodlí. Ne vždy to tak je, ale je to cíl realizace. Nedá se najednou budovat tolik dálnic ani rychlostních silnic, tak se realizuje levnější varianta dualizace silnice. Budoucnost patří technologiím; a dost možná se během dalších dekád omezí samostatnost člověka v rozhodování v rámci jízdy a trasy. Již dnes máme první smart tahy, kde umíme změřit všechno co se provozu týče. Pokud propojíme systémy ještě dál, každý vůz extra registraci v digitální podobě, registrace na dovolenou, formu dopravy atd., tak dostaneme na výběr časy na jízdu. Což bude mít za cíl odlehčit cestování na dovolenou. Tohle není zase tak moc vzdálená vize; některé státy na V Asie to již testují a EU se k tomu přepracovává legislativou taky, pak stačí jen propojit systémy, které již fungují. (souradnice pro vozidlo v nouzi, dovolené se běžně bookují, stav v rámci covidového cestování se umí již dnes získat v náhledu dalších možností jak usledovat pohyb a jak ho omezit ale i zrychlit, provoz a kamery je v rámci EU nejvíc na km; zpomaluje to "jen" míra demokracie a slobody).

% rozdělení v letech 2010 - 2020 (do 08):

6% - zvláštní údržba (kontrola mostů, tunelů, po otřesech atd.) + asistence na odstraňováni závad vozidel a označení DN
10% - nouzové stavy, spolupráce se záchr. složkami v rámci dopravních systémů, simulace a tréninky (evakuace při požárech (lesy, v tunelu atd.))
15% - plánování, vyhodnocování, studie, přípravy, projekty
69% - výstavba

Cíl pro poslední období 2025-2035, po kterém má následovat spojování nůžek

12% - zvláštní údržba a nouzové stavy sjednotit do jedné administrativy a co nelze, to překlasifikovat na standardní údržbu (do zvláštní údržby dát k dispozici armádní techniku s financemi armád)
13% - plánování, vyhodnocování, studie, přípravy, projekty (předpoklad nastoupené dráhy sníží nutnost navýšení tohoto rozsahu, naopak vygeneruje kvalitní odhady, kvalitní podklady, univerzity, studie, projektové kanceláře atd.)
75% - výstavba

Samotný objem prostředků se musí zvednout o 2,4x po roce 2036 proti r. 2016. Analýza výdajů k tomu existuje. Reálnost tohoto cíle je pro většinu států dosažitelná do roku 2030.

Pokud by se rozpadla základní struktura dopravní infrastruktury, tak se ukončí náš život jak ho dnes známe. Následně se rozpadne infrastruktura veř. zdravotnictví; právě tento segment je od zásobování na denní báze zcela závislý. Následně se rozpadne schéma zajištění potravin. Při přírodní pohromě vznikne krize, která přesáhne zvládnutí těchto katastrof možnosti řešení a humanitární katastrofy překonají jednotku státu, což povede k ohrožení stavu národní bezpečnosti atd.

Ve stávající situaci je nutno pro období 2020-2030 definovat cíle, ty se definují v letech 2017-2018 a sice: postavit nové továrny na stavební stroje, transportní techniku a segment elektroniky pro měření. S využitím satelitů k vytvoření co nejlepších map. Přesun finančních toků a zvýšit ekonomickou atraktivitu a tím návratnost prostředků prostřednictvím zajištění navýšení zdrojů z bank, fondů a politikou států. Prakticky všechno se děje.

Základní struktura dopravní infrastruktury se, tak jak jsem uvedl o několik odstavců již nerozpadne. Díky posledním 12 letem aktivní výstavby, respektivě se to ví již od r. 2019 a nastoupenému trendu, že nejhorší je odkloněno. Potřebné zesilnění rozsahu dopr. infrastruktury v rámci té silniční je již jen mírné proti uplynulé dekádě. Potřebné bude zesilnit infrastrukturu technicky proti novým výzvám, a nastavit soulad mezi využiváním této infrastruktury námi v dobách, kdy to nebude bezpečné. A to vše "za plného" provozu, nemáme čas zastavit se na 10 let a přestavět naše fungování. Nemůžeme zásadně omezovat provoz, proto za chodu a po nocích. Rizik je celá paleta a to i rizik v rámci nových staveb.

Tak přibližně o tomhle, později. Něco na způsob koridorů, které jsou ostatně tohoto důvodem pro realizaci. A taky odůvodněním, proč tento rozsah nemůžou realizovat malé firmy. (protože i ty velké mají co dělat) Je zájmem všech udržet stávající model života. Smysl práce, vzdělání, dalších služeb státu. Dopravu by člověk neměl ani vnímat, což bohužel nelze a to je de facto hlavní problém, že vnímáme, že něco je špatně a stav se dlouhou dobu jenom zhoršoval. (v části světa ale i nadále jenom zhoršuje; ČR není bohužel výjimkou, prozatím; ale taky se více opravuje). Nebudu se v rámci této témy explicitně věnovat ČR, bude možno jen srovnat a dohledat další fakta jak si na tom kdo stojí.

_________________
v zájmu lepších silnic a dálnic
VINCI: Best wishes for 2021
čtěte+hlasujte


6.12.2020 1:08:00
Profil Zobrazit autorovy stránky
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odeslat nové téma Toto téma je zamknuté. Nemůžete posílat nové příspěvky ani odpovídat na starší.  [ Příspěvků: 2 ] 




Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 návštevníků


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.
Designed by Vjacheslav Trushkin for Free Forums/DivisionCore.
Český překlad – phpBB.cz