ale profesionální hlukoměry od B&K, ještě poctivý analogový se zapisovačem, jsem míval kdysi v ruce, tak vim že to neni sranda Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Zrovna se chystám koupit nějakýho androfouna tak to pak testnu ale profesionální hlukoměry od B&K, ještě poctivý analogový se zapisovačem, jsem míval kdysi v ruce, tak vim že to neni sranda
ale profesionální hlukoměry od B&K, ještě poctivý analogový se zapisovačem, jsem míval kdysi v ruce, tak vim že to neni sranda Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Čtěte pozměňovací návrh k zákonu o ochraně veřejného zdraví, č. 2039 Martin Kolovratník a 2269 David Kasal.
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=270
Vypadá to že bylo přijato to druhé.
http://www.psp.cz/sqw/historie.sqw?o=7&t=270
Vypadá to že bylo přijato to druhé.
Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Byly někdy použity mobilní PHS pro nalezení optimální polohy a jiných paramtrů (výška) a po nalezení optimálního řešení nahrazeny stálými?
Potřeba jsou okruhy, radiály, metro i železnice. Kdo tvrdí, že se na něco z toho můžeme vykašlat, je extremista.
Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Myslím, že to není potřeba. V programu se dá stěna namodelovat, graficky usadit začátek a konec ve vztahu k chráněnýmu objektu, měnit výšky PHS atd.. Pro každou variantu se spočítá hluk ve výpočtovým bodě před fasádou a vybere se to nejlepší - největší útlum hluku.
PHS - protihlukové stěny
Protihlukové bariéry u silnic jsou velký podfuk. Vědci popsali jejich reálný efekt
http://www.autoforum.cz/zajimavosti/pro ... lny-efekt/
http://www.autoforum.cz/zajimavosti/pro ... lny-efekt/
Re: PHS - protihlukové stěny
Když efekt PHS se vzdáleností ustává, zase tam už funguje útlum od vzdálenosti, ne? Jediný problém je tedy v použití reflexních materiálů místo pohltivých.
-
vodouch2000
- Příspěvky: 1223
- Registrován: 27.5.2014 14:28:00
- Bydliště: D11 - exit 62
Re: PHS - protihlukové stěny
Ten titulek "velký podfuk" je dost za hranou, ostatně jako všechny "klick-bait" titulky na autoforu (i jinde, hrozný trend). PHS smysl mají, ale spása to rozhodně není. Nemluvě o rozhledu po krajině za jízdy, to už je na čím dál víc místech minulostí.
Re: PHS - protihlukové stěny
Vědci popsali, technici měří. Pokud je to podfuk, jak to, že po jejich instalaci hluk poklesne? To je doložitelné měřením.
Re: PHS - protihlukové stěny
Hluk pouze nepřekračuje povolené maximum. PHS dělají přesně to co se od nich žádá - v nejbližším okolí omezí hlukovou zátěž pod stanovenou mez. Pokud by byl požadavek na celkové omezení hluku musely by se stavět tunely i na povrchu.
-
theodor less
- Příspěvky: 2757
- Registrován: 27.4.2018 23:10:42
Re: PHS - protihlukové stěny
Vládní nařízení o ochraně před účinky hluku zůstane beze změn
Aktualizace: 02.01.2019 12:09 Vydáno: 02.01.2019, 11:27
Brno - Vládní nařízení o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací zůstane beze změn. Ústavní soud zamítl návrh deseti senátorů na zrušení několika pasáží. Napadená ustanovení zejména stanovují povolené hranice hluku v různých situacích a podmínkách, a to včetně výjimek pro pozemní a leteckou dopravu.
Podle skupiny senátorů, kteří se dnešního vyhlášení nezúčastnili, jsou lidé v Česku vysoce zatížení hlukem, což má negativní důsledky na zdraví a celkovou životní pohodu. Senátoři se domnívali, že uplatňované limity jsou příliš mírné. Navíc vzhledem k různým korektivům, metodám měření a výjimkám se limity zvláště v případě silniční dopravy dále změkčují.
Podle Ústavního soudu je nesporné, že hluk má negativní vliv na lidské zdraví. Stejně očividná je ale také skutečnost, že moderní lidská společnost není schopná zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku. Jako příklad soud uvedl hluk z osobní nebo nákladní dopravy. Úkolem veřejné moci je proto hledat rovnováhu. Důvod ke zrušení nynější úpravy limitů soud nenašel.
"Ústavní soud má za to, že napadená ustanovení nařízení sledují legitimní cíl a prostředky zvolené k jeho dosažení lze považovat za rozumné," uvedl v nálezu soudce Vojtěch Šimíček. Zároveň soud konstatoval, že jde o vysoce odbornou problematiku a že česká úprava je v Evropě ojedinělá - některé státy podobné limity vůbec nemají, obecně se úroveň ochrany před hlukem v jednotlivých zemích velmi liší.
V Česku se lidé mohou domáhat dodržování limitů, někdy ale vznikají patové situace, kdy soudy sice rozhodnou o protiprávním překročení limitů, ale zároveň konstatují, že nelze bezprostředně zjednat nápravu, podobně jako se to v minulosti stalo v případě hluku z pražské magistrály.
Odstranění výjimek a korekcí by podle soudu automaticky nevedlo k reálnému snížení hlukových imisí. Spíše by přibylo pokut pro majitele komunikací, čímž by přicházeli o peníze použitelné jinak třeba na protihluková opatření, anebo by bylo nutné komunikace rovnou uzavírat ke škodě jejich uživatelů.
Soud zároveň připomněl další právní nástroje využitelné v souvislosti s hlukem. Při plánování staveb je nutné zohledňovat takzvanou pohodu bydlení. U existujících staveb lze využívat ustanovení o sousedských imisích v občanském zákoníku.
Kromě části vládního nařízení senátoři neúspěšně navrhli zrušit také metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. V návrhu zmiňovali právo na ochranu zdraví i právo na příznivé životní prostředí a odkazovali také na text evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Navíc senátoři tvrdili, že vládní nařízení i metodika překračují meze zákona, nedostatečně zohledňují unijní právo a byly přijaty netransparentním způsobem. Poukazovali také na to, že ústavně zaručená práva je možné blíže specifikovat zákonem, ale nelze je omezovat podzákonnými předpisy, metodickými návody a technickými normami.
Podle ústavních soudců ale vláda nepřekročila své pravomoci. Je prý logické, že zákon stanovuje obecný rámec, zatímco vládní nařízení obsahuje bližší podrobnosti, například konkrétní hodnoty limitů. Změna nařízení je totiž snazší než změna zákona.
Aktualizace: 02.01.2019 12:09 Vydáno: 02.01.2019, 11:27
Brno - Vládní nařízení o ochraně před nepříznivými účinky hluku a vibrací zůstane beze změn. Ústavní soud zamítl návrh deseti senátorů na zrušení několika pasáží. Napadená ustanovení zejména stanovují povolené hranice hluku v různých situacích a podmínkách, a to včetně výjimek pro pozemní a leteckou dopravu.
Podle skupiny senátorů, kteří se dnešního vyhlášení nezúčastnili, jsou lidé v Česku vysoce zatížení hlukem, což má negativní důsledky na zdraví a celkovou životní pohodu. Senátoři se domnívali, že uplatňované limity jsou příliš mírné. Navíc vzhledem k různým korektivům, metodám měření a výjimkám se limity zvláště v případě silniční dopravy dále změkčují.
Podle Ústavního soudu je nesporné, že hluk má negativní vliv na lidské zdraví. Stejně očividná je ale také skutečnost, že moderní lidská společnost není schopná zabezpečit svou existenci bez vytváření hluku. Jako příklad soud uvedl hluk z osobní nebo nákladní dopravy. Úkolem veřejné moci je proto hledat rovnováhu. Důvod ke zrušení nynější úpravy limitů soud nenašel.
"Ústavní soud má za to, že napadená ustanovení nařízení sledují legitimní cíl a prostředky zvolené k jeho dosažení lze považovat za rozumné," uvedl v nálezu soudce Vojtěch Šimíček. Zároveň soud konstatoval, že jde o vysoce odbornou problematiku a že česká úprava je v Evropě ojedinělá - některé státy podobné limity vůbec nemají, obecně se úroveň ochrany před hlukem v jednotlivých zemích velmi liší.
V Česku se lidé mohou domáhat dodržování limitů, někdy ale vznikají patové situace, kdy soudy sice rozhodnou o protiprávním překročení limitů, ale zároveň konstatují, že nelze bezprostředně zjednat nápravu, podobně jako se to v minulosti stalo v případě hluku z pražské magistrály.
Odstranění výjimek a korekcí by podle soudu automaticky nevedlo k reálnému snížení hlukových imisí. Spíše by přibylo pokut pro majitele komunikací, čímž by přicházeli o peníze použitelné jinak třeba na protihluková opatření, anebo by bylo nutné komunikace rovnou uzavírat ke škodě jejich uživatelů.
Soud zároveň připomněl další právní nástroje využitelné v souvislosti s hlukem. Při plánování staveb je nutné zohledňovat takzvanou pohodu bydlení. U existujících staveb lze využívat ustanovení o sousedských imisích v občanském zákoníku.
Kromě části vládního nařízení senátoři neúspěšně navrhli zrušit také metodický návod pro měření a hodnocení hluku v mimopracovním prostředí. V návrhu zmiňovali právo na ochranu zdraví i právo na příznivé životní prostředí a odkazovali také na text evropské Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Navíc senátoři tvrdili, že vládní nařízení i metodika překračují meze zákona, nedostatečně zohledňují unijní právo a byly přijaty netransparentním způsobem. Poukazovali také na to, že ústavně zaručená práva je možné blíže specifikovat zákonem, ale nelze je omezovat podzákonnými předpisy, metodickými návody a technickými normami.
Podle ústavních soudců ale vláda nepřekročila své pravomoci. Je prý logické, že zákon stanovuje obecný rámec, zatímco vládní nařízení obsahuje bližší podrobnosti, například konkrétní hodnoty limitů. Změna nařízení je totiž snazší než změna zákona.
-
theodor less
- Příspěvky: 2757
- Registrován: 27.4.2018 23:10:42
Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Vlastně to sem nepatří, je to protihlukovka "naruby"
Dialničiar píše:.....dnešní rafinérie Slovnaft požaduje ochranní stěnu + protipohladovou clonu, takže záměřem bude vybudovat 1 společný prvek, který bude mít délku 3 km a výšku 5m; ochrání řidiče před zvukovými jevmi při výrobě v objektu
Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Týká se to tedy železnice, ale k tématu hluk z dopravy to je:
Před hlukem z vlaků chrání na české železnici poprvé finské sklopné stěny
https://zdopravy.cz/pred-hlukem-z-vlaku ... eny-22904/
Před hlukem z vlaků chrání na české železnici poprvé finské sklopné stěny
https://zdopravy.cz/pred-hlukem-z-vlaku ... eny-22904/
-
theodor less
- Příspěvky: 2757
- Registrován: 27.4.2018 23:10:42
Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Aram96 píše:A souhlas, že tichý asfalt by měl být standardem okolo měst, nebo tam, kde hrozí nadměrný hluk. Ono když nebude tak velký hluk, tak hned odpůrci dalších staveb mají o argument méně při schvalování dalších staveb v blízkosti (to se týká právě např. Brna)
Trupman píše:Ulice Velkomoravská v Olomouci(stále kat. I/35 - ŘSD) - před necelými 5 lety zde ve dvou etapách byl měněn asfaltový povrch na "tichý" asfalt. Ano, skutečně to snížilo hlukovou zátěž, ale už tehdy se proslýchalo, že takový asfalt se musí udržovat, jinak že svou tichou vlastnost po pár letech ztratí.
Dnes (15.11.2019)- uzavírka jednoho pruhu v každém směru, na silnici vyjely frézy a tichá vrstva se odstraňuje.
-
theodor less
- Příspěvky: 2757
- Registrován: 27.4.2018 23:10:42
Re: Hluk z dopravy a "stará hluková zátěž"
Tichý asfalt může zklidnit Pražský okruh, je ale náročný na péči. ŘSD mu věří
27. srpna 2017 19:23
Takzvaný tichý asfalt kryje už stovky kilometrů českých silnic. ŘSD s ním počítá například i na Pražský okruh u Běchovic. Schopnost ztišit hluk aut vyvažuje vyšší cena a hlavně velké nároky na údržbu. I proto se někdy objeví pochybnosti o jeho vhodnosti na nejvytíženější tahy.
Ředitelství silnic a dálnic chce použít „tichý asfalt“ na úseku Pražského okruhu mezi D1 a Běchovicemi, kde se očekává průjezd až 60 tisíc vozidel za den. Dokáže totiž snížit valivý hluk z dopravy až o čtyři decibely.
„Už snížení hladiny hluku o tři decibely přitom odpovídá snížení na 50 procent,“ vyzdvihla efekt materiálu Iveta Štočková, mluvčí Eurovie, jejíž francouzská mateřská společnost před dvaceti lety jeden z produktů vyvinula. Již předtím se technologie využívala v Německu a Rakousku.
Asfalt nevydrží tlumit hluk po celou dobou životnosti
Svou hlavní výhodu ale moderní materiál brzy ztrácí, pokud se mu nevěnuje nadstandardní péče - póry pohlcující zvuk se totiž provozem zanášejí. Silnice se tak musí pravidelně čistit stroji s kartáči, jak ověřilo i Centrum dopravního výzkumu, které vlastnosti tichého asfaltu už pět let měří.
„Jinak bude posledních sedm let fungovat jen jako běžný typ obrusné vrstvy,“ upozornil Jan Valentin z Katedry silničních staveb ČVUT. Při dobré údržbě může horních tři až pět centimetrů obrusné vrstvy tlumit hluk třeba až osm let.
„Vlivem fungování fyzikálních zákonitostí se akustická životnost i tak vyčerpá, ale pokud je všechno provedeno správně, i poté vrstva zpravidla technicky ještě tři roky vydrží,“ doplnil.
Poprvé byl položen ve Slezské ulici v Praze.
Má speciální složení a oproti běžně používaným více vzduchových mezer.
Dokáže snížit valivý hluk z dopravy až o 4 decibely, kdy snížení hladiny hluku o 3 decibely odpovídá snížení na 50 procent.
Je nutné ho pravidelně čistit, jinak se póry pohlcující hluk ucpávají a akustická životnost se zkracuje. Při správné údržbě vydrží pohlcovat hluk zhruba osm let.
Nedoporučuje se ve vyšších polohách nad 600 metrů nad mořem, horských silnicích, ostrých zatáčkách, připojovacích či rozpojovacích pruzích, mostech či železničních přejezdech.
Ve finální fázi životnosti tak asfalt své okolí před hlukem už nechrání. Na to se musí myslet už při projektování stavby, aby se efekt tichého asfaltu nevyvážil úsporami na protihlukových stěnách.
Diplomant pražského ČVUT Petr Koláčný porovnával čtyři typy silničních povrchů podle deseti kritérií, jako jsou životnost, hlučnost, náročnost na údržbu nebo protismykové vlastnosti. Tichý asfalt mu vyšel pro běchovický úsek Pražského okruhu jako nejméně vhodný. „Sice se vyznačuje nejlepšími parametry hlučnosti, v ostatních kritériích je však průměrný až podprůměrný, a proto by nebyl tou správnou volbou,“ napsal Koláčný v diplomové práci. Materiál se podle něj hodí spíše pro jiný typ silnic. „Největší význam má u městských a příměstských komunikací nižších tříd.“
Mluvčí ŘSD Jan Studecký považuje zpochybňování vhodnosti tohoto typu povrchu za nepodložené. „Jeví se nám nešťastné, že autor zmiňuje jen stavbu 511 (úsek okruhu, pozn. red.), přestože řešení hluku použitím obrusných vrstev se sníženou hlučností v ČR již není ničím mimořádným,“ podotkl.
„Materiálové řešení bude specifikováno ve fázi dokumentace pro stavební povolení a zejména pak v zadávací dokumentaci pro zhotovení stavby. V dokumentaci EIA je počítáno s obrusnými vrstvami se sníženou hlučností, a to zejména v lokalitě Běchovice a Dubeč,“ potvrdil.
Nadšení z tichého asfaltu nepanuje v Říčanech u Prahy. Hlavní tah skrz obec, po němž projede denně dvacet tisíc aut a tři tisíce kamionů, byl plný děr už pět let po rekonstrukci.
„Ve chvíli, kdy se silnice otevírala, byl efekt slyšitelný, ale použitá technologie mě zklamala, myslel jsem, že vydrží déle,“ posteskl si starosta Vladimír Kořen. „Přeci jen, opravy stojí desítky milionů a nejde je dělat co pět let.“V Říčanech podle vyjádření stavební firmy nebyla chyba v tichém asfaltu, ale celém projektu. „Během prací se nepočítalo s úpravami podkladních vrstev. V některých úsecích vyčerpaly únosnost, docházelo k poklesu a tím i deformaci tichého asfaltu na povrchu,“ vysvětlila za firmu Eurovia Štočková. Podle ní materiál snese stejnou intenzitu provozu jako ostatní asfaltové vozovky.
S tím souhlasí i Valentin. „Vozovky by se měly navrhovat tak, aby jejich horní část přinejmenším deset let vydržela, což u těchto směsí vydrží. Po uplynutí deseti let by se měla provést jen rychlá oprava vrchních tří centimetrů a zbytek stavby by měl ještě minimálně dalších deset let vydržet,“ popsal expert na silniční stavby ideální situaci.
Firmy už tichý asfalt v Česku pokládaly i na velmi vytížených tazích - třeba na D1 u Průhonic. Na dlouhodobé poznatky z provozu se ale zatím čeká. Také ekonomickou stránku nové technologie lze zatím hodnotit jen těžko, uvedla další odbornice na problematiku z ČVUT Dana Měšťanová.
Materiál by našel uplatnění na místech, kde ke splnění hygienických norem nestačí protihlukové stěny. „Na okruhu mezi Písnicí a Dolními Břežany stěny jsou a občané si na hukot kamionů stejně stěžují. Částka za povrch není ve vztahu k ceně celé stavby natolik zásadní,“ doplnila Měšťanová.
„Než se začne vybírat zhotovitel, budou realizovány další desítky kilometrů obrusných vrstev se sníženou hlučností a z výstavby i z provozu získáme další zkušenosti, které budou respektovány při zadání stavby 511,“ doplnil za ŘSD Studecký. Dodal, že kombinace tichého asfaltu a protihlukových stěn je s ohledem na finance i vzhled stavby podle propočtů ŘSD optimálním řešením. „Pokud ovšem nebude stát podporovat například elektromobilitu, kde je potenciál pro snížení hlučnosti zásadní,“ uzavřel.
Autor: Martina Smutná
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tich ... domaci_mav
27. srpna 2017 19:23
Takzvaný tichý asfalt kryje už stovky kilometrů českých silnic. ŘSD s ním počítá například i na Pražský okruh u Běchovic. Schopnost ztišit hluk aut vyvažuje vyšší cena a hlavně velké nároky na údržbu. I proto se někdy objeví pochybnosti o jeho vhodnosti na nejvytíženější tahy.
Ředitelství silnic a dálnic chce použít „tichý asfalt“ na úseku Pražského okruhu mezi D1 a Běchovicemi, kde se očekává průjezd až 60 tisíc vozidel za den. Dokáže totiž snížit valivý hluk z dopravy až o čtyři decibely.
„Už snížení hladiny hluku o tři decibely přitom odpovídá snížení na 50 procent,“ vyzdvihla efekt materiálu Iveta Štočková, mluvčí Eurovie, jejíž francouzská mateřská společnost před dvaceti lety jeden z produktů vyvinula. Již předtím se technologie využívala v Německu a Rakousku.
Asfalt nevydrží tlumit hluk po celou dobou životnosti
Svou hlavní výhodu ale moderní materiál brzy ztrácí, pokud se mu nevěnuje nadstandardní péče - póry pohlcující zvuk se totiž provozem zanášejí. Silnice se tak musí pravidelně čistit stroji s kartáči, jak ověřilo i Centrum dopravního výzkumu, které vlastnosti tichého asfaltu už pět let měří.
„Jinak bude posledních sedm let fungovat jen jako běžný typ obrusné vrstvy,“ upozornil Jan Valentin z Katedry silničních staveb ČVUT. Při dobré údržbě může horních tři až pět centimetrů obrusné vrstvy tlumit hluk třeba až osm let.
„Vlivem fungování fyzikálních zákonitostí se akustická životnost i tak vyčerpá, ale pokud je všechno provedeno správně, i poté vrstva zpravidla technicky ještě tři roky vydrží,“ doplnil.
Poprvé byl položen ve Slezské ulici v Praze.
Má speciální složení a oproti běžně používaným více vzduchových mezer.
Dokáže snížit valivý hluk z dopravy až o 4 decibely, kdy snížení hladiny hluku o 3 decibely odpovídá snížení na 50 procent.
Je nutné ho pravidelně čistit, jinak se póry pohlcující hluk ucpávají a akustická životnost se zkracuje. Při správné údržbě vydrží pohlcovat hluk zhruba osm let.
Nedoporučuje se ve vyšších polohách nad 600 metrů nad mořem, horských silnicích, ostrých zatáčkách, připojovacích či rozpojovacích pruzích, mostech či železničních přejezdech.
Ve finální fázi životnosti tak asfalt své okolí před hlukem už nechrání. Na to se musí myslet už při projektování stavby, aby se efekt tichého asfaltu nevyvážil úsporami na protihlukových stěnách.
Diplomant pražského ČVUT Petr Koláčný porovnával čtyři typy silničních povrchů podle deseti kritérií, jako jsou životnost, hlučnost, náročnost na údržbu nebo protismykové vlastnosti. Tichý asfalt mu vyšel pro běchovický úsek Pražského okruhu jako nejméně vhodný. „Sice se vyznačuje nejlepšími parametry hlučnosti, v ostatních kritériích je však průměrný až podprůměrný, a proto by nebyl tou správnou volbou,“ napsal Koláčný v diplomové práci. Materiál se podle něj hodí spíše pro jiný typ silnic. „Největší význam má u městských a příměstských komunikací nižších tříd.“
Mluvčí ŘSD Jan Studecký považuje zpochybňování vhodnosti tohoto typu povrchu za nepodložené. „Jeví se nám nešťastné, že autor zmiňuje jen stavbu 511 (úsek okruhu, pozn. red.), přestože řešení hluku použitím obrusných vrstev se sníženou hlučností v ČR již není ničím mimořádným,“ podotkl.
„Materiálové řešení bude specifikováno ve fázi dokumentace pro stavební povolení a zejména pak v zadávací dokumentaci pro zhotovení stavby. V dokumentaci EIA je počítáno s obrusnými vrstvami se sníženou hlučností, a to zejména v lokalitě Běchovice a Dubeč,“ potvrdil.
Nadšení z tichého asfaltu nepanuje v Říčanech u Prahy. Hlavní tah skrz obec, po němž projede denně dvacet tisíc aut a tři tisíce kamionů, byl plný děr už pět let po rekonstrukci.
„Ve chvíli, kdy se silnice otevírala, byl efekt slyšitelný, ale použitá technologie mě zklamala, myslel jsem, že vydrží déle,“ posteskl si starosta Vladimír Kořen. „Přeci jen, opravy stojí desítky milionů a nejde je dělat co pět let.“V Říčanech podle vyjádření stavební firmy nebyla chyba v tichém asfaltu, ale celém projektu. „Během prací se nepočítalo s úpravami podkladních vrstev. V některých úsecích vyčerpaly únosnost, docházelo k poklesu a tím i deformaci tichého asfaltu na povrchu,“ vysvětlila za firmu Eurovia Štočková. Podle ní materiál snese stejnou intenzitu provozu jako ostatní asfaltové vozovky.
S tím souhlasí i Valentin. „Vozovky by se měly navrhovat tak, aby jejich horní část přinejmenším deset let vydržela, což u těchto směsí vydrží. Po uplynutí deseti let by se měla provést jen rychlá oprava vrchních tří centimetrů a zbytek stavby by měl ještě minimálně dalších deset let vydržet,“ popsal expert na silniční stavby ideální situaci.
Firmy už tichý asfalt v Česku pokládaly i na velmi vytížených tazích - třeba na D1 u Průhonic. Na dlouhodobé poznatky z provozu se ale zatím čeká. Také ekonomickou stránku nové technologie lze zatím hodnotit jen těžko, uvedla další odbornice na problematiku z ČVUT Dana Měšťanová.
Materiál by našel uplatnění na místech, kde ke splnění hygienických norem nestačí protihlukové stěny. „Na okruhu mezi Písnicí a Dolními Břežany stěny jsou a občané si na hukot kamionů stejně stěžují. Částka za povrch není ve vztahu k ceně celé stavby natolik zásadní,“ doplnila Měšťanová.
„Než se začne vybírat zhotovitel, budou realizovány další desítky kilometrů obrusných vrstev se sníženou hlučností a z výstavby i z provozu získáme další zkušenosti, které budou respektovány při zadání stavby 511,“ doplnil za ŘSD Studecký. Dodal, že kombinace tichého asfaltu a protihlukových stěn je s ohledem na finance i vzhled stavby podle propočtů ŘSD optimálním řešením. „Pokud ovšem nebude stát podporovat například elektromobilitu, kde je potenciál pro snížení hlučnosti zásadní,“ uzavřel.
Autor: Martina Smutná
Zdroj: https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/tich ... domaci_mav