Chci se zeptat, jestli někdo netušíte kdy proběhla plošná rekategorizace silnic? A lze k tomu někde najít technický předpis? Především jde o to, že na mnoha místech bylo plánováno S 11,5 po změně bude již jen S 9,5. Osobně považuji za bezpečnější kategorii S 9,5 ale zase na druhou stranu při vyšších intenzitách je S 11,5 vhodná.

Proč považujete za bezpečnější S 9,5? Nerozumím. Čím širší tim lepší, ne? Boční odstup je přece také důležitý..

To ano, ale mám za sebou několik dlouhých cest po Polsku, kde se široké mezinárodní silnice (zvlášť ta Varšava - Suwalki) blíží naší kategorii S 11,5 (i když jsou určitě ještě o chlup širší) a kolikrát jsem měl "na mále". Na širší silnici totiž řidiči předjíždí co to dá a nějak tak automaticky předpokládají, že ten protijedoucí uhne, protože je kam vybočit. To na S 9,5 nehrozí, tam se 3 auta vedle sebe vejdou ale je to o ústa, takže se to tolik nezkouší.

Zrovna v jednom nedávném čísle časopisu Silniční obzor vyšel důkladný rozbor bezpečnosti a nehodovosti kategorií 9,5 a 11,5m. Zvítězila širší kategorie.

Po sobotní zkušenosti s jízdou v úseku Benešov-D1, kde je silnice ještě širší než 11,5, spousta řidičů šířku neřeší. Jedou přilepeni na půlící čáru jako k napájecí troleji, nenechají vás předjet a přitom jedou sotva předpisových 90. Achjo ti víkenďáci

Jsem téhož názoru, že ty široké cesty nedělají dobrotu. Podobně jak jste to popsal je to i na z Ostravy na Příbor. Radši 9,5 nebo už rovnou 4-pruh.

Já jsem na úzkých silnicích, dokonce i nepřehledných zatáčkách, viděl tolik nebezpečných situací, že škoda mluvit. Než o šířce silnice je to o řidičích.

S 11,5 je myslím nejlepší značit jako střídavý třípruh. Zvlášť v české zvlněné krajině se stoupání a klesání střídají celkem pravidelně a tak je přidávání stoupacího pruhu docela dobré.
Jinak souhlasím, že na užší silnici, se řidiči chovají opatrněji. Ale zase, když už se najde pár nebezpečně předjíždějících řidičů, máte kam uhnout.
Kapacitu má oboje stejnou. Nemáte někdo odkaz na to srovnání bezpečnosti?
K návrhovým kategoriím silnic se vztahem k třípruhu u nás a v zahraničí jsem našel toto:
http://www.psp.cz/kps/pi/PRACE/pi-5-281.pdf

Protože se nám ve vlákně R48 Rybí - Rychaltice rozjela diskuse o střídavém třípruhu, navazuji na tuto diskusi ve věcně příslušném vlákně (možná by stálo za úvahu změna názvu topicu a do závorky dát střídavý třípruh).

Přeznačení S 11,5/80 na střídavý třípruh není podle mě dost bezpečně možné (i kdyby to norma dovolovala, bezpečnost by nebyla skoro žádná, spíše by došlo k jejímu rapidnímu snížení).
c=0,25
v1=0,25
a=3,50
a=3,25
v2=0,25 (zde první primární problém, oddělení protisměru by muselo být fyzické)
a=3,50
v1=0,25
c=0,25 (zde sekundární problém - nemožnost objetí odstaveného vozidla)

Teoreticky "minimální" bezpečná kategorie pro střídavý třípruh je S 13,5/100(80)
Abychom si rozumněli tak popis kategorií je zde: http://www.ceskedalnice.cz/odborne-info ... komunikaci
c=0,50
v1=0,25
a=3,50
a=3,25
v2=0,50 (z důvodů většího rozdělení protisměrů dvojitou plnou čarou)
a=3,50
v1=0,25
c=1,50

tak to na úseku Bělotín -Rychaltice vybyde místo i na cyklostezku

Po té bych se chtěl svézt

Dokument u třípruhu jsem pročetl a nejlepší mi přišel Německý systém. RQ15 by snad šlo vytvořit přeznačením z naší S11,5, ovšem bez zpevněné(zatravněné) krajnice. Určitě by to bylo ekonomické i bezpečné, spousta lidí by určitě vydržela jet několik kilometrů v koloně s vidinou rozšíření silnice o další pruh a nemuseli by tolik riskovat a ohrožovat ostatní řidiče.

Už teď je možné stavět třípruh. Více o tom jde přečíst ve Sborníku: "Projektování pozemních komunikací, křižovatky" http://www.pragoprojekt.cz/vlastni-clanky/279

Super. Díky za odkaz.

Ale ministr Slamečka se vážně zabývá myšlenkou na změnu normy, aby se zúžením rychlostní silnice o něco zlevnily.

A v jakych parametrech ma 22,5 uzsi rozmery oproti 25,5, je to totiz 1,5 m na kazdou stranu, to neni uz zadna sranda...

R 22,5


R 25,5

Přes stránky to sice dostupné není, nicméně srovnání kategorií máme zpracované v excelu, mrkněte tam: http://www.ceskedalnice.cz/prilohy/kate ... egorie.htm

OT:
Neexistovala dřív i kategorie D26,5/150?

Původně ano, počítalo se s ní pro úseky vedoucí v nížinách, kde nebylo předpokládáno výrazné zvýšení nákladů oproti /120. Na Slovensku jsou tak vystavěny úseky D1 (D61) Bratislava – Senec a D2 Bratislava – Kúty.

EDIT:
Ještě doplním, že dle materiálu z roku 1971 se počítal s NR 150 km/h na úsecích Praha – Hradec – Svitavy, Brno – Přerov – Ostrava, Brno – Bratislava a Bratislava – Trenčín.

V ČR to byly dálnice D2, tak i vyprojektována
D47 Brno - Polsko
D11 Praha - Hradec Králové
D35 Hradec Králové - Svitavy

Díky za info. Ta D11 je v tom postavená a nebo to bylo přeprojektované?

Multi zatím na tuto otázku nedokážu odpovědět. Časem to zjistím a podělím se o odpověď.

Moc pěkný link, díky, Mapmane!

Ta D35 je pro mě docela překvapením, protože na rozdíl od ostatních rozhodně nebyla trasována jednoduchým terénem.