Dokončení z Ptuje na Záhřeb bylo tlačeno již pár let z EK. Pokud se SLO roky bránilo tvrzením, že buduje logistický koridor a nikoliv výhradně na Chorvatsko, které vlastně stavělo i proti zájmům EU (slabé studie k ŽP), což mělo postačovat jako argument "proč něco ne", tak byl tlak na to zohlednit S-J tah a bylo tam na výběr, což kdyby SLO odmítlo si vybrat zcela, byl by tlak na odsun peněz pro SLO. Byla k tomu již silná politická vůle (tranzit lidí na jih tlačil na politiky z daných států, ať s tím SLO laskavě něco udělá), ovšem SLO vyhrálo znova v tom, že si tam "vydupalo" další peníze. Ptuj slouží pro Vídeň, ne pro Ljubljanu.
Istrii se snaží blokovat právě proto, co píšete, právě proto, aby ještě více Italů nejezdilo do HR. Proti HR. A i za ochranu území SLO. Tam najednou řeči o tranzitu neplatí, tam platí to ŽP. Samozřejmě, že kterej Ital chce, tak pojede a to, že tam není souvislá dálnice nikoho nezastaví, ale hodně lidí si to rozmýšlí. Ty vztahy jsou napjaté dlouhou dobu, není to k válce
a formálně každý bude povídat, jak je všechno v pořádku, ale není. Je tam spor o hranice, o kus moře, což rozhoduje o tom kam se až SLO může dostat. Když bychom se vrátili o dekádu zpátky, SLO dávalo nejdřív verbální veto pro vstup HR do EU. To byla zásadní chyba SLO, protože jednak se nic zásadní nezměnilo, ale změnil se celkový náhled HR na SLO. To změnilo přístup i těch politiků, kteří jeví ochotu jednat o všem. A jsou tam i narušené hospodářské vztahy, stačilo by zmínit jadrovou elektrárnu. Tam se HR cítí výslovně poškozené, přičemž nakonec vyhrálo o soud, ale jednoduše řečeno, Chorvati dlouhodobo vnímají, že bohatší Slovinci je chtějí jen oškubat na všem, na čem lze, leží jim v žaludku taky jejich přístup při rozpadu a za ten ještě chtějí více území. Bez jakéhokoliv ústupku v tom samotném hospodářství; proto Chorvatsko nehodlalo ustupovat v hranici a to zase pro změnu vnímá SLO velmi špatně. Od Itálie si ptát nic nebudou a Chorvatsko pro ně jako kdyby ani nebylo. SLO se vždy radši dívají na západ, než na východ. Chorvatsko pro ně byl dlouhou dobu jen odbytový trh. A když oni nemají moře, tak ať Chorvati mají menší podíl turistů, kteří se k tomu HR moři dostanou náročnější cestou. Bohužel, není možno zcela donutit členské státy EU k ničemu. Oni na svých dálnicích nehanebně vydělávají z pohledu známek, tím jak to mají nastaveno. S tím ale nelze hnout. Lze tlačit na upgrade tahů, to se ale jednoduše i děje. Když někdo odmítá, tak se snadno argumentuje, že tak když odmítá jedno, proč by měl mít nárok na další? Ale jde o to, že SLO nakonec všechno postaví. Oni deklarují, že ano, otázní jen je, zda to bude za 20 nebo 60 let. Již to bude 30 od vzniku SLO. HR i proto v minulosti dávalo koncesi na tah Záhřeb - Macelj v dobré víře, že když bude investorem německo-rakouská skupina, tak ta dotlačí na SLO, aby se právě ten Ptuj dobudoval a výsledek známe. Proto (i proto) bude lepší, když se omezí EU fondy jako takové a nastoupí i zájem dle opravdové ekonomiky a potenciálu, zbytek se ponechá na státních investicích a na takové hraniční úseky bude jiný nástroj, dnes s jménem CEF; které nebude možno čerpat jinak. Takže pak je prostě akorát někdo nevyčerpá, ale třeba kdo ne, tak je dalším obdobím nedostane.
(ten závěr vnímejte s rezervou)
Mnoho lidí namítá, proč nemohou Chorvaté dát "kousek" moře pro sousední SLO, ale právě proto, že SLO neválčilo, nepomohlo a cítilo se nezávisle až bezohledně vůči všem, kdo taky ale bojoval o nezávislost z toho stejného bloku a oni jako nejvyspělejší již tehdy a tento postoj se proto vryl do paměti a jednoduše Chorvaté právě proto nedají ani metr území. Ani rozhodnutí arbitru spřed 3 let neakceptují a vnímají ho jako neprávoplatné rozhodnutí. V dopravě pak bohužel lze vnímat, že od hranic Chorvatska jsou ty tahy lepší na SLO nikoliv. "Za trest", ale patrně se s tím nedá jen tak hnout. K tomu není vůle a nebyla již dávno před osamostatněním, ta hranice nevznikla jen tak. No a na rozdíl od toho, HR si muselo tu nezávislost opravdu vybojovat ... co taky nebylo zrovna levné. Samozřejmě, že nestranný pozorovatel, tranzitu je tohle všechno jedno a nemůže pochopit, proč se nad tím lenze povznést a odtrpí si to tak jak vždy všichni. Zákony, které omezovali nákup půdy od Slovinců. Zákony, které neusnadňovali prodej SLO produktů v HR, i to HR to umělo dávat svému sousedovi patřičně najevo a jsou doslovně alergičtí bez ohledu na stranu jakmile je k tomu důvod. Ale formálně se všichni tváří, že ty vztahy se optimalizují a již to bude lepší, ale jen do momentu otevření té "správné" témy. Ať dopravní koridory, hranice, přístup k moři atd. To nacionalistické křídlo v HR dává pak pocítit tomu bohatšímu sousedovi, že možná je to HR na tom ve všem slabší, ale má něco, co SLO nikdy mít nebude, i když tak moc chce. A to si SLO ještě vychutnává u Shehngenu. Na hlavních přechodech si každý postojí, ať dobře vnímá ten rozdíl: kdo je v Schengenu a kdo není. Lidi, pokud chtějí, tak si umí dělat špatně i navzájem tam, kde by se to ani nečekalo.
A všichni víme, že SLO umí DZ vyhradit kudy se pojede. Takže nakonec ani ti místní až tak netrpí, protože jak jen to jde se nahrne ten tranzit tam, kde se má. Protože bez nich se to do HR nedá, pro velkou část EU, pokud tedy nechce celý stát obcházet a toho si je SLO vědomé moc dobře. I ty ceny za známky, i to jak se to vnímá jinde. I tohle "nedobudování" tahů zrovna na to HR. SLO si zažilo bojkot výrobků v HR a muselo taky vyplatit peníze pro elektrickou společnost HR pro postupy, které SLO zvolilo. Ale tohle je Balkán, tam je všechno dobré do bodu, než je něco špatně. A stačí 1 z 10 že je špatně a je špatné i všechno. To je celý Balkán, tohle je všude. Tam si ty národní zájmy hájí každý přes mrtvoly ... ostatně to snad nemusím psát.