Celou tému i sekci jsem prošel, odstranil jsem ze všech témat cca. 46 příspěvků (téměř jen moje) s tzv. 0 informačním obsahem, nejčastěji vypadl web k jednotlivým úsekům a tím i jediné odkazy na fotogalerie/videa.
Kde se dalo, tak tam jsem doplnil/aktualizoval vývoj a informace, občas s vlastním pohledem.
Je rok 2021 a vypíšu takové základní postřehy:
*poměr provoz:chybějící úsek je asi 2:1 při celkové délce D3 cca. 60 km
*v provozu je méně km v plném profilu, než se jich ještě má postavit
*2 úseky tvořící hraniční část s Polskem v délce asi 15,5 km zůstane prozatím i nejbližší 1,5-2 dekády v 1/2 profilu
*v tomto roce se určitě žádný úsek nezačne stavět ani dokončovat na plný profil
*NDS připravuje do výstavby 2. profil obchvatu Čadce, 2. rouru tunelu Horelica
*NDS upravila variant z tunelového na povrchní mezi Žilinou a Kysuckým Novým Mostem
Silniční tah I. třídy je vytížený, v některých úsecích nad 100% kapacity, co naplnilo prognózy vývoje a zařazení této trasy mezi koridory umocňuje podstatu výstavby zkapacitněného tahu. Nesmírné náklady pro terén (vodní plochy, pohoří, další liniové stavby a sídla) vytváří tlak na úpravy trasování, respektivě objekty na trase. Samotná norma u D3 je blíže k původní rychlostní silnici, členství v EU vyvolává tlak na realizaci větších délek protihlukových zdí, je zde více MÚK a je umění to vtěsnat do území, co odpovídá nákladům na realizaci.
Když se původně plánovala výstavba D3, tak nebylo cílem vytvořit Kysucké Nové Mesto jako "opuštěný ostrov" mezi provozovanými úseky dálnice. Nesmírně složité stavby ve městěch Žilina a Čadca odsouvají jednotlivé fáze projektu, čehož výsledkem je dnešní realita. Čadcu lze objet, limitujícím je faktor 1/2 profilu s 1 rourou tunelu Horelica, kde se rychleji vyčerpává volná kapacita. Úseky dál na sever využívají ve značné míře především nákladní vozidla.
V roce 2014 bylo ve výstavbě 4,25 km v rámci Žiliny a 15 km v 1/2 profilu u hranic s Polskem. To je dnes v provozu. Navíc je v provozu i skoro 6 km úsek na severu Čadce, který se rozestavěl v roce 2017. Tedy takovým "hojným" rokem byl rok 2017, kdy se vícero úseků odevzdalo do provozu a další se rozestavěl. Jde ale o fakt, že v posledních 7 letech se do provozu odevzdalo 25 km dálnice D3, i když většina z toho v 1/2 profilu. Ovšem náklady i na ten dominantní 1/2 profil jsou velké a tudíž není problém zde ty peníze alokovat. Problémem D3 je připravenost úseků.
Nedokončení úseků, které v provozu nejsou aneb zrušení trasy v koridoru se nestane a tak se musí naplnit závazek dostavby, tudíž se dá porozumět akceleraci zrychlení příprav a nezbývá než doufat, že se tak do konce období 2027-2030 i stane. S tím, že od Svrčinovca bude v provozu 1/2 profil. To je dáno stavbama na dalších trasách a intenzitách na D3 a tudíž i výstavbou v Polsku, v další návaznosti. Náklady na výstavbu ale soustavně klesají; díky posledně zprovozněnému úseku se pohybují někde kolem 3/4 mld. €.
Pohled do minulosti:
V. Mečiar v roce 1996 poklepal základní kámen úseku tehdy ještě dálnice D18 v Oščadnici v Čadci. Premiér informoval, že mezi Žilinou a hranicemi s Polskem se postaví 59,5 km dálnice s tím, že předběžné náklady na tu dobu avizoval ve výši 18 mld. SKK. Premér tehdy zdůraznil, že připravenost je ještě slabší ...
- zdroj: týždenník Kysuce
- VM1.JPG (113.15 KiB) Zobrazeno 4062 x
- zdroj: týždenník Kysuce
- VM2.JPG (212.15 KiB) Zobrazeno 4062 x
Pak, jak je známo, v roce 1999 již nový premiér M. Dzurinda rozhodl o odložení termínů dalších úseků. Za nové vlády, ale stejného premiéra se vlivem tlaku hospodářského a dopravního významu v 10/2005 položil základní kámen stavby D3 Hričovské Podhradie – Kysucké Nové Mesto, I. etapa Hričovské Podhradie – Žilina (Strážov). Tento náročný úsek byl částečně zprovozněn v 12/2007 a jako celek v 06/2008. Taky ale meškal proti tehdejšímu plánu výstavby dálnic a to o 2 roky. Jde ale o princip a sice, že nebyl problém docela rychle i tak náročný úsek postavit. II. etapa pak byla (Strážov) - Kysucké Nové Mesto.
Navazující úsek Žilina, Strážov - Žilina, Brodno vedený prakticky jen po složitých objektech se rozestavěl až v roce 2014 ... již za vlády dalšího premiéra R. Fica.
Je zde úsek, u kterého od zahájení výstavby po uvedení do provozu uběhlo skoro 3 dekády času, ale i úsek mnohem složitější, který šlo postavit za období do 2,5 roku, i když jen v provizoriu, ale i tak do 3 let zcela.
Ani období 30 let nebude postačovat od poklepání 1. kamene po zprovoznění dálnice v celé délce. A aby byla v plném profilu, tak na to nebude stačit ani 50 let. Ovšem v posledních 7 letech to tempo zprovoznění bylo odhadem 2,5x rychlejší, než když se to propočítá jako celek. Ovšem společně s tím, že chybí postavit ještě asi 1/3 trasy a plánuje se to na období až 10 let, tak zůstává co 1 rok to 2 km dálnice D3 jakožto průměr její výstavby. Je tedy nesporné, že zvýšení tempa výstavby zajišťují hlavně EU fondy.