Anonym píše:Pavel je prostě pro zákaz prodeje nových spalováků v roce 2035, kdyby to lidem tolik vadilo, tak ho nevolí. A že ho volili z jiných důvodů je jen potvrzení, že je jim zákaz prodeje spalováků nevadí.
Jenže před tím jste napsal, že lidé chtějí elektromobily a proto volí Pavla, a to je nesmysl. To, že lidem postupný konec prodeje aut s neperspektivním pohonem nevadí a proto volili někoho, komu to nevadí taky, je pravda.
Anonym píše:Zákaz spalovacích motorů je od roku 2035 (...) Kdyby zákaz nebyl...
Ale on ten zákaz není a nebude. Balíček Fit for 55, který dojednalo české předsednictví, takovýto explicitní zákaz neobsahuje a auta se spalovacími motory bude možné prodávat dál, pokud pro ně bude existovat uhlíkově neutrální palivo. Takže automobilky a s nimi kdokoli jiný mají třináct let na to, aby vymyslely, jak vyrábět benzín jinak, než ho tahat ze země. Druhá věc je ta, že automobilky se chovají racionálně a nejspíš nebudou topit peníze v něčem, co nemá zatím moc jistý výsledek a raději půjdou cestou zdokonalování technologie, která se už v praxi osvědčila.
Mimochodem, jedinými dvěma státy v Evropě, kde nepůjde koupit nové auto se spalovacím motorem, budou Velká Británie a Norsko. Snaha o uhlíkovou neutralitu není žádné bruselské šílenství, ale pouze snaha nenechat si utéct zbytek světa.
Anonym píše:Nicméně ty ceny za komunismu a nyní se porovnávat nedají. Například kubík vody stál 1 Kčs, byt v paneláku se dal pořídit za 10 platů, auta byla drahá, jídlo bylo drahé.
Ty ceny se naopak porovnávat musí, aby bylo vidět, jak si dnes i ti nejchudší z nás žijí jako prasata v žitě oproti tomu, jak si většina společnosti žila tenkrát. K tomu jen pár poznámek: Byt se pořídit nedal, protože až do roku 1994 nešlo byt vlastnit. Nanejvýš se dalo obstarat užívací právo (dekret) a protože bytů byl chronický nedostatek, zdaleka na to deset platů nestačilo. Jídlo a základní potraviny stejně jako energie byly velmi levné, protože je stát dotoval a všechno ostatní proto bylo naopak extrémně drahé - auta, spotřební elektronika, vybavení domácnosti, průmyslové zboží, oděvy. Dva příklady: Rodiče si v září 1989 koupili v Tuzexu japonskou televizi. Výběhový model určený pro východní Evropu, oholený na kost, ale byla barevná, takže tady luxusní zboží. Stála 24 tis. Kčs (na dnešní ceny tedy čtvrt milionu). Před pár týdny jsem si za veterána koupil malý zachovalý přívěsný vozík. Stál mě 6 tisíc a dostal jsem k němu i původní účtenku z června 1989 na 5690,-. Přepočteno na dnešní ceny by tedy ten malý přívěs na 300 kg stál asi 70 tisíc. Stačí se podívat, za kolik se přívěsy za osobní auto kupují dnes.
Geo píše:Ono, kdyby Nemce stalo nove pouzitelne E-Auto proporcne k prijmum, tedy ne 1.5 mil Kc, ale 4.5 mil. Kc, tak by IMHO zacali rychle s tim prechodem od spalovacich motoru brzdit.
Jediný důvod, proč jsou zatím elektroauta dražší než auta se spalovacím motorem, je absence úspor z rozsahu. Prodává se jich málo a proto se náklady na vývoj a veškerá další režie rozpočítává na menší počet kusů. Vyrobit jednoho Enyaqa ve smyslu nákladů na materiál a práci nestojí víc, než vyrobit jednoho Kodiaqa, spíše naopak. Až budou elektroauta sjíždět z výrobních linek po milionech, není důvod, aby byla významněji dražší, než jsou auta dnes. Automobilky cílící na spodní segmenty trhu (např. Dacia) už se na to těší.