České dálnice > Diskusní fórum

Tomas 1975 píše:A mnoho dalších zajímavostí uvidíte od 5.4. v Muzeu silnic. ŘSD na přípravu a realizaci dálnice nedalo ani korunu. Pana nejmoudřejšího z tiskovéhoho odboru takového věci nezajímají a ŘSD takové věci nepodporuje. Stejně jako předešlé výstavy o německé dálnici na Moravě a mostu v Podolsku - našem největším obloukovém mostu...

Muzeum silnic - to se nachází ve Vikýřovicích u Šumperka ?

přesně tak

Bude nějaká vernisáž? Doprovodný program?

Určitě bude. Vše se dolaďuje. Zavčasu dám vědět. Předběžně pátek 5.4. 16:00 s nějakou přednáškou na zahájení....
Mrzí mně, že již nemám žádného potomka někoho významnějšího, kdo by výstavu zahájil. Most v Podolsku zahajovali potomci ing. Dr. Pacholíka... Pokud vím něžijí již bohužel ani potomci nikoho z vedoucích pracovníků GŘSD.... Maximálně vnuk/vnučka a ty již nemají v drtivé většině zájem....

tak popíchni Ministerstvo obrany
za rohem je nějaké to kulaté výročí "okupace zbytku českých zemí a vznik Protektorátu"
a nakonec to bylo využití stavebních sil, které ŘOP najednou nepotřeboval

Příčiny plánování podzemních dopravních staveb v Liberci do roku 1945
Ivan Rous (napsáno 16. 6. 2009)
Abstrakt
Pohled na okolnosti vzniku plánů na výstavbu velkých silničních tunelů v Liberci. Celý, resp. doplněný článek vyšel ve sborníku Severočeského muzea v Liberci (Historia 15, 2008)

Ještědský tunel

Nejzajímavější plánovanou stavbou byl dálniční tunel pod Ještědským hřbetem z roku 1941. Příčiny plánování takové stavby mají několik aspektů. 1. 5. 1933 vyhlásil Adolf Hitler program výstavby silnic a za necelé dva měsíce byl již vyhotoven zákon o výstavbě říšských dálnic. První prováděcí nařízení bylo podle tohoto zákona vydáno již v srpnu. Ještě téhož měsíce byla založena společnost "Říšské dálnice" se základním kapitálem 50 mil. RM. První slavnostní výkop na stavbě dálnice provedl již 23. září 1933 A. Hitler. V prosinci 1933 došlo v zákoně ke změně, která usnadnila a zjednodušila vyvlastňování pozemků v trasách budoucích silnic a dálnic. Obrovské tempo, kdy úseky plánovaných dálnic byly předány ke stavbě, aniž by existovaly plány na celou trasu zapříčinilo, že už v polovině roku 1935 představitelé německého státu otevřeli první hotové dálnice (Frankfurt a. M. - Darmstadt apod.). Tempo dokládají i následující mírně nadnesené údaje: „K výstavbě je předáno přibližně 1500 km dálnic, přípravné práce probíhají na dalších 1500 kilometrech a plány jsou zpracovány na následných 2000 kilometrů.“ V těchto obrovských číslech jsou nejspíše započítány i pouze ideové plány, kde trasa dálnice je vytyčena pouze schematicky. Podobně horečně se na našem území začaly dálnice plánovat až po obsazení Sudet v říjnu 1938, avšak je více než pravděpodobné, že spojení Görlitz - Žitava - Liberec - Karlovy Vary - Bamberg - Würzburg - Frankfurt a s trasou Liberec - Vratislav bylo naplánováno již dříve.

Pro úsek dálnice Liberec – Žitava – Görlitz byly první předběžné plány vypracovány od konce roku 1938. Zpracování probíhalo v úřadu "Reichsautobahnen - Oberste Bauleitung Dresden". První plány jsou datovány únorem 1939, podrobné výkresy pochází z července 1939 a nejpozdější výkres je ze srpna 1939. Tato plánová dokumentace odpovídá i terénním pozůstatkům přípravných prací, náspů, propustků a dalších památek výstavby dálnice. Stavba byla zahájena slavnostním výkopem 18. 4. 1939, který provedl zástupce župního vedoucího Fritz Köllner v místě dnešní zastávky tramvaje Spáleniště. Pro Liberec byl prioritní dálniční tah směrem na Görlitz, Berlin, Drážďany, tedy nikoliv na Karlovy Vary, i když se stavbou sudetské dálnice se u Chebu začalo již 1. prosince 1938.

Zároveň s tím řešil jiný úřad - Dienststelle für Raumordnung und Landesplanung beim Regierungspräsidenten in Aussig - kompaktně celý prostor Jizerských hor, jak dokládá plán datovaný 20. červencem 1939 "Jeschken - Iserraum, Nordlichen Teil, 1:25 000" V plánu je v hrubých obrysech navržená trasa Říšské dálnice od Liberce na Vratislav v úseku přes Jizerské hory vedená Oldřichovským sedlem a dále kolem Frýdlantského zámku na Jindřichovice pod Smrkem.

Druhá, stejně zpracovaná mapa nesoucí stejný datum vydání řeší jižní část ještědsko-jizerského prostoru. Zachycuje plánovanou dálnici v okolí Liberce, její přechod přes Ještědský hřbet a zvláštní severní napojení na říšskou síť dálnic. V obou plánech figuruje velké množství chyb. V době, kdy již probíhaly stavební práce na dálnici Liberec - Görlitz, tyto mapy zachycují neexistující situaci a při zpracování ani nebyly brány ohledy na terén. V jižní části studovaného území je dálnice situovaná až nad obec Záskalí v nadmořské výšce kolem 600 metrů a zároveň je z tohoto místa vedena jihovýchodním směrem odbočka na Hradec Králové a dále na Brno. Jen nad údolím Mohelky by musela dálnice mostem překonávat hloubku 220 metrů nad tokem a podobný problém by nastal i u Malé Skály. Jediné, co v plánech odpovídá, je vedení dálničního tělesa až k obci Záskalí. Tyto dvě mapy vypracované v Ústí nad Labem už v době vzniku zcela pozbývaly smysl, ale dobře dokreslují celou situaci kolem stavby říšských dálnic na území ČR.

Další mapa s vyznačením dálnic v okolí Liberce nese název "Jeschken-Iser-Raum, Grundkarte 1: 75 000". Není datovaná, ale nese již razítko "Dienststelle für Raumordnung und Landesplanung des Arbeitskreises "Jeschken-Iserraum" a vznikla asi po létě 1939. Mapa zachycuje pevně naplánovaný a ke stavbě předaný úsek dálnice od Liberce k Hrádku nad Nisou a část plánované dálnice směrem na Karlovy Vary. Mapa je zajímavá tím, že naznačená trasa dálnice od Karlových Varů končí u obce Žďárek na jihozápadním svahu Javorníka a trasa od Görlitz přes Liberec končí u Šimonovic, po které byly zpracovány podrobné plány společností Reichsautobahnen. Úsek prudké zatáčky stále zůstal nevyřešen a nejspíše probíhaly kalkulace nákladů různých variant.

Řešení trasy dálnice přes Ještědský hřbet dokumentuje mapa datovaná rokem 1941 - "General-Verkehrs-Plan, Dazu die Pläne 1:200 000, 1:500 000", vypracovaná úřadem "Dienststelle für Raumordnung und Landesplanung des Arbeitskreises uvozovky "Jeschken-Iserraum". Trasy dálnic jsou na plánu rozděleny na tři větve:

A: Štětín - Liberec - Hradec Králové s poznámkou "ve výstavbě"

B: Cheb - Liberec s poznámkou "podle návrhu s Ještědským tunelem plánované"

C: Liberec - Vratislav s poznámkou "nutné"

K problematice tunelu se váže i několik písemností. 12. červencem 1939 je datována zpráva Dipl. Ing. U. Hubera nazvaná "Druhý Ještědský tunel". Úvod zprávy tvoří situace kolem železničního tunelu u Křižan na Severočeské transverzálce a dále Ing. Huber vyvrací obavy geologů z hladiny podzemní vody. Stejné argumenty používá i v dopisech zaslaných starostovi Liberce E. Rohnovi a městskému inspektorovi Kratzmannovi z Českého Dubu. Tunel podle Hubera by byl dlouhý 1500 metrů, začínal by v dnešním Panském lomu a ústil u Padouchova. V dopise starostovi Liberce je také uvedeno, že v polovině března roku 1940 navštivili Liberec lidé z berlínské kanceláře dr. Todta, jednali s ing. Huberem o možnostech tunelu pod Ještědem a zároveň jeho návrh podpořili. Ing. U. Hubera můžeme tedy považovat za autora prvního konkrétního řešení automobilového tunelu pod Ještědským hřbetem.

Plánovaný tunel protíná Ještědský hřbet v jeho nejužší šíji pod Panským lomem mezi obcemi Hluboká a Padouchov. Krátký tunel byl zřejmě výhodnější, než dlouhý dálniční úsek stavěný na vysokých opěrných zdech, či přímo mostových konstrukcích. Řešení dopravní situace tak, jak ho zobrazuje plán z roku 1941, se později objevuje i v dalších pramenech a po dobu Druhé světové války bylo vnímáno jako definitivní, i když práce omezeného rozsahu probíhaly v dnešním Libereckém kraji jen na úseku Liberec - Görlitz.

I přes absenci jakékoliv práce z druhé poloviny 20. stol. se povědomí o tunelu pod Ještědem udrželo v ústním podání až dodnes. Některé výpovědi pamětníků dokonce uvádí počátek ražby průzkumné štoly v trase budoucího tunelu někdy v průběhu Druhé světové války, ale pravděpodobnější je, že šlo o záměnu s výstavbou štolových protileteckých krytů.

Plánovaný tunel pod Ještědem byl nutností, kterou si vyžádala již probíhající stavba dálnice na severovýchodním úpatí Ještědského hřbetu. Díky tomu mohl být dálniční tah na Hradec Králové projektován v méně kopcovitém terénu západně od Hodkovic nad Mohelkou.

Hlavně je mnoho chyb v článku samém. On pan Rous dost často fabuluje....
Dále je článek 10 let starý....
Tunely pod Ještědem jsou fabulace... viz Bundesarchiv….

Proběhne výstava k 80 letům od zahájení výstavby dálnice Praha - Brno - Zlín - Slovensko.

http://www.muzeumsinic.cz/ , to bude výstava jednobuněčných vodních organismů?
aneb tisková chybka se do pozvánky vloudila

Odkaz na opravený leták....

http://www.muzeumsilnic.cz/muzeum/dalni ... =gg-60-584

Tomas 1975 píše:Hlavně je mnoho chyb v článku samém. On pan Rous dost často fabuluje....
Dále je článek 10 let starý....
Tunely pod Ještědem jsou fabulace... viz Bundesarchiv….

Prostě jsou tam chyby, autor si vymýšlí a kdo tomu nevěří, může se ponořit do studia materiálů Bundesarchivu....V roce 2017 vyšla kniha "Modelová územní studie urbanistické geologie města Liberce" a článek je zde citován.
A na závěr odhalení: článek je deset let starý! Je sice pravda, že je to uvedeno 2x hned na začátku, ale na druhé straně toto "odhalení " je jediný fakt v reakci na článek pana Rouse.

Tomas 1975 píše:Za čtyři týdny začíná výstava k 80 výročí zahájení stavby dálnice Praha - Brno - Zlín...

Tak na twitteru už si všimlo i ŘSD
https://twitter.com/RSD_oficialni/statu ... 9822563328

Malá ochutnávka z přípravy výstavy....

informace o výstavě

https://olomouc.rozhlas.cz/v-muzeu-siln ... d1-7887622

Bylo to pěkné, mohu jen doporučit návštěvu

Odkaz na další akci spojenou s 80 výročím zahájení stavby dálnice...

http://kalendar.blanicti-rytiri.cz/nadc ... -k-vodnimu

Dnes se uskutečnila první legální exkurse na zatopené dálniční mosty v přehradní nádrži Švihov (Želivka)
Fotografie na facebooku Vodního domu...

https://www.facebook.com/vodnidum

Pokračování výstavy o historii dálnice....


http://kalendar.blanicti-rytiri.cz/osta ... zech-casu1

Aktuální fotografie z vycházky na zatopené dálniční mosty....

https://www.facebook.com/vodnidum

Výstava o přípravě a výstavbě dálnice mezi Prahou a Humpolcem bude k shlédnutí od 12.5 cca do konce června.... Kdo nestihl před ,,Koronavirusem".....

https://www.vodni-dum.cz/

Au, koronavirusem.

Tomas 1975 píše:Hlavně je mnoho chyb v článku samém. On pan Rous dost často fabuluje....
Dále je článek 10 let starý....
Tunely pod Ještědem jsou fabulace... viz Bundesarchiv….

Plány nacistického Německa na přestavbu Liberce zahrnovaly i rozsáhlé dopravní stavby, a proto se zrodil plán na silniční tunel pod Ještědem.
https://liberec.rozhlas.cz/nemci-chteli ... du-8209611
Český rozhlas a Ivan Rous ze Severočeského muzea v Liberci oprášil kauzu "Tunel pod Ještědem". Možná nesděluje nic víc než článek z roku 2010 http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... ous#p20611.

Já budu neustále trvat na svém tvrzení...
Vedoucím ,,tunelového" oddělení Reichsautobahngeshelschaft byl Ladislaus von Rabcewitz, který o plánovaných nebo budovaných tunelech na říšských dálnicích napsal dost materiálů. Je pravdou, že jsou špatně dostupné...
Dokončena byla stavba dvou tunelů (Engelbergtunnel a Nasenfelstunnel). Dalších devět tunelů bylo rozestavěno (někde jedna trouba, jinde obě). Některé byly použity pro tovární výrobu atd...
Plánováno bylo dalších šest tunelů...
Žádný tunel neplánovala OBR Dresden nebo BAR Reichenberg….
Jestli nějaký trouba z městského úřadu něco vyznačil do mapy... To ovšem nebylo z pohledu RAB závazné...
Naopak se v dokumentech z oddělení Rabcewitze se dají najít dokumenty, které zmiňují tunel Lensedly (návrh německých přidělenců u GŘSD) nebo tunel Ranigsdorf - varianty tunel nebo hluboký odřez...
Nemá to podložené jediným dokumentem na hlavičkovém papíře RAB, OBR nebo BAR....
Za mně špatně....