Spojené státy americké - všeobecně

Odpovědět
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Prezident Biden prosadil v americkém Senátě svůj balíček ve výši 1200 mld. USD na podporu U.S. infrastruktury. Ten nyní míři do Sněmovny reprezentantů. Nastala víceméně shoda mezi demokraty a republikány. Text se bude patrně ještě doplňovat během legislativního hlasování o další návrhy.

Na silnice, dálnice a mosty z toho půjde 550 mld. USD. Zbytek na další infrastrukturu.

Je to rozhodující fáze v celém procesu. A jedná se o nové federální výdaje. :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Bouře/hurikán Ida: tady jsem dál jen jeden záběr na zatopenou I-676 ve městě Philadelphia: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 09#p240509 .

Ve skutečnosti byl problém se zatopenou infrastrukturou a desítkama mrtvých v širším spektru států na SV USA. Státy jako New Jersey a New York od roku 2012 investují do protipovodňové ochrany mld. USD, ale proti přívalům mořské vody. Na to, že by mohlo do kanalizace odtékat 10cm vody za 1 hodinu se nepomýšlelo. Nepamatuje se na systémy varování, což bylo důvodem vysoké úmrtnosti lidí ve vozidlech, které smetla přívalová vlna.

Části měst se potýkají s vlnou až do výše 4m, takže to byl pro desítky tisíc obyvatel boj o život. Tisíce lidí se zpočátku snažilo zachraňovat majetek vynesením do vyšších pater, ale nezbylo času.

Miliony domácnosti napříč postižené státy mají následně výpadek elektrického proudu.

Tato situace se opakuje na mnoha místech světa již 1,5 dekády s neustále větší intenzitou. Voda se dostane do nižších částí dopravní infrastruktury a nemá odtud jak odtéct. Na úsecích tak najednou vznikají jezera s hloubkou do 60-80cm, co neumožňuje jízdu.

Infrastruktura nejen zestárla, ale neodpovídá ani novým nárokům ohledně rozvoje za uplynulé desítky let a požadavkům, které plynou ze změny klimatu.

Doplním, že některé oblasti sirény mají. Ve 4:00 ráno se ozvala siréna, do 5 minut projelo policejní vozidlo, ze kterého se ohlašovala povinná evakuace a kdo nestačil do 10 minut reagovat, tak se v lepším případě ocitl na střeše. Mnoho lidí zůstalo zraněno ...

Výhodou pro tento scénář bylo ještě včasné varování, že tady tato hrozba může nastat.

Již bylo potvrzeno, že z historického hlediska se hurikán Ida stal 6. nejničivější bouří v rámci USA a 2. nejničivější v rámci státu Louisiana po hurikánu Katrina. (Katrina sama o sobě byla nejničivější; 2005)

Škody po Idě přesahují již 50 mld. USD.

Postižené státy jsou: New Jersey, New York, Louisiana, Pennsylvania, Mississippi, Alabama, Maryland, Connecticut, Virginia.

Od roku 2005 způsobilo 9 největších hurikánů v historii USA škody za více než 450 mld. USD.


Evakuaci obyvatelstva v rámci příprav na bouři využilo několik milionů lidí ve vícero státech. Mnoho nejdůležitějších I- dálnic zažilo historické kolony a zdržení na ČSPH dosáhlo taky mnoha hodin při dotankování PHM. Jen tato opatření v kombinaci s dalšíma přípravama zajistila relativně nízká úmrtí ... a nejvyšší páteřní kostra dálnic tuto evakuaci pro miliony lidí taky umožnila.

Uvidíme, jak se zakomponuje upgrade stávající U.S. infrastruktury v rámci připravovaného mega balíku pro její obnovu. :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 30.9. bylo do provozu odevzdáno mezistátní dálniční spojení: Interstate 49 Arkansas - Missouri. Jedná se o asi 32 km chybějící úsek od Bentonville (Arkansas) do Pineville (Missouri). Dokončený úsek je známý jako Bella Vista bypass. I-49 je tak dnes použitelná mezi Fort Smith a Kansas City. Součástí úseku je nedávno dokončená část silnice Arkansas State Route 549.

https://www.arkansasonline.com/news/202 ... tion-arka/

mapa: https://www.openstreetmap.org/?map=12/3 ... 5/-94.2788
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Highway Trust Fund, o kterém jsem zde vícekrát psal již v roce 2014 prvně se znovu (již po 3.) ocitá ve složité finanční realitě. Výdaje jsou o 1/3 větší, než příjmy. Pandemie COVID-19 způsobuje, že výdaje jsou prakticky stejné na chod, ale příjmy pro práci z domova stále nižší. Když by se zvedla daň na PHM o 2-3c, tak by se rozpočet vyrovnal.

Ekonomové ale spíš prosazují od 10/2022 zvednutí této daně o 15c. Tím by se do roku 2031 zajistilo dodatečných 95 mld. USD, což má vyřešit deficity plynoucí ze staré infrastruktury na stoupající náklady na oblíhdky atd., ale taky nahradit již stará pravidla financování. Navíc začíná přibývat více alternativních vozidel (myšleno na pohon).

Ačkoliv Bidenova administrativa navazuje na Trumpovou ohledně podpory infrastruktury a to nejen silniční, tak ekonomové věnující se dopravě avizují, že se budou muset provést nepopulární opatření: zvedne se silniční daň, zatížení na nákladní dopravu a taky zdaňování PHM. Jednotlivé státy vyzývají ke zrychlení aplikace PPP projektů. Rozpadající se základní infrastruktura silnic, mostů a železnic již způsobuje větší ekonomické škody, než částky které stačí dávat na rekonstrukce. Doba zlomu dekáda po 2031, kdy hrozí odstavování větší částí objektů pak bude značit dlouhodobé zpomalování ekonomiky pro příliš dlouhé odstavování infrastruktury bez možnosti náhrad v cestování.

Více práce z domova a méně cestování všeobecně mělo za následek, že teprva k 1. pololetí 2021 se vzpamatovala jen nákladní doprava, která zaznamenala +5% provozu, ale osobní doprava i nadále zaostává v propadu -1%.

O tom, že Highway Trust Fund není v dobré finanční kondici a výdaje jsou vysoce nad příjmama se mluví již 1 dekádu. Obama vyřešil situaci zákonem FAST, ale celkově to byl jen další nesystémový prvek a legislativní rámce neřeší situaci komplexně. Není možno, aby se situace každých 5 let řešila zákonem nebo teď během pandemie každým rokem extra šekem ve výši 10-15 mld. USD co rok.

Dobrá zpráva je, že jednotlivé státy, lokální vlády a metropole již delší dobu vnímají špatný stav na federální úrovni, co se financování infrastruktury týče a i během pandemie se udržel balík financující silnice a mosty. Značí to, že nejbližší roky se i pokud se zásadně nezvýší investice z federální úrovně, tak se i tak dostane do silniční infrastruktury jako celku více peněz než v uplynulé dekádě. Guvernéři totiž již delší dobu zvedají o stovky mil. USD peníze na silniční projekty. Na novou výstavbu, prohlídky, rozšiřování atd. A nečekají výslovně jen na velké projekty ze strany federace. Nečekají ani na federální zvýšení zdanění PHM a peněz odsud klasickým přerozdělením, ale hledají rezervy v národních rozpočtech.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Po 5, resp. skoro 6 letech jsem od začátku tohoto měsíce komplexně pročetl celou sekci k USA. (tady stav k roku 2016) K jednotlivým státům jsem doplnil aktuální data k rozsahu dálnic nejvyššího významu, tedy Interstate a taky přidal stav mostů v každém z nich v rovnaké formě. Již ve srovnání s rokem 2016, tedy s takovým výchozím stavem, kdy vyvrcholila mediální kampaň, že se musí něco s U.S. infrastrukturou dělat na státních úrovních a nečekat na federální peníze. Přidal jsem nejen základní mapy, ale taky zajímavá videa z jízdy po dálniční infrastruktuře. Je se na co dívat, je co číst. Odstranil jsem dohromady i z této témy cca. 10 příspěvků s již 0 informační hodnotou tak jak i odjinud z vláken, nebudu to tedy na další odsek opakovat.

Zde v tomto tématu jsem aktualizoval 3 úvodní příspěvky o nový obsah, aktuálnější čísla a tady je nyní i částečně doplním:

Počet obyvatel v USA stoupl od roku 2000 o cca. 52 mil. obyv. aneb o necelých 20%. Lze si ty státy procházet a zjišťovat, že vícero států má růst daleko nad tím, často i nad 50% a naopak některé státy ani ne 10%, resp. dokonce hraničí s úbytkem obyvatelstva. Ale za jeden federativní stát je ten vývoj takový, že populace se zvětšuje. Přírustek obyvatelstva ale soustavně klesá, nyní je kolem 0,6%. Co se urbanizace týče, tak USA již dnes mají 83% podíl populace, což patří k nejvyšším číslům ve světě, kde mnoho států světa tuto úroveň dosáhne až za dalších 30-40 let. Průměrný věk dnešního Američana je kolem 38 let. Hranice 330 mil. obyvatel byla dosažená v roce 2020. Počet obyvatel v USA se má ale i další dekády zvyšovat: hranice 350 mil. má být dosažená koncem 2030 a v 2050 tady má žít 380 mil. lidí, z čeho ale plyne další snižování růstu obyvatelstva. V tomto posledním roce bude urbanizace již nad 90% a průměrný věk se zvýší na skoro 43 let. Tedy žádné drama.

Pokud si odmyslíme metropole, tak v jádru měst s počtem obyvatel nad 1 mil. je zde 14. Nebudu je vyjměnovávat, dají se dohledat. Z hlediska států ty nejlidnatější jsou Kalifornie, Texas a New York. Mají 40+30+20 mil. obyvatel, tedy 3 státy obývá na 90 mil. lidí.

Z hlediska dálnic je základní síť Interstate. Já tady v roce 2016 vypracoval základní přehled a ty odkazy jsou tam funkční: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 96#p126996 , je to tento a další příspěvky pod ním. Mezičasem se ta jejich délka k roku 2018 na 48 440 mil aneb skoro 78 000 km. Celá řada dalších kategorií silnic ale může mít taky dálniční parametry: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?p=1374#p1374 . Já je neuvádím, protože často jsou to spíš rychlostní silnice, ale jsou to zkapacitněné tahy, ale zase né všechny.

USA mají Interstate dálnice jako dálnice, které mají zajistit ve své době možnosti rychlého přesunu obyvatelstva a armády. Tak se stalo, že napříč mnoha států, kde žije opravdu pár mil. lidí nebo ani to ne, tak tam mají na ten rozsah obyvatelstva nadstandard dálniční sítě. To ale na druhou stranu generuje další hospodářský růst. V posledních dekádách se vlády jak federální tak státní zaměřují spíš na výměnu mostů na těchto dálnicích nebo na modernizaci MÚK. Nebo na rozšíření úseků. Samotná obměna vozovek nebo značení, to jsou spíš menší práce, které se až tak neuvádí a nerozepisují na celkové úrovni co se kde udělalo.

Tady je takový hezký stav 2020 k Obnově dálnic Interstate: RESTORING THE INTERSTATE HIGHWAY SYSTEM, kde si lze číst v jakom technickém stavu tato součást základní silniční infrastruktury vlastně je a co bude stát obnova. :idea:

Čína má sice větší dálniční síť, ale nelze to samozřejmě srovnávat. Já si nedám tu práci, abych sečetl všechny zkapacitněné tahy v USA a to samé v Číně (Čína staví i dualizované národní silnice, městské vyvýšené silnice a tedy nejen expressways, ale i jiné, ale ne tolik co v USA). A když srovnáme jenom ty základní dálniční sítě, tak koncem roku 2020 tam bylo 161 tisíc km, což je opravdu již 2x více, než v USA, tak počet obyvatel je 4,3x v Číně proti USA a rozloha je zase 1,02x pro USA. Lze srovnat klidně i ta území, protože Aljaška je obdobou té západní části Číny s Tibetem. Klidně ale ať Čína má i 320 tisíc km, ona prozatím plánuje 220-260 tisíc km síť. USA dominují i s dalším údajem a to je celková zpevněná síť silnic. Čína taky masivně staví národní, provinční, městské silnice v obrovských počtech, ale zase dojdeme k tomu počtu obyvatel. A tam Čína nemůže nějak moc předstihnout USA kvůli topografii. Čína má mnohem víc pouští a hor bez obydlí proti USA, co jí limituje a limituje jí současná zástavba ve městech, kde nucená rozvíjet veřejnou dopravu, metro, železnice a VRT. A Čína jestli se to líbí nebo ne, tak délka výstavby základní sítě trvala v Číně víc, než v USA. A to se bavíme mj. o zcela rozdílných možnostech pro realizaci, kde USA mají hodně nevýhod proti současné epoše. I když je zase fakt, že v Číně je dost náročnější terén, tím nemyslím ty rovné neobydlené pouště, které stačilo protnout v napojení k sousedům, ale opravdové velhory, kde se staví ve velkých výškách dlouhé tunely a vysoké mosty.

Když se ale řekne motorizace, silnice, služby u silnic, tak na 1. místě jsou a patrně na věky budou USA. Neskutečné prostory pro odpočívky v kombinacích servisů, restaurací, zábavních center, že to nemá takovou obdobu nikde jinde. A když se podíváme na ten fakt jaká zátěž prochází těmi dálnicemi, tak to souvisí i s tím jak k tomu plánovači v USA přistupují:

*vždy se pamatuje na "evakuační trasy", tudíž každá čtvrť, blok, město, musí mít nadimenzovanou silniční síť a připojenou na vždy vyšší level
*jakmile se demografický vývoj protavuje odlišností, tak městská rada, stát, na to musejí reagovat investicemi do silniční infr., proto se zkapacitňují jak úseky tak uzly (MÚK) a jde často o megapřestavbu a do budoucna na dalších 40 let. Když je někde 8- pruh a nestačí, tak tam doopravdy bude 16- pruh, klidně tam budou 2 velké mosty a k tomu 2 menší mosty pro jiné druhy přepravy. Když to nejde do šířky, tak to půjde na patra. Tím jsou USA proslulé. Tady stojí upgrade MÚK nebo výměna většího mostu od 300 do 3000 mil. USD. Za plného provozu se to realizuje. Málokdy se staví paralelní tah jak je tomu jinde ve světě. Dokud to jde, tak se staví ve vyhrazeném dopravním koridoru. Staré haly, staré domy ustoupí. Nové tam nejsou právě proto, že kolem takových tras jsou stavební uzávěry. Ale to co tam stálo do té doby, to tam bude klidně stát i nadále až jednou nepřijde požadavek na změnu.

Vlastnictví tady nebudu rozvíjet. Příprava je i v USA již složitější a zdlouhavá, protože se prolíná s těmi aglomeracemi a hledají se co nejlepší varianty pro realizaci. Doba se mění a ne vždy chce metropole původní koridor, protože má již jiné zájmy v rozvoji a pohybu pro města, pro zástavbu pro průmysl a bydlení.

Co je zajímavé, to jsou PPP projekty. Ty v USA jsou, ale ve velmi omezené míře. Základem je takový pilíř, který určuje, že co je veřejné by nemělo být jako celek i soukromé. Tudíž lze na stávajícím koridoru vystavět "express lane(s)" a ty náležitě zpoplatnit, ale zbytek té dálnice zůstane s veřejným zájmem, tedy pro provoz zdarma. Na federální úrovni, že by se rozhodlo jináč prozatím není.

Financování naráží již dlouhé dekády na problémy. Zásadní faktor, který vedl doopravdy až k tomu, že federální investice (ne údržba) byla ve výši 1-2 mld. USD pro všechny státy za rok. Katastrofálně se zhoršil stav, taky kapacity mnoha mostů atd. Je to dáno zastaralým pilířem zdanění PHM a přerozdělení peněz a absencí jiných příjmů. Až jednotlivé státy občas zvedají v centech daně na PHM a z výnosů financují i dálnice Interstate. Občas dle vícero kritérii naleznou participaci na federální úrovni. Obama zavedl legislativu, kterou jsem tady rozepsal, ale to byla "jen" slabá náplast bez reformy. Trump chtěl reformu, ale založenou na soukromém kapitálu a nejenže bylo málo zájmů o tyto investice dle těch mantinelů, ale byl dokonce odpor z jeho vlastních poradců pro ty vize. Na rozpočtě se víc peněz dávalo na zeď s Mexikem, než do dálnic Interstate. Ale Senát bez ohledu na Trumpa připravoval investici pro rozpadající se infrastrukturu a to veškerou infrastrukturu a neustále padají částky v řádech mnoha set mld. USD na 1-2 dekády, ale bylo to odkládáno. Trump nakonec pro pandemii se Senátem odklepl mj. peníze i pro dopravu, ale to zase bylo za výpadky na příjmech, aby se vůbec doprava ve státech udržela, že fungovala veřejná doprava a silniční údržba. Nejezdilo se a ten prodej PHM se prudce propadl. Poslední iniciativa vede k částce ve výši 550 mld. USD jen pro silniční infrastrukturu: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 77#p239077 . Má to své priority, stát hodlá pomoct některým konkrétním metropolím s velkými páteřními investicemi a taky do obnovy dálnic či mostů na nich. Všeobecně to je vnímáno velmi kladně, protože tyto peníze sice neopraví všechno, ale pokud Obama s Trumpem zastavují zhoršování se stavu všeho, tak Biden se Senátem mohou po definitivním schválení docílit zlepšení stavu.

Já nebudu teď sepisovat státy, které mají nejlepší Interstate dálnice. Ani ve smyslu, že mezi prvními je mají hotové, ani ve smyslu, že neopravují mosty a jiné státy mají ve velmi dobrém stavu mosty. Některé státy evidují 90% mostů určených pro opravy, ale jde o nízký rozsah plánovaných prací, tedy všechno již mosty v dobrém stavu s nějakým nedostatkem. Jsou státy, kde je na tom špatně menší část mostů, ale za těžké mld. USD jako investiční dluh na nich. Bohužel, některé státy nemají velký rozpočet a nemají jak získat peníze jakým přesunem z jiné kapitoly a mají ty dálnice nějak navržené a v provozu a nemají na údržbu a dlouhou dobu se věřilo, že ta federace to tak nenechá, ale ta federace měla dlouhou dobu jiné priority, než investice do států na území USA. Všeobecně se vedla politika pro zajištění pracovních míst, tedy včetně válek ve světě. Takové ty kapitálové výdaje určené na investice, tak to se nechávalo na těch státech a na soukromém sektoru. Hodně lidí v USA se stěhuje do měst, jdou za prací, studiem atd. Ale pak po čase odcházejí zpátky kde žijí, ale třeba jdou i jinam, zcela jinam, z východu na západ, ale tam do měst a proto ta populace některých států se opravdu prudce zvedá, ale z nízkých čísel to jde snadno. I na SV USA je ta zalidněnost enormní a zrovna tam jsou některé ty mosty na tom opravdu špatně a tam se velmi obtížně za plného chodu něco opravuje. Proto taky i když oni ty peníze mají, tak není snadné je tam investovat v tom prostoru, jak jsou ta města navržená a ty silnice musí plnit tu funkci evakuační trasy, vy jí nemůžete jenom tak přerušit. Stavebně je udržet v dobrém stavu proto není snadné. Proto, když se stane nějaká katastrofa, že dojde k sesuvu jako nedávno na I-70 v Coloradu, nebo i jinde, tak právě federální vláda umí ihned poslat peníze na urychlenou opravu, protože je přerušená evakuační trasa, je ohroženo obyvatelstvo na životech, USA mají vyčíslenou hodnotu života, jsou ohrožené národní zájmy států v hospodářství (práce, byznys, průmysl, doprava) a tehdy to jde rychle. To je vůbec to 1., co se ihned vždy snaží v USA vyřešit: elektrická energie, energetické a telekomunikační sítě a silniční infrastruktura. Tento systém nevychází z ničeho co je v EU, v Číně, Japonsku, jinde ve světě. To je specifikum jen pro USA a pak to kopíruje Kanada. Paralelně s tím jsou nařízení do zajištění bezpečnosti, ale to sem až tak nespadá.
Total Public Construction Spending: Highway and Street in the United States
Total Public Construction Spending: Highway and Street in the United States
US1.JPG (40.33 KiB) Zobrazeno 9918 x
Transportation structure, highway and street industry gross output in the United States from 2008 to 2018<br />(in billion U.S. dollars)
Transportation structure, highway and street industry gross output in the United States from 2008 to 2018
(in billion U.S. dollars)
US2.JPG (55.46 KiB) Zobrazeno 9918 x
Takže pokud se ta částka zvedne o 50 mld. USD ročně, což takhle nevypadá jako "zázrak", ale to si vemte, že zde je skoro všechno postaveno a jenom se to udržuje a opravuje. Ale MÚK to jsou v podstatě mosty/viadukty a pak mosty nad řekama, to jsou jednoduše stavby, které bohužel mají své strukturální chyby, které vedou k pádům mostů a musí se vyměnit dřív, než kdysi proklamovaná životnost 80-100 let. Na to zatížení to nebylo konstruováno, i když to kapacitně postačuje. Proto je hodně mostů v omezeních pro zatížení. Ale to stejné se děje v Německu, Itálii atd. ta infrastruktura po IIWW je již jednoduše stará. A ti politici to nechtějí vidět, i když ty odborníci na to upozorňují, že tomu tak je. Naštěstí se s tím napříč svět v těchto velmocích začalo něco dělat. No a ta částka 550 na dekádu by značila jak vidíte asi +50% navýšení investic. Pokud se přidají i státy a oni se přidávají, navíc se hledá udržitelný systém výdajů, tak ta částka se zvedne o 2/3 až 3/4 proti tomu co je poslední dekádu. A proto to bude vidět a bude to stav, který povede ke zlepšování. :jidlo: K zlepšování to povede, i kdyby se ta částka zvedla o 10-20 mld. USD ročně. Protože i takové jsou návrhy.

I nadále budu v tomto vlákně evidovat:

*základní finanční obrysy pro silniční infrastrukturu
*základní fungování: kategorie silniční sítě, velké plány atd.
*mezistátní spojení, konkrétní velké mosty mezi U.S. státy tak, abych nemusel vždy duplikovat příspěvky do 2 vláken
- občas když jde o velkou investici, tak je uvedu i ve vláknách a nikoliv zde
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

v návaznosti na výše uvedený souhrn ...

Ještě bych si dovolil upřímit pozornost na takovou jednu pomůcku ...
pom.JPG
pom.JPG (73.36 KiB) Zobrazeno 9896 x
A taky bych upřímil pozornost na důležitý federální úřad: https://www.permits.performance.gov/ .

Obojí jsem zakomponoval do hlavních příspěvků na 1. straně. :)

A pak existuje hromada dokumentů, článků, které se snaží lépe objasnit asi 2,8 tis. dokument, o kterém se bavil Senát, o kterém se baví ve Sněmovně reprezentantů a sice program prezidenta a demokratů, co se netýká jenom silnic a mostů, ale mnoho dalšího. Netýká se to jen nových peněz, ale i peněz, které se neustále z roka na rok schvalují poslední období. A taky se to ale týká zvedání dluhového stropu, ale šlo postřehnout, že bylo schválen nový limit zadlužení ve výši skoro 0,5 bilionu USD. Tak třeba tady je jeden článek: https://www.investopedia.com/here-s-wha ... te-5196817 , ze kterého plyne čisté financování navíc na silnice a mosty ve výši 110 mld. USD, ale zase jenom čisté navýšení a výhradně nové finance za federaci. Tudíž to není stále ucelené.

Ono to bude ucelené, až to jednou doopravdy bude schváleno. Do té doby to lze neustále měnit a upravovat. Pokud nemáte odemčen tento článek: https://www.nytimes.com/live/2021/09/30 ... astructure starý 5 dnů, tak jde o to, že se prozatím záměrně zdržuje důležité hlasování o širokém ekonomickém plánu administrativy prezidenta Bidena v hodnotě 3,5 bilionu (3500 mld.) USD, kde infrastruktura má hodnotu 1/3.

V rámci jednotlivých států jsou zachycené jakž takž rozpočty, aktuální plány nebo možnosti si je dohledat a taky větší rozběhnuté investice. Bude možno postupně srovnávat další vývoj. :)
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

We are American.
We don’t just build
for today.
We build for
tomorrow.


President Joe Biden

U.S. DOT 2022 Budget Highlights
https://www.transportation.gov/sites/do ... _FINAL.PDF


V souvislosti s plánovým infrastrukturním plánem v objemu 550 mld. USD pro základní infrastrukturu by si silnice a dálnice polepšili o 34% a to v období od konce 2021 do roku 2026 až 2027 dle toho, kdy se letos povede balík schválit. Balík je součástí většího balíku, resp. celého vládního programu ve výši skoro 3,5 bilionu USD. Viz o něco výše.

Jde o to, že samotný plánovaný rozpočet federálního ministerstva pro dopravu v roce 2022 nebude mít víc peněz na silniční infrastrukturu proti roku 2020. Spoléhá na aktivaci zmiňovaného infrastrukturního balíku.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

POVEDLO SE.

Dne 15.11. byl zákon (který procházel změnama v rámci komor) podepsán definitivně prezidentem USA.

https://edition.cnn.com/2021/07/28/poli ... index.html
https://www.mckinsey.com/industries/pub ... ng-it-down
https://www.investopedia.com/infrastruc ... ct-5209581

Infrastruktura dostane 1200 mld. USD.
Silnice a mosty dostanou z tohoto balíku 550 mld. USD během 5 let.
Ostatní: telekomunikace, energetika, voda.

Stav infrastruktury byl označen za dál zhoršující se. Politické spektrum dlouho prosazovalo navýšení prostředků na obnovu U.S. infrastruktury.

Schválený balík je nakonec menší o polovinu; původní prezidentem Bidenem prezentovaný byl ve výši 2250 mld. USD. Do silnic a mostů plánoval vložit 621 mld. USD.

Jde tedy o to, že segment silnic a mostů si v podstatě výši investicí udržel. :)

Znamená to, že ročně se do silnic a mostů vloží nových 110 mld. USD.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Bezpečnost na silnicích je nejhorší od roku 2006.

*za prvních 9 měsíců roku 2021 zemřelo na U.S. silnicích celkem 31 720 osob, což je o 12% více proti stejnému období r. 2020
- v USA se běžně sleduje prvních 9 měsíců v roce
*US National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA) konstatuje katastrofický vývoj; web: https://www.nhtsa.gov/
- nejvyšší číslo mrtvých od roku 2006 a nejvyšší % nárůst mrtvých rovněž
*zpráva se objevila zrovna v čase, kdy federální US Department of Transportation vypracovalo vůbec 1. celonárodní strategický dokument National Roadway Safety Strategy, který definuje národní kritické silniční sekce, kde je nejvíce mrtvých a zraněných atd. a směruje možná řešení k jednotlivým státům ve formě tzv. "národní dopravní krize"
*federální ministr dopravy Pete Buttigieg doslova prohlásil, že tohle je národní krize a není možno tolerovat desítky tisích mrtvých na U.S. silnicích jako nějaký normální vývoj silniční dopravy
- existuje strategie pro postupné zlepšování silnic po jejich technické stránce
- celá řada úřadů, policii nevyjímaje, se musí do boje s touto národní krizi ale zapojit taky

Všeobecně se situace zhoršila v 38 státech, v 10 a District of Columbia je nižší a v 2 stejná.

Dále, Federal Highway Administration zaznamenala za prvních 9 měsíců 2021 růst vehicle distance travelled na 390 mld. km, tedy asi +11,7% proti r. 2020. Jináč řečeno růst km odpovídá růstu počtu mrtvých.

Jednoznačne z toho vyplývá, že U.S. silniční infrastruktura dosáhla svých limitů po mnoha stránkách. Naštěstí existuje zhoda mezi 2 stranama a byl přijat dokument, který v této dekádě vyřeší mnoho problémů se zastaralou silniční infrastrukturou v USA.

Smrtnost za prvních 9 měsíců je 1,36 / 160 mil. vehicle distance travelled, vzestup z 1,35 z r. 2020. Ovšem 2. a 3.Q 2021 značil pokles proti r. 2021.

https://crashstats.nhtsa.dot.gov/Api/Pu ... ion/813240
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Biden vyčlenil 5 mld. USD balík na podporu nabíječek pro segment EV. Značí to, že každých 80 km se podél dálnic Interstate postaví nabíjecí stanice. Až 70% Američanů je skeptických pro EV kvůli omezenému dojezdu a slabší nabíjecí síti. Biden dodal, že tohle je jen počáteční investice do páteřní silniční sítě. Je to vůbec 1. krok federální vlády k řešení nabíjecí infrastruktury napříč státy. Není to ovšem 1. krok pro EV segment, tam již lze čerpat federální daňový kredit ve výši 7,5 tis. USD.

Ministr dopravy P. Buttigieg: před sto lety Amerika ohlásila moderní automobilovou éru a nyní musejí USA vést revoluci elektrických vozidel. Dnes tomu tak není, dnes jsme na 3. místě, ale to se změní.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

American Road Transportation and Builders Association (ARTBA) přinesla každoroční report o stavu U.S. mostů, vypracováno pro federální US Department of Transportation (DOT): 2021 National Bridge Inventory (NBI).

224 000 mostů potřebuje větší opravy nebo náhradu (meziroční snížení o 7 tisíc)

*z toho je 43 600 mostů s tzv. strukturální vadou a ve velmi špatném stavu
- tyto mosty tvoří z hlediska intenzit 36% U.S. mostní zátěže a využívání na vozidlo/km/den
*kdyby se to vzalo na délku, tak to je 9760 km
*náklady na opravy všech 224 tis. mostů dosahují částky 260 mld. USD (nárůst o 96 mld. USD; dáno skutečným stavem mostů, nákladama za rok 2021 (inflace materiálů)
- to nemůže a nevykryje ani extra balík peněz určený pro silniční infrastrukturu jako dodatečné navýšení (5 let 550 mld. USD)
*nahradit se musí 78 800 mostů
*v roce 2020 došlo ke snížení počtu mostů se strukturální vadou o 1445 díky větším porcím peněz z jednotlivých států USA (viz i reporty napříč vlákna)
*pokud by tempo oprav bylo jako doposud, tak by to zabralo dalších 30 let, což je samozřejmě neúnosní situace

Z celkového počtu shlédnutých mostů v rozsahu 619 558 se až 48% nachází v dobré kondici. I tento počet se zvedl za rok 2020 a sice o 2916 mostů. Zase je to díky zvednutým porcím peněz z U.S. států.

Státy s nejhorším stavem mostů z hlediska absolutního počtu v jejich inventáři: Iowa (4,504), Pennsylvania (3,198), Illinois (2,405), Oklahoma (2,296), Missouri (2,218), New York (1,672), Louisiana (1,631), California (1,493), West Virginia (1,490), and Ohio (1,334)

Státy s nejhorším stavem mostů z hlediska % v jejich inventáři: West Virginia (20%), Iowa (19%), Rhode Island (17.5%), South Dakota (17.3%), Pennsylvania (13.8%), Louisiana (12.7%), Maine (12.6%), Puerto Rico (12.1%), North Dakota (11.2%), and Michigan (11%).

Závěr: malé zlepšení nastalo díky velkým balíkům peněz z mnoha U.S. států. Další, ale větší zlepšení lze reálně očekávat až po roce 2023, protože rok 2022 bude značit nanejvýš zase částkové zlepšení. Dobrou zprávou je přijetí silniční legislativy a extra porce peněz.

Podrobnější report si odpouštím, proto jsem uvedl výše uvedené zkratky, aby kdo chce si mohl data (grafy, tabulky, meziroční srovnání) dohledat.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

pro lepší pochopení vícero věci je potřebné pochopit několik věcí z minulosti ... více ve videu

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

opakované, ale detailnější rozepsání pro doplnění souvislostí

Dle statistiky Federal Highway Administration z 10/2021 bylo v USA celkem 48 756 mil dálnic Interstate. Tedy asi 78 500 km. To je dálniční základ. Dále zde bylo v evidenci 18 710 mil freeways/expressways, což nejsou všechno "plné profily", ale velká část ano, nebo tedy jináč řečeno je to asi 30 100 km. A pak je tady ještě dalších 158 tisíc mil "hlavních tepen", což jsou de facto zkapacitněné městské tahy, hlavní tepny. Ty ale tedy počítat nemusíme a ani žádné další. Dá se ale konstatovat, že když vezmeme do úvah i napojení přístavů, letišť a terminálů, tak se dopracujeme po asi 110 000 km zkapacitněných tahů v rámci USA včetně Portorika ke konci roku 2020.

Je to 2. největší dálniční i zkapacitněná silniční síť z hlediska rozsahu. V propočtu na obyvatele je i nadále 1. a ještě dlouho první bude.
V čem jsou USA ale 1. i dnes, tak to je celkový rozsah silniční sítě a zpevněné silniční sítě, ale nebudu zatěžovat dalšíma numerama, které lze ostatně dohledat.
Tady ale lze říct, že: Čína nebude mít v propočtu na obyvatele větší rozsah zkapacitněné silniční sítě ani v roce 2035 a nebude mít v tomto roce ani větší silniční síť. Další cíle Prozatím Čína nespecifikovala, proto lze udat jen tento rok.

O tu silniční síť se je ale taky nutno starat.

USA nejbližší roky vloží do silniční sítě více než 1 bilion USD. Senát nedávno schválil extra finanční injekci. K tomu je nutno připočítat často již rekordní rozpočty z jednotlivých států. Z hlediska nové výstavby se podpoří "nové velké hraniční mosty", které nahradí dosavadní staré, rekonstrukce a náhrady starých mostů a upgrade vozovek. USA tak ke konci této dekády prakticky provedou 1. masivní modernizaci sítě, kterou mají dlouhé desítky let v provozu. Je v omeškání více než 2 dekády.

Když se na to podíváme v jizdních pruzích, tak je v USA celkem v rámci dálnic Interstate 229 000 mil pruhů, tedy asi 368 000 km jízdních pruhů. To značí: 78 500 km dálnic a na nich 368 000 km jízdních pruhů, tedy většina je 4- pruhová. Stejným uhlem se na to můžeme podívat u freeways/expressways (těch je 30,1 tis. km) a sice je na nich 83 000 km jízdních pruhů. Hlavních tepen, kterých je 158 tisíc mil zahrnuje celkem 520 tisíc mil jízdních pruhů. Jde o to, že městských zkapacitněných tepen je de facto více zkapacitněných než v kategorii freeways/expressways. I proto lze uvádět reální číslo 110 tis. km zkapacitněných tahů v tom smyslu, na který jsme naučení i u nás. (jsou i další kategorie základního členění)

Rozepsal jsem to, protože to je častá otázka kolik je zde "dálnic" ještě nad rámec Interstate. O tom to je, že dálnice Interstate jsou tak vybudované a na ně je tak navázán rozvoj, že přenášejí navzdory relativně kratšího rozsahu nesrovnatelně velkou porci provozu.

Co dnes chybí v USA, tak to je upgrade MÚK. Občas se něco někde děje, ale je to obdoba Německa a dalších států, že se zaspala doba. To stejné je stav vozovek. To stejné kongesce plynoucí z přeplněných úseků u aglomerací. Ty města tam jsou díky těm dálnicím. Chybí i lepší proměnlivé značení atd. Rozhodně se zde nemusí postavit "dalších" 100 tisíc km dálnic. :idea: Preference nejbližších výdajů jsou opravdu na nových mostech a na rekonstrukcích MÚK a vozovek.

Tato masivní injekce do silnic v USA podpoří růst pracovních míst v návaznosti na stavebnictví. O tom není pochyb. Nakonec to bylo podpořeno oběma polit. proudama. USA chtějí a potřebují být silné znovu "doma". Bez toho "upadnou" jinde.

Musím to ale zmínit a sice že původní plán Bidena i Trumpa byl pro silnice 2x tak větší. Musíme se na to ale dívat realisticky: takový objem peněz by nebyl stejně realizovatelný.

Stav mostů v USA se mírně zlepšil, ale hlavně díky extra prostředkům z jednotlivých států, které dávají na silnice více peněz než jen z tradičních příjmů. :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Diaľničiar píše:POVEDLO SE.

Dne 15.11. byl zákon (který procházel změnama v rámci komor) podepsán definitivně prezidentem USA.

https://edition.cnn.com/2021/07/28/poli ... index.html
https://www.mckinsey.com/industries/pub ... ng-it-down
https://www.investopedia.com/infrastruc ... ct-5209581

Infrastruktura dostane 1200 mld. USD.
Silnice a mosty dostanou z tohoto balíku 550 mld. USD během 5 let.
Ostatní: telekomunikace, energetika, voda.

Stav infrastruktury byl označen za dál zhoršující se. Politické spektrum dlouho prosazovalo navýšení prostředků na obnovu U.S. infrastruktury.

Schválený balík je nakonec menší o polovinu; původní prezidentem Bidenem prezentovaný byl ve výši 2250 mld. USD. Do silnic a mostů plánoval vložit 621 mld. USD.

Jde tedy o to, že segment silnic a mostů si v podstatě výši investicí udržel. :)

Znamená to, že ročně se do silnic a mostů vloží nových 110 mld. USD.
přeloženo z dokumentu MF a dalších, v souvislosti s inflací - silnicemi - infrastrukturou - dluhem - pozicemi USA - bezpečností spojenců

Na nejvyšší federální a státní úrovni se upravuje postup čerpání peněz v 1. fázi. Jde o to, že stávající inflace, která přesáhla 8% a reálně se výstavba silnic a ulic prodražila již o 20% proti posledním letem ubírá z hodnoty.

V 1. fázi se mají připravit i možná méně atraktivní programy a práce s tím, že stejně se budou peníze čerpat 5 let a předpokládá se zklidnění cenových šoků mnoha materiálů a ropy atd. Nyní je nejdůležitější zrealizovat projekty, které jsou připravené, ale taky se je povede urychleně dokončit. Ty složitější, pokud nejsou ještě opravdu nezbytné, tak ty se mají odložit na pozdější roky.

Jde o to, že ještě Obama v roce 2015 schválil v roce 2015 až 5-roční plán, který měl pomoct zvládat údržbu infrastruktury. Program se jmenoval FAST (Fixing America’s Surface Transportation) v tématu rozepsané, http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 00#p127000 . Jeho výše byla 305 mld. USD. Tedy asi 60 mld. USD ročně navíc. Navíc nad příjmy ze zdanění PHM, které upadalo a infrastruktura naopak stojí čím dál více.

Trump se snažil o investice formou PPP, což se nepovedlo a v podstatě sotva udržel výdaje Obamu.

Biden tedy prosadil 110 mld. USD ročně, v praxi se jedná o 55 mld. USD navíc proti Obamovi :arrow: 90% zvětšení, ale tohle se snižuje již o 19% inflaci za výstavbu silnic a ulic od té doby. Ten progres bude, ale bude nižší.

Biden tedy v čistém zvedl peníze proti Obamovi o 75%. Inflace ve stavebnictví je silnější, než ostatní segmenty pro charakter tohoto odvětví.

Pokud by se USA stalo to, že se nepovede inflaci srazit, ale se udrží na 7,5% ročně po dobu 4 let, tak za 4 roky to je 30%. Ve stavebnictví by to bylo 50%.

Přínos nových peněz v infrastruktuře by stále existoval, ale lze ho nyní zrychlit a zvětšit.

FED samozřejmě nedovolí, aby inflace v USA byla tak dlouho tak vysoká, ale stávající situace je zřejmá: je tady levný dluh, který pohání spotřebu a ta pohání ekonomiku. Dluh je již ale masivní a USA nemají již 40 let žádný jiný nástroj na růst. Jináč řečeno, domácnosti, firmy i stát dluží 4x více než na začátku 80. let, pokud se na to díváme realistickýma očima. Těchto 40 let se málo opravuje, protože oprava něčeho starého co stojí, tak již nepřináší peníze. Peníze generují až když se vytváří nové hodnoty.

FED nemůže prudce zvedat úrokové sazby, protože po desetiletí nulových až záporních sazeb je nereální, aby sazba hypotéky byla třeba 8%.

Biden tento problém nevytvořil, ale ani ho nyní zcela neřeší. Řešením bylo, že se hlavní strany domlouvají na postupu, kdy "ještě více peněz" má zajistit "vyřešení jakéhokoliv problému".

Nyní se ukazuje rozdílné vnímání situace: soukromý sektor se snaží srazit náklady, kdežto vláda prosazuje udržení vysokých nákladů. Takový je prozatím výsledek: ještě se nezakoplo, ale částka 110 mld. USD na letošní rok pro silnice a mosty je reálně nižší o 14 mld. USD po zohlednění inflace v této kategorii. Ve výsledku se tedy za peníze, které mají generovat větší zdroje postaví menší rozsah a opraví nižší počet km, než byl původní plán. Jde o to o kolik méně a zda vynaložené zdroje přinesou požadovaný efekt a sice zesílení U.S. ekonomiky. Zvednutí její odolnosti, přesun produkce na U.S. území atd. tedy všechno kroky, které prosazoval jak Trump tak Biden, ale které ve výsledku zvednou náklady na produkci. To pohání inflační tlak a bude nutit U.S. vlády k přijímání dalších velkých podpůrných balíků, takže ani tato cesta nepřinese to, co si od ní hlavní politická a ekonomická elita slibuje, resp. vyjde to o 1/2 nákladněji.

S tím souvisí :arrow:

1.2.2022 oznámilo min. financí USA, že hrubý státní dluh USA prvně v historii přesáhl 30 000 mld. USD. Problémem není výše dluhu, ale spíše do budoucna výše příjmů. Vždy byla snaha podpořit příjmy tak, že se sníží příjmy z daní bohatých firem, aby se generoval růst a tím pádem vyšší zaměstnanost a nepřímé zvedání příjmů jednotlivých států a domácností. Pokud se má zvedat deficit a zadlužování, které se směruje na nové vládní investice, tak se ale musí zvednout i příjmy. V opačném případě bude muset vláda šáhnout na výdaje v infrastruktuře, sociálních záchranních sítích, nouzovém systému záchrany a vzdělávání. To se ale neděje.

Vláda USA hospodařila s deficitem 77 let z posledních 90 let a prvne se zadlužila po vojně za nezávislost v roce 1790.

Kongres zajišťuje, že vláda je financovaná. Občas se stane, že kongres nepovolí zvednout dluh a nejsou peníze na základní chod.

Roustoucí státní dluh může 6 způsoby zasáhnout Američany:

1. Vyšší úrokové sazby - aktivováno. Zhodnotí se úspory, ale znehodnotí systém hypoték, což zasáhne široké masy a stavebnictví. Bydlení se stane nedostupným a zvedne se život - úrokové sazby na kreditních kartách, čímž se sníží spotřeba.

Je to nástroj, který spíš v posledních letech nebyl aktivován právě pro všechny výše uvedená fakta.

2. Vyšší ceny produktů

Státní dluh a jeho výše de facto může zvednout pokračování inflačních trendů. U.S. firmy budou méně důvěryhodné v zahraničí, co zvedne výnosy z nových dluhopisů, aby se investice stala atraktivnější. Čím více platí ale firmy, aby firmy mohli udržet svoje dluhy, tak tím větší je tlak na zvyšování cen produktů. Vyšší ceny produktů značí vyšší výnosy a tak se splácí dluhy.

3. Nižší ceny domů

Zvedající se úrokové sazby, Američané si půjčí méně peněz, protože větší balík půjde na úrok a úvěr. Tím se nekoupí tolik domů, takže se vytvoří tlak na snižování cen domů. To se ale protaví na majetek všech vlastníků budov, sníží se majetek a zhorší dostupnost úvěrů což bude negativně působit na celou řadu segmentů.

4. Vládní iniciativy začnou šetřit

Vracíme se k tomu: vláda omezí výdaje na vzdělávání, dávky pro veterány, dopravu ...

5. Otázky národní bezpečnosti

Čím větší je státní dluh USA, tím více jsou USA vnímáné jako globální úvěrové riziko. To může způsobovat jisté omezení půjčit si peníze v dobách zvýšeného globálního tlaku a tím vystavit USA riziku, že nebudou schopné plnit si závazky vůči jejich spojencům - hlavně v dobách války. To by negativně změnilo pozici USA jako globální politické, ekonomické a sociální velmoce.

6. Nižší návratnost investicí pro vlastní občany

Dluhopisy vydané MF se považují za nejméně rizikové. Když úrokové sazby vzrostou, pak výnos z těchto nízkorizikových investicí se zvyšuje taky, čímž se stávají atraktivnějšími pro investory, kteří za jiných okolností preferují rizikovější investice generující větší příjmy jako jsou podnikové dluhopisy.

To by mohlo způsobit, že společnosti, které se spoléhají na dluhopisy, tak nebudou mít dost úvěrů na vlastní rozvoj, na splácení starých úvěrů a promítne se to do nižších výnosů pro investory do akcií, protože společnosti nedosáhnout cíle v oblasti příjmů.

Dále :arrow:

Během 2007 - 2009 Kongres schválil legislativu, která vložila do ekonomiky 1800 mld. USD. Měla se stabilizovat ekonomika a ochránit Američany a podniky před nečekanými ekonomickými podmínkami.

Během Covidu 2020 se vrazilo do ekonomiky Trumpem a Bidenem dalších 4500 mld. USD.

Existují ale i další důvody, proč se státní dluh zvedá. Snížení daní, které stimuluje ekonomiku, ale snižuje příjmy vlády a ta tvoří deficit. Zákon o snižování daní a pracovních místech z roku 2017 snížil daně a snížil příjmy ve výši 275 mld. USD, i když ekonomika rostla.

Dále rostou náklady na zdravotní starostlivost. Výdaje na 1 obyvatele jsou v USA 3x větší, než v ostatních rozvinutých státech jako jsou UK a Francie. Populace USA stárne a generuje to problémy s programem Medicare, protože starší obyvatel potřebuje větší zdr. starostlivost a to se promítá do federálního rozpočtu.

Úrokové náklady. Samo o sobě tak jak roste dluh, tak se zvedá částka placená na úrocích a to samo sobě zvedá zase samotný dluh. Během dalších 10 let federální vlády zaplatí ohromujících 5400 mld. USD.

Dále :arrow:

Kdo je odpovědný za stávající dluh? Ve zkratce: téměř každá administrativa.

Bez ohledu na politickou příslušnost se stalo běžné snížit příjmy a zvednout výdaje bez ohledu na to jak se ekonomice dařilo.

Prezident ale není ten, kdo zásadně zadlužuje. Všechno nakonec schvaluje Kongres.

Franklin D. Roosevelt

Pomohl překonat Američanům sérii ekonomických krizí. Překlenul Velikou hosp. krizi, hospodářskou obnovu New Deal, pod dluh se podepsalo i financování II. WW (1942 - 1945 se dluh zvedl o 186 mld. USD), Kongres přidal dalších 236 mld. USD. Nárůst o 1048%.

Ronald Reagan

Uzákonil 2 historická snížení daní: zákon o ekonomickém zotavění 1981 a daňová reforma 1986. Snížení příjmů představovalo mezi roky 1982 a 1990 až 1,7% HDP, takže dluh se zvedl o 261% (1260 mld. USD) během jeho vlády vzrostl z 925 na 2190 mld. USD.

Barack Obama

Velká recese v důsledku kolapsu hypotekárního trhu, Kongres v 2009 schválil zákon o ekonom. stimulech, který napumpoval do ekonomiky 831 mld. USD. Snížení daní přidalo do dluhu dalších 858 mld. USD. Kongres za Obamu zvedl deficit o 74% a dluh o 8600 mld. USD za 2 jeho vlády.

Donald Trump

Za jediné jeho období Kongres v 2017 přijal snížení daní a nová pracovní místa, co značilo zvednutí dluhu o 1900 mld. USD. Po té se přijalo několik balíčků, završeno podporou Covidu. Deficit se měl původně snížit, ale se zvedl ze 665 mld. USD v roce 2017 na 3130 mld. USD v roce 2020.

Federální dluh poskočil ze 14 600 mld. USD v roce 2017 na 21 tisíc mld. USD v roce 2020. Státní dluh je tvořen veřejným a vnitrovládním dluhem (suma dlužená federálnímu důchodovému trustovému fondu, třeba trustový fond soc. zajištění). Peníze se začínají půjčovat na získání hotovosti potřebné na udržení provozu USA. Držiteli dluhu jsou americké banky, investoři, firmy, jednotlivci, státy a místní vlády a dále Japonsko a Čína. Vláda USA vydává větší státní poukázky, změnky a dluhopisy. Cenné papíry a cenné papíry sérií států a místních vlád.

Státní dluh dle MF z 02/2022 již roste tak jak tomu nebylo po dekády zpátky. Je to výsledek jednoduché koncepce utrácení více peněz než je zajištěno v příjmech. Oba hlavní proudy pak slibují snížení dluhů, ale strategie k tomu nevedla.

Státní dluh je v USA vnímán i jako vyjednávací bod pro Kongres, který každým rokem politicky přijímá zvyšování dluhového stropu. Prezident si zde musí najít podporu, jináč nezrealizuje politické cíle. Je to Kongres, který ve výsledku určí kolik peněz si USA mohou půjčit.

Mohlo by se zdát, že USA jsou bezradné co se týče státního dluhu.

Je nutno říct, že jsou některé směry, které se řeší již jen s velkou námahou a musí se vybírat mezi špatnou a ještě horší možností.

Ovšem existuje ještě několik účinných nástrojů jak zmírnit dosavadní problémy.

Za první se musí řádně platit daně. Dlouho se mnoho investičních skupin a organizací opírá o fakta, že min. 1 bilion USD chybí pro nezaplacené daně. Mají se zesílit pravomoce úřadů.

Dále se mají začít lépe sledovat výdaje ve zdravotnictví. Musí se snížit zátěž a bude se hledat odpověď jak je možné, že Francie a UK utrácí celkově i s doplatkama lidí na zdraví mnohem méně než USA. Národní zdravotní starostlivost je i nadále sporná politická otázka.

Státní dluh se sice zvedl, ale dle mnoha institutů to není nic extra při pohledu do světa. Za posledních 10 let se zásadně zvedl dluh mnoha států nebo firem v jeho vlastnictví, co nakonec vedlo k fatálním problémům. Zvyšek vyspělého světa zápasí se stejnými problémami.

Z dlouhodobého hlediska je dosavadní rozpočtová politika neudržatelná, ale nic nenaznačuje, že by stávající úroveň dluhu byla příliš znepokujující

A to i pro schopnost účinně reagovat na situaci v zemi. Nakonec i poslední 1100 mld. USD stimulační balík má být přispěním k neřešení stavu infrastruktury. Nebyl nejmenší náznak, že by tomu tak být nemělo a z pohledu všech finančních opatření se jedná o jeden z nejmenších.

Schopnost zvětšit produkci USA přímo na území USA a u jejich spojenců zajistí dlouhodobou stabilitu. Nebude to zadarmo, ale již ze střednědobého hlediska si tato změna orientace na sebe vydělá. USA nemusí nutně splatit celý dluh, spíše se hledí na splácení úroků dluhu a o tuto schopnost se USA s finančním sektorem neobávají.

Dále :arrow:

Z pozice armádních výdajů musejí USA pokračovat v garancích za bezpečnost svých spojenců. Je ale nevyhnutní si uvědomit, že to není zadarmo a všichni partneři USA musí zvednout výdaje na bezpečnost. Není možno pokrývat obranu vyspělých států ze 2/3 z U.S. zdrojů, protože se tím dál prohlubuje deficit s dluhem. I když je na tom založená globální politika a USA tím mají svou pozici ve světě, tak aby tomu tak dlouho bylo a ta garance ochrany tady existovala, tak USA musí především zajistit modernizaci vlastní armády. USA prosperují díky partnerům a stejnému smýšlení pro hodnoty, co stimuluje další rozvoj spolupráce pro daný geografický prostor.

Žádná válka USA nikdy neměla problém s financováním a to bez ohledu na to na kolik vyšla. Byla vždy zapracována do rozpočtu a chodu země. V této souvislosti se musí dbát zřetel na postavení USA, které generuje další zisky a příjmy z pozice, kterou USA mají.

Vnitřne USA dbají na silnice od IIWW. Již sítě dálnice Interstate vyrostla hlavně na armádní požadavek. Je tedy více než jisté, že nastartovaná cesta podpůrných balíků pro infrastrukturu bude pokračovat i nadále. Jen musí přinést maximální přínos a to se stane jen tehdy, pokud se zrealizují programy, které budou co nejkratší v čase, ať generují nové zdroje a neprojevil se proti tomu inflační tlak.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

několik vět od prezidenta USA, což občas uvádím v kontextu k rozvoji USA a infrastruktuře

Prezident Biden ze Stavu k Unii:

Biden says government will start repairing more than 65,000 miles of highway and 1,500 bridges this year

From CNN's Sam Fossum

President Biden during his State of the Union remarks announced that his administration plans to start fixing over 65,000 miles of highway and 1,500 bridges this year through funds from the Bipartisan Infrastructure Law.

"And tonight, I’m announcing that this year we will start fixing over 65,000 miles of highway and 1,500 bridges in disrepair," Biden said in remarks from the House chamber. "We’re done talking about infrastructure weeks. We’re now going to talk about an infrastructure decade."
Biden touted the bipartisan bill and thanked both parties for their work, tying the law to American competition with China.

"Look, it's going to transform America and put us on a path to win the economic competition of the 21st century that we face with the rest of the world—particularly with China," Biden said.

He added, "I’ve told Xi Jinping, it's never been a good bet to bet against the American people."

:arrow:

Biden on infrastructure law: "The single biggest investment in history. It was a bipartisan effort."

President Biden touted the passage of the bipartisan infrastructure bill, thanking both Democrats and Republicans for their support.

"America used to have the best roads, bridges, and airports on earth. Our infrastructure is ranked 13th in the world. Won't be able to compete for the jobs of the 21st century if we don't fix it. That's why it was so important to pass the bipartisan infrastructure law," Biden said.

"I thank my Republican friends who joined to invest in rebuilding America. The single biggest investment in history. It was a bipartisan effort. I want to thank the members of both parties who worked to made it happen. We're done talking about infrastructure weeks. We're now talking about an infrastructure decade," Biden continued.

____________


Dále, Biden prohlásil, že jeho 1. rok přinesl rekord v podobě vzniku 6,6 mil. pracovních míst. Bylo to zpochybňováno, ale po detailním prozkoumání se potvrdilo, že to je pravda a doopravdy je to rekord od roku 1939 a to je rok, od kterého se tento údaj zveřejňuje. Na druhou stranu je stále o 2 mil. méně pracovních míst, než bylo před pandemii COVID-19.

Další faktor, který brzo přijde budou daňové změny, protože Biden jako demokrat označil stávající strukturu daní za nespravedlnou. Nezvednou se daně nikomu kdo vydělává méně než 400 tisíc USD ročně. Tím je dáno, co se považuje za strop pro nízké daně a tedy dobrou životní úroveň.

A nakonec, Biden bude hledat pro armádní rozpočet v roce 2023 částku 770 mld. USD. S přídavným rozpočtem by překročil 800 mld. USD. V letošním roce byl nastaven na 753 mld. USD, Kongres ještě 25 mld. USD přidával na 778 mld. USD. A tedy pro rok 2023 se hledají další zdroje. Důvod je jednoznačný ... politika USA se nyní zaměřuje na Evropu, na JV Asii a oblast Blízkého Východu až Dálného Východu; tomu odpovídají dloudodobé masivní programy na modernizaci lodí, letadel a výsadkové/bojové pěchoty. Profitovat z toho budou koncerny napojené na U.S. armádní byznys.

Rozpočet na obranu v letošním roce ve výši 778 mld. USD představuje asi 3,7% HDP USA a 39% formálních celkových globálních armádních výdajů. (na 2. místě je Čína s 13% resp. 252 mld. USD a 1,7% HDP: USA zpochybňují skutečnou výši těchto výdajů a dalším aspektem je zásadní rozdíl v platech).

Pentagon rozhodně dostane více peněz i v dalších letech. Ačkoliv to tak nevypadalo, tak hrozba Ruska a ohrožování spojenců v NATO k tomu budou směrovat.

USA se nyní snaží mj. formovat dlouhodobou armádní soutěž s Ruskem i Čínou a prosadit energetickou nezávislost na nich.

No a ještě jedna informace: americká vláda očekává, že vysoká inflace se udrží až do dalšího roku. Bude to způsobeno konfliktem na Ukrajině a tím je dáno, že bude nedostatek pšenice. Vysoké ceny energií přispějou k nedostatku hnojiv, ne dnešnímu stavu, ale k prohloubení tohoto jevu. Americká administrativa se bude i nadále věnovat rodinám s dětma; již nyní přímá podpora i daňové úlevy na 14 tis. USD ročně.

Stávající náklady za galon jsou kolem 4,3 USD. Je to mírný pokles. Doposud byla psychologická hranice 4 USD. (1 galon = 3,78l).
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

pravidelné, kratší přehledy

US states spending on transport development (státy utrácejí v 2021 víc než kdy předtím, nečekají jen na federální kroky, které ale již letos přinášejí extra peníze viz ve vláknu více o něco výše)

A new report shows US states are spending on transport development.

March 25, 2022

States in the US Midwest led the way as transportation departments moved forward on more than 16,000 highway and bridge improvement projects in fiscal year 2021. This, according to a new analysis of Federal Highway Administration (FHWA) data conducted by the American Road & Transportation Builders Association (ARTBA).

The association’s “Federal Highway Investment Benefits by State" dashboard, compiled by chief economist Dr Alison Premo Black, shows that states leveraged US$31.4 billion in federal funds with their own funds to advance nearly $57 billion in projects.

The top five states with the most projects are: Missouri with 1,040 projects; Michigan with 903 projects; Ohio with 796 projects; Indiana with 731 projects; Tennessee with 663 projects .

Of the projects 43% were for repair or reconstruction work. An additional 20% were for adding capacity, such as a new lane or major widening, to an existing roadway. Ans 6% of funds were invested in new roads or bridges.

There are five largest projects nationally that include a mix of federal, state, local, and private funds. In Georgia there is the SR 400 North Springs Marta Station to McFarland Road Express Lane worth $3.8 billion. In Arizona there is the I-17 Split worth $899 million. In Texas there is the project to construct new roadway lanes/reconstruct existing roadway on IH 35E worth $715 million. In Nebraska there is the 20th St, Missouri River Omaha project worth $607 million. And in Louisiana there is the LA 1, Leeville to Golden Meadow, Phase 2 project worth $524 million.

“One of the most attractive benefits of major public investments in transportation infrastructure is they foster immediate economic growth and create tangible capital assets that are long-lived,” Black said.

“We expect to see even more projects in the coming year as states work to obligate the record increase in FY 2022 federal funding available through the Infrastructure Investment and Jobs Act (IIJA) that was approved by Congress earlier this month,” Black added.

The dashboard aims to provide US taxpayers, elected officials, news media and the public with greater transparency about how federal highway program funds are invested annually. It allows users to see how each state annually deployed federal funds and features the top projects dating back to 1950. Black populates the dashboard using the data states submit to FHWA’s Fiscal Management Information System (FMIS).


Stav mostů, ARTBA Bridge: https://artbabridgereport.org/

*situace se globálně za všechny státy zlepšuje
- je to dáno navýšením peněz z rozpočtů států
*situace se bude dál zásadně zlepšovat díky schváleným penězům na federální úrovni
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

zajímavost, tradice

Američané vzdávají hold na poslední cestě velmi často na hlavních dálnicích. Ať se jedná o policistu, hasiče, vojáka ... masivní účast podél trasy a samozřejmě samotný fakt odstavení provozu. Patří to k U.S. kultuře.







Je na to pak nutno pamatovat i v praxi: tyto pohřební průvody mají přednost. Co z toho všeho plyne: https://people.howstuffworks.com/cultur ... ession.htm .

Pro nás je důležitý ten závěr, protože logická otázka by byla, proč tohle všechno? Ctí se tradice. Kdo se občas díval na historii kolem ex měst v Americe, pak ví, že se vždy mrtvý převážel v dostavníku prostředkem sídla, ve kterém žil. U záchranných složek a armády, což jsou svým způsobem v Americe povolání s jistou dávkou odvahy spjatou pak i s respektem obyvatelstva (protože hájí U.S. zájmy) se jim dostává této cti přejezdu, pokud zahynou v rámci výkonu povolání. Jízda po dálnicích je pak tou možností pro veřejnost se se zesnulým patřičně rozloučit, i když ho osobně neznají, což je další sociologický faktor ve smyslu samotné dálnice, na které se lidé nemusejí osobně znát, ale setkávají se na ní každým jedním dnem. V tom smyslu motorizace a rozlehlost území charakterizují vedlejší jevy, čímž se dostáváme k tomu stejnému významu: jistá forma okázalosti, státních symbolů umocňují jednotu národa a zvedají pomyslný level smýšlení o velkém a silném národě, který to právě tímto způsobem projevuje po dlouhou dobu.

Je to jev, který zdaleka není obvyklým v rámci dálničnících sítí jak je právě zde. (jevů spjatých s chováním na dálnicích v rámci života člověka je ve světě hodně; Izrael a jeho zastavování se u památky na holocaust je další zajímavost, jaká jinde není, ale to je zase k nalezení tam).
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

čísla jsou vždy jen čísla, v případě několika velmocí tomu tak dlouho je a mnohem důležitější je, co se za nimi ukrývá a jaký potenciál kdo v čem má a co si pak může na tom základě i dovolit, dovolím si vyjma faktů i vlastní severoamerický pohled, který ačkoliv jsem v EU, mi zůstal

Rozpočet 2023, plán :arrow:

*počítá se s výdají ve výši 5800 mld. USD
*příjmy budou 4640 mld. USD
*základní deficit má být kolem 1100 mld. USD (je to razantní pokles proti posledním letem)
*korporátní daň se zvedne z 21% na 28%
*minimální daň 20% příjmů kdo má majetek 100 mil. USD a více
*během 10 let se má zredukovat deficit na 1000 mld. USD
*o 18% se zvedne rozpočet Internal Revenue Service
*již zmíněných rozepsaných 813 mld. USD pro obranu: priority jsou hrozby Rusko v Evropě, Severní Korea, Írán a mořská pozice Číny
*82 mld. USD pro budoucí pandemie
*32 mld. USD pro další boj s kriminalitou
*21 mld. USD ochrana klímy (razantní historické navýšení)
*10 mld. USD pro elektronizaci administrativy
*dluh nyní 30 tis. mld. USD, v roce 2032 bude ve výši 39,5 tis. mld. USD

Federální rozpočet má postupně stoupat ve výdajích na 7 až 8 tisíc mld. USD. Deficitní bude i nadále. Biden načrtl, že to bude max. 1 tis. mld. USD. Ale jsou i ukazatele, že to může stoupat během dekády k 2 tis. mld. USD. Protože ani zdanění nejbohatší vrstvy nemůže bez velkých reforem dohnat výsledek do většího přebytku. Není k tomu ani politická domluva ani velká část ekonomů se k tomu nepřiklání. Spíš je snaha o nejen "modernizaci" velké infrastruktury, velké obrany, ale o restart velkých technologií, které položí Čínu. K tomu všemu má tedy USA i velký dluh. HDP by mělo dosahovat hodnoty 26 tis. mld. USD (+5 tis. proti 2020). Obrana tak dostane 3% HDP.

Čína již není největším zahraničním věřitelem USA. Tím se stalo Japonsko. To je další taková změna z poslední doby.

Dluh by šlo o snížit. A taky dostat rozpočet do vysokých přebytků. Stačí privatizovat, zpoplatnit část služeb, zapojit kapitál do veřejných služeb a udělat větší reformy a proškrtat mnoho kampaní. Na nic z toho se ale nikdo nechystá. Politika je proto přesně opačná a z dluhů si USA nic nedělají. Navíc asi 1/2 si dluží USA sami sobě, je to menší obdoba Japonska. To neznačí, že se dluh nebude platit, právě naopak, U.S. dluhopisy jsou zajímavé, protože poskytují výnosy. A se stoupajícími sazbami ... Federální rozpočet určuje geopolitickou situaci a možnosti pro U.S. byznys a celý tento systém funguje řadu let. I pro ten fakt, že tady ten kapitál doopravdy sídlí. Nyní USA vedou menší ukázku války ve smyslu "já přijdu o 20%, ale ty přijdeš o 70% a nevstaneš z popela", o tom dnes sankce přijímané USA jsou. (nejen dnes, ale po delší dobu, jenom dnes nabírají na velikosti) a umění byznysu je v tom, že ztráta "území" se zaplní vítězama. A ta původní ztráta 70% se nedá pak dohnat, kdežto ztráta 20% se nejen doběhne. Zaplatí to všichni a vydělají jako vždy jenom někteří, ale ti nyní ztrácejí, ale s výhledem na zisky, které již nelze ve větším rychleji získat. Ovšem, zavinilo si to v tomto případě Rusko samo a předtím Írán sám atd.

Pro USA je nyní velmi "snadné" pumpovat desítky mld. USD do Evropy. Je to 16 mld. USD pomoci pro EU státy v souvislosti s humanitární katastrofou, je to násobní pomoc i s armádní pro Ukrajinu samotnou. Je to mnoho rozhovorů a podpory pro Brusel a státy v Evropě. Jsou to miliardy na přesun vojska a techniky do Evropy, aby se západ udržel jako jedno území. Jsou to tedy desítky mld. USD na státní výdaje USA, ale jak to již bývá, tak zisky budou mnohonásobně větší. A v tomto případě platí, že Evropa a NATO musí zvednout obranné rozpočty, budou kupovat energie odjinud, kde mají USA všude kontakt (Katar, SAE, velké základny) a samotné USA. Ale zase je to EU, která se dopracovala k závislosti na Rusku sama. Snaha USA byla delší dobu, aby tak EU nečinila právě pro tyto hrozby. Nyní nemusejí USA platit "stovky" mld. USD jako na Irák, Afghánistán ... ale lze pozorovat zvednutí výdajů pro modernizaci armády a pro již protavení dosáhnutého pokroku do ještě většího nasazení do praxe. A to značí mj. i vklad peněz do ekonomiky, protože ta stojí na těch zakázkách pro armádu ... je to spjaté. Jde jen o to jak se to pojměnuje.

Biden požádal Senát o celkem 813,3 mld. USD pro obranu. Na další finanční rok a dofinancování toho letošního. (100 mld. navíc proti 2019) :arrow:

*základní armáda dostane 177,5 mld. USD
- evropské odstrašování Ruska u východního křídla NATO dostane částku 2,8 mld. USD
*rozsah armády (jen část celého vojska, které je v rozsahu 1,4 mil.) bude tesně pod 1 milionem: rezervní 189 500 (bez změny, celé jsou pak 800 tisíc) a národní garda 336 000 (bez změny, taky jako celek o něco větší)
- aktivní (bojové jádro) se sníží o 12 tisíc na 473 000 :idea:
*americká armáda se má více modernizovat ve směru bezposádkových strojů, IT segment se posílí i 2 tis. členů, laserové zbraně atd.
*na základní mzdy půjde 69,1 mld. USD (+4,6% proti roku 2022 a největší zvýšení platů za 20 let)
- zvedne se rozsah spolufinancování na bydlení atd. (mimochodem, U.S. armádní infrastruktura a propracovaný systém všeho od výcviku po starostlivost o veterány je snad nejlepším programem USA, možná se tomu budu jednou věnovat z pohledu infrastruktury
*armáda dostane 35 mld. USD na výzkum, vývoj a akvizice (-2 mld. USD)
- jedna síť dostane 1,9 mld. USD
- prototyp hypersonické střely s dlouhým doletem, první baterie jí dostane v roce 2023
- stejně se tak se do výzbroje dostane specifická střela se středním doletem
*sníží se i financování nákupu vybavení o 1,5 mld. USD na 21,3 mld. USD
- ale obstará se 35 vrtulníků Apache, 120 raket Precision Strike a 29 tis. specifické munice pro bojové jednotky

Extra bych se věnoval námořnictvu a sice:

*Biden hodlá s Pentagonem zahájit modernizační program, který nakonec sníží rozsah flotily, ale přidá se 5% peněz
*flotila se sníží o 24 lodí (dnes skoro 300)
- to přinese mj. velkou provozní úsporu (za 5 let až 3,6 mld. USD)
- třeba 9 válečných lodí třídy Freedom, 5 křížníků třídy Ticonderoga, 2 ponorky typu Los Angeles atd.
*nová plavidla budou i bez posádek
*námořnictvo dostane 180,5 mld. USD (+5%)
*námořní pěchota 50,3 mld. USD (+2%)
*rozpočet je větší, než Pentagon původně myslel
*zahájí se 30- roční plán stavby lodí, bez rozepsání detailů
- zesílí se iniciativa Tichomoří a partnerství s tamními spojenci
*flotila se za 30 let nakonec zvětší na 500 plavidel, včetně těch bezposádkových
*tady existuje možnost, že Kongres zvedne částku na námořnictví jen, aby se nesnížila flotila, již se to stalo ...
*již v 2023 se zahájí realizace: 9 lodí Battle Force, 5 ponorek třídy Virginia, 2 torpédoborce, fregata Connie za 1,2 mld. USD a specifikum ve formě záchranní lodě za skoro 100 mil. USD ...
*zajistí se generální oprava letadlové lodě Harry S. Truman, která nyní odstrašuje Rusko ve východním Středozemí
*během 5 let se postaví lodě za 150 mld. USD, do té doby se velikost flotily sníží dle tohoto plánu na 280 (až 297 dle dostupnosti možná jiných programů jako obstarání od partnerů atd.)

*námořní letectvo obdrží po po dekádách několik tankovacích dronů, které budou dláždit cestu pro bezpilotní letectví
- a další silné bojové stroje bez upřesnění
- celkem se jedná o nákupy za 16,8 mld. USD pro letadla, vrtulníky atd.
*program Next Generation Air Dominance, který vyprodukuje bojový letoun 6. generace a nové drony (resp. i obojí)

*mariňáci, kteří se generačně modernizují k lehším silám plánují zakoupit celkem 20 stíhacích letounů F-35B a C
*Corps dostanou navíc 9%, 3,8 mld. USD na údržbu skladových zásob techniky, utratí se tak 80% peněz z této kapitoly, ale odzrkadluje to "účet za připravenost v pozemním vybavení"
*v plánu je obstarat i elektrická netaktická vozidla pro klimatickou změnu

Vesmírní síla získá proti 2022 až 40% nárůst financování:

*konstelace satelitů bude sledovat pozemní vozidla, zlepší trajektorie startů a zlepší jadrové velení a řízení, což je pro novou realitu nezbytný krok
*program dostane 24,5 mld. USD a zajistí vypuštění a obranu satelitních zařízení, které rozeznají hypersonickou střelu, budou sledovat pohybující se nákladní vozidla atd.
*zajistí se kvalitní služba varování před raketama a to i pro partnery, informace z vesmíru budou k nezaplacení
*zajistí se příprava nových misí pod Space Force a Space Development Agency
- nové satelity v nižších vrstvách, kde ztráta jednotlivců nebude překážkou pro udržení v chodu
*částka 556 mil. USD půjde na vyvinutý strategický program SATCOM Space Force, který zajišťuje nepřetržitou strategickou komunikaci pro prezidentskou flotilu a jadrové velitelství a řídící letouny
*asi 1 mld. USD půjde na satelity nové generace s trvalým infračerveným geosynchrónním ... které nahradí infračervené systémy
*další 1 mld. USD půjde na novou konstelaci zesíťování satelitních systémů partnerů a jejich optické propojení
- vývoj Agentury pro rozvoj vesmíru
- toho výsledkem bude sledování raket a včasné varování před raketama
*dnes sice USA ví, když raketa letí, ale není to vždy ihned a včas a nerozezná se včas odpálení ... na nové hypersonické rakety již vůbec ne a tomuto období přehlížení je konec
*díky vesmírnímu programu se povede včas varovat spojenců NATO před jakoukoliv vzdálenou velkou hrozbou ...a díky bezpečnostní komunikaci Link-16 bude možno tyto rakety velmi přesně sledovat bez ohledu na jejich bezprecedentní rychlost
*díky rozmístnění americké armády a spojenců v NATO bude možno zahájit defenzivní postupy pro sestřelení díky propočtům na zemi a přesnému měření a proměření ve vícero vrstvách ve vesmíru po oběžné dráhy Země anebo se včas ukrýt do bezpečí, pokud již nebude možno raketu sestřelit
- pracuje se na uhýbacím manévru falešného zaměření cíle
*vesmírní síly nahradí dnešní letouny, které nemohou létat nad sporným územím (pro PVO systémy Ruska) a poskytovat zaměření, jak se dnes jeví i konflikt na Ukrajině, po novém to z vesmíru bude možno

Prezident pokud by chtěl, pak může bez Kongresu povolat rezervní, bojové síly o rozsahu ne větším než 200 tisíc. Rezervistů 30 tisíc. Na maximálně 270d dle pravidel z r. 2005. Má to nějaká omezení, ale vše je o důvěře. Pokud nastala změna, tak jí neeviduji.

USA mají několik prvenství co se velikosti armády týče. Taky mají největší rozsah techniky a personálu, který umí postavit mosty, silnice. A taky mají vůbec největší počet vojenských silnic. Do minulosti se dnes mnoho z nich stalo dálnicemi, hlavními silnicemi, spojnicemi průmyslu s bydlením, ale to asi 2- desítky. Další hromada spojuje základny s civilním životem vyhrazeným pro vojsko, takové polokasárenské území. Vlastní pluhy, vlastní stavební stroje. V dobách míru se starají o infrastrukturu vojska, v dobách misí je jich část vysílána na pomoc jinam. Tak se ocitla tato část vojska na Balkáně, část tam je dodnes, tak se ocitla v Asii atd.

Americká armáda pak mj. disponuje i nejrozsáhlejší technikou na vyhledávání IED, nástražních výbušních systémů u silnic. Bez ztráty lidského životu, v bezpečí obrněného vozu se za chodu kontrolují trasy. Přepravám konvojů se věnuje enormní pozornost.

Pokusím se shrnout někdy armádní infrastrukturu v USA. Ani ne číselně, jak všeobecním popisem. Protože čísla jsou to impozantní, protože to je infrastruktura pro miliony ... s armádou v USA jsou spjaté rozsáhlé služby.

:arrow: No a proti tomu všemu extra porce ročně 110 mld. USD do modernizace silnic, dálnic a mostů. :) Je to prakticky maximum, které zvládne tamní stavební sektor nyní pojmout. Částka se může později zvedat, ale nyní by to nebylo smysluplné.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Vinci Highways dokončila akvizici firmy TollPlus. Doposud v ní vlastnila 30% akcií, nyní ovládla i zbytek. TollPlus je nejrychleji rostoucí firma zaměřená na výběr elektronického mýta. Vinci Highways patří pod Vinci Concessions. Firma během uplynulých 6 let postupně získala 30% a zajímala se i o zbytek. TollPlus je přítomen hlavně ve státech Texas a Kalifornie, tedy státy, kde se dnes dynamicky rozvíjí PPP projekty s výběrem mýta resp. státy, kde je velká dálniční síť, která se i do budoucna upravuje na výběr mýta.

Vinci Highways dnes manažuje, navrhuje, staví ... provozuje dálnice, mosty, tunely, městské tahy a zajišťuje mobilitu kolem tahů na více než 4000 km v 16 státech.

TollPlus začala v Texase v roce 2008.

V roce 2020 Vinci Highways získala 7- roční kontrakt v Kalifornii za asi 73 mil. USD na výběr mýta.

VINCI je světový lídr v koncesích energeticko-dopravních projektů, světová stavební 2. a evropská jednička. USA mají obrovský potenciál pro růst v těchto segmentech, a proto se VINCI snaží postupně zesilňovat podnikání i tady zrovna jak v rámci Severní i Latinské Ameriky.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Stavební inflace v kategorii výstavby dálnic a ulic je ve výši 21% proti minulému roku. To je 2,5x více proti průměru celkové inflace. Tento rozsah vyplývá z podobných důvodů, které jsou i v Evropě (a nejen). Problematice se věnuji dlouhé měsíce, ale tady je to sepsané v článku: https://www.route-fifty.com/infrastruct ... ts/363636/ .

Jsou státy v rámci USA, které zvedají rozpočty pro investice, jsou státy, které nedělají nic nebo vyčkávají a na federální úrovni ideální schéma pro vyřešení situace neexistuje. Úvahy ale spějí až po jistá ochr. opatření pro některé druhy materiálu a federální nákupy v požadovaných objemech pro vyhrazené práce v plánech, takže by se de facto zregulovala produkční kapacita, omezil export i s obchodem tak, aby se dosáhl nějaký strop těchto cen a udržela smysluplnost investicí do veřejné infrastruktury, ale prozatím se to uskutečňuje lokálně. (stejně jako v Evropě)

Vícero států v USA sestavilo (nadpoloviční většina) pro období 2-7 let rekordní investice do obnovy infrastruktury. Vysoce překračují dosavadní roční výdaje, daleko víc než je i dosavadní inflace, ale i tady z pochopitelných důvodů vládne obava o efektivitu vynaložených peněz.

Tato inflace v USA totižto mj. odzrkadluje nedostatek materiálů na trhu vzhledem k ohlášeným pracím, což komplikuje situaci. Důvodem je pak kolaps dopravy a těžba surovin nebo jejich zpracování v důsledku oživení po pandemii, tedy stejně jak i jinde. Práce se realizovat budou, ale budou zřejmě v menším rozsahu.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

psáno v 02/2022:
Diaľničiar píše:Bezpečnost na silnicích je nejhorší od roku 2006.

*za prvních 9 měsíců roku 2021 zemřelo na U.S. silnicích celkem 31 720 osob, což je o 12% více proti stejnému období r. 2020
- v USA se běžně sleduje prvních 9 měsíců v roce
*US National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA) konstatuje katastrofický vývoj; web: https://www.nhtsa.gov/
- nejvyšší číslo mrtvých od roku 2006 a nejvyšší % nárůst mrtvých rovněž
*zpráva se objevila zrovna v čase, kdy federální US Department of Transportation vypracovalo vůbec 1. celonárodní strategický dokument National Roadway Safety Strategy, který definuje národní kritické silniční sekce, kde je nejvíce mrtvých a zraněných atd. a směruje možná řešení k jednotlivým státům ve formě tzv. "národní dopravní krize"
*federální ministr dopravy Pete Buttigieg doslova prohlásil, že tohle je národní krize a není možno tolerovat desítky tisích mrtvých na U.S. silnicích jako nějaký normální vývoj silniční dopravy
- existuje strategie pro postupné zlepšování silnic po jejich technické stránce
- celá řada úřadů, policii nevyjímaje, se musí do boje s touto národní krizi ale zapojit taky

Všeobecně se situace zhoršila v 38 státech, v 10 a District of Columbia je nižší a v 2 stejná.

Dále, Federal Highway Administration zaznamenala za prvních 9 měsíců 2021 růst vehicle distance travelled na 390 mld. km, tedy asi +11,7% proti r. 2020. Jináč řečeno růst km odpovídá růstu počtu mrtvých.

Jednoznačne z toho vyplývá, že U.S. silniční infrastruktura dosáhla svých limitů po mnoha stránkách. Naštěstí existuje zhoda mezi 2 stranama a byl přijat dokument, který v této dekádě vyřeší mnoho problémů se zastaralou silniční infrastrukturou v USA.

Smrtnost za prvních 9 měsíců je 1,36 / 160 mil. vehicle distance travelled, vzestup z 1,35 z r. 2020. Ovšem 2. a 3.Q 2021 značil pokles proti r. 2021.

https://crashstats.nhtsa.dot.gov/Api/Pu ... ion/813240
Data za celý rok 2021 a jsou ještě horší :arrow:

*za celý rok 2021 zemřelo dle US National Highway Traffic Safety Administration (NHTSA) na amerických silnicích celkem 42 915 osob, což je nejvíce od roku 2005 a znamená to, že každý den zemře na US silnicích 117 lidí
*proti roku 2020 to značí vzestup o +10,5% v počtu smrtelných nehod
- to je zase nejvyšší meziroční nárůst za uplynulých 5- dekád
*vzestup smrtelných nehod je nejvyšší na městských silnicích (+16%), následováno na přechodech pro pěší (+13%)
*dopravní nehody (DN) související s vysokou rychlostí jsou jako důvod meziročně větší o +5%

Úřady umí vyhodnotit přičíny a většině úmrtí se dá zabránit. Nebude akceptováno do dalšího období, že tento počet mrtvých je daní za mobilitu.

Co to přesně znamená se prozatím neřeklo. Předběžně se počítá s 3 pilíři: větší prevence, více smart technologií do aut i na silnice a modernizace silniční infrastruktury. Prevence pak zahrnuje jak zvýšenou edukaci, tak represivní část složek, které mají být více vidět a méně tolerovat.

https://www.nhtsa.gov/press-releases/ea ... fatalities
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Následující řádky se týkají návaznosti na D.C., proto to uvedu přímo sem ...

Widening work is now underway for I-495, the Capital Beltway around Washington DC. The project is costing US$600 million and involves adding around 5 km of new express lanes in Virginia.

The new express lanes will connect with tolled lanes that will be added in neighbouring Maryland in due course. The 102km Capital Beltway is notorious for its heavy traffic volumes at peak periods and the new lanes will help to reduce congestion and delays at key sections along the route.

Work will be carried put between the 495 Express Lanes close to the Dulles Toll Road interchange and the George Washington Memorial Parkway interchange, which is located close to the American Legion Bridge. Building the new lanes will complete the express lane stretches in Virginia and the work is expected to take 36 months. Building the new lanes will require the closure of one lane, which will add to the traffic woes of drivers while the work is carried out.

The route has been criticised for its traffic delays, amongst the worst in the US. However, the project to widen the route has also been criticised on environmental grounds and for not encouraging more sustainable transport.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

aktualizace programu armádních silnic a finance na dopravní infr.

:arrow: USA prostřednictvím FHWA (Federal Highway Administration) aktualizují program Defense Access Road Program (DAR) rozšířený o nové části v roce 2020. Doposud státy plní a FHWA kontrolovala, po novém bude FHWA do procesů více zasahovat a určovat na základě pokroků + zajistí se praktická část přesunů armádních raketových systémů. Tedy přijde k výraznějším zásahům do okolí vytypovaných tras. Souvisí to s aktualizací národní obrany USA.

FHWA zajišťuje technické předpoklady pro transport všech součástí základní národní obrany USA a po novém i raketových systémů. To značí přechodnost křižovatek, uzlů, napojovacích silnic k základnám a k obraně konkrétních měst. Zajišťuje, tedy plní to co si armáda zadá do podmínek. Všechno se podřizuje národní obraně a USA přecházejí do vyššího levelu, tudíž se vyžaduje jiný přístup a i proto FHWA "musí" zajistit potřebnou infrastrukturu pro potřeby obrany USA a tedy pro potřeby armády; ta veřejnou silniční síť dle vlastních priorit potřebuje pro transport nadrozměrných konvojů a systémů protiraketové obrany. Menší konvoje nepotřebují speciální úpravy a cokoliv mezitím je řešeno letecky.

v základu: https://highways.dot.gov/federal-lands/programs/defense

Status

Obranné přístupové silnice jsou veřejné silnice, které disponují certifikátem FHWA dle kritérií sektoru národní obrany jakožto důležitý prvek pro zajištění národní obrany. Každým rokem jde na tyto účely již kolem 3 mld. USD. Samozřejmě, neplatí to opačně: ne každá veřejná silnice je důležitá pro zajištění národní obrany. (tyto silnice mohou být jak vesnické tak městské, ale taky interstate ... síť Interstate plní prvek evakuační a civilní obrany jakožto celek, obranná část neznamená, že celý rozsah I- dálnic spadá pod tento program).

Každá vojenská základna a každé základní centrum pro mobilizaci má zajištěn přístup k obraně USA z hlediska mobility. Každý nadrozměr definován Pentagonem musí mít možnost na určených trasách bez problémů projet a to i v případě záplav. Dodatek k záplavám a opatřením v tomto bodu jsou uplatňovány po roce 2018, i proto stoupla částka určená na naplnění tohoto kritéria.

Každý stát v USA musí plnit základní prvek v rámci své kompetence. Jakákoliv i kdyby "lokální" silnice tak musí být v požadovaném stavu. FHWA bude od tohoto roku instalovat na všechny vybrané silnice "moderní IT systémy". Není to zase tak snadné a jednoduché jak to vypadá. Ve skutečnosti je k dispozici vícero tras a vždy musí existovat některá, která není zatopená, která má na trase vyhovující mosty atd. % plnění a stav samozřejmě nejsou, resp. neuvedu je, k dispozici.

V tomto roce projde 1500 km štěrkových místních silnic upgradem ve formě výstavby silnic. Tento rozsah je letošním rokem nejmenší a bude se zvyšovat každým rokem až do roku 2028. Účelem této kapitoly je zajistit možnosti průjezdu pro protiraketové systémy národní obrany ve vybraných územích. Náklady uhradí federální rozpočet bez konkretizace úřadu; v 31 státech v průměru 48 km. V dalších letech se tento rozsah zvedá. Samozřejmě, že si tak polepší i "ti místní", kteří zde jezdí desítky let po prašných silnicích. Často jde totiž o "bezvýznamný venkov", potřebný ale pro obranu USA a Kanady. (radary a raketová sila, výpočty atd.) Dlouhou dobu postačovala i delší trasa, která je zpevněná, ale dle nových podmínek se zkrátí časy potřebné na přepravu resp. mobilizaci v kterémkoliv území, což je cílem programu DAR po 2018.

Základní parametr, nosnost vozovky a pnutí: musí být v kvalitách 2x průměrných intenzit. To značí, že se pokládají lepší strukturované vozovky a nanáší více vrstev. Obzvláště pak vybrané plochy jako jsou křižovatky a nájezdové rampy budou mít zesílené podloží. Resp. betonové vozovky. Tento program se plní již 12 let. Letošním rokem se výdaje na něj 1,8x. (aby se pak třeba nestalo, že po přejetí 2 těžkých konvojů se asfaltová vozovka na nějaké křižovatce zcela rozpadne).

Doposud (ex dekády) se tento program věnoval spíš údržbě ve smyslu zajištění 100% kontraktů a priorit na odklízení sněhu atp.

Národní obrana USA se aktualizovala a přizpůsobila novým podmínkám ve světě, které dávají předpoklad, že bude nevyhnutní být připraven v jiném stylu, než tomu bylo doposud. Zároveň dávají předpoklad, že existuje nějaký bod, který bude značit jako výhodu tento stav připravenosti. Neznamená to, že hned hrozí bezprostřední ohrožení. Vícekrát je zdůrazněno, že se nejedná o novou hrozbu (Rusko), ale o kombinaci vícero hrozeb. Moderní systémy a schopnost U.S. armády již nemůžou garantovat, že do budoucna bude obrana země spočívat mimo států, resp. samotná obrana musí být zesílená přímo na kontinentu. Relativně zmražené 20, 30 nebo 40+ roční dokumenty a plány se nyní proberou k životu.


:arrow: FHWA uvedla, že v roce 2021 se 41% federálních dopravních výdajů utratilo na silniční infrastrukturu, tedy asi 63 mld. USD. Dalších 32% na letištní. Jen 19% na železniční a veřejnou dopravu a 8% na vodní.

V roce 2019 se utratilo ze státních a lokálních vlád na projekty v dopravě a infrastruktuře, vyjma federální výdaje, celkem 191 mld. USD.

V roce 2021 se vylepšilo nebo postavilo 618 456 mostů. A stav mostů se znovu mírně zlepšil.

Kondice městských dálnic se zlepšila ve srovnání s rokem 2000.
Naopak železniční infrastruktura degradovala.

Federální dopravní výdaje v roce 2021 dosahují částky 153 mld. USD. Je to o 53 mld. USD navíc proti roku 2019. :ok:

Jak státní tak federální výdaje jsou nejvyšší v historii v uplynulých letech.

S Bidenem schválenou injekcí (11/2021) ve výši 550 mld. USD na 5 let se dá predikovat, že následující roky budou znamenat další zlepšení /celonárodního stavu infrastruktury. Navzdory stavební inflace se reálně provede více prací a udrží se zaměstnanost v oboru.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

relativně dlouho diskutován problém, který se před mnoha dekádama vytvořil a předurčil další stavební rozvoj a tedy i život

How malls and freeways helped segregate America :arrow:

https://www.cbc.ca/radio/spark/segregat ... -1.6499455

Obrázek
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Spojené státy americké - všeobecně

Příspěvek od Diaľničiar »

Most na I-5, který spojí státy Washington a Oregon (na západě USA)

https://www.interstatebridge.org/

Obrázek

Městská rada Vancouveru ve státě Washington podle zpráv místních médií jednomyslně schválila raný návrh plánu mostu Interstate 5 Bridge.

Nový 8- proudý most Interstate 5 bude mít variabilní mýtné, uvádí plán nazvaný Modified Locally Preferred Alternative.

Schválení je raným krokem v dlouhém procesu projektu a plány se mohou změnit, protože Program výměny mezistátních mostů usiluje o další přezkoumání a připravuje cestu pro revizi. Anne McEnerny-Ogle, starostka Vancouveru, uvedla, že schválení náhradního mostu je "od kroku dva ke kroku tři ze 100 kroků, takže toto je velmi vzrušující čas".

Stávající Interstate Bridge jsou dva mosty, vedle sebe. Severní rozpětí je více než 100 let staré, pochází z roku 1917. Jižní rozpětí bylo otevřeno v roce 1958. :shock:

Vancouver, město s necelých 200 000 obyvateli ve Washingtonu, leží na severním břehu řeky Columbia, která je hranicí mezi státem Oregon na jihu. Naproti Vancouveru je město Portland s přibližně 650 000 obyvateli, což z něj dělá největší město v Oregonu. I-5 spojuje Portland s Vancouverem a je hlavní dálnicí na západním pobřeží USA. Rozkládá se 2 220 km od severní hranice Washingtonu s Kanadou až po jižní cíp státu Kalifornie – hranici s Mexikem.

Podle webové stránky Replacement Bridge je Interstate Bridge kritickým spojením spojujícím Oregon a Washington přes řeku Columbia jako součást zásadní regionální, národní a mezinárodní obchodní cesty.

S jedním rozpětím, které je nyní staré 105 let, je ohroženo zhroucením v případě velkého zemětřesení a již neuspokojuje potřeby obchodu a cestování. Nahrazení stárnoucího mezistátního mostu moderní, seismicky odolnou, multimodální strukturou, která poskytuje lepší mobilitu pro lidi, zboží a služby, je vysokou prioritou.

V lednu 2021 státy Oregon a Washington vyčlenily celkem 50 milionů USD na počáteční plánovací práce na výměnu mezistátního mostu. Dvoustátní legislativní výbor složený ze 16 politiků z Oregonu a Washingtonu poskytuje další pokyny a dohled nad programem.

Více než 138 000 vozidel přešlo v roce 2018 každý všední den přes Interstate Bridge, což vedlo k 7–10 hodinovým zácpám ve špičce. Bezpečnost neodpovídá moderním standardům. Mosty mají úzké jízdní pruhy, žádné krajnice, špatnou viditelnost na mostě a v jeho blízkosti, časté zvedání mostů a nestandardní slučování a rozbíhání ramp přispívají ke zvýšení nehodovosti.

Úzké sdílené cesty na mostech, nízké výšky zábradlí a nedostatek vyhrazených cest na obou stranách mostu brání bezpečnému cestování pro chodce a cyklisty. Přes mosty jsou také omezené možnosti přepravy a autobusová doprava může být nespolehlivá kvůli dopravním zácpám nebo mostním výtahům, které umožňují průjezd lodí.

Zvláštní obavy - pro oblast, která je náchylná k zemětřesením - jsou základy mostů zasazeny do písčité půdy a nedosahují podloží. Při velkém zemětřesení by mohl být most značně poškozen, uvádí web projektu náhradního mostu.

Modifikovaná lokálně preferovaná alternativa programu Interstate Bridge Replacement Program oznámila v květnu výzvy pro čtyři celkové jízdní pruhy: tři jízdní pruhy, jeden pomocný a dva krajní pruhy v každém směru.

Upřednostňovaná alternativa prezentovaná ve čtvrtek také zahrnovala dva krajní pruhy pro severní i jižní úseky. Krajní pruhy by byly k dispozici pro expresní autobusy, stejně jako pro vozidla záchranné služby a pro pomoc při odklízení nehod.

Ještě se musí rozhodnout, zda budou pole směřující na sever a na jih umístěny vedle sebe nebo naskládány na sebe. Toto rozhodnutí bude učiněno až později v procesu plánování. :idea:

Navrhovanou upravenou místně preferovanou alternativu zvažuje osm partnerských agentur náhradního programu – včetně města Vancouver, C-Tran (Clark County Public Transit Benefit Area Authority, veřejná dopravní agentura sloužící Clark County ve Washingtonu), Port of Vancouver a Regionální dopravní rada jihozápadního Washingtonu.

Do nového mostu je však ještě daleko. Na základě předchozích plánovacích činností, uvádí web, se odhaduje, že dokončení procesu plánování a federálního environmentálního přezkumu a získání federálního souhlasu před zahájením výstavby bude trvat tři až pět let. Federální dálniční správa (FHWA) a Federální správa tranzitu (FTA) budou dohlížet na federální proces ekologické revize. :idea:

Očekává se, že projektování bude probíhat v roce 2024 a stavba začne v roce 2025.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „USA“