| České dálnice > Diskusní fórum http://forum.ceskedalnice.cz/ |
|
| PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=16&t=374 |
Stránka 1 z 1 |
| Autor: | Diaľničiar [ 9.5.2009 15:18:26 ] |
| Předmět příspěvku: | PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Public Private Partnership a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon Koncesní zákon upravuje smlouvy, které spolu v rámci spolupráce uzavírají veřejnoprávní instituce a soukromé osoby, tzv. public private partnership. Konkrétně se tento zákon vztahuje na a upravuje podmínky a postup veřejného zadavatele při uzavírání koncesních smluv v rámci spolupráce mezi veřejnými zadavateli a jinými subjekty, pokud tyto podmínky a postup neupravuje zvláštní právní předpis. Koncesní zákon je tedy obecnou normou, která dopadá na všechny koncesní smlouvy. *Veřejný zadavatel *Koncesní smlouva *Významné koncesní smlouvy *Koncesní řízení *Dohled nad dodržováním koncesního zákona *Stanovisko ministerstva financí *Rejstřík koncesních smluv Dne 19. dubna 2006 byl ve sbírce zákonů České republiky zveřejněn nový koncesní zákon č. 139/2006 Sb. Koncesní zákon nabude účinnosti dne 1. července 2006, odkdy je nutné se jím řídit. Tento koncesní zákon se nevztahuje na koncesní smlouvy, pokud tak stanoví jiný právní předpis. Takovýmto jiným právním předpisem je např. zákon o pozemních komunikacích, který upravuje specificky koncesní smlouvy v rámci výstavby dálnic v České republice. Koncesní zákon dále ve svém § 3 stanoví další okruhy koncesních smluv, na které se nevztahuje. Např. tyto koncesní smlouvy nemusí být uzavřeny dle koncesního zákona: smlouva, jejímž předmětem jsou utajované informace dle zákona č. 412/2005 Sb. o ochraně utajovaných informací a o bezpečnostní způsobilosti. Koncesní smlouvy, které jsou podle zvláštních právních předpisů spojeny se zvláštními bezpečnostními opatřeními a jejich uzavírání se řídí zvláštními procesními pravidly, jsou uzavírány zadavatelem v návaznosti na mezinárodní smlouvu uzavřenou mezi Českou republikou a jiným členským státem Evropské unie a zahrnují služby nebo stavební práce určené pro společnou realizaci nebo využití smluvními stranami. Smlouvy jejichž předmětem jsou služby poskytované Českou národní bankou při výkonu její působnosti podle zvláštních právních předpisů, např. zákon č. 6/1993 Sb. o České národní bance, atd. Z výše uvedené definice působnosti koncesního zákona vyplývá, že zákon musí definovat pojmy veřejného zadavatele a koncesní smlouvy. Veřejný zadavatel Dle koncesního zákona veřejným zadavatelem, který je povinen koncesní smlouvu uzavřít v souladu s tímto zákonem, jsou: 1. Česká republika 2. Státní příspěvková organizace 3. Územní samosprávní celek 4. Příspěvková organizace, u níž funkci zřizovatele vykonává územní samosprávní celek 5. Jiná právnická osoba, pokud byla založena či zřízena za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu, které nemají průmyslovou nebo obchodní povahu 6. Jiná právnická osoba, pokud je financována převážně státem nebo jiným zadavatelem nebo je státem nebo jiným zadavatelem ovládána nebo stát nebo jiný zadavatel jmenuje nebo volí více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím nebo kontrolním orgánu |
|
| Autor: | Diaľničiar [ 9.5.2009 15:18:59 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Koncesní smlouva Koncesní smlouva je v § 16 odst. 1 koncesního zákona definována takto: „Koncesní smlouvou se koncesionář zavazuje poskytovat služby nebo i provést dílo a zadavatel se zavazuje umožnit koncesionáři brát užitky vyplývající z poskytování služeb nebo s využíváním provedeného díla, popřípadě spolu s poskytnutím části plnění v penězích." Dle důvodové zprávy Vlády České republiky je základní charakteristikou koncesní smlouvy to, že protiplnění, které zadavatel na základě koncesní smlouvy poskytne koncesionáři není peněžité, ale spočívá v udělení práva užívat předmět koncesní smlouvy nebo z něj brát užitky. S ohledem na text zákona se domníváme, že část protiplnění zadavatele koncesionáři navíc k umožnění brát užitky nebo užívání provedeného díla může být zadavatelem poskytnuto v penězích. Tyto peníze však zadavatel musí získat z výnosu, který pro něj plyne z koncesní smlouvy. Vláda v důvodové zprávě příkladmo uvádí, že právo brát užitky z poskytování služeb by bylo např. vedení rejstříků. Příkladem pro užívání díla je užívání staveb infrastruktury. Koncesní smlouva má tedy tyto znaky: 1. závazek koncesionáře poskytovat služby nebo provést dílo; a 2. závazek zadavatele umožnit koncesionáři brát užitky vyplývající z poskytování služeb nebo s využíváním provedeného díla, případně i poskytnutí části plnění v penězích jako část protiplnění zadavatele koncesionáři, za poskytování služeb nebo provedení díla koncesionářem. Pokud jsou tyto znaky naplněny, pak se jedná o koncesní smlouvu a podmínky jejího uzavření a výběr koncesionáře zadavatelem musí být provedeny v souladu s koncesním zákonem. Dalšími náležitostmi koncesní smlouvy je toto: 1. podstatnou část rizik, které jsou spojené s braním užitků vyplývajících z poskytování služeb nebo s využíváním provedeného díla, musí nést koncesionář; 2. ostatní rizika, která vyplývají z koncesní smlouvy než ta uvedená v bodě 1, musí být rozdělena mezi zadavatele a koncesionáře; 3. koncesní smlouva musí obsahovat: a. důvody, na jejímž základě může dojít k předčasnému ukončení smlouvy b. vymezení právních vztahů smluvních stran k majetku, který je určen k realizaci koncesní smlouvy včetně pravidel jeho vypořádání, pokud dojde k předčasnému ukončení smlouvy dle bodu a. Tzn., že v koncesní smlouvě musí být vždy přesně stanoveno, kdo majetek určený k realizaci koncesní smlouvy vlastní, kdo a jaká má práva tento majetek užívat atd.; 4. koncesní smlouva musí být na dobu určitou; 5. písemná forma; 6. podpis všech smluvních stran na téže listině. Koncesní zákon stanoví, že ve všech ostatních věcech se koncesní smlouva řídí příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku. Domníváme se, že to znamená, že v případě posuzování této smlouvy se bude vždy určovat, k jakému smluvnímu typu popsanému v obchodním zákoníku se koncesní smlouva blíží, a ustanovení o tomto smluvním typu obchodního zákoníku potom budou použita při výkladu této smlouvy a práv z ní vyplývajících, např. pokud se bude jednat o smlouvu o dílo na výstavbu silnice, tak se použijí ustanovení smlouvy o dílo v obchodním zákoníku. To, že se v ostatním koncesní smlouva řídí obchodním zákoníkem také znamená, že i ostatní věci, které ze smlouvy vyplývají nebo s ní souvisejí, např. náhrada škody, promlčení, případné smluvní pokuty atd., se budou posuzovat podle obchodního zákoníku a ne podle jiného právního předpisu. Ustanovení § 19 odst. 3 koncesního zákona stanoví, že za škodu způsobenou koncesionářem v přímé souvislosti s poskytováním služby uživatelům odpovídá uživatelům služby zadavatel. To znamená, že koncesionář, tj. soukromá osoba, uživatelům za tyto škody neodpovídá, ale odpovídá za ně zadavatel. Další případná náhrada škody zadavatele vůči koncesionáři se bude řídit koncesní smlouvou, případně obchodním zákoníkem, pokud toto nebude upraveno. Dále ustanovení § 19 odst. 2 koncesního zákona stanoví povinnost koncesionáře sestavovat účtový rozvrh tak, aby účetní závěrka obsahovala členění položek podle činností spojených s předmětem koncesní smlouvy a podle ostatních činností, kterými se zabývá. Koncesionář je povinen v účtovém rozvrhu uvést nákladové a výnosové účty, které souvisejí na straně jedné s činnostmi spojenými s předmětem koncesní smlouvy a na straně druhé s jinými činnostmi, kterými se zabývá. Koncesionář je povinen obsahované vymezení těchto účtů stanovit ve svém vnitřním předpisu. Toto ustanovení koncesního zákona stanoví zcela jasně povinnost koncesionáře v účetní závěrce zcela jasně ukázat a rozdělit položky týkající se koncesní smlouvy a položky, které se koncesní smlouvy netýkají a které se týkají jiné činnosti koncesionáře. Dále stanoví povinnost koncesionáře vydat svůj vlastní vnitřní předpis, co všechno mají účtové rozvrhy obsahovat a jak se účtové rozvrhy mají dělit tak, aby ukazovaly výnosy a náklady týkající se koncesní smlouvy, a výnosy a náklady, které se koncesní smlouvy netýkají. |
|
| Autor: | Diaľničiar [ 9.5.2009 15:20:18 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Významné koncesní smlouvy Významné koncesní smlouvy jsou takové smlouvy, kdy předpokládaný příjem koncesionáře z koncesní smlouvy činí vyšší částku než ty částky, které jsou uvedené v § 20 odst. 2 koncesního zákona. Tyto minimální částky se liší podle toho, kdo je zadavatel. Například pokud je zadavatelem Česká republika, státní příspěvková organizace České republiky, tak významnou koncesní smlouvou je ta koncesní smlouva, kdy minimální předpokládaný příjem koncesionáře je 500.000.000,-Kč. Pokud se jedná o významnou koncesní smlouvu, tak zadavatel musí pro správné zadání a platné uzavření koncesní smlouvy vykonat také tyto činnosti: 1. vypracování koncesního projektu Při zadávání významné koncesní smlouvy musí zadavatel zajistit vypracování koncesního projektu. Koncesní projekt je základní vymezení činnosti, která má být předmětem koncesní smlouvy. Základní vymezení ekonomických podmínek a právních vztahů vyplývajících z realizace koncesní smlouvy a ekonomické posouzení výhodnosti jejího zajištění formou koncesní smlouvy. Další podrobnosti koncesního projektu stanoví prováděcí právní předpis. 2. Schválení koncesního projektu Vypracovaný koncesní projekt musí být schválen před zahájením vlastního koncesního řízení. Tento schválený koncesní projekt je podkladem pro vypracování koncesní dokumentace. Pro různé zadavatele schvalují koncesní projekt různé osoby, např. koncesní projekt České republiky schvaluje Vláda České republiky, koncesní projekt kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Pokud koncesní projekt nebude schválen v souladu s koncesním zákonem, pak je koncesní smlouva perfektně platná. To znamená, že pokud koncesní projekt nebude řádně schválen, pak to nemá vliv na platnost smlouvy. 3. Schválení koncesní smlouvy Naopak koncesní smlouva musí být schválena. Pokud koncesní smlouva nebude řádně v souladu s koncesním zákonem schválena, potom bude neplatná. Opět koncesní smlouvy různých zadavatelů schvalují různé osoby, např. koncesní smlouvu České republiky schvaluje Vláda České republiky, koncesní smlouvu kraje schvaluje zastupitelstvo kraje. Pokud koncesním zákonem určený subjekt koncesní smlouvu neschválí, potom zadavatel musí zrušit koncesní řízení. Koncesní řízení Zadavatel může koncesní smlouvu zadat a uzavřít pouze na základě postupu, který je upraven koncesním zákonem. Tento postup se jmenuje koncesní řízení. Pro koncesní řízení významných koncesních smluv platí, že musí být navíc k dále popsaným stádiím koncesního řízení provedeny kroky a splněny podmínky uvedené v předchozí části tohoto článku. Koncesní řízení se dělí na tyto části: 1. Před zahájením koncesního řízení 2. Zahájení koncesního řízení 3. Podání žádosti koncesionáře o účast v koncesním řízení a posouzení kvalifikace koncesionáře 4. Výzva k podání nabídek 5. Jednání o nabídkách nebo výzva k účasti v koncesním dialogu 6. Otevření, posouzení a hodnocení nabídek 7. Výběr koncesionáře 8. Uzavření koncesní smlouvy Před zahájením vlastního koncesního řízení musí zadavatel nejdříve zjistit: 1. Předpokládanou hodnotu koncesní smlouvy 2. Předpokládaný celkový příjem koncesionáře, který vyplývá z realizace koncesní smlouvy, Způsoby výpočtu obou částek bude uvádět prováděcí právní předpis. Zadavatel nemusí vybrat koncesionáře v koncesním řízení pokud předpokládaný příjem koncesionáře činí méně než 20.000.000,-Kč bez DPH. |
|
| Autor: | Diaľničiar [ 9.5.2009 15:20:48 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Koncesní řízení se zahajuje uveřejněním oznámení o zahájení koncesního řízení. Toto oznámení se musí uveřejnit v informačním systému o veřejných zakázkách podle zákona o veřejných zakázkách. Nadlimitní koncesní smlouvy na stavby a oznámení koncesionáře podle § 15 odst. 1 koncesního zákona musí být navíc uveřejněno i v úředním věstníku Evropské unie. Oznámení o zahájení koncesního řízení představuje výzvu neomezenému počtu dodavatelů k podání žádostí o účast v koncesním řízení. Oznámení o zahájení koncesního řízení je též výzvou koncesionářům, aby prokázali splnění požadované kvalifikace. Z tohoto důvodu se domníváme, že v oznámení o zahájení koncesního řízení musí zadavatel uvést, jakou způsobilost musí koncesionář splnit a jakým způsobem. Oznámení o zahájení koncesního řízení musí obsahovat další záležitosti, které jsou uvedeny v koncesním zákoně podle toho, který typ koncesního řízení bude použit. Lhůta pro doručení žádosti o účast v koncesním řízení nesmí být kratší než 52 dnů ode dne uveřejnění oznámení o zahájení koncesního řízení. Koncesionář je povinen v dané lhůtě, uvedené v oznámení o zahájení koncesního řízení, podat žádost, že se chce účastnit koncesního řízení, a splnit kvalifikaci. Kvalifikační předpoklady a splnění kvalifikace, včetně vylučování koncesionářů pro nesplnění kvalifikace, se řídí zákonem o veřejných zakázkách. Pokud si to zadavatel vyhradí v oznámení o zahájení koncesního řízení, může zadavatel počet koncesionářů, kteří splní kvalifikační kritéria, omezit. Zadavatel musí v takovém případě v oznámení o zahájení koncesního řízení uvést kritéria omezení počtu kvalifikovaných dodavatelů. Poté je zadavatel povinen vyzvat k podání nabídky nejméně 3 dodavatele. V dalším řízením zadavatel vyzve dodavatele, kteří splnili kvalifikaci, aby podali své nabídky. Písemná výzva k podání nabídek musí obsahovat informace dle § 7 koncesního zákona a § 8 koncesního zákona. Zadavatel si může vyhradit ve výzvě k podání nabídek, že se bude o nabídkách dále jednat. Domníváme se, že to otevírá prostor pro zadavatele i uchazeče o koncesní smlouvu, aby si případnou nabídku upravovali jinak, než jak požaduje zadavatel, a poté o tom jednali ve vlastním jednání o nabídkách. Zadavatel ale nemusí vyzývat dodavatele rovnou k podání nabídek, ale nejdříve je vyzvat k účasti v koncesním dialogu. V takovém případě nejdříve proběhne koncesní dialog a poté teprve vyzve zadavatele k podávání nabídek. Koncesní dialog by dle důvodové zprávy měl být prostředkem, kdy se zadavatel a dodavatelé, kteří mají zájem o uzavření koncesní smlouvy, sejdou. Zadavatel jim na této schůzce osobně vysvětlí, jaký předmět koncesní smlouvy je, jak by měl být plněn, jak si to představuje atd. Zároveň koncesní dialog poskytuje prostor pro uchazeče o koncesní smlouvu, aby uvedli své připomínky k navrhovanému řešení a plnění, uvedli své návrhy řešení, doporučení atd. Podané nabídky se budou otevírat a hodnotit hodnotící komisí dle zákona o veřejných zakázkách. Koncesní zákon v § 11 odst. 2 uvádí, že jediným hodnotícím kritériem pro výběr koncesionáře je pouze ekonomická výhodnost nabídky. Ekonomická výhodnost nabídka znamená, že se nebude posuzovat pro výběr nejlepší nabídky nejnižší nabídková cena. Nejlepší nabídka bude hodnocena dle dílčích kritérií, z nichž každé bude mít stanovenou svou váhu. Těmito dílčími kritérii jsou zejména: kvalita plnění, technická úroveň, provozní náklady atd. Pro posouzení a hodnocení nabídek též platí zákon o veřejných zakázkách. Ustanovení § 12 odst. 1 koncesního zákona uvádí, že zadavatel vybere dodavatele, se kterým uzavře koncesní smlouvu na základě výsledků koncesního řízení, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější. Dovolujeme si upozornit, že ustanovení § 12 odst. 3 písm. c) koncesního zákona stanoví možnost zadavatele, aby vybral koncesionáře v rozporu s doporučením hodnotící komise. Toto ustanovení je poněkud problematické, protože zadavatel je dle koncesního zákona povinen vybrat pro uzavření smlouvy dodavatele, jehož nabídka byla vyhodnocena jako ekonomicky nejvýhodnější, a posouzení a hodnocení nabídek má provést hodnotící komise Přitom však zadavatel má možnost uzavřít smlouvu s jinou osobou, než s tou, kterou hodnotící komise vyhodnotila jako nejlepší. Na tento rozpor neodkazuje ani ho nevysvětluje ani důvodová zpráva. Domníváme se, že toto může způsobovat problémy. Proti rozhodnutí o výběru koncesionáře a o vyloučení z koncesního řízení je možno bránit se dle zákona o veřejných zakázkách. Rovněž uzavření koncesní smlouvy se řídí zákonem o veřejných zakázkách. Koncesní smlouva bude uzavřena do 15-ti dnů po uplynutí lhůty pro podání námitek proti rozhodnutí o nejvýhodnější nabídce, pokud nebudou podány žádné námitky ve lhůtě. Lhůta pro podání námitek je 15 dnů od doručení oznámení o výběru nejvhodnější nabídky. Koncesní zákon stanoví tu možnost, že zadavatel může uzavřít koncesní smlouvu místo s vybraným koncesionářem s právnickou osobou, která se koncesního řízení neúčastnila, pokud byly splněny následující podmínky: 1. v nabídce vybraného dodavatele byla taková možnost uvedena; 2. v nabídce vybraného dodavatele byly uvedeny koncesním zákonem specifikované údaje o této jiné právnické osobě; 3. zadavatel nebo vybraný dodavatel tuto jinou právnickou osobu v době uzavření koncesní smlouvy přímo nebo nepřímo ovládá; 4. předmětem činnosti této jiné právnické osoby je realizace předmětu koncesní smlouvy a tato právnická osoba splňuje základní kvalifikační předpoklady. |
|
| Autor: | Diaľničiar [ 9.5.2009 15:21:10 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Dohled nad dodržováním koncesního zákona Dohled nad dodržováním koncesního zákona vykonává Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který může ukládat nápravná opatření, ukládat pokuty za správní delikty a rozhodovat o tom, zda zadavatel postupoval v souladu s koncesním zákonem. Může také zrušit úkon zadavatele, pokud zadavatel nedodržel postup stanovený tímto zákonem a jeho daný postup v koncesním řízení podstatně ovlivnil nebo mohl ovlivnit hodnocení nabídek a dosud nedošlo k uzavření smlouvy. Domníváme se, že úkon zadavatele, který Úřad pro ochranu hospodářské soutěže může zrušit, je rozhodnutí o výběru koncesionáře, rozhodnutí o vyloučení dodavatele z koncesního řízení atd. Správní delikty popsané v koncesním zákoně může spáchat pouze zadavatel a zadavatel též za spáchání správního deliktu bude dle koncesního zákona potrestán. Správní delikty jsou vyjmenovány v § 27 odst. 1 a je to např. nedodržení postupu schválení koncesního projektu, nedodržení postupu stanoveného tímto zákonem pro výběr koncesionáře s tím, že tento postup podstatně ovlivnil nebo pomohl ovlivnit výběr koncesionáře podle § 12 koncesního zákona atd. Za spáchání správního deliktu může Úřad pro ochranu hospodářské soutěže uložit pokutu do 5 % z předpokládaného příjmu koncesionáře nebo pokutu až do 10.000.000,- Kč. Stanovisko ministerstva financí Územní samosprávný celek, příspěvková organizace zřízená územním samosprávným celkem a jiné osoby, v nichž má územní samosprávný celek vliv dle § 2 odst. 1 písm. d bod 2 koncesního zákona, mohou uzavřít koncesní smlouvu jako zadavatelé pouze, pokud si požádali o předchozí stanovisko ministerstva financí. Pokud stanovisko ministerstva financí ke koncesní smlouvě nebude vyžádáno a projednáno, pak koncesní smlouva nebude platná. Pokud se ministerstvo financí nevyjádří ke koncesní smlouvě do 60 dnů od doručení žádosti o vydání stanoviska, pak platí, že ministerstvo financí nemá námitek. Tito zadavatelé si musí vyžádat předběžné stanovisko ministerstva financí též ke změně koncesní smlouvy. Toto stanovisko není vyžadováno, pokud by se mělo stanovisko vyžádat k takové změně koncesní smlouvy, která se netýká náležitostí vyjmenovaných v § 30 odst. 2 koncesního zákona. Rejstřík koncesních smluv Koncesní zákon také upravuje rejstřík koncesních smluv. Všechny uzavřené koncesní smlouvy musí být uveřejněny v rejstříku koncesních smluv vedeným ministerstvem pro místní rozvoj. Tento rejstřík je veřejně přístupný a je součástí informačního systému o veřejných zakázkách podle zákona o veřejných zakázkách. Zadavatel je povinen uchovávat dokumentaci koncesního řízení po dobu 5 let od ukončení účinnosti koncesní smlouvy nebo ode dne zrušení koncesního řízení. Dokumentace koncesního řízení je definována v § 33 koncesního zákona. Pro portál BusinessInfo.cz připravil JUDr. Richard Gürlich, Ph.D., advokát. Zdroj: http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/pu ... 135/40261/ |
|
| Autor: | martini [ 10.5.2009 9:10:00 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Protože má však koncesní zákon mnoho svých "ale", tak se u velkých staveb systémem PPP v ČR spíše uplatní použití tzv. kvazikoncese, kdy jsou z KZ použity jen některé paragrafy a zbytek je realizován dle zákona o veřejných zakázkách. Možnost použití této volby umožňuje §156 ZVZ. Byla připravena nepříliš povedená novela KZ a ZVZ (také §156). V současné době je však vládou schválena jen příslušná novela ZVZ a novela KZ (která spočívá v nahrazení všech paragrafů novými a s předmětnou novelou ZVZ přímo souvisí!!!) je stále v nedohlednu. A právě bohužel samotný KZ, tak jak je, není pro výstavbu dálnic ideálně použitelný (při zásadní změně předmětu smlouvy během koncesního dialogu musí být znova schvalován koncesní projekt vládou a vytváří se "nekončící" kolečko). Proto se dálnice budou realizovat za použití §18 a následujících zákona o pozemních komunikacích + ZVZ §156 -> KZ. Změnou §156 ZVZ, kdy mizí odkaz na propojení ZVZ a KZ by se vše velmi zkomplikovalo (notabene bez schválení nového KZ, ačkoliv si o něm mohu myslet co chci), ale doufejme, že už se ten nový ZVZ ani KZ nepodaří do voleb schválit ve sněmovně. |
|
| Autor: | Redispero [ 7.11.2009 8:16:05 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Cesta k soukromým dálnicím je otevřená. První bude D1 http://aktualne.centrum.cz/ekonomika/do ... ?id=652096 |
|
| Autor: | martini [ 8.11.2009 11:49:26 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
No, na Aktuálně.cz výjimečně zkousnutelné informace i když výhrady bych samozřejmě měl... |
|
| Autor: | martini [ 8.11.2009 15:12:29 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
siesa píše: 1.) Bude-li regenerace D1 financovana formou PPP, proc neprobehne rovnou rozsireni na 3+3?? 2.) A bude-li probihat 10 let, je opravdu nutne tuto stavbu realizovat jako PPP (obzvlaste uvolni-li se prostredky z jinych PPP staveb, tedy napr. D3, R35 nebo D11??? 3.) Budou-li D3 a D11 staveny soukromym investorem, je nutne "zprznit" jejich prihranicni useky do podoby eRek, cimz by se meli podle predstavy MD usetrit prostredky? Ad 1.) a 2.) Protože stavbu rozšíření 3+3 není jednoduché připravit, to je na dalších 8 let minimálně a dálnice potřebuje opravu nutně hned (tedy alespoň ty nejvíce kritické úseky na Vysočině). Toto rozšíření je realizováno tak, že budoucí rozšíření na 3+3 umožní, v momentě, kdy bude potřeba, což zatím, jak už někdo napsal tak úplně potřebné není (zvláště když půjde normálně jet i v pravém pruhu Jednou z devíz realizace D1 formou PPP by mohl být rychlejší postup prací vzhledem k nezávislosti na cash flow od státu v době výstavby. Druhak jde také o to, že koncesionář následně bude zodpovědný po dobu trvání smlouvy za stav dálnice, tudíž nehrozí nekvalitní provedení prací, resp. v případě že bude provedeno nekvalitně, jde oprava na účet koncesionáře. - viz. topic k tomuto tématu, další diskusi prosím směřujme tam. PPP neberte prosím ve smyslu, že se uvolní nějaké prostředky, které teď stát sype do výstavby, údržby a provozu. Ty splátky toto vše obsahují a budou nemalé, ale výhoda je velmi zjednodušeně asi jako u hypotéky (bydlím i když na to zatím nemám, ale vím, že to v budoucnu zaplatím i s úroky). Navíc v PPP je ta přidaná hodnota ještě v tom, že opět na příkladu "domu na hypotéku", by stavitel Vašeho domu byl zodpovědný ještě po celou dobu splácení za jeho provoz a údržbu. Tedy vy by jste se nestaral o nic a jenom bydlel a platil. Ad 3.) Ty dálnice jsou pravda trochu zprzněné tou změnou kategorie, ale opravdu není potřeba stavět na příhraniční úsek s intenzitou 10.000 aut dálnici v kategorii 27,5 metru. Tam se klidně to zúžení do jednoho pruhu při opravě vydrží. Je to spíše o tom označení toho tahu jako celistvé dálnice, což lze od stolu změnit, stavební kategorie je ok. Navíc pokud se nepletu, R 11 je dokonce v kategorii R 27,5, takže tam je pak rozdíl oproti D max. ve stoupání a směrových obloucích, což opět výhledové intenzity opodstatňují. Diskusi dále opět prosím v příslušném topicu, ať to tu nezaplevelujeme, díky. |
|
| Autor: | martini [ 10.5.2010 7:51:46 ] |
| Předmět příspěvku: | Re: PPP a jejich úprava v českém právním řadu - Koncesní zákon |
Dovolím si zde připojit několik commentů k článku uveřejnému na Ihned.cz, týkajícího se PPP projektů. Odkazována je i "potřebná změna legislativy, proto to házím sem. Václav Matyáš, prezident Svazu Podnikatelů ve Stavebnictví píše: Veřejné zakázky v prvním kvartálu propadly o 40 procent a bez využití PPP si těžko dovedu představit překonání této nepříznivé situace Stavitel.Ihned.cz píše: Kdyby byl investorem stát a došlo například kvůli krizi ke krácení prostředků na dopravu, může se omezit na minimum potřebná údržba, aby se našly prostředky na jinou investici. Tento postup u PPP neplatí - stát je po celou dobu trvání smlouvy splátkami vázán. Rostislav Vondruška, ministr pro místní rozvoj píše: PPP projekty jsou spíš ekonomickou kategorií a nemají právní oporu. Státní správa by měla využít právního rámce zákona o veřejných zakázkách a zákona o koncesních smlouvách a koncesním řízení. Druhý jmenovaný zákon si pro potřeby PPP vyžádá komplexní novelizaci. V tomto jsme s dopravní infrastrukturou však již dále a pro úspěšnou realizaci žádnou změnu koncesního zákona nepotřebujeme, neboť:
Ihned.cz píše: Navzdory komplikacím ale ministerstvo dopravy stále předpokládá, že objem více než 465 mld. korun vyčleněných na tento "superpilotní" projekt na léta 2009 a 2010 bude k dispozici a v akcelerovaném harmonogramu majetkoprávní a technické přípravy koncesní model D3/R3 bude pokračovat. |
|
| Stránka 1 z 1 | Všechny časy jsou v UTC + 1 hodina |
| Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group http://www.phpbb.com/ |
|