Polsko všeobecně
Re: Polsko všeobecně
A nakonec jak to vypadá v procentech vzhledem k plánovanému rozsahu sítě:
- Přílohy
-
- Zestawienie_kophew01.png (160.22 KiB) Zobrazeno 9771 x
-
- Zestawienie_kophew02.png (365.13 KiB) Zobrazeno 9771 x
-
- Příspěvky: 1075
- Registrován: 27.9.2010 13:01:33
- Bydliště: Praha
Re: Polsko všeobecně
Neplánuje se převedení rychlostních silnic na dálnice? Vždyť je to vzhledem k malému rozsahu "pravých" dálnic naprostý anachronismus, nehledě např. na absurdnost A/S50, A8 atd...
-
- Příspěvky: 5269
- Registrován: 26.12.2015 0:06:38
- Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.
Re: Polsko všeobecně
To, že jsme to takto mazaně provedli u nás a nedávno jiným způsobem i bratři na Slovensku, neznamená, že to tak provede celá Evropa Co země to jiné normy, zákony a hlavně typ správy a financování údržby.
Původně měli mít Poláci dálnic mnohem více, ale vzhledem k obrovským délkám zvolili levnější nahrazení rychlostními silnicemi. I ve Španělsku je dálnic jen hrstka, dokonce na sebe nenavazují a většinu země propojují hlavně rychlostky.
Původně měli mít Poláci dálnic mnohem více, ale vzhledem k obrovským délkám zvolili levnější nahrazení rychlostními silnicemi. I ve Španělsku je dálnic jen hrstka, dokonce na sebe nenavazují a většinu země propojují hlavně rychlostky.
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
-
- VIP
- Příspěvky: 22561
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Polsko všeobecně
ML90 tady udělal souhrn za mě a prakticky již více let po sobě. Já si dovolím doplnit několik zajímavých faktů. (z PL institucí; vypracováno pro vládu pro účely podkladů argumentace "proti" EU s udržením investic do segmentu silniční výstavba v letech 19-20)
Již více než dekádu představuje výstavba silniční infrastruktury největší podíl v rámci veřejných investicí v Polsku. Řízení se tak stává rychlejší, snadnější a bezpečnější. Do té doby bylo mnoho zranění a mrtvých z čelných srážek při absenci zkapacitněné silniční sítě. Snižuje se cestovní čas, šetří PHM, zvyšují peníze logistických firem na nové investice, co je dělá více konkurenceschopními atd. Efektů je opravdu hodně.
Vláda přitom začátkem r. 2020 avizovala rozšíření sítě dálnic a rychlostních silnic, ale základní kostra má být hotová v letech 2021-2022. Rozšíření sítě pak prodlouží dostavbu o min. 5 dalších let, ale pojmy jako základní kostra a +5 let jsou nic neříkající, ale hodně naznačující.
EU tlačí na nové enviro normy a opatření a to tlačí i na silniční dopravu. Ovšem National Road Construction Programme for the years 2014-2023, již s perspektivou do roku 2025 říká o 33,5 mld. € investici a i nadále jde velká většina peněz (z fondů a dalších pilířů) do výstavby silniční infrastruktury: dálnice, rychlostní silnice a okruhy. To jsou nákladné investice. Dle Multiconsult Polska, kteří vypracovali zprávu "Dálnice k hranicím" stojí výstavba 1 km dálnice v Polsku, pro příklad A1 mezi 6 mil. € mimo města a 32 mil. € v případě Silesia (Slezsko), v těžko urbanizovaném prostředí po banické činnosti. V těchto nákladech pak není jen samotná výstavba (včetně mostů, viaduktů a tunelů, což jsou nejnákladnější objekty výstavby), ale taky projektové práce a výkupy pozemků, protože to až určuje opravdový náklad na 1 km, když se to má vnímat jako investice ve veřejném zájmu.
Tento materiál se explicitně zaměřil na požadavek z EU a sice na ekodukty. Tyto objekty jsou největším prodražením výstavby a to v rozsahu 5-20% na 1 km. Road and Bridge Research Institute udává průměrné náklady ve výši 2 mil. € pokud se jedná o přechody pro středne velká a velká zvířata. V letech 1996 až 2016 se takto vynaložilo na tlak EU na opatření navíc na ochranu ŽP až 1,6 mld. €.
Polsko proto navzdory tlaku EU, která taky tlačí na změnu trasování pro různá území, kde žijí různí živočichové a trasy se pak prodlužují nebo si vyžadují další a další stavby, které prodražují budované km tuto praktiku EU silně kritizuje a to jasným argumentem a sice, že dnešní západní státy když budovali své dálniční sítě, tak ani jeden nebyl vázán tak rozsáhlými předpisy ani počtem norem na ochranu ŽP, jak to dnes diktuje EU, a proto tyto státy mají již dávno základní kostry hotové, mají je za mnohem levnější náklady i po propočtu inflace a dalších údajů a ještě se tato výstavba realizovala i rychleji. Ve výsledku je to tedy nespravodlivé vůči novým členům EU. Polsko dále argumentuje, že právě ŽP je v tomto prostoru daleko víc v lepším stavu, je nedotknuto oproti západu a není důvod ho takhle extra chránit. Je jen málo změněno lidskou činností, co se týče údolí řek atd. A Polsko taky dokládá, že navzdory všem opatřením a tlakům z EU je výstavba silniční infrastruktury nakonec pro Polsko nejvýhodnější státní investicí, která se taky mimořádně rychle vrací zpátky, takže Polsko od tohoto záměru nehodlá nejbližších 5 let ustupovat. Až do doby, než Polsko postavilo dosavaní síť dálnic a rychlostních silnic, tak se sousedními zeměmi, s ČR a Slovenskem prohrávalo o příchod zahraničních investic, což se již taky začíná obracet. Vždy byl hlavní nedostatek absence kvalitní silniční infrastruktury.
Polsko je již dnes jak tranzitním státem, tak i státem nových a velkých investicí. Silniční infrastruktura se staví promysleně, rychle a legislativně srozumitelně. Krátko po dostavbě se rychle začínají vracet peníze a oživuje se regionální ekonomika, což má další přínosy pro stát.
Nakonec jsou i přínosy pro ŽP: snižuje se hlučnost, protože se snižuje rozsah kolon, snižuje se prašnost odkláněním dopravy z obydlených území. Méně spotřebovaného paliva, méně emisí, méně znečištěný vzduch. Menší počet nehod, méně zraněných, méně mrtvých. Atd.
Doba návratnosti: a to již při nutnosti opravit vozovku, prohlédnout objekty na trase, údržba. Vypočítala se návratnost 55 úseků již v provozu: 12 úseků se vrátí investice za 2 roky. Pokud se opravdu promítnou všechny faktory do roviny peněz, tak to tak vychází. (samozřejmě včetně všech jevů kolem samotné výstavby atd., kdy již i to je práce a ekonomika). 21 úseků má návratnost 3 roky. Polovina úseků má návratnost za 5 a více let, respektivě se dá konstatovat i následovné: 2/3 z 55 úseků má návratnost do 10 let. Samozřejmě, jsou i úseky, které mají návratnost za dobu 20 až 30 let a dokonce i více. Bez nich by chybělo propojení a návaznost v síti aneb jsou náklady vysoké pro jiné faktory; již zmiňované Slezsko a pak všech kategorii "horská trasa", kde se staví vícero mostů. Krakow - Tatry je mimořádně nákladná trasa, ale to neznamená, že se nemá budovat.
Důvod, pro který Polsko staví dálnice a rychlostní silnice, i když je pak po otevření na nich provoz nižší, než na rušnějších hlavních silnicích je i ten fakt, že motorizace a provoz v Polsku rostou rychleji a ta potřeba budovat tuto infrastrukturu tady jednoduše i nadále bude. Proto se i nadále v této činnosti bude pokračovat, protože ještě stále je to nejlepší státní investice. Tempo výstavby samozřejmě klesá a zpomaluje stejně jako i investice. Vždyť jen v některých letech za uplynulých 12 let se investovalo výstavby silniční infrastruktury i 4-5 mld. €.
Co by ale byla opravdu katastrofa a to taky ekologická, tak to by byl stav, ve kterém Polsko dlouhou dobu žilo. Velmi slabé investice do silniční infrastruktury. Již dnes lze vnímat, že neexistence silniční výstavby neznačí zastavení silniční dopravy a když byla situace špatná před rokem 2010, tak nelze čekat, že by dnes byla snad lepší. Byla by rozhodně katastrofální a pokud mají mít smysl polské státní investice, tak se musí rozhodně nejlepší stavitelský a modernizační program státu dokončit a ne ho uměle prodražovat, aby se omezil v rozsahu.
jedná se o citace a překlad "polské obrany před EU v období uplynulých měsíců"
Moje doplnění: Je všeobecně známo, že Polsko většinu EU peněz tlačí do silniční výstavby. EU by mohla být ráda, že se Polsku všeobecně daří. Polsko by bez podpory z EU rozhodně jen s problémama dokončilo ten chybějící rozsah do doby, kdy chtějí, o tom snad není pochyb. Míra zasahování EU do toho, kam se mají "její" peníze investovat je často v rozporu s tím, kam je chtějí investovat státy samotné. A prakticky všechny segmenty jsou opravdu "svázané" společnýma normama. Ovšem to, co je již "v užívání", tak to má období pro "doplnění" a odstranění nedostatků (u tunelů bezpečnost, jinde nové ekodukty atd.). Je fakt, že kdo má všechno v užívání, tak je ve výhodě proti tomu, kdo všechno musí implementovat. A ta implementace je ve vývoji, trvá řadu let a je toho čím dal, tím více. Jak lze pozorovat, tak na příkladu Polska to jde argumentovat i v tom, čím sama EU kritizuje/oponuje dané státy. Na ostatní si musí každý udělat vlastní názor ...
Již více než dekádu představuje výstavba silniční infrastruktury největší podíl v rámci veřejných investicí v Polsku. Řízení se tak stává rychlejší, snadnější a bezpečnější. Do té doby bylo mnoho zranění a mrtvých z čelných srážek při absenci zkapacitněné silniční sítě. Snižuje se cestovní čas, šetří PHM, zvyšují peníze logistických firem na nové investice, co je dělá více konkurenceschopními atd. Efektů je opravdu hodně.
Vláda přitom začátkem r. 2020 avizovala rozšíření sítě dálnic a rychlostních silnic, ale základní kostra má být hotová v letech 2021-2022. Rozšíření sítě pak prodlouží dostavbu o min. 5 dalších let, ale pojmy jako základní kostra a +5 let jsou nic neříkající, ale hodně naznačující.
EU tlačí na nové enviro normy a opatření a to tlačí i na silniční dopravu. Ovšem National Road Construction Programme for the years 2014-2023, již s perspektivou do roku 2025 říká o 33,5 mld. € investici a i nadále jde velká většina peněz (z fondů a dalších pilířů) do výstavby silniční infrastruktury: dálnice, rychlostní silnice a okruhy. To jsou nákladné investice. Dle Multiconsult Polska, kteří vypracovali zprávu "Dálnice k hranicím" stojí výstavba 1 km dálnice v Polsku, pro příklad A1 mezi 6 mil. € mimo města a 32 mil. € v případě Silesia (Slezsko), v těžko urbanizovaném prostředí po banické činnosti. V těchto nákladech pak není jen samotná výstavba (včetně mostů, viaduktů a tunelů, což jsou nejnákladnější objekty výstavby), ale taky projektové práce a výkupy pozemků, protože to až určuje opravdový náklad na 1 km, když se to má vnímat jako investice ve veřejném zájmu.
Tento materiál se explicitně zaměřil na požadavek z EU a sice na ekodukty. Tyto objekty jsou největším prodražením výstavby a to v rozsahu 5-20% na 1 km. Road and Bridge Research Institute udává průměrné náklady ve výši 2 mil. € pokud se jedná o přechody pro středne velká a velká zvířata. V letech 1996 až 2016 se takto vynaložilo na tlak EU na opatření navíc na ochranu ŽP až 1,6 mld. €.
Polsko proto navzdory tlaku EU, která taky tlačí na změnu trasování pro různá území, kde žijí různí živočichové a trasy se pak prodlužují nebo si vyžadují další a další stavby, které prodražují budované km tuto praktiku EU silně kritizuje a to jasným argumentem a sice, že dnešní západní státy když budovali své dálniční sítě, tak ani jeden nebyl vázán tak rozsáhlými předpisy ani počtem norem na ochranu ŽP, jak to dnes diktuje EU, a proto tyto státy mají již dávno základní kostry hotové, mají je za mnohem levnější náklady i po propočtu inflace a dalších údajů a ještě se tato výstavba realizovala i rychleji. Ve výsledku je to tedy nespravodlivé vůči novým členům EU. Polsko dále argumentuje, že právě ŽP je v tomto prostoru daleko víc v lepším stavu, je nedotknuto oproti západu a není důvod ho takhle extra chránit. Je jen málo změněno lidskou činností, co se týče údolí řek atd. A Polsko taky dokládá, že navzdory všem opatřením a tlakům z EU je výstavba silniční infrastruktury nakonec pro Polsko nejvýhodnější státní investicí, která se taky mimořádně rychle vrací zpátky, takže Polsko od tohoto záměru nehodlá nejbližších 5 let ustupovat. Až do doby, než Polsko postavilo dosavaní síť dálnic a rychlostních silnic, tak se sousedními zeměmi, s ČR a Slovenskem prohrávalo o příchod zahraničních investic, což se již taky začíná obracet. Vždy byl hlavní nedostatek absence kvalitní silniční infrastruktury.
Polsko je již dnes jak tranzitním státem, tak i státem nových a velkých investicí. Silniční infrastruktura se staví promysleně, rychle a legislativně srozumitelně. Krátko po dostavbě se rychle začínají vracet peníze a oživuje se regionální ekonomika, což má další přínosy pro stát.
Nakonec jsou i přínosy pro ŽP: snižuje se hlučnost, protože se snižuje rozsah kolon, snižuje se prašnost odkláněním dopravy z obydlených území. Méně spotřebovaného paliva, méně emisí, méně znečištěný vzduch. Menší počet nehod, méně zraněných, méně mrtvých. Atd.
Doba návratnosti: a to již při nutnosti opravit vozovku, prohlédnout objekty na trase, údržba. Vypočítala se návratnost 55 úseků již v provozu: 12 úseků se vrátí investice za 2 roky. Pokud se opravdu promítnou všechny faktory do roviny peněz, tak to tak vychází. (samozřejmě včetně všech jevů kolem samotné výstavby atd., kdy již i to je práce a ekonomika). 21 úseků má návratnost 3 roky. Polovina úseků má návratnost za 5 a více let, respektivě se dá konstatovat i následovné: 2/3 z 55 úseků má návratnost do 10 let. Samozřejmě, jsou i úseky, které mají návratnost za dobu 20 až 30 let a dokonce i více. Bez nich by chybělo propojení a návaznost v síti aneb jsou náklady vysoké pro jiné faktory; již zmiňované Slezsko a pak všech kategorii "horská trasa", kde se staví vícero mostů. Krakow - Tatry je mimořádně nákladná trasa, ale to neznamená, že se nemá budovat.
Důvod, pro který Polsko staví dálnice a rychlostní silnice, i když je pak po otevření na nich provoz nižší, než na rušnějších hlavních silnicích je i ten fakt, že motorizace a provoz v Polsku rostou rychleji a ta potřeba budovat tuto infrastrukturu tady jednoduše i nadále bude. Proto se i nadále v této činnosti bude pokračovat, protože ještě stále je to nejlepší státní investice. Tempo výstavby samozřejmě klesá a zpomaluje stejně jako i investice. Vždyť jen v některých letech za uplynulých 12 let se investovalo výstavby silniční infrastruktury i 4-5 mld. €.
Co by ale byla opravdu katastrofa a to taky ekologická, tak to by byl stav, ve kterém Polsko dlouhou dobu žilo. Velmi slabé investice do silniční infrastruktury. Již dnes lze vnímat, že neexistence silniční výstavby neznačí zastavení silniční dopravy a když byla situace špatná před rokem 2010, tak nelze čekat, že by dnes byla snad lepší. Byla by rozhodně katastrofální a pokud mají mít smysl polské státní investice, tak se musí rozhodně nejlepší stavitelský a modernizační program státu dokončit a ne ho uměle prodražovat, aby se omezil v rozsahu.
jedná se o citace a překlad "polské obrany před EU v období uplynulých měsíců"
Moje doplnění: Je všeobecně známo, že Polsko většinu EU peněz tlačí do silniční výstavby. EU by mohla být ráda, že se Polsku všeobecně daří. Polsko by bez podpory z EU rozhodně jen s problémama dokončilo ten chybějící rozsah do doby, kdy chtějí, o tom snad není pochyb. Míra zasahování EU do toho, kam se mají "její" peníze investovat je často v rozporu s tím, kam je chtějí investovat státy samotné. A prakticky všechny segmenty jsou opravdu "svázané" společnýma normama. Ovšem to, co je již "v užívání", tak to má období pro "doplnění" a odstranění nedostatků (u tunelů bezpečnost, jinde nové ekodukty atd.). Je fakt, že kdo má všechno v užívání, tak je ve výhodě proti tomu, kdo všechno musí implementovat. A ta implementace je ve vývoji, trvá řadu let a je toho čím dal, tím více. Jak lze pozorovat, tak na příkladu Polska to jde argumentovat i v tom, čím sama EU kritizuje/oponuje dané státy. Na ostatní si musí každý udělat vlastní názor ...
-
- Příspěvky: 397
- Registrován: 19.10.2009 9:21:32
Re: Polsko všeobecně
Chápu, že se Polsku tato argumentace "hodí do krámu" a cítí se oproti západním státům znevýhodnění, na druhou stranu si ty západní státy svou infrastrukturu vybudovali za svoje vlastní peníze, zatímco Polsku na to EU vydatně přispívá. Tak jaképak znevýhodnění? Je logické, že se záp. státy chtějí vyhnout stejným chybám, které při budování svých dálnic udělali v minulosti. Samozřejmě, že ty požadavky EU by měly být přiměřené a nechránit "každou žabičku" na trase, nadruhou stranu Polsko si za sníženou důvěru v tomto směru může taky samo - možná si vzpomenete na kauzu údolí Rospuda, jak Polsko požadavky EU zcela ignorovalo a do mimořádně cenného území už poslalo bagry - viz https://www.idnes.cz/zpravy/zahranicni/ ... anicni_barPolsko proto navzdory tlaku EU, která taky tlačí na změnu trasování pro různá území, kde žijí různí živočichové a trasy se pak prodlužují nebo si vyžadují další a další stavby, které prodražují budované km tuto praktiku EU silně kritizuje a to jasným argumentem a sice, že dnešní západní státy když budovali své dálniční sítě, tak ani jeden nebyl vázán tak rozsáhlými předpisy ani počtem norem na ochranu ŽP, jak to dnes diktuje EU, a proto tyto státy mají již dávno základní kostry hotové, mají je za mnohem levnější náklady i po propočtu inflace a dalších údajů a ještě se tato výstavba realizovala i rychleji. Ve výsledku je to tedy nespravodlivé vůči novým členům EU.
Nakonec až mimořádný tlak z EU tu stavbu dokázal zastavit a trasa se přeprojektovala, myslím že k velké spokojenosti všech.
Re: Polsko všeobecně
Doplním předešlé grafy:
V roce 2021 by se měly vyhlašovat soutěže na tyto úseky:
A2 węzeł Siedlce Zachód–węzeł Łukowisko (36,5 km),
A2 węzeł Łukowisko–węzeł Biała Podlaska (27 km),
A18 Olszyna–Golnice (przebudowa jezdni południowej); odcinek od km 33+760 do granicy woj. lubuskiego i dolnośląskiego (16,24 km),
A18 granica woj. lubuskiego i dolnośląskiego–węzeł Golnice (21,53 km),
S6 obwodnica Koszalina i Sianowa; odcinek od km 6+400 do km 14+300 (7,9 km),
S7 węzeł Miechów–węzeł Szczepanowice (5,32 km),
S12 obwodnica Chełma (17 km),
S17 węzeł Drewnica–węzeł Ząbki (3,6 km),
S19 Kuźnica–Sokółka (17 km),
S19 Krynice (istn. DK65)–węzeł Dobrzyniewo (4,44 km),
S19 węzeł Dobrzyniewo–węzeł Białystok Zachód (5,67 km),
S19 węzeł Białystok Zachód–węzeł Białystok Księżyno (16,65 km),
S19 węzeł Białystok Księżyno–węzeł Białystok Południe, z odcinkiem DK65 (21,63 km),
S19 węzeł Białystok Południe–Ploski (12,73 km),
S19 Ploski–Haćki (8,89 km),
S19 Haćki–węzeł Bielsk Podlaski Zachód, z odcinkiem DK66 (14,96 km),
S19 węzeł Bielsk Podlaski Zachód–węzeł Boćki (12,19 km),
S19 węzeł Boćki–Osmola (11,94 km),
S19 Osmola–Leszczka (13,61 km),
S19 Leszczka–Chlebczyn (15,38 km),
S19 węzeł Lublin Rudnik–węzeł Lubartów Północ (23,81 km),
S19 Iskrzynia–węzeł Miejsce Piastowe (11,1 km),
S19 węzeł Miejsce Piastowe–węzeł Dukla (10,4 km),
S74/DK9 obwodnica Opatowa (14,9 km),
DK75 Brzesko–Nowy Sącz; II etap łącznika brzeskiego (2,99 km)
(Celkem 29 výběrových řízení o celkové délce 360 km).
V tuto chvíli se realizuje 82 staveb (o celkové délce přes 1000 km), z čehož se u 29 řízení muselo vyhlašovat kvůli výpovědi GDDKiA nové stavební řízení.
V roce 2021 by se měly vyhlašovat soutěže na tyto úseky:
A2 węzeł Siedlce Zachód–węzeł Łukowisko (36,5 km),
A2 węzeł Łukowisko–węzeł Biała Podlaska (27 km),
A18 Olszyna–Golnice (przebudowa jezdni południowej); odcinek od km 33+760 do granicy woj. lubuskiego i dolnośląskiego (16,24 km),
A18 granica woj. lubuskiego i dolnośląskiego–węzeł Golnice (21,53 km),
S6 obwodnica Koszalina i Sianowa; odcinek od km 6+400 do km 14+300 (7,9 km),
S7 węzeł Miechów–węzeł Szczepanowice (5,32 km),
S12 obwodnica Chełma (17 km),
S17 węzeł Drewnica–węzeł Ząbki (3,6 km),
S19 Kuźnica–Sokółka (17 km),
S19 Krynice (istn. DK65)–węzeł Dobrzyniewo (4,44 km),
S19 węzeł Dobrzyniewo–węzeł Białystok Zachód (5,67 km),
S19 węzeł Białystok Zachód–węzeł Białystok Księżyno (16,65 km),
S19 węzeł Białystok Księżyno–węzeł Białystok Południe, z odcinkiem DK65 (21,63 km),
S19 węzeł Białystok Południe–Ploski (12,73 km),
S19 Ploski–Haćki (8,89 km),
S19 Haćki–węzeł Bielsk Podlaski Zachód, z odcinkiem DK66 (14,96 km),
S19 węzeł Bielsk Podlaski Zachód–węzeł Boćki (12,19 km),
S19 węzeł Boćki–Osmola (11,94 km),
S19 Osmola–Leszczka (13,61 km),
S19 Leszczka–Chlebczyn (15,38 km),
S19 węzeł Lublin Rudnik–węzeł Lubartów Północ (23,81 km),
S19 Iskrzynia–węzeł Miejsce Piastowe (11,1 km),
S19 węzeł Miejsce Piastowe–węzeł Dukla (10,4 km),
S74/DK9 obwodnica Opatowa (14,9 km),
DK75 Brzesko–Nowy Sącz; II etap łącznika brzeskiego (2,99 km)
(Celkem 29 výběrových řízení o celkové délce 360 km).
V tuto chvíli se realizuje 82 staveb (o celkové délce přes 1000 km), z čehož se u 29 řízení muselo vyhlašovat kvůli výpovědi GDDKiA nové stavební řízení.
Zdržuji se hlavně jižně od Dunaje, ale rád se podívám i na severní břeh a sem tam i na západ od Rýna.
Re: Polsko všeobecně
Jenom oprava, tohle je seznam tendrů, které teď běží
-
- VIP
- Příspěvky: 22561
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Polsko všeobecně
V roce 2025 má být hotová cesta podél Baltu. Polské ředitelství silnic a dálnic (GDDKiA) připravuje výběrové řízení na další úsek silnice rychlostní silnice S6- tzv. Kašubské cesty. Celá silnice S6 mezi Štětínem a Gdaňskem má být hotová v roce 2025. Silnice má snížit na polovinu čas touto časti Polska a zlepšit bezpečnost a komfort jízdy. Výstavbu podpořilo rozhodnuti vlády o přidělení prostředků ze státního rozpočtu na její realizaci.
Zdroj: gddkia.gov.pl
Zdroj: gddkia.gov.pl
Re: Polsko všeobecně
Jedním ze zajímavějších projektů v Polsku je stavba 1,5km tunelu pod řekou Svinou, který spojí ostrovy Uznam a Wolin ve Svinoústí. Momentálně se sestavuje razící štít, který bude tunel razit viz:
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40683/Mo ... awansowany
Ještě jedna zajímavost z minulého roku. V souvislosti s výstavbou nových silnic dochází ke přeřazování stávajících státních silnic (DK) do nižších kategorií. Takto se loni ze 70 km na 6 různých DK staly vojvodské silnice (Droga Wojewódzka - DW, označená trojmístným číslem). Nejvíce se to týkalo DK5 kolem Bydgoszczy, kterou nahrazuje rychlostních silnice S5. V mém regionu k tomu došlo u DK28 na průchodu přes město Sanok, kterou nahradil obchvat.
Celý seznam i s mapou zde: https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40671/Od ... -2020-roku
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40683/Mo ... awansowany
Ještě jedna zajímavost z minulého roku. V souvislosti s výstavbou nových silnic dochází ke přeřazování stávajících státních silnic (DK) do nižších kategorií. Takto se loni ze 70 km na 6 různých DK staly vojvodské silnice (Droga Wojewódzka - DW, označená trojmístným číslem). Nejvíce se to týkalo DK5 kolem Bydgoszczy, kterou nahrazuje rychlostních silnice S5. V mém regionu k tomu došlo u DK28 na průchodu přes město Sanok, kterou nahradil obchvat.
Celý seznam i s mapou zde: https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40671/Od ... -2020-roku
-
- Příspěvky: 5269
- Registrován: 26.12.2015 0:06:38
- Bydliště: Trutnov - 17 km od polské dálnice a 29 km od české.
Re: Polsko všeobecně
Ovšem ta jejich mapka je šílená, plná chyb nejen v číslech, ale i trasách
Letos máme výročí 85 let výstavby dálnic na českém území 1938-2023
-
- Příspěvky: 2757
- Registrován: 27.4.2018 23:10:42
Re: Polsko všeobecně
Ještě zajímavěji se to jeví na mapě. Jestli tomu dobře rozumím, bude tento tunel propojovat ostrovy Usedom a Wolin; resp. Německo a Polsko. Na severovýchodě Usedomu leží pověstné město Peenemünde. Swina je průliv (řeka, průplav), kterým odtéká 69 % vod ze Štětínského zálivu do Baltského moře. Do Štětínského zálivu vtéká řeka Odra.ML90 píše:Jedním ze zajímavějších projektů v Polsku je stavba 1,5km tunelu pod řekou Svinou, který spojí ostrovy Uznam a Wolin ve Svinoústí.
Re: Polsko všeobecně
Ano, bude spojovat tyto dva ostrovy (Usedom je polsky Uznam). Nejde tam ale o propojení Polska s Německem, ale o spojení dvou částí města Svinoústí (Świnoujście), které má 40 tisíc obyvatel a je to významné letovisko u Baltského moře, kam v sezóně jezdí spousta turistů. Větší část města totiž leží právě za průlivem na ostrově Uznam a zatím se do něj dá dostat jen přívozem (nebo z Německa).
-
- VIP
- Příspěvky: 22561
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Polsko všeobecně
Colas dokončil minulý měsíc nový KO ve městě Inowroclaw (cca. 72 tis lidí). Nazývají ho "turbo kruhový objezd". KO řeší křižování mezi 2 prostormi s bytovými částemi města a vylepšila se infrastruktura pro pěší a cyklisty.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 12.2.2021 11:12:05, celkem upraveno 1 x.
Důvod: aktualizace obsahu příspěvku
Důvod: aktualizace obsahu příspěvku
Re: Polsko všeobecně
Dekujeme investorovi a tesime se na varku dashcamu. Predpokladam, ze jeste letos tam nekde vyasfaltuji placek pro radiwoz
Re: Polsko všeobecně
Sorry jako, ale původní křižovatka na MUK nevypadá.Diaľničiar píše:Colas dokončil minulý měsíc nový KO ve městě Inowroclaw (cca. 72 tis lidí). Nazývají ho "turbo kruhový objezd". KO nahradil složitou MÚK mezi 2 prostormi s bytovými částemi města a vylepšila se infrastruktura pro pěší a cyklisty.
Jsem chodec, řidič, cyklista, cestující VHD. Get over it.
-
- VIP
- Příspěvky: 22561
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Re: Polsko všeobecně
Nebyla, špatný překlad. Poupravil jsem text.
Re: Polsko všeobecně
Nejlepší na tom je, že to jediný auto na fotce se nedokázalo správně zařadit do pruhu. Vypadá to ale na chybu značení, ze směru vpravo dole se nedá jet rovně z pravýho pruhu - ono spíš v pětiramenný křižovatce značit směry doprava/rovně/doleva nědává úplně smysl. To se radši měli zeptat v Praze, jak se to má dělat: https://mapy.cz/s/conuloguloDiaľničiar píše:Colas dokončil minulý měsíc nový KO ve městě Inowroclaw (cca. 72 tis lidí). Nazývají ho "turbo kruhový objezd". KO řeší křižování mezi 2 prostormi s bytovými částemi města a vylepšila se infrastruktura pro pěší a cyklisty.
Re: Polsko všeobecně
Toho auta jsem si vsiml, ale neni to spis tim, ze ta krizovatka jeste nebyla otevrena?
Re: Polsko všeobecně
Ještě ke statistikám, v tomto článku jsou aktuální tabulky ve formátu pdf, ve kterých je rozepsané, kolik km silnic A a S bylo odevzdáno do provozu za posledních pět let a na kolik km se vyhlašovaly tendry a podepisovaly smlouvy:
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40889/Dr ... atnich-lat
Podrobnější statistiky včetně plánů na letošní rok ještě jednou zde:
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40855/Ak ... ka-drogowa
Kromě toho se na webu GDDKiA ještě objevil článek o dopravním značení. Porovnává se tam standardní značení s experimentálním, které se testuje od roku 2013 nejdřív na části dálnice A1 a od roku 2019 i na části rychlostní silnice S5.
Článek včetně srovnání obou druhů značení: https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40894/Oz ... rymentalne
Nová videa z kanálu GDDKiA:
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40889/Dr ... atnich-lat
Podrobnější statistiky včetně plánů na letošní rok ještě jednou zde:
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40855/Ak ... ka-drogowa
Kromě toho se na webu GDDKiA ještě objevil článek o dopravním značení. Porovnává se tam standardní značení s experimentálním, které se testuje od roku 2013 nejdřív na části dálnice A1 a od roku 2019 i na části rychlostní silnice S5.
Článek včetně srovnání obou druhů značení: https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40894/Oz ... rymentalne
Nová videa z kanálu GDDKiA:
Re: Polsko všeobecně
Ve Svinoústí byla zahájena ražba tunelu pod průlivem Svina, který spojí ostrovy Wolin a Uznam (Usedom). Ražba necelých 1,5 km tunelu by měla trvat do září letošního roku.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40985/Ro ... winoujsciu
Na S8 byl definitivně dokončen obchvat města Marki, čili výjezd z Varšavy směrem na Białystok. Samotná hlavní trasa už je otevřená od prosince 2017, ale kvůli problémům s vykonavatelem (Salini) nebyla část prací včetně MÚK dokončena. Nyní už je tedy vše ve finální podobě (a tím vlastně i celá S8 od Vratislavi přes Lodž a Varšavu až do Białystoku).
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40984/Pr ... l-Dworkowa
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40985/Ro ... winoujsciu
Na S8 byl definitivně dokončen obchvat města Marki, čili výjezd z Varšavy směrem na Białystok. Samotná hlavní trasa už je otevřená od prosince 2017, ale kvůli problémům s vykonavatelem (Salini) nebyla část prací včetně MÚK dokončena. Nyní už je tedy vše ve finální podobě (a tím vlastně i celá S8 od Vratislavi přes Lodž a Varšavu až do Białystoku).
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/40984/Pr ... l-Dworkowa
Re: Polsko všeobecně
V Opolském vojvodství byla zahájena stavba 25km obchvatu města Olesno, který je součástí rychlostní silnice S11. Stavba by měla být hotová do IV. kvartálu 2022.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41034/Ro ... -ciagu-S11
Do další fáze přípravy se dostává rychlostní silnice S12 mezi městy Radom a Puławy. GDDKiA podala žádost o vydání EIA na 67 km této trasy.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41001/Zl ... a-do-Pulaw
K 9.4. (čili měsíc od zahájení) bylo vyraženo 130 m tunelu pod průlivem Svina ve Svinoústí. Připomínám, že se razí tunel o délce 1,44 km a samotná ražba by měla být hotová do podzimu letošního roku.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41128/Dr ... -wydrazone
Na konci března byla zahájena stavba I etapy obchvatu vesnic Przecław a Warzymice na DK13 o délce 4,2 km, který by měl být hotový v roce 2023. Jedná se o stavbu na jednom z výjezdů ze Štětína.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41061/Ru ... i-Warzymic
Polská vláda oficiálně schválila program výstavby 100 obchvatů v letech 2020-2030, o kterém už jsem tu psal. Program se soustředí na trasy mimo síť TEN-T a měl by stát zhruba 28 miliard złotých. Neznamená to, že se nebudou realizovat i jiné stavby na síti DK, další ochvaty a nové trasy jsou plánované podle Programu výstavby státních silnic na roky 2014-2023 (z perspektivou do roku 2025), v rámci kterého se staví dálnice a rychlostní silnice.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41139/Uc ... -2020-2030
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41034/Ro ... -ciagu-S11
Do další fáze přípravy se dostává rychlostní silnice S12 mezi městy Radom a Puławy. GDDKiA podala žádost o vydání EIA na 67 km této trasy.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41001/Zl ... a-do-Pulaw
K 9.4. (čili měsíc od zahájení) bylo vyraženo 130 m tunelu pod průlivem Svina ve Svinoústí. Připomínám, že se razí tunel o délce 1,44 km a samotná ražba by měla být hotová do podzimu letošního roku.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41128/Dr ... -wydrazone
Na konci března byla zahájena stavba I etapy obchvatu vesnic Przecław a Warzymice na DK13 o délce 4,2 km, který by měl být hotový v roce 2023. Jedná se o stavbu na jednom z výjezdů ze Štětína.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41061/Ru ... i-Warzymic
Polská vláda oficiálně schválila program výstavby 100 obchvatů v letech 2020-2030, o kterém už jsem tu psal. Program se soustředí na trasy mimo síť TEN-T a měl by stát zhruba 28 miliard złotých. Neznamená to, že se nebudou realizovat i jiné stavby na síti DK, další ochvaty a nové trasy jsou plánované podle Programu výstavby státních silnic na roky 2014-2023 (z perspektivou do roku 2025), v rámci kterého se staví dálnice a rychlostní silnice.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41139/Uc ... -2020-2030
Re: Polsko všeobecně
V Podkarpatském vojvodství na jihovýchodě Polska byl odevzdán do provozu obchvat okresních měst Nisko a Stalowa Wola (města spolu hraničí a dohromady mají okolo 75 tisíc obyvatel) na silnici DK77, která prochází Svatokřížským a Podkarpatským vojvodstvím (Lipnik-Sandomierz-Stalowa Wola-Leżajsk-Jarosław Przemyśl). Nová trasa má délku 15,3 km a je jedním z 10 obchvatů, které se mají postupně v Podkarpatském vojvodství realizovat (1 je ve výstavbě a 8 se jich připravuje).
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41347/Od ... a-do-ruchu
Smolná rychlostní silnice S61 směrem na Litvu, jejíž realizace se výrazně protáhla, má další problém. Na jednom ze dvou úseků tvořících obchvat města Łomża (Łomża Zachód-Kolno) odstoupila GDDKiA od smlouvy s vykonavatelem, kterým byla italská společnost TOTO. Už tendr na tenhle úsek byl složitý, protože došlo k několika odvoláním a nakonec vyhrála až 4. nabídka v pořadí. Smlouva se podepisovala v listopadu 2018, ale kvůli průtahům bylo stavební povolení vydáno až v listopadu 2020. Po skončení zimní přestávky firma nezahájila stavební práce, což vedlo k vypovězení smlouvy. Nový tendr bude ještě letos a podepsání smlouvy je předběžně plánované na I. kvartál příštího roku.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41362/Du ... -wykonawca
Polské ministerstvo financí spustilo web nového systému výběru mýta e-TOLL, který nahradí prozatimní systém viaTOLL. Momentálně je web jen v polštině a angličtině, ale postupně by měl mít 9 jazykových verzí včetně češtiny a slovenštiny. Ještě v květnu by mělo být možné vytvoření účtu, přes který bude mít každý uživatel přístup ke všem údajům, dokumentům a službám. K celkovému zprovoznění systému e-TOLL by mělo dojít v první polovině června.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41322/Wy ... emu-e-TOLL
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41347/Od ... a-do-ruchu
Smolná rychlostní silnice S61 směrem na Litvu, jejíž realizace se výrazně protáhla, má další problém. Na jednom ze dvou úseků tvořících obchvat města Łomża (Łomża Zachód-Kolno) odstoupila GDDKiA od smlouvy s vykonavatelem, kterým byla italská společnost TOTO. Už tendr na tenhle úsek byl složitý, protože došlo k několika odvoláním a nakonec vyhrála až 4. nabídka v pořadí. Smlouva se podepisovala v listopadu 2018, ale kvůli průtahům bylo stavební povolení vydáno až v listopadu 2020. Po skončení zimní přestávky firma nezahájila stavební práce, což vedlo k vypovězení smlouvy. Nový tendr bude ještě letos a podepsání smlouvy je předběžně plánované na I. kvartál příštího roku.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41362/Du ... -wykonawca
Polské ministerstvo financí spustilo web nového systému výběru mýta e-TOLL, který nahradí prozatimní systém viaTOLL. Momentálně je web jen v polštině a angličtině, ale postupně by měl mít 9 jazykových verzí včetně češtiny a slovenštiny. Ještě v květnu by mělo být možné vytvoření účtu, přes který bude mít každý uživatel přístup ke všem údajům, dokumentům a službám. K celkovému zprovoznění systému e-TOLL by mělo dojít v první polovině června.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41322/Wy ... emu-e-TOLL
Re: Polsko všeobecně
Od poloviny června je zprovozněný první úsek rychlostní silnice S19 mezi Lublinem a Řešovem. Jedná se o úsek Janów Lubelski-Lasy Janowskie o délce 8 km. Vzhledem k tomu, že na úseku ještě probíhají práce zatím platí určitá omezení včetně dočasné MPR 90 km/h.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41511/Zm ... owanej-S19
Rychlostní silnice S16 v úseku Borki Wielkie-Mrągowo (13 km + 3 km obchvatu města Mrągowo) získala stavební povolení a začíná se stavět. Jedná se o problematickou stavbu přes oblast velkých mazurských jezer, kvůli které se hodně protestuje, a tak se zatím ještě neví, jak bude další trasa směrem na východ vypadat.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41556/S1 ... cyzja-ZRID
K jedné z větších investic v Polsku patří stavba nového mostu přes řeku Dunajec u města Nowy Sącz v Malopolském vojvodství, který bude součástí silnice DK75. Most už byl v květnu z většiny hotový, v níže uvedeném článku je pár fotek ze stavby.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41414/Mo ... u-w-Polsce
10. června GDDKiA podepsala smlouvu na výstavbu dalších dobíjecích míst na celkem 28 odpočívkách u dálnic A1, A2, A4 a rychlostních silnic S3, S7 a S8 (kompletní seznam v článku níže). Dobíjecí místa by měla být zprovozněna v druhé polovině příštího roku.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41499/Po ... ktrycznych
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41511/Zm ... owanej-S19
Rychlostní silnice S16 v úseku Borki Wielkie-Mrągowo (13 km + 3 km obchvatu města Mrągowo) získala stavební povolení a začíná se stavět. Jedná se o problematickou stavbu přes oblast velkých mazurských jezer, kvůli které se hodně protestuje, a tak se zatím ještě neví, jak bude další trasa směrem na východ vypadat.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41556/S1 ... cyzja-ZRID
K jedné z větších investic v Polsku patří stavba nového mostu přes řeku Dunajec u města Nowy Sącz v Malopolském vojvodství, který bude součástí silnice DK75. Most už byl v květnu z většiny hotový, v níže uvedeném článku je pár fotek ze stavby.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41414/Mo ... u-w-Polsce
10. června GDDKiA podepsala smlouvu na výstavbu dalších dobíjecích míst na celkem 28 odpočívkách u dálnic A1, A2, A4 a rychlostních silnic S3, S7 a S8 (kompletní seznam v článku níže). Dobíjecí místa by měla být zprovozněna v druhé polovině příštího roku.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41499/Po ... ktrycznych
Re: Polsko všeobecně
Všechny tři úseky rychlostní silnice S11 od města Koszalin do Bobolic o celkové délce 48 km získaly v druhé polovině června stavební povolení a začínají se stavět.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41634/Je ... do-Bobolic
S11 zatím patří spolu s S10 k trasám, které jsou co se týče přípravy nejvíce pozadu. Kromě čerstvě rozestavěné části na nich zatím vznikaly víceméně jen některé obchvaty. Pomalu by se ale měly dostávat do výstavby, tím spíše, že moc jiných delších souvislých tahů ke stavbě už v Polsku brzy nebude.
https://www.gddkia.gov.pl/pl/a/41634/Je ... do-Bobolic
S11 zatím patří spolu s S10 k trasám, které jsou co se týče přípravy nejvíce pozadu. Kromě čerstvě rozestavěné části na nich zatím vznikaly víceméně jen některé obchvaty. Pomalu by se ale měly dostávat do výstavby, tím spíše, že moc jiných delších souvislých tahů ke stavbě už v Polsku brzy nebude.