České dálnice > Diskusní fórum

Rozloha: cca. 505 000 km2
Počet obyvatel: cca. 47,4 mil.
Hlavní město: Madrid (cca. 3,2 mil., s okolím cca. 6,8 mil. obyv.)
Další velká města: Barcelona (cca. 1,6 mil. obyv., s okolím cca. 5,5 mil. obyv.), Valencie (cca. 0,8 mil. obyv., s okolím cca. 2,5 mil. obyv.), Sevilla (cca. 0,7 mil. obyv., s okolím cca. 1,5 mil. obyv.), Zaragoza (cca. 0,7 mil. obyv.), Málaga (cca. 0,6 mil. obyv.)

Španělsko má největší dálniční síť v EU.

Hlavní úřad pro dopravu

http://www.dgt.es/es/

*úřad spadá pod ministerstvo vnitra

SEITT, Státní společnost pro infrastrukturu pozemní dopravy

http://www.seitt.es/seitt/lang_castellano/

Ministerstvo dopravy, mobility a urbanistiky

https://www.mitma.gob.es/

Dne 6.1.2021 jsem napsal souhrn k rozvoji dálniční, silniční sítě: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 60#p226360 (a příspěvky pod ním).


Stav k 1.1.2005

Vláda (v Španielsku) představila podnikatelské veřejnosti ambiciózní plán rozvoje infrastruktury Španělska na léta 2005-2020. V tomto období má být investováno každoročně v průměru 15 mld. euro, což je 1,5 % ročního HDP. Celkový objem investic má dosáhnout téměř 250 miliard eur.

Železniční doprava - 108,760 mld. EURO - 43,7%
Silniční doprava - 62,785 mld. EURO - 25,23%

60% z celkového objemu investic ve výši téměř čtvrt bilionu eur má být získáváno z každoročního rozpočtu a 40% se předpokládá z mimorozpočtových zdrojů, a to tak, že polovina z těchto 40% bude financována ze systému spolupráce mezi státním a soukromým sektorem a zbývající polovina ze soukromých zdrojů.

Největší význam je přisuzován železniční dopravě a její integraci do evropského železničního systému. Součástí plánu je i rozšíření sítě vysokorychlostní železnice (nad 250 km/hod AVE - Alta Velocidad) ze stávajících 1.031 km na 10.000 km do roku 2020.

V silniční dopravě, do které má být investována čtvrtina celkového objemu, je prioritou budování 6.000 km vysokorychlostních silnic, čímž se celková délka zvýší ze stávajících 9.000 km na 15.000 km a to tak, aby v roce 2020 mělo 94% obyvatel přístup do 30 km k nejbližší dálnici.

Změny se předpokládají rovněž v koncepci a systému dopravní sítě, zvláště silniční. Opouští se radiální (paprskový) systém s centrem v Madridu a přechází na síťový, který vytvoří osy pro průjezd zemí, aniž by bylo nutné projíždět hlavním městem.

Stav k 1.1.2007

Počet dálnic a rychlostních silnic: 10.104 km

Situace v hlavním městě je taková, že se staví 3. dálniční okruh kolem města.

Španělsko disponovalo k 1.1.2009 přesně 14.812 km dálnic a rychlostních silnic. Dálnice = autopistas, rychlostní silnice = autovias. Kdyby se tedy rátali oba druhy komunikací, tak Španělsko předběhlo Francii a Německo a bylo by s touto sítí na 1. mistě v Evropě. Autovias, tedy rychlostní silnice, ale ještě s nižšími parametry se ovšem postupně přebudovávají na dálnice. Autovias se masivně stavěli v 80.-tých létech na trasách hlavních silnic 1+1, kdy byla potřeba skapacitnit hlavní tahy a zlepšit tak dostupnost regionů. Důležité silnice I. třídy tak byly přestavěny na 2+2 a označeny jako autovias. V 90.-tých létech pak k již byli k stavěné k silnicím I. třídy 1+1 klasické rychlostní silnice a nyní se zlepšují na dálnice a tam, kde chybí paralelná silnice se staví silnice I. třídy 1+1. Je to 3. modernizační plán silniční sítě, který potrvá do r. 2015 od vstupu země do EU a financován právě z eurofondů anebo přes PPP.

Hlavní město Madrid má již 4 okruhy: M30, M40, M45 a M50 a nyní se realizuje projektová studie a posudky na výstavbu pátého.

pár snímečků z mých cest Španělskem:

ještě dvě...

Nosorožec: autovia = rychlostní silnice, autopista = dálnice

Zajímavá je ta šipka na té návěsti exitu, že je směrem dolů

Martin z Ostravy píše:Zajímavá je ta šipka na té návěsti exitu, že je směrem dolů

Není to zajímavé, je to nutnost, dobře si tu fotku koukni: je to silnice 1+1, kde se dá jednostranně předbíhat, ... pak se silnice mění na 1+2, kde již ale je zákaz předjíždění do protisměru.

Nechápu

Kazdy reagujete na jinou fotku

Martin na tu druhou z prvního příspěvku a Dálničář na druhou z druhého

mea culpa, mluví se o návěsti exitu ...

Mají docela úzké dálnice, viďte?

R-13 píše:Mají docela úzké dálnice, viďte?

Na to jak ste přisel ? (pokud vám jde o obrázky, to nejsou dálnice, ale rychlostní silnice)

Třetí obrázek z prvního příspěvku je z dálnice. Nemaj je tam moc široký. Jo a Madrid má ještě jeden okruh M-10. Ten je velkou částí veden pod zemí

egelebege píše:Třetí obrázek z prvního příspěvku je z dálnice. Nemaj je tam moc široký. Jo a Madrid má ještě jeden okruh M-10. Ten je velkou částí veden pod zemí

... tak tak, ale je to foceno z kamionu, takže ta perspektiva může lehce zkreslovat...

Ministerstvo dopravy, mobility a městské agendy

https://www.mitma.es/carreteras

*sem spadá i rozvoj silniční a dálniční sítě

Zde je odkaz na výšku mýtného za jednotlivé dálniční úseky v zemi pro rok 2010: https://www.mitma.es/carreteras/peajes-actuales .

Strategický plán rozvoje dopravní infrastruktury (i v angličtině)

Dálnice del Camino

http://www.autoviadelcamino.com/

Dálnice Pamplona-Logroño je 2x2 pruhová dálnice dlouhá 72 km. Postavila se formou PPP, ve stavebních nákladech 300 mil. €, ale vzhledem k intenzitám se stínovým mýtem. Co se týče samotné náročnosti výstavby, tato dálnice se radí k nejnáročnějším silničním projektům v oblasti Navarra (sever Španělska, na hranicích s Francouzskem). Dálnice se dala do provozu v 9/2006. Koncese byla uzavřená na 30 let: od projekce přes výstavbu až po údržbu a odevzdání státu.

Dálnice propojila region Navarra s údolím řeky Ebro, v praxi spojila města Pamplona a Logroño a tedy dálnici může využívat cca. 480 tis. lidí. Na dálnici je 19 MÚK, z čeho mimo jiného se spojilo i 16 regionálních silnic, čím se zlepšila celková dostupnost regionu.

Dálnice byla rozdělená na 5 podúseků:

Sekce 1: Cizur Myor/most la Reina
Sekce 2: Most la Reina Sekce 3: Most la Reina/Estella Sekce 4: Estella/Los Arcos Sekce 5: Los Arcos/Ebro Corridor

Dálnice se stavěla ve dvou fázích:

Fáze 1: Pamplona-Estella (tunel El Perdón dlouhý 1.182 m a most la Reina dlouhý 300 m nad řekou Abra)
Fáze 2: Estella - MÚK Viana (napojení do měst Estella, Los Arcos a Viana a Logroñ dále do systému národní dálniční infrastruktury)

Dálnice del Camino je součástí dálnice A12 Pamplona-Burgos, která je dlouhá 190 km.

Zdroj informací: FCC Construcción

Na SZ Španělska (Galície) se v roce 2005 uzavřela koncese na výstavbu rychlostní silnici Santagio Brión.

http://www.sanbrion.com/

Délka: 16 km
Koncese: 2005-2035
Koncesionář: skupina ACS
Náklady: 107 mil. € (EIB 54 mil. €)
Stínové mýto: ano
Ukončení výstavby: 02/2008

Projekt zahrnul výstavbu:

AG-56 Santiago Brión (rychlostní silnice)
As Galanas (N-550) - Pardiñas (AG-56) (silnice)

Fotografie z výstavby před dokončením: Zdroj fotek: Iridium Concesiones

Ambiciózní plán španělské vlády: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=135&t=1814 .

Diaľničiar píše:Ambiciózní plán španělské vlády: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic.php?f=135&t=1814 .

Nevím proč, ale nějak se mi vybavil plán argentinského prezidenta Menema z roku 1997 nebo 1998, podle kterého se mělo vybudovat v Argentině 10.000 km nových dálnic (včetně severojižní dálnice v podhůří And, kde tehdy nebyla ve velké části trasy ani asfaltovaná silnice). Postavilo se minimum a v roce 2001 přišel státní bankrot...

Španělsko mělo právěže původně investovat ze státního rozpočtu a evrofondů ročně 15 mld. €, ale Španělsko během 3 let uspoří 50 mld. €, aby právě nešli řeckou cestou. Nedokáži osobně říct, jaké bude PPP a ani neznám o jaké projekty jde, ale vzhledem k rozsahu půjde jistě o část původních projektů, takže bude dominovat PPP a evrofondy, co nezatěží státní rozpočet.

Argentina pokud vím nezbankrotovala kvůli dálnicím. A takhle zavádět není hezké. ... Argentina především vytvořila pevný kurz mezi USD a jejich pesem a to v poměru 1:1, myslím v roce 1991. To mělo výhody co do inflace atd., ale domácé hospodářství nebylo dostatečně odolné. V roce 1997 jsme byli svědkami krize v Asii a celá Latinská Amerika šla ke dnu, ale nejvíc Argentina. Zvýšili se úroky, v zemi stoupla výrazně nezaměstnanost a v roce 1998 se kvůli kurzu dostala země do recese a klesala ročně o 3%. Peso bylo nadhodnocené a ekonomika sa dostala do deprese. Ceny klesali, deflace ještě více umrtvila hospodářství. Mzdy a platy klesli, ale né dost, aby byla země konkurenceschopná. Argentinská vláda tehdy začala šetřit, ale to ještě víc oslabilo hospodářství, až nakonec přistoupila k úpravě: 2:1 peso:USD. Již bylo ale pozdě, protože firmy měli problémy a zahraničí jim nevěřilo a začal dokonce odliv španělských firem z regionu, co znovu poškodilo hospodářství a Argentina se v r. 2000 ocitla na pokraji krachu, který i v roce 2001 opravdu vyhlásila. Zahraniční dluh dosáhl 130 mld. USD, na HDP pouze 45%.

Právěže v roce 1997 se ohlásil velkolepý infrastrukturální projekt (to nebyli jen dálnice), ale se téměř nic nezrealizovalo. Takže z tohoto krach nebyl a právěže díky PPP se alespoň něco stavělo v letech 1998-2005.

Máte pravdu, nebylo to ode mne hezké to takhle napsat , neuvědomil jsem si, jak to může být zavádějící ve smyslu, že bankrot byl způsoben právě těmi velkými plány. Příčinu argentinské krize jste uvedl naprosto přesně, ještě bych dodal, že ta situace nastala v otevřené ekonomice, integrované se zeměmi, které tuto situaci řešily postupnou devalvací (Brazílie). Ovšem paralely tam jsou značné, i Španělsko má dnes zafixovanou měnu a nižší konkurenceschopnost oproti dalším uživatelům EUR (Španělsko díky vysokým sociálním výdajům, Argentina to měla díky korupci od prezidenta až po odbory), díky čemuž mu hrozí snížení ratingu a zvýšení úroků (jako všem PIGS). Velkou výhodou Španělska oproti Argentině je relativně nízký státní dluh, ale možná jde jen o optický klam, způsobený vyšším používáním PPP ve Španělsku (tady bude důležité, jak je u PPP ošetřena případná změna ratingu, tedy jestli by došlo k jeho "prodražení"). Omlouvám se za zkratkovitost, ale nemám teď prostor pro nějakou podrobnější analýzu.

Trochu podrobněji rozebraná situace některých zemí Eurozóny vč. Španělska: http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa ... ranici_wag