Návrhy na změnu dopravního značení

[viky]

V souvisostí s číslováním exitů mě napadá otázka: bude se po zprovoznění Pražského okruhu, stavby 512 Jesenice-D1, měmnit staničení dálnice D1 tak, aby nultý kilometr začínal na okruhu? A měnit všechny "nové" cedule mezi Prahou a Ostravou? Nebo zůstane nultý kilometr "nekoncepčně" na Chodově?

D1 ma byt jedinou vyjimkou z jinak platneho pravidla, ze nulty kilometr vsech D/R vychazejicich z R1 bude prave v miste jejich krizeni.

Jinak se stanicenim Prazskeho Urobora (Uroboros = had pozirajici si vlastni ocas, tudiz nikde nezacinajici ani nikde nekoncici) to bude taky zajimave, protoze se za jeho zaklad vezme staniceni jeho soucasne zapadni casti (515 - 517) a to dava nulty kilometr nekde do tesne blizkosti planovaneho uzlu s D3, tedy uzel s D1 bude mit staniceni neco pres 70. A tim padem se samozrejme i nutne bude muset upravit staniceni 510, kde je v soucasne dobe km 0.

Logicky by měl okruh začínat na křížení s D1 a načítat se ve směru hodinových ručiček,stejně,jak jsou následně číslovány R a D vycházející z Prahy

[pavel.hrdina]

Logicky by měl okruh začínat na křížení s D1 a načítat se ve směru hodinových ručiček,stejně,jak jsou následně číslovány R a D vycházející z Prahy

Logicke by to bylo a zrovna ted kdyz uz je definitivne stabilizovan bod krizeni s D1 a jeste neni tech otevrenych useku nejak zvlast moc (3 na zapade, 1 na vychode a ten se bude muset precislovat tak jak tak) by to byla podle meho nazoru idealni doba k posunuti staniceni tak aby se kilometrovnik s cislem 0,0 nachazel presne mezi mosty prevadejicimi D1 pres R1. Naprosto analogicky uzlu D2 x D1.

Az se zprovozni 512 - 514 se soucasnym stanicenim, tak uz na nejake zmeny nebude naprosto zadna vule a zustane to takto velice pravdepodobne navzdy. Coz je prave skoda. To jen podrhuje kratkozrakost s jakou se jizni cast stavi

To me ale zase privadi k lehce provokativni myslence , ze by se tak mohlo eventuelne stat ve chvili kdy bude okruh hotovy, mezitim treba prijdou lide s trosku uvolnenejsimi nazory, upravi se trosku normy, udeli se par vyjimek a stane se z toho konecne do systematickeho konceptu zapadajici D0. A v tu chvili treba bude i na to posunout zacatek staniceni do logicke polohy.

[adamos]

Němci také nemají se změnou staničení žádné problémy. Když se v roce 1997 otevírala D5 do Rozvadova a krátký navazující úsek německé A6, na hraničním mostě byl kilometrovník 1000,000 km. V tu dobu nebyla A6 ještě pořádně vytrasována. Teprve po dostavbě východné částí A6 se staničení sjednotilo se stávajícím úsekem a na hranicích je dnes tuším něco kolem devíti set.

[jonáš]

Logicke by to bylo a zrovna ted kdyz uz je definitivne stabilizovan bod krizeni s D1 a jeste neni tech otevrenych useku nejak zvlast moc (3 na zapade, 1 na vychode a ten se bude muset precislovat tak jak tak) by to byla podle meho nazoru idealni doba k posunuti staniceni tak aby se kilometrovnik s cislem 0,0 nachazel presne mezi mosty prevadejicimi D1 pres R1. Naprosto analogicky uzlu D2 x D1.

No asi bude lepší to nechat "na potom", protože připravovaný úseky na východní straně by se nedaly staničit vůbec, když se u severozápadu a severu ještě pořádně neví, jak bude dlouhej.

[Standa]

Logicke by to bylo a zrovna ted kdyz uz je definitivne stabilizovan bod krizeni s D1 a jeste neni tech otevrenych useku nejak zvlast moc (3 na zapade, 1 na vychode a ten se bude muset precislovat tak jak tak) by to byla podle meho nazoru idealni doba k posunuti staniceni tak aby se kilometrovnik s cislem 0,0 nachazel presne mezi mosty prevadejicimi D1 pres R1. Naprosto analogicky uzlu D2 x D1.

No asi bude lepší to nechat "na potom", protože připravovaný úseky na východní straně by se nedaly staničit vůbec, když se u severozápadu a severu ještě pořádně neví, jak bude dlouhej.

Kdyby se začalo logicky s nulou od D1, tak je vyřešeno 512 - 517 už definitivně a v době, kdy bude hotová (a ostaničovaná) 511, už snad bude ve věci 518 - 520 jasno a dodělá se i 510. A i kdyby nebylo, stejně by 511 musela dostat nějaké provizorní staničení, ale 512 -517 už by zůstalo. Takže to vidím úplně stejně jako Pavel.

[Lenny]

Nula na SOKP je za MÚK Jesenice s II/10x.

Ja v tom nevidim problém ted se 512 nějak oznáčí, klidně na to může navazovat 510 a 511 a až se dostaví 518-520 tak se může na rozhrání 520/510 dát vyrovnávací kilometrovník, tak jako na D8 mezi 0803 a 0804. Nikde přece není stanoveno, že kilometrovníky musí nutně navazovat na sebe, nebo ne?

Podobně je to i na železnici.

[Michel]

Toto hledisko bylo nejspíše rozhodující i pro náš nekoncepční systém barevného podkladu dálničního značení, kdy po přechodu na zelenou stále zůstaly modré značky začátek/konec dálnice, značky upozorňující na odpočívky, na zvýšení/snížení počtu pruhů atp.

Tak tady bych si dovolil trošku protestovat. Na tom není nic nekoncepčního, že značky začátek a konec dálnice, odpočívka, parkoviště, zvýšení počtu pruhů atd. jsou na dálnici modré. Prostě vyhláška jednoznačně stanovuje, jak mají vypadat INFORMATIVNÍ ZNAČKY - PROVOZNÍ a to bez ohledu na to, kde jsou. Zelený podklad místo modrého na dálnicích a silnicích pro motorová vozidla se týká pouze SMĚROVÝCH ZNAČEK! Není v tom žádná logika ani koncepčnost, že veškeré značky s modrým podkladem by měly mít na dálnicích a rychlostnicích zelený podklad. To má mít zelený podklad třeba značka Parkoviště, Odpočívka nebo dokonce Doporučená rychlost?
Zelený podklad pro značky na dálnici/rychlostnici byl vybrán jen a pouze proto, aby řidiči z barvy směrové cedule či návěsti poznali, kam vede dálnice a kam obyčejná cesta, to je informace, která je směrodatná. Ale rozlišovat P na zeleném podkladu a P na modrém podkladu - to přece nemá pro nikoho žádný význam - parkoviště je to vždy - jestli je na dálnici nebo ne - to snad řidič pozná i bez rozlišených značek...

Podle mě je změna podkladu značky začátek a konec dálnice celkem zbytečnou kosmetickou úpravou o změně podkladu dalších značek jako Parkoviště či Zvýšení počtu jízdních pruhů ani nemluvě, tam to pokládám skoro za kontraproduktivní - jiná netypická podoba značek řidiče spíš zmate...

Pokud vím, tak v celé Evropě se podle typu komunikace mění pouze podkladová barva směrové tabule s cíli, ale všechny ostatní značky zůstávají stejné.

[Michel]

Například v Německu značka Parkoviště či Kruhový objezd:



obě na modrém podkladu na obyčejné komunikaci, přestože v Německu se používá modrý podklad jen na dálnicích a tyto značky by tedy podle výše uvedené logiky mely mít žlutý podklad.

Oproti tomu značka informující o zvýšení počtu jízdních pruhů na dálnici (opět v Německu):



místo očekávané modré barvy má značka bílý podklad.

A nakonec rychlostní silnice v Německu:


Přestože se na rychlostní silnici používá žluté značení, podle vyhlášky značka silnice pro motorová vozidla - začátek a konec má modrý podklad.

[martin]

Tak já si dovolím hrubě nesouhlasit a argument, že v Evropě se používá barevné dělení pouze pro směrové značení je zcela nekompetentní.

Země používající zelenou jako dálniční barvu mají tabule označující začátek dálnice a konec dálnice nebo dokonce silnice pro motorová vozidla (je-li pro ně použita také zelená pro směrové tabule) vždy zelenou barvu.

Namátkou lze vyjmenovat Chorvatsko, Slovinsko, Itálii, Dánsko, Švédsko, Švýcarsko... Je to velice významný celoevropský úzus!

[Michel]

No dobrá, musím ustoupit v tom, že celoevropský úzus je, že na značkách začátek/konec dálnice (někdy i rychlostnice) se používá táž barva jako na směrových tabulích. O tom, jak je významný a důležitý, by se ale už dalo polemizovat. Mně osobně třeba současné značky vyhovují a nevidím důvod je měnit.

Musím ale stále nesouhlasit s diskutujícím pavlem.hrdinou, že jinde je běžné dávat zelený podklad na všechny ostatní značky na dálnici a že modré značky na našich dálnicích (jako parkoviště, tunel atp.) jsou výsledkem nekoncepčnosti:

Toto hledisko bylo nejspíše rozhodující i pro náš nekoncepční systém barevného podkladu dálničního značení, kdy po přechodu na zelenou stále zůstaly modré značky začátek/konec dálnice, značky upozorňující na odpočívky, na zvýšení/snížení počtu pruhů atp.

Konkrétně třeba ve zmiňovaném Švýcarsku jsou na dálnici odpočívky, parkoviště a dokonce i tunel značeny modře:



a zvýšení počtu jízdních pruhů dokonce bíle


(obrázky z švýcarské dálnice A3 - http://www.autobahn-bilder.de/inlines/a3ch.htm)

Ani já si totiž nedovedu představit jednoznačné pravidlo, které by určovalo, kterým značkám se na dálnici mění podklad a kterým ne. To by se prostě musely konkrétně vyjmenovat a kde je pak ta koncepčnost...

[pavel.hrdina]

Musím ale stále nesouhlasit s diskutujícím pavlem.hrdinou, že jinde je běžné dávat zelený podklad na všechny ostatní značky na dálnici a že modré značky na našich dálnicích (jako parkoviště, tunel atp.) jsou výsledkem nekoncepčnosti:

Toto hledisko bylo nejspíše rozhodující i pro náš nekoncepční systém barevného podkladu dálničního značení, kdy po přechodu na zelenou stále zůstaly modré značky začátek/konec dálnice, značky upozorňující na odpočívky, na zvýšení/snížení počtu pruhů atp.

Nechci se poustet do zadne ostrejsi polemiky a uznavam, ze jsem svoje predchozi tvrzeni nejspis trosku prehnal (prilis generalizoval). Abych to uvedl na pravou miru, tak tedy:

1) existuje urcite nemala skupina znacek, ktere by mely zustat beze zmeny (napr. prikazove znacky se standardne modrym podkladem) a byl bych jeste ochoten akceptovat i zachovani barevneho podkladu vetsiny informativnich znacek provoznich (mimo IP14a,b; a mimo IP15a,b dokud budou u nas platit pro R stejna pravidla jako pro D), tedy i zvyseni/snizeni poctu pruhu atp.

2) co ovsem povazuju za naprsoto absurdni je oznameni o odpocivce a jejim vybaveni na modrem podkladu - tedy jakoby se tato nachazela mimo dalnici (coz se samozrejme nenachazi, protoze nikde pred vjezdem na ni se neumistuje znacka "konec dalnice" a pri vyjezdu z ni naopak znacka "dalnice"). Takove znacky by tedy ze systemoveho hlediska mely byt na zelenem podkladu evokujicim setrvavani na dalnici, ackoliv treba vnitrni podklad symbolu parkoviste by mel zustat modry, jelikoz jde o znacku IP11a.

Jako priklad znaceni o ktere mi jde uvadim:

[jonáš]

Prijde mi to jako zcela zbytecny purismus. Vyznam to ma skutecne jen u smerovych tabuli, aby byl ridic informovan, ze dotycny smer vede po dalnici (potencialne placene, a vyzadujici jiste charakteristiky vozidla) na rozdil od jine trasy (Kolin vs. Kolin) vedouci po beznych komunikacich. Cokoli nad to je zbytecne rozmelnovani a duplicita.

[rumpeak]

2) co ovsem povazuju za naprsoto absurdni je oznameni o odpocivce a jejim vybaveni na modrem podkladu - tedy jakoby se tato nachazela mimo dalnici (coz se samozrejme nenachazi, protoze nikde pred vjezdem na ni se neumistuje znacka "konec dalnice" a pri vyjezdu z ni naopak znacka "dalnice"). Takove znacky by tedy ze systemoveho hlediska mely byt na zelenem podkladu evokujicim setrvavani na dalnici, ackoliv treba vnitrni podklad symbolu parkoviste by mel zustat modry, jelikoz jde o znacku IP11a.

Taky souhlaím, že u těchto informativních značek by mohl být podklad zelený, ale určitě by se nemělo zbytečně utrácet za globální výměnu už existujících. Zelený podklad by mohly mít jen značky nové nebo ty z různých dalších příčin vyměňované. Určitě ale nevyměňovat globálně, jen kvůli barvě podkladu.

[Michel]

Také bych se nerad pouštěl do ostřejší polemiky - také já bych byl samozřejmě rád, kdyby naše dálniční značení bylo perfektní, přehledné, bez jediné chybičky - ale v tomto případě má pravdu jonáš - jedná se o zbytečný purismus a maličkosti, na které se mohou názory různých lidí různit...i když jejich záměr je stejný - přehledné značení.

Vidíte, zrovna mně by třeba ten zelený podklad přišel logičtější na značce o zvýšení/snížení počtu pruhů, protože to je svým způsobem také směrová značka - jsou na ní šipky - stejně jako na návěsti, zatímco parkoviště a odpočívku bych nechal modré, protože kdybych chtěl být úplně puntičkář, tak odpočívka přece neleží na dálnici, ale vedle dálnice. Člověk z dálnice přece sjede, když jede na odpočívku...nezastavuje uprostřed dálnice.

A jak už jsem zmiňoval, zrovna ve Švýcarsku, kde jinak značení na dálnici a cedule začátek/konec dálnice jsou zelené, je odpočívka značena také modře.


foto švýcarské dalnice A1 - http://www.autobahn-bilder.de/inlines/a1ch.htm

Ale jak už bylo řečeno, jsou to nepodstatné maličkosti. Hlavní je každopádně snažit se prosadit ty první dva návrhy (značka dálniční uzel a nová verze dálkové návěsti) a názvy sjezdů (exitů), to má podstatný dopad na orientaci řidiče na dálnici.

[pavel.hrdina]

Vidíte, zrovna mně by třeba ten zelený podklad přišel logičtější na značce o zvýšení/snížení počtu pruhů, protože to je svým způsobem také směrová značka - jsou na ní šipky - stejně jako na návěsti, zatímco parkoviště a odpočívku bych nechal modré, protože kdybych chtěl být úplně puntičkář, tak odpočívka přece neleží na dálnici, ale vedle dálnice. Člověk z dálnice přece sjede, když jede na odpočívku...nezastavuje uprostřed dálnice.

Tak pokud bychom byli puntickari, tak tomu je prave tak jak jsem psal, cilize vsechno co je uzavreno mezi znackami "dalnice" a "konec dalnice" by melo byt na smerovych tabulich znaceno zelene. A jiste mi date za pravdu, ze kdyz odbocujete na odpocivku na dalnici, tak zadnou znacku "konec dalnice" nemijite, cilize neopoustite dalnici a tedy odpocivka se z tohoto pohledu naleza NA dalnici (a nikoliv mimo ni). To je duvod, proc by se mi (puristovi ) libily navesti pred odpocivkou (coz je smerova znacka uplne stejneho druhu jako navest pred krizovatkou, ktera je zelena - jsou na ni stejne druhy sipek, akorat cile nejsou znaceny jmeny, nybrz piktogramy) na zelenem podkladu.

Pokud bychom meli hlasovat, tak bychom se urcite shodli na znacce zvyseni/snizeni poctu pruhu. Ta je sice trosku odlisna od navesti, ale tim, ze obsahuje sipky je do jiste miry podobna ucelu a opet vsechny pruhy nutne lezi na dalnici (uzavreny mezi jejimi koncovymi znackami), takze zelena by byla na miste.

A jak už jsem zmiňoval, zrovna ve Švýcarsku, kde jinak značení na dálnici a cedule začátek/konec dálnice jsou zelené, je odpočívka značena také modře.

Vidite, toto je treba pro me nova informace, ponevadz ve Svycarsku jsem nikdy nebyl a "virtualni" prujezd tamnimi dalnicemi jsem neabsolvoval nijak precizne, takze si na toto nepamatuju. Kazdopadne zajimavy (nicmene nekoncepcni ) precedens.

Ale jak už bylo řečeno, jsou to nepodstatné maličkosti. Hlavní je každopádně snažit se prosadit ty první dva návrhy (značka dálniční uzel a nová verze dálkové návěsti) a názvy sjezdů (exitů), to má podstatný dopad na orientaci řidiče na dálnici.

Tady Vam jiste musim dat za pravdu - jsou to kosmeticke veci, ktere by sice zvysovaly systematicnost (a prestiz) znaceni, ale za cenu "nasilne zmeny" znaceni to rozhodne nestoji. Spis opravdu to zavadet postupne, tak jako jine zmeny v minulosti.

Jsem rad, ze se shodneme na smyslupnosti prvnich dvou navrhu, protoze ty povazujeme za opravdu zasadni smerem ke zprehledneni dalnicniho znaceni a jejich nakladnost by nemela byt nijak vysoka. Kdy to vezmeme do detailu, tak:

1) se obe tykaji pouze blizkosti krizeni "dalnic", kterych je u nas neco malo pod patnact

2) alespon navesti pred krizovatkou se daji resit pomerne elegantne a to "prekreslenim" soucasnych znacek (tady by nebylo opravdu nutne menit fyzicky jednotlive lamely) a uprava dalkovych navesti by se v prvnim kroku netykala zase tak moc pripadu (z onech cca patnacti).

[Mikuláš Bureš]

Hlavní je každopádně snažit se prosadit ty první dva návrhy (značka dálniční uzel a nová verze dálkové návěsti) a názvy sjezdů (exitů), to má podstatný dopad na orientaci řidiče na dálnici.

Co se týče názvů výjezdů, mám jiný názor. Názvy výjezdů měly smysl v době, kdy ještě neexistovalo jejich číslování. Měly však jistou nevýhodu: Na dálkových návěstech se nedalo poznat, zda název uvedený na značce je názvem obce nebo názvem křižovatky.
Pokud tedy řidič míjel např. dálkovou návěst s cílem "Brno" a názvem "Mirošovice", mohl se pouze dohadovat, zda kilometrický údaj za názvem "Mirošovice" udává vzdálenost k nejbližší křižovatce či až do obce Mirošovice (zasvěcení to samozřejmě věděli, ale ze značky se to nedalo žádným způsobem poznat, cíl "Brno" i název křižovatky "Mirošovice" byly uvedeny stejným typem písma).

Někdy se název křižovatky shodoval i s cílem dále používaným pro výjezd (viz např. "Jihlava"), v jiných případech nikoli (viz ty "Mirošovice", kde jako cíle pro odbočení byly a jsou uvedeny "Linz", "Č. Budějovice" a "Jihlava").

Němci to řeší tak, že značky s názvy křižovatek a názvy cílů striktně oddělují. Na dálkové návěsti tedy název křižovatky neuvádějí, uvádějí pouze dálkové cíle pro příslušnou dálnici a pod čarou dálkové cíle pro křižující dálnici. Názvy křižovatek však uvádějí na značkách umisťovaných 500 m před odbočovacím pruhem, a to místo příslušného dálkového cíle. To znamená, že např. za Rozvadovem mají před křižovatkou "Waidhaus" pro přímý směr uveden cíl "Pleystein", a tedy nikoli dálkový cíl "Nurnberg".

Přiznám se, že tento německý systém se mi moc nezamlouvá. Pokud bychom ho totiž převzali se vším všudy, znamenal by totiž, že např. na dálnici D 1 mezi Prahou a Brnem by před každou křižovatkou ve směru na Brno byly pro přímý směr vždy uváděny názvy křižovatek (tzn. Průhonice, Mirošovice, Devět křížů, Ostrovačice...) a dálkový cíl "Brno" by na těchto značkách uváděn vůbec nebyl (byl by uváděn pouze za křižovatkami na dálkových návěstech).
Neříkám, že německý systém je špatný, je prostě jiný. Každopádně kvůli tomu totálně předělávat náš systém by mi přišlo jako hloupost. A jeho částečné převzetí by zase znamenalo míchat názvy křižovatek a názvy cílů do jedné značky, což se mi také nelíbí.

Myslím, že náš systém, kdy cíle jsou označovány jiným způsobem než výjezdy, má něco do sebe. Číslo výjezdu je navíc více vypovídající než jeho název (řidič si podle něj může lehce odvodit, jaká vzdálenost mu ještě zbývá, než z dálnice sjede).

Dále si myslím, že se zde řeší z hlediska orientace řidiče nepodstatné maličkosti (komu nevyhovují čísla výjezdů, může se orientovat podle názvů cílů či podle čísla křižující komunikace, značek na dálnici před křižovatkou je dost, a to ještě nemluvě o jiných možnostech orientace jako GPS), daleko větší "šanci" zabloudit má řidič spíše než na dálnici např. ve městě (kde nejsou ani čísla křižovatek, ani není před křižovatkami série min. 4 značek, jako na dálnici; navíc, řidič se musí před křižovatkou správně zařadit do příslušného pruhu, ne jako na dálnici, kde odbočuje pouze vpravo, jsou zde různé jednosměrky a další zákazy...).

Proto, mají-li se dávat nějaké peníze do zlepšení orientačního značení, nemyslím si, že nejvíc pálí bota právě na dálnicích, právě naopak.

[bihik]

K dálkové návěsti:
Tato úprava se zdá bude mít podporu i u hejtmanství Paadubického kraje, viz.
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=75&t=730
...
Pardubice tedy nejsou přímým cílem na trase D11 a tak nemohou být na stávajících dálkových návěstích uvedeny. Nový návrh dálkových návěstí s nepřími cíli by to umožnil.

Pravidlo, ze cil mimo dalnici by se nemel objevovat na dalkovych navestich, je treba porusovano v pripade cele delky R10, kde je uvaden Liberec, i kdyz R10 konci v Turnove a dal do Liberce vede R35.

A prislo by mi velice nestastne, kdyby tam uvaden nebyl, protoze se jedna o spojeni krajskeho mesta s Prahou (i kdyz pres dve R) a jina D/R tam siroko daleko neni.

[JirkaS]

Co se týče názvů výjezdů, mám jiný názor. Názvy výjezdů měly smysl v době, kdy ještě neexistovalo jejich číslování. Měly však jistou nevýhodu: Na dálkových návěstech se nedalo poznat, zda název uvedený na značce je názvem obce nebo názvem křižovatky.

Jenže tohle už se po zavedení značky pro výjezd rozlišit dá, takže tabule mohou zůstat takové, jako bývaly, jen na nich vedle názvu Mirošovice přibude ještě symbol i číslo výjezdu: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?p=6366#p6366
Někdo si prostě líp pamatuje čísla, jiný zase názvy a někdo používá navigaci. Tak proč nedat všem možnost. Samozřejmě, že změna by se v tomto případě prováděla až při nutné výměně značek - ničemu by to nevadilo, je to jen přidaná informace.

Pokud jde o barvu značek - jde o purismus. Aby to obstálo, musely by se ty zelené značky nejdříve uvést ve vyhlášce. Takže bychom měli značku zvýšení počtu jízdních pruhů a pak ještě zvýšení počtu jízdních pruhů na dálnici, případně alespoň poznámku, že na dálnici jsou značky XXYY provedeny se zeleným podkladem.
Jsem proto používat zelenou pouze jako podkladovou barvu pro návěsti, zbytek bych ponechal modře.
Pokud jde o uvedenou fotografii http://foto.ceskedalnice.cz/nase-foto/p ... D5f26.html , tam si nejsem jist, zda jsou značky složeny správně. Nevím, jestli vyhláška umožňuje jejich sloučení, ale fakticky je každá z nich definována jako modrý obdélník uvnitř s nějakým symbolem. Takže kdyby byly provedeny na tabuli (klidně i zelené a zde by to šlo i bez úpravy ve vyhlášce), na které by byly bíle ohraničené 3 obdélníkové značky, bylo by to podle mě lepší než použité řešení.

[pavel.hrdina]

Jinak bych jeste chtel upozornit na jeden problem, ktery mi prijde dulezity a na nekolika mistech uz se vyskytuje (nebo brzo vyskytovat bude) a tim je uvadeni nasledujiciho vyjezdu (ale predevsim uzlu) jeste pred najezdem na predchozim vyjezdu (uzlu).

Konkretni instance tohoto problemu je na D1 v Brne, kdy od Prahy je uzel 196 (D1 x D2) oznamovan tesne pred mostem s I/52, tedy ti kdoz najedou z I/52 toto oznameni temer a nebo zcela nemohou videt. Ke vsemu jeste chybi dalkova navest, protoze uz by se nachazela v "oblasti pusobnosti" uzlu 196, tak pro jistotu neni uvedena vubec. Z opacne strany je situace podobna, tedy oznameni vyjezdu 194 se deje nekde na moste pres D2, pricemz je letmo videt kdyz se najizdi z D2 od Bratislavy a nekde v miste pripojeni kolektoru se kupodivu nachazi i dalkova navest (ale ta nese cile tusim Praha a Svitavy, tedy nikoliv Wien).

V brzke budoucnosti bude neco podobneho k videni na R1, protoze uzly s D1 a R10 maji vzdalenost kolem dvou kilometru a to navic mezi nimi je jeste vyjezd na Horni Pocernice. A ani uzly s D5 a R6 k sobe nemaji moc daleko - je to jen kolem tri kilometru. U nekterych vyjezdu bude situace nejspis podobna, akorat ty asi nebudou oznamovany 2km jako typicky uzly, ale jen 1km.

Co si o tom myslite a jak by se takovy problem dal/mel resit?

[JirkaS]

Co si o tom myslite a jak by se takovy problem dal/mel resit?

Je to dané malou vzdáleností výjezdů - tedy výjimečnou situací. To si žádá také výjimku ve značení. Dříve se výjezd oznamoval 1km dopředu, takže to v Brně nedělalo problém. Pak se změnila norma a dodržuje se za každou cenu, přitom informace o dalším výjezdu uvnitř předchozí MUK může být spíše matoucí.
Navrhoval bych umístit značku vždy až za předchozí výjezd, tedy udělat výjimku a nedodržet předepsané 2km. Na tabuli bude:
||> 196
1500 m

Dálková návěst by se měla vejít v dostatečné vzdálenosti před tabuli výjezdu, jinak se už může plést se směrovou tabulí. Jde tedy o to, jakou minimální vzdálenost pro označení výjezdu výjimkou povolit. Myslím si, že 1500 m je OK. Pokud lze návěst umístit alespoň 100 m před ní, tak by ji osadil. Jinak ne, cíle se řidič, který se připojil na předchozím nájezdu, dozví namísto z návěsti ze směrových tabulí.
Na R1 jsou úseky, kde se asi bude muset použít původních 1000m. V tom případě by možná bylo zajímavé uvažovat o sloučení tabulí pro dva blízké výjezdy:
||> 1
1000 m
||> 2
2000 m
Směrové tabule pro další výjezd by ale měly být vždy až za koncem 1. MUK.

[pavel.hrdina]

Dříve se výjezd oznamoval 1km dopředu, takže to v Brně nedělalo problém. Pak se změnila norma a dodržuje se za každou cenu, přitom informace o dalším výjezdu uvnitř předchozí MUK může být spíše matoucí.

Je to jednoznacne matouci a proto by v takovychto pripadech byla vyjimka na miste.
Mimochodem jeste mi doslo, ze na zacatku D2 smerem z Bratislavy je podobne patologicka situace, kdy za vyjezdem (resp. vjezdem) 3 Chrlice je osazena dalkova navest Brno 8 (coz je mimo jine presne kandidat na nasi rozsirenou dalkovou navest, kde by se hodily pod caru cile Praha a Ostrava, pac jedine smysluplne dalnicni pokracovani je po D1 na obe strany) a kousek za ni bez oznameni cisla (popr. i jmena) uzlu 1 Brno-jih uz jsou portaly navesti pred krizovatkou pres celou dalnici, jelikoz do zacatku odpojeni kolektoru zbyva pouhych 800m.

Navrhoval bych umístit značku vždy až za předchozí výjezd, tedy udělat výjimku a nedodržet předepsané 2km. Na tabuli bude:
||> 196
1500 m

Tohle by v tomto pripade urcite pomohlo, ponevadz by blizici se dulezitou krizovatku postrehli i ti kdoz najedou z I/52, coz bych v tomto konkretnim pripade bral jako podstatnou podminku, jednoznacne nadrazenou predpisum ohledne vzdalenosti znaceni.

Dálková návěst by se měla vejít v dostatečné vzdálenosti před tabuli výjezdu, jinak se už může plést se směrovou tabulí. Jde tedy o to, jakou minimální vzdálenost pro označení výjezdu výjimkou povolit. Myslím si, že 1500 m je OK. Pokud lze návěst umístit alespoň 100 m před ní, tak by ji osadil. Jinak ne, cíle se řidič, který se připojil na předchozím nájezdu, dozví namísto z návěsti ze směrových tabulí.

Ze smerovych se to dozvi, to je pravda. Jednu informaci se ovsem nedozvi, a to je vzdalenost k cilum. Ty se totiz na dalnici uvadeji jen a pouze na dalkove navesti. Kdyz je napr. na dalkove navesti za (v podstate uzlem) 190 Brno-zapad smerem na Ostravu nove oznacena jako cil Wien, tak by si podle meho zaslouzila byt uvedena i Bratislava na chybejici dalkove navesti za (taky stavebne uzlem) 194 Brno-centrum.

Na R1 jsou úseky, kde se asi bude muset použít původních 1000m. V tom případě by možná bylo zajímavé uvažovat o sloučení tabulí pro dva blízké výjezdy:
||> 1
1000 m
||> 2
2000 m
Směrové tabule pro další výjezd by ale měly být vždy až za koncem 1. MUK.

Presne tady toto reseni jsem mel na mysli v pripadech prilis hustych MUK, coz na R1 je/bude. Tento model je dobre znamy z Nemecka, ale jestli ho pouziva jeste nekdo jiny jsem si zatim nevsiml.

[Michel]

Pokud jde o uvedenou fotografii http://foto.ceskedalnice.cz/nase-foto/p ... D5f26.html , tam si nejsem jist, zda jsou značky složeny správně. Nevím, jestli vyhláška umožňuje jejich sloučení, ale fakticky je každá z nich definována jako modrý obdélník uvnitř s nějakým symbolem. Takže kdyby byly provedeny na tabuli (klidně i zelené a zde by to šlo i bez úpravy ve vyhlášce), na které by byly bíle ohraničené 3 obdélníkové značky, bylo by to podle mě lepší než použité řešení.

Na Slovensku to už někoho napadlo


foto od Jirky

btw > pavel.hrdina: s tím, že odpočívka a parkoviště je vedle dálnice jsem naznačoval, že by tam právě taky měly být cedule konec dálnice a začátek dálnice , ale to je už opravdu trochu hodně postavené na hlavu

Jinak pokud vím, tak na Slovensku mají od letoška zavedenou i značku pro křížení dálnic a u cíle číslo dálnice, po které se k němu dojede.



(obrázky z http://www.mavexjunior.sk/index.php?pid=3&pageNum=9 nejsem si tak úplně jistý copyrightem...)

Zajímavé - viděli jste už někdo tyto značky v praxi? Pokud vím tak se na Slovensku nikdy do červené rámečku "D" nedávalo - jenom číslo dálnice jako u nás.

[Michel]

Je to dané malou vzdáleností výjezdů - tedy výjimečnou situací. To si žádá také výjimku ve značení. Dříve se výjezd oznamoval 1km dopředu, takže to v Brně nedělalo problém. Pak se změnila norma a dodržuje se za každou cenu

Ani bych neřekl, že se ta norma dodržuje za každou cenu, jen jsem tak namátkou prošel fotogalerii a značka blížícího se výjezdu je v mnoha případech blíže než 2000m...

http://foto.ceskedalnice.cz/nase-foto/p ... _3293.html
http://foto.ceskedalnice.cz/nase-foto/p ... d1f71.html
http://foto.ceskedalnice.cz/nase-foto/p ... 2_333.html

A nebo ty, kde je 1000m jsou ještě podle staré normy?

[hh]

Myslí, že standardně to má být 1000 m (pokud je tam nějaká překážka, most, portál atd. tak se použije 900 m, 1200 m apod.), ale u velkých křižovatek je 2000 m. To jsou ta místa, kde navrhujeme dálniční kříž.

[Michel]

Aha, díky za objasnění
Jinak ten dálniční kříž na Slovensku - viděli jste už někdo nějaký?