| České dálnice > Diskusní fórum http://forum.ceskedalnice.cz/ |
|
| Názvosloví staveb pozemních komunikací http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=16&t=1943 |
Stránka 1 z 2 |
| Autor: | mapman [ 24.5.2010 14:49:56 ] |
| Předmět příspěvku: | Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Některým se toto téma bude zdát jako krajně zbytečné, nicméně z pohledu jiných je celkem žádoucí. Hlavním cílem je sjednotit a typizovat názvy pro jednotlivé stavby silnic a dálnic. Dnes je to poměrně dost chaotické a většinou už na úrovni projektu si buď investor nebo projektant zvolí jakýsi název, který se se stavbou vleče pořád. Co tvůrce názvu to jiný přístup, takže pak nám vznikají různé patvary a šílenosti, z nichž mnohé jdou i proti duchu samotné češtiny. Následující text berte tedy prosím jako doporučení, které se mnohdy naprosto záměrně odklání od názvů "oficiálních". Na tomto fóru se snažíme tyto názvy držet v nějakém jednotném duchu, pokud můžeme, tak ovlivňujeme i jiné oficiální materiály díky svým dotěrným připomínkám. Na následujících pář řádcích vysvětlím základní principy jednotného názvosloví tak jak bych ho navrhoval já (egotista jeden 1) Existují většinou dva základní typy označení, a to a) odkud – kam (např. I/28 Dobroměřice – Odolice) a pak b) lokalita+dodatek (např. R7 Sulec, obchvat). První je vždy označení tahu, za ním následuje mezera a jeden z typů a) nebo b). 2) U dálničních staveb a některých R na Moravě se za označení tahu přidává pořadové číslo stavby, krásně je to vidět u D47, R52 či R55, to nám umožňuje stavby přehledně řadit za sebe. Nejspíš není v našich silách toto prosadit pro všechny stavby na rychlostních silnicích, ale mnozí by v tom asi jisté pozitivum nalezli. Příkladem budiž např. D1 0136 Říkovice – Přerov. Nyní už k jednotlivým typům detailně s návrhem na ustálení jednotného zápisu: Typ a): označení_tahu mezera (pořadové_číslo mezera) obec_na_začátku_úseku mezera pomlčka mezera obec_na_konci_úseku (čárka mezera dodatek) Poznámky: Oficiálně je žádoucí psát pomlčku (tj. – <alt+0150>) a ne spojovník (tj. -), nicméně pro psaní ve fóru je pomlčká krajně nepraktická. Pro názvy témat se ji však pokusíme dodržet. Části v závorkách se nevyskytují vždy, ale nalezneme je beztak poměrně často, takže je potřeba je uvést. Příklady: D8 0805 Lovosice – Řehlovice R49 49021 Fryšták – Lípa, 1. etapa I/58 Příbor – Skotnice Typ b): označení_tahu mezera (pořadové_číslo mezera) označení_lokality (čárka mezera dodatek) Poznámky: Označení lokality se děje v drtivé většině případu podle nejbližsího města, městské části, obce či sídla popř. stavebního objektu, po něm (většinou, ale ne vždy) následuje čárka a dodatek, chrakterizující typ dané stavby. Nejčastějšími dodatky jsou: obchvat, přeložka, rozšíření, zkapacitnění, křižovatka, okružní křižovatka, MÚK, přemostění aj. popř. označení dílčí etapy či stavby (1. etapa, 2. stavba atd.). Dodatky je možno hromadit za sebe. Příklady: D3 0308B Most přes Lužnici R7 Chlumčany, zkapacitnění R48 Nošovice, MÚK I/56 Ostrava, Prodloužená Místecká, 1. stavba I/42 Brno, VMO, Dobrovského B To by mělo pro začátek stačit, na závěr ještě shrnu pár nešvarů, které se objevují. Zaprvé, dodatek obchvat se uvádí v několika podobách: 1) Obchvat Kocourkova 2) Kocourkov obchvat 3) Kocourkov, obchvat 4) Kocourkov - obchvat Jako typizovaná byla zvolena varianta 3, důvody jsou jmenovány výše u typu b) Při psaní od – do se často u názvů lokalit uvádějí komplikující přívlastky, vyčnívá v tom zejména označování MÚK, krásně vidět na příkladu R7 MÚK Droužkovice - MÚK Nové Spořice apod., měli jste vidět jak děsně to zní když se moderátor slavností akce snaží dodržet název a prohlašuje "stavbu R7 mimoúrovňová křižovatka Bitozeves až mimoúrovňová křižovatka Vysočany" za slavnostně otevřenou. Označení lokalit bez MÚK by bylo pro tento účel naprosto dostačující. Ještě bych tam to MÚK pochopil tehdy, pokud tím chce auto říci, že MÚK je opravdu součástí úseku, ale tak to rozhodně neplatí. Čas od času se pak objeví název, který úplně vyčnívá z jakýchkoliv pravidel, jako např. I/34 propojení dopravních okruhů České Budějovice nebo D1 01313 připojení BPZ Černovická terasa na dálnici D1 ... Většinový názor na tenhle topic asi bude "je mi to jedno" popř. "proč vůbec řešíš takovou kravinu", nicméně třeba to někoho zaujme a svůj názor přidá taky. V další etapě bych se pak rád dostal i k pojmenovávání samotných stavebních objektů jako jsou mosty tunely a křižovatky. |
|
| Autor: | Martin z Ostravy [ 24.5.2010 15:35:32 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Dobré téma Podle mě je nejlepší zápis xxxx od - do, kdy x-ka jsou čísla stavby, možno ještě doplnit označení tahu, tak jak bude značen po dokončení pokud je číslo odlišné od označení úseku. Např. (D1) 4704 Lipník - Bělotín To jak se občas značí stavby označují jako MÚK místo - MÚK místo, mě neskutečně irituje, hlavně když to musím psát. U typu lokalita+dodatek, jsem jednoznačně pro variantu 3. Na to jaká je použitá mezera, dle mého se.e pes. |
|
| Autor: | andy [ 24.5.2010 16:06:33 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
mapman píše: Oficiálně je žádoucí psát pomlčku (tj. – <alt+0150>) a ne spojovník (tj. -), nicméně pro psaní ve fóru je pomlčká krajně nepraktická. Jen technická - pokud si to pamatuju správně, pravidla pravopisu říkají, že se v těchto případech píše "spojovník, oddělený mezerami". V LaTeXu jsou spojovacích čárek dva druhy (ve zdrojáku se typují jako - a --, naproti tomu pomlčka se typuje ---) a pro diskutovaný případ jedna příručka doporučovala používat ten druhý, tak jsem to tak vždycky psal. Ve Windows na to víceméně kašlu. K samotnému tématu - v podstatě se ztotožňuju s názorem "je mi to jedno", jen bych byl pro, aby se pokud možno co nejvíc používal místopis z oficiálních letáků. Chvíli mi např. trvalo, než jsem pochopil, že hodně lidí ztotožňuje vesteckou spojku s vesteckým přivaděčem ( pardon, přivaděčem Vestec Jinak si znamenám, že při zakládání nového threadu např. v tématu I/35 se má v jeho názvu vždy objevit to I/35 |
|
| Autor: | Lenny [ 24.5.2010 16:21:09 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Oceňuji tuto snahu, ale teď pár věcí. Jak řešit už historické stavby například: Přeložka silnice I/20 mimo Protivín I/38 Jihlava - obchvat jih I/48 Frýdek-Místek - Dobrá II. etapa atd. Přepisovat nebo nechat po staru? A upravovat např. I/48 na R48? Další věc. Psát D/R mezera číslo nebo bez mezery. Dříve se to psalo s mezerou a bylo to zkrácenína z Dálnice 1 je D 1, Dálnice 11 je D 11. Psát I/42 Brno, VMO, Dobrovského B mi zrovna nepřijde nejštastnější, když stavba je známa spíše pod I/42 VMO Dobrovského B, hlavně mi tam vadí 3 čárky. mapman píše: R49 49021 Fryšták – Lípa, 1. etapa BTW: Máš tam překlep R49 4902 Fryšták – Lípa, 1. etapa mapman píše: Zaprvé, dodatek obchvat se uvádí v několika podobách: 1) Obchvat Kocourkova 2) Kocourkov obchvat 3) Kocourkov, obchvat 4) Kocourkov - obchvat Jako typizovaná byla zvolena varianta 3, důvody jsou jmenovány výše u typu b) Osobně volím typ 4, ten se používá nejčastěji. |
|
| Autor: | martini [ 24.5.2010 20:24:03 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Ad názvy obchvatů. Mě se také nejvíce zamlouvá varianta 3, tedy I/38 Kolín, obchvat atp. pokusil jsem se to v rámci moderátorské činnosti takto sjednotit i na fóru u názvu topiců už mnohem dřív, než s tím mapman přišel, protože mi v tom také vadila ta nesystematičnost, tak jsem rád, že jsem se ti trefil do vkusu Ad Lenny a označování D/R a číslo. Já jsem v tomto případě zcela jednoznačně pro variantu psaní bez mezery. Má to hlavně tu výhodu, že v psaném textu nemusíš hlídat, aby jsi tam dal pevnou mezeru a nerozdělilo se ti to na konci řádky, což pak vypadá hrozně. Ale jinak důvod pro to psát to s mezerou, co jsi napsal tam logicky je. |
|
| Autor: | mapman [ 27.5.2010 13:37:19 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Martin z Ostravy píše: Dobré téma Martin z Ostravy píše: Podle mě je nejlepší zápis xxxx od - do, kdy x-ka jsou čísla stavby, možno ještě doplnit označení tahu, tak jak bude značen po dokončení pokud je číslo odlišné od označení úseku. Např. (D1) 4704 Lipník - Bělotín To by pak muselo být i včetně prefixu, např. D4704 – a to by nám už moc mátlo laiky, najednou bychom se dozvěděli, že tu máme nějakou dálnici R5503 apod andy píše: Jen technická - pokud si to pamatuju správně, pravidla pravopisu říkají, že se v těchto případech píše "spojovník, oddělený mezerami". V LaTeXu jsou spojovacích čárek dva druhy (ve zdrojáku se typují jako - a --, naproti tomu pomlčka se typuje ---) a pro diskutovaný případ jedna příručka doporučovala používat ten druhý, tak jsem to tak vždycky psal. Ve Windows na to víceméně kašlu. Pravidla v internetové příručce říkají, že pokud píšu ve smyslu z bodu a do bodu b, tak používám pomlčku, to samé pro rozsah u čísel. Zmatek je pouze v tom zda psát mezery nebo ne, mezery příručka doporučuje pokud je alespoň na jendé straně víceslovný výraz. Nicméně pro jednotu a přehlednost s mi jeví jako nejlepší varianta psát mezeru všude a bez mezer nechat číslený rozsah. Jinak k tomu -- ---, jsou dvě základní pomlčky (pominu-li ostatní netypické), krátká a dlouhá, alespoň i např. Word to tak má, dost je toho na výběr taky třeba v InDesignu ale k věci... -- používám pro krákou pomlčku, mám to tak nastavené i ve wordu aby mi to automaticky opravilo... |
|
| Autor: | mapman [ 27.5.2010 13:46:12 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Lenny píše: Oceňuji tuto snahu, ale teď pár věcí. Jak řešit už historické stavby například: Přeložka silnice I/20 mimo Protivín I/38 Jihlava - obchvat jih I/48 Frýdek-Místek - Dobrá II. etapa atd. Přepisovat nebo nechat po staru? A upravovat např. I/48 na R48? Ten můj text se týká především aktuálních staveb, nicméně dá se použít i pro starší pokud budeme chtít stavby evidovat jednotně. Vždy u nich může být kolonka "jiný název stavby, nebo také" či něco podobného... Lenny píše: Další věc. Psát D/R mezera číslo nebo bez mezery. Dříve se to psalo s mezerou a bylo to zkrácenína z Dálnice 1 je D 1, Dálnice 11 je D 11. Určitě psát bez mezery v textech, u nové generace je to už celkem překonané, nicméně na dopravním značení je žádoucí stejně jako u E-tahů za prefixem dát půl-mezeru nebo čtvrt-mezeru, opticky se to tím oddělí. Lenny píše: BTW: Máš tam překlep R49 4902 Fryšták – Lípa, 1. etapa To není překlep ale záměr Lenny píše: Osobně volím typ 4, ten se používá nejčastěji. Většina byla zatím pro typ 3, tj čárku, takže to zatím směřuje k tomu. martini píše: Ad názvy obchvatů. Mě se také nejvíce zamlouvá varianta 3, tedy I/38 Kolín, obchvat atp. pokusil jsem se to v rámci moderátorské činnosti takto sjednotit i na fóru u názvu topiců už mnohem dřív, než s tím mapman přišel, protože mi v tom také vadila ta nesystematičnost, tak jsem rád, že jsem se ti trefil do vkusu No já už tenhle text taky nějkou dobu plánuju |
|
| Autor: | Lenny [ 27.5.2010 20:11:25 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
mapman píše: Ten můj text se týká především aktuálních staveb, nicméně dá se použít i pro starší pokud budeme chtít stavby evidovat jednotně. Vždy u nich může být kolonka "jiný název stavby, nebo také" či něco podobného... Jestli jsem to dobře pochopil, tak se to týká jen fora anebo i webu, letáků, publikací atd? Nepovažuji zrovna za nejšťastnější přejmenovávat již postavené stavby, které byly stavěny pod určitým zažitým "historickým" názvem. mapman píše: Určitě psát bez mezery v textech, u nové generace je to už celkem překonané, nicméně na dopravním značení je žádoucí stejně jako u E-tahů za prefixem dát půl-mezeru nebo čtvrt-mezeru, opticky se to tím oddělí. Ok, v tomto případě nemám námitek. mapman píše: To není překlep ale záměr ta jednička v 49021 má označovat další číslené rozlišení právě pro tu první etapu. A kde tedy je stavba "4902.1 Fryšták - Lípa, 2. etapa"? Chápeš, co tím chci říct, že tam 1 v čísle navíc je zároveň i etapa a pokud tam napíšeš 4902.1 a navíc 1. etapa, tak to dle mě znamená 1. etapa 1. etapy. mapman píše: Většina byla zatím pro typ 3, tj čárku, takže to zatím směřuje k tomu. A kdo je ta většina? Zatím jsem tu zaznamenal jen 2 další vyjádření pro 3. možnost, a jedno (svoje) pro 4. možnost, což je na rozhodnutí málo. |
|
| Autor: | mapman [ 27.5.2010 21:20:44 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Účelem není přejmenovávat staré stavby nějak výrazně, jde pouze o to sjednotit zápis těch dodatků pomlček čárek a podobně. Proto taky "Kolín, obchvat" s čárkou, ten spojovník tam prostě nepatří i když je to často používané... |
|
| Autor: | adamos [ 27.5.2010 22:41:49 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Jojo, Kód: Kocourkov, obchvat |
|
| Autor: | Lenny [ 20.6.2010 21:17:14 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Pojďme zavést nějaké slovo, které by nahradilo MÚK, případně mimoúrovňová křižovatka. Navrhuji toto pro MUK dvou D či R používat slovo Křižovatka a pro MUK s nižší třídou Výjezd. Nějaké jiné lepší návrhy? |
|
| Autor: | mapman [ 20.6.2010 21:32:58 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Křižovatka je pro všechny typy, úrovňové i mimoúrovňové, to už je lepší použít přímo "dálniční kříž". Nicméně, pokud se na to podívame okem okolních států: Polsko: obojí se jmenuje węzel = uzel Slovensko: tam je to MÚK jako u nás, symboly používají dva, kříž a výjezd Německo: Autobahndreieck a Autobahnkreuz pro křížení dvou Autobahns Anschlussstelle obecně jako místo připojení, na výjezdu je pak psáno Ausfahrt Rakousko: Knoten (tj uzel) pro křížení A/S Anschlusstelle pro normální exity jako v Německu. Já bych byl pro používat "dálniční uzel" (krátce "uzel") a "výjezd". |
|
| Autor: | pavel.hrdina [ 20.6.2010 22:39:12 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Absolutni souhlas s tim uzlem/vyjezdem. Mimochodem, v Nizozemi (a castecne i v Belgii) se pouziva pro krizeni dvou dalnic termin Knooppunt, analogicky Knoten pouzivanemu v Rakousku, zatimco normalni vyjezdy maji nazev Aansluiting, odpovidajici Anschlussstelle v Nemcine. Je tedy videt, ze uzel ma jednoznacne podporu v dalsi dalnicni velmoci. |
|
| Autor: | JirkaS [ 21.6.2010 17:10:02 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
pavel.hrdina píše: Absolutni souhlas s tim uzlem/vyjezdem. |
|
| Autor: | pavel.hrdina [ 22.6.2010 8:56:46 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
JirkaS píše: Ten výjezd je trochu nepraktický při běžném používání: "Najížděl jsem na dálnici na výjezdu Mirošovice", zní blbě. Takže pokud jde o náhradu označení MUK při popisu dálnice, je výjezd OK, ale jinak se to v češtině musí kombinovat nájezd/výjezd. Ale tak jasny, uzel je bezproblemovy, pac neevokuje zadny smer, zatimco vyjezd evokuje smer od dalnice ven. Proto pokud se popisuje v kontextu, tak pri opacnem smeru (tedy na dalnici) je potreba pouzit najezd. Vyjezd totiz kopiruje Ausfahrt (D), afrit (NL/B) ci EXIT (USA), kdezto jmena jako Anschlussstelle (D) ci aansluiting (NL/B) jsou obecnejsi a popisuji onen pripojovaci/odpojovaci bod nezavisle na smeru. Tak me napada - nasla by se k tomu vhodna analogie, po cestinarske strance korektni? |
|
| Autor: | mapman [ 22.6.2010 9:11:30 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Místo připojení, připojovací místo nebo také port Nicméně já bych ten výjezd nezatracoval. Na dálnici totiž najíždím a pak z ní sjíždím - nejpoužívanější termín je tedy "sjet z dálnice" tudíž "sjezd". Nebo používate vyjet z dálnice? To už je spíš když z ní vyjedeš omylem při nehodě apod... Mimochodem, myslím že čeština umožňuje jak "vyjet z dálnice" tak "vyjet na dálnici" - samozřejmě "vjet na dálnici" je korektnější tvar ... Na dálnici jsem najel na výjezdu Měrín stejně člověk nepoužije, nýbrž řekne na dálnici jsem najel u Měřína nebo na dálnici jsem najel na 134. km. |
|
| Autor: | JirkaS [ 22.6.2010 9:30:57 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Češtinářsky korektní by bylo používat pojem křižovatka. Že je mimoúrovňová, je na dálnici samozřejmé, MÚK je vlastně spíš pozůstatek dávných dob, kdy se záměrně zdůraznilo to, co se odlišovalo od normální silnice. |
|
| Autor: | jonáš [ 22.6.2010 11:48:25 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Ovšem přísně vzato, MUK žádná křižovatka neni .. přímky či křivky ležící v různých rovinách se totiž nikde nekřížej |
|
| Autor: | mapman [ 22.6.2010 12:34:40 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Přísně vzato, křižovatka začíná v místě odpojení odbočovacího pruhu a končí v místě připojovacího pruhu, to je místo křížení dvou komunikací, dálnice a křižovatkové větve |
|
| Autor: | pavel.hrdina [ 22.6.2010 12:37:29 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
jonáš píše: Ovšem přísně vzato, MUK žádná křižovatka neni .. přímky či křivky ležící v různých rovinách se totiž nikde nekřížej Pekne, jonas pravdu di, jsou to totiz mimobezky! (Resp. chceme-li byt uplne korektni, tak mimobezky jsou primky sestrojene jako tecny k obema komunikacim, zkonstruovane v miste pruniku jejich pudorysu.) Ale nehlede na toto prisne geometricke hledisko mi proste slovo krizovatka pro pripad dalnicniho v(y)jezdu nesedi. Nejake lepsi navrhy by nebyly? |
|
| Autor: | Lenny [ 22.6.2010 19:56:23 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Takže pro křižovatku vyšší úrovně používat slovo uzel. A co místo slova výjezd použít slovo přípojka? Jinak jste to tu pěkně rozjeli, nečekal jsem takový zájem. |
|
| Autor: | JirkaS [ 22.6.2010 20:18:27 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Lenny píše: A co místo slova výjezd použít slovo přípojka? |
|
| Autor: | martini [ 23.6.2010 9:26:54 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Já jsem pro dualitu sjezd / nájezd dle kontextu. S uzlem souhlas. |
|
| Autor: | adamos [ 23.6.2010 9:42:36 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
JirkaS píše: Lenny píše: A co místo slova výjezd použít slovo přípojka? Přípojka se užívalo v sedmdesátých letech a nepřijde mi zas až tak špatné. Po zažitém EXITu asi nejlepší |
|
| Autor: | mapman [ 23.6.2010 11:17:52 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: Názvosloví staveb pozemních komunikací |
Na druhou stranu, je používání zkratky MUK tak špatné? Pokud to uvádím v tabulce, tak píšu "délka: 5,4 km; křižovatky: 4;", když napíšu "MUK Modletice" do textu tak to prostě nevysvětluju, je to zažitý termín stejně jako ono "AS Grafenau" v Německu (Anschlussstelle), oni nicméně rozlišují i AD a AK, což se u nás neděje. Ale AS také automaticky neznamená Ausfahrt, stejně jako u nás. MUK a výjezd totiž není to samé, uvedu příklad: MUK Brno-jih, kde se kříží D1 a D2, je jednou křižovatkou se dvěma výjezdy, 196A a 196B. V případě této křižovatky bychom mohli uvádět např. zkratku DU jako dálniční uzel ale je to asi zbytečné, pak by vznikaly problémy s tím, jak označit např. MUK Lipník nad Bečvou, kde jeda od Ostravy nejprve můžu odbočit na R35 (dálniční uzel, symbol kříže) a teprve pak, pokud jedu po kolektoru, budu moct odbočit na Lipník na normálním výjezdu. Opět je vše jedna křižovatka, tentokrát se tu sdružuje uzel a výjezd, to vše v rámci jedné MUK. Závěr: MUK je termín spíše stavebního charakteru, označující místo připojení jako celek Uzel a výjezd jsou termíny provozního charakteru označující místo, kde je možné z dálnice sjet, přičemž v prvním případě zůstávám na dálniční síti jako takové a v druhém případě ji opouštím. |
|
| Stránka 1 z 2 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina |
| Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group http://www.phpbb.com/ |
|