Situace na ŘSD

[hh]

Tak snad jediný přínos této krátké epizodky Kováčika na ŘSD bude to, že se A. Babiš trochu zklidní a pochopí, že větší výstupní výkon (myšleno např. rychlost a kvalita přípravy staveb) za daných vnějších podmínek (tabulkové platy, legislativní prostředí atd.) než za dob vládnutí J. Kroupy, z této příspěvkové organizace nevymáčkne. Tzn. nebude hledat dalšího manažera zosobňující „razantní změny a nové impulzy“ a nechá tam R. Mátla a hlavně po několika letech přešlapování na místě konečně zahájí transformaci ŘSD (když jsem zadal do googlu „analýza transformace řsd“, tak hned v prvním odkazu na mě vyskočil 26ti stránkový „Transformační plán“ z roku 2012..).

Tomu nelze věřit. Ten stejný Babiš vyhodil Mayera, dosadil svého gř, ministra Prachaře. Všechno omyl, letos to udělal zase. Další politik si to taky bude chtít vyzkoušet. Tihle magoři typu Trump mění lidi každý rok, protože v nich ta chyba přeci není. ŘSD není pomoci bohužel.

[kot]

2 hh : Sakra, zrovna od tebe (který do toho sakra vidí), je ta zpráva mnohem pesimistější než od kohokoli jiného. Velmi smutný výhled...

[hh]

Ale zamysli se nad tím ... Já nad pozitivní budoucností ŘSD zlomil hůl už dávno, když jsem si uvědomil, že to vlastně o ŘSD není. Politika je jedna věc (celosvětově čím dál horší), věta "chci dálnici ale ne tady" v ní je všechno, byrokracie a ustupování menšinám je v kurzu, asfinag není o a.s. ale jak se chovají obecně Rakušáci vs. TSK a.s.... Hra na to kdo je není Kremlík nebo Kováčik je směšná a vlastně netřeba jí sledovat, ani jeden nezmění víc jak procento nějaké celkové reality.

[1975]

...z 90-95% souhlas, ale není přeci jen mezi těmi správami rozdíl v efektivitě a nemělo by se do některých "šťouchnout"? A ten ASFINAG - chápu, spoustu věcí dělají asi lépe, ale nemají nakonec v průměru taky 10 let na přípravu stavby? Jen prostě začali dřív? )

[1975]

zmíněný placený článek z HN:

HN: Jaké nové lidi jste chtěl nabírat?
Chtěl jsem nové lidi pro ty odborné činnosti, v nichž spatřuji největší nedostatky. Jde třeba o oblast kontroly kvality staveb. Tak aby bylo možné splnit ambiciózní plán do roku 2024, který jsme ministerstvu předložili. V první fázi šlo o posílení oddělení technického dozoru, také oddělení cenotvorby a cenových kalkulací, rozšíření oddělení lidských zdrojů. A v neposlední řadě i oddělení projektové kanceláře, které pan ministr podporoval. V další fázi jsem plánoval posílit činnosti majetkoprávní, geologie, dopravního modelování, environmentální. Přijal jsem už také několik odborníků, které jsem přesvědčil, aby zanechali svých pracovních aktivit a do ŘSD nastoupili. Ale pan ministr další organizační změny pozastavil.
HN: Prý ty vaše změny nelibě nesli odboráři v ŘSD, kterým šéfuje vlivný člen KSČM Karel Skoupil. Stěžovali si na vás i na ministerstvu.
Je pravda, že odboráři s těmi změnami nesouhlasili. Kolektivní smlouva v ŘSD je přitom nastavena tak, že odbory organizační změny nejen projednávají, ale i schvalují. Já jsem je s nimi projednal, vynaložil jsem veškeré odborné schopnosti, abych je přesvědčil, nicméně souhlas jsem nezískal. Odborová organizace se tomu postavila ve stylu, že ŘSD je perfektně fungující organizace a není co měnit. Možná se někteří současní zaměstnanci těmi mými kroky cítili ohroženi. Přitom já nikoho neodvolal, kromě ředitele úseku informatiky.
HN: Je pravda, že je dnes ŘSD výrazně závislé na subdodavatelských firmách?
Ano, z důvodu již zmiňovaných zásahů z dob ministra Bárty je v některých odbornostech vliv dodavatelských organizací výrazný. Ten stav je podle mého názoru dlouhodobě neudržitelný.
HN: Kterých činností se to nejvíce týká?
Jde o projekční a inženýrské činnosti, provádění odborných analýz, jako je dopravní modelování, environmentální záležitosti. Ale třeba také oblast vyhodnocování geologických průzkumů nebo problematika majetkoprávního vypořádání.

Sám na dva úseky dálnice
HN: Chcete říct, že celou oblast výkupu pozemků pod nové dálnice zajišťují pro stát soukromé firmy?
Dá se to tak říct. Z devadesáti procent se to vypořádání řeší přes externí dodavatele, a ne vlastními odbornými zaměstnanci, kterých má v současnosti ŘSD nedostatek. Regionální závody a správy administrativně přebírají práci externích dodavatelů, vesměs bez dostatečné oponentury. A přesně takto se ŘSD v řadě oblastí dostává do područí. Pokulhává i metodické vedení těch nemnoha odborných útvarů v regionech. A to byl právě jeden z mých cílů - vybudovat relativně silná odborná oddělení, která budou pro regiony zabezpečovat špičkovou metodickou podporu a servis, tak jak to funguje v okolních zemích.
Já jsem například navštívil regionální správu ŘSD v Hradci Králové, kde jsem mluvil s jedním nejmenovaným inženýrem, který tam připravuje další dva úseky nové dálnice. Na jednu stranu před tímto člověkem smekám - je to bývalý stavbyvedoucí, bez předchozích zkušeností z investiční přípravy, který k tomu ovšem přistupuje s velkou péčí. Smutným faktem ale je, že přípravu těchto staveb za několik miliard korun dělá prakticky sám. Postěžoval si mi na nedostatečné metodické vedení a odbornou podporu, je odkázán jen na vlastní důvtip a talent. Podle mě je to u organizace, jako je ŘSD - největší investorské organizace v zemi -, neúnosná situace.

[1975]

part 2:

HN: Mluvil jste o velkém podílu externistů. Jakou mají vlastně motivaci, aby se příprava dálničních staveb, která u nás trvá v průměru 13 let, urychlila?
Myslím, že míříte k jádru problému. Ta extrémně dlouhá příprava je z větší části jistě způsobena velice komplikovaným legislativním rámcem v ČR, jak se o tom často mluví. Na druhou stranu je ale jisté, že externí dodavatelé nejsou stávajícími smlouvami motivováni k urychlení prací. Tím, že se některé procesy prodlužují a že se třeba objednávají dodatečné analýzy a nová stanoviska, tak si za to firmy přes jednotkové sazby fakturují další a další peníze. Pro ně je to protahování v podstatě velmi výhodné. A tento stav je ze strany ŘSD dlouhodobě tolerován. Já jsem ale přesvědčen, že zlepšením interních procesů by bylo možné přípravu projektů tak o 20 procent zkrátit. A také zlevnit.

HN: Vy máte dlouholeté zkušenosti také ze Slovenska, pracoval jste jako manažer i v tamní Národní dálniční společnosti. V čem je tam situace jiná?
Národní dálniční společnost už 13 let funguje jako obchodní společnost s jasně nastavenými řídicími procesy a kompetencemi. A s daleko větším počtem vlastních odborníků. Například oproti 45 slovenským specialistům na majetkoprávní vypořádání s odpovídající softwarovou podporou jich ve výrazně větším ŘSD pracuje dohromady asi 25. Klíčový rozdíl vidím dnes nejen v délce, ale i v kvalitě přípravy projektů. Ono to vzájemně souvisí. Oproti situaci na Slovensku v Česku dochází daleko častěji k různým změnám během výstavby. A to právě svědčí o nedůsledné přípravě staveb. Může to vypadat tak, že chyba je hlavně na straně projektantů, ale ono jde spíše o to, jak jsou tito projektanti odborně vedeni, kdo jim dává jaké zadání. Za pochodu se teprve během výstavby řeší, proč dálnice prochází sesuvným územím, když mohla vést o sto metrů vedle. Proč někde je navržen obří násep, když z důvodu nedostatku vhodného materiálu by bylo jednodušší území přemostit? Proč někde nejsou identifikovány všechny inženýrské sítě, proč u zahájení výstavby nejsou splněny všechny podmínky součinnosti k předání staveniště zhotoviteli? A musíte se pak ptát, jak je toto vůbec možné.
HN: Můžete dát nějaký konkrétní příklad?
K největším problémům ŘSD v přípravě staveb řadím to, že odpovědnost za geologické průzkumy je odtržena od samotného projektování. Není výjimkou, že se stavba musí přeprojektovat, když se ukáže, že geologický průzkum byl nedostatečný. A to je třeba případ dostavby dálnice D1 Přerov-Lipník. Tam je několikaměsíční skluz z důvodu prodlužování mostu přes geologicky nevhodné území, s nímž původní projekt vůbec nepočítal. Nejde jenom o D1, prošel jsem si mnohé úseky, které jsou nyní ve výstavbě. Na stavbách zahájených teprve před několika měsíci jsou už poměrně obsáhlé seznamy problémů, které zhotovitelé identifikovali, z nichž většina mohla být vyřešena již během přípravy.

HN: Pan ministr Kremlík po sto dnech ve funkci tvrdí, že do pěti let ŘSD zahájí výstavbu většiny zbývajících úseků z plánované dálniční sítě. Je to reálné?
Reálné to asi je, ale jak říkám, ŘSD se musí kapacitně posílit. Bez vlastních odborníků to nepůjde. Není třeba možné, aby desetikilometrový úsek dálnice v hodnotě několika miliard korun připravovali za ŘSD dva nebo tři lidé. Existuje také řada sporných úseků, kde je nezbytné přímo v místě jednat s odpůrci staveb z řad ochránců přírody nebo dotčených obcí. Ať už jde o jednání ohledně zvolené trasy nebo technického řešení. Toto nemůže za státního investora dělat soukromý projektant nebo nějaká privátní inženýrská firma. To musí ve všech případech ŘSD řešit samo se svými lidmi.
HN: Kde čekáte největší problémy s dostavbou dálniční sítě?
Určitě budou problémy s D35 ve směru od Hradce Králové až k Mohelnici. Také s úsekem D49 od Zlína ke slovenským hranicím. Známý je problém s D52 od Pohořelic k rakouským hranicím a také samozřejmě se středočeskou částí dálnice D3. Tam všude je třeba ze strany státu a ŘSD mimořádné nasazení.
HN: Potíže s nedostavěnou dálniční a silniční sítí jsou tak zásadní, že jakákoliv oprava a jakákoliv uzavírka už vyvolává dopravní kolaps. Lze s tím něco dělat?
Česká silniční a dálniční síť je nepochybně přetížena, její rozvoj byl podstatně pomalejší než rozvoj motorizace. K optimalizaci oprav a omezení uzavírek lze využít zkušeností z jiných zemí. Nejde jen o intenzivnější práci stavebních firem, včetně práce v noci, ale i o využití nových technologií a materiálů. Po projektantech a dodavatelích je třeba požadovat jejich uplatnění. Lze potom totiž požadovat i delší záruční lhůty, což se zase odrazí v délce životnosti vozovky. Dnes je záruka od zhotovitelů běžně jen pětiletá, kolegům v ŘSD jsem zadal úkoly k možnosti jejího prodloužení na sedm až deset. Při nižší frekvenci oprav by šlo počet uzavírek snížit zhruba o třetinu. K omezení uzavírek může přispět i zlepšení diagnostiky vozovek, delší životnosti by prospělo i vážení kamionů vysokorychlostními průjezdnými vahami. Za klíčové považuji i to, aby se při uzavírkách řešil faktor společenské újmy. Lze vyčíslit, jaké náklady motoristům uzavírka způsobuje, a tyto je třeba dát do protikladu s náklady na opravu i se zvolenými technologickými postupy.
HN: Byl jste šéfem dozorčí rady Státního fondu dopravní infrastruktury, přes který tečou peníze do dopravních staveb. Jak si lze poradit s hrozícími finančními problémy, kdy vysychají domácí i evropské zdroje. Půjde ještě něco stavět jinak než s pomocí projektů PPP, tedy v partnerství veřejného a privátního sektoru?
Je fakt, že Česko oproti Polsku, Slovensku nebo Maďarsku hodně zaspalo a těžko se to teď dohání. Financování staveb ze státního rozpočtu i z evropských zdrojů v nějaké míře, byť omezenější, asi zůstane, ale bude třeba hledat další zdroje. Poměrně velkou rezervu vidím v návrzích staveb jako takových. Projektanti dnes totiž nejsou vedeni k optimalizaci nákladů z hlediska zvoleného technického řešení. A přitom by bylo možné hodně ušetřit. Na Slovensku se u projektu PPP na obchvatu Bratislavy podařilo nakonec uspořit asi třetinu z původně plánovaných nákladů. Místo projektovaných 1,4 miliardy eur to koncesionář dokázal snížit zhruba na 950 milionů. Je to asi extrém, ale jsem přesvědčen, že nějakých 10 až 20 procent lze ušetřit vždy. Do financování dopravních staveb se každopádně v budoucnu bude muset zapojit soukromý kapitál. Ať už cestou půjček, nebo vámi uváděnou formou PPP. Věřím, že připravovaný PPP projekt na D4, od Příbrami směrem na Strakonice, který se dnes chystá a na jehož přípravě jsem se také podílel, dopadne konečně dobře a bude to odrazový můstek k dalším.

[Aram96]

...z 90-95% souhlas, ale není přeci jen mezi těmi správami rozdíl v efektivitě a nemělo by se do některých "šťouchnout"? A ten ASFINAG - chápu, spoustu věcí dělají asi lépe, ale nemají nakonec v průměru taky 10 let na přípravu stavby? Jen prostě začali dřív? )

Já popravdě ale třeba moc nevěřím tomu, že ta D52 chybí 20 let kvůli špatné legislativě ? To to ti ekoteroristé či odpor obcí držel u ledu 20 let ? Zrovna tady bych řekl, že to bude i o špatné práci ŘSD a obecně bych řekl, že ŘSD bude mít celé velký problém byť s nějakým náznakem transformace. Je to úplně stejné jako státní správa. Je tam pár srdcařů, kteří dělají poctivou práci i za ty menší peníze, a zbytek se veze s nohama na stole i za těch míň peněz, ale vyhovuje jim to a nebude se jim líbit, když na tom bude někdo chtít něco měnit. 10 let se mluví o digitalizaci a počet úředníků pořád narůstá (od Sobotky a Babiše enormně) a to se ale opravdu už povedlo nějaké věci "zelektrifikovat" a práce by na úřadech mělo ubýt.
Řekl bych, že kdyby se povedla (moc v to nevěřím stejně jako hh), tak to pomůže (na rozdíl od hh). Pokud by to byla opravdu akciovka, která bude moci zaplatit lidi lépe, bude moci brát úvěry, peníze z mýta a známek půjdou rovnou k nim. Myslím si, že i některé projekty by se mohly zlepšit, protože kolikrát tunel CK MD zavrhne kvůli předraženosti, ale to, že bez tunelu to někdy je přímo nereálné, to nikoho nezajímá, jen tabulkově spočítají ekonomiku, ale to, že v okolních zemích úplně stejné stavby (někdy i pro méně aut) vznikají, to už nevidí. A opravdu to není o penězích, řekl bych, že Polsko není bohatší než my, ale to už jsem dost OT Tohle by mohlo alespoň trochu více ležet na samotné organizaci ŘSD. "jim by to tu ekonomiku udělalo".

[JirkaS]

Pokud neměl donedávna jihomoravský kraj schválenou ani trasu, tak toho ŘSD moc dělat nemohlo.

[Aram96]

Pokud neměl donedávna jihomoravský kraj schválenou ani trasu, tak toho ŘSD moc dělat nemohlo.

Nechci to zde moc řešit, je to tak, ale to nebyla ta trasa stanovena 20 let ? v 90. letech se to dotáhlo k Pohořelicím a 20 let hovno. Ale to v případě JMK není jen D52. Rozšíření D1 jsem četl, že "měli silničáři v plánu" už ve článcích z roku 2006 O tragické I/43 ani nemluvím, tam se na to ŘSD vysralo totálně, pořád se jen mluví a zlepšení nejhorších křižovatek i bez dálnice a po 20 letech jsme ve stavu, že se snad za 5 let udělají nějaké úpravy.

[pohrabáč]

ŘSD posunuje realizace řady již vysoutěžených nových oprav na silnicích I. tříd z roku 2019 na 2020. Nejsou kapacity?? Nebo se nehlásí firmy do nových soutěží? Nebo se nechce ŘSD platit projekční ceny + 30% za nové akce? Asi se nám rovná pobártovský trh = vyhladověné firmy se potřebují znovu nacpat.

[1975]

Které konkrétní již vysoutěžené opravy se posouvají? Díky za info.

[1975]

Andrejova verze výjezdu na Karlovy Vary (zvýraznění moje):

No jeli… u obce Krupá jsme čekali 40 minut. Podle hejtmanky Karlovarského kraje Jany Mračkové Vildumetzové se tenhle úsek opravuje už víc než 5 týdnů. Na cestě zpátky bychom se zasekli znovu, ale to už jsme museli projet na majáky, protože jsem spěchal do práce. V opačném směru řidiči čekali minimálně hodinu. Nikdo tam přitom nepracoval. A to bylo teprv 18 hodin. Vůbec se nedivím naštvaným řidičům. Naštvaná je samozřejmě i hejtmanka, schválně koukněte, co k tomu dala na Facebook.

Hned jsem se ptal, kdo na tom dělá. Prý společnost Silnice Group. A ti tvrdí Ředitelství silnic a dálnic, že bude hotovo 28. září. No to jsem zvědavý. Nový šéf ŘSD by měl udělat opatření, aby se délka opravy maximálně zkrátila. A věnovat té opravě mimořádnou pozornost. Ministr dopravy by si to měl pohlídat.

O tom, jak to občas funguje na ŘSD vypovídá i to, že za rok začnou se stavbou dálničního úseku Krupá. To znamená, že po silnici, kde jsou teď kvůli opravám hodinové fronty, se už nebude tak intenzivně jezdit. Samozřejmě všichni budou radši využívat dálnici. Nemohlo teda ŘSD s tou opravou dva roky vydržet, než bude dálnice hotová? Případně udělat jen nejnutnější zásahy?

V Karlovarském kraji má posledních 24 kilometrů, kde je potřeba dostavět dálnici D6, 600 majitelů. ŘSD si dalo plán, že to bude vykupovat 2 roky, tak to ani náhodou. Musí to zkrátit, doufám, že o rok. A naše hejtmanka se nabídla, že s tím pomůže. Nejdůležitější roli budou hrát starostové. Přece se nemůže stavba dálnice tak dlouho vléct. Nejnověji uváděné datum dokončení je rok 2026. Cože? Vždyť naposledy ŘSD slibovalo 2025, tak prosím pojďme ty termíny zkracovat, ne prodlužovat!

[Lenny]

D6 je jeho srdcovka.

[pohrabáč]

A co tak D 49? Do Němec nebo na Slovač - v Praze asi není pochopení pro okrajové části ??

[xipecko]

v okrajových částech nebydlí tolik voličů

[Papuanec]

Manažerský přestup roku v silničním byznysu: Kroupa vyměnil ŘSD za Pragoprojekt

https://zdopravy.cz/manazersky-prestup- ... ekt-33697/

[1975]

A co tak D 49? Do Němec nebo na Slovač - v Praze asi není pochopení pro okrajové části ??

tak si vyřešte pana Macha s Egerií a křečky a budete mít dálnici:o)
Andrej se vyjadřuje k D6 právě proto, že je "relativně bezproblémová" a šance, že se dožijeme otevření, existuje...

[JirkaS]

Ne, Andrej jen začal s předvolebním objížděním krajů po vzoru Zemana. Až dojede do Zlína, přijde opět s nějakým spasitelským nápadem (jako v KV se změnou šířky) a slíbí i tu D49

[Lynx]

Manažerský přestup roku v silničním byznysu: Kroupa vyměnil ŘSD za Pragoprojekt

https://zdopravy.cz/manazersky-prestup- ... ekt-33697/

Pragoprojekt dělá hodně pro ŘSD, takže se jim Kroupa bude určitě hodit, už jen kvůli kontaktům. Zúčastnil jsem se tam také jednoho výběrového řízení (ze kterého jsem nakonec odstoupil) a gró práce mělo být právě pro ŘSD.
Je to celkem zvláštní firma, jako jedna z mála která přežila z doby komunismu, ovšem privatizovala jí nějáká soukromá osoba. Pořád sídlí v tom samém podivném konglomerátu baráků v Bráníku, jako kdysi a tak trochu se tam zastavi čas. Takže asi dost podobné prostředí jako na ŘSD

[JAnD]

Pragoprojekt dělá hodně pro ŘSD, takže se jim Kroupa bude určitě hodit, už jen kvůli kontaktům. Zúčastnil jsem se tam také jednoho výběrového řízení (ze kterého jsem nakonec odstoupil) a gró práce mělo být právě pro ŘSD.
Je to celkem zvláštní firma, jako jedna z mála která přežila z doby komunismu, ovšem privatizovala jí nějáká soukromá osoba. Pořád sídlí v tom samém podivném konglomerátu baráků v Bráníku, jako kdysi a tak trochu se tam zastavi čas. Takže asi dost podobné prostředí jako na ŘSD

Já jeden čas u PGP pracoval, můj tehdejší šéf se strašně divil, že je to poprvé co někdo odchází z jiné projekční firmy do Pragoprojektu (většna lidí ve vedení té firmy původně dělala v PGP).

Práci v PGP rozuměli, projekty byly zajímavé, ale kolektiv, ač mladý, mi nevyhovoval a některé vnitropodnikové předpisy také ne.
Na druhou stranu, jejich předpisy pro hladiny v situacích používám dodnes

[1975]

co znamená "kolektiv, ač mladý, mi nevyhovoval"? Mluvili sprostě? .o)

[JAnD]

co znamená "kolektiv, ač mladý, mi nevyhovoval"? Mluvili sprostě? .o)

tady už je to OT, ale byl jsem sám v kanceláři a moc jsem si s nimi (tudíž) nerozuměl. V zaměstnání před i po jsme byli mnohem větší parta.

[1975]

Na portale pribyly filtry "vcetne modernizace", "bez modernizace D1". Drobnost, ale za me palec nahoru, Vasek Moravcu si tam ty svy 4km rocne lip najde. Jeste bych tam vic rozsekal to obdobi 2022+, ale chapu, ze to je stejne v kategorii vesteni z kristalove koule...

[Aram96]

Taky myslím, že předělání těch let by se mohlo letos nebo příští rok překopat a udělat to třeba do r. 2024 a pak už jen 2025+. A jsem zvědav, jestli se dočkáme i modernizace části s odpočívkami a budou tam i ty plánované v nejbližších letech či jejich rozšiřování. Ale samozřejmě mnohem důležitější je, aby ty stavby běžely v reálu a ne jen na webu, to je už jen doplněk

[1975]

Tak mi nějak vrtala hlavě ta čísla, že naše silnice a dálnice jsou šesté nejhorší v EU a na úrovni Pákistánu. Všechna česká média jen odpapouškovala zjevně tiskovou zprávu Raiffky, která to zařadila do své „studie“. Nikde ani slovo, jaká byla metodika, CO se vlastně porovnávalo s čím. Když se někde objevila čísla, tak jen „metadata“, kde Česká republika má 4,0. Stejně jako Slovensko, a malinko více než Pákistán (3,9). Jenže titulek „ČR je na tom stejně jako Slovensko“ již není tak úderný, že. Tak jsem se potom maličko pídil a celé je to je součástí globálního průzkumu Světového ekonomického fóra (WEF), jako jedna z jeho částí. Celkem tam je 150 otázek v 15 sekcích, „Kvalita silnic“ je jednou z nich. Na všechny se odpovídá na škále 1-7 (1 nejhorší, 7 nejlepší).
Tedy žádná TVRDÁ DATA – pouze názory. A teď koho.
V roce 2017 šlo o 14,375 „lídrů z businessu“ z více jak 148 zemí – ve finále během února až června 2017 odpovědělo 12,775 z nich (ze 133 zemí). Zároveň to pak bylo smícháno s váženými odpověďmi z roku 2016. Českou republiku tam zastoupilo 106 odpovědí z roku 2016 a 84 z 2017.
A dopravní otázka byla:
Ve vaší zemi, jak byste hodnotil kvalitu silnic (v originále „roads“). (1=extrémně špatné, mezi nejhoršími na světě/ 7=extrémně dobré, nejlepší na světě)

Při vší úctě, takový typ „průzkumu“ je podle mého kromě masa pro konzultační firmy a senzacechtivé mediální zprávy úplně k ničemu a statisticky nepoužitelný. Neporovnává žádnou realitu (a to by se u silnic určitě dalo), žádnou velikost země/dopravní sítě, čistě jen jak ji vnímají selektivně vybraní zástupci. Nebere/nemůže brát ani kulturní rozdíly (prostě, ať chceme nebo ne, některé národy se hodnotí kritičtěji, jiné méně) – při vší úctě (a je pravda, že jsem tam nikdy nebyl), je reálné 31. a 32. místo Rwandy a Namibie, se známkou 5,0 na sedmibodové škále? Případně, je reálné, že sousedi Litva a Estonsko jsou vedle sebe s 4,7 body na 37.a 38. příčce, zatímco Lotyšsko je až 107., se 3,0 body? Jako fakt?
Nerozlišují se silnice a dálnice, což může hrát významnou roli. Data jsou poměrně stará – v srpnu 2019 jde de facto o popis stavu roků 2015 až 2016. Relativně malý rozsah škály nás odsouvá na 68.místo s relativně nadprůměrnými 4,0. Suma sumárum – do Blesku fajn, ale do nějaké rozumné diskuse?

Proto by mě zajímalo, zda existují nějaké reálné parametry, které by se kontinuálně sledovaly. Co si jediné pamatuju, byla diagnostika mostů, kde byly počty a počty podle kategorií „nebezpečnosti“. Existuje něco podobného pro silnice, resp. dálnice?
Neříkám, že nemáme velký kus práce před sebou – ale pocitově bych řekl, že výstavba a hlavně masivní opravy v posledních letech, hlavně pokud jde o dálnice, musejí být někde vidět a zajímalo by mě, zda to má oporu i ve faktech. Sorry za dlouhotext:o)