V uplynulých týdnech jsem pročetl všechna vlákna v této sekci, vůbec 1. v tomto rozsahu od dob existence této sekce. Celkem jsem odstranil 54 příspěvků, vždy všude vysvětleno. Nejvíc pak ve 3 nejrozsáhlejších tématech. Ničím nedůležité příspěvky s již nulovým informačním obsahem. Dalo by se odstranit toho více, ale pokud byla na něco další reakce, tak i takové příspěvky jsem ponechal s uvedením poznámky, že je třeba odkaz neplatný, ale ubralo by to na debatě a to nebylo cílem této činnosti. Tam, kde jsem chtěl nebo bylo co, tak jsem doplnil nový obsah nebo aktualizoval mnoho odkazů v rámci vláken.
Populace Rakouska se za uplynulou dekádu zvedla o 0,6 mil. na dnešních již více než 9 mil. obyvatel, což činí 7% nárůst. V roce 2020 dosáhla urbanizace hodnoty 57% a byl to právě rok 2020, kdy populace dosáhla hranice 9 mil. obyvatel. Zajímavostí ale je, že urbanizace v Rakousku klesá, protože vrcholu dosáhla v roce 1980 s hodnotou 65,4%. Vývoj se ale již odhaduje v růstu tohoto parametru a sice v roce 2030 překročí urbanizace 60%, v roce 2050 bude atakovat 69%. Ovšem obyvatelstvo se již nad další mil. hranici nedostane, když v roce 2030 se predikuje vývoj na 9,2 mil. a poté nastane mírný pokles respektivě cílené udržování stavu; vývoj migrace a přijímání imigrantů. Ve Vídni žije i nadále 1/5 obyvatel, v rámci metropole pak bezmála 30%.
Co se silniční, respektivě dálniční sítě týče, tak to ještě doplním. Upřímím ale pozornost tak jak i ve Francii na fakt, že ministerstvo, pod které spadá mj. i doprava se taky upravilo v názvu a obsahem práce a sice vlivem ŽP a ekologie:
https://www.bmk.gv.at/ . I doprava se bude v Rakousku ekologizovat, ten proces tady již trvá řadu let, ale bude se v tom i nadále pokračovat. Značí to, že se dá očekávat útlum z toho, co známe z dřívějška a bere se to jako "norma". Na druhou stranu ten rozsah infrastruktury a její stav tuto novou politiku státu umožňují a to včetně životních nákladů a úrovně obyvatelstva, kde ten prostor na tuto změnu jednoduše existuje a lze ho účinně zapracovat do chodu. O to více se prohloubí regionální rozdíly (v rámci států EU, nikoliv A) a zvyklosti, kdy jinde chybí fyzická infrastruktura a tady se začnou řešit zdánlivě kosmetické úpravy.
Rozsah silniční
sítě včetně té
dálniční jsem doplnil i s chronologickým rozvojem do
tématu k ASFINAG-u:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 84#p230584 . Lze tedy pozorovat, že síť dálnic se již tak nerozvíjí a spíš se rozvíjí síť rychlostních silnic. Rakousko mezičasem uplatnilo model PPP a přidává řadu posuzování EIA i na stávající úseky třeba ohledně dopadů hluku atp. Pokud by se dodržela dosavadní linie rozvoje, tak Rakousko dobuduje dálniční síť v roce 2050.
Celá silniční síť je tedy o rozsahu kolem 126 tisíc km, z toho 1,8% tvoří síť dálnic a rychlostních silnic a 8% hlavní silnice. Regionální silnice pak tvoří dalších 23,5 tis km.
Pro rok 2021 sestavil ASFINAG investiční rozpočet ve výši 1,2 mld. €, ovšem na novou výstavbu jde částka 480 mil. €. Zbytek je na údržbu a chod dosavadních km. Tento rozpočet je v souladu s investičním plánem ve výši 7 mld. € do roku 2023.
Co se staví nebo jde stavět je k nalezení v záložce zde:
https://www.asfinag.at/verkehrssicherhe ... uprojekte/ .
Mapy dálnic a dálniční sítě jsou k nalezení tady:
https://www.bmk.gv.at/dam/jcr:ecd82e9d- ... en2019.pdf .
Tady je seznam tunelů na dálniční síti se všemi údaji:
https://www.bmk.gv.at/dam/jcr:0b0b7aa9- ... 202101.pdf .
Hospodářská situace:
*HDP bylo v roce 2019 v úrovni cca. 450 mld. USD
*nezaměstnanost v 01/2021 byla v úrovni 11,4% (mladí lidé 10%)
*vládní dluh byl v roce 2019 v pásmu 48-49% HDP (2014 - 52%)
V 10/2020 bylo oznámeno, že pro pandemii COVID-19 se Rakousko vrátí k 3% deficitu státního rozpočtu až v roce 2023. Prozatím plánovalo deficit v roce 2020 v úrovni 9,5% HDP. 50 mld. € stojí opatření v roce 2020 (10 mld. € pro záruky za úvěry firem na udržení prac. míst), v roce 2021 se připravila pomoc ve výši 24,8 mld. €. Plán deficitu pro rok 2021 je ve výši 6,8% HDP, v roce 2022 pak 4,4% HDP. Při lepším vývoji vše o 1% nižší.
Rakousko přijalo poměrně tvrdá opatření, zároveň uvolnilo masivní pomoc. HDP se prudce propadlo a sektory cestovního ruchu, dopravy a části dalších trpí dodnes. Proto stoupá nezaměstnanost, stoupá i dluh, ale všeobecně se očekává v letošním roce již růst ekonomiky o 1,4% HDP (prognóza OECD pro Rakousko).