České dálnice > Diskusní fórum

Rozloha: cca. 65 000 km2
Počet obyvatel: cca. 1,9 mil.
Hlavní město: Riga (cca. 0,6 mil., metropole cca. 1,1 mil. obyv.)

Dne 25.12.2020 jsem napsal souhrn k rozvoji nadřazené silniční sítě: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 36#p225836 .


Stav k 1.1.2007

Silniční doprava je nejvýznamnějším druhem osobní přepravy. Celková délka silniční sítě je asi 70.000 km, což je na zemi s nevelkou rozlohou poměrně velký rozsah. Síť je dobře územně rozložená, takže motorovým vozidlem může být dosažen každý kout Lotyšska. Asfaltové silnice však spojují pouze větší města. Městečka, vesnice a osady jsou propojeny pouze šotolinovými cestami, dálnice v podstatě neexistují vyjma krátkých úseků v okolí Rigy. Provoz až na hlavní město a hlavní magistrály není příliš hustý. Z hlediska mezinárodní nákladní silniční dopravy je nejdůležitější tah z jihu na sever, který spojuje střední a východní Evropu přes Pobaltí se Skandinávskými zeměmi a dále směr východozápadní z Ruska k Baltskému moři a lotyšským přístavům. Jsou to hlavní tepny pro mezinárodní silniční dopravu označované jako Via Baltica, Via Hanseatica a Latgalská magistrála. Investiční prostředky jsou soustřeďovány především na severojižní Via Baltica, jejíž posílení je z části financováno i z prostředků EU.

Lotyšsko na Via Baltica v roce 2007 odevzdalo 20 km 2x2 dálnice - obchvatu Saulkrasti na spojnici Riga-Tallin. Propojení Riga-Jurmala je na 2x3 pruhy a nedávno prošlo rekonstrukcí.

PPP v Lotyšsku

V souladě se strategii rozvoje silniční infrastruktury do roku 2013 se Lotyšsko připravuje na výstavbu formou Public Private Partnership. Prvým bude úsek Riga-Senite, kterého výstavba má začít na v roce 2009. (aktuální finanční krize projekt reálně ohrožuje).

Hlavní město Riga:

Staví se zde obchvat, na 2x4 pruhy.

Vizualizace právě realizovaného úseku Mapa obchvatu: http://i350.photobucket.com/albums/q420 ... 95/map.jpg

Nejbližší etapa se otevře v r. 2011.

Minulý rok na jeseň se otevřel úsek Jižního mostu (Dienvidu tilts). Jeho délka je 2,5 km, slouží na propojení severních a jižních předměstí Rigy a je součástí dálničního obchvatu Rigy. Náklady na výstavbu dosáhli sumu 110,5 mil. €. Most má 30 stloupů, součástí je také tříposchodová mimoúrovňová dálniční križovatka. Výstavba začala v r. 2004 a původě se měl úsek odevzdat v létě 2008, omeškání bylo kvůli nepříznivému počasí v roce 2007.

Fotky z výstavby Jižního mostu:
http://foto.delfi.lv/en/picture/38524/

Lotyšsko je na 2. místě v smutném hodnocení EK za r. 2007, když zde zemřelo 177 lidí na 1 000 000 obyvatel při dopravních autonehodách.

Ministerstvo dopravy

https://www.sam.gov.lv/lv

*je zde i možnost angličtiny

Lotyšské státní silnice

http://lvceli.lv/

K 1.1.2011 bylo v zemi 72.500 km silnic a ulic.

Státní národní síť představuje délku 20.100 km, z čeho 8.500 mělo zpevněný povrch asfaltem nebo betonem. Silnice s významem A tvoří 1.650 km.

Nejvyšší podíl ze silniční sítě, až 38.000 km tvoří silnice ve městech a obcích, z čeho pouhých 5.600 km má povrch zpevněný asfaltem nebo betonem.

V zemi velikou část silnic tvoří i lesní silnice: ze sítě silnic tvoří 10.100 km. Ze 2/3 mají zpevněný povrch, ovšem štěrkem nebo jsou dlážděné.

Na silniční síti se nacházelo 934 mostů (878 mostů je betonových), kterých celková délka přesahuje 30 km.

Hlavní silnice (něco jako silnice I třídy)

Financování silnic (tabulka je v národní měně, graf v poměru k HDP) Do roku 2008 bylo tempo modernizací oprav a modernizací citelné, pak se postupně zpomaluje. Naopak, výdaje na údržbu silnic se od roku 2006 do roku 2010 navýšili o téměř 100% a to především v zimě, protože stát sanoval údržbu pro regionální silnice.

Lotyšsku se vstupem do EU v roce 2004 mimořádně dařilo, ekonomika rostla o +10% HDP, ovšem později se země dostala do vážných problemů. Vláda se rozhodla výrazně skrtat ve státním rozpočtu, za co dostala koncem roku 2008 úvěrový rámec v celkové výši 7,5 mld. EUR, který ukončila v roce 2011 a ani jej celý nevyčerpala. Nezaměstnanost se nyní pohybuje na úrovni 11-13%, HDP země se stabilizovala a roste.

Kvalita silniční infrastruktury je dobrá a silniční síť odpovídá možnostem země. Silnice/dálnice 2+2 existují pouze v okolí hlavního města ve všech směrech. Dálniční síť jako taková zcela absentuje, zpevnění asfaltem mezi menšími sídly nehledejte. Problém nekonečných kolon kamionů na hranicích s RF odpadá, pokud nejsou problémy na straně RF.

Těchto výše zmíněných 60 km je zároveň jediných v zemi za celý rok 2013. Po Španělsku, Polsku, Francii, Rumunsku, Portugalsku a Bulharsku je to nejvíc dálnic v Evropě.

Od 1.7. se pro vozidla nad 3,5t zavádí nutnost mít známku.

https://www.lvvignette.eu/

*typy jsou denní, 7denní, měssíční a roční
*rozlišovať se bude hmotnost, emisní třída, počet náprav

Průjezd Lotyšskem přes: Ezere (LT/LV) – Sladus – Kuldiga – Venstpils – Kolka – Roja – Talsi – Jelgava – Bauska – Jelgava – Riga – Sigulda – Cesis – Valmira – Valka/Valga (LV/EST); Ainaži (EST/LV) – Tüja – Limbaži – Cesis – Madona – Jekabpils – Daugavpils – Zarasi (LV/LT)

Souhrn faktů, v menší míře mých dojmů, resp. doporučení z a jen pouze daných komunikací.

Nehorší silnice ze všech tří pobaltských zemí. Zde je vidno, jak rychlé přijmutí Eura nemusí pomáhat ekonomice. Po krizi se těžce zvedá celé Lotyšsko ze dna. Silnice jsou něco ve stylu mezi horskou dráhou a nezpevněné silnicí s pískem a štěrkem (a to i na hlavních tazích). Jediná komunikace, na které jsem viděl někoho pracovat v době mého průjezdu, byla A8 mezi Jelgavou a Eleja, kde se měnil AC povrch za nový. Asfalt na slnice A1 mezi Rigou a hranicí LT/ES je v nějaké míře již vyměněný za poskytnutí EU fondů. V určitých místech této komunikace je pro motorová vozidla do 3,5 tuny a pro motocykly zvýšena rychlost na 100 km/h dopravními značkami. Jinak stav silnic tristní. Většinou je na značkách „nerovnost silnice“ uvedena ještě značka „doporučená rychlost“ (viz. obrázek), kterou je vhodné sem tam dodržovat. Samozřejmě to neplatí pro lokální domorodce, kdy jezdí o hooodně rychleji, než vy. Ale když máte rádi auto, které je plně naložené, resp. tlumiče, tak rádi přibrzdíte. Z mého pohledu byl nejhorší stav silnic na západě u pobřeží. Na severovýchodě byl jak-takž přijatelný, ale to s oběma zavřenýma očima. V této zemi je vhodné vyhlížet EU cedule, neb to znamená alespoň trošku vhodné silnice. Nedoporučuji jezdit po jiných silnicích než hlavních, neb je velká pravděpodobnost, že tyto silnice se skládají pouze z kamenů, prachu, písku a štěrku.

Ohledně Rigy: Snažili jsme se tam zaparkovat na ulici. Bohužel automaty byly popsány jenom v Lotyštině, zcela bez Anglických či Ruských vysvětlivek. Po zastavení kolemjdoucího mi bylo vysvětleno, že tento automat bere jenom karty. Parkovací automat na mince byl někde jinde. Na daném automatu byla uvedena ulice, kde lze tento automat najít, ale vážně, když nemáte mapu a ani jiné pomůcky, je to peklo. První hodina na automatu byla za 1,41 Eura, další za 1,71 Eura. Parkovací zónou je obehnané široké centrum města. Proto doporučuji si raději nalézt parkovací dvůr (to doslova) umístěný ve dvoře baráku, nebo na místě již zbouraného baráku. Toto parkování nás vyšlo na 6 euro na celý den vč. ostrahy auta.
Značení silnic je také na hrozné úrovni. Z Rigy směr Cesis není žádné značení. V našem případu jsme využili slunce a jeli podle umístění slunce a domnělého směru. Za městem je již uvedeno značení. Ale výjezd z města je peklo. Také značení v celém Lotyšsku trošku pokulhává oproti Estonsku a Litvě. Šetří prostě na značkách, tudíž jich není mnoho, jezdit zásadně po hlavní až do další značky. Jestliže je nutné odbočit, tak značky s názvy měst a km jsou uvedeny za křižovatkou a ne před křižovatkou, proto není moc času na přibrzdění, tudíž se stávalo, že se brzdí až v křižovatce. Také nějaké směry nebyly uvedeny z našeho směru, ale byly uvedeny z druhého směru, což znamená se koukat zpětně na křižovatku a hledat správný směr. (S GPS se toto asi nestane)

Diesel byl levnější u hranic s Estonskem a co ca. o tři desetiny centu na litr. Většina tankovacích stanic jsou automaty, kde lze platit kartou či hotově na základě vloženého vkladu, resp. potřebných litrů. Automaty jsou levnější vůči tradičním tankovacím stanicím. Benzínek není mnoho na silnicích, a někdy ani v městech. Je možné, že 100 km nebude žádná benzínka. Proto asi moc nehazardovat s dojezdem. Radary jsme neviděli, tak jako policii nikde na silnicích.

Ještě další fotečky

Lotyšsko začne v tomto roce s větší renovací svých silnic:

*proběhne rekonstrukce silnic A: A1, A2, A3, A5, A8, A9, A10, A11, A12, A14 v celkové délce 316 km
*proběhne oprava vozovky (pokládka nového povrchu) silnic A: A5, A6, A7, A8, A9, A10, A11 v celkové délce 91 km
*proběhne rekonstrukce silnic kategorie P: P5, P22, P30, P32, P62, P73, P76, P87, P97, P104, P116, P120, P121 v celkové délce 159 km
* proběhne oprava vozovky (pokládka nového povrchu) silnic P v celkové délce 145 km
*dále proběhne zpevnění silnic formou natáhnutí mikrokoberců na silnice s nižším provozem kategorie V v celkové délce 240 km
*dále se bude rekonstruovat 14 silničních mostů
*dále proběhne 10 projektů na zvýšení bezpečnosti na silnicích: A2, A4, A5, A10, P1, P4, P5, P97, Va5, V35 a budou instalovány i nová svodidla
*dále se postaví nová křižovatka P80/E22 s P32

Celkem se souvisle opraví 951 km silnic.

Co se týče rozvoje dálniční sítě, tak se počítá až s obdobím 2016-2017 s dalším zahájením některých prací.

V oblasti hlavního města Riga sa provede:

*bude se rekonstruovat Salu bridge včetně přístupových silnic a KO Mūkusala
*možná se zahájí výstavba Eastern highway, spojnice mezi Southern highway a Brīvības gatve

Lotyšsko má tu smůlu, že na relativně větším území žije málo obyvatel a síť silnic v posledních letech degradovala, což je vidno i na předcházejících příspěvcích na fotkách a z grafu údržby.

Nu pak doufám, že se bude opravovat "evropsky" a ne "rusky", tedy že za dva roky nebude stav ještě horší, než je nyní...

Zde tedy několik rekonstrukcí silnic:

http://www.skyscrapercity.com/showpost. ... count=1944

Lotyšsko si prochází komplikovaným obdobím. Po krizi 2008/2009 se dostalo do problémů, které přetrvávají dodnes, ale díky rozumnější politice a i díky obrovským reformám se daří jak zavést €, ozdravovat veřejné finance atd. a poslední rok investuje znovu více prostředků i do renovace státních silnic. Něco zde již napsané je a něco ještě přidám. Jedná se o celkové opravy, tedy: zesílení podloží, nová vozovka s lepším asfaltem, úprava krajníc, zpevnění svahů, nová svodidla atd. a i proto je cena za tyto práce opravdu vysoká. Za 1 km takto opravované silnice se zde platí až 1 mil. €. Je to nepochybně i proto, že mnoho těch renovovaných úseků nebylo v dobrém stavu a rekonstrukce si žádá vyšší náklady, ale takto prováděná rekonstrukce bude mít i delší životnost. Práce trvají od roku 2015 a pokračují do léta 2016.

Faktem ale je, že za poslední období je zde pokles obyvatel z 2,2 na 2 mil. V hlavním měste a okolí žije polovina obyvatel a i proto se zde nachází víceproudové komunikace.

Veřejný dluh byl před krizí pod 20% HDP, nyní sice klesá, ale stále je kolem 35% HDP. Úspěšně se daří snižovat nezaměstnanost, která před krizí byla 7,5%, v roce 2010 téměř 20% a nyní je cca. 10%.

Jak jsem ve vláknu uvedl, že dne 7.11. byl odezvdán 60 km dlouhý úsek P80/E22 mezi Tinuži a Koknese, tak zde je několik fotografií: Lotyšsko plánuje pokračovat ve výstavbě dalších úseků dálniční sítě. Plánů je několik, ale nejdříve si stanovilo obnovu silnic, které to nejvíce potřebují a muselo se na to nalézt i v rozpočtu a teď se budou hledat další zdroje na výstavbu vícepruhových komunikací. S výstavbou se plánovalo znovu začít v období 2016/2017, ale nyní se spíše uvažuje o roce 2017 a i to jen něco co se vybere dle akutního stavu a poté s dalšími úseky v letech 2020-2025. Mluví se např. o Ķekavas bypass. Lotyšsko uvažuje i o PPP.

Další úseky ohledně P80 na další dualizaci jsou třeba:

Rīga-Tīnuži, dual carriageway expressway/motorway, construction is planned to start in 2025
Koknese-Pļaviņas, single carriageway, expessway standart, could start around 2025
Pļaviņas-Jēkabpils (Jēkabpils bypass), single carriageway, expressway standart, could start around 2020

A ještě sem dám prezentaci na plánovanou MÚK a mosty v rámci 1. fáze realizace Riga's Northern highway:

http://arhitekts.riga.lv/images/prezent ... _tilti.pdf

Opravená silnice Via Baltica mezi Bauska a hranicemi s Litvou:

PPP projekt: https://data.lvceli.lv/sadarbibas-partn ... -projekts/

Jak jsem psal, že se v roce 2015 zahájilo investování do rekonstrukcí silnic, tak tyto práce pokračují i letošním rokem.

Investice do oprav jsou tedy poslední 3 roky opravdu veliké. Negativum je na tom ovšem zásadně navýšený čas jízdy na mnoha úsecích. I zde řeší jak navýšit financování ze státního rozpočtu, protože v roce 2018 se ukončí opravy v rámci programů na to určených a financovaných z EU.

Dále, vláda rozhodla před 2 měsícemi, že vyčlení dodatečných 88,4 mil. € na opravy lokálních silnic pro roky 2018 - 2020 (2018 a 2019 po 25,6 mil. € a rok 2020 pak 37,2 mil. €) a za tyto peníze se každý rok obnoví a zdvojí štěrkový povrch na vesnických silnicích v délce 120 km s cílem obnovit 300 km lokálních silnic. A celkově se řeší jak zlepšit zimní údržbu.

Hospodářský vývoj:

HDP za rok 2016 oproti roku 2015 mírně vzrostlo a tato tendence pokračuje i letošním rokem.
Zadlužení bylo za rok 2016 na úrovni cca. 40% HDP (předkrizová úroveň 9%), což je stabilní úroveň za poslední roky.
Nezaměstnanost je na úrovni kolem 9%, nezaměstnanost mladých kolem 14%.

Vláda navrhla rozpočet pro rok 2018 s deficitem 1%, zadlužením na konci roku ve výši maximálně 10,25 mld. € a celkově je poslední roky priorita navýšení financí pro obranu; z 1% to šlo již na 1,7% HDP. Investice do infrastruktury jsou podpořené díky EU a vláda se snaží reformovat fungování organizací atd.

Z hlediska dokončení TEN-T silniční sítě má Lotyššsko stav splněný na 88% (stav z r. 2014). Problémy jsou spíše v železniční síti, ale to nespadá do problematiky tohoto fóra.

V rámci Via Baltica se počítá s úpravami silnic na 2+1, A1 v nákladech kolem 11 mil. € a A7 asi 9,5 mil. €




silniční práce 2019

https://i.postimg.cc/NjvtHqD2/AA-aprilis-2019-CC-2.jpg

Lotyšské státní silnice přinášejí zprávu, ve které konstatují, že po prohlídnutí je 45% silničních mostů v zemi na tom nebezpečně z hlediska jejich stavu. Problém je horší, než se zdá, protože národních mostů je ve špatném stavu až 60%. Odborníci navíc doporučují ty nejhorší z nich rovnou zbourat a postavit nanovo než je nákladně opravovat. Tato situace si vyžádá extra porci peněz pokud by to mělo být realizováno jako nějaký program. V opačném případě se bude na mostech snižovat nosnost pro provoz a omezovat provoz celkově. Tak jak v mnoha dalších zemích západního typu, kde tato mostní infrastruktura zestárla a údržba se prakticky neprováděla. Situace se zadala pro zkoumání po pádu dálničního mostu v Janově v Itálii, kdy se tak rozhodlo vícero států najednou.

Mapa investičních akcí na silniční síti pro rok 2020

největší dálniční projekty jsou stejné jak projekty v roce 2019; s výstavbou obchvatu Kekava se má začít koncem roku

to kekavo je PPP, takze stavebni prace spis az 2021