Trest ano, likvidace firmy ne (MTS)

[Diaľničiar]

Trest ano, likvidace firmy ne

V zahraničí velké firmy platí za hříchy penězi, nikoli životem. V Česku se podobnému přístupu teprve učíme.

09.02.2022 / TydenikEuro.cz

Trestání firem je oproti trestání fyzických osob v kontinentální Evropě relativně novým institutem. Za posledních 20 let už ale lze pozorovat nezpochybnitelný trend: u velkých hráčů, kteří mají zásadní význam pro fungování ekonomiky a něčím se proviní, dominují tvrdé peněžité tresty, zatímco zákazy činností různého typu se prakticky nevyskytují. Potvrzují to nejen velké korupční kauzy ze světa (Pfizer, Airbus, Boeing), ale nyní také největší stavební kartel v historii v sousedním Rakousku, který nedávno vedl k vysokým pokutám pro společnosti Strabag a Porr.

V Česku k tomuto přístupu dlouhodobě nabádá Nejvyšší státní zastupitelství a jeho nová (třetí) verze metodiky k podmínkám vyvinění právnických osob a zároveň poslední novely trestních předpisů. Letos pravděpodobně padne pravomocný rozsudek i v takzvané druhé větvi kauzy Rath.

Připojí se soud nakonec k řešení upřednostňovaném v zahraničí a vyměří – pokud je shledá vinné – Metrostavu a dalším firmám, jež v případu figurují, vysoké pokuty? A podle čeho bude odvozovat jejich výši – bude hrát roli například roční obrat? A budou moct firmy využít institutu takzvané dohody o vině a trestu, který umožní zjednodušit řízení právě na uložení finančního postihu výměnou za doznání pachatele?

„Účelem ukládání trestu právnické osobě určitě nemá být její likvidace. Pokud odsoudíte funkční právnickou osobu, která má zaměstnance, platí daně a normálně podniká třeba i řadu let, pak je na místě takové firmě dát druhou šanci. Z tohoto pohledu je určitě správná cesta ukládat právnickým osobám spíše peněžité tresty. Tedy pokutu než zákaz činnosti, který může fakticky vést k zániku takové firmy nebo minimálně ztrátě postavení na trhu, ale třeba i k nižším odvodům do státní pokladny a hromadnému propouštění zaměstnanců,“ řekl týdeníku Euro Ladislav Smejkal z největší světové právní firmy Dentons.

Pfizer korumpoval doktory, i české

Mezi největší korupční kauzy ve světě patří ta farmaceutické firmy Pfizer, která je dnes u veřejnosti mnohem známější díky očkovací látce proti covidu-19. Firma údajně korumpovala lékaře, včetně těch českých. Pro doktory, kteří předepisovali velké množství jejích léků, pořádala například setkání v turisticky atraktivních lokalitách. Pfizer se k tomu nikdy nepřiznal, ale ani tento jev nepopřel.

Americká Komise pro cenné papíry obvinila firmu z korupce už v roce 2004 a v roce 2012 Pfizer dostal pokutu v rámci mimosoudní dohody. Ta uložila společnosti zaplatit americké vládě 60 milionů dolarů (zhruba 1,2 miliardy korun). Firma měla v roce 2011 obrat 67 miliard dolarů. Pokuta tak činila zhruba 0,1 procenta z této sumy.

Pokuty v letectví

Výrazně vyšší pokutu v roce 2020 obdržel evropský výrobce letadel Airbus. Ten byl vyšetřován ve Velké Británii a Francii kvůli podezření z korupce ohledně prodejů letadel a ve Spojených státech kvůli porušování exportních pravidel. Nakonec Airbus oznámil, že se dohodl na mimosoudním vyrovnání se zmíněnými zeměmi.

Na pokutách zaplatil Francii, Británii a USA celkem 3,6 miliardy eur (asi 91 miliard korun). Při porovnání výše pokuty s obratem v roce 2019, který činil 70,5 miliardy eur, vychází trest zhruba na 5,1 procenta z obratu firmy. Podle odborníků se tehdy jednalo o nejvyšší finanční urovnání korupční kauzy v historii.

Na finanční trest přistoupil i konkurenční výrobce letadel americký Boeing. Ten zaplatil pokutu 2,5 miliardy dolarů v rámci dohody, aby urovnal obvinění ze zatajování informací před americkým Federálním úřadem pro letectví, jež se týkalo vývoje letounů Boeing 737 MAX. Výše pokuty odpovídala 4,3 procenta z obratu firmy v roce 2020, který byl 58,2 miliardy.

Stavební kartel v Rakousku

V roce 2017 v Rakousku odhalili kartel mezi stavebními firmami, jež v zemi staví silnice a železnice. Deník Wiener Zeitung odhaduje, že kartelové dohody byly uzavřeny mezi čtyřmi desítkami firem a v letech 2002 až 2017 tím ovlivnily zhruba 1 800 stavebních zakázek.

Bundeswettbewerbsbehörde (rakouský úřad pro hospodářskou soutěž, BWB) popsal, že domlouvání cen a nabídek mezi stavebními společnostmi vedlo k narušení soutěží na plánování a provádění staveb (výstavba silnic, mostů, kancelářských a obytných domů a podobně).

Společnost Strabag obdržela loni v létě od rakouského antimonopolního úřadu návrh na pokutu 45 milionů eur (zhruba 1,15 miliardy korun). Při ročním obratu 14,5 miliardy eur jde zhruba o 0,31 procenta.

„Nepopíráme, že nás tato pokuta ekonomicky zasáhne. Ale poučili jsme se a v současnosti zavádíme rozsáhlý proces přehodnocování a posilování firemní kultury, který charakterizuje vysoký standard morálních zásad,“ uvedl tehdy výkonný ředitel skupiny Strabag Thomas Birtel.

Česká dcera koncernu Strabag se k případu stavebního kartelu nevyjadřuje, protože společnost Strabag AG, které se případ týká, není podle jejího uvedení její mateřskou společností. Prevenci se však věnuje dlouhodobě, jak říká její mluvčí pro Česko Edita Novotná: „Strabag zavedl již v roce 2008 etický kodex platný pro všechny koncernové společnosti a jejich zaměstnance. Etický systém koncernu se postupně rozvíjel a následně se v roce 2020 transformoval do uceleného systému Business Compliance, který je platný nejen pro koncernové firmy a jejich zaměstnance, ale i pro obchodní partnery.“

Z toho lze dovozovat, že zaměstnanci rakouské společnosti Strabag obvinění ze sjednávání kartelových dohod porušili nejen zákon, ale i vnitřní předpisy svého vlastního koncernu. V Česku působící Strabag prošel v loňském roce certifikačním auditem protikorupčního managementu a compliance management systému.

Co je to compliance?

Pod pojmem compliance si lze představit soulad s pravidly. Cílem compliance programů je prevence proti nežádoucím jevům a protiprávnímu jednání v rámci společnosti. Compliance se netýká pouze trestněprávních předpisů, ale zahrnuje i další problematiku, jako je ochrana osobních údajů, korupce, šikana a diskriminace na pracovišti, pracovní právo a smluvní právo.

Antimonopolní úřad nakonec v případu vyměřil nejvyšší pokutu v rakouské historii stavebnímu gigantu Porr. „Společnost Porr AG urovnala probíhající kartelové řízení s rakouským úřadem pro hospodářskou soutěž se zapojením Spolkového kartelového prokurátora v souvislosti s kartelovými řízeními, které byly vedené proti společnostem skupiny. Urovnání předpokládá, že BWB podá u kartelového soudu návrh na uložení pokuty ve výši 62,35 milionu eur (1,34 procenta obratu firmy),“ potvrdila týdeníku Euro Ivana Svobodová, specialistka PR a komunikace společnosti Porr, a dodala: „Společnost Porr, a. s. je součástí skupiny Porr, ale má vlastní rozpočet, takže náklady spojené s pokutou se české společnosti nedotkly.“ Zároveň Svobodová zmínila, že průběžně rozvíjejí vysoké standardy compliance a provádějí pravidelné audity, aby si udrželi certifikáty.

V Česku je nejznámější série korupčních kauz, které se staly ve Středočeském kraji v době, kdy byl hejtmanem David Rath. Trestné činnosti kolem zakázek na opravy a modernizace nemocnic se mělo dopustit devět osob a devět firem včetně Metrostavu. Soud zatím nepravomocně potrestal Metrostav ohledně zakázky na rekonstrukce části nemocnic v Kolíně a Kladně. V roce 2020 dostala firma nepravomocný trest ve výši 10 milionů korun a tříletý zákaz účasti na veřejných zakázkách. Proti rozsudku se odvolali všichni odsouzení i státní zástupce.

„Případ se táhne už neuvěřitelných deset let a celou tu dobu nás poškozuje reputačně i obchodně. Pokud soud potvrdí naši vinu, bude pro nás naprosto zásadní, zda nám dovolí si trest odpracovat. Zcela upřímně tedy doufáme, že nám nezakáže stavět. Chceme pokračovat v budování dálnic, mostů, tunelů, železnic, vodních děl a dalších klíčových infrastrukturních staveb, rozvíjení dlouholetého know-how a špičkových technologií a také zajišťování obživy pro tisíce stavbařů a dělníků,“ sdělil Euru Vojtěch Kostiha, tiskový mluvčí skupiny Metrostav.

Jak se může trestat v Česku?

Novela zákona o trestní odpovědnosti právnických osob účinná od října 2020 umožňuje prominutí trestu po uplynutí jeho poloviny (u zákazových trestů), pokud firma zavede dostatečně funkční compliance program zahrnující etický kodex, systém školení zaměstnanců a interní směrnice, které vyloučí opakování nezákonného chování. Dále je podle novely možné dřívější zahlazení odsouzení v rejstříku trestů, čímž firmy motivuje mimo jiné zaplatit peněžitý trest, a tím je vrátit zpět do soutěží o veřejné zakázky.

Peněžitý trest ukládaný právnické osobě přitom může dosáhnout až téměř 1,5 miliardy korun. Zatím však byly ukládány finanční tresty v řádech milionů korun. Novela trestního řádu také rozšiřuje možnosti uzavření dohody o vině a trestu mezi obžalovaným a státním zástupcem.

Metodika Nejvyššího státního zastupitelství popisuje, za jakých okolností se mohou firmy vyvinit z trestněprávní odpovědnosti. Ale uvádí se v ní také: „V praxi nelze očekávat, že sebedokonalejší úsilí právnické osoby k minimalizaci vzniku trestné činnosti zaručí stoprocentní výsledek.“

Tím státní zastupitelství připouští, že když někdo ve firmě spáchá trestný čin, automaticky to nemusí znamenat selhání compliance v rámci firmy. Podstatná je formulace „rozsah dokazování není bezbřehý“. Ta říká, že nelze donekonečna požadovat dokazování od firem, že mají zavedené skutečně funkční compliance (což se v minulosti stávalo).

„Soudy by měly volit trest ukládaný firmě citlivě. Jak říká i Nejvyšší soud, pokuta se nesmí rovnat faktickému uložení trestu zrušení takové právnické osoby. Zákon soudům ukládá, aby přihlížely také k důsledkům, které lze očekávat od trestu pro budoucí činnosti takové právnické osoby,“ říká Ladislav Smejkal z právní firmy Dentons a dodává: „Na prvním místě je třeba rozlišovat mezi ukládáním trestu firmě jako právnické osobě a fyzické osobě. Soudy při volbě trestu často pomíjejí fakt, že neukládají trest fyzické osobě, na což jsou dlouhé roky zvyklé. Je to také vidět z nárůstu případů, kdy Nejvyšší soud v posledních letech často řeší nesprávné ukládání trestu právnické osobě a koriguje rozhodnutí nižších soudů, ať už ohledně výměry, druhu trestu, nebo výše pokuty.“

Jak dopadne kauza, která postihla Středočeský kraj, se pravděpodobně dozvíme v letošním roce, kdy má soud vynést pravomocný rozsudek. Ten bude mít klíčovou roli i pro rozhodování v budoucích případech podobného rozsahu.

Převzato z týdeníku Euro, Autor: Ondřej Matěj Hrubeš

https://www.businessinfo.cz/clanky/tres ... -firmy-ne/