České dálnice > Diskusní fórum

Nemáte někdo nějaké info o dnes používaných technologiích, informace o používané technice a tak dále.
Jaké jsou časy zrání betonové vozovky, jak dlouho trvá položení 100m takové vozovky, jak je to u AB krytu a jiné.

Doporučoval bych nějakou literaturu z ČVUT, tohle nikdo vypisovat nebude

Jsem myslel, jestli to někdo nemá v elektronické podobě nějak ve zkratce.
Ale tak asi mám peška.

Martin z Ostravy píše:Jsem myslel, jestli to někdo nemá v elektronické podobě nějak ve zkratce.
Ale tak asi mám peška.

Uvidíš, třeba ne

Poslední dobu si všímám toho, že na spoustě (většině?) staveb se používají stejné typy pilířů na mostech, estakádách apod. Dokonce sem je viděl i na nějakých stavbách na Slovensku. Kdo to projektuje? Čím to je, že se to tak masivně používá? Cena? Jednodušší návrh (jsou na to hotové tabulky?)
Jedná se o tyto: http://foto.ceskedalnice.cz/vase-foto/0 ... des/33.jpg.

A nebude to tím, že to dělá stejný zhotovitel nebo projektuje sejný projektant u těch staveb, kde je to stejné?

Mám dotaz. Mohou se teoreticky na mostech a estakádách používat CB povrchy? Nebo kvůli problémům s rozpínáním se to technicky nedá dělat? Ty přechody CB/AB třeba na D5 se mi totiž zdají docela slabými místy konstrukce a kdyby se dal CB povrch pužívat třeba ny krátkých mostech, moc by to podle mě pomohlo... ale jsem laik, tak se ptám.

Něco málo k tomu v tomto článku
http://www.ceskedalnice.cz/odborne-info ... zi-cb-a-ab

"Především z důvodů finančních" - tedy pokud by se Estakáda přes Berounku a Vltavu na to dimenzovala, mohl by tam být CB kryt?

Nejsem si vědom žádného důvodu proč by jinak nemohla.

O kolik například mohl vyjít dráž úsek Plzeň - Rozvadov, pokud by byl kompletně CB? protože jestli by to bylo třeba do 15%, zdá se mi, že by se to vyplatilo... Já si vždy myslel, že je to kvůli jiným vlastnostem CB povrchů ohledně teplotní roztažnosti. To, že je to z ekonomických důvodů je pro mě smutná novinka.

Taky dost záleží na aktuální kapacitě stavebních firem, neboť jen málo jich u nás umí CB, jsou to DSP, SKANSKA, DSH a třeba 4705 dělaly IS-Košice (Colas).

Se zajmem jsem si precetl clanek o srovnani AB a CB http://www.ceskedalnice.cz/odborne-info ... zi-cb-a-ab

Bohuzel mi prijde nefer vuci AB povrchum, pravdepodobne diky pomerne spatne zkusenosti s AB v CR. Svetova zkusenost ukazuje, ze srovnani mezi AB a CB neni az tak jednoznacne ve prospech CB.

1. trojnasobna zivotnost CB je znacne zavadejici. Po skonceni zivotnosti CB stavime novou silnici, AB muze dostat overlay nekolikrat za zivot, popr cold nebo hot-in-place recycling pokud jsou poniceny i konstrukcni vrstvy, rekonstrukce jsou rychlejsi a levnejsi. Konecna cena a zivotnost je velmi slozity vypocet, a vetsinou dopadne ve prospech AB - naprosta vetsina dalnic a silnic je v celosvetovem meritku z AB.

2. Opravy - pokud je CB a AB udelan tak jak ma (design, stavba, udrzba) pak opravy AB nemusi byt nutne cetnejsi, za to jsou skoro vzdy rychlejsi a levnejsi

3. volbou gradace se daji pomerne snadno ladit protismykove vlastnosti asfaltu. Open-graded asphaltove mixy, porous asphalt (holandsko, japonsko, USA) maji vynikajici vlastnosti za deste (protismykovost, zlepsenou viditelnost)

4. Koleje je znak spatneho designu, materialu a prace. existuji AB silnice s daleko vyssim zatizenim nez v CR (napr USA, Kanada) kde ani po 20 letech zadne koleje nejsou. Nedostatecne konstrukcni vrstvy a nekvalitni pojiva a zastarale normy a testovani v CR AB znacne znevyhodnuji.

5. vyluhovani nebezpecnych latek z asphaltu je skutecne nesmysl. Asphalt je ve vode naprosto stabilni. Kdyz uz mluvime o ekologii. Asphalt je 100% recyklovatelny narozdil od betonu. Doporucuji si precist neco o recycled asphalt pavement (RAP). Florida DOT dovoluje az 50% recyklatu v konstrukcnim mixu. I staty s chladnym klimatem dovoluji 10 - 25 %. Warm mix asphalt technologie zase dovoluje mix a pokladku pri nizsich teplotach - uspora energie.

6. hlucnost - clanek se nezminuje, ale AB (a specialne nizko hlucne asphalty) maji nad CB navrch

Nechci rikat co je lepsi, kazdy kdo stavi silnici se musi rozhodnout, spocita si na co ma, pro kolik aut to stavi a jake ma dostupne technologie. Konstrukce AB v CR je alespon co jsem mel moznost videt zatizena nedostatkem zkusenosti/dostupnosti novych technologii/materialu. CB naproti tomu uziva nejmodernejsich stroju a technologii - predpokladamam z Nemecka ci Rakouska. Z tohohle hlediska chapu preferenci CB i mezi ctenari zde na foru. Chtel jsem jenom napsat ze AB dokaze byt stejne kvalitni a v mnoha ohledech i lepsi ne CB.

walter píše:Nechci rikat co je lepsi, kazdy kdo stavi silnici se musi rozhodnout, spocita si na co ma, pro kolik aut to stavi a jake ma dostupne technologie. Konstrukce AB v CR je alespon co jsem mel moznost videt zatizena nedostatkem zkusenosti/dostupnosti novych technologii/materialu. CB naproti tomu uziva nejmodernejsich stroju a technologii - predpokladamam z Nemecka ci Rakouska. Z tohohle hlediska chapu preferenci CB i mezi ctenari zde na foru. Chtel jsem jenom napsat ze AB dokaze byt stejne kvalitni a v mnoha ohledech i lepsi ne CB.

Ano, je to tak. Nejzatíženější dálniční síť v Evropě má Nizozemí a tam se používá výhradně asfalt. Ale jejich síť je tomu taky přizpůsobená. Dálnice jsou široké tak, aby se doprava mohla jednoduše vést 2+2 na jedné polovině (ony zdánlivě předimenzované odstavné pruhy), díky tomu je možné častěji měnit obrus, což je hlavně u porous asphaltu poměrně častý jev - nevydrží tolik ale jeho vlastnosti jsou co do eliminace hluku a odvedení vody při deštích velmi působivé...

A jak dlouha je vlastne zivotnost CB podkladu?
20,40, nebo 100 let?
To pak se budou stavet dalnice vedle?

Pokud se nepletu, tak CB povrch ma zivotnost kolem 30 let (ve clanku z mainwebu se pise az 50 let coz si nemyslim, ze je moc realny vzhledem k nasim klimatickejm podminkam). Na zivotnost 100 let se projektujou mosty, mimo jiny taky prehrady atd.

Jen bych doplnil při správné a řádné údržbě.

Lenny píše:Jen bych doplnil při správné a řádné údržbě.

A to je právě to zásadní pro ČR. Víme, jak se zde "stát" chová k provádění periodické údržby a obnovy komunikací. Z tohoto hlediska je nutné souhlasit s walterem (a zde opět díky za velmi věcný příspěvek ), že pokud se údržba a obnova provádí pravidelně, hraje to pro AB. Problém ČR ovšem je chronické podfinancovávání oprav a z tohoto důvodu bychom raději viděli CB neboť víme, že ten rozsah oprav na něm je v průběhu životního cyklu mnohem menší. Každý víme, co udělá AB, když se včas neprovede jen levná obnova obrusu a nechá se do toho zatékat voda, aby se pak mohla o 5 let později dělat GO.

Po shlédnutí historického snímku o stavbě D1 bych se chtěl zeptat na výhody nasazení "skrejprů" a "skrejpr-elevátorů". Naštěstí je na německé wikipedii dost podrobný popis, ale stále jsem nějak nepochopil, v čem to bylo tak super (protože je tam uvedeno, že se od nich časem upustilo). Předpokládám, že zásadní výhoda je, že skrejpr si na straně nakládky materiálu vystačí bez bagru (do určité tvrdosti zeminy, pochopitelně) a na straně vykládky do jisté míry nahradí buldozer, protože má schopnost vysypávaný materiál rozhrnout. Díky za vyjasnění.

Skrejpr je především multifunkční pracovní stroj. A pokud chcete co nejrychleji upravit zeminu, ještě když je tam i vhodná pro zemědělské účely a v co nejkratším čase jí potřebujete v požadované hroubce přenést dále, tak je to ideální stroj. I nadále se používá, méně při výstavbě dálnic, ale i při nich. Z času na čas dávám videa, ve kterých je jejich přínos jasně vidět.

třeba zde

Dusanh píše: Předpokládám, že zásadní výhoda je, že skrejpr si na straně nakládky materiálu vystačí bez bagru (do určité tvrdosti zeminy, pochopitelně) a na straně vykládky do jisté míry nahradí buldozer, protože má schopnost vysypávaný materiál rozhrnout. Díky za vyjasnění.

Tato ekonomická výhoda se vytratí při převozu na delší vzdálenosti. Takže nejlépe na krátko a z kopce (větší trakce). Takže jen malá část zemních prací. Naopak bagr může pracovat i na jiných pracích (nejen zemnich). Rozhodně bych skrejpr nenazval multifunkčním strojem.

theodor less píše:

Dusanh píše: Předpokládám, že zásadní výhoda je, že skrejpr si na straně nakládky materiálu vystačí bez bagru (do určité tvrdosti zeminy, pochopitelně) a na straně vykládky do jisté míry nahradí buldozer, protože má schopnost vysypávaný materiál rozhrnout. Díky za vyjasnění.

Tato ekonomická výhoda se vytratí při převozu na delší vzdálenosti. Takže nejlépe na krátko a z kopce (větší trakce). Takže jen malá část zemních prací. Naopak bagr může pracovat i na jiných pracích (nejen zemnich). Rozhodně bych skrejpr nenazval multifunkčním strojem.

Vzhledem k tomu, že tento stroj udělá více činností najednou, tak multifunkční je. Ale to že vy ho tak nazývat nebudete na tom nic nezmění. A to rozhodně nezmění. A to nejen, že je z hlediska činností multifunkční, ale se používá nejen ve stavebnictví, ale i v těžařství nebo zemědělství. Pouze není moc vidět třeba v české zemi.

Diaľničiar píše:] Vzhledem k tomu, že skrejpr udělá více činností najednou, tak multifunkční je.

Pokud chci vytvářet definice, musím být pregnantní. Nemohu použít slovo najednou. Skrejpr ty činnosti nedělá najednou, ale postupně. Skrejpr začíná nakládáním. Opravdu umí nakládat? Umí, ale jen do své korby. Tato funkce je omezená. Skrejpr končí rozhrnováním. Opravdu umí rozhrnovat? Umí, ale jen materiál, který sám přiveze. I tato funkce je omezená. Umí tedy tři funkce; z toho dvě jen částečně. Je to multifunkčnost? Resp. vykonává tři funkce, ale ty jsou vázány jedna na druhou.

Když něco neznáte a nevíte o tom nic, tak se prosím vás alespoň neztrapňujte.

I ten váš popisek k bagrům a k buldozérům.

Ono je hodně zvláštní, že já těch staveb viděl mnoho a představte si to, ale tak jak to popisujete vy to vůbec není. Nemluvě o tom, že dokonce jsou bagry, buldozéry i skrejkpry najednou v činnosti. To je, co? Aby buldozér potlačil ten skrejpr, třeba. Ale to kdyby jste viděl a znal z praxe, tak se ani dál nemáte touhu jít tady bavit o jednotlivých typech stavebních strojů. Jo, že jste je neviděl nikdy v životě při práci je jiná věc. Ale právě proto být na vašem místě, tak mlčím.

Máte totiž pravdu v tom, že ano: skrejpr umí a umí toho více. Proto je multifunkční. A vysoce efektivní všude tam, kde má smysl ho použít. Těžká technika pro přesně ty práce. Nahradí totiž mnoho dalších strojů v těch činnostech.

A když nerozumíte slovu multifunkční, tak raději mlčte. Jinak to končí tím co napíšete. Za každou cenu obhájit neobhájitelné. Další pisálek ve fóru. Bylo a bude vás ještě hodně. Od stola a nanejvýš fotografie a videa jdete poučovat jak je to v reále. A to se týká i názorů na jednotlivé procesy a postupy k výstavbě. Další teoretik. Škoda dál psát vaším směrem.

Finišeři v akci. Škoda, že pokládání CBK pojede zase na lanko.