České dálnice > Diskusní fórum

JirkaS píše: A88 byla vyžadována již při záboru Sudet jako exteritoriální, čili tato věc musela být již dlouho připravována.

30.9.1938 Podpis Mnichovské dohody
10.10.1938 Dokončení obsazení území Sudet
19.11.1938 Podpis rámcové smlouvy o stavbě A88
11.4.1939 Zahájení stavby A88
podzim 1939 Námitka ReichAutobahnGesellschacht ve věci křížení A88 a dálnicí Praha-Brno. Ostrý úhel nedovoluje projektování "čtyřlístku"
23.10.1939 Projektové práce Generálního Ředitelství Stavby Dálnic na posunutí dálnice Praha-Brno jižním směrem
3.11.1939 Rozhodnutí Dr.Todta o místě křížení: bude původně navrhované, "naše dálnice" bude přeprojektována do tvaru písmene "S"

pramen:Václav Lídl-Poslové zapomenuté budoucnosti

Kudy tehdy měla vést dálnice Praha-Brno kolem Brna? Posouvalo se do současného stavu, nebo se dálnice vybudavala v původně navržené stopě?

Sauce píše:Kudy tehdy měla vést dálnice Praha-Brno kolem Brna? Posouvalo se do současného stavu, nebo se dálnice vybudavala v původně navržené stopě?

- Projektové práce Generálního Ředitelství Stavby Dálnic se zabývaly dvěma variantami posunutí dálnice k obci Nebovidy
- "Konečné" trasování dle Dr.Todta obcházelo obec Troubsko jižně, za obcí Bosonohy byl navržen pravý směrový oblouk; na schématické mapce oblouk s tak malým poloměrem, že lze o odbornosti Dr.Todta pochybovat. V této době byl asi větší nacista než silniční odborník.
- Realizovaná D1 nemá u Brna žádné "esíčko", proto lze předpokládat, že se od původního návrhu neliší

"Konečné" trasování dle Dr.Todta obcházelo obec Troubsko jižně, za obcí Bosonohy byl navržen pravý směrový oblouk; na schématické mapce oblouk s tak malým poloměrem, že lze o odbornosti Dr.Todta pochybovat. V této době byl asi větší nacista než silniční odborník.

Tak výše popsané může napsat pouze člověk neznalí.... Osobně se s potomky Todta znám....
S křižovatkou u Troubska to bylo složitější. Původně tam mělo být něco podobného jako se navrhuje dnes v ,,zatunelované" variantě. Návrhů bylo asi osm.... Úplně původní křižovatka měla být u Malhostovic severně od Brna. Následně Troubsko. Léto 1939 přesun k Nebovidům. Na podzim zpět k Troubsku s úhlem křížení tuším 83 stupńů… A začalo se stavět...

Původní křížení severně od Brna

Varianty Nebovidy a Troubsko...

Plastická mapa křižování....

A ještě malý dodatek...
Poslové zapomenuté budoucnosti jsou již překonaní.... Stejně tak Stavby, kterým doba nepřála....
A oba díly Německé průchozí dálnice.... Včetně katalogu k výstavě z roku 2014....
Takže k naší D1...
Dálnice Praha - Brno - Zlín v obrazech času (1938 - 1950) vydána v dubnu 2019 (Muzeum silnic)
Bohužel na publikaci ,,Říše staví dálnici" nemohu sehnat sponzora....
Stejně jako k Pražskému dálničnímu okruhu.....
A stejně jako k Žďákovskému mostu....
Stavební a projekční firmy takovéto věci nepodporují... A ŘSD se s Vámi vůbec nebaví....

Děkuji moc za vysvětlení, mapy se hodí

Dík za mapy
- u první je zajímavé zamýšlené letiště
- u druhé je zajímavý nápis v němčině: "??????? křižovatka jetelový lístek", zde se směrový oblouk jeví jako normový
- u třetí mě zaujalo křížení ve tvaru háknkrajce (a to nejsem David Černý)
Pokud je rukopis na světě, nechtělo by to oslovit nakladatele? V ČR je jich několik tisíc....Někdo měl štěstí s drobnými dary přes internet, ale k tomu je asi nutný silný příběh (nesouvisí s obsahem knihy).

Tedy, vidět hákový kříž v každém čtyřlístku, to už chce trošku fantazii, ne ?

Tomas 1975 píše:Bohužel na publikaci ,,Říše staví dálnici" nemohu sehnat sponzora....
... A ŘSD se s Vámi vůbec nebaví....

I ŘSD, byť jako státní příspěvková organizace dbá na image. Bude podporovat to, co jejich image zlepší. Např. zmíněná kniha o historii D1 ukazuje, že ŘSD dotáhla to, co se kdysi nepovedlo. Trasa exteritoriální dálnice vlastně ani historie není; je to poměrně ožehavé téma. Název knihy "Říše staví dálnici" se dokonce může jevit jako provokace.

Nikde není napsáno, že se takto musí budoucí publikace jmenovat....
I kdyby to byla Nedokončená dálnice na Moravě.... Nedá Vám na to nikdo ani korunu....
Jenom digitalizace materiálů (scany plánů formátu A 0 s perspektivním vyobrazením stavby atd...)…
Digitalizace litografií formátu A 2.... Finančně velmi nákladné....
Nedávno se mně ozvalo nakladatelství, které vydává literaturu s železniční tematikou...
Po několika minutovém rozhovoru se vše otočilo....
Sežeňte si sponzora, digitalizaci si zaplatíte ze svého atd....
Takže točení v bludném kruhu...
Vámi popisovaná publikace k padesátému výročí ŘSD je velmi pěkná....
Jinak nevím proč tedy nedalo ŘSD ani korunu na výstavu a publikaci k 80 výročí zahájení stavby dálnice mezi Prahou - Brnem a Zlínem....To už se pouze opakuji...

..je tak pro orientaci...kolik byste tedy potřeboval? co je "velmi nákladné"? díky za info

Na jeden díl o německé dálnici cca 70 - 75 tisíc za předpokladu, že se vydá 1000 ks a ty se do půl roku prodají...
Publikace Dálnice Praha - Brno - Zlín v obrazech času (1938 - 1950) se vydalo 300 ks (duben 2019) a do konce září se prodalo 260 ks... Finanční podpora činila cca 40 000.....
Brána do nebes - Železobetonový obloukový most v Podolsku (1938 - 1943) 300 ks se podařilo prodat asi za rok a půl... Našel se sponzor, který zaplatil část digitalizace a dal 20 000.... Tam to bylo cca na nule...
Ale za cenu, že náklady veškeré režie nesu já... Tedy nedostanu ani korunu a vše dělám ve volném čase...

Myslím Tome, že název "Hitlerova dálnice na Moravě" by byl stejně nejlepší a přitom nejjednodušší. Dneska jakmile se nějaký dokument v televizi či kniha v názvu týká Hitlera nebo Stalina, každý hned zpozorní. Já při přepínání televize či v knihkupectví taky A proti tomuto názvu nikdo nic nemůže mít, neoficiálně se tak této dálnici vždy říkalo a vždy bude A každý jí v mapě pod tímto názvem najde. Říše staví dálnici - s prominutím vůbec by mne nenapadlo, že se jedná o dálnici u nás. PS: název knihy většinou udává samo nakladatelství - ono jí musí prodat.

pakliže to nebude i v němčině, tak je těch 1000ks asi nereálných
zkusil bych oslovit firmy "po trase"
třeba by z nich po pár korunách vypadnout mohlo
a podle mě ta netová sbírka by mohla pár korun dát, kdyby se pak těm co dali víc něž kniha stojí i výtisk poslal....
a jak už jsem psal, zkuste VHÚ

apropo, kde se nabízely ty dosud vyšlé ?

Mike píše: zkusil bych oslovit firmy "po trase"
třeba by z nich po pár korunách vypadnout mohlo

Zřejmě mluvíte o nynějších firmách a o jejich vztahu k území dotčené exteritoriální dálnicí. Já jsem chvíli přemýšlel o firmách resp. o potomcích vlastníků stavebních firem, které A88 stavěly (např. Hrabě a Lozovský). Ale jejich vnuci mají cca 60 let? Měli by vůbec zájem vzpomenout svého předka?

Honey72 píše:Tedy, vidět hákový kříž v každém čtyřlístku, to už chce trošku fantazii, ne ?

On není v samotném čtyřlístku, ale v úpravě směru dálnic, aby se v tom čtyřlístku u Brna křížily kolmo.

Takže postupně odpovědi...
Honzo děkuji za podporu a návrhy. Třeba je někdy v budoucnu využiji....

Pro Mike:
Němčinu mně shodí vždy jako první, protože se jedná o další náklady atd..
Firmy po trase i mimo trasu jsem zkoušel mnohokrát...Bez úspěchů...
Poslední dvě pouze Muzeum silnic... Další před dlouhou dobou ŘSD nebo Technické muzeum Brno... Celkem osm publikací.....
VHÚ stejně jako NTM a další jsem zkoušel několikrát....

Teodor Less:
Konkrétně Hrabě&Lozovský ... vymřeli po meči i přeslici...
Konstruktiva byla a.s. v majetku Škody Plzeň.....
Lanna a.s. Nejedlí - nezájem....
Existuje v Rakousku firma Pittel&Brausewetter… Problém je, že předci majitelů a prokuristé byly po válce v ČŘ odsouzeni Beno Brausewetter - trest smrti, Viktor Brausewetter - 20 let plus tři další prokuristé dlouholeté tresty...Všichni stačili utéct...Ale celý majetek byl zabaven dle Benešových dektetů….
Takže tudy cesta nevede...
Problém je také v tom, že vnuci (stavbyvedoucích, prokuristů atd.) na mně koukají s otevřenou pusou a vůbec nic nevědí.... nemají....
Příklad - bratři Vyhnánkové... vyhráli v roce 1929 první soutěž na Nuselský most v železobetonové variantě, navrhly v soutěži proti Melanovi železobetonový obloukový most v Ústí nad Labem, první návrh železobetonového obloukového mostu o rozpětí 360 metrů na Ždákově v roce 1939....
Vnuci a vnučka na mně koukali s otevřenou pusou a ani nevěděli co jejich předci dokázali....

Honey72 píše:..... název "Hitlerova dálnice na Moravě" by byl stejně nejlepší a přitom nejjednodušší. A proti tomuto názvu nikdo nic nemůže mít, neoficiálně se tak této dálnici vždy říkalo a vždy bude.
Dneska jakmile se nějaký dokument v televizi či kniha v názvu týká Hitlera nebo Stalina, každý hned zpozorní.

Sponzora knihy můžu přesvědčit, že je tento název nejsrozumitelnější a že fanoušci dálnic budou mít hned jasno.
Nebo sponzora můžu přesvědčit, že "každého" zaujme Hitlerovo jménu.
V prvním případě bude sponzor srdcař, ve druhém cynik.
Boom literatury tohoto typu je za námi, jsou toho plné regály.
Nabídka: Tito vrazi už byli rozebráni ze všech stran, nic nového se neobjeví.
Poptávka: 1) Lidé, co chtěli věci spáchané těmito vrahy pochopit, to už nejspíš udělali. 2) Fašouni se o dálnice z důvodu omezených intelektuálních kapacit nezajímají 3) Ti, co ještě nedospěli a berou tyto záležitosti jako vzrušení či "romantiku" si koupí něco víc chlapáckého

Já třeba koukám na dokumenty o různých stavbách, které Hitler nechal postavit. Je mi jedno, kdo tato velká technická díla nechal stavět, zajímá mě technické provedení, ne zadavatel. Ale jméno v dokumentu mě hned zaujme, protože vím, že to bude o nějaké velké či jinak zajímavé stavbě.

Tomas 1975: A co zkusit současné crowdfundingové portály typu Startovač? Věřím, že min. nemálo uživatelů tohoto fóra by rádo přispělo. Za zkoušku by to stálo.

tam by to ovšem chtělo i xichtoknihový přesah
nevím, kdo na ty portály jen tak - sám od sebe - kouká

2 Tomas:
poptám se v jedné větší stavební firmě, nechci tu jmenovat, blíží se konec roku, třeba by z nich mohlo něco daňově optimalizovatelného vypadnout.
a nebo to hold odteče na dividendách ven....

JirkaS píše:Taková právní prasárna, jakou byla A88, asi jinde neměla obdoby.

Něco podobného je železnice Vennbahn. Tentokrát belgická trať na německém území. Zaplať pánbůh to díky EU není problém.