České dálnice > Diskusní fórum

Že by teď byla byla snaha to udělat jednou a pořádně?
Taky jsem pro více info

U zrodu tohoto vlákna stál dotaz na rekategorizace (přeřazování) silnic do kategorií (I.třída, II. třída, II. třída).
Ministerstvo dopravy však termín kategorizace používá v souvislosti prověření šířkového uspořádání jednotlivých úseků silniční sítě v souvislosti se zavedením nového postupu výpočtu jejich kapacit a přípustných úrovňových intenzit dopravy. Kategorizace má respektoval tahovou homogenitu silničních tras. Kategorizaci provádí na rozdíl od názvu tohoto vlákna jenom u dálnic a silnic I.třídy.
V říjnu 2004 byla provedena novelizace normy ČSN 73 6101 Projektování silnic a dálnic.
V roce 2005 bylo provedeno sčítání dopravy.
V září 2010 byla schválena MD Kategorizace dálnic a silnic I.třídy do roku 2040.
To je fofr!
Pro diskuzi o kategorizaci doporučuji používat vlákno "Plošná rekategorizace"

Aram96 píše:Vysočina je prostě jinde .. Na to, jak málo má silnic první třídy a malé intenzity, tak stavby neskutečně jedou. A to nemluvím o opravách.

Taky mi připadá, že na Vysočině se staví na silnicích nižších tříd víc, než v kterémkoliv jiném kraji. A to s velkým náskokem. Otázka je, proč to nejde i jinde, když to jde na Vysočině ? A ještě na to dokážou sehnat peníze z EU .....

Není to právě tím, že na Vysočině je málo silnic první třídy a třeba na jih od Jihlavy mají silnice na Telč a Třebíč větší intenzity než I/38 na Znojmo? Pak silnice na Ždár atd. Naopak v jiných krajích jsou nejzatížejší silnice skoro vždy první třídy a druhé třídy pobírají spíš lokální frekvence (a téměř nikde spojení 50 tisícového města s 35tisícovým).

Však taky část těch silnic kdysi mezi I patřila a převedly se na II až v 90. letech. II/150, II/602. Zavedení kraje Jihlava/Vysočina taky zátěž ovlivnilo, zrovna Jihlava pořádné spojení se všemi sousedními okresními městy nikdy neměla.

Přesně tak, je ostuda, že tahle a další silnice nejsou silnice I. třídy :(

Jenže do kategorie státních silnic, nebo-li prvních tříd chcete-li, nejsou silnice začleňovány podle dopravní zátěže či ke spojení dvou velkých měst. Má se jednat o dopravní tepny napříč republikou, případně jejich spojky. O zbytek se již musí postarat kraje.

Systém tříd je poměrně zastaralý a máme kvůli tomu zažitou představu, že co není první třída, musí být evidentně něco mnohem horšího. Přitom se dnes jedná spíše o rozlišení vlastníků komunikace. Ano, tříciferné bývají často úzké a nekvalitní, ale to jen, protože jich mám zbytečně mnoho. V zahraničí, třeba ve Francii jsou i čtyřciferné komunikace šestipruhovými silnicemi pro motorová vozidla

Pak je otázka, jestli by toto také nezasloužilo reformu. Já bych se přimlouval pro zachování dálkových spojnic v I. třídě a k tomu by se mohlo přidat pár těch nejvytíženějších úseků II. tříd, jako třeba právě obchvat Jihlavy. Mimo jiné i proto, že kraje na to většinou peníze nemají a je to v celostátním zájmu, aby ty nejvytíženější trasy byly kvalitní.

Asi by nebylo od věci systém silnic I. třídy jednou za čas aktualizovat. Poslední aktualizace byla před 22 lety. Pokud jde o tu Jihlavu, tak by jistě časem šlo přetrasovat I/19 zpět přes Jihlavu, kde původně končila, a z ní upgradovanou II/353 na Žďár n/S. Jen by nám osiřel kus mezi Pohledem a Žďárem, kam byla ta I/19 po převedení I/18 na II/150 následně přetrasována.
Na druhou stranu silnice I. třídy by měly mít celostátní, ne jen krajský význam a měly by tvořit souvislejší tahy. Tady by to zrovna šlo, ve směru Jihlava - Třebíč už těžko.

Lynx píše:Pak je otázka, jestli by toto také nezasloužilo reformu. Já bych se přimlouval pro zachování dálkových spojnic v I. třídě a k tomu by se mohlo přidat pár těch nejvytíženějších úseků II. tříd, jako třeba právě obchvat Jihlavy. Mimo jiné i proto, že kraje na to většinou peníze nemají a je to v celostátním zájmu, aby ty nejvytíženější trasy byly kvalitní.

No zrovna v případě Vysočiny kdybychom měli čekat na stát, tak bychom se ničeho nedočkali, viz pomalá (nulová) modernizace I/38 nebo I/23...
Nemyslím si, že by se měla 602 převádět zpět do I. tříd - od toho tu máme I/34 jako přivaděč z jihozápadu na dálnici D1 a I/38 jako tranzitní tah sever-jih. Pokud něco, tak možná 353 od D1 do Žďáru a zrušit tu nesmyslnou 19 k Pohledu. Nebo spíše rovnou přesun 37 z Bíteše na 360 v úseku ZR-VM-TR-(MB), aby se vytvořil rošt. 602 sama o sobě je ryze regionální spojnice a doprovodka k D1.

Přesně tak. Silnice první třídy mají být tahy na dlouhé vzdálenosti, žádné přivaděče k dálnici. Plus samozřejmě silnice v okolí velkých měst. Souhlasím, že by přivaděče měly vypadat, ideálně být mimo obce a S 9,5, ale je nesmysl dělat doprovodky a krátké přivaděče jako silnice první třídy.
Prý se dělá/bude dělat nová kategorizace silnic, tak uvidíme, co se změní. Já doufám, že se z jedniček vyřadí takové ty 10-20 km dlouhé silnice, to nemá mezi jedničkami co dělat. Jedničky bych řekl, že mají plnit podobné funkce jako dálnice, ovšem s menším počtem pruhů. Podle mě není možné, aby ani zdaleka většina našich jedniček vedla všude mimo obce. To není ufinancovatelné.

Jak říkám, pojem "třída" by bylo nejlépe zrušit. Už ono zdlouhavé a kostrbaté označování II/602 apod. Vždyť je přece naprosto jasné, že počet čísel udává kategorii, tak proč tam stále psát ty římské číslice ? Stejně je na značkách neuvidíte.

Kategorizace dříve sloužila hlavně k účelům plánování rekonstrukcí a údržby, kdy má která komunikace přednost před druhou a třetí a čtvrtou při úklidu sněhu apod. Dnes jsou různí vlastníci. Navíc, kolikrát je krajská dvojka i trojka kvalitnější, širší a modernější než zubožená státní jednička, tvářící se jako první kategorie. A proč by měly kraje vlastnit něco méněcenné než stát ?
Náš číselný systém vůbec označování římskou číslicí či písmenem nepotřebuje. A když už, než ty římské číslice, raději bych viděl "neviditelná" písmenka: S - státní, K - krajské. A přečíslovat kompletně třetí třídu na pouhé čtyři cifry.

Já to laicky vnímám takhle: stát je zodpovědný za dálnici a tak by měl být zodpovědný i za přivaděče, které přivádějí tranzitní dopravu do obcí, v kterých by jinak vůbec nebyla (Velký Beranov). A v současném systému jde tu zodpovědnost předat asi jenom přeznačením na I. třídu.

V případě silnice 353 jde navíc o zatíženou spojnici mezi I/38, I/37 a I/19. Intenzity dohledat neumím.

Stát dálnicemi odvádí dopravu ze staré silnice a zodpovídá za přivaděče, ovšem jen v případě pokud přivaděč souvisí s jinou státní silnicí nebo by exit napojil na silnici, která doposud dopravou zatížena nebyla. Např. kdyby byla MÚK postavena na silnici III.třídy, po které by se doprava musela dostat k hlavní silnici. V případě Jihlavy byl tedy vybudován přivaděč a přeložka silnice 38. Ale v případě silnice 2, nyní 602 se jedná už jen o regionální provoz a stát se nemůže starat o každou přípojku do města u dálnice.

Silnice 353 je z pohledu možná zatíženou silnicí, ale nemá nadregionální charakter. Tedy spojuje sice několik silnic I. třídy, avšak v národním měřítku neslouží pro žádný tah. Tedy konkrétně, musela by sloužit např. k tomu, aby po ní vozidla jedoucí od Znojma pokračovala dál než jen do Žďáru. A ke všemu, jak dobře víme, silnice 19 byla na Vysočinu vrácena do prvních tříd z trucu, po politickém nátlaku. Jinak nemá také žádný nadregionální význam.

Apropo, já jsem podporovatel toho, aby staré silnice podél dálnic zůstaly v rukou státu, pokud jsou zpoplatněné. Hodit po dokončení dálnice všechno na kraj není zrovna hezké a v mnoha státech, včetně Slovenska už v době federace, zůstávají pod původním číslem i nadále.

Honey72 píše:Apropo, já jsem podporovatel toho, aby staré silnice podél dálnic zůstaly v rukou státu, pokud jsou zpoplatněné. Hodit po dokončení dálnice všechno na kraj není zrovna hezké a v mnoha státech, včetně Slovenska už v době federace, zůstávají pod původním číslem i nadále.

To bych bral taktéž. A kdyby se dodržovalo číselné označení 6xx (popř. se založilo nové s vyšším předčíslím), tak by bylo jasné, která silnice patří kraji a která ŘSD. Stačil by snad jen upravit zákon. U toho označení 6xx jsou příklady, kde kromě 602 zkrátka nesouhlasí číslo dálnice (600, 601, 613, 639 nebo 644).

Číslování silnic se mi zdá naprosto logické. Vše se odvíjí od nadřazené silnice a je možno se v tom i logicky orientovat. Některé silnice v rámci ŘSD vznikaly dost podivně a jsou velmi KRÁTKÉ - to by bylo potřeba zrušit - viz I/69 - Vizovice - Vsetín-propoj s I/49 a I/57 - vždycky to byla krajská 2. Jenom asi ŘS Dá -nic potřebovalo v ZL kraji navýšit počet km. Historicky neměli v kraji D žádné - nutno obhájit založení krajské správy ŘSD. lako obvykle politika - odborník žasne a laik se diví!!

Honey72 píše:A ke všemu, jak dobře víme, silnice 19 byla na Vysočinu vrácena do prvních tříd z trucu, po politickém nátlaku. Jinak nemá také žádný nadregionální význam.

Tak zrovna tohle mi přijde jako dost nesmyslné tvrzení. I/18 byla zrušena spíš proto, že v mnoha úsecích stále neměla parametry I. třídy, ne že by ta trasa neměla význam. Byla vrácena po nátlaku, protože převedení na II bylo chybné.

69 - byla převedena do prvních tříd, protože veškerá doprava směrem od UH jezdila k VM stejně po této silnici druhé třídy. I dnes tudy jezdí cca 6-8 tis. vozidel, kdežto oklikou přes Pozděchov pouhé 2 tis.
Podobně vznikla např. 68.

19 - zrušení první třídy chybou nebylo a dobře si pamatuji mediální tlak měst, že bez první třídy se ocitnou na jakési periférii. Prostě si to protlačila. Úsek silnice 18 mezi Žďárem nad Sázavou a Boskovicemi ztratila na významu zprovozněním dálnice D1. Tento tah k dálkové jízdě už nikdo nevyužívá a cesta z Havlíčkova Brodu do Prostějova je i 24 km dlouhou oklikou po D1 o půl hodiny rychlejší a pohodlnější. Dnes se jedná o jednu z nejméně zatížených silnic ve vnitrozemí, místy i s pouhým tisícem vozidel. Ovšem, vznikl bohužel jakýsi kočkopes. Když už tu silnici vrátili zpátky, měli jí vrátit alespoň do Prostějova. Takto z ní udělali jedinou naši silnici první třídy, která nemá pokračování dopravního tahu a nemá návaznost.

Naprostý souhlas, že buď to má být první třída až do Prostějova, nebo od Sebranic na západ také II/150. Za mě spíše buď udělat z východní části zpátky jedničku nebo to celé dát do druhé třídy, ale potom vyřadit i x dalších silnic první třídy, které jsou na tom dost podobně s dálkovým (ne)významem.

To by bylo na delší diskuzi, nevím, jestli to sem patří. Nevím, proč neexistuje pořádné spojení východní části kraje Vysočina směrem na východ. Už jenom při pohledu na mapu je II/150 nevyhovující pro kamiony atd. Takže nerozumím tomu, proč není I/19 protažená až do Prostějova nebo Olomouce (tzn. přeznačit a přeložit II/150). To tam fakt není tranzitní doprava? Tím pádem by I/19 začala dávat větší smysl.

Napojení celé východní části I/19 na dálnice neexistuje a zlepší to až D43, ale ta je v nedohlednu. Dlouhé roky je v plánu severojižní propojení této části Vysočiny, ale nic se neděje.

Ohledně 353: dokážu si představit spojnici Litomyšl (D35) - Polička - Žďár - D1 - Jihlava - Jindřichův Hradec - D3. Protiargument asi bude, že tento směr už řeší I/34 a že v údolích Svratky a Fryšávky se špatně staví silnice.

Kdekdo by mohl "jedovatě" konstatovat, že " v ČR se staví silnice (+ dálnice) VŠUDE špatně..." Sorry.

Ani jednička a ani stát jako vlastník nezaručuje, že ta silnice je a bude stále lepší. Jsme tak trošku zkažení starým systémem, který byl naštěstí na přelomu milénia novelizován, tedy přečíslován a ubylo stovky kilometrů zbytečných jedniček, které byly narýsovány na mapě ještě v dobách raného motorismu.

Cizinci, kteří k nám přijedou, jsou často zmateni z našeho číselného systému Nedokážou pochopit, že když má tabulka s číslicí stejnou barvu, tak proč předtím jeli po široké krásné silnici a najednou po takové úzké rozdrbané skoro polňačce Hlavně Němci, u kterých jsou i státní silnice tříciferné. I při pohledu do autoatlasu Evropy Marco Polo je naše republika opticky mistrem dopravního světa Zatímco jiné země mají jen červené a občas žluté čáry silnic, my máme dokonale hustou pavučinu žlutých čar.

Ale stát jako vlastník má úplně jiné zdroje financování. Pokud je rozpočet kraje Vysočina zhruba 13 mld, tak např. obchvat Velkého Beranova za 0,8 mld. je zásadní položka. (Část z toho je dotace, ale to nehraje takovou roli.)

To se má zajistit pomocí financování (např. SFDI>kraje) ale ne, že budeme podřadnější silnice cpát do silnic první třídy, "aby je stavělo ŘSD a byly peníze". Popravdě kolikrát až "závidím" těm obcím, které leží na méně významných jedničkách a dočkají se obchvatu pro cca 4 tisíce aut, ale město s 10-15 tisíci obyvateli obchvat nemá, protože leží na dvojce, byť tam jezdí 15 tisíc vozidel, ale obchvat by stál třeba 1,5 mld Kč, tudíž je to téměř nereálné postavit z krajského rozpočtu. Tohle je bohužel velice špatně promyšleno.
Jinak 2 KarelLer: na té II/150 od Boskovic na východ je kamionů dost, ale intenzity jsou naštěstí nízké. Pohledem na mapu to sice je "díra" kde chybí silnice první třídy, souhlas, nicméně si myslím, že takovéhle tahy/vzdálenosti opravdu nejsou na první třídu. Protože jakmile pojedete řekněme Žďár-Prostějov, tak už OA jede po dálnici. Problém II/150 je ten, že když by se někdy zavedlo, že kamiony mohou jen na dálnice a na jedničky, tak tahle dvojka je ukázkový příklad, kde se to zakázat nemůže, protože za ni opravdu neexistuje náhrada, čili to je zase argument pro vyznačení první třídy na této části.
Můj osobní názor je, že silnice první třídy by měly být opravdu ty delší tahy, ty, které mají šanci být do řekněme 15-20 let postavené komplet mimo obce, ty hlavnější výhradně s MÚK a ideálně 3-pruhem a SMV. A to je na I/19+II/150 mezi HavlBrodem a Prostějovem naprosto nereálné. Naopak, řidič, který by poté na mapě viděl silnici první třídy, tak by po ní jel a říkal si, panebože, co se tady značí jako silnice první třídy, protože ta II/150 je v některých úsecích jak asfaltovaná polňačka. Naopak značná část úseků I/19 svojí šířkou silnici první třídy připomíná. Zatáčkami mnohdy zase ne, ale jinak je téměř nesrovnatelná s II/150. Až na jednu výjimku, a tou je obchvat Sebranic, ten by se měl postavit do 10 let, a je úplně jedno jestli jako ŘSD nebo JMK, každopádně je ostuda, že tahle stavba ještě nestojí, když je to nyní silnice první třídy.