České dálnice > Diskusní fórum

Rozloha: cca. 300 000 km2
Počet obyvatel: cca. 60,4 mil.
Největší město: Řím (cca. 2,9 mil., s okolím cca. 4,3 mil. obyv.)
Další velká města: Miláno (cca. 1,4 mil., s okolím cca. 4,3 mil. obyv.), Neapol (cca. 1 mil., s okolím cca. 4,2 mil. obyv.)

28.12.2020 jsem napsal souhrn týkající se dálniční sítě (rozsah 7000 km): http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 57#p225957 .

Ministerstvo infrastruktury a mobility

http://www.mit.gov.it/

Několik dálničních společností

http://www.autostrade.it/ - A1, A2, A3, ...
http://www.stradeanas.it/ - A19 Palermo - Catania, A28 Portogruaro - Sacile Ovest - Conegliano

O dálničních správcích pak zde více:

http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 032#p78032
http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 43#p105243
k 12/2022 stát ovládl většinu dálniční sítě: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 84#p265784

Významní 13 km dlouhý tunel Frejus (přes Alpy spojil Francii a Itálii)

http://www.tunneldufrejus.com/

V roce 2006 se italské dálniční společnosti domluvili se státem, že se budou zaměrávat hlavně na modernizaci a opravy na dálnicích a do r. 2017 proinvestují 41 mld. € na tyto ůčely. Na nové projekty se domluvila suma 24 mld. €, ale zde je pouze odporučení italské vlády, které když se nedodrží v konkrétních případech, tak se neprodlouží další koncese po r. 2017.

Stav z r. 2007:

Vzhledem k atypickému tvaru poloostrova a díky prastaré tradici, která již za starých Římanů vyžadovala dobré spojení s koloniemi, disponuje italské hospodářství rozvinutou silniční, železniční, námořní, leteckou a potrubní dopravou. Velmi omezený význam má říční doprava, protože Itálie má jen malé úseky splavných řek a kanálů. Páteří vnitrostátní dopravy se stal systém silnic, jejichž výstavba vycházela ze staré tradice z dob římského impéria. Na silniční síť navázaly železnice. Přes dosažené úspěchy však současný dopravní systém zaostává nejen za potřebami italské ekonomiky (s negativním dopadem na konkurenceschopnost italského zboží na mezinárodních trzích), ale i evropského společného standardu. Itálie, kterou od zbytku kontinentální Evropy odděluje alpský horský masív, překonatelný pouze v omezeném počtu průsmyků, je v neustálém rozporu (pokud jde o kamionovou přepravu) s Rakouskem, Švýcarskem a Francií, které se nerady smiřují s úlohou tranzitních zemí jejichž životní prostředí je nadměrně zatěžováno narůstajícím počtem projíždějících kamionů.

Silniční síť je rozdělena do čtyř základních kategorií: dálnice (autostrade), státní, provinční a komunální silnice (strade statali, provinciali, comunali). Silnice jsou vesměs v dobrém technickém stavu, za průjezd dálnic jsou vybírány poplatky.

Značným problémem je doprava v zimním období, kdy je uzavřena celá řada alpských průsmyků a silniční spojení s Francií a Švýcarskem se uskutečňuje tunely pod Grand San Bernardo a Monte Bianco. Silniční síť neodpovídá potřebám silničního zatížení a neumožňuje rychlou přepravu osob a zboží.

Celková síť dálnic měří 6.100 km, státních silnic je 44.750 km, provinciálních 110.000 km a komunálních silnic (mimoměstských) 141.700 km, to je celkem více než 302.000 km. Přes poměrně značnou výstavbu dálnic je jejich podíl na celkové silniční síti malý a dosahuje jen 2%. Dálnice jsou zčásti ve státním a zčásti v soukromém vlastnictví.

Italská dálniční policie disponuje nejrychlejším policejním autem v Evropě. Na konci roka 2008 dostala Lamborghini Gallardo LP560-4. Tohle auto dosahuje 325 km/h. Dokonce mu proto museli upravit i policejní majáky. Na palubě má taky defibrilátor srdce a kameru schopnou přenášet signál přes GPS rovnou na policejní stanici. Na tohle auto má výcvik 30 policajtů, z toho taky 3 policajtky. Motor je V10 5,2 s 560 koní (z 0 na 100 km/h za 3,7s). Kamera je taky napojena na databazu kradnutých aut, takže podle značky to policejt ihned vidí. Autem se taky provážejí orgány (dárcovství), takže je v něm taky speciální chladnička. Vystřídalo starší model z r. 2004, protože to najelo přes 150 000 km.

Rekordním úlovkem je chycený šéf italského telekomu, který v noci jel na porsche 320 km/h.

I první z r. 2004 a další z r. 2008 je dárkem z fabriky. Používá se pouze na jihu Itálie a to především na dálnici A3 bude pouzivat Salerno - Reggio Calabria. To je dálnice, kde se neplatí mýto a tedy tam není jak případného hříšnika zastavit.

Stav z r. 2008

Itálie má cca. 6500 km dálnic. Nových úseků se staví minimum, priorita je modernizovat staré a rozšiřovat je na 2x3 aneb 2x4 pruhy.

Dne 8. února 2009 se otevřel dlouho očekávaný dálniční úsek kolem Benátek, dlouhý 32 km na 2x3 pruhy. Stará dálnice přes město se přejmenovala na A57. Zůstal tedy jediný problém, směrem na Terst na konci nového úseku je stará dálnice, která je stále pouze na 2x2. Začalo se zde síce jednat o rozšíření na 2x3, ale to bude trvat ještě několik let.

Boj s krizí: Italská vláda v březnu 2009 také rozhodla, že postaví most, který konečně fixně spojí Sicíliu a italskou pevnivnu. Cena má být 6,1 mld. €, pričemž vláda vyčlenila zatím pouze 1,3 mld. €. K projektu si vláda želá soukromý sektor a chtěla by to postavit přes PPP. Vláda také rozhodla, že podpoří výstavbu dálniční sitě v jihoitalském regióně Kalábrie, který už roky bojuje s nedostatečnou infrastrukturou. Vláda chce také financovat výstavbu velké lombardské dopravní osi Pedemontana. Silnice by měla spojit město Bergamo a s milánským letištěm Malpensa a je to největší infrastrukturální projekt v oblasti silnic.

Oblast budoucího mostu Sicílie-italská pevnina

Většina hlavních silnic a také dálnic byla postavěna ještě za Římské říše. Římané stavěli silnice dle čtyř základních pravidel:

1. Co nejpříměji. Tedy dle možností co nejmíň zatáček.
2. Co nejrovněji. Tedy přidávaní zeminy anebo naopak její odběr.
3. Co nejlevněji. Silnice se stavěli v časech míru samotnými vojáky.
4. Pro minimální ůdržbu. Kanalizace po obou stranách.

Pak zde byli značné výhody:

1. Později to pomohlo silnice rozšířit pro větší provoz.
2. Usnadnilo to převoz materiálů a taky vojáci vydrželi déle jít.
3. Armáda disponovala stavěbními odborníky a taky množstvem silních mužů.
4. Nejdřív hodně kamene, pak betonu a nakonec speciální dlaždice. Mezi ně pak směs zeminy a písku. Po bocích kanalizační sběrače a taky příkopy.

Pozorované jevy v Itálii:

*na mnoha horských místech se našli také opěrné zdi a zářezy
*na rovinách se zistili opravdu hluboké základy, někde až 70 cm kamení
*zistilo se, že zde byly pravidelně rozmístněné služby pro pocestné

Pozorovaný jev v Chorvatsku:

Většina dnešní trasy Jadranska Magistrala byla postavěna ještě římskými vojákmi a pak se tato trasa pouze modernizovala a rozšířila pro provoz automobilů.

Loni jsem pri dovolene v Toscansku projel italske dalnice od Brenneru do Florencie a pak zpet od Florencie pres Benatky a Udine smerem na Villach. Celkove se da rici, ze s vyjimkou useku Bologna - Florencie byl vsude kvalitni povrch. Na A1 z Bologne do Florencie se povrch misty blizil nasi D1 nebo D11, ale to je zpusobeno tim ze jednak tesne za Bologni se projizdelo stavbou (dalnice se rozsirovala na 3 pruhy v kazdem smeru), dale se opravuje a buduje novy obchvat kolem Florencie a hlavne se buduje novy usek v Apeninach smerem z Florencie na Bolognu. Stavajici dalnice tam vede mnozstvim kratkych tunelu a hlavne je plna zatacek s ne moc kvalitnim povrchem.

Italové mají velmi kvalitní asfalt, a nutno podotknout, že za tím stojí dva hlavní faktory: krátké zimy a dobré vztahy s Lybijí (resp. s lybijskou ropou )

A třetí faktor je tučné mýto.

nemyslím si, že italské mýto je tučné. Ve srovnání s Francií nebo Chorvatskem...

Takže pro srovnání:

I: Brennero - Roma, cca 710 km, 42,60 EUR
HR: Goričan - Ravča, cca 580 km, 215,00 HRK

I kdybychom řekli kurz 1 HRK = 3,5 CZK, tak 1 km = 1,3 CZK
a obdobně 1 EUR = 25 CZK, tak 1 km = 1,5 CZK

Co vy na to?

máte pravdu - Chorvatsko beru zpět - vidím, že Italové zdražili. Je fakt, že už jsem tam za dálnici dlouho neplatil ze svého, tak mi to uniklo...

Dobrý večer,
jedu za 3 týdny do Itálie -Silvi Marina (po vlastní ose) a zajímal by mě popis cesty a jestli je to dobře značené a v neposlední řadě poplatky.
Předem moc díky.

Něco můžete nalézt přímo zde http://www.ceskedalnice.cz/pro-ridice/zahranici, nebo na www.autostrade.it

Značení v Itálii bývá velmi dobré, občas je ale "přeznačkováno" :)

Pokud je to tak jak říkáte, pak by to neměl být problém se někam dostat.
Jak jsem už psal jde mi hlavně o to,abych nezajel zbytečně.
A slyšel jsem,že u Benátek to bývá hodně zacpané.Jsem z Prostějova a chceme vyjet,tak kolem 20:oo hidiny.Máme nástup v sobotu do 14:00,doufám,že to bude stačit.Jinak dík za odpověd

ajaks píše:A slyšel jsem,že u Benátek to bývá hodně zacpané.Jsem z Prostějova a chceme vyjet,tak kolem 20:oo hidiny.Máme nástup v sobotu do 14:00,doufám,že to bude stačit.Jinak dík za odpověd

Stačí so přečíst tuto tému, konkrétně je zde příspěvek: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?p=1350#p1350 , kde se dočtete, že v 02/2009 se již otevřel 32 km obchvat Benátek na 3+3 pruhy.

Díky za pomoc

Italské dálnice mi připadají ze všech evropských dálnic nejlepší a nejrychlejší. Jezdí se tam sice dost rychle, ale zároveň s tím se tam dodržuje řidičská etika a tolerance. Na mě to tam tak alespoň působilo.

tak to jsme asi byli kazdy v jine italii. za sera a leckdy i v noci nesviti, podjizdeni zprava, telefonovani a za jizdy a nevenovani se rizeni atd atd...

jedna chuťovka ze Sicílie - most na A20 Messina-Palermo u obce Sant´Ambrogio

Tož to je paráda ten most, a pokud tam nejsou PHS, jakože asi ne, tak musí být bomba výhled.