Vize naší dálniční sítě

[Anonym]

Název sudetský koridor je podle mapy nesmysl. Sudety totiž byly i v oblasti Jeseníků, Dyje a Šumavy.
Zákaz použití slova sudety nebylo od komunistů, ale Edvarda Beneše:
Slovo ”sudetský”, ”Sudetenland”, ”sudeťák” bude navždy v českých zemích spojeno s nacistickým zvířectvím na nás Češích i na demokratických Němcích prováděným v osudné krizi před a po roce 1938. Musíme se snažit o novou dohodu zbavení se i těch smutných, politicky osudných a pro nás nepřijatelných rekvizit nacistické politiky.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sudety

[Diaľničiar]

Anonyme, tomu já rozumím. Je to težké se toho zbavit.

Stejně těžké neustále vyvracet mýtus o tom, že Hitler je 1. člověk světa, co postavil dálnici.

[Lenny]

Místo debat o tom, jak se daný koridor pojmenuje, jsem čekal debatu o smysluplnosti jednotlivých koridorů, případně jako celku.

[Diaľničiar]

To si já netroufám hodnotit. Tobě jsem kdysi pomáhal se stránkou se SK částí a vidíš co stojí? Co nestojí? A jaká byla a je priorita? A co je a není smysluplné ...

Podívejte, já to píšu furt dokola. Dle mojeho názoru ČR kostru z 90% má. (na margo toho mají Chorvatsko nebo SLO 90% sítě a Slovensko nemá kostru ani na 80%) Je tady velký nesouhlas, že ne nemá), dál to neřeším. Ale síť a kostra jsou dvě věci a pro síť musí existovat vize. Vize nemusí být o tom, že dnes tam kde se něco namaluje musí být průmysl, velká města a motorizace s tranzitním podílem nad 16%. To ne. To je kostra. Vize klidně může být 2 paralelní trasy vedle D1 - ne souvisle ale v částech. Na odlehčení provozu. Atd. V tomto pohledu může být těch koridorů i více. Z nich bude 1/2 evropských, 1/4 státních a 1/4 v širším regionu. A klidně ta síť může měřit 3600 km. A vůbec nemusejí být ty úseky souvislé. Klidně lze postavit 140 km a nenapojit na nic, ale řešit místní oblast. Takové rozpoložení země ale neznám, abych to takhle navazoval.

Již vícekrát jsem se ptal, jaký je km rozsah uvažovaných plánů (vizí) v maximu? I s nějakou mapou ... a taky se to pak zaneslo tím, že ona není kostra a vlastně kostra bude 2500 km. Kostru by měl stát umět postavit za 20 let. Pak jí rozšířit. A pak na ní navázat dle vývoje za tu dobu a odhadovaný vývoj zbytek. A jednou za 30-40 let alespoň 5-10 let opravdu zabrat. Aby se nestalo co se občas stává a sice že se realizace kostry protáhne do stavu, že chybí x2 její délky v provozu. Tam pak psát o vizi ... jaký to má smysl?

[Standa]

Lenny: Za mě chybí koridor Liberec-Praha-ČB a Praha-KV (jak je pojmenovat nevím ). Nebo bych ty koridory doplnil do mapy koncepce základní dálniční sítě a zvýraznil jen to, co tam chybí - tam mi připadá nejdůležitější Podkrušnohorský koridor (dovolil jsem si ho svévolně přejmenovat ). Zbylé koridory by asi bylo účelné zkombinovat s dálkovými "obchvaty Prahy", např. Plzeň-ČB-Jihlava by měl zároveň být částí alternativy k D1 (tady označované D19) a podobně.

[davidb]

Místo debat o tom, jak se daný koridor pojmenuje, jsem čekal debatu o smysluplnosti jednotlivých koridorů, případně jako celku.

Já, jako laik, si myslím, že by dálniční síť v naší republice mohla vypadat takto.
Zahrnul jsem do toho vše co je v jakékoli fázi přípravy či vizí.
http://postimg.cz/i/kwEAA
PS: Možná mi tam chybí 2 dálnice a to Plzeň - Klatovy - D, a Mohelnice - Jeseník - P.

[Trupman]

Místo debat o tom, jak se daný koridor pojmenuje, jsem čekal debatu o smysluplnosti jednotlivých koridorů, případně jako celku.

Ok, zatím jsem jen napsal, že je to chujovina, tak teď napíšu pár detailních slov, i když si myslím, že si to ani nezaslouží...

1) Neznalost přeshraničních vazeb a důležitosti přeshraničních přechodů - přechody jsou na mapě vyznačeny snad jen nějakým velmi neznalým odhadem a snahou je udělat co nejvíc "rovnoměrně". Příkladem budiž, že do Německa je naznačeno 5 přechodů, ale do PL jen 2 (+ D43 jako evergreen českého dálničního fanouškovství). Skutečně kulervoucí je třeba ignorace směru Těšín-Krakov, což považuji za úplný základ. Jenže ono by to bylo na Ostravsku takové moc "natěsno" a to se do té čmrkanice asi nehodilo.

2) Podivné vyznačení "koridorů". Jako koridor si představuji ucelený tah, který nese silnou zátěž právě mezi jeho koncovými body, proto je to koridor. Proto se také v některých místech koridory slučují a překrývají, protože někdy se cíle mohou shodovat (na prezentované čmrkanici je tento fenomén třeba ve směru na Linz) ... jenže autor evidentně absolutně nemá tušení o možnostech mimo ČR.
Kdo pojede Leipzig-Linz přes ČR? Kdo pojede Berlín-Žilina přes ČR? Kdo pojede Štětín-Linec přes Hradec? Nikdo. Nikdy. Není to geograficky výhodné.
Oproti naddimenzovanosti koridorů v Čechách stojí poddimenzovanost koridorů na Moravě. Ignorace staletí využívaného koridoru Dolnomoravským úvalem (D55/Ferdinandka). Vídeň kdesi na západě. Štětín někde na východě. Koridor Čechy-Vídeň asi nestál vůbec za zmínku.

A teď se tedy snad mohu vyjádřit k tématu "Sudetský". Sudety je prastarý název pro horské pásmo oddělující Slezsko od Moravy a Čech - tedy od Jizerek po Nízký Jeseník. Ve 20. století si tohle bohužel přisvojili němečtí separatisti a označili si tak daleko větší území, než pojem Sudety původně znamenal.
Pojem Sudety není zlý a je škoda, že mu byly přiřazeny historickými událostmi negativní konotace. Tím, že přistoupíme na výklad pojmu Sudety tak, jak byl používán německými separatisty, tím tyto negativní konotace akorát podporujeme. A autor čmrkanice předvádí přesně tento přístup - jako sudetský koridor označuje silnici vedoucí místy, které za Sudety mohl označit jen Němec v roce 1938.

[Diaľničiar]

Místo debat o tom, jak se daný koridor pojmenuje, jsem čekal debatu o smysluplnosti jednotlivých koridorů, případně jako celku.

Já, jako laik, si myslím, že by dálniční síť v naší republice mohla vypadat takto.
Zahrnul jsem do toho vše co je v jakékoli fázi přípravy či vizí.
http://postimg.cz/i/kwEAA
PS: Možná mi tam chybí 2 dálnice a to Plzeň - Klatovy - D, a Mohelnice - Jeseník - P.

Bez toho co chybí, je to hezké, ale (já osobně nesnáším slovo "ale" za pochvalou, protože to dehonestuje to ocenění/uznání ) snad jen ty poznatky:

Do Rakouska 3 tahy. Oni patrně 4 v plánech.

Do Německa právě ty Klatovy ale cokoliv tam k Rakousku když už tak alespoň jedním směrem, protože oni taky. Namísto toho tahu z Liberce na Drážďany. To bych viděl jako docela zbytečné, bez využití od Liberce na Děčín, právěže to bych tam zokruhoval a od Liberce přímo do D potáhl, když oni taky. Když vize, tak taky na Chemnitz.

Polsko. Není to málo? Klidně od MB taky do Polska.

Slovensko. Nechci vám brát iluze, trasa tudy kudy jí vedete se odkládá. U vás pro park(?), na Slovensku právě pro to. Proto se napájíme až na Ostravsko. Jednou. Protože ano kdysi byla po revoluci snaha na Trenčín, ale i dávnější doba jevila jako tah severem na Košice. A Slovensko jak vidíte tak trasa TN - a směr Zvolen KE se nestaví tak jak se staví severní linie a proto se propojí jednou přes R5. Samotná R6 vypadla i z jakékoliv priority v této vládě do 2024. A možná i pro to, že od ČR chybí kus. Ochota byla kdysi se napojit u Trenčína - ale pak to padlo, jednoduše ten dopravní vývoj, ty toky jsou jiné než před 1989 nebo 1993 nebo 1996 jak se formovala i dálniční síť.

Vnitřne. Proč ne dokončení stávající rozestavěného okruhu? A klidně taky, když to je vize, další spojovací silnice, to nemusí být již celý další okruh. A pak až ten tzv. regionální tah který propojí velkým prstencem i prostor hlavního města, že by se nemuselo jet až k okruhům a Praha se může pak zvětšovat na 2 mil. metropoli. To tady moc nehrozí, vzhledem k populaci a demografii, ale vize proč ne. Vypadl tam ten Kolín, ten zcela vypadl. To S až SZ Ostravsko taky vypadlo.

Jak povídám, hezké to je, tohle jsou takové mezistátní náhledy.

[davidb]

Bez toho co chybí, je to hezké, ale (já osobně nesnáším slovo "ale" za pochvalou, protože to dehonestuje to ocenění/uznání ) snad jen ty poznatky: ...

Díky za poznatky. Tady jsou moje. A znovu opakuji laika bez podrobných informací.
http://postimg.cz/i/kwHsn

Doplnil jsem tam ty fialové (Cheb - D.,Plzeň - Klatovy - D, Šumperk - PL (tam by se hodil tunel).
- Liberec - Zittau jsem uvažoval taky, ale pak jsem to prvně natáhl k Drážďanům.
- Turnov - Jelenia Góra - Legnica neznám jak je na tom PL. Ale pokud se to plánuje, tak by to taky bylo vhodné. (Možná opět tunelem či tunely pod Krkonoši).
- Zase nevím jak je to s návazností, ale možná by se hodil Chomutov - Chemnitz nebo KV - A72.
- Z vnitřního okruhu mi osobně chybí jedině Turnov - Ústí n. l.
- D49 je podle mě nezbytná. Myslím si, že by stáhla dost provozu z D2 i I/11. Ale to se tady dost řešilo a je to jen můj pohled na věc. Uvažoval jsem o možnosti tunelu přes Beskydy na I/56 místo D49, ale to by se zase část dopravy tahalo zbytečně až do FM a pak lomilo na SK).
- Jo a samozřejmostí je okruh kolem Prahy.

[Aram96]

Osobně bych řekl, že do hotové základní dálniční kostry chybí jen 3 úseky dálnic. 0136 (naštěstí nahrazena D46) a poté D0 511 (nicmoc nahrazení) a kompletní propojení D1 a D8, tudíž D0 520 (také jakštakš nahrazena ). Myslím, že tu naprosto minimální základní kostru tvoří D5, D8, D0, D1 a D2 pro takové to propojení hlavních tranzitů (přirozeně hlavně západ-východ) přes ČR a zároveň spojení 4 největších měst.

Další level sítě tvoří nejspíš všechny další plánované dálnice s tím, že ty dálnice, které se trochu dualizují (D6+D7, D3+D4, D1+D48, D2+D52), bych normálně nepovažoval za úplně nezbytné, nicméně řada z nich (spíše už všechny kromě zatím D6) má už dnes takové intenzity, že je jednoznačně dobře, že se stavěly/staví/mají stavět. Zbývá D10, D11, D35, D55, D43 a D49 které jsou samozřejmě potřebné o to víc, protože se ani nedualizují. Na dvou posledně zmíněných jsou v některých částech předpokládány nižší intenzity, proto naprosto kvituji, že se třeba budou stavět jako 3-pruh, ale mělo by jít jednoznačně o směrově dělený, aby se komfort co nejvíce blížil dálnici.

Jinak bych řekl, že v koncepci moc dálnic nechybí. Na Moravě postačují ty plánované 4-pruhové jedničky, ta spíše potřebuje více pořádných jedniček v 2-pruhu nebo 3-pruhu.
V Čechách bych osobně rád viděl jižní dálnici Plzeň-Humpolec, severočeskou dálnici od KV až po Liberec a dále možná ještě jednu dálnici vedoucí ve stopě I/38. Pokud by se někdy měla realizovat myšlenka velkého obchvatu Prahy, pak by to vyžadovalo určitě 4-pruh a vedla by ve stopě I/38: D1-D11-D10 a poté I/16 až k D8.
Dále v Čechách za mě chybí dost tangenciálních tahů dál od Prahy, pro většinu z nich však postačí určitě 3-pruhy i ve velkém výhledu.

[Diaľničiar]

Osobně bych řekl, že do hotové základní dálniční kostry chybí jen 3 úseky dálnic. 0136 (naštěstí nahrazena D46) a poté D0 511 (nicmoc nahrazení) a kompletní propojení D1 a D8, tudíž D0 520 (také jakštakš nahrazena ). Myslím, že tu naprosto minimální základní kostru tvoří D5, D8, D0, D1 a D2 pro takové to propojení hlavních tranzitů (přirozeně hlavně západ-východ) přes ČR a zároveň spojení 4 největších měst.

Další level sítě tvoří nejspíš všechny další plánované dálnice s tím, že ty dálnice, které se trochu dualizují (D6+D7, D3+D4, D1+D48, D2+D52), bych normálně nepovažoval za úplně nezbytné, nicméně řada z nich (spíše už všechny kromě zatím D6) má už dnes takové intenzity, že je jednoznačně dobře, že se stavěly/staví/mají stavět. Zbývá D10, D11, D35, D55, D43 a D49 které jsou samozřejmě potřebné o to víc, protože se ani nedualizují. Na dvou posledně zmíněných jsou v některých částech předpokládány nižší intenzity, proto naprosto kvituji, že se třeba budou stavět jako 3-pruh, ale mělo by jít jednoznačně o směrově dělený, aby se komfort co nejvíce blížil dálnici.

Jinak bych řekl, že v koncepci moc dálnic nechybí. Na Moravě postačují ty plánované 4-pruhové jedničky, ta spíše potřebuje více pořádných jedniček v 2-pruhu nebo 3-pruhu.
V Čechách bych osobně rád viděl jižní dálnici Plzeň-Humpolec, severočeskou dálnici od KV až po Liberec a dále možná ještě jednu dálnici vedoucí ve stopě I/38. Pokud by se někdy měla realizovat myšlenka velkého obchvatu Prahy, pak by to vyžadovalo určitě 4-pruh a vedla by ve stopě I/38: D1-D11-D10 a poté I/16 až k D8.
Dále v Čechách za mě chybí dost tangenciálních tahů dál od Prahy, pro většinu z nich však postačí určitě 3-pruhy i ve velkém výhledu.

Vím, jak to myslíte, jen malé technické okénko. Oni se nedualizují, oni se když tak "duplují". Jo, jedna dálnice vedla druhé, je duplování dálnic. Pak jdou řekněme paralelně.

Dualizace; dálnice se nedualizuje. Silnici lze dualizovat. Dálnici rozšiřujeme.

Máte silnici 1+1 vedle ní postavíte druhou již s jedním pásem (pás je jedno kolik bude mít JP, ale alespoň 2) a vznikne vám v jednom směru jízdy 2 JP a ve druhém původní JP ve stejném směru a stane se ten proces, že jste uvedenou silnici dualizoval - nejčastěji na 4- jízdní pruhy. To je dualizace.

A to je nejen dualizace, ale procesem dualizované silnice vzniká nejlevnější metodou vůbec jaká jde, tak vzniká zkapacitněná silnice oddělená v každém směru jízdy alespoň 2 JP. (a teď jestli je oddělená bariérou nebo ne, a jakou bariérou - jen zem ale do tvaru průkopy atd. nebo až svodidla a jaká svodidla nebo dokonce mobilní bariérou + jestli má kontrolované nájezdy nebo nemá a jestli má tzv. U otáčení přímo na vozovce, to vypovídá i její bezpečnosti a částečně kapacitě provozu, ale to nejdu řešit.

Dálnici dost dobře nelze dualizovat. Umíte si představit, že by ste ten "prostor: 2 jízdní pásy + střed a nad tím třeba nadjezd" že to jak to dualizujete? To dost dobře nejde. A pokud to tedy chcete zkapacitnit, tak to slovo je rozšíření o konkrétní JP. Nebo přestavba do systému kolektorů.

A pokud nepostačuje dálnice daným směrem a chcete vedle postavit další dálnici, zaměříte jí MÚK na jiné cíle nebo jen konkrétní cíle a donutíte tam najet a na tu vedlejší to zakážete, tak to není dualizace dálnice, to je nová dálnice sama o sobě.

Ale vím jak jste to mínil.

A aby to bylo dokonalé, musejí to být alespoň 2JP, protože pokud ne, pokud k silnici 1+1 připlácenete něco co bude mít nakonec 1 JP a dáte tam bariéru s mírným odstavním pruhem, tedy zajistíte šířku jako jinde mají 2+2 / 2x2 ale vy budete mít 2+1 (již ne 2x1, protože to x a + to jsou jiná vyjádření), tak máte "pouze" rozšířenou silnici. Taková silnice není dualizována.

Víte, proč se dualizují silnice? Masivně? Latinská Amerika, Afrika, Asie, Austrálie a i část Evropy již?

*mimořádně nízké náklady proti jakékoliv zcela nové stavbě
*bez nutnosti budovat dočasné obslužní komunikace
*se zázemím ČSPH na trasách s kapacitou bydlení atd., pokud jde o delší upgrady v letech práce
*kromě tohoto využívání dosavadní infrastruktury slevňujete náklady na pozemky ve fázi výstavby, protože to máte v ochr. pásmu silnice a jestli kdy dokoupíte je jen na vás
*bez nutnosti EIA, velmi často bez jakéhokoliv posuzování dopadů, protože právě naopak se dualizací dosáhne zlepšení všeho a ŽP je na tom lepší po odstranění kolon
*zvyšuje se bezpečnost provozu; další důvod
*stavba je na "očích" a to dělá hodně při schvalování peněz

Brazílie třeba hodně dualizuje až královským způsobem. Oni totiž "připlácnou k silnici ty pruhy 3 a udělají pak 2+1 a vrhnou se na upgrade toho předtím v provozu té původní silnice a mají z toho pak 6- pruh. Za plného provozu toho rozvoje tam za "směšné peníze" proti nutnosti budovat dálnice a oni staví dálnice kolem těch velkých měst, tak tam jdou tunely, viadukty, mosty a v nových trasách.

Pak je to o terminologii mezi UK, AUS, mnoha státy EU, US atd. ale většina dualizovaných silnic nemá odstavní pruh. Proto se podobá na spíš "rychlostní silnici". Ale rychlostní silnice je zase velmi vágní pojem; někde je to 1/2 profil dálnice, někde je to 2+1 a je to pro ně express tah. A to pak hraničí s expressním tahem - což je docela často míněno již za dálniční síť. (to se pak dostáváme do terminologie jako freeway vs. motorway vs. expressway; ty 2 mají navrch v parametrech, v technických parametrech, ale mohou je mít i expressway ale docela často nemají v horských úsecích odstavní pruhy. (čím menší záběr do zeminy atd. tím nižší náklady). Výsledek je v provozu delší roviny s mírnějším stoupáním, ale ty vstupní náklady k tomu vedoucí jsou občas enormní. Síť Interstate v USA je navržená mj. tak, aby jízdu po nich zvládla i armádní vozidla z té doby. A hodně silně dotovaná bez ohledu na provoz. Čínské expressway jsou navržené aby to bylo co možná nejrychleji - tedy i s důrazem na peníze. Ono zase není jedno jestli to bude nakonec o 50 mld. USD v dekádě levnější nebo ne. Musí se to splatit jako částečné PPP (státní a provinční) a vyjde to na 90. A to při těch desítkách tis km pak hraje roli.

Ale to opravdu jen k tomu, že dálnice a silnice a dualizace. Ne každá rozšířená silnice je dualizovaná silnice.

Někdy se vedou dis(š)putace v rámci planety, jestli je 2+1 již zkapacitněná silnice rychlostního typu. (protože třeba nahrazuje o 20 km vedle silnici, která je protnutá 10 semafory ) a dle špičky se ty 2 vždy preferují dle směru provozu. Ale to jsem zcela již odbočil ... Technologie dnes dokáží divy a pomáhají nám usnadňovat situaci v provozu a nedostatku prostoru. Kolik vozidel a lidí přibývá vs. km silnic. Základní pravidla (které má znát každý) a technologie. To je to, co posledních 35 let pomáhá zachraňovat stavební realitu.

Opravdu občas je k podivu, že po dostavbe 8- pruhové dálnice se za 10 let staví další 8- pruhová 50 km vedle. A když se analyzuje provoz, tak to není tím, že by tam jelo jen samé nákladní vozidlo s nějakou surovinou. Velkoměsta a byznys. Obchody a práce.

Takže proto Vize - má být klidně na i 50-100 let dopředu. Jak jde čas, lze jí upravit. Lze vidět, že některé úseky/tahy nikdy nebudou stát. A naopak za tu dobu bude požadavek nějaké stejně doplnit. To je fantazie pro plánovače, demografy, dopr. inženýry. Pro nich fantazie a pro úředníky kolem stavebního řízení horor. Firmám usnadňují vize a plány život. I lidem to usnadňuje život. Lépe se lze připravit na rozvoj, jaký ten stát chce mít v horizontu 20-30 až 50-60 nebo dlouhodobém horizontu 80 let. Stát bez vize, bez koncepce, bez zajištění energetického horizontu s dopravním není stát s budoucností. Doprava by neměla být "vidět", má tak klapat jako hodinky. Má být automatickou součástí naší existence. Realita je když pominu nepříznivé podmínky počasí, i tak je realitá jiná. A kdyby 10 let, ale klidně i 20 let ... opravdu kolik času jako lidsto ztrácíme cestováním. Státím v kolonách, jízdou v bahně každým dnem nebo lidé jdou někam pěšky 2 dny a stejně tam pak nemají most a čekají další den, než dojde člun z druhé strany řeky, protože jezdí jeden den tam a druhý zpátky, protože nemá dost PHM, protože tak je má zajištěné. S tím ti lidé neudělají vůbec nic stejně jako ne ti ve velkoměstech stojící v koloně na dálnici na pilířích, protože je druhá polovina rozkopaná, protože má 70 let a rozpadá se. A další stojí v koloně před městem, protože chybí obchvat.

Když bude dobrá vize, tak alespoň trochu se to může zmírnit. Nepohrnou se všichni do jednoho města v regionu. Nás právě život ve městech, kde absentuje veřejná (ale kvalitní!) doprava, posouvá zpátky o století dozadu. Ztráty na dopravě se vracejí zpátky ...

A to je právě to někdo to nepovažuje v nějakém čase za potřebné, realita je, že to již potřebné je, ale skutečná potřeba není o realitě, ale o vizi a plánování. Hodně států z postkom.- od plánování nejdříve upustilo. Fuj - socialistické plánování. Jenomže ono se plánuje všude. To se studuje, je to náročné, je to velké umění plánovat, ještě větší aby to politici akceptovali, čím déleji funkční státy, tím více se plánuje. Kanada se 150+ historii plánuje toho opravdu hodně. I to zahušťovaní obyvatelstva je cílené, aby se umožnilo to území rozvíjet. USA, Japonci atd. všichni plánují. A pak jsou státy, které vznikajú s pocitem že naplánují, ale další vlády to ruší jakože "na co". Jenomže energetické, dopravní koncepce, bydlení a průmysl atd. jsou nezbytné a budou stát dalších 100 let na tom místě tak ať to má logiku všechno. Pak je v tom chaos a pak po třeba 20 letech je najednou potřeba všude všechno a všude všichni všdchno chtějí - je jasné, že všechno se nepostaví ihned když se na to 20 let "***" a pak stát jde investovat a najednou jsou hádky. Ono ani na dluh nejde všechno postavit ihned a není jedno kdy se co postaví a za kolik, aby byl z toho další efekt. Mně se líbí, že tady máte vlákno k vizi. Vy se tady "dohadujete" o dalších plánech a stavbách a kde a co, jaká je historie a průmysl, rozvoj, kdo kde kdy a co. Nepřistupujete k tomu tak, že tohle není potřeba, tohle taky ne, tohle ne a tohle ne a tohle je zbytečnost. A ať se nic nedělá a ať lidi přesednou do busů, do vlaků atp. To lze pozorovat (třeba já hodně čtu již jen pro to platformu SSC) že vidím jak který národ k čemu jak přistupuje. (a proč se nestaví, co se 40 let plánuje? ve Francii atp) Lze pozorovat již to občanské smýšlení a argumentaci. A vnímání, že někde je chyba. To je na tom asi to nejhezčí; odmyslet si ten fakt, že lidi se nejvíc zase těší od lidí jako já novým stavbám. Ať v provozu nebo ve výstavbě nebo posunu do procesu. Novým technologiím již až tak ne, kdo se v tom vyzná tak někdy ano.

To jsem se zas jednou rozepsal ... (naštěstí již brzo budu zaočkován , respirátory mám a doufám, že brzo zase vyjedu někam ještě na konferenci a po pár stavbách, takhle nemůžu žít na věky - hlavně ne já s tím věkem )

[Aram96]

Rozhodl jsem se připojit i svůj naprosto laický návrh sítě vytvořený před časem v malování Mnou navržená síť páteřních komunikací jsou všechny barvičky kromě černé. Tudíž zelená, modrá, červená a hnědá.
Zelená - současně plánovaná dálniční síť
Modrá - již postavené + plánované 4-pruhy + nové 4-pruhy - vše SMV + výhradně MÚK.
Červená - směrově rozdělené 3-pruhy - vše SMV + výhradně MÚK ... víceméně navrženy tam, kde by vedla normálně dálnice kvůli celistvosti sítě, ale jsou tam buď nízké intenzity nebo průchod CHKO. Osobně bych viděl tuhle kategorii jako S14,0/100. 3x3,5 m jízdní pruh, betonové svodidlo šířky 80 cm + odstup pruhů od něj = 1,5 m, a odstavný pruh 2 m jen na straně s jedním jízdním pruhem. Přijde mi, že jsme papežtější než papež a vymysleli jsme S15,5, což už k poctivému 4-pruhu nemá zase tak daleko.
Hnědá - kvalitní silnice první třídy, výhradně s MÚK, ideálně 3-pruh směrově nerozdělený. Tam, kde by náhodou bylo opravdu málo nákladní dopravy (pod 1000 TV/24 h) by připadal v úvahu 2-pruh. Každopádně ve stoupáních všude stoupací pruhy. Kategorii by to chtělo něco mezi S11,5 a S13,5 - obdobná poznámka jako u S15,5. Široké krajnice máme především proto, aby se dalo vyhýbat při riskantním předjíždění (alespoň jsem si to myslel ), což u 3-pruhů (především směrově odděleného) jaksi pozbývá smysl.
Černá - silnice první třídy v 2-pruhu, na které jsou především obchvaty obcí a odstraněny bodové závady. Jsou na nich stoupací pruhy ve větších stoupáních, stykové křižovatky, při křížení s významnější silnicí buď OK nebo i MÚK podle dopravních vztahů. Jsou navrženy ve 2 případech:
První a hlavní je ten, že ta silnice slouží regionům odlehlým, s vyšší nezaměstnaností, s vylidňováním apod. (např. I/9, 16+14, 44 atd.). I/23 ve dvou variantách.
Ve druhém případě jde o silnice, které tak nějak nepovažuji za ty páteřní tahy, nicméně měla by se jim do budoucna věnovat pozornost kvůli intenzitám (př. 23, 34, atd.) nebo jiným důvodům, např. přeshraničnímu napojení rovněž na kvalitní silnici (př. 24).

Každopádně je to výhled minimálně na rok 2050. Samozřejmě většina modré a červené si asi počká na kompletaci zelené. Hnědá a černá by se měla stavět tak nějak kontinuálně, po kouskách, ovšem smysluplných a delších než dnes. Samozřejmě je nutné myslet na to, že máme i silnice druhé třídy a kraje. Některé tahy jsou víceméně hotové (př. 21). A některé se samozřejmě budou stavět v jiné kategorii, než bych si přál, nicméně to na výhledu 2050 nic nemění. A určitě tím návrhem nemyslím, že by se mimo malůvky nemělo stavět nikde nic jiného. Lokální obchvaty a závady jsou samozřejmě něco jiného, šlo mi o souvislejší tahy.

Edit: a pardon, myslel jsem tedy duplované dálnice .. prostě že vedou 2 poměrně blízko u sebe Ale naštěstí to nebylo nic hlavního v tom příspěvku výše.

[Diaľničiar]

Vidíte, to je taky hezké. To je již sofistikovanější mapa. Nemohu na to teď hodinu hledět, ale zaujalo mě na tom několik věcí. Na to, že tam je tolik toho, to opomíná fakta. (rozloha, urbanizace, ČR nemá 2x tak rozlohu proti SR ale lidi ano, i ta koncetrace průmyslu je jinde a ten je náročnější na dopravu celkově).

Je jedna D1 a chybí další tah. Nyní.
Vy tam máte D1 a jakože ten severní tah. Ten severní je sdílení zároveň pro Ostravsko.
Absentuje tam další tah - ani na jihu není (nevíte kudy) - ale na sever proč to není tou černou spojený souvisle po Havl. Brod? Od Brna na Pardubice by to mohlo mít vzhledem na ty trasy menší prioritu do budoucna. To mi tam jednoduše chybí. Paralela k D1, v jiné návaznosti. Máte na to ideální tvar státu a rozložení měst.

Nejdu zkoumat ty barvy všechny, ale: tranzit:
Balkán - ČR - DE - a dál Francie atd. nebo DE ale na UL
Na tohle by se hodilo pod okruhem Prahy dodělat spodní linii, která z D1 protne zbytek a napojí se na D5. Další zkratka. A ta červená silnice od Kolína na Ml. Boleslav jako zkratku na to ÚL a tím pádem ale již 4- pruh. A perfektní.
Tímto řešením nemusíte kolem Prahy dělat další širší okruh. (za 50-80 let), protože odlehčíte již zdaleka tranzit, který jenom projíždí a ten stoupá. Zůstanou ty dálnice v Praze pro místní provoz.
Okolní státy proti tomu ex návrhu až luxus, ale líbí se mi, že víte, že na PL v tom prostoru je menší predikce než u D, ale u D to působí "jako obranná linie".
Chybí mi tam 1 ten okruh kolem toho Brna. Proč ne? Jako vize a postupně ho budovat?

[Aram96]

Je pravdou, že je to výhled 2050, nicméně jsem si netvořil nějakou vizi nových komunikací. Nejsem úplně zastáncem toho mít dálnici do každého města a všude mít nové a nové silnice a pořád betonovat půdu dál a dál. Navíc si myslím, že tahle moje "vize" je do toho roku 2050 i uskutečnitelná. Proto je většina tahů vlastně modernizace stávajících silnic první třídy. Někde rozšíření, někde tedy plné přeložení do nové stopy samozřejmě (především červená a modrá). Obávám se, že prosadit všude možně úplně nové silnice bude prostě větší a větší problém, tohle by se mělo alespoň teoreticky dat zvládnout postavit a prosadit - kdo by blokoval přestavbu 2-pruhu na bezpečnější 3-pruh + MÚK ?? Vyloženě nové tahy jsou asi jen ta jižní dálnice, tam s dálnicí moc asi nepočítají nikde, a poté ta spojka z I/38 na Pardubice. Jako novou komunikaci by šlo ještě považovat tu dálnici mezi D11 a D8 přibližně v trase I/38 a I/16. Jinak je vše přestavba stávajících silnic a to si myslím, že je plus.

Právě si myslím, že tam, kde je vyloženě průmyslová oblast, tak je komunikací dost a jsou dimenzované. Krušnohoří a Ostrava především.

Obecně ještě nutno říct, že to mám navržené tak, aby byla co nejvíce motivace využívat dálnice. A určitě jsem radši za to rozšířit např. D1 na 6-pruh než budovat další dálnici někde v neporušené přírodě. Tudíž např. Brno-Pardubice pojede po D43+D35. Připadá mi hloupé stavět další, o pár km kratší, tah (přibližně ve stopě I/37) pro tohle spojení. Ta černá tam je zrovna jen proto, že mezi Žďárem a Chrudimí je prostě už dost silná meziměstská a příměstská doprava, proto by možná stálo za úvahu tam postavit nějaké obchvaty.
Podobně tak třeba Brno-České Budějovice by měla jet po dálnicích D1+D19+D3 a ne jižně tou nejpřímější cestou. Pokud bychom byli jó bohatí, lze navrhnout na jihu dálnici, to by byla i právě ta paralela k D1 a dálniční spojení Brna a Plzně by tak bylo kompletně mimo D1 a D5, jak píšeš, ale myslím, že to potřeba nebude a proč to tedy budovat .. Proto je tam jen "obyčejná" silnice první třídy, aby doprava do vzdálenějších cílů využila dálnici, ale tomu regionu to pomohlo k napojení na Brno či ČB. A osobně by se mi líbila víc ta varianta jižní I/23 (černá přerušovaná).

Nějaká zkratka D1 a D5 pod Prahou, se obávám, že je naprosto nereálná, a proto je tam záměrně jen ta jižní dálnice/4-pruh D19 Plzeň-Humpolec pro propojení pro dálkový tranzit - ten se Praze určitě vyhne.
A ano, od Kolína přes Mladou Boleslav až k D8 je to přesně takhle myšleno. Jsou tam přerušované barvičky z jednoduchého důvodu. Za mě by normálně stačily ty 3-pruhy (červená a hnědá), nicméně pokud by se našla taková trasa, že by doprava z D11 na D8 raději využila tuhle trasu namísto D0 a Prahy (což by bylo samozřejmě ideální), pak by to musel být určitě 4-pruh, což je ta modrá.
Okruh Brna .. nevím .. určitě by šla postavit paralela k D1 a vést ji jižněji pod tou současnou, nicméně to jsem psal výše - raději bych D1 zkapacitnil na 8-pruh (nebo kolektory souběžně vedle) než betonovat o 5 km vedle novou trasu. Bylo by to sice krásné, ale za mě trochu zbytečné, ale hlavně v praxi naprosto neprůchozí, takové plány se daly uskutečnit někdy před 30 lety se obávám.
Navíc věřím, že ze samotné D1 v celé délce, dokáže odebrat nemálo osobních aut nová VRT. Na to bych se soustředil v letech 2030-2040 více než na dálnice.
Ono je potřeba vybrat jen něco, jinak bychom došli k tomu, že je vlastně potřeba všechny současné silnice první třídy mít mimo obce, a to bych řekl, že je nereálné neufinancovatelné a navíc i nežádoucí. Proto za mě: 1) postavit dálnice, 2)postavit důležité tahy (3-pruhy s MÚK) a 3) postavit obchvaty na nejvytíženějších silnicích a především postavit pořádné silnice do odlehlých/chudších/zaostalých regionů, aby je to "nakoplo" (popravdě jen proto, je celá D6 v zeleném)

[davidb]

Je pravdou, že je to výhled 2050, .....

Já si myslím, že toto je naprosto přesné shrnutí komplexní českých rychlostních silnic.

PS: K tomu Ostravsku. Nikde jsem nenašel, k čemu je dobrá I/68 Bohumín - Havířov.
Tam jsou takové intenzity. Protože ta objížďka D1 - I/56 - Rudná (nebo dál D56 - D48) je, aspoň podle mě, doatatečná i rychlá, ne?

[KarelLer]

Aram96: D49 nemá být v dálničních parametrech až na slovenskou hranici? Nebude to hlavní dopravní tepna na Střední a Východní Slovensko a na část Ukrajiny, která na sebe stáhne tranzit z ostatních hraničních přechodů?

[Diaľničiar]

od vize dálnic v ČR přes vozidla po energii - to já to již nebudu ale dnešní miminka ano

Arame: za 30 let se to, co máte zaznačeno nepostaví a víte sám proč se to nepostaví.
Rozšíření nemá smysl donekonečna v tom rozpětí, že radši to, než nový tah. Máte DN a nejedete vůbec.
Chce to rozlišit vizi - barevně spíš co do 30 let, co do 50 let a co do 80 let.
(neporušené přírody je vzhledem k vaší (české) hustotě silnic a železnic opravdu málo. Co by to opravdu chtělo, to je zvednout rozsah dálniční sítě, zvednout rozsah silnic I. třídy a dodělat na nich obchvaty, tunely a spíš ubrat silnice nižších tříd a upgradovat je na silnice sdílené cyklostezkama, než zase budovat i tisíce km dalších betonových silnic podél silnic, ale pro cyklisty. Zcela nevyužité tratě to stejné. Když už teda chránit krajinu jako takovou. A silnice ve smyslu "všude" pak jen jako ulice, i to dlážděné, kde bude provoz do 3,5t, s více zelení kolem. K tomu odvodňovací zařízení, retenční nádrže, vytláčeče v rámci systému kanalizace a zvládnete i průtrž mračen a ještě zachytíte vodu. To jsou trendy pro život po 2050, aby to bylo udržitelné do alespoň 2100. Nesmíte furt podceňovat smysl a roli dopravy, ale začlenit jí do života. A klidně s těmi trendy kolem všeho. Pak se nesmíte divit, že se dramaticky mění silnice v nizozemsku a silnice dál na východ. Propojit trošku ty technologie. Přizpůsobit si ten tranzit, rozložit jej, ale postupně dualizovat ty tahy a dobudovat paralelní, protože nákladu se bude vozit ještě dlouho stejně. A tedy jen dodám; ČR dopravně nevyhovuje. Nevyhovovala a nevyhovuje. Což značí, že dnešní stav není dobrý a jestli čekáte na to, že se to nějak samo sníží požadavkem na tu síť, tak to jste na omylu.

Vize infrastruktury by měla kopírovat vizi dopravní. Jsou elektronické známky, začíná být zpoplatnění všude a všeho. Kde nebylo, je alespoň tranzit. Jsou a rozšiřují se elektronické známky. Emisní normy pro tranzit jsou dlouho. Produkce vozidel na území EU musí plnit přísná světová kritéria, proto si tady nezajezdíte na některých levných vozidlech z íránu a indie. Ani na mopedech z vietnamu a thajska. Během následujících 10 let se zvednou tarify pro běžné vozidla, i osobní, to já říkám od 2015 že to do 2030 bude. Již se to zahajuje a ono to postupně půjde. Mohl vych vám vyjměnovat 20+ opatření. Jsou od dopravních přes požadavky na infr. až po produkční v průmyslu a plnění norem pro ně s prodejem a registrací zde. Více méně je jedno o co jde, důležitý je totižto cíl: snížit vozidla na silnicích, zvednout podíl přepravy po železnici a lodní dopravou na to navázanou. (pouze navázanou). Postupně snižovat silniční podíl na přepravě nákladu i osob. To první celkově na 50% do 2035. To druhé mimo měst na 60-70% (do 2050 na 55-60%) a ve městech pod 50%. Nevěříte mi? To je možné. A proto bude kromě toho že zvedá podíl investicí do železnic upřednostňovat následující na silnicích: sdílená jízda (P+R, bus + silnice s 2+ až 3+), bike ve městech ve formě vem si kde chceš vrať kde chceš dle bodů jak jsou rozložené, snížení daní pokud nevlastní vozidlo (cestujte metrem, busem, taxíkem, bikem, jděte pěšky) proti tomu je již dnes zvýšení daní pokud vozidlo vlastníte. Takové nástroje začnou lidi vyklat a postupně právě že z ekonomických důvodů (ale dobrovolně nasilu jak říkám já) - lidi nebudou preferovat osobní vozidla. Ale i po roce 2030 bude mít každá rodina vozidlo. Klesnou ale postupně dualizace užívání: máš firemní i osobní. Ve výsledku klesne prodej nových vozidel; v prostoru EU tímto způsobem; jenomže on mezičasem se reformuje automotive segment: totální proměna produkce 5000 továren mezi sebou od karosérie přes interiér, kožu, platy, všechny ty další díly atd., větší podíl hybridů- e- safe cars- atd. (a jiné budou s datem prodeje do té a té doby) + aby toho nebylo málo: se starším vozem které nebude mít tyto parametry si na dálnici ve Francii pojedete, ale do "znevýhodněných" JP, to stejné v části D kde taky sílí dopravní eko ve smyslu dopravy (nezasahuje do výstavby), nedostatene se do zón ve městech do center. Odložte to vozidlo a jděte dál jinak. Ne? Tak máte smůlu. Čtečky značek a další evidence vás dal nevpustí nebo dodatečně dojde pokuta, která se již mezistátně vymáhá. Mám pokračovat jak lze systematicky přinutit změnit lidi návyky? Samozřejmě single řidič, který na to má - bude dělat i co dnes a to v kterékoliv části svojeho života. Dopravní náklady činí u každého Evropana asi 10% příjmů, na 4 člennou rodinu asi 8% výdajů. To je průměr; někde to je 12% (Itálie, Francie) protože PHM a velká města s jízdným, ale taky ty výdělky a někde to je 7%, ale za cenu že ten člověk nejede po dálnici aby neplatil mýto nebo "zbytečně" drahou nálepku, když nemusí. U dopravců? 25% PHM, 25% mýto, 25% náklady kolem vozidel, 10-15% náklady na řidiče a dispičery a zbytek zisk. A buď to mají ty peníze na ty euro normy a další a další povinnosti a vydělávají i na ty dálnice - protože někde se po okreskách jezdit již nedá nebo dokonce i za ně se platí - nebo nejezdí Unii. On se někdo najde, za ně náhradou. A proto i ty státy mají motivovat; dávat slevy, nezacházet nevím kam se zdaněním PHM, umět si tohle uvědomit a propojit. Protože bohužel taková je doba. A bude hůř, mnohem hůř.

Já se tímto nezapodívám, jenom to sleduju. Já se zapodívám procesy, které končí datem zahájení realizace; a do minulosti fáze od zahájení realizace po odevzdání do provozu.

Takže, kdo si namýšlí ještě stále, že si nekoupí e-auto a že vše bude po starém. Ono je dnes, je furt. Ale postupně si koupíte ojetinu ne za 100 tis ale od 250 tisíc nebo nové od 700 tisíc. Nebo ho nekupte. Mladí lidé se snadno přizpůsobují, velmi snadno. Vnímají pracovní příležitosti pro sebe: vždyť svět se mění. My dnes žijeme bez toho aby se milionové armády tloukli, ale válek je víc než kdy. Baně? Jsou, ale ne jak kdysi. Máme vozidla které uvezou to, co předtím by nikdo nemyslel.( viz kanadská kdysi národní firma, ale stále s kořeny: https://nacg.ca/ - taková vozidla). Kdo občas kouká na TV dokument, tak na tomhle je založené banictví v Kanadě a Austrálii a Chile atd. Poradenství všeho druhu, prodej všeho druhu, obchodní zástupci všeho druhu. Ten obchoďák nepotřebuje 2 vozidla, bude mít jedno firemní. Ta firma mu ho nechá za tu cenu, kterou taky bude muset platit. A jen se "numericky" zvednou hodnoty této práce. A 1/3 práce bude opravdu z domu. A hodně udělají roboti a bude daň za roboty a všechno bude "zaplaceno" a státy budou mít jednoduše 100-150% dluhy, a každý 5. vydělaný kus měny půjde na dluh. Ale ty 4 ne. A takhle to půjde ještě pár desetiletí. V EU Na tom malém kousku země to seknou takhle, jinde to sekají jináč. To sou částečně vize, ale částečně již v praxi. japonsko daň z robotů má. A žijí i s tím mega dluhem a nesplatí ho. Na to jsou celé důkazy, že to se nesplatí, ale je to domácí dluh, který nikdo nikdo neuvidí. Ale o tom kdo jak bude hospodařit a kdo jak bude mít dluh, o tom bude i nadále kontrola pod pár ratingovkama které de facto slouží k tomu aby byla šance na: 1. udržení systému velmocí a 2. rovnoměrný rozvoj ve zbytku světa. Co je na tom k nepochopení?

A když EU mění politiku preference, a uvolňuje poslední nevyčerpané peníze + nový balík z poloviny na "staré plány a infrastrukturu" a polovinu + fond obnovy jak se to nazývá tady v EU na novou infrastrukturu - OZE, železnice, metro, atd. sdílené silnice - tak je nutno zabrat a dodělat i z národních zdrojů co lze dodělat bez těch keců kolem toho. Nebo vybudovat, to je ještě 2. šance, vědomostní ekonomiku. Věda, výzkum - propojit na školy, firmy a high tech vědci, zaměstnanci, to je dnes Izrael. J. Korea. japonsko, finsko se snaží furt. Ale když se to nepovede, tak se bude žít "přibližně stejně" - a jen s takovým pořádkem, jak to ty státy budou mít. Kdo má jaký prostor pro vnímání hierarchie, poslušnosti a toho co kdo řekne. Opak: anarchie, rozpad všeho, klidně po tom 2040-2050. A všem to bude jedno, že bude namísto dnešních 90 zemí s nejistým vývojem tak to bude 120 zemí s nejistým vývojem a co jako? Dokud se cokoliv netýká přímo konkrétního jedince, tak je mu to jedno. Ty státy jako Nigérie, tam to je již dnes. A jen to 1% se má tak jak 1/2 lidí tady. S prominutím "90%" etipčanů ani neví, že kdo je členem EU, kde je které město. Protože 9/10 času přes den řeší co uvařit, z čeho se najíst, kde sehnat dřevo. A musejí dodržovat všechny ty pokyny státu, jinak násilí, vězení atd. Tohle s Evropanem udělat nejde, ale jde dělat jiné věci. A to již mnoho dekád. A na Řecku se hezky naučilo co lze sociálně vydržet. Co lze udržet armádou a policii. Denně tam byl protest a násilí dodnes, není z toho druhý Irák. Naučili se s tím dluhem žít. A naučil se zvyšek EU, že to bude normální. Dáni a seveřani možná odejdou, nelíbí se jim dluhy, ale všichni tito zrovna dělají ty sofistikované dopravní investice, protože ta klíma se týká i jich. Stačila ta vlna požárů, která tam nikdy doposud nebyla. Co tam z toho zbyde?

Zase jsem se rozepsal. Patrně se coskoro ukončí i jízda nad 160 km/h. Uvědomte si, že 130 je málokde. To bude revoluce a chystá se to. Sníží se na 120 max v EU. Již v horizontu dekády +2 roky. Pro část států to bude bez problémů, část se bude chytat za hlavu. A to do toho času možná někde bude 160. Pokusně, ale moc se do toho nikdo nehrne a chtěl se: SK D2 měla mít 150-160 a nemá dodnes. Kaliňák to již měl podloženo. EU zamítla. (Eu tlačila a neprošlo to). Testoval se další úsek ale nezavedlo se to. (a stát který neumí čerpat fondy, bylo mu slušně řečeno ať nedráždí). Čtečky, úsekovky, kamery. A to vozidlo vás nepustí. A jsme u bodu autonomní řízení. Vozidlo vás nepustí jet více. Vy chcete přidať ať předjete, teď nastane situace, že nestihnete předjet. Vozidlo vyhodnotí že oproti něco jede a nezrychlíte, takže nepředjete. Tohle se testuje ve 52 firmách světa od EU, Jap, USA atd. Ale ještě furt budete řídit vy. Dalším kromem je navigace všichni budou mít navigaci, již ve vozidliu (fáze 2030-2040), to v těch již bude. Vozidlo vám sečte časy jízdy a upozorní že pojedete dlouho, volba autořízení. Nebo druhý řidič. Nebude karta nejste kamion ale již budete muset zadat někam že jedete dál jako druhý řidič. To se uloží. A teď se stane DN policie, vyšetřování, kódovač zařízení a kde je 2. řidič? (nepamatujete si?) A teď kudy kdo jel - kamery, záběry do vozu, mám pokračovat? Tady je na pokud si pamatuju 26 prvků které tam budou a nebudou povinné ve smyslu že musíte jet autopilotem, ale budou tam a zase bude 1000 studií jak by byl lepší ten autopilot. A dodělejme na to infrastrukturu. Další prvky na ty silnice, dálnice, pár čidel pár tisíc € navíc a máme to. A koho bude takhle za 20 let bavit jezdit? Za 30 let? A že vy nemáte na vozidlo? To je tak, dnes to stojí v těch cenách 20 tis to trochu lepší. A tohle bude stát po tom vývoji (na co půjdou peníze a jdou již dnes) v dnešních cenách 38 tisíc. Jen s těma prvkama. Za 28 tisíc máte e- vozítko. Za dalších 10 let to klesne tak jak klesají vždy nové výdobytky klesají akurát novinka dojede o 1/2 km dál. A bude to stát jako kdyby 30 tisíc, ale ano bude to drahší. ALe bude to v dnešní ceně e- A uběhne dekáda a bude to "povinnost" to mít vždy když vozidlo usoudí že to bude potřeba. A budeme se bavit o
* podíl silnic na to připravených
* podíl parkovišť ve městech
* podíl křižovatek ve městech
* podíl dálnic
* .... odpočívky, ČSPH

A samozřejmě, jednou za rok na "odevzdání dat". A kudy jedete a jaká spotřeba a to tam všechno bude. To já tady již nebudu. A na vývoji a výzkumu a údržbě pak v provozu to budou lidi co dnes se rodí budou na tomhle pracovat a bude jim to připadat úplně normální. "proboha jak ste mohli jezdit tak jak dnes", proboha a proč nebyla smart dálnice, jak to šlo bez těch čidel. A nebudou rozumět tomu, že "kdysi" tady žilo 300-400 mil. lidí, vozidlo neměl každý, nebyla taková kolona náklaďáků, ona nebyla kolem roku 2000. To začalo po 2010. Ta hrůza co je dnes v Evropě. A Asii, Africe, Americe (tam to je protože zestárla ta infrastruktura prvně na světě v tom rozsahu).

Proto nebuďte skromní v tom, co je to Vize. Kostru skoro máte (dle mě) a tak jak říkají někteří politici u vás, musi se maximalizovat všechno a naučit s tím pracovat.

Akorát ta generace dnes po 50 tohle bude ještě zažívat a vnímat jako katastrofu. (se všemi teoriemi kolem toho až po síť 5G), což možná pravda je, ale to nevím, ale vím, co se kde jak chystá, schvaluje, vyvíjí a jaká je vize (i) silnic i těch co se zavádějí.

Proč se nahražuje materiál vozovky? Protože nám ubývá asfalt. Proto musíme recyklovat, to není jenom tak. Pro pěkné oči. Ten recyklát zase tolik nevydrží. Příměsy atd. A nejlíp by bylo kdyby vozovka která jak jsem napsal zabere 1/3 plochy ve městech a 10% plochy státu sama o sobě generovala energii. Jen nám to nejde (jako civilizaci uplatnit)

[Diaľničiar]

Proč se tohle nedá jen tak dočíst? Ale hodně, hodně lidí ví, že to tak je -bude, musí být. (taky nemůžu nebo nedovedu na to zcela nebo nechci, vyberte si)

Protože na to jednak není důvod. Jednak:

*je to jejich živobytí, proč psát všechno, proč všechno říkat, na co? (a náhodou část nevyjde a co potom?)
*kolik práce je v tom navázano, byrokracie, průmysl již dnes, vývoj ... na co? bere se to automaticky - vždyť je to jasný
*zaobalí se to pod eko-, pod šetření zdrojů atd., lepší než odmítnutí, neakceptaci změn
*P.R. a nové profese na to navazující pohání dopředu pak i část veřejnosti
*pokrok - technologicky vepředu před zvyškem
*z tech vepředu značí profit firem v EU a okruhů lidí v nich, co dopřejí zbytku v EU ten život (vyměňte ho s tím kdo v EU není, když chcete - takhle se k tomu staví a radikalizují)

Nelze prezentovat v roce 2010, když už je představa co by všechno šlo - protože si mnoho lidí nedovidí dál před sebe, nechce se omezovat ale že v ničem. A kdo by schválil upgrade z jednotky normy na 7? Tak se to udělá během dekády, dvou, tří ... e- to stejné atd.

Ale jednoznačně změna jak snížit emise je již zadaná a bude se teď 30 let plnit. Nejvíc se musí zabrat právě v dopravě, energetické investice a odstavování je delší a náročnější proces. Budovy což je 40% prostor pro snížení pak taky. Tohle jsou 3 části proměny. Již jenom to, že 100 mil. lidí v EU necestuje denně do práce. To se částečně obnoví, ale jak kde. (a najednou úspora parkingu a všeho, pokles DN - i mýta - a proto i to PPP nebude až tak všude, ale jen kde bude zájem vůbec investovat - nebo stát za to pak platit).

Tak když vím co následuje, tak nespím ale dělám co umím. Neumím to co jiní bohatší, ale dělám co umím a ono lze hodně dělat. Obzvlášť když vím, kdo tady žije a co si bude moct dovolit. Pokud na tom těm lidem záleží. Pokud ne, tak zvednou každým rokem všechny výdaje o 1-5%, 2 sférám o 10%, tohle mění ať to rotuje, ať je vidět že jim na tom záleží a celý ten proces změny bude prezentován jako "všechno možný" jen ne "je to naše vina, je to naše domluva s nimi aby to padlo atd." ... dosaďte si co chcete. Ale věřte, že ten úřednícký aparát v EU, ten jen dělá co má dělat, to jsou již jen jejich výtvory do aplikace národních praxí. Ale lze porozumět hodně věcem. Já s tím jak se to v EU dělá nesouhlasim, ale já nesouhlasím s mnoha věcama a přizpůsobím se. Kdybych si ale měl vybrat dnes a měl bych třeba ještě 50 let tak tady nebudu žít, natrvalo se vrátím kde jsem žil většinu života. Tam to bude časem taky, ale jen ve 4 městech. A na 95% území se to dostane možná v některých věcech za 100 let. Teď je mi to jedno. Ale jak jsem již mnohokrát řekl - bude to menší výběr pro mladší lidi s mnohem více výzvama. (klesající zdroje, sotva udržitelný řetězec "peněz", bezpečnostní situace z toho plynoucí) Tak že ono nakonec bude nejlepší učit se z domova, pracovat z domova a pracovat "venku" stejně jsou dnes firemní busy, na to nepotřebujete vozidlo ani veřejnou dopravu. A ta práce bude opravdu o údržbě strojů. Manuální práce bude minimální, protože ona je dnes i proti letem 1980 mnohem, mnohem menší. I v činnostech, jaké se nečekalo. Obyčejná popelnice - dnes je 1 řidič. Sám si podebere se zařížením ze předu, nebo vystoupí a jeřábem vybere ze země. Nepodebere? Bude tam stát auto, bude to chtít vybrat ručně? Nevyveze. Jak snadné. A trochu fantazie (čtečka, fotografie, pokuta). A to je to, že za nás budou pracovat stroje a počítače a teď to zblbne a 1 miliarda lidí dostane pokuty. A řešit to budou lidi z domu, technici a call centra říkat lidem, jo máte to tam, no ale my máme fotku A že zblbne nějaký archivi s dátumama - to nebude nikoho zajímat. Plaťte. To se děje již dnes. "a na co účtenku, na co potvrzení" - šetřte s papírem. Za chvíli budou chodit jen kódy do mobilu. I za zaplacení PHM - nebude obsluha. Na co? nebude zloděj, neoloupí. Belgie již dnes.

A v těch silnicích to bude opravdu zajímavé a proti se tlačí na meziměstské ubranizace: dualizace, 2+1 a dálnice a sdílený provoz s MÚK na trasách. Aby se umožnila jízda co nejlépe automatizovaná v MPR 80 km/h. Do té doby se stačí zastavit vždy. Až 110 na D/R. Proto i ta profese řidič nákladního vozu, oni říkají, někdo musí counout! - jo, ale to udělá skladník ve fabrice. To je jen krátká otázka času. Nebude tady potřeba 2 mil. řidičů. Za 20 let již rozhodně ne. Bude tady 0,5-1 mil. a hodně nákladu půjde na ty vlaky. Bude tady více "jeřábníků", obsluhy pásů, třídících středisek, hodně ale hodně distribučních center, jedno pro druhé, na balíky navázané. A tohle se nedá udělat hned, ale již to pár let jede na plné obrátky EU, Japonsko, Korea, Izrael jsou na to ideální pro: malý prostor, sofistikovaný průmysl, kapitál a vzdělaní lidé. Zbytek se zavede přes ty řetězce jak je opisuju. Nebo ne?

No a vs.:

*někde se neumí ani připojit na dálnici
*neznají význam značek
*neumí zaplatit kartou parking
*nerozumějí parkovišti u dálnice a busu grátis od něj dál
*nechápou, že nevjedou do centra, "proč se ta hloupá rampa nechce zvednout?"

A tohle se bude, pokud to nepůjde rovnoměrně ta aplikace, tak se zvedne rozdíl v tom využívání možností. A pak jestli se provede za 20-30 let politická změna, kdo bude a kde jako stát? Já si nemyslím, že padne nějak EU. Vznikne něco jiné a nebudou tam již všichni. A bude proměna taková, že bez spolupráce s tím novým, bude problém se uživit. Návrat kam? Pak kam? Do těchto dob? Jenomže tohle, že mají být e- auta a další prvky: to se zavádí a bude již v Číně a dalších a dalších státech. Kde ty produkty bude lze nabízet? Zaměstnáme více lidí v zemědělství? Jen tak to půjde? Proto bych držel při zemi a uplatňoval co lze a hlavne nechal proplatit kým to lze. Ten "bohatý kapitál" ten potřebuje "práci" i ten mozek pro sebe aby se udržel. Proti tomu zbytku, aby to klapalo i dál. Ale bohužel, "hodnota" člověka, jeho zdraví, nemoce, to všechno bude nákladnější a nebude o to moc zájmu to řešit. Nejeďte na dovolenku, léčte se. Do 40 let vás udrží, protože máte nejlepší manuální využíti, mozek jede na max. Pak to klesá. IQ lidi klidně podrží do 80 let do první demence atd. Protože je nás moc ...

Když vize, tak pořádní.

[Diaľničiar]

/edit: Když tak to smažte i s tím výše nebo přesuňte kam je libo, neměl jsem to psát, škoda času a navíc bláboly

Já si bohužel myslím, ale to si jenom myslím, že elity (vlády v zemích) znají část nebo si umí domyslet vývoj a proto to je tak jak to je: Stát si může vymyslet, já nevím stát typu člen V4 (ne nechci dávat příklad, z mojí pozice již to jen opsat ... je dost), že jdeme na to: 1. za 20 let rychle dálnice a propojit území (vidíte kdo to dělá, kdo to opravdu dělá, kdo kolem toho jen nemele pantem) a 2. průmysl navázaný na D a dobré vztahy s Ruskem nebo USA (mám práci pro ty lidi, mám do poslední chvíle bezpečnostní jistotu, až dojde na něco tak možná o to dojdu, ale do doby, než ne - si nikdo na mě netroufne) a udržím finance. (nebudu krást atd. nebo ne až tak, nebudu tu st. žilu až tak dojit, proč? protože jsem člen toho státu a chci myslet na to obyvatelstvo, chci to dokázat) a klidně se za 10-20 let 5x upraví názor na já nevím pana Soroše atd. od USA přes Rusko po sousedy, ale furt poběží tento základ. A tak jak budu mít fondy, budu mít vlastní rozpočet, abych byl nezávislý alespoň sčásti a ne výslovně závvislý.

Jenomže, jsou patrně lidi ve vládách co si myslí, že to tak nejde. A tito se člení na 2 kategorie:
a) vytvořit okruh kolem sebe - zajistit se na 200 let dopředu i za cenu dluhu toho státu a pak odejít tam kde je jistota existence za dalších 50 let, ať žijí moje děti ... bez ohledu na to co bude v tom státě (myslím, že v EU je takových postojů minimum nebo vůbec)
b) 1 vytvořit okruh kolem sebe, zajistit se, ale dělat takovou národní politiku, která dovede ty lidi udržet v relativní chudobě-hranici pocitu bohatství, že mi budou věřit a nějak to ten stát zvládne i navzdory tomu, že se ten stát neposune a jak je "otrokem", tak bude "otrokem", ale 10% lidí ve státě to bude držet myšlenkově, hodnotama, pocitově - jsme při vás
b) 2 se odděluje v tom, že znají co se děje, až tak se nezajišťují, protože to je krátkozraké, ale taky se nesnaží za velké peníze s tím něco dělat, protože jo zadlužme se (krach - udržení peněz, to je jednoduchá matematika = každý vám půjčí jednou klidně i 20 let - ale sám se odsoudíte s tím státem na "závislost a chudobu do budoucna" když vám to nevyjde) - a ta garance že vás vpustí jako politiky mezi sebe je 0 - oni chtějí ať ti lidi vládnou tak jak vládnout mají a zbytečně neriskují, proto se nevedou války, to je násilí a vláda cizího - lepší je vláda místního, co je na tom nepochopitelné? - a snaží se upřednostnit třeba tu vědomostní politiku, aby se mělo lépe 25% lidí (všichni nebudou moudří pracovat jako vědci a ani na to nejsou školy)

Z pochopitelných důvodů se ale prolíná vidění těch lidí jak vládnout. Proč si myslíte, že se vytrácí pojem, pravice a levice? Dnes pravice dělá co levice kdysi. A levice dělá již pomalu to co tradiční strany. Liberální náhled v tomhle? Starejte se všichni o sebe - protože my se starat budeme jen do vaší dospělosti. A sám si každý může za to jak se má. Solidarita? Jen do té míry, na jakou bude aby z lidí nebyl bezdomovec.

Ale tohle se týká všech mimo velmocí a jen těch v rámci těch seskupení bohatších států, tedy cca. 40% světa (států). Zbytku se tohle netýká.



Aby se nám nestalo, že nás bude na této planetě za 30 let 20 miliard nekontrolovatelným způsobem. Využíváno technologicky, ohromující vlny migrace. Co se pak bude dělat? Pocit že vyděláváme dnes v ČR kolik ja nevím 30 tisíc? Tak za 2 měsíce mám ojetinu? Takže tady bude 500 mil. osobních vozidel? Za tyto ceny? Nejsou na ně ani díly. A budeme tady mít ne 100 ale 200 tis km dálnic? S 10 mil. řidiči nákladních vozidel? 10x odpočívky?

Náklady na zavedení eko- revoluce jsou 12600 mld. € do roku 2050. Ne, není to levné, to rozhodně není. Kdo to tvrdí, tak lže. Je to jen levné proti tomu, co by se mohlo stát později. Z toho doprava 20%. Z toho železnice, metro, MHD a příměstská doprava s taxi službama v propojení cca. 60%. Silniční 25%. EU kryje nebo může vykrýt cca. 1/4 ročně. Ale v prvních 10 letech vykryje 1/2, z toho v prvních 5 letech vykryje i s členskými státy na dluh (díky pandemii) skoro všechno - protože v prvních letech se všechno nazevede na maximum. Rozjede se to postupně a ve velkém po 2030- a dál. Je to včetně UK a tam realizují nyní rekordní silniční investice, ale oni nejsou již v EU ale jedou tuto politiku, viz jejich kimatické dopady, jejich populace, jejich závilost na všem včetně přepravy. Jejich silnice jsou pro 35 mil. lidí. Kolik tam žije? Jdou si vlastní cestou. 2520 do dopravy, z toho 630 silnice. 20 ročně. První roky to bude mnohem víc, protože máme staré zdroje. Nedočerpané i pro pandemii a je nutno dokončit co se má dokončit. Takže první dekáda nebude tomu průměru odpovídat. Až 40% budou budovy a 40% energetika. (další výdaje jako agrární politika, sociální inkluze atd. se bude ještě upravovat a doplňovat). Agrární navíc v propojení na energetiku. 1512 koleje a busy. 50 ročně. JENOMŽE to je jen část "EU, národní státy". Celková potřeba na průmysl a investice pro obyvatelstvo, tady je prostor pro banky, PPP atd. (PPP na VRT třeba že); je částka pomalu ve stejné výši. Ale to jsou již energetické výdaje, ty si to zaplatí. Správa budov taky na úsporách ale developeři jo ale zbytek bude odkázán na ty výdaje z EU. Nikdy tady nebylo, aby EU takhle dotovala budovy jak se jde provést na 30+ let. Takže stavebnictví rozhodně neupadne nejbližších 30 let v EU. Jen tedy se musí umět přizpůsobit (a teď těch certifikátů a školení a razítek a státních kontrol a ceny nahorů pro lidi za práce. Fušky klidně ale ty materiály, kdo si toho všímá - kam to spěje, příměsy, směsi - takové emulze, taková aplikace, takové přístroje na to vlastnit atd., stroje na to vlastnit) - takže strojírenství kolik bude mít zakázek a práce v Evropě Sanita, obklady, re- profilizace koster - nižší patra baráků, spodní voda, vytláčet ven atd. atd.

Ale ono to má i logiku. Ty budovy po IIWW mají svůj věk. Většina stojí od 1955 až 1970 a stárne. A další válka naštěstí v nedohlednu. Ale obnovovat je to nutné ... a z čeho?

Ne ne, doba silnic v EU pomalu končí. Co zůstane musí mít co nejlepší využití a to zkapacitnění by bylo dobré zajistit, pro tu pohodlnější jízdu. Která ještě zůstane.

A ohledně té zástavby jo: Jak se dnes staví v Asii? Silnice na pilířích, pod nimi silnice jako ulice, na úrovni balkónů je 1. patro dálnice, nad tím 2. patro dálnice. Do 3. patra máte dopravu. A do -2. patra máte metro a obchody. Takhle dnes žije 18% lidí na planetě. A v 2050 to bude 36%. Až takhle. (ve městech a urbanizace bude mnohem mnohem vyšší). Tomuhle všemu se je nutno přizpůsobit, nejsme blbci. Jen si na to zvyknout. proto zlaté chalupy, rekreační chatky, kousek zahrádky. (jen to vlastnit bude problém, později udržovat - jak se tam dostat). Jsou to všechno zajímavé výzvy. Nejsnadněji si zvyknou lidi prvých 20 let života, pak je to již vnímáno často negativně. Jednak změnit návyky je samo o sobě vnímáno negativně a že to jsou komplikace. Něco to bude stát a v něčem se omezíme. A tímto se ale klimatická změna nezastaví, tímto se má pouze zmírnit její negatívní dopad na planetu. My si budeme muset zvyknout na 1m sněhu za 24h, na srážky rekordních rozměrů, na vlnu 3 týdnů 45+ a více, vlnu vedra a sucha že nebude voda. Austrálie prohloubila studny ve vnitrozemí za 40 let o v průměru 16m klesla voda. Australská vláda platí těm lidem ať nechovají zvířata. Tak moc se tato planeta mění ... není těch zdrojů ani k té přestavbě, proto se musí recyklovat a neustále více chemie aplikovat. Vyhodnotí to někdo za dalších 20 let existence. Nemyslím tady ve fóru, ale to co se jak vyvíjí a jak my na to reagujeme.

Já se neobávám o tohle. Já se osobně obávám o stále větší třenice mezi velmocema v rámci oceánů, v rámci mořského dna, kde jsou zdroje. V rámci severních částí, které tajou. Každý ví, že tam jsou další zdroje. My bez zdrojů neumíme udržet náš život. A oni klidně budou válčit, ne mezi sebou hnedka, ale klidně se budou válčit proti spojencům mezi sebou. A ono to již dnes je napnuté v JV Asii, proto Japonsko, J. Kore a Austrálie vynakládají enormní peníze meziročně do armád. Vs. Čína. A Čína vs. všichni kolem včetně Indie. Jich je tam nejvíce ... Latinská Amerika, tam nikdo nemá atomovku a mají dost územního prostoru (palí se pralesy - ale netlučou se navzájem!). Zbytek nemá cenu opsat; Kanada si hledí svojeho, tam může žít na 100 mil. lidí a žije mnohem méně. A dělají stín USA. Ty se starají do všeho, Rusko drží své pozice ale hodlá těžit na severu. Má k tomu lodní zařízení na energii i těžbu a má armádu. Zbytek jsou jen ideologie kolem. Ze kterých běžný člověk, já snad taky, nic nemáme ... nic. My se jen musíme přizpůsobit a těšit se z každýho dne co žijeme ...

Dál to rozebírat nebudu. Ani mi k tomu nepište SZ. Děkuju.

[Aram96]

Je pravdou, že je to výhled 2050, .....

Já si myslím, že toto je naprosto přesné shrnutí komplexní českých rychlostních silnic.

PS: K tomu Ostravsku. Nikde jsem nenašel, k čemu je dobrá I/68 Bohumín - Havířov.
Tam jsou takové intenzity. Protože ta objížďka D1 - I/56 - Rudná (nebo dál D56 - D48) je, aspoň podle mě, doatatečná i rychlá, ne?

Já bych řekl, že je okolí Ostravy tak velká aglomerace, že tam opravdu ty komunikace být musí. Nicméně zrovna tenhle jsem tam namaloval proto, že je v plánech a možná se už i připravuje. Každopádně ta I/68 má být dle mého první pořádná spojnice D1 a D48 komplet mimo zástavbu a pořád s plnou rychlostí, primární pro spojení s SK směr na Opavu či PL, alespoň myslím.

Aram96: D49 nemá být v dálničních parametrech až na slovenskou hranici? Nebude to hlavní dopravní tepna na Střední a Východní Slovensko a na část Ukrajiny, která na sebe stáhne tranzit z ostatních hraničních přechodů?

Nyní bohužel ne, podle "odborníků" - (politiků) tam je i S13,5 moc. Budeme rádi, když v plánech zůstane alespoň nějaký 3-pruh. Ale ono to moc nevadí, bez nové legislativy se to stejně nemá šanci posunout blíže k realizaci Přitom I/50 praská ve švech na většině trasy.

PS: dálničáři, tvoje psaní si nechám na večer

[theodor less]

Některé příspěvky jsou opravdu nadčasové. Tento je deset let starý:
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 429#p48429

Nejhorší na tom je, že bysme se klidně mohli řídit i tím původním plánem z roku 1963. Kromě změny priorit po roce 1990 (dříve D5 na západ než D1 na východ) se návrh sítě nijak moc nezměnil. Ale to by nebylo co zkoumat

[Honzl]

Jen dvě maličkosti: Nešlo by nějak tu řádku a půl od Karla Léra přeposlat ministrovi dopravy? Karel má naprostou pravdu! Oni opět uvažují bez celoevropského kontextu a navíc, tam jedna dálnice se sousedy prostě být musí, stačí se podívat na mapu, jakoby byl záměr nemít kromě D2 se Slovenskem žádné dálniční spojení (ani z Ostravy není na hranice dvoupruh). To je strategické uvažování od CK ministerstva dopravy?
Druhé je jen podotknutí, že Aram má na mapě trasu D/R 20 a v textu píše o D/R19, která je severnější...

[Aram96]

Píšu o D/R19, protože ta nová komunikace by samozřejmě přebírala i dálkovou dopravu z I/19, ale jinak se může jmenovat klidně třeba D15 nebo D51 jako spojka D1 a D5. Osobně by se mi ještě více líbila trasa někde mezi 19 a 20, aby to byla co nejpřímější spojka, ale vzhledem k tomu, že aby tato komunikace obstála, bude asi muset napojovat Písek jak od Tábora, tak od Plzně, zvolil jsem tohle “trasování” - 20,29,19,34. Jen okolo Nepomuku mě to přijde už opravdu zbytečná zajížďka, tak to vede záměrně mimo současnou 20.

[Honzl]

OK Aram, vysvětlení beru. Čím přímější ta D19/20 bude, tím víc odlehčí Praze, D5, D1 a okruhu. Teď je otázka, jak přimět ministerstvo, aby to po tolika letech úvah zařadilo mezi plánované D (klidně jako půlprofil, nebo D21,5)...???

[KarelLer]

Aram96: A co nějaký severní obchvat Brna? Při kolapsu D1 se tranzit nahrne do už tak přetíženého Brna, není to kudy objet. Postavit něco paralelně s dálnicí jižně asi nepůjde.

Na severu se nabízí II/379, ale nějaké vylepšení té klikatice v okolí Blanska asi není možné.

(Osobně by se mi líbil "obchvat" exit Velký Beranov - I/19 - II/150, ale mám dojem, že zkapacitnění téhle trasy moc fanoušků nemá.)