Švédsko

Země EU kromě Česka
ceskedalnice.cz
Autor
Příspěvky: 99
Registrován: 25.2.2009 22:14:27
Kontaktovat uživatele:

Švédsko

Příspěvek od ceskedalnice.cz »

sw-flag.gif
sw-flag.gif (312 bajtů) Zobrazeno 32289 x
sw-map.gif
sw-map.gif (46.41 KiB) Zobrazeno 32288 x
Rozloha: cca. 411 000 km2
Počet obyvatel: cca. 10,2 mil.
Hlavní město: Stockholm (cca. 1 mil., metropole cca. 2,4 mil. obyv.)
Další velká města: Göteborg (cca. 0,6 mil. obyv., metropole cca. 1 mil. obyv.), Malmö (cca. 0,3 mil. obyv., metropole cca. 0,7 mil. obyv.)
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.12.2020 19:46:29, celkem upraveno 8 x.
Důvod: aktualizace počtu obyvatel
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Švédsko má prakticky dálniční propojení s Evropou, dálnice se staví kolem Stockholmu, ale taky směrem na sever. Silnice jsou bezpečné a pravidelně opravované.

Stav z r. 2008:
*138.000 km veřejných silnic (spravovaných státní organizací Trafikverket http://www.trafikverket.se/ )
*75.000 km soukromých silnic se státní podporou
*32.000 km cyklistických a turistických stezek pod správou municipalit
*14.500 mostů a 36 převozů pod správou Vägverket
*5.400 km silnic s limitem 110 km/h, 26.200 km silnic s limitem 90 km/h, 59.800 km pro rychlost do 70 km/h
*7.300 km komunikací s limitem 50 km/h, 200 km do 30 km/h

Ministerstvo infrastruktury :arrow:

https://www.regeringen.se/sveriges-rege ... rtementet/


Dne 26.12.2020 jsem napsal souhrn k dálniční síti Švédska: http://forum.ceskedalnice.cz/viewtopic. ... 70#p225870 .
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 14.3.2021 15:12:19, celkem upraveno 3 x.
Důvod: aktualizace obsahu příspěvku
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

V roce 1972 Švédi postavili 6072 m dlouhý most Olandsbron na větší ostrov Oland na západě krajiny. Výška pilířů nad hladinů je 41m.
gal_olandsbron.jpg
gal_olandsbron.jpg (37.25 KiB) Zobrazeno 32293 x
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 7.4.2016 15:47:26, celkem upraveno 1 x.
Důvod: odstranění neplatného odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Nosorožec
Příspěvky: 296
Registrován: 23.3.2009 10:13:51

Re: Švédsko

Příspěvek od Nosorožec »

Při cestě po švédských silnicích je vidět, že Švédové jsou obecně velmi inteligentní národ. Povolená rychlost téměř vždy odpovídá místní situaci a je řešena místní úpravou ad hoc. Není proto problém najít obce, kde je třicítka, jinde je sedmdesátka, tomu odpovídá profil retardérů, průměr kruhových objezdů a podobně. To samé platí mimo obec: Obecný limit mimo dálnice je 70 km/h, ale na bezpečných úsecích silnic je 90 nebo 110 km/h. Nejen dálnice, ale i důležité okresky jsou oplocené minimálně v lesních úsecích. Projel jsem celé Švédsko z jihu na sever a NIKDY jsem se necítil omezován předpisy, vždycky jsem se cítil bezpečně, o chování řidičů a kvalitě silnic a značení ani nemluvím.
martin
Autor
Příspěvky: 834
Registrován: 25.2.2009 22:25:13
Bydliště: R1 Exit 16 a D5 Exit 28

Re: Švédsko

Příspěvek od martin »

To jo. Mají to dělané dost logicky a smysluplně. Až na ty dálnice. Ta poloprázdná dálnice na Oslo si přímo o těch 160-180 říká :)
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Zvýšení rychlosti se neuskuteční kvůli ochraně životního prostředí a taky vyplývají z celkové opatrnosti v přístupe k bezpečnosti přemávky, co vyplývá ze zodpovědnosti a přístupu, že příjezd o 10-15 min. později, ale živě je nejdůležitejší cíl.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
martin
Autor
Příspěvky: 834
Registrován: 25.2.2009 22:25:13
Bydliště: R1 Exit 16 a D5 Exit 28

Re: Švédsko

Příspěvek od martin »

Jj, švédský program Vision zero znám. Na druhou stranu můj názor na věc je jasný a s tím, jak se auta dále vyvíjejí, půjde argument životního prostředí do kytek.

Na druhou stranu z Malmö do Osla je to nějakých 550 km a tady se už nebavíme o 15 minutách a z vlastní mnohonásobné zkušenosti vím, že na sever se každá hodina počítá.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Ja samozrejme súhlasím, aby sa zvýšila rýchlosť tam, kde to ide. Len som vysvetlil, prečo je to tak ako to je - Rakousko kvúli tomu rychlost i snižuje.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

NL 11 – severní část obchvatu města Stockholm

19.06.2009

Projekt Norra Länken, na ktorom pracujú slovenskí tunelári zo spoločnosti Skanska, je pokračovaním západného cestného spojenia Essingeleden. Po jeho prepojení s južným spojením Södra Länken sa vytvorí veľký obchvat Štokholmu, ktorý prepojí morské prístavy Värtahamnen a Frihamnen – brány lodnej dopravy do Fínska a Ruska. Po sprevádzkovaní má toto dopravné spojenie odľahčiť pozemnú dopravu v širšom centre Štokholmu až o polovicu. Práce na projekte začali v roku 2007 a dokončenie sa plánuje na rok 2015.

Keďže Norra Länken je klasifikovaná ako medzinárodná cestná komunikácia (E20), jej vybudovanie spadá pod dohľad Vägverket – Švédskej správy ciest. Predpokladané náklady na výstavbu sú približne 11,6 miliardy švédskych korún, pričom švédska vláda sa prostredníctvom spoločnosti Vägverket podiela na projekte 75% a mesto Štokholm 25% finančných prostriedkov.

Mapa Obchvatu
01-skanska-big-image.jpg
01-skanska-big-image.jpg (97.2 KiB) Zobrazeno 33018 x
Dĺžka severnej časti obchvatu je približne 5 km. Spolu s pripojeniami, výjazdmi a súvisiacimi komunikáciami bude celková dĺžka cestných komunikácií viac ako 13 km. Projekt zahŕňa aj nový železničný most dlhý 200 m, 1 km železničných tratí a 1,5 km nových chodníkov pre peších a cyklistov.

Celý projekt Norra Länken sa skladá z niekoľkých čiastkových projektov:

*Norrtull: NL 11 – razené a hĺbené tunely Karolinska a Stälmastergården, NL 12 – hĺbené tunely Norrtull,
*Bellevue: NL 21 – hĺbený tunel Bellevue, NL 31 – razené a hĺbené tunely *Bellevue,
*Roslagstull: NL 33 – razené tunely Albano, NL 34 – razené tunely Teknikhöjden,
*Frescati: NL 41 – hĺbené tunely Frescati,
*Värtan: NL 51 – hĺbený tunel Värtan, NL 52 – mimoúrovňová križovatka Värtan.

Norra Länken prechádza prevažne cez tunely. Ich celková dĺžka je 11 km, z toho 9 km je razených a 2 km hĺbených tunelov (cut & cover). Výstavba si vyžiada vykopanie 1 milióna metrov kubických skalného materiálu a 0,4 milióna metrov kubických zeminy. Výstavba tunelov zahŕňa aj 13 podzemných priestorov pre elektrické rozvodne, 200 prúdových ventilátorov a 90 únikových ciest.

Razený tunel Karolinska 111

Po úspešnej polročnej spolupráci medzi spoločnosťami Skanska Sverige AB a Skanska BS a. s. Prievidza na projekte NL 101, ktorý bol prípravným projektom pre realizáciu prác na NL 11, obe spoločnosti opäť pokračujú pri výstavbe Norra Länken, časti NL 11. Po vzájomnej dohode realizovala slovenská Skanska BS razenie tunelových objektov a švédska Skanska Sverige AB razenie/hĺbenie rýh na vybudovanie hĺbených objektov. Raziace práce začali vo februári 2008 a trvali do decembra 2008.

Tunel Karolinska 111 má dĺžku 345 m a plynulo nadväzuje na hĺbenú časť dĺžky 75 m. Plocha výrubu bola v priemere 90 m2 (od 88 do 104 m2). Výška nadložia sa pohybovala od 4 do 20 m. Razenie tunela zahŕňalo aj vyrazenie technickej stanice 161 (plocha výrubu 90 m2, dĺžka 25 m), vetracieho tunela 171 (plocha výrubu 50 m2, dĺžka 140 m), dvoch únikových ciest prepájajúcich tunel Karolinska 111 s jestvujúcim tunelom Eugenia a jednej únikovej cesty spájajúcej budúci hĺbený tunel Stälmastergården 112 s tunelom Eugenia (plocha výrubu 15 m2, celková dĺžka 60 m).

Razenie sa realizovalo klasickým spôsobom – vrtno-trhacími prácami. Pracovalo sa 12 hodín denne, odťažba materiálu z čelby sa vykonávala vždy po 17. hodine. Skanska BS mala na starosti vŕtanie, nabíjanie, odstrel, zaisťovanie profilu a injektáž. Dĺžka záberu bola väčšinou 5 m. Ako je zvykom v celej Škandinávii, aj tu sa robila systematická injektáž predpolia, ktorej účelom bolo minimalizovať prítoky vody. Zabezpečenie vyrazeného profilu tunela sa realizovalo asi 30 m za čelbou.

Razenie únikových ciest, technickej stanice a vetracieho tunela prebiehalo súčasne s razením hlavného tunela 111 tak, aby boli efektívne využité všetky stroje a zariadenia.

Vrtné práce a usmerňovanie razenia

Vrtné práce sa vykonávali vrtnými vozmi Atlas Copco Rocket Boomer XL3C a L2C (únikové cesty a menšie profily). Obidva vrtné vozy mali dva ovládacie pulty, takže v prípade potreby bolo možné urýchliť vŕtanie nasadením dvoch operátorov (úspora času na XL3C asi 20 %). Celý tunel, ako aj ostatné priestory sa usmerňovali statickým laserom v kombinácii so systémom Bever Control. Vrtné schémy navrhnuté vedúcim trhacích prác spracovával geodet a spolu s trasou tunela ich nahrával do počítača vrtného voza. Ten po znavigovaní podľa statického lasera vykreslil vrtnú schému na displej a operátor vedel presnú polohu i sklon všetkých vrtov v čelbe. Tento systém zaručoval vysokú presnosť razenia a urýchľoval vŕtanie čelby. Po stiahnutí dát z počítača vrtného voza bola možná spätná kontrola navŕtaných vrtov (ich skutočné rozmiestnenie a sklon).

Pohled do zářezu - úniková silnice 159
05-big-image.jpg
05-big-image.jpg (107.8 KiB) Zobrazeno 32329 x
Trhacie práce

Trhacie práce sa realizovali pomocou emulznej trhaviny Titan 7000 dávkovanej špeciálnou nabíjaciou súpravou Titan SSE System (Site Sensitised Emulsion). Nabíjanie spolu so zapojením na odstrel asi 188 vrtov dĺžky 6 m trvalo štyrom pracovníkom v priemere okolo troch hodín. Nabíjacia schéma, navrhnutá vždy na konkrétny úsek tunela s ohľadom na geológiu, blízkosť povrchu, resp. povrchových objektov a tunela Eugenia – a teda na požiadavku hodnoty vibrácií, sa skladala väčšinou zo štyroch častí s rozličnou mernou náložou (gramy trhaviny na metre vrtu).

Merná nálož sa pohybovala od 350 do 1 300 g/m emulznej trhaviny. Na 5-metrový záber sa priemerne spotrebovalo 800 kg emulznej trhaviny. Na roznet sa používal systém Nonel (ORICA - DYNO Nobel, neelektrický roznet). Z dôvodu zníženia vibrácií na povrchu bolo potrebné optimalizovať počet časových stupňov. Ten sa dosiahol kombináciou neelektrických rozbušiek Nonel LP a SL konektorov (SL connection blocks). Každá zo štyroch častí čelby s rozličnou mernou náložou bola spojená do jedného SL bloku. Tým sa diverzifikoval roznet na požadovaný počet časových stupňov.

Meranie vibrácií

V priebehu razenia sa prísne kontrolovali hodnoty vibrácií, pretože tunel prechádzal popod frekventovanú križovatku, jestvujúci tunel Eugenia (obe v plnej prevádzke) a nakoniec popod nemocnicu Karolinska. Kritériá hodnoty vibrácií boli najprísnejšie pri prechádzaní popod nemocnicu. V jednej z budov, ktorá stála priamo nad razeným tunelom, boli umiestnené prístroje veľmi citlivé na vibrácie s 24-hodinovou prevádzkou. Na toto pracovisko bolo potrebné počas celého razenia telefonicky ohlasovať trhacie práce – približný čas odstrelu 24 hodín dopredu a presný čas odstrelu hodinu pred odstrelom.

Všetko si vyžadovalo dôsledné plánovanie odstrelov, predovšetkým mernej nálože a časovania. Dôraz sa tiež kládol na tvar čelby. Stred čelby musel mierne predchádzať obrys profilu tak, aby sa dodržal konkávny tvar čela razenia.

Na povrchu sa rozmiestnilo šesť hlavných meracích bodov v trase tunela – päť v objektoch nemocnice Karolinska a jeden v podzemnej čističke odpadových vôd Eugeniamagasinet (v tesnej blízkosti vetracieho tunela 171). V čase, keď bolo čelo razenia v blízkosti tunela Eugenia, vibrácie sa merali aj tu. Pri plnej prevádzke bol limit vibrácií 60 mm. Ak vibrácie tento limit prekračovali, prevádzka v tuneli sa musela počas odstrelu odstaviť. Keďže sa trhacie práce uskutočňovali na viacerých pracoviskách (hĺbenie rýh pre hĺbené tunely, razenie tunela 111 a povrchové odstrely na NL 12), všetky odstrely sa zlaďovali do daných časových termínov, pričom sa nesmelo odstreľovať na viacerých miestach súčasne. Premávku bolo možné odstaviť maximálne na 30 minút.

Zaujímavé bolo aj prerážanie únikových ciest z tunela 111 do tunela Eugenia. Kvôli prestreleniu troch únikových ciest sa mohla prevádzka odstaviť len v dvoch termínoch v nočných hodinách. Počas noci bolo potrebné zapojiť čelbu, odstreliť a vyťažiť horninu, vyčistiť tunel Eugenia od horniny z odstrelu a skontrolovať jeho stav. Ak by prvý odstrel nevytvoril dostatočný profil, neexistovala žiadna rezerva na prípadné pristreľovanie.

Vďaka dôslednému dodržiavaniu všetkých opatrení, plánovaniu vrtných schém a časovania odstrelov, ako aj dodržaniu disciplíny pri nabíjaní sa podarilo neprekročiť limit vibrácií 100 mm a splniť požiadavky počas odstavenia tunela Eugenia.

Prechod popod tunel Eugenia

V dĺžke 30 m delila dno tunela Eugenia a strop razeného tunela 111 len 70 cm železobetónová doska, ktorá bola zabetónovaná už počas razenia tunela Eugenia. Cez tento úsek sa muselo prejsť bez toho, aby bola porušená betónová platňa a pilóty, na ktorých doska stála. Úloha sa podarila bez väčších problémov, pričom doprava v tuneli Eugenia bola odstavená len počas odstrelov.

Čelba bola v tomto úseku rozdelená na päť častí. Najprv sa razila pilotná časť rozmerov asi 5 × 5 m, záber 3 m, potom sa odstreľovali jednotlivé časti na záber 0,5 m.

Zaisťovanie vyrazeného profilu tunela

Zaisťovanie profilu tunela sa realizovalo systematickým svorníkovaním maltovanými svorníkmi s platničkou dĺžky 4 m (predovšetkým v strope, pričom zaisťovacia schéma bola dopredu určená geológom), doplňujúcim svorníkovaním maltovanými svorníkmi bez platničky dĺžky 3 m (predovšetkým na bokoch tunela, konkrétne umiestnenie svorníkov určil geológ na mieste) a striekaným drôtikobetónom C 35/45 (oceľové vlákna dlhé 35 mm, 60 kg/m3) a hrubé 50 mm.

Vďaka dobrým geologickým podmienkam bolo možné zaisťovať profil razenia až približne 30 m za čelom razenia. Táto skutočnosť výrazne urýchľovala práce, keďže sa napríklad počas nabíjania čelby dali vŕtať svorníky, počas vŕtania čelby osádzať svorníky a pod. Výrazným pomocníkom pri týchto prácach bolo strojové vybavenie. Vŕtanie svorníkov sa realizovalo vrtným vozom Atlas Copco Rocket Boomer XL3C, resp. v menších profiloch L2C.

Na samotné osádzanie bola k dispozícii vysokozdvižná plošina AMV na podvozku Mercedes. Jej výhodou bol veľký pracovný kôš, výborná manipulácia a predovšetkým diaľkové ovládanie, ktorým sa dal riadiť podvozok z koša plošiny. Osobitný pracovník, ktorý by obsluhoval plošinu, teda nebol potrebný. Malta sa vyrábala v maltovom čerpadle Atlas Copco, ktoré bolo stabilne osadené na valníku nákladného auta Volvo. Svorníkovacie práce vykonávali traja pracovníci – dvaja v koši osádzali svorníky a jeden obsluhoval maltovacie čerpadlo.

Na nanášanie striekaného betónu sa používala súprava na striekaný betón s manipulátorom dýzy značky Meyco Potenza. Tento stroj ukázal svoju spoľahlivosť, keď počas celého razenia (11 mesiacov) nezaznamenal jedinú vážnu poruchu okrem výmeny spotrebných častí (hadice a pod.).

Systematická injektáž

V škandinávskych krajinách je systematická injektáž bežnou praxou. Na rozdiel od strednej Európy, kde sa injektáž predpolia používa predovšetkým na stabilizáciu horniny v predpolí, v Škandinávii slúži ako ochrana proti prítokom vody.

Injektážne vrty sa robili po celom obvode profilu tunela na dĺžku 21 m. Priemerný počet vývrtov bol 23. Prekrytie injektážnych vývrtov bolo 7 m, t. j. injektáž sa pri 5 m záberoch realizovala každý tretí záber. Na vŕtanie sa použil vrtný voz XL3C, navigovaný systémom Bever Control. Kvalita a presnosť vŕtania sa kontrolovala po každej injektáži. Presnosť vŕtania bolo veľmi dôležité dodržiavať predovšetkým v blízkosti objektov na povrchu a blízko tunela Eugenia.

Vykonávala sa kontrola výstupu (log file) z vrtného voza a špeciálna kontrola priamosti vývrtov. V priebehu každej tretej injektáže bolo nutné pred zainjektovaním osadiť do vývrtov špeciálnu sondu, ktorá vyhodnocovala priamosť vývrtov. Vývrty nesmeli smerovo kolísať viac než ±2 % z dĺžky vývrtu. Na injektáž sa použil cement Cementa INJ 30 a celkovo sa na zainjektovanie hlavného tunela použilo 130 t cementu.

Podmienkou bolo utesniť tunel injektážou, aby prítoky vody nepresiahli 4 l/s zo 100 m tunela. Meranie tohto ukazovateľa sa realizovalo tak, že každých 100 m sa zabetónovala a zainjektovala stena (kolmá na os tunela) v počve tunela. Po dokončení razenia 100 m úseku sa pravidelne (raz týždenne) cez túto stenu meral prietok vody. Na dvoch miestach s najmenším nadložím limit nebol splnený, preto sa musela realizovať post-injektáž (post-grouting). Po ukončení razenia bol limit dodržaný po celej dĺžke tunela i ostatných razených objektov.

Záver
Razenie tunelov v Škandinávii bolo pre spoločnosť Skanska BS zaujímavou skúsenosťou. Systém razenia je oproti systému v strednej Európe odlišný. Obdiv si zasluhuje predovšetkým absolútna mechanizácia a optimalizácia vy­užitia strojového zariadenia. Na druhej strane si slovenskí tunelári vďaka svojej univerzálnosti vyslúžili dôveru a uznanie švédskych kolegov – vŕtač totiž mohol injektovať, nabíjať či osádzať svorníky, striekač obsluhoval aj injektážnu súpravu alebo nabíjal a podobne.

Vďaka kvalite a rýchlosti odvedenej práce bol tunel oproti harmonogramu vyrazený s dvojmesačným predstihom bez akýchkoľvek reklamácií na kvalitu prác a bez jediného pracovného úrazu.


Ing. Peter Balušík
Foto: Skanska, Vägverket

Peter Balušík pracuje ako projektový manažér v spoločnosti Skanska BS, a. s., Prievidza.

Zdroje informací: SKANSKA, ASB; http://www.asb.sk/
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.12.2020 19:48:37, celkem upraveno 1 x.
Důvod: aktualizace odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Švédsko připravuje Umeåprojektet E06 Vägbro över ny järnväg

Výstavba silničního mostu přes železnici v oblasti města Umeå. Jde o součást výstavby rychlostní silnice E06. Projektovaná šířka mostu je 25 m. Předpokládané datum ukončení stavebních prací je 18.6.2010.

Švédsko připravuje i Umeåprojektet E04 Morkullevägen Cpl

Přestavba současné silnice navazující na E12 (Morkullevägen) je součástí projektu výstavby rychlostní silnice E04 (projekt Umeå). Dokončení stavebních prací se předpokládá k 31.10.2010.

Švédsko taky spouští Umeåprojektet, Västra Länken del 1, Väg E12 delen Röbäcksdalen-Röbäck; Umeåprojektet, Västra Länken del 2, Väg E12 delen Röbäck-Klockarbäcken-Tvärvägen

Projekt úseku nové silnice E12 v oblasti města Umeå mezi stávající silnicí E4 (Röbäcksslätten) a křižovatkou se silnicí č. 522 (Röbäck). Délka silnice cca 3,1 km.

Projekt úseku silnice E12 v oblasti města Umeå, úsek Röbäck-Klockarbäcken-Tvärvägen. Celková délka úseku cca 11 km, v tom 8 km se 3 pruhy, 2 mosty (v tom 400-600 m přes řeku Umeälv).

Švédsko realizuje taky projekt Väg 28 Rödeby-Uddabygd

Výstavba úseku silnice číslo 28 mezi Rödeby a Uddabygd. Celková délka asi 1,7 km. Realizace v termínu 14.9.2009 - 4.6.2010.

Zdroj: http://www.businessinfo.cz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Švédsko spouští taky:

1. E210 Trafikplats Rinkeby, E18 Hjulsta - Kista Výstavba úseku Rinkeby rychlostní silnice E18. Zahrnuje pozemní práce, několik mostů, odvodnění, protihlukové stěny, zatravnění. Termín dokončení stavby: 18.12.2013.

2. E120 Hjulsta - Spångadalen, E18 Hjulsta - Kista Výstavba nové silnice E18 včetně mostů a vozovek na úseku Hjulsta-Spångadalen. Zčásti jde o rozšíření a modernizaci stávající komunikace, součástí projektu je stavba protihlukových stěn a instalace světelné signalizace.

3. Väg 791, Bastuträsk-Norsjö Rekonstrukce silnice č. 791 Bastuträsk-Norsjö v kraji Västerbotten, se záměrem zvýšení její nosnosti. Součástí rekonstrukce je výměna dvou trubkových mostů. Termín realizace projektu: 8.10.2009 - 15.8.2011.

Zdroj: www.businessinfo.cz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Dálniční projekt ve Stockholmu dostal zelenou

Země: Švédsko
Datum zveřejnění: 04.09.2009
Zdroj: Regeringen, Dagens Industri

Švédská vláda povolila výstavbu nového dálničního obchvatu Stockholmu.

Výstavba 21 km dlouhé dálnice, ze které 17 km tvoří tunely, bude zahájena v roce 2012 a podle očekávání dokončena v roce 2020. Okružní komunikace spojí stockholmský jižní a severní obvod od jižní čtvrti Skärholmen po severní Häggvik a povede západně od centra Stockholmu, čímž odlehčí hustému silničnímu provozu kolem Essingeleden. Náklady na výstavbu projektu se odhadují na 27 miliard SEK.

Švédská vláda považuje výstavbu okružní komunikace za prospěšnou pro celou zemi, organizacím zaměřeným na ochranu životního prostředí se však tento projekt jeví jako kontroverzní. Ke kritikům výstavby patří Strana zelených a Levice, kteří se domnívají, že projekt přispěje ke zvýšení emisí CO2 a dopravního zatížení.

Ministr životního prostředí Andreas Carlgren označil stockholmský silniční obchvat jako dálnici prospěšnou životnímu prostředí, která je nezbytná pro řešení přetíženosti dopravní sítě na výjezdu ze Stockholmu jižním směrem.

Agentura pro ochranu životního prostředí (Naturvårdsverket) výstavbu dálnice kritizuje a tvrdí, že jejím následkem dojde ve Stockholmském kraji ke zvýšení emisí CO2 o 80 procent do r. 2030. Ke stejnému názoru se přiklání rovněž Strana zelených, která projekt nepovažuje za trvalé řešení. Podle zelených výstavba dálnice zhorší dopad na životní prostředí a sníží finanční prostředky určené pro hromadnou dopravu.

Vláda však uvedla, že před konečným schválením dálničního projektu byly vyřešeny některé konkrétní námitky v oblasti ochrany životního prostředí.

Zdroj: www.businessinfo.cz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

*Státní organizace pro silniční dopravu Vägverket hledá dodavatele pro rekonstrukci silnice č. 288 Jälla-Hov. Celková délka úseku je asi 14 km, z toho 6 km bude řešeno rozšířením a rekonstrukcí stávající silnice na rychlostní komunikaci, a 8 km bude tvořeno novou silnicí. Součástí stavby je 8 inženýrských staveb. Kritériem výběru vítěze tenderu je nejnižší cena. Termín pro dokončení zakázky je stanoven na 27.9.2012.

*Výstavba úseku silnice č. 90 Bollstabruk-Hällsjö. Z celkové délky úseku 10,6 km bude 7,2 km nová komunikace, zbývající 3,4 km představuje rekonstrukce stávající silnice. Součástí nové stavby je jeden krytý úsek (tunel). Kritériem výběru vítěze soutěže je nejnižší nabídnutá cena. Termín dokončení realizace výstavby je stanoven na 30.11.2011.

Zdroj: www.businessinfo.cz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
viky
Příspěvky: 1288
Registrován: 16.3.2009 17:41:34
Bydliště: na trase budoucí R49

Re: Švédsko

Příspěvek od viky »

Nedávno jsem četl jeden článek na netu a tam bylo mmch.uvedeno,že až od r.1967 se ve Švédsku jezdí vpravo.Zdá se mi to být neuvěřitelné,že uprostřed mezi Norskem a Finskem "vzdorovali" tak dlouho!Může tohleto někdo potvrdit,nebo vyvrátit?
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Četl jste správně. Změny přišli v 09/1967.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Martin z Ostravy
Autor
Příspěvky: 6839
Registrován: 14.3.2009 10:27:45
Bydliště: Ostrava a okolí
Kontaktovat uživatele:

Re: Švédsko

Příspěvek od Martin z Ostravy »

Mně by zajímalo, jak taková změna probíhá, to se jako dá v noci na pár hodin stop provozu, přemalují se značky a ráno se jezdí podle nového?
R48 -> D48 se podařilo!
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

No to samozřejmě ne. Co jsem našel, tak se to provedlo takhle:

Hodinu po půlnoci dne 3.9.1967 vstoupil do platnosti ve Švédsku stanní právo pro silniční dopravní prostředky. Prázdní silnice až do 6:00 patřili pouze záchranním vozidlům a MHD. I tyto vozy se o 4:45 zastavili, 5 min. stáli na místě, pak za 5 min. se přesunuli z levé strany na pravou. A pak přesně o 5:00 se znovu směli pohnout. Od 6:00 se již ve Švédsku smělo jezdit, ovšem po pravé straně. Tím to byla posledné země evropského kontinentu, kde tato změna proběhla.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Martin z Ostravy
Autor
Příspěvky: 6839
Registrován: 14.3.2009 10:27:45
Bydliště: Ostrava a okolí
Kontaktovat uživatele:

Re: Švédsko

Příspěvek od Martin z Ostravy »

Díky moc, za odpověď.
No nedokážu si to představit třeba dnes u nás :)
R48 -> D48 se podařilo!
martin
Autor
Příspěvky: 834
Registrován: 25.2.2009 22:25:13
Bydliště: R1 Exit 16 a D5 Exit 28

Re: Švédsko

Příspěvek od martin »

V dnešní době by to ani ve Švédsku nešlo, protože infrastruktura je už tak vybudovaná, že jakákoli změna by byla astronomická. Což je problém pro UK, protože i kdyby se rozhodli, že do toho chtějí jít přes svůj konzervatizmus, nikdo by to nezaplatil.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Diaľničiar píše:Švédsko má prakticky dálniční propojení s Evropou, dálnice se staví kolem Stockholmu, ale taky na směrem na sever. Silnice jsou bezpečné a pravidelně opravované.

Stav z r. 2008:
*138.000 km veřejných silnic (spravovaných státní organizací Trafikverket https://www.trafikverket.se/ )
*75.000 km soukromých silnic se státní podporou
*32.000 km cyklistických a turistických stezek pod správou municipalit
*14.500 mostů a 36 převozů pod správou Vägverket
*5.400 km dálnic s limitem 110 km/h, 26.200 km silnic s limitem 90 km/h, 59.800 km pro rychlost do 70 km/h
*7.300 km komunikací s limitem 50 km/h, 200 km do 30 km/h
Aktualizace k prvnímu půlroku 2009:

*139.400 km veřejných komunikací (veřejné, komunální a místní silnice)
*15.400 mostů
*50 km dálnic s rychlostním limitem 120 km/h, 5.400 km dálnic/silnic s limitem 110 km/h, 24.450 km silnic s limitem 90 km/h, 60.650 km pro rychlost do 70 km/h
*7.600 km komunikací s rychlostním limitem 50 km/h, 250 km do 30 km/h

Ostatní čísla (k typům komuniakcí) se nezměnili a proto jsem je neopakoval.

Kvalita silnic je ve Švédsku na velmi vysoké úrovni a do sektoru nepřetržitě proudí investice.
Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.12.2020 20:11:55, celkem upraveno 2 x.
Důvod: oprava údaje
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Bobek
Příspěvky: 1636
Registrován: 14.3.2009 6:43:59
Bydliště: MO

Re: Švédsko

Příspěvek od Bobek »

Vážně za půl roku přistavěli 900 mostů, nebo to byl překlep? :lol:
Království a půl princezny za 511.
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Bobek píše:Vážně za půl roku přistavěli 900 mostů, nebo to byl překlep? :lol:
I já jsem si myslel, že to byl překlep, ale nebyl, respektivě:

1. Do evidence se přidalo přes 240 mostů na lesních silnicích. Také se do evidence přidalo přes 220 mostů na cyklostezkách. A aby toho nebylo málo, v roce 2009 se dělalo nové sčítaní objektů na silniční síti, které sa naposled dělalo v roce 1999 a zjistilo se, že města a obce nedali vždy kompletní údaje, co znamená do celkové evidence dalších téměř 200 mostů.
2. Celkově se v zemi skutečně od r. 2008 do r. 2009 (i když se rátají i stavby, které ještě probíhají) rekonstruovalo (bouralo a stavělo znovu) téměř 220 mostů. :idea:
3. V zemi probíhá výstavba nových dálnic, silnic a obchvatů a skutečně za rok přibudlo 29 mostů.

Je to statistika, třeba to tedy brát s rezervou. Ale alespoň v tom mají pořádek.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Nosorožec
Příspěvky: 296
Registrován: 23.3.2009 10:13:51

Re: Švédsko

Příspěvek od Nosorožec »

pár fotek ze Švédska:
Přílohy
E04 severně od Härnösandu
E04 severně od Härnösandu
DSCN7240.JPG (130.11 KiB) Zobrazeno 32753 x
E04 severně od Uppsaly - zde označená jako "R" (autíčkem)
E04 severně od Uppsaly - zde označená jako "R" (autíčkem)
DSCN7217.JPG (132.54 KiB) Zobrazeno 32755 x
dálnice E20 v úseku Örebro-Stockholm
dálnice E20 v úseku Örebro-Stockholm
DSCN7202.JPG (130.42 KiB) Zobrazeno 32756 x
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Naposledy upravil(a) Diaľničiar dne 26.12.2020 19:50:53, celkem upraveno 2 x.
Důvod: aktualizace odkazu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Švédsko

Příspěvek od Diaľničiar »

Švédsko vyhlásilo tendr na "Rozšíření silnice E22 v části Hörby N - Linderöd na dálnici" :arrow:

*silnice E22 má v současnosti šířku 13m
*v délce 8,5 km se má přestavět na dálnici
*zároveň se postaví cca. 1,5 km kompletní dálnice
*postaví se zde i 2x MÚK, včetně 4 mostů, 4 podchodů pro zvěř
*dále se zde postaví 10 km soukromých silnic a ostatních veřejných cest

Zdroj: http://www.businessinfo.cz
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Evropská unie“