Stavebnictví zůstává v krizi, i kvůli příliš komplikované legislativě
28. 2. 2017 | Zdroj: BusinessInfo.cz
Ani schvalované úpravy stavebního zákona podle firem nepředstavují výrazné zjednodušení. Nepodařilo se především sloučit stavební a vodoprávní řízení. I kvůli jediné studni tak bude muset investor obíhat více úřadů.
Málokterý obor prošel v české ekonomice během poslední světové ekonomické recese takovým propadem, jako stavebnictví. I přes pokus o v nádech v pokrizových letech se přitom stavaři z hlubokého propadu stále nevzpamatovali. Kromě špatné politiky vlády, která během nástupu krize omezila investice do veřejné infrastruktury, především dopravních staveb, za to může i příliš složitá legislativa.
Například podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) stavební produkce v červnu roku 2016 meziročně klesla o 12,7 procenta. Poklesl také počet zahájených i dokončených bytů. V bytových domech se loni v červnu začalo stavět o 84,9 procenta méně bytů než ve stejném měsíci loňského roku. Pokles oboru pokračoval i v dalších měsících, i když byl mírnější. Například v srpnu stavební produkce klesla meziročně o 5,9 procenta a začalo se stavět o 9 procent bytů v bytových domech méně.
Třetinový pokles zakázek
Podobná situace panuje u veřejných stavebních zakázek. Konkrétním dodavatelům bylo v období od ledna do srpna roku 2016 zadáno 2870 stavebních zakázek v celkové hodnotě 52,4 miliardy korun. „To v obou sledovaných kritériích představuje v meziročním srovnání významný pokles o 27,3, respektive 36,5 procenta,“ vypočítává Mário Červenka, ředitel developerské společnosti O.M.C. Invest.
Čísla z různých oblastí tak ilustrují špatnou kondici tuzemského stavebnictví. „Důvod je jediný – nepřátelská legislativa, která blokuje jakoukoliv smysluplnou výstavbu včetně důležitých infrastrukturních projektů. Připravit větší bytový dům a získat všechna povolení trvá i více než pět let. U velkých liniových staveb, jako jsou například dálnice či železnice, trvá příprava ještě mnohem déle. Právě přípravu těchto důležitých dopravních tahů stát v minulosti velmi podcenil, na což stavebnictví nyní stále doplácí,“ říká generální ředitel a předseda představenstva společnosti Ekospol Evžen Korec.
To se podle něj projevuje nejenom na propadu celého oboru, ale také na prodražování staveb. Cena nového bytu kvůli liknavosti úřadů a špatné legislativě vzroste zhruba o deset procent. U bytu za 3,5 milionu korun tak kupující zaplatí o 350 tisíc korun více. U veřejných dopravních staveb v hodnotách miliard korun jsou pak finanční ztráty ještě podstatně vyšší.
„Stavební právo je v Česku nejsložitější ze všech zemí EU, což se promítá hlavně do délky povolovacího procesu. Největším problémem je třístupňový stavební proces, tedy EIA, územní rozhodnutí a stavební povolení, který přípravu stavby výrazně prodlužuje a prodražuje,“ podotýká Evžen Korec.
Špatné vysvědčení od Světové banky
Nespokojenost firem potvrzuje i zpráva Doing Business 2016 vypracovaná Světovou bankou. „Meziroční propad o tři příčky ze 127. na 130 místo v indikátoru ‚vyřízení stavebního povolení‘ je vážnou brzdou ekonomického růstu a nejvyšší prioritou k řešení," reagoval na zprávu ministr průmyslu a obchodu Jan Mládek.
Vláda sice slíbila, že stavební legislativu zmodernizuje, ale její kroky zatím nesplnily očekávání. Koncem září kabinet odsouhlasil novelu stavebního zákona a souvisejících zákonů. Podle Svazu průmyslu a dopravy ČR (SP ČR) jsou však výsledky déle než dvouleté práce politiků nedostatečné.
Novela do praxe zavádí nové instituty, které by měly přispět ke zrychlení a zjednodušení povolovacího řízení. Zkušenosti členů Svazu průmyslu a diskuse s investory totiž potvrzují, že povolovací procesy jsou v České republice jednou z kritických bariér investičního prostředí.
Svaz průmyslu proto požadoval, aby stavebník jakéhokoliv záměru neobíhal desítky jednotlivých úřadů, ale požádal pouze jeden stavební úřad, který vydá jedno povolení, na jehož základě může stavebník zahájit realizaci stavby. Tím by mohla probíhat i případná odvolací řízení „najednou“ a neprotahovala by tak neúměrně celý povolovací proces.
Novela schválená vládou však podle firem tento požadavek neřeší. Některé kroky přesto Svaz průmyslu hodnotí pozitivně. Jde například o institut provázání společného územního a stavebního řízení s procesem EIA, upřesnění obsahu a rozsahu závazných stanovisek, úpravy mechanismů pro změny územně plánovacích dokumentací nebo zkrácení některých lhůt pro rozhodování stavebních úřadů.
Obíhání více úřadů zůstává
Právě zavedení společného územního a stavebního řízení by bylo podle firem přínosem především tehdy, pokud by se do něj podařilo zahrnout i některá další řízení, která jsou nyní oddělená, a stavebník si je musí zajišťovat samostatně. Například proces posuzování vlivů na životní prostředí, povolení ke kácení, připojování ke komunikacím nebo vodoprávní řízení.
A právě v této oblasti vláda podle firem udělala chybu, když vodoprávní řízení nezahrnula do společného územního a stavebního řízení. „Vláda se ve svém programovém prohlášení zavázala zrychlit a zjednodušit povolování staveb, avšak svým hlasováním v otázce vodoprávního řízení učinila úplný opak. Její rozhodnutí tak neumožní v jednom řízení povolit například dálnici s retenční nádrží, ale ani rodinný domek se studní. V těchto případech bude stavebník nadále obíhat více úřadů a žádat je samostatně o jednotlivá povolení namísto toho, aby zažádal pouze u jednoho stavebního úřadu,“ uvedl prezident Svazu průmyslu a dopravy ČR Jaroslav Hanák
Podle něj vláda navíc znemožnila aplikaci společného územního a stavebního řízení u staveb, ke kterým je třeba provést proces posuzování vlivů na životní prostředí. Absence sloučení společného územního a stavebního řízení a vodoprávního řízení okleštila využitelnost nového mechanismu, který novela stavebního zákona zavádí a devalvovala význam celé novely stavebního zákona.
„V situaci, kdy má ČR problém využít prostředky z Evropské unie na dostavbu dálniční sítě, protože projekty nejsou připraveny a nedisponují nezbytnými povoleními, na což doplácí nejen české stavebnictví, ale celá společnost, rozhodne vláda proti svému programovému prohlášení a významný zrychlující a zjednodušující prvek zamítne,“ uzavřel prezident Svazu průmyslu.
Dalibor Dostál
http://www.businessinfo.cz/cs/clanky/st ... 87252.html
Stavebnictví zůstává v krizi díky komplikované legislativě
Články z novin a internetu - domácí
-
- VIP
- Příspěvky: 22561
- Registrován: 15.3.2009 20:16:13
- Bydliště: EU, IL
Přejít na
- Dálnice a silnice v Česku
- ↳ Všeobecné
- ↳ Dálnice
- ↳ D0
- ↳ D1
- ↳ D1 Modernizace
- ↳ D2
- ↳ D3
- ↳ D4
- ↳ D5
- ↳ D6
- ↳ D7
- ↳ D8
- ↳ D10
- ↳ D11
- ↳ D35
- ↳ D43
- ↳ D46
- ↳ D48
- ↳ D49
- ↳ D52
- ↳ D55
- ↳ D56
- ↳ Dálniční odpočívky
- ↳ Rychlostní silnice
- ↳ Silnice I. třídy
- ↳ I/2
- ↳ I/3
- ↳ I/4
- ↳ I/9
- ↳ I/10
- ↳ I/11
- ↳ I/12
- ↳ I/13
- ↳ I/14
- ↳ I/15
- ↳ I/16
- ↳ I/17
- ↳ I/18
- ↳ I/19
- ↳ I/20
- ↳ I/21
- ↳ I/22
- ↳ I/23
- ↳ I/26
- ↳ I/27
- ↳ I/28
- ↳ I/30
- ↳ I/31
- ↳ I/33
- ↳ I/34
- ↳ I/35
- ↳ I/36
- ↳ I/37
- ↳ I/38
- ↳ I/39
- ↳ I/43
- ↳ I/44
- ↳ I/45
- ↳ I/46
- ↳ I/49
- ↳ I/50
- ↳ I/53
- ↳ I/54
- ↳ I/55
- ↳ I/56
- ↳ I/57
- ↳ I/58
- ↳ I/59
- ↳ I/60
- ↳ I/62
- ↳ I/63
- ↳ I/67
- ↳ I/68
- ↳ I/73
- ↳ Ostatní silnice
- ↳ Jihočeský kraj
- ↳ Jihomoravský kraj
- ↳ Karlovarský kraj
- ↳ Kraj Vysočina
- ↳ Královéhradecký kraj
- ↳ Liberecký kraj
- ↳ Moravskoslezský kraj
- ↳ Olomoucký kraj
- ↳ Pardubický kraj
- ↳ Plzeňský kraj
- ↳ Středočeský kraj
- ↳ Ústecký kraj
- ↳ Zlínský kraj
- ↳ Praha
- ↳ Pražský okruh D0
- ↳ Městský okruh
- ↳ Brno
- ↳ Galerie foto a video
- ↳ Dotazy a diskuze
- Dálnice a silnice v zahraničí
- ↳ Evropská unie
- ↳ Německo
- ↳ Rakousko
- ↳ Slovensko
- ↳ D1 (SK)
- ↳ D3 (SK)
- ↳ R1 (SK)
- ↳ R2 (SK)
- ↳ R3 (SK)
- ↳ R4 (SK)
- ↳ R7 (SK)
- ↳ Silnice I. třídy (SK)
- ↳ Francie
- ↳ Polsko
- ↳ Chorvatsko
- ↳ Evropa mimo EU
- ↳ Amerika
- ↳ USA
- ↳ Kanada
- ↳ Asie
- ↳ Afrika
- ↳ Austrálie a Oceánie
- ↳ Austrálie
- ↳ Interkontinentální a globální témata
- Odpočívka
- ↳ Odpočívka Na České dálnici
- ↳ Dopravní značky a zařízení, semafory
- ↳ Městská hromadná doprava (MHD)
- ↳ Pravidla silničního provozu
- ↳ Vodní doprava
- ↳ Vozidla - technika
- ↳ Železniční doprava
- ↳ O tomto fóru a o portálu ceskedalnice.cz
- ↳ Odpadkový koš
- Monitoring
- ↳ Tisk a média online
- ↳ Archiv Česko
- ↳ 2023 Česko
- ↳ 2022 Česko
- ↳ 2021 Česko
- ↳ 2020 Česko
- ↳ 2019 Česko
- ↳ 2018 Česko
- ↳ 2017 Česko
- ↳ 2016 Česko
- ↳ 2015 Česko
- ↳ 2014 Česko
- ↳ 2013 Česko
- ↳ 2012 Česko
- ↳ 2011 Česko
- ↳ 2010 Česko
- ↳ 2009 Česko
- ↳ Archiv Svět
- ↳ 2022 Svět
- ↳ 2021 Svět
- ↳ 2020 Svět
- ↳ 2019 Svět
- ↳ 2018 Svět
- ↳ 2017 Svět
- ↳ 2016 Svět
- ↳ 2015 Svět
- ↳ 2014 Svět
- ↳ 2013 Svět
- ↳ 2012 Svět
- ↳ 2011 Svět
- ↳ 2010 Svět
- ↳ 2009 Svět
- ↳ 2023 Svět
- ↳ 2024 Česko
- ↳ 2024 Svět
- ↳ Internet
- ↳ ŘSD
- ↳ Historie
- International corner
- ↳ English section
- ↳ Deutsche Sektion