3. 8. 2012 | Zdroj: Zastupitelský úřad České republiky
Chorvatská vláda zahájila proces, který by mohl završit předáním většinové sítě dálnic v zemi do dlouhodobé koncese. Investor by mohl získat až třicetiletou koncesi za neformálně odhadovanou částku okolo 3 mld. EUR. Prvním krokem bude výběr poradce restrukturalizace dosud ztrátových podniků, které dálniční síť spravují.
Chorvatská vláda ve čtvrtek 2. srpna 2012 schválila rozhodnutí, na jehož základě bude vybrán poradce za účelem „monetizace veřejného dluhu vázaného na společnost Hrvatske autoceste, d.o.o. (Chorv. dálnice s.r.o.) a společnost Autocesta Rijeka Zagreb, d.d. (Dálnice Rijeka-Zagreb a.s.)“. Vybraný poradce by měl navrhnout způsoby řešení vzniklého veřejného dluhu v uvedených společnostech, jejich event. spojení v jednu organizaci, vnitřní restrukturalizaci a vypracování finančního modelu pro nalezení hlavního partnera – investora, který by dálniční systém převzal, provozoval, udržoval a rozvíjel.
Z vlády bylo k záležitosti, která by mohla vést ke koncesnímu předání většiny ze sítě dálnic naznačeno, že by se mohlo jednat o předání správy dálnic spadajících pod obě společnosti až na dobu třiceti let do koncese (patrně zahraničnímu) investorovi, který by ale měl okamžitě při získání koncese umořit vzniklý dluh obou společností. Ten na celkovém zadlužení státu činí dle informací vlády 14,6 %. Z diskuze odborníků vyšel předběžný odhad ceny koncese, která by se mohla pohybovat okolo 2,5–3 mld. EUR. Podle ministra námořnictví, dopravy a infrastruktury S. Hajdaš-Dončiće se dá očekávat doporučení poradce pro monetizaci a tedy detailní parametry nabídky pro uchazeče o koncesi v horizontu šesti měsíců.
Obě uvedené společnosti jsou dosud ve stoprocentním vlastnictví státu. Taktéž jsou v obrovských dluzích, vytvořených především při rozvoji dálniční sítě. Již nyní se připravuje jejich restrukturace, se kterou bude spojeno propouštění odhadem až 500 zaměstnanců. Problémem dálniční sítě v Chorvatsku, vedle nedostatku financí na její dokončení, resp. další rozvoj, však je nedostatečná finanční výtěžnost, neb kromě letního turistického období zejí povětšinou prázdnotou. Vláda v červnu souhlasila s 15% zvýšením mýtného. Přesto, podle předběžných výsledků v polovině letní sezóny, příjmy z dálnic prakticky nevzrostly, neboť ve srovnání s rokem 2011je zaznamenán o několik procent menší příliv motorizovaných zahraničních turistů do HR.
Model správy dálnice prostřednictvím koncese není novinkou. Např. dálniční úsek Zagreb – Macelj (59 km vedoucích od hl. města na hranici se Slovinskem), jeden z nejvytíženějších, a také českými turisty nejčastěji používaných úseků jinak velmi kvalitní dálniční sítě, je od roku 2003 svěřen do koncese na 28 let společnosti, ve které 51 % akcií drží společnost Pyhrn Concession Holding Gmbh. Stát si zde ponechal 49 % akcií. Na uvedeném úseku dálnice byla dosud průměrná cena mýtného na 1 km výrazně vyšší, než na ostatních chorvatských dálnicích (i po červnovém zvýšení mýtného o 15 %). Zcela v tichosti, bez předchozího oznámení a shodou okolností časově téměř paralelně s oznámením hledání poradce pro monetizaci dluhu, byly i na této dálnici v koncesi od 1. srpna 2012 zvýšeny ceny mýtného o 15% (podle sdělení byla základem pro zvýšení cen klauzule v koncesní smlouvě, dle které má koncesionář právo zvýšit ceny mýtného, pokud by snížení provozu znamenalo snížení příjmů společnosti). Turista, který byl dosud zvyklý zaplatit za tento úsek 42 HRK jednosměrně, tedy nyní musí vytáhnout z kapsy o 6 kun více, tedy 48 HRK. Karty, které místním obyvatelům umožňují slevy, jsou turisty používány velmi zřídkavě.
I když vláda ve svém usnesení uvádí, že získané prostředky z monetizace dluhu by se měly použít na „další investice do infrastruktury“, je patrné, že hlavním cílem časově omezené „privatizace“/udělení koncese by mělo být získání hotovostních prostředků do státní pokladny. Premiér Milanović při představování usnesení vlády o výběru poradce s cílem monetizovat dluh uvedl, že se musí jednat o velmi pečlivý a opatrný proces, který – nebudou-li splněny všechny požadavky chorvatské vlády, může být anulován.
Komentátoři v rozborech situace připomínají, že event. koncesionář bude chtě nechtě muset zvýšit ceny mýtného, které již dnes jsou pro standardního chorvatského občana ale i podnikatele závislého na převozu surovin a výrobků, dosti vysoké (např. jedna cesta osobním automobilem Záhřeb – Split a zpět, vyjde na ekvivalent přibližně 1 200 Kč). Dá se tedy očekávat, že se cenové úrovně mýtného výhledově dále posunou směrem vzhůru. Analytici ale rovněž pochybují, že se v době všeobecné krize najde investor, který by za koncesi nabídl okamžitou platbu, která bude ale patrně jednou z podmínek převzetí.
Informace poskytnuta Zastupitelským úřadem České republiky v Záhřebu (Chorvatsko).
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/zm ... 20238.html
(HR) Změny týkající se chorvatských dálnic
Články z novin a internetu - zahraniční
-
- VIP
- Příspěvky: 22561
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Přejít na
- Dálnice a silnice v Česku
- ↳ Všeobecné
- ↳ Dálnice
- ↳ D0
- ↳ D1
- ↳ D1 Modernizace
- ↳ D2
- ↳ D3
- ↳ D4
- ↳ D5
- ↳ D6
- ↳ D7
- ↳ D8
- ↳ D10
- ↳ D11
- ↳ D35
- ↳ D43
- ↳ D46
- ↳ D48
- ↳ D49
- ↳ D52
- ↳ D55
- ↳ D56
- ↳ Dálniční odpočívky
- ↳ Rychlostní silnice
- ↳ Silnice I. třídy
- ↳ I/2
- ↳ I/3
- ↳ I/4
- ↳ I/9
- ↳ I/10
- ↳ I/11
- ↳ I/12
- ↳ I/13
- ↳ I/14
- ↳ I/15
- ↳ I/16
- ↳ I/17
- ↳ I/18
- ↳ I/19
- ↳ I/20
- ↳ I/21
- ↳ I/22
- ↳ I/23
- ↳ I/26
- ↳ I/27
- ↳ I/28
- ↳ I/30
- ↳ I/31
- ↳ I/33
- ↳ I/34
- ↳ I/35
- ↳ I/36
- ↳ I/37
- ↳ I/38
- ↳ I/39
- ↳ I/43
- ↳ I/44
- ↳ I/45
- ↳ I/46
- ↳ I/49
- ↳ I/50
- ↳ I/53
- ↳ I/54
- ↳ I/55
- ↳ I/56
- ↳ I/57
- ↳ I/58
- ↳ I/59
- ↳ I/60
- ↳ I/62
- ↳ I/63
- ↳ I/67
- ↳ I/68
- ↳ I/73
- ↳ Ostatní silnice
- ↳ Jihočeský kraj
- ↳ Jihomoravský kraj
- ↳ Karlovarský kraj
- ↳ Kraj Vysočina
- ↳ Královéhradecký kraj
- ↳ Liberecký kraj
- ↳ Moravskoslezský kraj
- ↳ Olomoucký kraj
- ↳ Pardubický kraj
- ↳ Plzeňský kraj
- ↳ Středočeský kraj
- ↳ Ústecký kraj
- ↳ Zlínský kraj
- ↳ Praha
- ↳ Pražský okruh D0
- ↳ Městský okruh
- ↳ Brno
- ↳ Galerie foto a video
- ↳ Dotazy a diskuze
- Dálnice a silnice v zahraničí
- ↳ Evropská unie
- ↳ Německo
- ↳ Rakousko
- ↳ Slovensko
- ↳ D1 (SK)
- ↳ D3 (SK)
- ↳ R1 (SK)
- ↳ R2 (SK)
- ↳ R3 (SK)
- ↳ R4 (SK)
- ↳ R7 (SK)
- ↳ Silnice I. třídy (SK)
- ↳ Francie
- ↳ Polsko
- ↳ Chorvatsko
- ↳ Evropa mimo EU
- ↳ Amerika
- ↳ USA
- ↳ Kanada
- ↳ Asie
- ↳ Afrika
- ↳ Austrálie a Oceánie
- ↳ Austrálie
- ↳ Interkontinentální a globální témata
- Odpočívka
- ↳ Odpočívka Na České dálnici
- ↳ Dopravní značky a zařízení, semafory
- ↳ Městská hromadná doprava (MHD)
- ↳ Pravidla silničního provozu
- ↳ Vodní doprava
- ↳ Vozidla - technika
- ↳ Železniční doprava
- ↳ O tomto fóru a o portálu ceskedalnice.cz
- ↳ Odpadkový koš
- Monitoring
- ↳ Tisk a média online
- ↳ Archiv Česko
- ↳ 2023 Česko
- ↳ 2022 Česko
- ↳ 2021 Česko
- ↳ 2020 Česko
- ↳ 2019 Česko
- ↳ 2018 Česko
- ↳ 2017 Česko
- ↳ 2016 Česko
- ↳ 2015 Česko
- ↳ 2014 Česko
- ↳ 2013 Česko
- ↳ 2012 Česko
- ↳ 2011 Česko
- ↳ 2010 Česko
- ↳ 2009 Česko
- ↳ Archiv Svět
- ↳ 2022 Svět
- ↳ 2021 Svět
- ↳ 2020 Svět
- ↳ 2019 Svět
- ↳ 2018 Svět
- ↳ 2017 Svět
- ↳ 2016 Svět
- ↳ 2015 Svět
- ↳ 2014 Svět
- ↳ 2013 Svět
- ↳ 2012 Svět
- ↳ 2011 Svět
- ↳ 2010 Svět
- ↳ 2009 Svět
- ↳ 2023 Svět
- ↳ 2024 Česko
- ↳ 2024 Svět
- ↳ Internet
- ↳ ŘSD
- ↳ Historie
- International corner
- ↳ English section
- ↳ Deutsche Sektion