I/43 v úseku D35 - Polsko
I/43 v úseku D35 - Polsko
Nový leták
Na základě výsledků zjišťovacího řízení ze dne 18. 7. 2014 bude záměr „Silnice I/43 v úseku Lanškroun – Dolní Lipka“ posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Na základě výsledků zjišťovacího řízení ze dne 18. 7. 2014 bude záměr „Silnice I/43 v úseku Lanškroun – Dolní Lipka“ posuzován podle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Škoda že se v tom letáku neřeší napojení I/11 od Šumperka.
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
V dubnu 2004 zpracoval PK Ossendorf vyhledávací studii "Přeložka silnice I/11 Postřelmov - Dolní Lipka". Od té doby příprava kromě úseku Postřelmov - Chromeč nepokračuje.
D47 už máme, teď ještě D48
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Kam teče beton, tam tečou peníze. (Tonda Blaník)
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
A obávám se, že ani pokračovat nebude, i když navázat na zmíněný připravovaný úsek a protáhnout to až za Bukovice nebo alespoň za Bušín by bylo super
Octavia 1.6 >>> Octavia 1.4 TSI
-
- Příspěvky: 710
- Registrován: 22.9.2009 20:02:33
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Malá zajímavost k danému úseku...
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/ ... anskrouna/
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/ ... anskrouna/
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Nevím jestli se to tady už někde neobjevilo v jiném tématu, případně se omlouvám, ale podle článku se nám rýsuje u Králíků na hranici s Polskem podobná ostuda jako u Trutnova na D11. Tedy kapacitní silnice z polské strany bude podstatně dřív než u nás. U nás možná vůbec.
Poláci dovedou dálnici až na hranici ke Králíkům, region se obává následků
Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/d ... pravy_lati
Nejvyšší čas vyhrabat plány ze 30-40 let 20. století a dokončit původní stavební záměr v plném rozsahu
Poláci dovedou dálnici až na hranici ke Králíkům, region se obává následků
Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/d ... pravy_lati
Nejvyšší čas vyhrabat plány ze 30-40 let 20. století a dokončit původní stavební záměr v plném rozsahu
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Už se to tu zmiňovalo víckrát. Jako tohle musel očekávat snad každý, kdo se podívá na mapu Polska.
Jedna možnost je postavit "plánované" přeložky jako 4-pruhy, druhá možnost je přeložit a zkapacitnit I/11 s nějakým trochu delším tunelem a dovést ji na S44. Popravdě se neodvažuji odhadovat, co by bylo lepší řešení. Pro obsluhu území jako celku nejspíše varianta první. Z pohledu finančního (kolik se toho bude muset postavit) spíš asi varianta druhá.
Každopádně ať tak či tak, je tohle za mě další podstatný argument, proč postavit severní část D43 jako 4-pruh. S tím, jak u nás jde výstavba dálnic a jaké jsou po republice priority, tak se také může stát, že D43 se bude dokončovat zároveň s polskou S8 na naše hranice, protože my (CK MD) budeme ještě 5 let řešit, jestli postavit pruhy 3 nebo 4. A po tomto dokončení budeme mít dalších 10-20 let na dostavění D43 na hranice. Za tu dobu se ty obce vystěhují už úplně.
A druhé každopádně: už bychom proboha konečně mohli udělat tu aktualizaci dálniční sítě po asi 1000 letech. Vznikly nové potřeby již před více lety, některé až teď (PL), určité části dálniční sítě potřebují jednoduše alternativu (především Praha) a v neposlední řadě by se mělo i ve spojení s VRT hledět na prachsprostou obsluhu území, aby opravdu byly nějaké dojezdové časy jednoduše odevšud .. těch dálnic nebude zase tolik, většina potřeb bude nejspíš uspokojena i pořádnou silnicí první třídy, ale už by to kurnik mohli udělat. Nevím, na co se pořád čeká, pokud se to neudělá, tak se to tady i za 15 let bude lepit a salámovat obchvat po obchvatu jedné obce (typicky I/20) nebo kdesi v polích (I/34) bez jediného vyššího smyslu.
Jedna možnost je postavit "plánované" přeložky jako 4-pruhy, druhá možnost je přeložit a zkapacitnit I/11 s nějakým trochu delším tunelem a dovést ji na S44. Popravdě se neodvažuji odhadovat, co by bylo lepší řešení. Pro obsluhu území jako celku nejspíše varianta první. Z pohledu finančního (kolik se toho bude muset postavit) spíš asi varianta druhá.
Každopádně ať tak či tak, je tohle za mě další podstatný argument, proč postavit severní část D43 jako 4-pruh. S tím, jak u nás jde výstavba dálnic a jaké jsou po republice priority, tak se také může stát, že D43 se bude dokončovat zároveň s polskou S8 na naše hranice, protože my (CK MD) budeme ještě 5 let řešit, jestli postavit pruhy 3 nebo 4. A po tomto dokončení budeme mít dalších 10-20 let na dostavění D43 na hranice. Za tu dobu se ty obce vystěhují už úplně.
A druhé každopádně: už bychom proboha konečně mohli udělat tu aktualizaci dálniční sítě po asi 1000 letech. Vznikly nové potřeby již před více lety, některé až teď (PL), určité části dálniční sítě potřebují jednoduše alternativu (především Praha) a v neposlední řadě by se mělo i ve spojení s VRT hledět na prachsprostou obsluhu území, aby opravdu byly nějaké dojezdové časy jednoduše odevšud .. těch dálnic nebude zase tolik, většina potřeb bude nejspíš uspokojena i pořádnou silnicí první třídy, ale už by to kurnik mohli udělat. Nevím, na co se pořád čeká, pokud se to neudělá, tak se to tady i za 15 let bude lepit a salámovat obchvat po obchvatu jedné obce (typicky I/20) nebo kdesi v polích (I/34) bez jediného vyššího smyslu.
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Souhlas s Aramem!!! Má někdo na fóru přímý kontakt na Mátla nebo jiné kolegy tamtéž a mohl by položit otázku: Jak to je se strategickým plánováním nových dálnic? Naprosto minimální potřeby do budoucna jsou: D19/20 Plzeň - Tábor - Humpolec a pokračování (D27 Plzeň - Karlovy Vary) a na druhé straně D37/D34 Humpolec - Pardubice a snad ještě D13 Liberec - Ústí n/L.
Mátl by asi měl vědět, zda vůbec někdo (třeba ta neslavná komise Min. dopravy) vůbec má ponětí o strategickém plánování. Jen ať Poláci protahnou tu S8 na hranice. Ostudu budeme mít opět my. Mimochodem, jak píše Aram, asi by byla výhodnější ta alternativa navázat to na Bludovskou a na I/44, která snad už bude dosravěna až do Mohelnice... (snad).
Mátl by asi měl vědět, zda vůbec někdo (třeba ta neslavná komise Min. dopravy) vůbec má ponětí o strategickém plánování. Jen ať Poláci protahnou tu S8 na hranice. Ostudu budeme mít opět my. Mimochodem, jak píše Aram, asi by byla výhodnější ta alternativa navázat to na Bludovskou a na I/44, která snad už bude dosravěna až do Mohelnice... (snad).
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Prosím o pokračování diskuze tady http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=85&t=3473
případně tady http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=16&t=1332
případně tady http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=16&t=1332
-
- Příspěvky: 710
- Registrován: 22.9.2009 20:02:33
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Novináři se činí... Ovšem nic nového pod sluncem až na to, že údajně Kolovratník v roce 2019 zastavil přípravu projekčních prací na přeložce.... Nebo chtěl zastavit...
https://www.denik.cz/ekonomika/polska-d ... 21082.html
https://www.denik.cz/ekonomika/polska-d ... 21082.html
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Tlak na výstavbu teprve rapidně stoupne jakmile bude S8 v Klodzku. Dnes je trasa Wroclaw-Klodzko přetížená, plná obcí, fotoradarů, nehod, pomalá, neoblíbená. Kdo vyloženě nemusí tudy nejede. Celá oblast Kladska se dnes z centrálního Polska objíždí dále na jih, Brno, Vídeň snad vůbec největší oklikou ve střední Evropě.
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
idnes premium, takže nic
ale je tam fotka, kterou jsem sem nedávno dával
ale je tam fotka, kterou jsem sem nedávno dával
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
-
- Příspěvky: 710
- Registrován: 22.9.2009 20:02:33
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Ještě jednou i s originálním popiskem....
- Přílohy
-
- TG28-104.jpg (294.45 KiB) Zobrazeno 9085 x
-
- Příspěvky: 710
- Registrován: 22.9.2009 20:02:33
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
A ještě jedna varianta vedení dálnice mezi Lanškrounem a Štíty....
- Přílohy
-
- TG28-110.jpg (230.65 KiB) Zobrazeno 9076 x
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Poláci oprašují plány Hitlerovy dálnice. Česko by mělo reagovat, říká historik
Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/e ... 1B51574920
Plánovaná polská dálnice S8 by nemusela končit na hranicích u Králík. V německých archivech je ze 40. let dodnes uložena dokumentace Hitlerovy dálnice, jíž by se mohlo Ředitelství silnic a dálnic při přípravě navazujícího úseku inspirovat. Problematice trasování dálnice se věnuje badatel Tomáš Janda.
Když před pár dny v sousedním Polsku oznámili, že začnou s přípravou dálničního propojení mezi Vratislaví, Kladskem a českými hranicemi u Králík, pro mnohé to byla zpráva jako blesk z čistého nebe.
Před 80 lety však stačilo málo a nacistické Německo exteritoriální dálnici v Sudetech dokončilo. Podle badatele a publicisty Tomáše Jandy, který se tématem tzv. Hitlerovy dálnice zabývá dlouhodobě, se chtějí Poláci při stavbě plánované dálnice z německých plánů poučit.
„ŘSD a jím vybraná firma, která studii přeložky silnice Lanškroun – Dolní Lipka realizovala, vůbec s původními materiály nepracovala,“ říká dálniční historik Tomáš Janda k silnici, na jejímž záměru se kvůli nízkým intenzitám dopravy nepokračuje.
Co jste si poprvé řekl, když jste se dozvěděl o plánu prodloužit rychlostní silnici S8 z Kladska na česko-polské hranice?
Žádným překvapením pro mě zveřejnění této informace nebylo. Nějaké informace o tom, že naši severní sousedé v této oblasti něco podnikají, jsem měl již z minulých let, kdy jsem byl osloven polskými odborníky s dotazem, zda se v České republice nenacházejí materiály k trasování, projektování nebo geologickému průzkumu projektované dálnice Berlín – Vratislav – Vídeň na území Kladska. Později jsem se s nimi potkal i v Bundesarchivu v Berlíně.
Oživují Poláci plán exteritoriální dálnice A88?
Poláci neoživují plán původní německé dálnice Berlín - Vratislav – Vídeň, která měla v délce 630 km spojit hlavní města dnešního Německa a Rakouska. Oni si pouze velmi dobře uvědomují, kdo řídil přípravu a výstavbu této dálnice. Hledají poučení v původních plánech, spisech z trasování, projektování a v geologickém průzkumu realizovaném pod vedením jednoho z největších evropských dálničních odborníků minulého století ing. Hanse Lorenze.
Trasování dálnice okolo masivu Zobten (dnes Ślęża) nebo průchod dálnice Sovími horami (tehdy Eulengebirge) jako ukázky trasování jsou dodnes používány v německé literatuře jako vzorové příklady. Je třeba ovšem podotknout, že Poláci se masivu Sovích hor vyhýbají a jejich nová komunikace půjde až do Kladska spíše mimo trasu původně projektované dálnice. Od Kladska k hranicím je ovšem trasa původně projektované dálnice asi nejlepším a nejschůdnějším řešením.
Jak daleko vlastně na přelomu 30. a 40. let postoupily plány a příprava výstavby dálnice v úseku Moravská Třebová – Vratislav? Mluví se vždy o rozestavěných úsecích na Brno. Byly pohraniční hory pro německé inženýry nepřekonatelnou hradbou pro stavbu dálnice?
Projektová dokumentace byla kompletní. Vše bylo připraveno k výstavbě. Bohužel v roce 1940 již nebyla taková kapacita na zahájení stavebních prací, a to jak v Sudetech, tak v kladském výběžku (tehdy území Německa). Muži ve velkém rukovali do armády, chyběly i volné kapacity stavebních firem.
Dálnice na území dnešního Pardubického kraje měla vstupovat u města Králíky (mezi Lichkovem a Dolní Lipkou) a do vnitrozemí směřovala sníženinou po úbočí Suchého vrchu k Červené Vodě a dále k městu Štíty. Obtížnější bylo překonání výběžku Zábřežské vrchoviny mezi Štíty a Lanškrounem, ale i to se podařilo vyřešit po prostudování několika variant vedení trasy dálnice. Asi nejsložitější bylo řešení trasy dálnice v okolí obce Laudon (dnes Mezilesí) nedaleko Lanškrouna.
S jakými největšími problémy se Němci na trase potýkali? Jakou nadmořskou výšku či převýšení by musela dálnice překonat? Měla by dnes taková dálnice v Evropě přirovnání?
Němečtí odborníci se s problémy nepotýkali. Oni je řešili a hledali ta nejlepší možná řešení, a to i za cenu vyšších stavebních nákladů. Nejvyšší nadmořská výška trasy dálnice byla právě mezi Štíty a Lanškrounem. U obce Laudon byla geologickým průzkumem zjištěna sesuvná území na severní a západní straně obce, kudy procházela původní varianta vedení trasy dálnice. Geologické sondy zde byly vrtány až do hloubky okolo 30 metrů, někdy i více.
Na základě těchto průzkumů a dalších skutečností byla trasa dálnice přeložena na východní okraj obce, a to i za cenu demolice několika domů nebo hospodářských stavení. Osa dálnice by tak procházela příkladně dnešní domem č. p. 29 v Mezilesí, který měl být zbořen. Další problém představovala dálnice s velkým viaduktem západně a severozápadně od Štítů, kde se řešilo složité založení pilířů mostu a geologicky nestabilní podloží za severním předmostím viaduktu.
Sama o sobě je vypovídající nadmořská výška úseku dálnice mezi Štíty a Lanškrounem, kde měla dosáhnout nejvyššího bodu 630 m n. m.
Těchto prací se mimo dálničních odborníků z Německa účastnili i odborníci z pražské a brněnské německé vysoké školy technické. Zkušenosti z trasování a projektování této části dálnice využil ing. Lorenz a jeho spolupracovníci v padesátých letech při projektování a stavbě dálnice Frankfurt – Würzburg – Norimberk, která prochází v některých částech podobně složitým terénem.
Po desítkách let se na české straně ŘSD v minulosti zabývalo přeložkou silnice I/43 z Dolní Lipky na dálnici D35. Podle posledního vyjádření se záměrem už nikdo nezabývá. Myslíte si, že se k ní bude muset stát dřív nebo později vrátit? A stačila by pouhá silnice, nebo by lepším řešením byla čtyřpruhová komunikace?
Pokud Poláci ke státní hranici postaví dálnici nebo jinou čtyřproudou komunikaci, budeme muset reagovat. Otázkou je, co vůbec postaví. Zda to nakonec nebude pouze střídavý třípruh nebo kvalitní dvouproudá silnice. Každopádně budeme muset postavit alespoň přeložku silnice první třídy v šířce 11,5 m s možností pozdějšího rozšíření na dálnici nebo čtyřproudou komunikaci.
Jak dalece přeložka kopíruje trasu bývalé německé dálnice?
V plánech ŘSD jsou navrženy, tuším, tři varianty vedení přeložky silnice I/43. Od obce Mezilesí až ke státní hranici někde více, někde méně kopírují původní německé plány.
Dochovaly se k přípravě exteritoriální dálnice mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou dokumenty, které by šly dnes pro přípravu nové silnice na české straně použít?
Materiály z přípravy původní dálnice se dochovaly. Konkrétně různé studie z konce roku 1938, kdy byly realizovány první průzkumy trasy. Dále projektová příprava z let 1939 – 1942, částečně spisová dokumentace a mnoho dalších materiálů. Dnes ovšem podle nich nemůžete projektovat novou komunikaci. Bez jejich znalostí však budeme muset možná řešit problémy, které už jednou řešeny byly. Vymýšlet technická řešení, která už byla jednou vymyšlena. Projektant by tedy o nich měl vědět, měl by se poučit příkladně z chyb, které již jednou řešeny byly a přihlížet k nim při projektování nové komunikace.
A poučilo se ŘSD při stanovování jednotlivých variant z průzkumů německých inženýrů?
ŘSD a jím vybraná firma, která studii přeložky silnice Lanškroun – Dolní Lipka realizovala, vůbec s původními materiály nepracovala. Tyto materiály nenajdete na internetu, ani odkazy, kde je hledat, na internetu nejsou. Bez osobních zkušeností, znalosti archivů v České republice, Německu a dalších se k těmto dostanete velice těžko. Část materiálů k problematice trasování a projektování v tomto úseku mám od potomka odsunutých Němců ve svém soukromém archivu. Osobně se znám s potomky ing. Lorenze a mám přístup k jeho jinak nepřístupné pozůstalosti.
Z českého pohledu, je pro nás dálnice v tom severním úseku vůbec přínosná? Strategická je trasa hlavně pro tranzit polských obyvatel.
Nemůžeme na vše koukat pouze z našeho českého pohledu. Tam je přínos diskutabilní. Z hlediska evropského by bylo vhodné postavit dálnici v ose původní německé dálnice. Její přínos by byl obrovský, i když o tom mnozí budou dlouze pochybovat.
Autor: Radek Latislav
Zdroj: https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/e ... 1B51574920
Plánovaná polská dálnice S8 by nemusela končit na hranicích u Králík. V německých archivech je ze 40. let dodnes uložena dokumentace Hitlerovy dálnice, jíž by se mohlo Ředitelství silnic a dálnic při přípravě navazujícího úseku inspirovat. Problematice trasování dálnice se věnuje badatel Tomáš Janda.
Když před pár dny v sousedním Polsku oznámili, že začnou s přípravou dálničního propojení mezi Vratislaví, Kladskem a českými hranicemi u Králík, pro mnohé to byla zpráva jako blesk z čistého nebe.
Před 80 lety však stačilo málo a nacistické Německo exteritoriální dálnici v Sudetech dokončilo. Podle badatele a publicisty Tomáše Jandy, který se tématem tzv. Hitlerovy dálnice zabývá dlouhodobě, se chtějí Poláci při stavbě plánované dálnice z německých plánů poučit.
„ŘSD a jím vybraná firma, která studii přeložky silnice Lanškroun – Dolní Lipka realizovala, vůbec s původními materiály nepracovala,“ říká dálniční historik Tomáš Janda k silnici, na jejímž záměru se kvůli nízkým intenzitám dopravy nepokračuje.
Co jste si poprvé řekl, když jste se dozvěděl o plánu prodloužit rychlostní silnici S8 z Kladska na česko-polské hranice?
Žádným překvapením pro mě zveřejnění této informace nebylo. Nějaké informace o tom, že naši severní sousedé v této oblasti něco podnikají, jsem měl již z minulých let, kdy jsem byl osloven polskými odborníky s dotazem, zda se v České republice nenacházejí materiály k trasování, projektování nebo geologickému průzkumu projektované dálnice Berlín – Vratislav – Vídeň na území Kladska. Později jsem se s nimi potkal i v Bundesarchivu v Berlíně.
Oživují Poláci plán exteritoriální dálnice A88?
Poláci neoživují plán původní německé dálnice Berlín - Vratislav – Vídeň, která měla v délce 630 km spojit hlavní města dnešního Německa a Rakouska. Oni si pouze velmi dobře uvědomují, kdo řídil přípravu a výstavbu této dálnice. Hledají poučení v původních plánech, spisech z trasování, projektování a v geologickém průzkumu realizovaném pod vedením jednoho z největších evropských dálničních odborníků minulého století ing. Hanse Lorenze.
Trasování dálnice okolo masivu Zobten (dnes Ślęża) nebo průchod dálnice Sovími horami (tehdy Eulengebirge) jako ukázky trasování jsou dodnes používány v německé literatuře jako vzorové příklady. Je třeba ovšem podotknout, že Poláci se masivu Sovích hor vyhýbají a jejich nová komunikace půjde až do Kladska spíše mimo trasu původně projektované dálnice. Od Kladska k hranicím je ovšem trasa původně projektované dálnice asi nejlepším a nejschůdnějším řešením.
Jak daleko vlastně na přelomu 30. a 40. let postoupily plány a příprava výstavby dálnice v úseku Moravská Třebová – Vratislav? Mluví se vždy o rozestavěných úsecích na Brno. Byly pohraniční hory pro německé inženýry nepřekonatelnou hradbou pro stavbu dálnice?
Projektová dokumentace byla kompletní. Vše bylo připraveno k výstavbě. Bohužel v roce 1940 již nebyla taková kapacita na zahájení stavebních prací, a to jak v Sudetech, tak v kladském výběžku (tehdy území Německa). Muži ve velkém rukovali do armády, chyběly i volné kapacity stavebních firem.
Dálnice na území dnešního Pardubického kraje měla vstupovat u města Králíky (mezi Lichkovem a Dolní Lipkou) a do vnitrozemí směřovala sníženinou po úbočí Suchého vrchu k Červené Vodě a dále k městu Štíty. Obtížnější bylo překonání výběžku Zábřežské vrchoviny mezi Štíty a Lanškrounem, ale i to se podařilo vyřešit po prostudování několika variant vedení trasy dálnice. Asi nejsložitější bylo řešení trasy dálnice v okolí obce Laudon (dnes Mezilesí) nedaleko Lanškrouna.
S jakými největšími problémy se Němci na trase potýkali? Jakou nadmořskou výšku či převýšení by musela dálnice překonat? Měla by dnes taková dálnice v Evropě přirovnání?
Němečtí odborníci se s problémy nepotýkali. Oni je řešili a hledali ta nejlepší možná řešení, a to i za cenu vyšších stavebních nákladů. Nejvyšší nadmořská výška trasy dálnice byla právě mezi Štíty a Lanškrounem. U obce Laudon byla geologickým průzkumem zjištěna sesuvná území na severní a západní straně obce, kudy procházela původní varianta vedení trasy dálnice. Geologické sondy zde byly vrtány až do hloubky okolo 30 metrů, někdy i více.
Na základě těchto průzkumů a dalších skutečností byla trasa dálnice přeložena na východní okraj obce, a to i za cenu demolice několika domů nebo hospodářských stavení. Osa dálnice by tak procházela příkladně dnešní domem č. p. 29 v Mezilesí, který měl být zbořen. Další problém představovala dálnice s velkým viaduktem západně a severozápadně od Štítů, kde se řešilo složité založení pilířů mostu a geologicky nestabilní podloží za severním předmostím viaduktu.
Sama o sobě je vypovídající nadmořská výška úseku dálnice mezi Štíty a Lanškrounem, kde měla dosáhnout nejvyššího bodu 630 m n. m.
Těchto prací se mimo dálničních odborníků z Německa účastnili i odborníci z pražské a brněnské německé vysoké školy technické. Zkušenosti z trasování a projektování této části dálnice využil ing. Lorenz a jeho spolupracovníci v padesátých letech při projektování a stavbě dálnice Frankfurt – Würzburg – Norimberk, která prochází v některých částech podobně složitým terénem.
Po desítkách let se na české straně ŘSD v minulosti zabývalo přeložkou silnice I/43 z Dolní Lipky na dálnici D35. Podle posledního vyjádření se záměrem už nikdo nezabývá. Myslíte si, že se k ní bude muset stát dřív nebo později vrátit? A stačila by pouhá silnice, nebo by lepším řešením byla čtyřpruhová komunikace?
Pokud Poláci ke státní hranici postaví dálnici nebo jinou čtyřproudou komunikaci, budeme muset reagovat. Otázkou je, co vůbec postaví. Zda to nakonec nebude pouze střídavý třípruh nebo kvalitní dvouproudá silnice. Každopádně budeme muset postavit alespoň přeložku silnice první třídy v šířce 11,5 m s možností pozdějšího rozšíření na dálnici nebo čtyřproudou komunikaci.
Jak dalece přeložka kopíruje trasu bývalé německé dálnice?
V plánech ŘSD jsou navrženy, tuším, tři varianty vedení přeložky silnice I/43. Od obce Mezilesí až ke státní hranici někde více, někde méně kopírují původní německé plány.
Dochovaly se k přípravě exteritoriální dálnice mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou dokumenty, které by šly dnes pro přípravu nové silnice na české straně použít?
Materiály z přípravy původní dálnice se dochovaly. Konkrétně různé studie z konce roku 1938, kdy byly realizovány první průzkumy trasy. Dále projektová příprava z let 1939 – 1942, částečně spisová dokumentace a mnoho dalších materiálů. Dnes ovšem podle nich nemůžete projektovat novou komunikaci. Bez jejich znalostí však budeme muset možná řešit problémy, které už jednou řešeny byly. Vymýšlet technická řešení, která už byla jednou vymyšlena. Projektant by tedy o nich měl vědět, měl by se poučit příkladně z chyb, které již jednou řešeny byly a přihlížet k nim při projektování nové komunikace.
A poučilo se ŘSD při stanovování jednotlivých variant z průzkumů německých inženýrů?
ŘSD a jím vybraná firma, která studii přeložky silnice Lanškroun – Dolní Lipka realizovala, vůbec s původními materiály nepracovala. Tyto materiály nenajdete na internetu, ani odkazy, kde je hledat, na internetu nejsou. Bez osobních zkušeností, znalosti archivů v České republice, Německu a dalších se k těmto dostanete velice těžko. Část materiálů k problematice trasování a projektování v tomto úseku mám od potomka odsunutých Němců ve svém soukromém archivu. Osobně se znám s potomky ing. Lorenze a mám přístup k jeho jinak nepřístupné pozůstalosti.
Z českého pohledu, je pro nás dálnice v tom severním úseku vůbec přínosná? Strategická je trasa hlavně pro tranzit polských obyvatel.
Nemůžeme na vše koukat pouze z našeho českého pohledu. Tam je přínos diskutabilní. Z hlediska evropského by bylo vhodné postavit dálnici v ose původní německé dálnice. Její přínos by byl obrovský, i když o tom mnozí budou dlouze pochybovat.
Autor: Radek Latislav
-
- Příspěvky: 1073
- Registrován: 7.1.2013 17:57:52
- Bydliště: ostrava
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
hrozně mě mrzí posuzování potřebnosti této komunikace pouze optikou intenzity dopravy, případně dle využití mezinárodním tranzitem. úplně opomíjí naprosto tristní stav infrastruktury v oblasti, která místní obyvatele doslova odděluje od zbytku republiky a tvoří tak osamělou periferii kdesi u hranic bez vyhlídky na rozvoj jiný než v turistickém ruchu. nakonec místní obyvatelé musí vzhlížet k sousední zemi, jejíž akce jediné mohou přivést k činnosti i náš stát.
samozřejmě problematika periferií a jejich dopravních dostupností je symptomatická pro spoustu sudetských oblastí a uspokojivě nebude vyřešena asi nikdy i kvůli přetrvávajícímu slabému osídlení, nicméně tady má aspoň nějakou šanci dojít k razantnímu zlepšení /ehm výhledově/
nakonec debata, která jistě přijde a bude další roky oddalovat realizaci, o tom jaké uspořádání a parametry má nová komunikace mít je skoro bezpředmětná, protože i stávájící forma přeložky 1+1 S9,5 by byla obrovským zlepšením s dramatickým dopadem na možnost dalšího socio-ekonomického rozvoje regionu.
takže bych tam po dohodě s poláky postavil nějakou úspornou 2+2 v trase A88 + přeložku I/11 do postřelmova a bylo by
samozřejmě problematika periferií a jejich dopravních dostupností je symptomatická pro spoustu sudetských oblastí a uspokojivě nebude vyřešena asi nikdy i kvůli přetrvávajícímu slabému osídlení, nicméně tady má aspoň nějakou šanci dojít k razantnímu zlepšení /ehm výhledově/
nakonec debata, která jistě přijde a bude další roky oddalovat realizaci, o tom jaké uspořádání a parametry má nová komunikace mít je skoro bezpředmětná, protože i stávájící forma přeložky 1+1 S9,5 by byla obrovským zlepšením s dramatickým dopadem na možnost dalšího socio-ekonomického rozvoje regionu.
takže bych tam po dohodě s poláky postavil nějakou úspornou 2+2 v trase A88 + přeložku I/11 do postřelmova a bylo by
Svoboda neznamená nutit ostatní do něčeho, co považujete za správné.
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Nějaké novinky z deník.cz, bohužel jen placená verze, která je již nějakou dobu chytřeji blokována a tak Esc nefunguje (nebo to neumím efektivně používat). Kromě předplatného, máte jiné moudré řešení? Děkuji předem!
Obyvatele Králicka zaskočila plánovaná polská dálnice. Bojí se většího provozu
Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/polska-d ... je-20.html
Obyvatele Králicka zaskočila plánovaná polská dálnice. Bojí se většího provozu
Zdroj: https://www.denik.cz/ekonomika/polska-d ... je-20.html
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Článek:
Obyvatele Králicka zaskočila plánovaná polská dálnice. Bojí se většího provozu
Polská dálnice, která by měla vést až na českou hranici ke Králíkům. To je plán polských sousedů, který zaskočil nejen krajské politiky, ale i obyvatele dotčených obcí. Hotovo by totiž mohlo být do deseti let. Česká strana na to ovšem zdaleka není připravena. O výstavbě však Poláci definitivně rozhodnou teprve letos.
Prodloužení dálnice S8 až na hranici ke Králíkům je součástí Národního programu výstavby silnic, který má polská vláda realizovat do roku 2030. Jde o největší a nejambicióznější silniční projekt v historii Polska v hodnotě stovek miliard polských zlotých.
Pokud Polsko své plány skutečně zrealizuje, provoz na Králicku a Lanškrounsku nepochybně významně vzroste. Na celé trase z Varšavy nebo Poznaně do Vídně či Chorvatska bude totiž 60kilometrový úsek mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou zřejmě jediný, kde nebude dálnice. „Pokud nebude vyřešena dálnice na české straně, může vést taková situace k řadě problémů. Ale řešení není pochopitelně v našich kompetencích,“ řekl Deníku starosta Králík Václav Kubín.
S ním souhlasí i starosta sousední obce Červená Voda Petr Mareš. „Rozhodnutí Poláků je dost neadekvátní tomu, co (ne)dělá česká strana,“ posteskl si Mareš.
Situace však děsí i obce na severní hranici Olomouckého kraje. Také na Šumpersku by polská dálnice přinesla velké komplikace v podobě zvýšení dopravy. A na to stávající komunikace rozhodně nejsou připravené.
Jednou z takových obcí jsou například Olšany, které leží na křižovatce dvou důležitých cest. Jednak spojují Hradec Králové a Ostravu, navíc se zde spojuje také silnice druhé třídy z Hanušovic do Jeseníku. „Doprava je tady už nyní úplně otřesná. Problém není ani tak v Olšanech, jako v Klášterci. Silnice se tam proplétá mezi rodinnými domy, které se otřásají kamionovou dopravou. Jednak je tu masivní tranzit z Polska, zhoršuje to výstavba obchvatu Bludova, na který vozí stavební materiál, odkud se dá. Navíc začala poměrně intenzivně zvyšovat kamionovou dopravu OP papírna,“ popsal starosta Olšan Aleš Janderka.
Existující, ale neprůchozí alternativy
Řešení je přitom v plánu už řadu let. V Červené Vodě se totiž nachází stavební rezerva, která blokuje značnou část obce. Přeložka silnice I/43 od polských hranic by vedla okolo Štítů, Lanškrouna a napojila by se na trasu budoucí dálnice D34 u Mladějova. Stát však záměr dosud neschválil, nevidí k tomu důvod. „Ve sledovaném úseku až na hraniční přechod Dolní Lipka je jen velmi nízká dopravní zátěž, která nezdůvodňuje ani přeložku I. třídy, natož existenci dálnice,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Řešení existuje také pro Olomoucký kraj a obce na Šumpersku. Idea přeložky „jedenáctky“ mimo obce sice je navržena, její trasa však v současnosti není zanesena ani v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Počítá se tak jen s obchvatem, který by vyvedl dopravu z Klášterce a cestu druhé třídy odklonil z Olšan. Silnice první třídy by se v Olšanech napojila na současnou trasu. „Před dvěma lety jsem tento obchvat řešil na kraji. Tehdy mi bylo naznačeno, ať počítám s horizontem dvaceti let,“ posteskl si Aleš Janderka.
Definitivní rozhodnutí o tom, zda Poláci dálnici prodlouží z Vratislavi až do Boboszowa, má padnout v řádu měsíců. „V souladu s aktuálními plány se o definitivním přijetí Národního programu polskou vládnou rozhodne v roce 2022,“ uvedl loni v prosinci mluvčí polského ministerstva infrastruktury Szymon Huptyś.
Obyvatele Králicka zaskočila plánovaná polská dálnice. Bojí se většího provozu
Polská dálnice, která by měla vést až na českou hranici ke Králíkům. To je plán polských sousedů, který zaskočil nejen krajské politiky, ale i obyvatele dotčených obcí. Hotovo by totiž mohlo být do deseti let. Česká strana na to ovšem zdaleka není připravena. O výstavbě však Poláci definitivně rozhodnou teprve letos.
Prodloužení dálnice S8 až na hranici ke Králíkům je součástí Národního programu výstavby silnic, který má polská vláda realizovat do roku 2030. Jde o největší a nejambicióznější silniční projekt v historii Polska v hodnotě stovek miliard polských zlotých.
Pokud Polsko své plány skutečně zrealizuje, provoz na Králicku a Lanškrounsku nepochybně významně vzroste. Na celé trase z Varšavy nebo Poznaně do Vídně či Chorvatska bude totiž 60kilometrový úsek mezi Dolní Lipkou a Moravskou Třebovou zřejmě jediný, kde nebude dálnice. „Pokud nebude vyřešena dálnice na české straně, může vést taková situace k řadě problémů. Ale řešení není pochopitelně v našich kompetencích,“ řekl Deníku starosta Králík Václav Kubín.
S ním souhlasí i starosta sousední obce Červená Voda Petr Mareš. „Rozhodnutí Poláků je dost neadekvátní tomu, co (ne)dělá česká strana,“ posteskl si Mareš.
Situace však děsí i obce na severní hranici Olomouckého kraje. Také na Šumpersku by polská dálnice přinesla velké komplikace v podobě zvýšení dopravy. A na to stávající komunikace rozhodně nejsou připravené.
Jednou z takových obcí jsou například Olšany, které leží na křižovatce dvou důležitých cest. Jednak spojují Hradec Králové a Ostravu, navíc se zde spojuje také silnice druhé třídy z Hanušovic do Jeseníku. „Doprava je tady už nyní úplně otřesná. Problém není ani tak v Olšanech, jako v Klášterci. Silnice se tam proplétá mezi rodinnými domy, které se otřásají kamionovou dopravou. Jednak je tu masivní tranzit z Polska, zhoršuje to výstavba obchvatu Bludova, na který vozí stavební materiál, odkud se dá. Navíc začala poměrně intenzivně zvyšovat kamionovou dopravu OP papírna,“ popsal starosta Olšan Aleš Janderka.
Existující, ale neprůchozí alternativy
Řešení je přitom v plánu už řadu let. V Červené Vodě se totiž nachází stavební rezerva, která blokuje značnou část obce. Přeložka silnice I/43 od polských hranic by vedla okolo Štítů, Lanškrouna a napojila by se na trasu budoucí dálnice D34 u Mladějova. Stát však záměr dosud neschválil, nevidí k tomu důvod. „Ve sledovaném úseku až na hraniční přechod Dolní Lipka je jen velmi nízká dopravní zátěž, která nezdůvodňuje ani přeložku I. třídy, natož existenci dálnice,“ uvedl mluvčí ministerstva dopravy František Jemelka.
Řešení existuje také pro Olomoucký kraj a obce na Šumpersku. Idea přeložky „jedenáctky“ mimo obce sice je navržena, její trasa však v současnosti není zanesena ani v Zásadách územního rozvoje Olomouckého kraje. Počítá se tak jen s obchvatem, který by vyvedl dopravu z Klášterce a cestu druhé třídy odklonil z Olšan. Silnice první třídy by se v Olšanech napojila na současnou trasu. „Před dvěma lety jsem tento obchvat řešil na kraji. Tehdy mi bylo naznačeno, ať počítám s horizontem dvaceti let,“ posteskl si Aleš Janderka.
Definitivní rozhodnutí o tom, zda Poláci dálnici prodlouží z Vratislavi až do Boboszowa, má padnout v řádu měsíců. „V souladu s aktuálními plány se o definitivním přijetí Národního programu polskou vládnou rozhodne v roce 2022,“ uvedl loni v prosinci mluvčí polského ministerstva infrastruktury Szymon Huptyś.
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Takže jenom recyklace informací, které už známe. Kromě toho Polsko snad bude plány na čtyřpruh k hranicím (pokud vůbec bude v plánu) konzultovat s českou vládou.
-
- Příspěvky: 710
- Registrován: 22.9.2009 20:02:33
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Úplná recyklace to není. Na Polské straně to směřuje k nějaké kapacitní komunikaci na hranice.
V případě nedohody s českou stranou na nějaký poloviční profil dálnice s případnou dostavbou....
Mám to ovšem z druhé ruky. Tedy s nadhledem...
V případě nedohody s českou stranou na nějaký poloviční profil dálnice s případnou dostavbou....
Mám to ovšem z druhé ruky. Tedy s nadhledem...
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Díky moc Country za článek!Country píše:Článek:
Obyvatele Králicka zaskočila plánovaná polská dálnice. Bojí se většího provozu
Byl bych rád, kdyby Poláci rozhodli, že tam postaví kapacitní dálnici 2+2.
U nás se to nerozhoupe pravděpodobně ani tak, ale co už. Jen škoda, že si starosta Králík myslí, že řešení není v jeho kompetencích.
Díky Tomas 1975 za doplňující informace!
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
v dobách kdy se řešila severní x jižní varianta D35, tak obyvatelé tohoto koutu republiky tvrdili, že jim stačí slušná cesta do Žamberka a víc nepotřebují...
tak to asi bude pravda
a bude to jako se vším, aktuálně není kapacita potřeba a co bude za 10let, to nikoho ( i kompetentního ) nezajímá...
tak to asi bude pravda
a bude to jako se vším, aktuálně není kapacita potřeba a co bude za 10let, to nikoho ( i kompetentního ) nezajímá...
Česká zákonodárnost – odpovědným budiž ten, koho lze nejsnadněji chytit
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
HLAVNĚ toho KOMPETENTNÍHO to nezajímá, Miku...
Re: I/43 Lanškroun-Dolní Lipka
Nové poznatky k přeložce:
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/h ... zpravy_skn
https://www.idnes.cz/pardubice/zpravy/h ... zpravy_skn