Z fejsbůku, stránky ČT24: Dětřichov hlavní komunikace na Frýdlant a Liberec od (autor: Vojtěch Fabián).

Pro moderátory: Možná si to zaslouží obecné vlákno někde jinde, tak to kdyžtak přesuňte, díky.

Tak dnes odpoledne jsem jel pres Borislav (I/8) a byl uzavren jeden jizdni pruh (smer Teplice). Doprava byla rizena policii. Vecer hlasili v radiu a televizi, ze rizeni prevzali semafory. Polovina silnice je uzavrena z duvodu sesuvu pudy. Kamionova doprava je odklanena jiz v Teplicich na Usti a Lovosice.
Jaky je nyni presny stav nevim, nicmene zitra tamtudy pojedu znovu, tak se mrknu, jak se situace jevi.

Jel jsem po I/13 od Nového Boru po Chrastavu, všude je průjezdná, akorát v klesání za Rozkoší se valila v rygolu pěkně voda. I/35 přes Bílý Kostel až k obalovně SSŽ byla rovněž průjezdná. Ještě, že se v Bílém Kostele realizovala opěrná zídka na silnici, jinak by to tu silnici odneslo.

Ano, s tou zídkou mne to taky napadlo, ale upřímně řečeno, když jsem viděl včerejší snímky zaplavení Bílého Kostela při kulminaci, nejsem si dosud jist, že tam po opadnutí vody ještě nějakou signifikantní část silnice potkám. Minimálně bude asi třeba oprav, přičemž je to teprve několik týdnu, co ukončili pokládku nové asfaltové vrstvy. Kdyby to byli bývali tušili .. no nic, no, doufejme, že přeložky I/35 v tamější oblasti se redukční dieta MD nedotkne a za rok tudy budeme jezdit (mmj. mimo povodňové pásmo).

Jinak trasu Pha-LBC-Chrastava-Bílý Kostel-Hrádek n.N.-Zittau pojedu dnes, nebo se alespoň pokusím projet, abych seznal, zda jeden z pramenů rozvodněné Mandavy, co mám na zahradě, neráčil mi chalupu posunout blíže k Hamburku . Takže večer kdyžtak podám aktuální report...

Tak I/8 je v poradku. V Borislavi sice funguje kyvadlovy provoz na semafory, ale podle meho dojmu spise z preventivnich duvodu. Cekani na semaforu cca. 1 min.

Utržený svah je i v Radejčíně (objízdná trasa chybějícího kusu D8), hned za křižovatkou na horním konci obce. Takže jeďte pomalu, je to tam úzké.

Tak jsem kupodivu projel všude - centrum Chrastavy je ofiko zavřené, ale vjet se dá. Vypadá to tam dost strašně. Průjezdný je i Bílý Kostel, jen to tam hasiči pouštěli kyvadlově, neb shazovali podmáčené stromy. Ale silnice přežila bez významnější úhony. Průjezdná je i Žitava, která navíc na první pohled vypadá, jako by se nic nestalo - pečliví Němci už odvezli bordel z ulic a ulice vyčistili. Teprve při detailnějším pohledu na dvorní trakty a zahrádky u Lausitzer Neisse (Nisa) a Mandau (Mandava) je zřejmé, jak tam voda v sobotu řádila.
Rumburk na první pohled extrémně zdecimovaně nevypadá, Varnsdorf jsem neprojížděl. Můj pramen Mandavy mi ráčil vběhnout do sklepa, takže jsem měl včera také plné ruce (kbelíky) práce, ale při pohledu (např.) na centrum Chrastavy jsem si ještě gratuloval, jak jsem dopadl dobře.

No jo, no, větru dešti zkrátka neporučíme...

Má smysl všechny ty mostky obnovovat v původní podobě?

Nestálo by za to snížit náspy přes celou údolní nivu, udělat tam místo toho opevněné těleso a pak by byl takový hup přes mostek a pak zase dolu.

Při povodni se mostek zanese a z náspu je malá přehrada, která se prothne a následná vlna po zrychlení v žulovém korytu nabere sílu na další mostek atd...

Na některých místech by se možná vystačilo jenom s tím přelivem, které by mělo uprostřed hold mini vodní brod.

Má smysl všechny ty nábřežní zdi obnovovat v původní podobě. Co dát ty silnice na úroveň údolní nivy, s tím že hold se to zatopí jako "náplavka". Potok aspoň bude mít o silnici širší koryto.

Pro hlubší zamyšlení odborné články:
http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/ ... -opatreni/

http://www.konstrukce.cz/clanek/mosty-a ... nych-chyb/

http://voda.chmi.cz/ps09/doc/10.pdf (zajímavá je fotka na str 16 lokalita 2 - bez toho mostku z betonových prefabrikátů by asi ten dům stál dál...)

PS: SUV se dá dnes koupit i za cenu normálního auta. Musí to být fakt všechno vyasfaltované

Až nějaký SUV (vhodný do terénu, u pulky je to jen kosmetika nad běžnym silničnim podvozkem) uvidíte pojízdný v bazaru za pade, tak dejte vědět. Ono se na tom venkově moc nevydělává a tudíž ani neutrácí. A to auto musí být levný i provozně, jinak by se každá cesta pro rohlíky dost prodražila.

Myslim že se půjde opačně, kde byla trubka, dát prefabrikát, kde byl prefabrikát, dát jich pět vedle sebe, nebo regulérní most. Prostě počítat s větší návrhovou vodou (pro malý propustky na okresce se snad používá i Q5 až Q10, prodávám jak jsem slyšel) a ještě ty stavy pro příslušný Qnn přehodnotit na jiný průtoky, než jsou v řadách ze suchýho minulýho století. Ono jaksi účelem těch komunikací je zajistit spojení se světem, a to zejména v krizové situaci, vrtulníků nebude dost.

Když se vrátím o rok zpět a podíváme se na Jeseník nad Odrou. Přes obec vede luxusní okreska. Musí být fakt na tom malém náspu? Při bleskové povodni nestačí přijed bagr, aby odstraňoval kmeny a bordel, a most se ucpe. Z toho náspu je pak přehrada a každý se diví jak mohla ta voda vystoupat tak vysoko.

Řešení by bylo udělat po straně přeliv.

http://zpravy.idnes.cz/foto.asp?c=A0906 ... C_0091.JPG

http://www.mapy.cz/#mm=TtTcFP@dm=@x=141 ... 88888@z=16

No nevim, po jaký straně? Na jedný je pošta a ouřad, na druhý jiný baráky a pobřežní silnice. Ten most má světlost cca 14 m, pro slušnej přeliv to chce teda tak dvacet metrů šířky plus něco na rampy .. řešení by bylo spíš tam udělat most s většim průtočnym profilem a pořádně probrat a opevnit koryto pod nim. Ovšem u potoků co vystoupaj během hodiny z patnácti cm na 4 metry se stejně nedá vlastně řešit vůbec nic. Maximálně se odstěhovat jinam.

Se mi to zdá, nebo ta fotka a mapa jsou z docela jiných míst? Situace vůbec neodpovídá.
Jo to bude spíš tahle.

Ta fotka bude tohle :
http://www.mapy.cz/#mm=TtTcFP@dm=@x=141104624@y=134360480@z=16

A kostel maj v suchu stejně jako těch pár baráků kolem na vršíčku, protože je skoro deset metrů nad potokem, v nivě byly dřív dřevěnky, seníky a stáje, dneska je tam holt moderní zástavba a státe starej se .. tady se ovšem už nic dělat nedá, když ten potok protejká středem. Zbytek obce je na úplně blbých místech, kde dřív snad mělo cenu pěstovat zelí, ale ne stavět rodinej domek. Přitom za kostelem směrem na jihovýchod je návrší až přes 30 m nad vodou, takže bez problémů, třeba i s hlubokýma sklepama. Holt jsme zhejčkáni suchym dvacátym stoletim, a bude hůř. http://www.mapy.cz/#mm=TTtTcP@x=141125376@y=134370304@z=13

Takhle to bylo:
http://archivnimapy.cuzk.cz/cio/data/ci ... index.html

Podle mne ty silniční náspy dělají hodně.
Dříve měla ta niva šířku cca 120m. Při spádu 1m na 100m podle vrstevnic mi kupodivu vychází příčná plocha koryta 36m2. Pokud připočtu, že uprostřed bylo koryto 5 až 10M široké, tak můžu ještě přihodit 10m2 Ten příkop s náspy po straně má podobný průřez 12m a hloubka 2,5m je to také podobné 37m2.

Jasně tam se dneska ten přeliv nikam nevejde, protože na navážce je tam z doby úprav asi i ta pošta a obchod.

Tou nivou to teče pomaleji a má to menší sílu. Pokud tam nejsou mosty, tak se nezacpou. Jasně čas od času to zaplaví voda, ale to by se přežilo. Louky nebyly také dříve skladiště dříví a boudiček... Ty meadry mají také účel, že to dříví a plaveniny se v těch zatáčkách vyhazují a neřítí se všechny dolů.

Takové údolíčko s flashflood
http://www.youtube.com/watch?v=MIQrSH6L ... re=related

Ale jo, deset majlí od městečka v extenzivně obdělávaný pustině je takovej přeliv jistě užitečnej, jen si nedokážu představit aplikaci v hustě osídlený nivě, ať už je to ve Slezku nebo na Liberecku. Co třicet metrů v rastru nějaká stavba vodě překážející. A i kdyby se to koryto prohráblo o metr a rozšířilo na dvojnásobek, tak ty aktuální přívaly stejně nepobírá.

Ke starý mapě, jasně, statky měli taky u vody, protože ji potřebovali pro závlahy i pro zvířata, neměli žádný rozumný technický prostředky jak ji dostat na kopec. A kvůli tomu dennímu živobytí třeba i tu povodeň šlo jednou za pár desítek let vydržet. Koryto i porosty a pole byly nakonec v lepšim stavu než dneska, byl pomalejší odtok, naplavený dříví byl cennej zdroj k topení takže nezavazelo, a půdu neválcovaly těžký stroje a nezpevňovaly hnojiva, možná ani tak nebezpečný přívaly nehrozily. Ovšem farní školu a kostel měli na tom bezpečnym kopečku, ostatní museli sebrat pár svých věcí do ranečku, protože skoro všechno pobrali, a jít na sucho taky. Dneska jsou domácnosti plný vodě neodolných krámů, dřív kamna vyschly nebo se postavily znova a trocha nádobí se očistila, největší problém byl že to zatopilo zásoby nebo utopilo zvířata. Teď už vlastně neni důvod u tý vody takhle blízko bydlet, jenže vlivem zvyku a katastrálního dělení i účelovosti pozemků se vlastně replikuje ta historická struktura v zahuštěný podobě a nemá to rozumný řešení. Asi se už opakuju

Mimochodem, nic tak úplně novýho to letos nebylo

Kdysi se z toho nedělalo takové drama jako dnes, holt tehdá nebyla ČT24 a TV H@vna

Já si vzpomínám a dohledal jsem si roky
1988 Luka nad Jihlavou, Kozlovský potok 2mrtví
1984 Litomyšl, potok Drahoška

Jo možná, že zjistíme, že bolševici toho tutlali hodně

No, za rudé garnitury (a možná i dřív) prý platilo, že odborníci vypočítali hladinu stoleté vody a pod ní prostě nedovolovali nic stavět či zkolaoudovat jako obytnou novostavbu. Asi by to chtělo obnovit...
Navíc je třeba si uvědomit, že každou regulací koryta se tahle hladina zvyšuje. Takže hloupý muž na písku opakovaně plave a chytrý mu to má prý nyní platit.

V televizi a v novinách se člověk dověděl o povodni z Lomničky v roce 1986.To ještě byla cenzůra.:
http://www.lomnicka.cz/index.php?typ=OBI&showid=204
Byl jsem tam dva roky po povodni ještě tu dobu upravovali koryto potoka a stavěly nové mostky.

Není to pravda. Na stoletou vodu se dimenzovaly hlavně důležité dopravní stavby. Bydlení i státní se stavělo dokonce i v pásmu dvacetileté vody - viz Karlín v Praze a sídliště Invalidovna z 60. let. Ale aspoň se s tím počítalo stavebně - domy stojí na pilotách a sklepy domů nejsou uzavřená vana.
Není jednoduché hlavně v historických městech nestavět v zátopové zóně. V Praze by tak nestála velká část Malé strany, Starého města, celý Karlín, Holešovice, dolní Libeň - kolem řeky by byl někde až 200m nezastavitelný pás. V takových případech se víc vyplatí budování hrází a jiných opatření.

Když srovná povodně minulosti a dnes.V 19 století domácnosti nebyli elektrospotřebiče.Byl nábytek z masívu.Tak voda dnes nadělá větší škody než dřív.Když jsem byl v muzeu na jednom mlýnu.Vyprávěli mi,když se blížila velká voda.Tak rodina popadla peřiny a stůl u kterého sedávali a jídlo.Bez otálení opustili dům.Dnes člověk potřebuje víc věcí bez kterých si nedokáže přestavit život.Tak bezradnost co má vzít ho uvězní v baráku pak je rád že si zachrání holý život.Prostě lidi co žijí záplavových oblastech musí živlu přispůsobit.

No, ona pro každý okres existovala mapa, kde byla čára stoleté vody zakreslená, a podle ní dávali hydrogeologové, hydrologové a meteologové vyjádření - vhodné, s výhradami, nevhodné. A pod úrovní stoleté vody a na svazích, kde to pravidelně teklo, bylo vyjádření pro domy vždy nevhodné. Po revoluci tenhle systém padl a developerům stačilo podmazat správné osoby.Karlín se stavěl za R-U, ten dopadl jako každá developerská akce v takových podmínkách (občas plave). Ano, Invalidova je na to stavěná.Ne, starší zástavby se to netýkalo, šlo jen o velké rekonstrukce a novější.Mne spíš zaujalo, když jsem koukal na TN před 25 lety, jak plavalo pro změnu Ostravsko.

To je spíš teorie, jak to fungovat mělo. Vždyť i jinde v Praze jsou domy postavené za socialismu, které jsou v záplavové zóně. Jen co mě napadá - domy okolo Rokytky, různé dostavby v Holešovicích, Hilton na Florenci, paneláky dole v Modřanech. Zřejmě to bylo jen doporučení a na vesnicích to fungovalo asi úplně klasicky - předsedo, potřebuju razítko, co za to chceš?

V roce 2002 padl mýtus že Prahu zachrání Vltavská kaskáda.Stavitelé metra si myslely že taky budují protiatomový kryt do kterého se voda nedostane.On stále člověk počítá a příroda ho přesvědčí že se přepočítal.Proto jsou pojišťovny aby člověk se pojistil.Jenže kdo pojistí pojišťovny.Nerady platí víc něž vybraly.