Bohužel musím s Vámi nesouhlasit.Pro stát je to jedno,jestli si půjčí od banky,nebo od soukromé firmy(PPP).Na konci ji bude stejně provozovat sám a bude muset investovat do jejích dalších oprav.....
V současnosti stejně dálnice staví stejné firmy,jaké se podílí na PPP projektech.A tože by si oni snížili marže se mi opravdu nezdá.Nebo si myslíte,že ty "zisky" jdou do subdodavatelských firem?
A ty zvláštní všimné politikům,to myslíte že tu nebudou?V čechách určitě ano,protože dálnice jsou dojná kráva pro politické kampaně a nevím z čeho by si je politici dnes platili
Dle mého názoru je využívání PPP v okolí tak oblíbené z důvodu toho že se nezapočítává do státního dluhu.Pak nevypadá státní dluh tak velký a je možno splnit podmínky pro euro lépe.Navíc se dají peníze,které si takto "nepůjčíte" použít jinde.

Celkem souhlas, až na jednu věc. PPP projekty beží i v Norsku, což je země pověstná:
a) naprosto minimální korupcí
b) žádnými dluhy

Pokud je PPP správně realizováno, může být užitečné. Ale i zde platí, že nic není samospásné. Ani PPP, ani stavba na dluh z eráru.

Jenom malý dotaz:ono PPP není v podstatě dluh? Jenom teda jinak nazvaný?
Ono uvedené podmínky se zatajováním dluhů mohou platit i pro takové země jako Norsko.Před pár lety byl příkladem i Island,jak je skvělá země bez dluhů a dnes......

V případě toho jejich ropného megafondu bych se toho fakt nebál. Nejsou jako Dubaj, aby petrodolary rozfofrovali za rozšaftnosti.

Ono je stačí špatně zainvestovat.Pak je může projíst někdo jiný .Viz americká hypotéková krize a její dopad na evropu.

Sosa: pokud jsem to s tim Islandem dobře pobral, tak finální ránu mu dal krach soukromý banky a následný nucení ze strany kámošů z EU, aby erár zaplatil náhrady za neuváženě alokované vklady jejich ovčanů. Čili klasickej model privatizace zisku a socializace ztrát, a to v rozsahu, kterej už pro zemi dané velikosti a ekonomické síly dosahuje likvidační hodnoty. Naše slavný kampeličky nebo památná IPB jsou proti tomu čurda, i když možná byly průkopnický a inspirativní.

Z toho mi vychází, že soukromej kapitál už má nad státní mocí dávno navrch, a bude rozhodně PPP systém propagovat se stejnym oumyslem. Chraň nás pámbu a svatej Marx

Ale ty banky živily lidi a platily daně na Islandu a odváděli tam zisk.A vláda se zaručila za vklady a proto musí platit.
Na to že tam nemají žádný průmysl si žili nad poměry.
Ale to je jinam

Když stát neplatí ani 1 € koncesionáři, tak se o dluhu nedá ani mluvit. To si prosím vás dostudujte. To se dá říkat až v případě tzv. stínového mýta.

Bohužel je to tak - posilování role státu v posledních letech se děje z úplně jiných důvodů, než se oficiálně hlásá...

Pakliže hovoříte o Lichtenšteinsku, tak možná. Pakliže však budeme hovořit o státu který je větší než má zahrada, tak je to s prominutím blábol...

ano, jsem stavař... a možné to je

opravdu hluboká kalkulace...


Nikdy jsem neuznával psychologii davu... Já se rozhoduji výhradně na základě exaktních argumentů:
- cena přes PPP je o tolik a tolik vyšší, než financování státem, ale vyplatí se to z toho a toho důvodu.
Zatím jsem však slyšel pouze argument kvalita, což je asi částečně pravda, avšak bez měřítka a bez vazby na jiné možnosti zajištění kvality...
Rád bych tedy slyšel faktické argumenty zdůvodňující možnost financování pomocí PPP, které stojí na něčem jiném než na padesáti smajlících

Schování dluhu.
Jak to jinak nazvat?

rozložení plateb do budoucna, podobně jako za hypotéku.

Takže tomu sice nebudeme říkat dluh, ale je to dluh.

Jednoznačným argumentem je podle mého právě ta garance za kvalitu, což při realizaci stavby veřejnou zakázkou po uplynutí krátké záruční doby nehrozí. Navíc jak už zmínili ostatní, platba zahrnuje i komplet GO, takže to v prvním okamžiku vypadá dražší. Pokud by byly peníze cash (nebo jak říkáte státní půjčka např. od EIB s lepší úrokovou mírou) a došlo se k tomu, že stavební firma bude za kvalitu dálnice ručit po 30 let a v průběhu té doby se o ní starat jako v projektu PPP, pak by to asi také bylo OK. Jenomže jak v tomto scénáři ošetříte to, aby Vám ta stavařská firma "nezkrachovala", resp. nevyvázala se ze svých povinností? V PPP tak jak jsou u nás připravovány je ta výhoda, že koncesní společnost má tu povinnost se o to starat zakotvenu nejen smluvně, ale především je povinna to dodržet, protože jinak jí stát nebude platit = nebude moci splácet bance úvěr a to věřte, že si banka sakra ohlídá, aby své peníze dostala zpět.

Navíc i EIB financuje raději projekty PPP než aby půjčovala státům na "klasickou výstavbu bez delší záruky". EIB podporuje připravované projekty PPP a je ochotna je financovat jen o pár bázických bodů dráž než je marže u státních dluhopisů s obdobnou délkou splatnosti. Je teď ovšem problém vůbec sehnat takto dlouhé peníze (25+ let) a tak se objevují určité inovativní struktury financování s různými podmínkami pro refinancování, ale to bychom už asi byli příliš odborní. Pokud je zájem rozvedu to.

Další výhodou jsou tzv. úspory z rozsahu, kdy při projektu PPP se bude stavět více kilometrů najednou, což logicky musí být efektivnější. Pravda, mohl by to tak dělat i stát, ale nedělá, neb na 30 km úsek najednou není cash (ano, teď jsou výjimky, protože jsou EU fondy, ale i tak nejdelší rozestavěný úsek je na D3 a má 25 km. Právě tyto úspory z rozsahu u nás přípravu PPP dost komplikují, protože máme nefunkční právní úpravu a připravit 30+ km k výstavbě najednou je u nás opravdu problém.

Dalším plusem, který už je více hypotetický je tzv. vyšší efektivita soukromého sektoru při řízení rizik toho projektu, než když to řídí stát. Říkal jste, že jste stavař, takže nemusím rozepisovat o jaká rizika při výstavbě jedná.

Dalším plusem je, že dobře připravený projekt vyššího rozsahu přináší logicky vítěznému uchazeči vyšší zisk, díky rozložení splátek má ta firma zajištěno cash flow na 30 let. Motivace získat PPP zakázku je tak o mnoho vyšší než na kratší úseky u klasických VZ. Při realizaci PPP je tak mezi uchazeči vyvolána vyšší soutěž, což má pozitivní dopad nejen na cenu stavby a provozování, ale i např. na cenu financování. Příprava PPP zakázky je mnohem podrobnější a veřejností sledovaná, vzhledem k délce trvání smlouvy, tudíž by tento proces mohl být i transparentnější.

Motivací pro stát je však bohužel především právě ten faktor, že se splátky rozloží v čase. Zápornou motivací, proč dle mého názoru k prosazení PPP u nás zatím nedošlo, je fakt, že projekty s takovou dobou trvání a takovým rozsahem může dělat opravdu jen několik velkých nadnárodních firem. Tudíž hrozí, že roli přerozdělovače subdodávek ztratí české stavební firmy.

Eurostat umožňuje klasifikovat finanční závazky států vyplývajících z projektů PPP mimo bilanci veřejného sektoru, tedy tak, že nedojde k ovlivnění dluhu a deficitu veřejného sektoru (nespadá do tzv. maastrichtských kritérií) zatříděním celé hodnoty aktiva najednou.

Podmínky pro toto mimobilanční zatřídění jsou následující:
přenesení rizika výstavby na koncesionáře (zahrnuje i podmínky financování, tedy např. státních garancí za úvěry koncesionáře, které když jsou poskytnuty, hrozí že toto riziko bude posouzeno jako nedostatečně přenesené)
přenesení alespoň jednoho z rizik poptávky nebo dostupnosti na koncesionáře.
Tato pravidla jsou zjednodušená a prochází postupně vývojem. Každý projekt je Eurostatem posuzován individuálně na základě předložené vyjednané smlouvy.

Fakticky se samozřejmě jedná o dluh, ale výhoda pro stát je ta, že není-li služba, není platba. Čili ano, platí se splátky, rozpočet (resp. jeho deficit) je každoročně fakticky zvyšován o částku odpovídající roční platbě za dostupnost, ale tato platba je placena pouze tehdy, pokud jsou poskytovány služby = provozována dálnice, o nichž je stát přesvědčen, že je bude potřebovat dnes i za 30 let.

Tahle výhoda je použitelná asi jen pro dodržení termínu výstavby. Jinak si nedovedu představit, co by kromě živelné katastrofy dokázalo způsobit nedostupnost služby. 30 let vydržela i D1.

A kdo bude kontrolovat onu GO aby nebyla odfláknutá?Přece jen se blíží konec a po tom potopa.

Nikoliv. V rámci PPP je nastaven přesný platební mechanismus na základě kterého mohou být aplikovány srážky z poskytované platby. Dostupnost není jen o tom, zda-li je nebo není, ale o tom, zda-li je v plném rozsahu (nezúžené a neuzavřené jízdní pruhy) a také o tom v jaké je poskytována kvalitě. V rámci platebního mechanismu jsou navrženy srážky v podstatě za jakýkoliv diskomfort, jaký si na dálnici dovedete představit, zmíním např. mé oblíbené poklesy před mostními dilatacemi
V rámci každého projektu PPP je jmenován Nezávislý odborník, který vykonává roli jakéhosi arbitra mezi státem a koncesionářem. V konečném důsledku zkontroluje a odsouhlasí samozřejmě i tuto GO. Navíc z plateb v několika posledních letech může být dle vyjednané podoby smlouvy tvořen rezervní účet (část platby není vyplácena) a toto zádržné je vyplaceno až poté, co je GO odsouhlasena.

Jestliže stát není schopen uzavřít smlouvu se stavební firmou, aby jí byl schopen postihnout za nekvalitu, proč si mám myslet, že takovou smlouvu dokáže uzavřít s koncesionářem. V našem kocourkově to vidím tak, že každá takováto vada se bude posuzovat stejně dlouho, jako dnes záruční opravy. To samozřejmě není vada PPP, jen dlouhodobá nedůvěra k fungování tohoto státu.

Já nevím,kde by vznikla ta úspora.Jediný argument je,že nebudou úplatky.Jinde úsporu nevidím.
Protože:
1)Budou to v konečném důsledku stavět stejné firmy.
2)Stát bude stejně mít stavební dozor.Někdo musí za stát kontrolovat zda je stavěno kvalitně a dle PD.
3)Navíc bude nějaký "nezávislý" arbitr.Ten se taky musí platit.
4)Někdo muí vykonávat dozor v průběhu 30 let a potvzovat platby.
5)Stejně se musí platit úroky a zisk firmy v průběhu 30 let.
6)Kvalita bude stejná-budou to stavět stejní lidé,včetně dozorů.Jen nevím jak bude velký tlak na snížení nákladů pomocí nižší dlouhodobé kvality.

Já prostě žádné reálné úspory nevidí a jediná výhoda je jenom že to nebude okamžitě v dluhu.

Jaroslave,

1. Vy mi chcete tvrdit, že společnost, která má roční tržby 30 a více mld. €/USD má slabší pozici jako např. Slovensko aneb Chorvatsko ? Tak jestli si za tím stojíte, nevíte bohužel jak funguje jednání v ohledu PPP.
2. Dnes jestli chcete dodržet stavební postup, tak nestavíte na 30 let. Možná vy ano, ...
3. Na hluboké kalkulace zde není prostor ... průměrnou smlouvu na stavbu dálnice formou PPP připravuje asi 60 lidí. A fin. kalkulace zaberou nejvíce času - mnohem více přípravy než-li příprava samotné výstavby.
4. A o co pak jde při veřejné stavbě jakou dálnice nepochybně je ? Dle mého názoru jde o kvalitu výstavby a co nejlepší dostupnost. A to společně souvisí.
5. A samozřejmě, že výhodné je to pro oba - stát se nemusí zatěžovat stavbou a jestli je moudrý, nestará se ani o provoz - ten zaplatí řidiči. Ovšem dá se to jenom tam, kde jsou na to podmínky (IRR, terén atd.). Jinak řečeno: proč ještě nestojí D3 ? Protože český stát nemá teď dost peněz. Po dostavbě je najde na splácení, ale nyní na výstavbu nikoliv. Kdo strácí ? Já si myslím, že pouze a výhradně český stát. (a prosím vás nenápadejte mě že to je opravdu hluboké zamyšlení, ... to je invektiva hodná studenta SŠ)

Opravdu miluji lidi, co si myslí, že když 10% projektů PPP nevyšlo tak je třeba zatratit vše. A pak není nad lidi, co když nevědí o čem mluví jdou v tom poučovat jako kdyby v tom jeli 30 let.

A ještě jedna věc: co tak systém dodatků ? O kolik se prodraží dálnice ? o 10% o 20% ? Při PPP je pevná cena - respektivě stavitel udělá vše proto, aby se stavělo tak jak se má. A to i co se týká kvality - protože ta musí být 100% - jinak strácí koncesionář (může dostat i sankci) a nemluvě o tem, že jestli by se nestavělo kvalitně, následní GO by byla drahší a netřeba zapomínat že GO má pak taky další záruky vůči státu.

Nikdo mě nepřesvědčí, že PPP je nevýhodné. Ovšem - musí i stát chtít, aby to bylo kvalitní: musí kvalitně nastavit legislativu, nenatahovat proces podepsání, dohlédat na výstavbu a provoz (aneb tím zavázat někoho jiného) a nesmí podepsat i vysloveně nevýhodní kontrakty. ČR je v OECD, WTO a EU tak předpokládám, že státní úředníci nejsou hloupí.

Přesně tak (a konkrétní projekty zde nalézt ve Francii, Španělsku, Řecku, Slovensku).

Já s Vámi plně souhlasím ve skoro všem,jen ne v tom že je to levnější než kdyby si stát půjčil a stavěl to sám.Je to zkrátka služba navíc,za kterou se musí zaplatit.Ne teď hned,ale časem.
Jinak k úvěrům,je s podivem že ty firmy co nají tak skvělý přístup k úvěrům potřebují státní záruky.....

Sosa: je to s podivem ? A vy jste ekonom ? Vám něco říká, že v těchto časech svět zápasí s krizí ? Hospodářskou a finanční ? ... nastudujte si prosím vás jak se stavělo před r. 2008 - nebyl problém získat úvěry 100-200 mil. € od jedné banky a bez záruky, ... ovšem nyní banky nechtějí dávat více jak 50 mil. € tak kolik jich pak potřebujete když jsou stavební náklady 1 mld. € ? A víte vy jak je těžké pak jednat s takovým množstvem bank ?

Tyto argumenty jaké sem vy dáváte jsou hezké na roky 1960-2007, nikoliv na roky 2008-2010 a dál.

A jistě: stát si půjčí levněji - ovšem výstavba se prodraží o 15-20% a kvalita zaniká. Jak tedy ten stát ušetřil, to mi vysvětlete ?

A pak také - firma tvoří zisk. Stát nikoliv. Firma umí dát i vlastní kapitál, platí taková zásada že při investici 1 mld. € dá samotná společnost 10%. A tyto peníze nejdou k zisku navíc jak o inflaci. ... PPP se osvědčilo i v zemích Latinské Ameriky, ale i v zemích vyspělých (F, GB, JAP, USA, CA) ... vše je pouze a jenom o podmínkách a nastaveních.

Diaľničiar