Na slovenské D2 je AB kryt (s výjimkou krátkého asi 3 km úseku na hranicích s ČR. Dálnice je ve velmi dobrém stavu - úseky přes BA až po hranici s H nejsou starší jak 10 let; úseky od "Kúty" po "Malacky" jsou postupně vyměněné; pouze cca. 7 km před Bratislavou je ještě starý povrch, který by se měl vyměnit již v roce 2010. Slovenská D2 se totiž systematicky každým rokem od r. 1996 opravuje, ročně jde o 2-4 km obousměrně.

I známá estakáda ponad železniční dopravní úzel v Kútech byla vloni kompletně obnověná. A od r. 2007 se zde obnovuje taky oplocení.

Souhlas. Byl jsem letos v USA na Floridě v Miami a dost mě překvapilo co tam maj za silnice. A nešlo jen o dálnice, ale i menší silnice. Nebyl ale problém ani tak s dírama (však tam u nic nikdy nemrzne), ale spíše s podložím (je to bláto). Takže to tak jako mírně skákalo. Lehce mi to připomínalo některé silnice na Mostecku postavené na výsypkách (I/13, Most-Braněny, hipodrom, aj.).

Tak to musim hodně nesouhlasit, protože Rakousku není co závidět. Povrch u Lince donedávna roleta jako na D2. Nové tunely Tauern a podobné, už před deseti lety bylo pozdě. Odpočívky, jako u nás, tedy místy vůbec nebo jednou za čas. Dokonce jsem zažil i pumpu, kde se platilo za záchod, radši jsem šel k plotu (nebyl jsem tam jedinej, takže životnost toho plotu bude asi podstatně kratší než u nás).
A dálniční uzly? Postavit v dnešní době něco takového http://maps.google.cz/?ie=UTF8&ll=48.15 ... tput=embed , to už si musí člově zaťukat na čelo.

Tak pokud se nepletu, tak CB kryt na ceske strane je nejpozdeji z roku 1980 ... takze temer 30 let
A co tenkrat soudruhy vedlo k tomu, ze na SK strane uz je jen AB kryt?

Každá strana měla jiného investora. Úsek na moravské straně měl investora ŘD Praha, závod Brno, a na slovenské to bylo ŘD Bratislava. Stavba 024 byla na základě rozhodnutí FMD předána k investiční přípravě ŘD Bratislava, ale ve správě ho měla ŘD Praha, závod Brno.

Jinak ŘD Praha, závod Brno měl povrch vždy betonový a na Slovensku se betonové vozovky dálnice neprováděly.

jak jsem předpokládal, tak teď bude následovat výčet lokálních závad v jednotlivých zemích - to ale není smysl mé úvahy. Já tvrdím, že máme nejhorší dálnice v Evropě proto, že cca 1/3 jejich délky je v dezolátním stavu.

To, že v Rakousku je občas obousměrný tunel, zastaralý uzel nebo jiná lokální závada, není žádný argument. U nás je ale kvalita dálnic chronický a celoplošný problém.

Jinak - jih Itálie mám projetý fest: A14 Adriatica - perfektní, A16 - DueMari - taktéž. A3 Salerno - Reggio Calabria, špatná, rekonstruuje se, nezpoplatněná (výjimka v rámci Itálie), ale povrch v pohodě. Dálnice na Sicílii - v pohodě. Kolik je v Itálii km dálnic a kolika km argumentujete vy ? Mimochodem, kdyby z Prahy do Brna vedla aspoň italská A3, tak si pískám...

Turecko - pokud myslíte 4pruhovou okresku Istanbul-Ankara, tak já tu mluvím o paralelní zpoplatněné dálnici O-4, která rozhodně není přestavěnou okreskou.

Nerad to říkám, ale vždy když se vracím z cest zpátky do ČR po dálnici, chce se mi brečet.

A jak jsi došel k té jedné třetině? Nechceš to rozepsat?

hrubým odhadem:
D1 - cca 170 km
D2 - cca 60 km
D5 - cca 5 km
D11 - cca 15 km
R6 - cca 10 km
R7 - cca 10 km
R35 - cca 5 km
R10 - cca 5 km
R1 - cca 5 km
R4 - cca 20 km
celkem - cca 305 km.

Tohle je čirá demagogie, protože to dolů logicky tahá D1 jakožto nejstarší dálnice a jedna z nejdelších a to, že tam je problém, víme, ale za současných finančních podmínek s tím nic nenaděláme. U všech ostatních dálnic nejsme ani na 20 procentech.

Kde jste kupříkladu přišel na těch špatných 5 km na D5? Znám ji jako své boty a nikde nejsou tak špatné úseky jako na D1.

Argumentovat Itálii s jejích zpoplatněním? Tureckem s jednou dálnicí? Kdybychom měli jednu dálnici jako oni nebo jao třeba jako Poláci, tak bude D1 taky super. Jenže síť nejsou jenom dálnice, ale i třeba jedničky. A pokud to vezmu takhle globálně, tak na tom rozhodně nejsme špatně. To chcete opravdu srovnávat s Tureckem, Itálií? Navíc máme nesrovnatelně větší zatížení silnic a extrémně nevhodné klima. Takže buďme objektivní, ano?

to martin:
připomínám, že moje úvaha byla o celkové kvalitě dálniční sítě, nezajímá mě to, jak máme dálnice očíslované, a tím pádem kolik procent jednotlivých tahů je neudržovaných.

Na 5 rozbitých km D5 jsem přišel na úseku Pha-Beroun.

Pokud beru v úvahu i jedničky, tak ty nám rozhodně reputaci nezachrání.

Argumentovat Itálií a Tureckem jsem tu nezačal já - to bych si na toto téma vůbec nedovolil. Mimochodem Turecko zdaleka nemá jednu dálnici.

Není pravda, že máme nesrovnatelně vyšší zatížení a extrémně nevhodné klima. Toto bych nazval demagogií.

Vlastenectví je krásná věc, pokud neomezuje kritický přístup.

to lenny:

"V rakousku je značení úplný shit pro mě. Jedničky jsou taky hrůza, to co tam oni považují za jedničku někde by u nás bylo místní komunikace."

"Tak tos hodně přestřelil, myslím, že v Rusku, na Ukrajině a v Kazachstánu je stav daleko horší
Všeobecně horší povrch než v republice je například v Rakousku, kde je to hotová tragédie."

nesouhlasím, náhodou rakouský systém značení považuji za jeden vůbec z nejlepších v evropě. dokonce maďarský systém značení je lepší než náš, pouze snad slovenské značení je horší. a co se týče kvality povrchu, to snad nemyslíš vážně???

D1 Mirošovice - Střechov, Humpolec - Kývalka, Brno-Slatina - Vyškov cca 130 km
D2 Brno - Břeclav 45 km
D5 viz vyjádření Martina
D11 souhlas
celkem 190 km
a zbytek nejsou dálnice. Nebo snad vyjádření 1/3 dálnic mám chápat jako D+R.
což je nějakým 27,5% a časem tento poměr bude klesat.

Jo opravdu? Například taková normální věc, která se u nás vyskytuje jako reflexní značky se tam nevyskytují skoro vůbec. Značení odboček až za křižovatkou apod. Je to shit, který se se značení v Polsku, Německu, Švédsku nedá srovnávat.
Kvalita povrchu je hrozná, pomáli, abych tam jezdil jeepem. Prostě a jednoduše rakousko je v tomto směru zaostalejší než Maďarsko, Polsko a o Německu ani nemluvě.

Lenny, i kdyby to bylo 27,5% a ne 1/3, tak na mém počátečním tvrzení to nic nemění.

Že ten poměr bude časem klesat, tak v to doufám. I když, nedávno jsem jel po R35 Olomouc-Lipník a už to taky začíná bouchat

Marně přemýšlím kde, protože nikde není povrch horší než to, co vídám za hranicemi.

Opravdu? Jakožto země střední Evropy trpíme výrazně vyšším zatížením a tranzitem než země na periferiích (Španělsko, části Itálie, Litva). To je zřejmé. A ke klima? Koukněte ven. Myslím, že dalšího kometáře netřeba, ale přesto: jeden týden +25, druhý -1. To je horší než permanentních -30 ve Skandinávií nebo +5 až +35 v Itálii. Samozřejmě, že okolní země jsou na tom podobně, ale taky jsou ekonomicky (ty západní) o kus dál.

K ty Italii mam par pripominek. Dalnice A22 Brenner - Verona - Modena je velmi dobra. A1 v useku Modena - Bologna je taky dobra, ale pokracovani A1 pres Apeniny do Florencie misty hodne pripomina nasi D1 nebo D11. Jenze prave v tomhle useku se buduje nova dalnice s nekolika tunely ktera cestu podstatne zkrati. Dalnice A13 Bologna - Padova je v pohode, A4 kolem Benatek je v trosku horsim stavu a A23 nahoru pres Udine na Villach je zase ve velmi dobrem stavu. V Rakousku je treba na A2 nekolik spatnych useku, ale ty nejhorsi jsou uz opraveny. Totez se deje na A1 mezi Lincem a Salzburgem, kde se ty nejrozbitejsi useky postupne opravuji.
Kdyby byly nase nejhorsi dalnice ve stejnem stavu jako ty nejhorsi rakouske, tak bych byl stastnej.

to martin: ano, opravdu. Rád bych viděl statistiky, že tomu tak není. Španělsko a Portugalsko jsou země s intenzivní kamionovou dopravou - vozí se odsud např. ovoce a zelenina do celé Evropy. Itálie to samé. S Litvou máte pravdu, tam hlavní tranzit sever-jih nejede po dálnici.

Nicméně v zahraničí jsou většinou hlavní tahy v dobrém stavu, takže zatížení neberu jako argument...

S těmi extrémními výkyvy počasí to myslíte vážně? Chcete naznačit, že máme nejextrémnější podnebí v Evropě???

Naše podnebí neni vubec dobré. Časté přechody pod nulu v noci a přes den do plusu cesty hodně likviduje. Voda roztaje a zase zmrzne. Všimněte se že při takove počasí se díry tvoří před očima... Severské země tento problem neřeší protože tam je zima dlouhá a stálá. Na jihu zase nemrzne...

Když už se tu řeší kvalita povrchu, tak jen připomenu, že co se týče poměru silnic se zpevněným povrchem, tak ČR patří mezi prvních 20 států na světě. Dokonce za námi jsou státy jako Španělsko, Portugalsko a Francie.
V případě teplot jsou nejhorší ty, které cyklují okolo 0°C, což jižani téměř neznají a seveřeni zase nesolí.
Tím nechci říct, že máme nejlepší silnice, ale v Evropě rozhodně nepatří k těm špatným. Třeba náš soused Slovensko je na tom daleko hůř.

Co se týče silnic I. třídy, tak ano. To se týče silnic II. a III. třídy - silně pochybuji, protože od r. 2002 do 1.6.2009 se celkově opravili povrchy na 3.800 km z 13.000 km, co je 30%. A co se týče povrchů na dálnicích a rychlostních silnicích jsem teho názoru, že Slovensko je na tom mnohem lépe.

Horší to je, co se týká počtu km ...

Přimlouvám se za to, aby sem martin dal statistiky, protože co se týče Španělska tak to je opravdu přetížené kamionovou dopravou a i proto posledních 10 let probíhá masová přestavba silniční sítě. Portugalsko je vytížené hlavně západ-východ (oceán-vnitrozemí EU) a pak kvůli tvaru země taky sever-jih, ovšem to je již krásně řešeno a kamiony mají kudy jezdit.

Pak celkové reakce na ostatní:

Co se týče počasí - to je o něčem jiném. Ale když už jdete do takovýchto OT, pak nejde jenom o počasí:

Kvalita povrchů záleží i od AB krytu - Chorvatsko, Itálie, Španělsko a Francie preferují asfalt, který je z lybijské ropy a ta je mnohem vhodnější pro zatížení kamionů.

Počasí je dalším dobrým jevem; ovšem v Španělsku zvykne i silně mrznout, taktéž v Chorvatsku (znají i sníh), rovně Francie. Jenomže nemrzne intenzivně dlouho a není to celoplošný jev jako zde ve střední Evropě.

Nevím teď kdo napsal, že seveřani nesolí - Norsko a Finsko hlavní silniční tahy solí. Ovšem tam jde o hroubku jejich silnic. Oni dávají mnohem mohutnější podloží a opravdu hrubou vrstvu asfaltových vrstev.

Tedy abych to zhrnul, tohle co se zde popsalo se hodně prolíná a v drtivé části na to, aby ste to i pochopili, by ste museli jít studovat konkrétní obory.

Téma zní nekvalitní povrchy.

1. Záleží od teho, jaké máte normy a jak stavíte silnice.
2. Záleží od materiálů, které používáte.
3. Záleží od počasí (vliv na stavbu).
4. Záleží od zvolené údržby a částečně od zátěže.

Když chcete porovnávat, pak je to taky o různých věcech.

1. Celkový počet silnic. Tedy i lesní, polní, městské.
2. Percentuální podíl zpevněných silnic. V tomto bodě jde o náročnost na údržbu. Je jiné udržet v dobrém stavu 10 tis. km a jiné 20 tis. km. Česká republika statistiky disponuje rozsáhlou silniční sítí a vykazuje celkový nedostatek dálnic, rychlostních silnic a silnic I. třídy. A i ty, které má nejsou zrovna v dobrém stavu, to jsou známé každoroční správy.
3. Poměr koncesionářů a jejich vliv. Jinak se starají koncesionáři o dálnice ve Francii a jinak francouzská vláda. A vzhledem k fatku, že 80% dálnic ve Francii je sprivatizovaných na 50-150 let, tak je jasné, že údržba zde je mnohem kvalitnější než třeba na Slovensku, kde prostě investice nestačí.

Prostě přelínají se zde mnohé věci a nedá se to porovnávat, protože mícháte jabky s hruškama.

Myslíte, že existuje nějaký předpis, který stanoví, při jakém poškození vozovky už je nutné snížit rychlost? Nebo je to vyhodnocováno individuálně silničním správním úřadem či správcem komunikace?

Díky za odpověď, nějak se nemohu dopátrat jestli něco takového existuje

Technická, nevadí to když na čerstvém asfaltu parkují ty parní válce?
Nedochází potom k deformacím?
Viz http://ttnz.cz/mo/album/v/stavby/silnicedalnice/r1/100421/l/IMG_3241.JPG.html

No kdyby parkovali na čerstvém asfaltu, asi by k tomu mohlo dojít, ale ten asfalt na kterém parkují byl čersvý už přer pár týdny, ten nový začíná od nich dále.

Parni? Snad dieselove...
: o )