(P) Dopravní spojení mezi Bavorskem a Českem si zaslouží...

[Avantime]

Dopravní spojení mezi Bavorskem a Českem si zaslouží další zlepšení

Svobodný stát Bavorsko jako hospodářsky nejsilnější sousední země České republiky je zároveň i jejím nejdůležitějším obchodním partnerem a největším zahraničním investorem. Dynamika obchodně-ekonomických vztahů obou zemí si nadále zachovává překvapivě vysoké tempo a do budoucna se proto reálně počítá s dalším nárůstem obchodní výměny i dopravy.

S tím, jak se Česko postupně rychle profiluje v zemi technologického rozvoje a inovací bude význam česko-bavorských ekonomických a obchodních vztahů nadále stoupat. Je to samozřejmé, protože Bavorsko je jedním z hlavních průmyslových center EU i světa. Disponuje obrovským potenciálem výzkumných ústavů, univerzit, vývojových a designerských center a silnými průmyslovými klastry. Již dnes je významnou branou českého vývozu do dalších zemí, protože subdodávky českých firem, například pro bavorský automobilový průmysl, se ocitají z velké části ve finálních vyrobcích na světovém trhu. Totéž platí o další jižní spolkové zemi Bádensku-Virtembersku. Do Bavorska a Bádenska-Virtemberska směřuje polovina veškerého exportu ČR do Německa. Dopravní infrastruktura však již léta pokulhává za tímto vývojem. Železniční spojení mezi Mnichovem a Prahou – zčásti jednokolejné, křivolaké a bez elektrifikace ani čtvrt století po pádu železné opony neodpovídá středoevropskému standardu a zůstává bohužel i nadále terčem štiplavých poznámek a vtipů. Rekonstruovaný železniční koridor do Chebu a Hofu nemůže být univerzální železnicí pro jih Německa. Stejně tak dálnice Praha-Norimberk „Via Carolina“, byť dokonalá, nemůže vyřešit všechny dopravní problémy ve směru na Bavorsko. Dopravní infrastrukturu je zkrátka zapotřebí dále zdokonalovat a přizpůsobovat současným i očekávaným nárokům. Je dobře, že si to uvědomují hlavně silné příhraniční regiony Plzeňský kraj a Horní Falc, které společně naléhavě žádají vlády SRN a ČR o rychlou podporu.

Intenzivní jednání mezi oběma regiony spolu se zástupci měst na obou stranách česko-bavorské hranice probíhala hlavně vloni a byla završena začátkem letošního roku. S přihlédnutím k termínům plánování infrastrukturních projektů a nutnosti jejich koordinace se strategickým plánováním EU se uskutečnila již 12. ledna 2015 ve Folmavě na Domažlicku dopravní konference politiků a expertů z obou příhraničních regionů. Účastníci konference se shodli na společné rezoluci, která byla brzy nato předána náměstkyni spolkového ministra dopravy v Berlíně. Do konce roku 2015 má být schválen Spolkový plán pro dopravní komunikace do roku 2030. Obě strany považují za nezbytné, aby byly nutné investice na německé straně česko-bavorské hranice včas zahrnuty jako prioritní položka do tohoto plánu. Navazující investice na české straně by měly být samozřejmě rovněž prioritně zapracovány do dopravních investičních strategií české vlády.

Řešení spočívá podle účastníků rezoluce v přestavbě a výstavbě železničního koridoru Mnichov/Norimberk – Schwandorf – Furth im Wald – Plzeň – Praha jako výkonného dvojkolejného a elektrifikovaného železničního spojení metropolí Bavorska a Česka. Německá strana nazývá toto spojení „metropolitní železnicí“. Jedná se o dvě větve – jedna z Mnichova a druhá z Norimberka, které se spojují ve Schwandorfu a pokračují přes Furth im Wald do Plzně a Prahy. Na české straně je koridor hotový z velké části mezi Prahou a Plzní, dále k bavorské hranici je nevyhovující pro větší objemy přeprav. Také proto většina železniční nákladní dopravy ve směru na Bavorsko nyní probíhá přes Cheb. Tento neuspokojivý stav zároveň vede k dalšímu upřednostňování kamionů před železnicí.

Na německé straně se předpokládají investice ve výši 498 milionů euro, na české straně více než 100 milionů euro. Cestovní čas z Mnichova do Prahy by se zkrátil rekonstrukcí ze šesti hodin na zhruba čtyři a půl hodiny.

Dopravní infrastruktura je považována oběma stranami za jeden z hlavních předpokladů dalšího rozvoje hospodářské spolupráce. Koncepce přestavby a výstavby dopravní infrastruktury na česko-bavorské hranici by měla vycházet především z parametrů, které odpovídají dopravním prognózám na léta 2030 až 2050.

V silniční dopravě se účastníci konference mimo rámec rezoluce shodli na nutnosti dalšího zdokonalování spojení silnic B85 a B20 ve směru do ČR na Folmavu a jejího pokračování do Domažlic a Plzně minimálně jako čtyřproudové silnice s obchvaty obcí a také odpovídající rekonstrukci B11 ve směru na Železnou Rudu, Klatovy a Plzeň. Na německé straně je už dnes situace ve směru na Folmavu relativně dobrá – téměř hotová je tříproudová silnice z Chamu. Po předpokládaném jejím přebudování na čtyřproudovou silnici hrozí na české straně možná i dopravní kolaps, před kterým již déle varuje zástupce hejtmana Plzeňského kraje Jaroslav Bauer (ČSSD).

Obě strany považují optimalizaci dopravní infrastruktury za základ pro rozvoj a zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivnosti samotných příhraničních regionů v tomto případě Plzeňského kraje a Horní Falce. Pozitivní vliv lze nesporně očekávat v cestovním ruchu a turistice.

Generální konzul ČR v Mnichově dr. Milan Čoupek nám sdělil následující stanovisko k této problematice. "Naléhavou potřebu spolehlivého a rychlého dopravního spojení mezi ČR a Bavorskem potvrzují i nejnovější statistické údaje zahraničního obchodu česko-bavorské relace: I v roce 2014 bylo Bavorsko mezi německými spolkovými zeměmi nejvýznamnějším obchodním partnerem ČR s podílem 28,86 % na vývozu z ČR do SRN a 16,66 % dovozu ze SRN (dle Destatis). Z pohledu bavorského dovozu se ČR v roce 2014 dokonce posunula mezi všemi zahraničními partnery z 5. na 4. místo - celkový obrat dosáhl v minulém roce 16 mld. EUR s aktivním saldem ve prospěch ČR ve výši 5 mld. EUR."

Naše dotazy k dalšímu vývoji dopravní infrastruktury ve směru do Bavorska zodpověděl Ing. Luděk Sosna, Ph.D., ředitel odboru strategie Ministerstva dopravy ČR:

Jaká opatření se plánují - příp. probíhají - ke zlepšení železničního dopravního spojení Plzeň - Schwandorf na českém úseku?

V současné době probíhá zpracování Studie proveditelnosti pro železniční spojení Plzeň-Domažlice-státní hranice s cílem nalézt takový návrh technického řešení, který umožní zkrácení jízdních dob a zvýšení kapacity tratě. Ve studii je několik variant, s elektrizací i bez elektrizace, pro různé rychlosti, je zde i zkapacitnění, rovněž variantně. Předpokládám, že centrální komise ministerstva dopravy vybere výslednou variantu v průběhu jara 2015 a ta se bude dále projektově připravovat. Naší snahou je přiblížit se představám o úpravách trati na německé straně – zde předložila bavorská strana jako podklad pro aktualizaci Spolkového plánu cest pro úseky Furth im Wald-Schwandorf, Schwandorf-Nürnberg a Schwandorf-Regensburg řešení, které se rychlostně pohybují v pásmo 100 až 160 km/h, elektrizace a plné či částečné zdvokolejnění. To je filosofie přístupu i na české straně (elektrizace, zvýšení rychlosti, částečné zdvojkolejnění).

Jak se česká strana chystá na očekávané letošní dokončení tříproudové silnice (a budoucí rozšíření na čtyřproudovou silnici) z Chamu na hraniční přechod Folmava?

V rámci přípravy úprav stávající silnice I/26 v úseku D5-státní hranice ŘSD zpracovává studii pro úsek D5-Stod s cílem vytvoření nové stopy vedení silnice mimo obce (Sulkov, Líně, Chotěšov, Stod) variantně s dvoupruhovým či třípruhovým uspořádáním. V letošním roce by měla být zahájena stavba obchvatu Staňkova. Prověřován byl i samostatný obchvat Babylonu, který ovšem ekonomicky nevyšel a česká strana předpokládá úpravy ve stávající stopě komunikace.

Jaké konkrétní výsledky vyplynuly z posledního jednání ministrů dopravy ČR a SRN pro dopravní problematiku v česko - bavorské relaci?

Na posledním jednání obou ministrů byla diskutována problematika železničního spojení Plzeň-Domažlice-Schwandorf-Regensburg/Nürnberg. Český ministr vyjádřil velký zájem o zlepšení parametrů této trati na českém i německém území a požádal svého německého partnera o podporu při zařazování německé části úseku do Spolkového plánu cest. Německý ministr přislíbil spolupráci a zájem o uvedený směr, jen vyjádřil pochyby v oblasti ekonomické efektivity s tím, že na spolkové úrovni dojde ještě k prověření předkládaných podkladů z bavorské strany.

Očekávají se letos ještě nějaká strategická česko-německá resp. česko-bavorská setkání k těmto otázkám?

Dané téma bude jistě diskutováno dne 2. 4. na schůzce mezi ministrem dopravy ČR a bavorským ministrem vnitra, výstavby a dopravy Joachimem Herrmannem či na setkání Dopravní trialogu dne 11. 3. ve Furth im Waldu za účasti 1. náměstka ministra Čočka. Další setkání nejsou zatím potvrzena.

Jak je ze stanoviska MD ČR zřejmé, lze očekávat jistá zlepšení. Jestli se bude jednat o skutečně velkorysé a perspektivní projekty, odpovídající 21. století a oprávněným požadavkům příhraničních regionů, na to si ještě budeme muset počkat.

Fakta ale hovoří jasně: V roce 2013 činil český export do dvou jižních německých spolkových zemí Bavorska a Bádenska-Virtemberska 49 % - tedy zhruba polovinu celkového exportu České republiky do Německa. Ve stejném roce se Bavorsko a Bádensko-Virtembersko podílely téměř jednou třetinou na celkovém dovozu z Německa do ČR.

Objem obchodní výměny Česka s Bavorskem a Bádenskem-Virtemberskem je zhruba trojnásobný ve srovnání s obchodní výměnou Česka s Rakouskem.

Nejrychlejší železniční spoj z Mnichova do Prahy v roce 2014 překonal vzdálenost zhruba 380 km mezi oběma městy za 5 hodin a 42 minut průměrnou rychlostí cca 66 km/h (!?), autobus vzdálenost překoná za 4,5 hodiny a osobním vozem lze pohodlně absolvovat za 3,5 hodiny.

Rychlíky ICE – se svou maximální provozní rychlostí 280 km/h - zvládají na německých tratích vzdálenost Mnichova a Prahy bez problémů za dvě a čtvrt hodiny. V provozu jsou v Německu od roku 1991...

Dipl.-Ing. Zdeněk Fajkus

VTUD e.V., Mnichov

Tranzitní dopravě se nesmí klást překážky

Ministr dopravy Dan Ťok se 10. února setkal se spolkovým ministrem dopravy Alexandrem Dobrindtem. Kromě plánovaných železničních a silničních staveb, které zrychlí spojení mezi ČR a Německem, bylo také důležitým bodem jednání o novém německém zákonu o minimální mzdě a jeho dopadech na české dopravce. „Ministr Dobrindt potvrdil, že v současné době nebude Německo provádět žádné kontroly tranzitní dopravy. Zároveň jsme se shodli na tom, že výjimka z minimální mzdy by se měla vztahovat i na přepravu zboží do německých přístavů, pokud tato přeprava pokračuje dále po moři. Tím jsme si potvrdili širší definici tranzitní dopravy,“ řekl závěry z jednání český ministr Ťok.

Německý ministr dopravy Alexander Dobrindt uvedl, že zájmem jeho země není rozhodně bránit volnému pohybu zboží a tranzitní dopravě v Evropě. „K tomu jsem vyjádřil názor, že současná úprava minimální mzdy je značně byrokratická a vyžaduje vyplňování rozsáhlých formulářů, které jsou navíc pouze v němčině. To má samozřejmě velmi negativní dopad na naše dopravce, zejména na malé a střední podnikatele. Pan ministr mi slíbil, že bude usilovat na vládní úrovni o to, aby se celý proces zjednodušil a činnost dopravců tak nebyla zbytečně komplikována,“ doplnil ministr Ťok.

Dan Ťok na jednání zdůraznil, že pro Českou republiku je velmi důležitá modernizace železničního spojení Praha – Mnichov, vedoucí na našem území přes Plzeň a Domažlice: „Čeští a bavorští cestující si jistě zaslouží důstojnější a rychlejší spojení mezi těmito důležitými městy.“ Úprava železniční infrastruktury může konkurovat silniční dopravě. Dále také apeloval na německou stranu, aby do svých plánů zařadila výstavbu rychlého spojení mezi Prahou a Drážďany.

Dohoda o spolupráci v železniční dopravě na trati Praha – Brno – Vídeň počítá s tím, že do deseti let se doba jízdy zkrátí na tři hodiny a čtyřicet pět minut. Ve Vídni se na tom 12. 2. dohodl ministr dopravy Dan Ťok s rakouským spolkovým ministrem dopravy Aloisem Stögerem. Společným cílem obou zemí je poskytnout cestujícím vysoký cestovní komfort, zkrátit čas jízdy a zvýšit tak atraktivitu železniční dopravy.

„Zavazujeme se zkrátit jízdní dobu z Prahy do Břeclavi o patnáct minut na tři hodiny. Docílíme toho dokončením železničních uzlů a modernizací doposud nerekonstruovaných traťových úseků. Rakousko se obdobně zavázalo modernizovat svou infrastrukturu. Výsledkem bude, že se z Prahy do Vídně cestující dostanou o pětadvacet minut rychleji než dnes,“ říká Dan Ťok.

V Rakousku se během následujících deseti let předpokládá zprovoznění velkých infrastrukturních projektů. „Rok 2024 bude jedním z velkých milníků rozvoje naší železniční dopravy, protože dojde ke zprovoznění nových vysokorychlostních úseků na Jižní dráze z Vídně do Grazu a Villachu,“ sdělil po jednání rakouský ministr Alois Stöger.

Dnes uzavřená Dohoda nejen přispěje k dalšímu zrychlení spojení Praha – Vídeň, ale také vytvoří podmínky pro přímou návaznost tohoto spojení dále směrem na jih. Obě země budou pokračovat v modernizaci dalších částí železniční infrastruktury, které zlepší kvalitu cestování až do Grazu.

Dohoda počítá i s rychlejším propojením Čech a Horního Rakouska. Po dokončení IV. tranzitního železničního koridoru by se jízdní doba z Prahy do Lince přes České Budějovice měla zkrátit o hodinu na méně než čtyři hodiny. Společným zájmem Česka a Rakouska je také vytvořit odpovídající nabídku vlaků s možností přestupu v Linci ve směru do jihozápadní Evropy.

Zdroj: http://www.casopisczechindustry.cz/prod ... -zlepseni/