Zakládám toto vlákno, jelikož každou chvíli v praxi narazím na nějakou nejasnost, a těžko vždy vymýšlím kam vložit dotaz. Tak ať je to tady na jednom místě - i pro ostatní.

Aktuální dotazy:

1) vzniklo několik nových značek, které jsou ve vyhlášce, ale zatím ještě ne v TP. Příkladem budiž značka V8b, přejezd pro cyklisty přimknutý k přechodu pro chodce. Touhle značkou by se dalo ušetřit nějaké místo proti V7a a V8a, mezi kterými je podle TP 133 0,5 m mezera. Jenže není řádný mě známý předpis, podle kterého tuto značku navrhnout, neznám ani její rozměry a proto končím zpět u původní kombinace V7a a V8a. Jak v tomhle případě správně postupovat? Budou se TP aktualizovat? A co do té doby?

2) A co taková značka V7b místo pro přecházení? Pro mě jako projektanta je to zatím jen obrázek ve vyhlášce, bez rozměrů, ČSN 73 6110 tu značku stále nezná, TP taky ne... takže místo pro přecházení kreslím bez ní. Je na to nějaký metodický pokyn či něco podobného?

Improvizuj podle nejlepšího vědomí a podobnosti s něčím existujícím, s tím jak se navrhuje něco jiného. Normy se pak udělají podle toho. Když není podle čeho posoudit nesprávnost, tak je to přeci volné, ne?

Toto by mě taky zajímalo. Navíc mi přijde tato značka matoucí a popírající smysl místa pro přecházení - může v chodci vyvolat pocit, že má přednost. Ani ve vyhlášce není jasně napsáno, že chodec tu nemá přednost.

Mám za to, že přimknutý přejezd pro cyklisty k přechodu už dle TP mohl být dříve. Aspoň už jsou běžně vidět. Ale jak řidič rozliší přejezd pro cyklisty a místo pro přecházení, to mi jasný není. TP se budou patrně aktualizovat, ale kdy?

Místo pro přecházení je docela často k vidění v Plzni na řízených křižovatkách. Smysl mi ale není jasný, když to je tak jako tak řízená křižovatka. Možná aby bylo snažší povolit vypnout na noc světla? To bych se ale hodně divil, že by tohle prošlo líp než s přechodem.

Nemám jasno v chodníkových přejezdech.

Chodníkové přejezdy se zřizují v místě dopravně méně významného napojení sousedních nemovitostí. Například tedy zde https://www.google.cz/maps/@50.0765155, ... 312!8i6656 nebo zde https://www.google.cz/maps/@50.1298585, ... 312!8i6656.
Předpokládal bych, že v takovém případě má chodec přednost před vozidlem, protože na rozdíl od klasického místa pro přecházení, kdy by sjezd byl v úrovni vozovky a chodec tak vstupoval do vozovky, je to zde opačně - pro chodce se nic nemění a naopak vozidlo vjíždí na chodník. V tomto duchu je řešena i úprava pro nevidomé, kdy se varovný pás umisťuje k vozovce a tedy pouze označuje sníženou obrubu směrem do vozovky, ale jinak neinformuje o tom, že se na chodníku mohou nacházet auta https://www.google.cz/maps/@50.0526217, ... 312!8i6656 .

Jenže podle zákona 361/2000 Sb. o provozu na pozemních komunikacích, §5 čl. 2g nesmí řidič ohrozit chodce (...) při odbočování na místo ležící mimo pozemní komunikaci nebo při vjíždění na pozemní komunikaci. O přednosti chodců se zde nepíše, zatímco v ustanovení §5 čl. 2f o přechodech pro chodce nesmí řidič ohrozit ani omezit chodce na přechodu pro chodce.

Zatímco na přechodu pro chodce nesmí být chodec omezen až do té míry, že řidič musí případně zastavit vozidlo, na chodníkovém přejezdu nesmí být jen ohrožen, ale o omezení se nepíše.

Přijde mi to nelogické, očekával bych, že pokud místo přechodu pro chodce, kdy chodec vstupuje do vozovky, zřídím chodníkový přejezd, kdy naopak vozidlo vjíždí na chodník, tak se tím komfort i bezpečí chodců zvýší. A ono to zatím je naopak, protože chodec má pocit přednosti, slepec dokonce ani neví, že je na chodníkovém přejezdu, ale přitom přednost nemá.

A to ani nemluvím o tom, že se zde nic nepíše o cyklistech - tady https://www.google.cz/maps/@50.0442607, ... 312!8i6656 je chodníkový přejezd přes cyklostezku. Podle zákona se dokonce ani nepíše o tom, že by řidič neměl ohrozit cyklistu - ten bod se zmiňuje jen o chodcích. Má tedy přednost vozidlo nebo cyklista? Podle mě vozidlo, a nedává mi to smysl.

Přehlédl jsem něco?

Jeden dotaz na uplatnění požadavků vyhlášky o bezbariérovosti....

Podle vyhlášky 398/2009 Sb. o obecných technických požadavcích zabezpečujících bezbariérové užívání staveb se má dle §2 postupovat při řešení pozemních komunikací.

Podle zákona 13/1997 Sb. o pozemních komunikacích se pozemní komunikace dělí na několik kategorií, mimo jiné i na účelové komunikace.

Podle §7 téhož zákona je účelová komunikace pozemní komunikace, která slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi nebo k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků.
Účelovou komunikací je i pozemní komunikace v uzavřeném prostoru nebo objektu, která
slouží potřebě vlastníka nebo provozovatele uzavřeného prostoru nebo objektu. Tato účelová
komunikace není přístupná veřejně, ale v rozsahu a způsobem, který stanoví vlastník nebo
provozovatel uzavřeného prostoru nebo objektu.

A teď otázka: Pokud si na soukromém pozemku chci vybudovat příjezdovou cestu se dvěma stáními pro osobní auta, budu podle výše uvedeného budovat účelovou komunikaci, a tedy se uplatní požadavky bezbariérové vyhlášky, a tedy jedno z těch dvou stání musí podle §4 být vyhrazeno pro vozidla přepravující osoby těžce pohybově postižené, s odpovídajícími rozměry a sklony. Není to nějaké podivné?

Tl;dr: na vlasní zahradě si musíme stavět místa pro invalidy?

Stačí to nazvat zpevněnou plochou a pokud to je do 50% pozemku tak na to není potřeba ani ohlášení.

Nevím kam jinam s tímto dotazem, nikde jsem ani nenašel, že by se probíralo...

Poslední dobou se vedle standardní modré začaly na nátěry zábradlí mostů dálnic používat různé barvy (např D7 u Chomutova červená, na D3 zelená, na D1 hnědá.... celé to pak vypadá jako takový nejednotný barevný cirkus. Nevíte, jestli existuje nějaký důvod, prosč se upustilo od jedné barvy? děkuji

Kdysi v roce 2006-7? mi o tom říkal hh, že prý někdo zpracoval nějakou studii, že podle vzdálenosti od Prahy se bude používat určitá barva. Doufám, že si to pamatuji správně. Možná k tomu něco napíše.

To se tu řešilo snad taky v Polském okénku (nebo možná Slovenském, nejsem si jistý), a tam někdo psal že v ČR je to dobré že je použita nějaká normální barva, zatímco ve zmíněném státě jsou to barvy jako třeba fialová, růžová a tak podobně.

Spíš mě mrzí to, že se tímhle opravdu někdo zabývá, že vymýšlí, jaká barva bude na tom zábradlí použita. Rozhodně bych to nějak sjednotil.

Slyšel jsem, že je to dle krajů. Stejně tak na železnici.

Na Slovensku je to podle SSUD a figuruji tam stejne jako v Polsku velmi pestre a pro komunikace az nehezke barvy. U nas se pouzivaji hlavne tmave odstiny modre, zelene ci sede pripadne cerna, cervena je spis vyjimkou a osobne doufam ze to tak i zustane. Na silnice patri nerusici prirodni barvy prave jako tmava modra ci seda.

Aha. Já myslel, že to je podle korporátních barev zhotovitelů (subdodavatelů) stavby.

Snad ano, protože např. ta červená je jak pěst na oko. A to nejen zde. Za to bych snad i trestal. 7 dní na ostro. https://mapy.cz/zakladni?x=13.9558282&y ... &fov=1.257

Tak třeba tento most je výsledek nějaké architektonické soutěže, proto taková barva. A navíc mi to v tom místě nevadí.

Určitě ne, barvy jsou určené už v projektu.

No jo... jenže barva mostu má být na prvním místě prvek bezpečnosti, upozornění, že může promrzat. Proto by měla být modrá... a ne například tohle: https://www.google.cz/maps/@50.4470383, ... 6656?hl=cs

Jo, to je třeba červená barva na Via Moravica, ale to bylo čistě pro tyto marketingové nesmysly, které od té doby naštěstí vymizely. Mělo by to být jednotné pro celý stát.

Podle první věty smí do tohoto pruhu vjet jakýkoliv autobus, nejen linkový? Tedy třeba zájezdové autobusy by mohly nyní Svatovítskou dolů po kolejích nebo na Petřinách skrz tramvajovou zastávku?

A dále, pruh pro cyklisty je cyklisty povinnen použít vždy, ať už je vyznačen IP20a nebo třeba C9a, ale u autobusů jsem se nikde takovou formulaci nedočetl. Tedy pokud se vyznačí přikázaný pruh pro autobusy pomocí C12a, autobusy ho musí použít, ale když je to vyhrazený pruh IP20a, použít ho mohou ale nemusí?

To znamená, že silniční cyklista co jezdí 25-35 km/h a neche u každých vrat na souběžné stezce má smůlu; zato autobusák si může jet kterýmkoliv pruhem se mu zlíbí.

Zatímco třeba cyklista má stezku nebo vyhrazený pruh nutně použít, aby se zbytečně nepletl na silnici, vyhrazený jízdní pruh má spíše pomáhat veřejné dopravě a taxi aby se dokázali protlačit zácpou. Pokud zácpa zrovna není, pak také není nutné aby někdo nutil tento pruh používat. Každopádně je ideální, pokud jsou vyhrazené jízdní pruhy časově omezené - třeba v době špičky.
Každý autobus už tím, že je určen pro přepravu více osob (které by jinak obsadily několik aut) , má asi právo tento jízdní pruh použít. Avšak už nikdo neřeší, jestli je autobus prázdný jen s řidičem

Politika jakosti pozemních komunikací
http://www.pjpk.cz/

Poprosil bych znalé o vysvětlení dvou problémů co mne napadly při čtení tohoto fora a cestování po našich D a R.
1. Kdo nebo kdy a podle čeho se nařídilo nově osazování kilometrovníků na krajnici? Jeno z hlediska ekonomiky - 2 x víc sloupků a teda víc peněz. Obrovské problémy s prováděním údržby krajnice - když se to seče tak ten sekáč se musí být spravedlivě na..aný. Taky to zcela jistě nepřispívá k bezpečnosti provozu. Určitě bylo lepší řešení, když byly osazeny sloupky ve středním dělícím pásu mezi svodidly. Toto se nám taky snaží napasovat EU nebo je to naše česká tvořivost?
2. Při čtení jednoho odborného článku mi nebylo jasné co je to ,, minimální částečná obnova makrotextury povrchu CB krytu,, a nebo ,, destrukce CB krytu,,. Je někde v normě definice co je to ,,minimální částečná ,, a ,,destrukce,, ? Jak se to měří? Minimálně částečně a nebo destrukčně se dokážu tak na Valentýna nebo na MDŽ akorát opít. Doma mi to pak většinou naprosto přesně ale změří.
Děkuji za lidské vysvětlení.

Jj, kilometrovníky po 500 m je přivedou ke spravedlivému šílenství, zatímco z "patníků" co 50 metrů skáčou blahem.

1./ Umísťování kilometrovníků na krajnici určitě nenařídila EU, ale spíše zkušenost. Ve středovém pásu to sice vypadá výhodně, ale není to pravda. Jediné, na čem se ušetří je o polovinu nižší počet značek. Údržba ve středovém pásu je však složitější, protože se musí prostřihávat keře, aby na kilometrovník bylo vidět. Ale ani to nestačí, protože na čísla není vidět z dálky, ale pouze v místě. Pás keřů by tedy musel chybět každého půl kilometru v délce několika desítek metrů. Navíc od krajnice, kde necháte své porouchané auto, je přes projíždějící vozidla také špatně vidět. Navíc k číslům přibyla i šipka, ukazující nejbližší dálniční hlásku. A v některých zemích, nově i na Slovensku, je kromě kilometrovníku na značce i další údaj, např. číslo dálnice a strana. U nás to bohužel není. Sice to vypadá jako maličkost, ale v případě poruchy sice uvidíte na jaký kilometr máte zavolat pomoc, ale nevíte na jaké jste dálnici a jestli na levé nebo pravé půlce. A to nejen cizinci mají problém přesně určit polohu.

2/ makrotextura CB krytu budou jen drobné oděrky nebo poškození hrany u spár, např. po dopravní nehodě. Destrukce už spíš znamená trhlinu nebo vyzdvižení vozovky (D1), což obvykle vznikne působením spodní vody. Tu už není možné jednoduše opravit.