eucitizen: nedělejme ze společnosti Skanska nějakou iluzi jak ona 100% funguje ve vztahu ke státu. Taky dělá co stavební trh a legislativa umožňuje. Skanska dostala ještě za práce na D2 dodatečné miliony (2011 - Figeľ; plus skoro 1/5), takže tunel Sitina nakonec vyšel na 135 mil. €. Tím nemá smysl dál psát o nějakém dokončování bez problémů na základě nabídnutých cen ohledně této společnosti. I když se to nelíbí. Možná by dobudovala a možná že i ne. A co se týče jiných fór, nemá smysl to rozvádět. Nečtu, protože nemám čas a z velké části ani nemá smysl číst, i když je fajn, že veřejnost se o problematiku zajímá (ale dělá závěry bez znalosti jednotlivých profesií a postupů a hodnotí nějak nákladovost bez těchto návazností) a že jsou lidi, co to technicky umožňují. Já jsem se rozhodl, že se nebudu věnovat výhradně Slovensku, a proto to tam nečtu a nejsem tam aktivní.
Řešení je vícero dle postupu. Možnosti je vícero a i v těch pak vícero prostoru. Zhotovitel vzhledem k tomu, že Slovensko postupuje formálně a tvrdě (konečně) může od stavby odstoupit. To není nic neobyčejné. Určitě je levnější ze stavby odejít, než platit sankce a nedočkat se dalších peněz. S tím, že ražba tunelu tvoří jen kolem 1/5 vysoutěžených nákladů. To jen tak mimochodem.
Když zhotovitel odejde ze stavby, tak pokud to má být proplatitelné z EU fondů, tak se musí postupovat dle pravidel EU a tedy nastane zdržení v řádu let. Na druhou stranu, odklad o 2 roky neznamená při takové stavbě nic. Mohlo dojít k problémům při výstavbě a odklad by byl mnohem delší. Otázní bude ale cena, zda dojde k navýšení nebo ne.
Dnes je ve světě, i na Slovensku a v regionu rekordně nízká nezaměstnanost, mzdy jsou jinde. Staví se hodně, ale kdo staví tak ví, že na materiál se čeká i půlrok. To tlačí na ceny. A při vyšší ceně může být problém s proplacením vzhledem k faktu vyčerpanosti EU. Mohlo by se stát, že se to bude muset rozfázovat, ale to jsou složité operace během výstavby, takže by se to mohlo oddálit i o delší dobu. Nemusí dojít k navýšení, pokud má stavební firma výhradní dodávky nebo si je umí zařídit. Koncern jako Skanska může disponovat takovým dodavatelským vzorcem.
Pokud zhotovitel na stavbě zůstane, tak se nedá očekávat zrychlení výstavby. Nemá na Slovensku zázemí: musí platit místním firmám za vykonané práce, tyto práce nejsou včas proplácané. A není větší ochota jít pod aktuální marži; je to stejná neochota jako v případě D4/R7, kdy ten trh stavebních firem, hlavních hráčů realizuje veliké dálniční nebo železniční zakázky a nutně další nepotřebuje, takže jí nepůjde dělat, když není dostatek lidí ani na stávající stavby. Takže se CINTRA, která je jinak veliká firma musela obrátit na dovoz pracovní síly ze zahraničí a na menší dodavatele. To je ale komplikace, tady se bavíme o 60 km komunikací a je rozdíl mít těch firem 10 v základu a mít jich 200. Takže se šetří kde se dá a to nejsou jen normy. A chybějí reference těch firem v dodavatelích; takže se třeba stane, že nákladní vozidlo menší dopravní firmy řídí řidič, který nikdy nejel po stavbě a s vozidlem se někde převrátí (to jen příklad). Na CINTRA tlačí banky, ne stát. Na SI tlačí stát a tlačí již i sankciemi a extra dozorem, aby se pokračovalo dle plánů. SI zvítězilo s předpokladem dodatečního navyšování ceny, ale jak je vidět, tak stát takto nepostupuje, protože je to závislé na externích financích. Jedna neproplacená obří železniční zakázka stačila.
Cena za tuto stavbu nebyla na úrovni v jaké se vysoutěžila. Dotlačil se k tomu trh, na tom já trvám. A není to prvně ve světě, kdy tento souboj došel až sem. Končí na tom i obří firmy. Když je něco v nákladech kolem 600-700 mil. € a pak to jde o stovky mil. € nadole, tak musí být zřejmé, že se to může i nedostavět za daných okolností.
Slovensko by mohlo třeba po odstoupení zhotovitele, označit tuto stavbu za bezpečnostní ohrožení státu (mobilita na území atd.) co umožňuje legislativa ve vícero státech světa a napřímo zadat zakázku někomu na trhu, kdo by se přihlásil. Ale na to je nutno mít registr se zájemci na konkrétní druhy práce, kde si najednotkuje stát ceny. Takže když odejde SI, tak by za co nejkratší časový úsek pokračovala v dostavbě další společnost. Tento variant ale na Slovensku nefunguje. I kdyby ta legislativa byla, tak nejsou zdroje k výstavbě a € zavazuje k nějakému hospodaření. Nejde se najednou jen tak zadlužit do deficitu. Tato zvázanost proto nutí k postupům dle EU. Slovensko má jednu z nejkomplikovanějších byrokratických pravidel vzhledem k EU fondem, takže tento proces pak natáhne. Ani není nutno zacházet daleko, stačí si odbéhnout k Čebrati. Samotná studie nebyla až tak dlouhá práce, jak ty odkladové lhůty a možnosti odvolání atd.
Spěje to k černému scenáři. Stavba se protáhne v řádu let. Daleko přesáhne rok 2020. I když bude hotová, tak ještě 1-2 kvartály testování. A když něco někdo po někom převezme tak dodateční kontrola a přebraní (možná se najdou i nedostatky - ale to nechci strašit - a proces sa natáhne ještě více). Spěje to tam dlouho. Ještě 4-5 let potrvá než se dobuduje Višňové a Čebrať. A musíme doufat, že se povede rozestavět do 3 let úsek s tunelem Korbeľka. Do té doby si o 2. TR Braniska můžeme nechat zdát.
Jsou to výslovně moje názory a odhady. Na tomto úseku vyhrál zhotovitel (jako celek), protože dosáhl co chtěl - dostal zakázku.
Nikdy nikdo ale nemůže tvrdit, že kdyby jiná firma měla něco tak by to bylo hotové. A to, že jinde staví vzorově snad není nic nenormální. Tak by to mělo být. Aby
firma přežila jde prudce dolů ziskovost a na to pak nejvíce doléhají kontrakty typu: nároční objekty a vysoká cena na km. To jsou projekty, které dokáží zruinovat jakoukoliv firmu. A když jsou v tom ještě možné sankce atd., o to je to horší. Proto bych si to nikdy neidealizoval. Nedělám to ani v rámci VINCI ve světě.