Parametry komunikací

[Honey72]

Tak ono toto je víceméně městská komunikace, tedy za značkou obec. Spíš je horší, že konec toho přivaděče co postaví stát společně s MÚK dálnice D49, bude už pouze dvoupruhový.

[Aram96]

Nyní sice ano, ale počítám právě s tím, že když se ten přivaděč zmodernizuje, tak tam bude všude 90, včetně toho 4-pruhu.
Konec toho přivaděče bude naštěstí ve většině délky 3-pruh, protože tam je na většině délky stoupání k dálnici. Mě spíš mnohem více štve ta OK.
Tam by naopak dávalo smysl mít běžnou stykovou křižovatku a od křižovatky směrem na Zlín by začal 4-pruh. Auta, která by odbočovala právě z Kostelce na Zlín by tak měla sólo pruh pro sebe a nemusela by dávat přednost těm z D49.

[Honzl]

Doufám, že tam budou uprostřed alespoň ty zelené patníky, jako na I/3 do Benešova, protože -- jestli se nemýlím -- EU před časem odsoudila výstavbu nových nedělených čtyřpruhů jako nebezpečných a už nadále raději nestavěných, a tak by nám na to případně nepřispěla... (i když to bude dálniční přivaděč) a vsadím se, že ta D49 bude dál protažena, aby zahrnovala i tu starou čtyřproudovku od Slušovic, čímž by Zlín měl konečně okruh, a tak na to budou Zlíňáci tlačit.

[Aram96]

Umím si představit 2 x 3,5 m + 2x3 m a metr na betonové svodidlo a metr na vodicí proužek a "krajnici".

[kot]

2 Honzl : U tebe je zelený patník baliset ?

[Honey72]

No nevím s tou rychlostí. Je to tam samá křižovatka, odbočka, výjezd z baráku, zastávka. Aby nakonec z těch čtyř jízdních pruhů nebyly jen odbočovací

[Aram96]

Přesně, tohle mě taky vrtá pořád hlavou

[Honzl]

Kot: Jó, je to ten středový zelený patník. Nemám rád ty neologismy či anglicismy a je to stejně jen plastová rourka, aby se nepoškodila auta hasičů či záchranka, kdyby musely nešikovně předjíždět.

[theodor less]

http://www.cestand.cz/wp-content/upload ... 0509-1.pdf
Vedení tras pro přepravu těžkých a nadměrných nákladů bylo řešeno do roku 1989
samostatnými předpisy. V ČSN 73 6203 Zatížení mostů byly definovány zatěžovací soupravy
pro tyto trasy a ČSN 73 6201 Projektování mostních objektů definovala požadavky na
podjezdné výšky na uvedených trasách. Vedení těchto tras bylo poplatné tehdejšímu
rozmístění strategických průmyslových podniků zejména ve spojitosti s „atomovým
programem“ a dále požadavky vojenskými. Po roce 1989 byl systém páteřových tras postupně
opuštěn a zvýšené požadavky na zatížitelnost mostů resp. podjezdné výšky byly nadále
dodržovány jen stochasticky nebo vůbec.

[Mroz]

Na "průtahu" Libercem na i35 chce mšsto novou MUK, ale podle ministerstva by oba sjezdy do zóny byly příliš blízko sebe a tak je proti.

řešilo se ve vlákně zde: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=125&t=4918
dnes na idnesu zde:
https://www.idnes.cz/liberec/zpravy/lib ... pravy_jape

V místě, kde město chce zřídit MUK, tak nedávno vznikla čerpací stanice, přičemž nájezd zní je vzdálen od další křižovatky 630m. Navíc přímo na rychlostní silnici je mezi těmito křižovatkami i výjezd z betonárky. Celá i35 procházející mezi sjezdy 17 a 25 je z dnešního pohledu norem nepostavitelná.

Ze stejného pohledu by mohla být zakázána stavba MUK s MO v Praze na Jižní spojce.

Pokud by přešla silnice z kategorie A - RYCHLOSTNÍ do kategirie B - SBĚRNÉ, tak tam je poté umožněna vzdálenost 150m, je toto možné řešení?

[Honey72]

Takže zbývá už jen možnost napojit se na exit 17. Hezky přes golfové hřiště ...

[Aram96]

Tak on ani ten Přerov či Opatovice nejsou žádná sláva .-)

Tak určitě víš, že mi i Přerov v současné podobě také leží hodně v žaludku , nicméně tohle je fakt ještě horší. U Přerova jsou hlavní problém "jen" rychlé výměny pruhů na krátké vzdálenosti. Opatovice by asi chtěly také trochu jiné řešení (ideálně 4-lístek nebo jeho obdoby s polopřímými rampami), ale tam jsou ty hlavní dálniční směry alespoň převedeny normálně 4-pruhem, což tady právě chybí a zrovna jde o jeden z primárních směrů (Jičín-HK). Navíc tam by to mohl být problém kvůli terénu a vodotečím. Uznávám ale, že všechny ty křižovatky mají jeden společný "jmenovatel" a to že se do dálniční křižovatky s prominutím se*e připojení nějaké dvojky. To prostě vznikat nemá a když už, tak komplet mimoúrovňově bez zhoršení parametrů pro ostatní křížení - jako např.D35xD1
Co je ale nejsmutnější, tak že v mnohém podobný paskvil jako zde se chystá na dalším křížení a to D2xD52, kde primární směr (90% provozu) má odbočovat odbočovacím pruhem a "hlavní trasa" ústí do kruháče, taktéž kvůli připojení dvojky, která má připojení asi 2 km vedle. To už je naprostá zhovadilost.

Ono to s tím připojováním dvojek a trojek není tak jednoznačné.
MUK Opatovice je v pořádku a mnohem lepší než ty zbývající, protože bezkolizně převádí přes MUK oba 4pruhy. O moc líp vyřešit nešla a vypadá tak především proto, že je ve velmi komplikovaném území s vlěčkou, Opatovickým kanálem, kanálem do EOP.
MUK Plotiště po zprznění vůbec s žádnou připojením trojky nepočítala. Šlo jen o Bártovo úsporné opatření ve kterém se nepočítalo ani s tím napojením Břízy/Všestar a ani s tím, že by se někdy stavěla D35 na Jičín. Prostě jen úsporné opatření až na kost. A je problém HK, že na tu blbost přistoupil.
MUK Přerov sice není žádná výhra, ale celkem jí chápu. Je na ukončení D55 a tohle řešení nenásilně umožní zpomalit dopravu na vjezdu do obydlené oblasti a zároveň semidirektně napojit D1.
U té D2xD52 je to napojení Chrlic přes OK v MUK opravdu zbytečné. Možná tam šlo o nějaký politický ústupek. Ale zas tak zlé to řešení není, rychlost na větvích od D52 bude slušná. Kdyby tam byla srdcovitá MUK byly by ty rychlosti horší. Rozštěpová MUK by byla jednoznačně nejlepší řešení, jenže pochybuju, že by se vešla. Pokud bych měl na D52 dodržet poloměry byl bych minimálně na kilometrovém poloměru a to už by se MUK Chrlice II kolizně posunula do míst MUK Chrlice I (a podobné by to bylo i při vn=90km/h). Ale stále platí, že ty malůvky z letáků jsou silně schématické a v samotném projektu to může vypadat o 100% lépe.

Takže nic z toho zmíněného nevzniklo primárně kvůli napojování silnic nižších tříd do MUK.
I tak jednoznačně platí, že zprzněnosti MUK Plotiště se nic z toho neblíži. To dokáže asi až turbo OK na křížení HK jižní tangenty s I/37.

Opatovice bych nazval spíše "dostatečné" než v pořádku. V pořádku jsou jedině za předpokladu, že tam kvůli terénu nešlo postavit nic jiného. Jinak by tam byl klasický 4-lístek (nebo případně honosnější 2/3-lístek) rozhodně lepší řešení pro nekolizní odbočování do dvou stotisícových měst. Mrkni na křižovatky kolem Olomouce.

Jinak netvrdil jsem, že to vzniklo kvůli napojení dvojek, jen že to mají ty uvedené křižovatky společné a považuji to prostě za chybu. Vím, že u Plotišť se to připojilo defakto proto, že už byla křižovatka "zlevněna" a tak se toho využilo.

Jenže zrovna třeba u Přerova to samotné připojení velmi zhoršuje parametry celé křižovatky. Jak jsem psal jinde, kdyby se tam to připojení dvojky udělalo jinak, tak mi ta současná podoba MÚK Přerov-sever prakticky vůbec nevadí. Spojení Olomouc-Přerov plynule 4-pruhem přes křižovatku zde opravdu není tolik potřeba, to jsem dříve uznal. Vadí mě, že tam některá auta budou muset přejíždět přes 3 pruhy, odbočovat prakticky levým výjezdem a pak se ještě na pár metrech vyměňovat právě s veškerou dopravou OL>PR. Další špatná věc je v této MÚK uspořádání a počet pruhů, kdy křižovatka na severu města má pro dopravu od severu z D1 taktéž velmi krátký úsek na připojení a ještě se musí spojit do jednoho pruhu s dopravou OL>PR, ale doprava od jihu (pár aut za den) zde má vyloženě svůj pruh vedoucí až do města.

D2xD52 ať se klidně postaví s OK pro připojení dvojky, ale proč prostě nemůže primární směr, to jest Vídeň>D1, vést pořád jako 2 průběžné pruhy přímo na D2 bez zbytečného kroužení okolo ale především s nutností měnit směr a pruhy ?? Proč ? Ta rampa sice bude na velkou rychlost, ale OK se má na jižní tangentu jak připojovat, tak z ní odbočovat přídatnými pruhy a ne, že ukončuje resp. začíná 4-pruh právě kruháčem - to je ta hlavní podobnost s MÚK Plotiště a ta nesmyslnost. I na MÚK D0xD11 tady kdekdo křičí, proč tam zůstává odbočení do OC levým pruhem, jenže tam může každý valit 140 pěkně dál a ne že se chystá brzdit před OK. Samozřejmostí by mělo být 2-pruhové připojení i odbočení jižní tangenta x D2, vypadá to, že odbočení nebude, ale připojení ano, tak aspoň, že tak.

I Slováci umějí stavět pořádné dálniční křížení, to jen my ze zemí střední Evropy křížíme dálnice kruháčema. Přitom jak Plotiště, tak Chrlice II jsou v polích na rovině, něco jiného jsou samozřejmě křižovatky v okolí velkých měst. A takovým evergreenem je samozřejmě MÚK Sedlice, která má sice úplně jiné závady, ale ve výsledku je to velmi podobná tragédie. Doufám, že se někdy přestaví, jak bude přibývat D35. Ale oproti Plotištím, Přerovu či Chrlicím má jednu velmi polehčující okolnost - byla připravena dávno, stavěna v 90-tkách a dimenzována na úplně jinou dopravu. Na pražském okruhu budeme křižovatky přestavovat, ale jinde budeme stavět zase nesmysly ..

[Honey72]

U Opatovic mi vadí víceméně jediné - nepřehlednost. Sjedete z dálnice, najíždíte na kruhák, takže koukáte doleva a najednou jste u důležité odbočky, na kterou upozorňuje jen malá směrovka:
https://www.google.cz/maps/@50.1390546, ... 384!8i8192
https://www.google.cz/maps/@50.1400165, ... 384!8i8192
Všude jsou tabule nad jízdními pruhy jako kráva a tady minišipečky

[mapman]

D2xD52 ať se klidně postaví s OK pro připojení dvojky, ale proč prostě nemůže primární směr, to jest Vídeň>D1, vést pořád jako 2 průběžné pruhy přímo na D2 bez zbytečného kroužení okolo ale především s nutností měnit směr a pruhy ?? Proč ? Ta rampa sice bude na velkou rychlost, ale OK se má na jižní tangentu jak připojovat, tak z ní odbočovat přídatnými pruhy a ne, že ukončuje resp. začíná 4-pruh právě kruháčem - to je ta hlavní podobnost s MÚK Plotiště a ta nesmyslnost. I na MÚK D0xD11 tady kdekdo křičí, proč tam zůstává odbočení do OC levým pruhem, jenže tam může každý valit 140 pěkně dál a ne že se chystá brzdit před OK. Samozřejmostí by mělo být 2-pruhové připojení i odbočení jižní tangenta x D2, vypadá to, že odbočení nebude, ale připojení ano, tak aspoň, že tak.
.

Zaprvé - komentuješ nějaký zákres vyhotovený podle technické studie v malé podrobnosti, ne konkrétní projektovou dokumentaci, tak by mě zajímalo, kde bereš tu jistotu, že je to takhle zprasené...
Zadruhé - i v technické studii je to navrženo tak, že hlavní trasa JT pokračuje volně jako dva pruhy na větev OK a z ní odbočuje levý odbočovák na OK. Plotiště je úplně jiný případ...

[Aram96]

Počítám, že podoba křižovatky se nějak výrazně měnit nebude, takže ta hlavní rampa kolem křižovatky bude.

Ale právě v tom odbočení levým pruhem (ať už jedním nebo 2) vidím ten hlavní problém. Prostě valíte si 140-150 v levém průběžném pruhu, jedete od Vídně a míříte na Ostravu po této nové dálnici, abyste se netrmáceli 80 jinak krásnou a pohodlnou I/52 a najednou vám tam najede nějaký strejda, který hledá pruh vedoucí na OK na obchvat Chrlic. Tohle tam přece nemá co dělat, ten má jet pomalu mezi kamiony a hledat odbočovací pruh vpravo. Nechápu ty manýry stavět levé odbočováky na novostavbách dálničních křižovatek.
Na MÚK D35xD1 to je v kolektoru, tudíž se tam nějaké křížení vozidel předpokládá, podobně D1xD0, ale tady je to přímo na hlavní trase. D0xD11 beru proto, že už x desítek let stojí a přestavovat to by bylo opravdu drahé. Kdežto tady, kdyby se chtělo, tak jde postavit mnohem lepší řešení za stejnou cenu, dokonce by tam bylo o most méně.

[Aram96]

Ještě pardon, doplním, že přitom dobré MÚK naštěstí někde umíme. Třeba D8xD0 by měla být dobrá, podobně D3xD0. D35xI/44 je za mě přímo dokonalá. Ve studiích podoba křížení D10xI/35xI/10 také paráda. Jde to, když se chce. Jenže u toho Brna byl starý nákres úplně nesmyslný jako MÚK Sedlice, pak se vymyslelo to připojení obchvatu Chrlic a přidal kruháč a je to. Nebo se někdo vážně zabýval tím, jak tuto MÚK postavit co nejlepší ? Upřímně bohužel pochybuji .. Vedle D2 budou x km dlouhé kolektory, ale z jihu od D2 budou připojeny kruháčem .. taky docela lahůdka.

[Aram96]

A netušíš prosimtě, proč se tedy na desítkách novostaveb plánují stykové (někde dokonce i průsečné) křižovatky ? Když se vzápětí i ty naprosto nejbezpečnější (jako tahle) budou přestavovat na OK, aby vlastně nebyla levá odbočení ? Tak buď je to nebezpečné (nechám na odbornících) a nemají tam co dělat a mají tam být OK a nebo není. Proč někde tak a někde tak ?
Notabene zrovna tady, kde je velmi silný proud dopravy v přímém směru. To jsou snad nejvíce nesmyslná místa pro OK. To se chystají i kruháče na D5xI/26, D11xI/38 ? Naopak tam, kde by OK dávala rozhodně smysl, tam není - to jest třeba křížení D1xI/19 pro odbočení Brno>ČB. Co je tohle za podělanej systém proboha ?

Na to se odpovídá dost těžko. A jsme ve vláknu k modernizaci, tak to tu asi ani nebudeme rozebírat. To je spíš na diskusi někde u piva...

S dovolením položím tedy ten dotaz již konkrétně a zcela vážně tady: Chystají se nebo lze očekávat, že budou vznikat OK i na takových křižovatkách jako jsou na D11xI/38 nebo D5xI/26 ? A pokud ano, tak proč se stykové křižovatky na jiných novostavbách vůbec navrhují ? Pokud někdo umí odpovědět, nechť odpoví.
Poznámka pod čarou: že se navrhují dokonce i průsečné křižovatky, to už raději nekomentuju vůbec..

[Brnak46]

Aram96: Dobrá otázka, také by mě zajímalo, zda je na to nějaká metodika.

[ElWapp]

Dokázal by někdo objasnit, jak je to se skladebnými prvky silnic? Vezměme si třeba takovou S7,5. Tam je skladba:
- jízdní pruh 2 x 3,0 m
- zpevněná krajnice 2 x 0,25 m
- nezpevněná krajnice 2 x 0,5 m
A teď dotaz: pokud potřebuju v části trasy zřídit uspořádání se zvýšenými obrubníky, ať už jde o liniový úsek (např. souběžný chodník), nebo lokální místo (třeba přechod pro chodce), a chci dodržet kategorii, jak budu postupovat? Napadají mě dva scénáře:
1) Umístím obrubník na hranu zpevněné krajnice, tedy zruším nezpevněnou krajnici, protože nezpevněná krajnice stejně neslouží k jízdě vozidel, ale k ukončení konstrukčních vrstev vozovky. Zachovám šířku jízdního pruhu a zpevněné krajnice, ale snížím tak volnou šířku (vlastně už to nebude S7,5).
2) Umístím obrubník až za nezpevněnou krajnici (kterou případně zpevním), abych dodržel volnou šířku. Reálně tak ale budu mít zpevněnou krajnici 0,75 m a silnici širokou tak, že třeba přechod pro chodce v normové délce nenavrhnu. Navíc asfaltuju plochu, která nevím k čemu slouží, protože je mimo jízdní pruh a neslouží k jízdě.
Má tohle vůbec nějaké standardizované řešení?
Obdobně - jakou úpravu musím provést při přechodu z obrubníků na nezpevněnou krajnici u místních komunikací? Tak jsou ty kategorie volněji definované, takže bych volil variantu 1 s vědomím, že snižuji volnou šířku komunikace, což mi ale nevadí (důležité jsou pro mě v tu chvíli parametry jízdních pruhů a vodících proužků a ty zachovávám).
Jaký je dopravní význam nezpevněné krajnice? Norma se zmiňuje o ukončení konstrukčních vrstev a případně o zajištění rozhledů v křižovatkách. Ale počítá se, že po nezpevněné krajnici budou někdy jezdit vozidla? Třeba při objíždění nehod? Nebo má sloužit k odstavu vozidel při poruchách? K chůzi chodců (ti ale mohou případně jít za obrubníkem)? Toto jsem nikde nenašel specifikované... přitom skutečnost, že se směrové sloupky a svodidla umisťují až za nezpevněnou krajnici naznačuje, že se s jejím pojížděním uvažuje.

[Sauce]

Pokud vím, tak nezpevněná krajnice je přímo definovaná jako místo pro pohyb chodců, nebo tak nějak. Samozřejmě jen u kategorií nedálničního typu. Na otázku, kam dát obrubník u kategorie S7,5 úplně odpovědět nedokážu, zkušenost mám takovou, projektuje-li se nová komunikace s obrubníky, využívá se kategorií v intravilánu, tj. MSxxx. Pokud se doplňuje například jako propojení obcí v extravilánu, tak se projektuje naprosto mimo korunu vozovky. Nechť mě kdokoli chytřejší opraví.

[Japao Joe]

Co já vím tak nezpevněná krajnice slouží pouze k zajištění stability ostatních konstrukčních vrstev. Např. pokud by tam nebyla a naloženej traktor nebo NA jel po krajnici (ze 'slušnosti' se uhýbal) tak se to s ním může utrhnout a tomu má zabránit nezpevněná krajnice.

[Honey72]

Neporadím. Ale patníky a svodidla jsou až za nezpevněnou krajnicí i na dálnici. Podle mne je to pro řidiče jakýsi manévrovací prostor pro případ nepozornosti či širšího nákladu, pokud by něco jelo či stálo těsně na zpevněné krajnici. A pro silničáře přechodová část mezi pojízdnou plochou a příkopem, aby vozidla jedoucí těsně po okraji asfaltu netrhala okraj. Když se namátkou podívám na místo, kde byl dodatečně vybudován ostrůvek a přechod pro pěší, je chodník podél silnice vybudován namísto nezpevněné krajnice (mimo obec). Zkus si schválně projet nějakou silnici v normě S7,5, já koukal na širší.

[evilcleaner]

Obrubnik na hrane zpevneni vozovky, bez rozsireni vozovky samotne. Prechody pro chodce na silnicich by se moc navrhovat nemely, resp. Je tam to debilni omezeni na 50 kmh, mista pro prechazeni 70 kmh. Jinak jsem toho presvedceni ze komunikace s chodnikem vedenym po spolecnem telese se navrhuji podle normy pro mistni komunikace bez ohledu jestli to je intravilan dle DZ.

[Honey72]

Ono to tak většinou bývá, že jakmile je někde chodník, je podél něho i padesátka.

[evilcleaner]

ne nutně. lze doplnit o svodidla, ale i bez nich to není pravidlo.