Evropská unie všeobecně + seznam států

Země EU kromě Česka
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

EU přijala legislativu, která dává členským státům čas do roku 2024 na implementaci nového silničního mýtního systému, který nabídne slevy ve výši min. 50% na silniční mýto založeno na vzdálenosti jako stimul pro nákladní vozidla s 0- emisemi.

Nákladní vozidla na fosilní paliva tak budou muset platit více, pokud vypustí více emisí.
Bezemisními vozidlami sníží své náklady. Říká Jamex Nix, manažer politiky silniční dopravy Transport & Environment.

Nový zákon byl schválen 17.2., pomůže snížit 23% emisí ze silniční dopravy, které produkují nákladní auta v EU.

Nákladní vozidla pak mohou být bezmisní buď to elektrické nebo vodíkové. Státy si mohou vybrat vícero způsobů ... Státy mohou zavést i vlastní poplatky pro vozidla na fosilní paliva. Nebudu to rozepisovat.

Průměrný dopravce nechá na mýtném za 1 kamion za rok 25 tis. €. Stimul je tak zásadním příspěvkem.

Zákon dále podpořuje přechod na zelenou kamionovou dopravu tím, že vyžaduje od států, aby od 2026 byl uplatněn poplatek za znečištění ovzduší kamiony na fosilní paliva. To je další velký krok k transformaci nákladní silniční dopravy, která jednoduše bude ekonomicky atraktivní proti dnešní době. Umožní se tak mj. snížit podíl nákl. silniční dopravy a zajistí přesun části transportu na železnici, která se masivně podporuje. Dalšími aspekty, se kterými to souvisí je snížení hlučnosti atd.

Nový zákon umožní zemím s mýtními silnicemi na základě koncesních smluv osvobodit tyto trasy od poplatků za emise CO2 a znečištění ovzduší, až dokud smlouvy nebudou obnovené nebo podstatně změněné a doplněné. Rozhodně se nenaruší platnost koncesí tímto zákonem. :ok:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

EU plánuje změny a úpravy v síti TEN-T v návaznosti na Ukrajinu:

New infrastructure connections

New infrastructure connections will need to be established in the framework of the reconstruction of Ukraine, which will go much beyond what was so far envisaged in the framework of the Economic and Investment Plan for Ukraine. The assessment of the future needs should focus on:

*upgrading of the cross-border connections (road-road, rail-road and rail-rail) between the EU and Ukraine and optimisation and modernisation of transport flows in terms of infrastructure capacity, interoperability and efficiency of the border crossing services, including reopening of additional border-crossing points. The necessary investments can be supported by the Connecting Europe Facility (CEF) programme;
*developing new Trans-European Transport (TEN-T) core network corridors connecting EU to Ukraine and Moldova;
*improving the connectivity and navigability on the Rhine-Danube corridor to ensure a more efficient traffic through a strengthened coordination between ports and river authorities in the EU, Ukraine and Moldova.

https://ec.europa.eu/commission/pressco ... CH_22_3036
https://ec.europa.eu/commission/pressco ... 036_EN.pdf
  • We are also in the process of identifying common infrastructure priorities, and increasing
    interoperability between the Union TEN-T and Ukrainian infrastructure, for example, by laying EU
    standard-gauge rail lines in the border regions of Ukraine and Moldova – both currently use a wider
    gauge than their neighbours. We would support projects under our Connecting Europe Facility,
    which has a budget of €25.81 billion for 2021-2027.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

EU sestavila dle dosavadních domluv rozpočet pro rok 2023 :arrow:

https://ec.europa.eu/commission/pressco ... IP_22_3473

*možnost odkazů ...
- třeba základní dokumenty: https://ec.europa.eu/info/publications/ ... ts-2023_en

Evropský stavební trh zápasí se všema neduhama, které sužují Asii, Ameriku, Austrálii ... extrémní nárůst cen komodit, jaký tady 30-40 let neznáme, energetickou krizi - tedy v tomto případě stavebnictví je to především vysoká cena PHM, která prodražuje dopravu, obavy z nedostatku AdBlue - udrženo díky rozsáhlým plánům a úpravám, které jsou dávno mimo tržní podmínky a v neposlední řadě nedostatek kvalifikované pracovní síly.

V Evropě se díváme dopředu a je nevyhnutní se dívat dopředu. Očekává se útlum stavební aktivity ze strany obyvatelstva, ale díky pokračování politiky EU do infrastrukturních programů se povede udržet trhy, stavební sektor a posune i samotná EU.

V této chvíli není možné odhadovat již nic, protože žijeme dobu, kterou nemáme na čem srovnávat ani 70 let zpátky. Nakonec většina sledovaných cen řeziva, betonu atp. se sleduje od 50. let 20. století. Rok 2021 znamenal průměrnou 25% inflaci a letos je prozatím v úrovni 20%. Vlády světa pak pumpují do ekonomik na různé infra- programy největší balíky peněz, což vytváří další tlak na ceny.

Problémem ve světě je pak zesilněný USD pomalu ke všem důležitým měnám. V samotných USA jde ekonomika do recese, inflace je rekordní a konkrétně cena oceli tam je větší, než cena oceli na průměrném trhu ve světě, což je dáno dovozníma clama. V USA je rekordní cena řeziva po požárech a po zavedení daně na kanadské dřevo. Ačkoliv i zde je drahá ropa, tak ještě větší energetický problém je v EU.

EU mj. spolupracuje na bázi NATO, G7 a OECD a koordinuje mj. investiční politiku do základních cílů. Od tohoto lze očekávat odklon i v mezinárodní rozvojové pomoci jakmile se rozhodnou některé rozvojové země, že se přikloní na stranu Moskvy. Tím pádem se prohloubí potravinová inflace ve světě. Samotná Čína ovšem nemůže prodávat jen na rozvíjející se trhy, takže i Čína sleduje velmi pozorně vývoj na západě. Na druhou stranu na to, aby se prosadila v EU i nadále musí začít realizovat "eko politiku", což tlačí na snižování produkce.

Posledním článkem v načrtnutých problémech jsou extrémně vysoké sazby za kontejnery na lodích. Všeobecně je jich nedostatek, hlavní přístavy v Americe, Evropě a Číně jsou značně přetížené vůči stoupajícím objednávkám na přepravu.

Blížící se letní sezona v Evropě bude situaci v mnoha ohledech ještě více komplikovat. (omezení pro tranzit, samotnou stavební činnost v dopravě, vzestup spotřeby paliv atd.). Na druhou stranu je to pro mnoho států až existenční otázka, aby letošní cestovní ruch dopadl dobře.

V rámci rozpočtu se pro rok 2023 počítá, že CEF přispěje na přeshraniční spojení částkou 2,9 mld. €.

____________________


Co nám tohle 2020+ krizové období dalo :?:

Především velké poznání, že když jsme si mysleli, že Covid-19 je jistým kritickým příspěvkem do vývoje ve stavebnictví a my budeme moct díky nastartování větších programů tak jak vždy za uplynulé dekády (ačkoliv tady bylo vědomí, že máme i velké dluhy a ty se ještě zvednou), pak rok 2021 nám všem ukázal, že existují hranice, do jaké až míry může výstavba reagovat na výzvu stavět lépe před praktickým omezením spojeným s prací a materiálama, což se koncem roku 2021 jevilo i pro rok 2022, že stavebnictví bude generovat i celkovou vyšší inflaci, než tomu bylo v uplynulých letech. Než se na to stačilo reagovat, pak teprve vývoj z 02/2022 a válečný konflikt na Ukrajině s odpovědí západního světa vůči Rusku nás znovu přesvědčí, že jsme v krizi, která odpovídá velkému konfliktu, ačkoliv to prozatím skutečný velký válečný konflikt není a snad ani nebude. Nechme obranu na jiné. My již ale v této geopolitické situaci a vývoji na všech frontech (celková inflace, omezení obchodování s komoditama, sankce a energetická krize, přidávající se potravinová krize) nemůžeme (jako lidstvo, organizace, státy) reagovat tak, že zamezíme většině neduhů v tomto negativním vývoji. My můžeme již jen tlumit tyto negativní dopady z toho plynoucí a pokusit se vyhnout větším škodám. To dle mojeho názoru nejenže můžeme, ale musíme se o to v maximální možné míře pokusit, přičemž na základě všech dostupných nástrojů a poznání z dosavadního vývoje se nám to povede. Jak až se nám to povede, tak o tom se přesvědčíme za pár let.

I proto my musíme myslet více dopředu. Nemůžeme na krizi tohoto rozsahu reagovat jen z dnešního pohledu, protože to tak činíme dlouhé dekády a selhává to. Krize zrychlují mezi sebou a přinášejí s sebou nepoznané problémy. Značí to, že se na základě dodatečného dopytu vyvolaném energetickou transformací a opožděnými investicemi do stárnoucí infrastruktury v konečném důsledku rychleji posuneme k zadaným cílům se vším všudy. Pokud se těmto pravidlům nepřizpůsobí něco co lze nazvat jako zbytek planety, pak se samozřejmě bude transformovat taky obchodní kapitál a dojde k přeskupení sil ve světě. Ukáže se, do jaké až míry je rozhodující vlastnit "hrubou sílu" (od průmyslu po armádu) proti všemu ostatnímu. Ukáže se, do jaké až míry mají smysl celonárodní organizace a kam dosáhne obchodní diplomacie, která může tuto "hrubou sílu" zakomponovat do naší struktury a tím dovedeme trasnformovat i tyto regiony do naší představy. Soukromý sektor se dostane v nejbližších letech do bodu varu: značí to, že se dá očekávat, že bude dodávat s menšími zdroji než doposud (jak práci pro "někoho" tak zboží a služby), ale právě díky masivním investicím do energetické transformace a investicím do stárnoucí infrastruktury bude právě soukromý sektor definující výzvou tohoto desetiletí. Bude platit i vazba "myšlení jednotlivce", že se o vše postará někdo výš. To bude naplněno jen v základních hodnotách, protože o všechny individuální potřeby se bude muset více starat jednotlivec sám, v opačném případě dluhy (i ty individuální) dají jinou odpověď pro život a neustále nás bude nejbližší roky doprovázet obranná strategie odstrašování Ruska, což nebude ani levné ani snadné. Nesmíme při tom všem obcházet ohrožené skupiny obyvatelstva a stejně tak musíme pamatovat na přežití těch sektorů, které i když jsou soukromé, tak jsou důležité pro naší další existenci. (vypracovní programů a rozvojových strategií, možnosti eko- fondů a investicí pro ně - umožnění rychlejší transformace)

můj názor ve zkrácené formě: dívat se dopředu znamená nepopírat současnost a tudíž dosavadní vývoj od IIWW, prezentován na asi 50+ online konferencích uplynulé měsíce (stavební asociace, EU poradenství: veřejné zakázky, inflace a stavební trhy, civilní inženýrství EU+UK, obrana a infrastruktura (mosty v EU), e-silnice, financování regionálního rozvoje rozvojových zemí (platforma u MMF a SB), PPP a dluhy firem: snížení nebo růst projektů PPP bude záviset od kvality projektů a podpory bank (důvěra ve stát), Koridor Vc: budoucnost Bosny nebo mina uprostřed, stárnoucí infrastruktura IT a co dál?, Polsko&obrana: nevyhnutnost dokončit páteřní tahy, University Europe 250: mladé mozky pro inovace 2030+, ale pro jaké perspektivy?, TOP5 fondů EU bank: Infrastruktura a investice atd.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Jaká bude dopravní politika Evropy?

Evropský parlament a členské státy budou následující měsíce jednat o balíčku klimatických politik Fit for 55. Výsledky vyjednávání budou formovat dopravní politiku v Evropě příští desetiletí. Vyjednávání komplikují syntetická paliva.

Diplomaté budou v nadcházejících měsících vyjednávat o klíčových právních předpisech Unie v oblasti klimatu a energetiky, a tedy i o balíčku Fit for 55. Ten má Unii pomoci snížit 55 procent emisí do roku 2030. Balíček Fit for 55 zahrnuje mimo jiné revizi systému evropského obchodování s emisemi (EU ETS), uhlíkové clo, emisní normy pro osobní vozidla a dodávky nebo revizi nařízení o emisích v zemědělství a jiných odvětvích, která nejsou součástí ETS.

Kromě toho jsou na stole opatření na ochranu občanů před dopadem ekologické transformace, jako například sociální klimatický fond. Portál EURACTIV rozebírá nejdůležitější témata nadcházejících diskusí v odvětvích silniční, letecké a námořní dopravy. Co je v legislativních návrzích, kde se nacházejí různí aktéři a jaké budou pravděpodobné problematické body v trialogu mezi členskými státy, europarlamentem a Evropskou komisí?

Silniční doprava

Snad nejvíce kontroverzní problém balíčku Fit for 55 se evropským institucím podařilo překonat v odvětví silniční dopravy: europarlament i členské státy se dohodly na ukončení prodeje benzinových a naftových aut do roku 2035. Konec spalovacího motoru je v podstatě hotová věc, k velkému překvapení komentátorů očekávali, že země se značným automobilovým průmyslem s termínem 2035 souhlasit nebudou.

Pokud se v zářijových trialogových jednáních vyskytne problémový bod, pravděpodobně se bude týkat úlohy elektropaliv. Elektropaliva, též známá jako e-paliva nebo syntetická paliva, se vyrábějí pomocí zachyceného oxidu uhličitého nebo oxidu uhelnatého spolu s vodíkem získaným ze zelených zdrojů elektřiny, jako je větrná a solární energie.

Aby státy dosáhly dohody, do finálního usnesení zahrnuli klauzuli, podle níž musí Evropská komise připravit do roku 2026 zprávu o udržitelnosti alternativ k elektroautám. Zhodnotí v ní význam a proveditelnost technologií jako jsou plug-in hybridy a uhlíkově neutrální paliva pro splnění klimatických cílů. Parlament dal na rozdíl od členských států jasně najevo, že nevidí žádnou roli pro e-paliva v osobní silniční dopravě. Argumentoval, že by měly být vyhrazeny pouze pro těžko elektrifikovatelné druhy dopravy, jako je letecká a námořní doprava.

Jelikož auta se spalovacím motorem budou fakticky zakázána již v příštím desetiletí, můžeme očekávat, že nevládní organizace a průmyslové lobbisté budou opět klást důraz na potřebu zvýšit počet nabíjecích stanic pro elektromobily v celém bloku. Na evropské úrovni se na to vztahuje nařízení o infrastruktuře pro alternativní paliva (Alternative Fuels Infrastructure Regulation – AFIR). To stanoví pravidla pro rozmístění nabíječek pro elektroauta a čerpacích stanic podél klíčových dopravních koridorů EU (známých jako síť TEN-T). Hlasování parlamentního výboru pro dopravu o AFIR bylo v červenci odloženo na říjen.

Kromě návrhů v rámci Fit for 55 jsou v nejbližších měsících připraveny další dva právní předpisy, které ovlivní silniční dopravu: uvolnění emisních norem CO2 pro těžká nákladní vozidla a zveřejnění značně zpožděných norem Euro 7 o znečištění ovzduší z osobních aut.

Letectví

Zatímco letadla poháněná elektřinou a vodíkem jsou zatím hudbou budoucnosti, krátkodobé řešení ke snížení emisí v letecké dopravě je zavedení udržitelných leteckých paliv (Sustainable Aviation Fuels – SAF). Podle návrhu „ReFuelEU Aviation“ budou muset všechna letadla, která tankují palivo na evropských letištích, zvýšit stanovené procento SAF smíšeného s petrolejem. Toto procento se bude zvyšovat zhruba každých pět let až do roku 2050.

Parlament a Rada se pokusí sladit své postoje v dalších jednáních, která začnou v září.

Diskuse mezi institucemi se pravděpodobně zaměří na dvě otázky: Jaké procento SAF je reálně nařídit? A co přesně představuje SAF? Parlament chce, aby 85 procent leteckého paliva tvořily do roku 2050 SAF. Rada se ale držela původního návrhu Komise o cíli 63 procent. Existují také rozdílné názory na to, jak pokročilá a biopaliva z odpadů by měla dostat zelenou. K tomu, aby se uspokojila poptávka po palivech a zároveň byla jejich produkce udržitelná.

Dalším ostře sledovaným bodem jednání jsou diskuse o systému obchodování s emisemi (ETS), který stanoví cenu uhlíku. Parlament chce, aby všechny lety, které startují z EU spadaly pod ETS. Tedy nejen lety v rámci Evropy, jak je tomu v současnosti. Chtějí také, aby se do roku 2025 zcela zrušily bezplatné kvóty poskytované leteckým společnostem. To znamená, že letecké společnosti by od té doby museli platit plnou výši poplatků za znečišťující emise, které produkují.

Než se tak stane, členské státy chtějí, aby se na lety směřující mimo Evropu vztahoval systém OSN takzvaný CORSIA. Je to globální systém kompenzací emisí oxidu uhličitého, který je podstatně méně přísný než trh EU s uhlíkem. Požadují také, aby letecké společnosti mohly profitovat z bezplatných emisních povolenek déle – zrušit je chtějí až v roce 2027.

Námořní doprava

Úsilí EU o snižování emisí v lodním sektoru se soustřeďuje v legislativě „FuelEU Maritime“. Ta je námořní alternativou k zákonu o zeleném proudovém palivu v odvětví letectví. Namísto stanovení povinného procenta zelených paliv, si FuelEU Maritime stanovuje postupně rostoucí cíle ke snížení intenzity skleníkových plynů v palivu používaném na palubě lodí.

Kritici tvrdí, že technologicky neutrální přístup navržený Evropskou komisí umožní provozovatelům lodí zvolit si nejlevnější paliva na snížení emisí – zkapalněný zemní plyn (LNG) a biopaliva. To jsou pohonné hmoty, vůči kterých ostře vystupují environmentální nevládní organizace. Zelení aktivisté místo toho chtějí, aby zákonodárci podnítili zavedení zeleného vodíku a amoniaku a povinných dílčích cílů.

Někteří hráči v tomto odvětví se však pokoušeli zavést povinné nakupování e-paliv, jelikož současná nízká nabídka těchto paliv značně prodražuje. Rozsáhlé zavádění alternativních paliv si navíc vyžádá, aby přístavy v celé Unii provedly významné změny infrastruktury. Zatímco členské státy se na svém stanovisku k návrhu dohodly začátkem června (ve velké míře se držely návrhu Komise), Evropský parlament se souhlasem otálel.

Nejednotnost mezi politickými skupinami posunula hlasování výboru pro dopravu na konec září. Světová rada pro námořní dopravu odsoudila zpoždění s tím, že toto odvětví potřebuje jasné podmínky, aby dosáhlo klimatických cílů. Zkapalněný zemní plyn (LNG) je nezbytným přechodným palivem pro dekarbonizaci námořních činností EU. Vzhledem k tomu, že dostupná množství nulových nebo nízkouhlíkových paliv jsou v současnosti nedostatečná, uvedla Evropská komise.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

KRITICKÁ INFRASTRUKTURA

O čem se málo mluví je tzv. KRITICKÁ INFRASTRUKTURA EU / STÁTŮ. Vzhledem na vedení války Ruska na Ukrajině a posledním útokem na část kritické infrastruktury, tedy plynovod Nord Stream bylo naznačeno jak režimem v Moskvě, tak Londýnem, Bruselem a dalšími, že evropská kritická infrastruktura je v ohrožení. Ona vždy v ohrožení byla, protože podmořské kabely, které jsou mezi Amerikou a Británii, resp. EU a stejně tak různé součástí energetické infrastruktury a pak také telekomunikační infrastruktura a základní dopravní koridory jak železniční, tak dálniční, letištní a přístavní, jsou v ohrožení před případným válečným konfliktem nebo menší vojenskou operací. Vždy tomu tak bylo.

Důvod, že tomu tak je ale vychází ze základního předpokladu a sice udržení fungování světa. Globálního obchodu, globální komunikace, spolupráce a finančního světa. Nebyl důvod nevěřit, že by měla kterákoliv velmoc zájem na tom, aby tomu tak nebylo.

Jedno neporušené potrubí Nord Stream 2 je nyní jediné, které je schopné dodávat plyn – potrubí je však nějakou dobu mimo provoz. Vzhledem k postupnosti výbuchů na inkriminované rouře NS a menších zemětřesení, kterýma to bylo doprovázeno to ale znamená, že se nejednalo o poškození potrubí jako od rzi, ale zjevně od nálože a né jedné. Znamená to, že ukrajinská válka nyní směřuje do Pobaltí a v ohrožení je mnohem více, než se dnes může jevit.

Byla celá řada velkých námořních cvičení Ruska. Ponorky a lodě se během uplynulých let objevují na dosah kabelům a rourám. My dnes nemůžeme s jistotou říct, že nejsou nastražené další "problémy".

Na druhou stranu, západní státy disponují tím co se jmenuje průzkumné jednotky, které dovedou určit/lokalizovat problémy. A vyšetřit jak k poškození došlo. Když k němu přijde, protože samozřejmě, že se teď nezahájí monitoring stavu tisícovek km sítí v mořích/oceánech.

NATO oznámilo v uplynulých dnech/hodinách (vícekrát specifikovalo), že zvedne úroveň ochrany a monitoringu.

V tomto uhlu je nejlépe chráněná právě dálniční infrastruktura. Všeobecně pozemní infrastruktura je chráněná dobře vzhledem na národní obranné strategie, lepší možnost uhlídání pohybu osob atp., ale na dálnicích je pak největší nasazení kamerových systémů. Mj. se tyto prakticky po začatí války třeba v Německu vypínají pro motoristickou veřejnost, aby ani zahraniční agent nemohl dávat informace o konvojích, které po nich projíždějí.

Na druhou stranu, v případě že dojde k narušení internetu a přenosu signálu, tak vypadnou i pozemní dopravní sítě vzhledem na to, že to nejsou samostatní okruhy.

NATO jde ještě dál a varuje před možností narušení vesmírních satelitů. Rusko v minulém roce vyzkoušelo poškodit vlastní satelit, čímž se tento roztříštil a při takovém úsilí ve větším rozsahu by mohl tento odpad v podobě trosek poškodit další zařízení, resp. jde zničit i jiné satelity. Tím by se narušil třeba GPS signál, tolik potřebný pro armádu, ale i civilní život.

NATO připravuje další plány na "ochranu kritické infrastruktury". Podmořské kabely přenášejí 97% internetového provozu s denními finančními transakcemi ve výši 10 bilionů dolarů, které na nich závisí. Problém by nastal i se serverama. Nějaké jsou síce v Evropě, ale většina úložišť je na západní straně Atlantiku.

Vysoko na Putinově seznamu cílů by mohly být dva ropovody, které zásobují Británii ropou a plynem z Norska – Norpipe a Britpipe. Největší britská ropná a plynová pole, která jsou vybavena desítkami vrtů a potrubí a nacházejí se v blízkosti norských vod. Norpipe, vlastněná společností Gassled, přepravuje ropu na stanici v Teeside a má kapacitu dodávat 830 000 barelů ropy denně. Plynovod Britpipe, který zásobuje Spojené království a Evropu zemním plynem, přepraví každý rok 25,5 miliardy metrů krychlových. Existují obavy, že Putinův podmořský útok na tyto klíčové ropovody by mohl "zablokovat" Británii a Putinovi potápěči by mohli přestřihnout podvodní internetové kabely, které přenášejí citlivé finanční informace přes Atlantik z Evropy, a vyvolat až krach systému. Na kabely poblíž irského pobřeží by mohly zaútočit Putinovy ​​tajné špionážní ponorky Losharik, které nese obří ponorka Belgorod vplouvající do Atlantiku z Arktidy. Tento scénář má své pokračování a sice odříznutím dostatečného množství sítě v Atlantiku by mohl vzniknout chaos v Británii, přičemž letecký maršál Sir Stuart Peach dříve varoval, že takové narušení by mohlo být "katastrofické". Mohlo by to vypnout internet, odříznout Británii od zbytku světa, paralyzovat finanční transakce a poškodit komunikaci s armádou v zahraničí. Británie je přitom z hlediska ochrany Evropy klíčovým státem z pozice námořnictví. Tedy pokud by se šlo touto cestou, znamenalo by to válku s Evropou.

Válka Evropy s Ruskem by ale byla nevyhnutní v případě, že by došlo k narušení klíčové infrastruktury pro Evropu. Bez norského plynu by většina zemí čelila recesi, protože v opačném případě by nezbylo dost plynu na topení a výrobu elektrické energie. Evropská infrastruktura není příliš dobře chráněna a je extrémně obtížné ji zabezpečit na tisíce kilometrů. Dle vysokého velení Evropa už nemá žádný manévrovací prostor a nelze vyloučit, že se situace v nadcházejících měsících výrazně zhorší.

I proto se aktivoval článek nasazení armád na kritickou infrastrukturu. V první řadě energetická, ve druhé telekomunikační. Co se týče pozemních sítí, tam je delší dobu s vyšším nasazením "vnitrostátní síla"; zvýšený dohled tajných služeb a patroly policie.

NATO již varovalo Putina, že pokud přijde k narušení podmořských kabelů, kterýma se přenáší 95% světových informací (ano a 97% finančních operací), tak bude Rusko čelit přímo zemím NATO a ne samotné Ukrajině. Není to svévolná hrozba, protože přes tyto kabely se přenáší i část armádního okruhu mezi USA a EU. Lze ho obejít, ale proces komunikace je pak složitější. Je tedy právem aliancie varovně upozornit na možný vývoj situace. Je to ale praticky poslední možný krok, protože další krok je nasazení armád ve velkém rozsahu, což by mohlo již být vnímáno jako otevřená válka. Po případném poškození kritické infrastruktury slíbila aliance "rozhodnou reakci". Dle velikosti poškození "naší" infrastruktury může aliance okamžitě poškodit v "rovnoměrném rozsahu" tu ruskou. A není to zase tak nemožná úloha, z norsko-finského území lze odříznout komunikaci mezi hlavní námořní základnou a Moskvou. Mj. je tam polovina operačního velení. Rusko tuto oblast chrání mnoha divizemi, ale komunikační sítě jsou zase pod vodou, i vzhledem ke klimatu. Na severu Norska bylo velké cvičení NATO jen nedávno ...

Co ještě spadá pod kritickou infrastrukturu: mosty, tunely, přehrady, zdroje pitné vody a systém pro její rozvody, zařízení pro vyhodnocení katastrof.

Stav připravenosti evropských silnic a železnic v konfliktu s Ruskem

Již v 04/2022 se objevila zpráva Pentagonu, že EU dlouho neplní cíle pro dopravní sítě. Pro méně znalé to obnáší ten fakt, že ačkoliv U definovala dokonce TEN-T, které mj. suplují armádní koridory a ochranu území, tak mezi státy chybí tohle spojení, na území několika států není ani jedna lepší alternativa. A základním nedostatkem je absence mostů, které unesou standard 80t v USA. Tedy limit pro americkou techniku.

I proto se ve většině cvičení na území Evropy využívají železnice.

EU se snaží zvrátit roky zanedbávání výdajů na zlepšení silnic a železnic, aby přesunula vojáky a tanky. Děje se tak od roku 2014. Ruská invaze na Ukrajinu zaměřila pozornost na přípravu silnic, železnic, přístavů a ​​letišť EU pro rychlý přesun jednotek a tanků. Pro obranný program kontinentu je zásadní odstranit úzká místa a podepřít tratě a mosty používané armádou i civilisty. Ale navzdory těmto obavám EU neplánuje žádné okamžité zvýšení výdajů na toto téma.

Zesílení objektů se nyní realizuje "ve východní linii EU", ale hlavně na Pobaltí, Polsku a Rumunsku. Polsko má zase vysokou absenci nedostatku mostů na Visle mezi západem a východem země. I proto se cvičení věnují tréningu rozkládání armádních přemostění.

Pentagon konstatoval, že čím dále na východ pojedete, infrastruktura neunese těžkou váhu amerických, ale ani německých, britských a nizozemských tanků. ... Stav mostů (nemusím ani dál pokračovat)

Nástroj pro propojení Evropy (CEF), nástroj EU pro financování infrastrukturních projektů, byl schválen minulý rok a vyčleňuje 1,7 miliardy EUR na vojenskou mobilitu – což je méně než původně navržených 6,5 miliardy EUR (ale více než nula, kterou někteří obhajovali). . Snížení rozpočtu vypadalo jako dobrý nápad, když si lídři EU mysleli, že válka je vzdálený scénář.

Brusel nalezl na jaro 340 mil. € navíc. Tyto peníze považují východní státy EU za směšné a mají pravdu. Není to ale tak, že by se to nevědělo. Problémy s infrastrukturou byly patrné již léta, jak se NATO rozšiřovalo na východ, ale výdaje na silnice a železnice nenásledovaly. Pentagon neustále žádal a dokládal v každoroční zprávě nedostatky a trval na tom, že EU musí vypracovat strategii pro vojenskou mobilitu a řádně jí plnit. Problémem byl ale i samotný obranný rozpočet v jednotlivých členských zemích. Nebyl důvod nakupovat zbraně, naopak se zmenšovala armáda napříč státy. Výsledkem toho bylo i zásadní snížení programu vojenské mobility z CEF a dalších fondů. A stejně tak se snižovala kapitola výdajů na "silniční obranu" v jednotlivých silničních úřadech a na ministerstvech dopravy. Výsledkem je dnes fakt, že kolem silnic jsou těsně domy, jsou tam hrubé kmeny a i když to je vytyčený koridor nebo alternativní trasa, tak tudy rozhodně žádný tank na traileru nemůže projet. :!: Protože vytočení obřích nákladních vozidel s extrémní zátěží není snadné, nelze tak kličkovat jak si to mnoho lidí myslí a když dojde ke sklouznutí nákladu, tak jeho vytažení zabere na rozdíl od kamiony i celý den. Vícero zemí dokonce nedisponuje ani těžkým armádním jeřábem pro zvednutí takových břemen.

V roce 2017 se v Bremerhavenu na severozápadě Německa uskutečnilo vojenské cvičení vylodění. Americký generál pochválil vybavení infrastruktury přístavu, ale kým tohle bylo ve špičkové úrovni, tak silnice označil za kritický bod. Doslovně tehdy řekl, bez ohledu na to jak velký je přístav s jeho vybavením, bude nám to k ničemu, když nejste připraveni na rychlý pohyb dál do vnitrozemí.

NATO se snaží tzv. odstrašovat. Odstrašení značí, že nepřítel vnímá, že armády jsou připravené se mu postavit. Že se umí logisticky poskládat. Špatné silnice a další pozemní infrastruktura jsou problémem. Je velkým problémem dostat se přes Karpaty do Rumunska na východ jeho hranic. Možná ne na osobní autě, ale rozhodně je to těžký úkol s tankem korbě nákladního auta. Využívají se proto často železnice.

U napadení EU ve smyslu toho, že nebude čas na rozsáhlé přípravy, ale okamžitou reakci je ale lepší na kratší vzdálenosti 1-2 států využít silnice, než železnice. Co se týče rychlosti. V EU to ale dle amerických generálů vyjde na stejno.

NATO již delší dobu avizovalo, že je nevyhnutní alespoň 1 den v roku uzavřít klasický provoz a uskutečnit vojenskou kolonu napříč státy a jejich regiony. Musí si obyvatelstvo, ale také tranzit a další včetně vojáků zvyknout na pohyb po veřejné dopravní síti. Ani tohle se prakticky neuskutečňovalo. Resp. pro složitost operací a byrokratických úkonů si mnoho států tuto úlohu odškrtlo tím, že se uskutečnil přesun na větší cvičení.

NATO sice koordinuje vojenské akce, ale nefinancuje mosty, železnice a silnice. Právě tam má EU s CEF zrychlit. Některá letiště nejsou napojena na železnici. To dál zhoršuje vojenskou mobilitu na delší transporty, pokud má USA pomoct jakkoliv více. Peníze na vojenskou mobilitu CEF jsou zaměřeny na napojení letišť na železnice, posílení mostů a uvolnění prostoru v přístavech pro rychlé přistání. Další větší projekty – jako Rail Baltica , evropské vlakové spojení se standardním rozchodem v hodnotě 5,8 miliardy eur, které vede přes Estonsko, Lotyšsko a Litvu do Polska – jsou rovněž uváděny jako zásadní pro obranu.

Největší schválení financování bylo 60 milionů EUR na Via Baltica, silniční spojení přes Pobaltí, což není velká investice, protože nové systémy obvykle stojí miliardy.

USA a kritická infrastruktura

Pro srovnání. USA charakterizují kritickou infrastrukturu docela snadno: Je to každé zařízení technické infrastruktury, kterého různý stupeň poškození až zničení může ohrozit národní bezpečnost, zdravotní starostlivost, národní ekonomickou bezpečnost nebo kombinaci těchto faktorů.

Rovněž ochrana je snadno definována: Ochrana kritické infrastruktury se skládá z opatření přijatých k prevenci, nápravě nebo zmírnění rizik vyplývajících ze zranitelnosti aktiv kritické infrastruktury. V závislosti na riziku mohou tyto akce zahrnovat změny v taktice, technikách nebo postupech; přidání síly; výběr jiného druhu prostředku; izolace objektu; hlídání atd.

Na zajištění se pak využívá kancelář, která uskutečňuje kooperaci mezi potřebnými složkami.

Ročně to USA stojí asi 16 mld. USD. Z toho 1/5 jde na kybernetiku.

V celém světě tato aktivita vychází na asi 140 mld. USD.

Z hlediska pozemní dopravy je rozhodující zajistit síť dálnic Interstate. To je základní nástroj pro rychlou evakuaci odkudkoliv kamkoliv z hlediska počtu obyvatel, ale stejně tak nouzové zásobování a samozřejmě plní funkci pro vojenskou mobilitu, protože tato síť dálnic byla vystavěná za obranným účelem USA. Nutno podotknout, že ačkoliv i v USA jsou mosty staré a je na nich řada omezení, tak situace na síti Interstate je nejlepší a mosty na ní se neustále zlepšují z roka na rok dosahují i lepší údržby i ty, které nejsou v havarijním stavu, ale vykazují řadu opotřebení. USA to přitom dosahují i díky zajištění peněz z jednotlivých států, již to nestojí pouze na federální vládě.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Ministři dopravy EU schválili revidovanou síť TEN-T.

Vše potřebné je zde na odkazu:

https://transport.ec.europa.eu/news/tra ... 2-12-05_en
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Německo, zajištění ochrany kritické infrastruktury a dopravní mobilita - koridory, dálnice

Německo má iniciativu k ochraně střední Evropy. 17 států se k němu připojilo. Státy jako Francie, Španělsko a další chtějí podobný systém ale na úrovni NATO v Evropě. Německo ale již nehodlá čekat a ani se neodmítá podílet na celounijní obraně, pouze urychluje ochranu střední Evropy.

NATO se snaží motivovat EU ohledně základních dokumentů k posílení vojenské mobility, tedy mj. koridorů. Nástroje CEF a legislativa v EP budou následovány financiemi členských zemí. Vylepší se tak mosty na specifikovaných trasách a zajistí lepší lokální spojení železnice - letiště - silnice - základna. Kolektivní obrana NATO stojí na schopnostech členských zemí. Celounijní obrana formou NATO na systémech PVO prozatím nebyla ani uvažována, a proto jí není možné ihned začít budovat. Stojí tak i nadále na schopnosti přesouvat systémy mezi zeměmi.

:arrow: I když se ukončí v nějaké podobě válka na Ukrajině, tak bezpečnostní situace v Evropě je a bude jiná, než doposud byla. To je fakt.
:arrow: Je potřeba lépe chránit vzdušní prostor. Je potřeba účinně chránit pozemní infrastrukturu (široký pojem), její kritické části před útoky raketových hrozeb. To je rovněž fakt.

Státy v Evropě mají problémy se zastaralým vybavením; radary, naváděcí systémy PVO, jednodušší systémy PVO. Doposud to tak nepřekáželo, ale tomu je konec. Dnes není vyloučený dopad rakety na území člena EU, člena NATO. Stalo se to v Záhřebe a jinde, stát se to může kdekoliv a kdykoliv. Incidenty, ať cílené nebo náhodné. Pokušení troufat si čím dál více až po zahájení dalšího konfliktu někde jinde, než dnes na Ukrajině.

Německo a další státy EU se snaží přesouvat systémy PVO na východní hranici NATO v Evropě. Těch systémů není dost a neslouží k většímu pokrytí. A hlavně nechrání před lepšími balistickými raketami ...

Jen nedávno byl na návštěvě USA samotný německý premiér Olaf Scholz. Tato schůzka se nekonala jenom tak. Setkání se mohlo uskutečnit zrovna tak v Evropě při příležitosti Bidena zde. Setkání ve Washingtonu bylo krátké, bez tradičních konferencí. Bez hospodářské účasti mezi zeměmi atp. USA totižto moc dobře vnímají prostor východu NATO v Evropě a doposud velmi špatné vybavení jednotlivých států, co se zbraní týče. Ostatně počet cest U.S. ministra obrany do prostoru Evropy za poslední rok se nepamatuje ...

Německo se rozhodlo převzít odpovědnost na celoevropskou PVO. Bude s tím ale potřebovat pomoct. Samotné Německo takové systémy nemá a nevyrábí. Je to nejvýkonnější ekonomika, která se zavázala 2x obranní výdaje a do doby, než se tak stane, tak se zavedl armádní fond ve výši 100 mld. € na průběžnou modernizaci Bundeswehru. Ale i tak bude Německo potřebovat dokonce i finanční pomoc.

Německá vláda projevila zájem o vysoce výkonní moderní systém Arrow 3 izraelské produkce. Potřebuje na to ale souhlas Washingtonu. Systém v počáteční fázi přitom vyjde na 3 mld. €. (žádných 0,25 jako u starších modelů nebo až 1 mld. pokud by šlo o celostátní pokrytí).

USA schvalují německé zakázky na Arrow 3. Částečně ho budou Američané financovat. Prozatím bude sloužit pro obranu Německa. Je to akutní potřeba ochrany před ruskými balistickými raketami.

Bundeswehr formuje poslední podrobnosti týkající se rozmístění, harmonogramů a výroby požadovaných interceptorů v rámci dohody.

Arrow 3 bude nasazen spolu se svým stávajícím americkým terminálovým obranným systémem ve vysokých nadmořských výškách (THAAD) se schopnostmi chránit před balistickými střelami, včetně střel s nekonvenčním užitečným zatížením. Německo bude nyní pokračovat v nákupu radarových systémů protiraketové obrany Green Pine a několika záchytných stanic, které budou poskytovat ochranu velké části střední Evropy.

Německý plán protiraketové ochrany se nazývá Sky Shield, jehož pořízení Arrow 3 je pouze částí. Cílem je zvládnout hrozby od raket po hypersonické střely, jako jsou ty, které provozuje Rusko. Náklady na plán budou obrovské. K Německu se zatím připojilo 17 zemí, včetně Švédska a Dánska právě minulý měsíc – a vytvoří koncept kolektivní obrany pro velké části Evropy sousedící s Ruskem, novou starou hrozbou v regionu. Již nyní je jasné, že Německo bude díky svým vynikajícím vztahům s Izraelem a USA zodpovědné za provozování velké části systému Arrow 3, včetně radarových systémů a interceptorů, které budou rozmístěny na různých místech po zemi.

Systém byl vyvinut společností Israel Aerospace Industries (IAI) ve spolupráci s Boeingem. Ochrana celé střední Evropy před hrozbou ruských raket, která se stává stále aktuálnější s tím, jak země prohlubují své zapojení do války na Ukrajině, bude realizována prostřednictvím obranného systému "Made in Israel", takže ačkoliv je Izrael zdrženlivý v dodávkách PVO na Ukrajinu a dodává tam za to anti-dron systémy atp., tak bude přímo odpovědný za ochranu Evropy tímto způsobem. Již nyní přitom plní svým zbrojním potenciálem mnoho evropských armád od radarů po raketové systémy.

Podle zpráv francouzských médií vzbudila německá iniciativa s názvem ESSI v Paříži hněv mimo jiné proto, že do popředí obrany Evropy staví Německo, a nikoli NATO nebo Francii. Západoevropské národy jako Španělsko a Portugalsko, stejně jako Francie, se stále musí k iniciativě připojit. Francouzi mají zájem na rozvoji nezávislého evropského systému protiraketové obrany.

Izrael a Německo již mají produktivní bezpečnostní spolupráci, a to i v oblasti dronů, kde IAI a Izraelské letectvo pronajímají německé armádě zhruba sedm dronů typu Heron-TP v hodnotě 1 miliardy eur. Nedávno bylo také po letech debat o etice kroku rozhodnuto vyzbrojit drony izraelskými raketami. Německo také prodalo pokročilé ponorky Izraeli za 3 miliardy eur. Na předchozí schůzce mezi Scholzem a bývalým premiérem Yairem Lapidem německý kancléř řekl: "Velmi dychtivě spolupracujeme s Izraelem v této oblasti (bezpečnost), včetně oblasti protivzdušné obrany, kde má Izrael velmi účinný produkt."

Zpráva o německém plánu dříve zveřejněná v "Bildu" uvedla, že výkonný radar systému Green Pine bude rozmístěn ve třech centrech v Německu a informace z nich budou předány na základnu leteckých sil v Uedem na západě Německa. Odpalovací zařízení protiraketových střel budou umístěna na různých místech v Německu a možná i v dalších zemích. To je důvod, proč mohou být konečné náklady na pořízení vyšší než 3 miliardy EUR, protože je třeba chránit větší části Evropy. Němečtí představitelé odhadli, že systém by mohl být funkční do roku 2025, ale mohlo by to být později kvůli zpožděním v obdržení souhlasu USA.
  • Německo považuje za kritickou infrastrukturu mj. i širší průmyslovou základnu ve státech, které jsou mezi Německem a Ruskem a i proto tuto iniciativu berou na sebe. Je zcela nepředstavitelné, aby došlo k náhodnému dopadu rakety na některou továrnu vlastněnou německým průmyslem. Stejně tak, aby byl jakkoliv narušen kterýkoliv dopravní koridor, tepna všeho života. Je nevyhnutní se na to dívat očima z východu, pro ten není již nepředstavitelné téměř nic. Slova se liší od skutečnosti i na nejvyšších místech. Konstruktivní dialog může být vždy, ale účinný bude až se na západě obnoví relevantní ochrana jak na zemi, tak ve vzduchu.
Raketa Arrow 3 se vyvíjela od roku 2006 a vyrábět začala v roce 2017 s první dodávkou v 2018. Její účinnost je 99%. Hlavním prvkem této vyšší úrovně je exoatmosférický interceptor. Radar Green Pine zmíněný v článku se používá pro Arrow 2. Provozní dosah Arrow 3 je 2,4 tis. km. Za vývojem a produkcí stojí tandem Izrael - USA. Systém prozatím není nikde jinde, ačkoliv zájem o něj byl. Německo projevilo zájem o Arrow 3 již začátkem ´22, ale tehdy to Amerika zamítla.

________________________________________________________________________________

EU mezičasem koná. :!:

*Evropský parlament přijal nový zákon na účinnější ochranu základní infrastruktury EU.
*EU a NATO se dohodly na vzájemně intenzivnější ochraně kritické infrastruktury.
*CEF má v rozpočtu na rok 2023 částku 3 mld. €. O 100% více na silnice a železnice, než doposud.
*Mnoho členských zemí NATO v EU zvedá obranné rozpočty již NAD požadovanou hranici 2% HDP.
  • Válka jen na Ukrajině musí trvat přinejmenším tak dlouho, než za jakou dobu budou mít evropské státy modernizovanou armádu. Tento proces reálně bude trvat 3+ roky. Omezení se pouze na Ukrajinu je nezbytné. Moskva to již cítí, i proto se snaží o destabilizaci všude, kde toho lze dosáhnout. Poté totiž nebude mít Rusko žádnou možnost kamkoliv západním směrem vstoupit bez toho, aby to neznamenalo skutečnou válku. Byť by to bylo i raketou. Skutečná válka je válka, která bude znamenat odpověď na ruské území a ta odpověď bude především možná odkudkoliv z celé linie zemí NATO. Doposud tomu totiž tak není a ještě pár let nebude a jde pouze o ten fakt, že Rusko váže své síly na Ukrajině, i když je jeho záměr vykročit více do prostoru Evropy více než známý. To je i odpověď pro všechny, kteří se ptají "a proč" ta podpora pro Ukrajinu a do kdy atd.
:idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Nejnebezpečnější cesty Evropy pro kamiony

Nejnebezpečnější cesty Evropy pro kamiony. Nejnovější poznatky ukazují, že Bulharsko, Polsko a Česko jsou domovem nejnebezpečnějších evropských silnic pro řidiče nákladních vozidel.

Analýza nebezpečných cest je součástí nejnovější kampaně SNAP „Dangerous Highways in Europe“. Na základě analýzy údajů za posledních 10 let (2012–2021), britský SNAP, poskytovatel inteligentních plateb, vytvořil hodnocení nebezpečnosti evropských silnic pro řidiče kamionů, a to porovnáním průměrné roční míry smrtelných nehod s těžkými nákladními vozidly s celkovou silniční sítí v zemi. Výzkum se uskutečnil s použitím nejnovějších údajů z Úřadu pro národní statistiky a Evropské komise. Údaje pokrývají EU a Velkou Británii. SNAP vypočítal hodnocení nebezpečnosti na základě průměrného počtu ročních smrtelných nehod na 10 000 km povrchu vozovky.
1.JPG
1.JPG (38.8 KiB) Zobrazeno 948 x
Nejnebezpečnější cesty Evropy pro kamiony

Analýza umisťuje Bulharsko na první místo s nejvíce smrtelnými nehodami těžkých nákladních vozidel ročně, což je více než v Polsku a Česku dohromady, které jsou na druhém a třetím místě. 40% všech smrtelných nehod těžkých nákladních vozidel v rámci EU se stalo ve venkovských oblastech, což naznačuje, že rozvoj infrastruktury pro bezpečnost silničního provozu se musí rozšířit i mimo dálnice.

Mark Garner, výkonný ředitel společnosti SNAP, komentuje: „Vytvořili jsme nové hodnocení nebezpečnosti, abychom mohli varovat řidiče před nejzrádnějšími cestami v Evropě. Ale krutou realitou je, že neexistují žádné bezpečné zóny. Všechny cesty na celém kontinentu s sebou přinášejí neodmyslitelná rizika a řidiči musí být neustále odolní vůči měnícím se jízdním podmínkám, zákonům a předpisům v dané zemi. Doporučujeme, aby se řidiči před vyražením na cestu seznámili se silničními zákony a plánovanou trasou.“

Většina řidičů nákladních vozidel, zejména těch, kteří jezdí po střední a východní Evropě, bude zvyklá jezdit na mimořádně dlouhé vzdálenosti po silnicích, které zná méně. Možná nevědí o nejlepších místech, kde mohou zaparkovat a dát si zaslouženou přestávku od řízení. To je důvod, proč společnost SNAP vyvinula aplikaci Intruck, která obsahuje více než 5 000 zastávek pro kamiony, které jsou navrženy tak, aby řidiče navigovali na místa určená k odpočinku a relaxaci, díky čemuž se řidiči mohou plně soustředit na cestu před nimi.

Nejméně nebezpečné cesty Evropy pro kamiony

Mezi země s nejméně nebezpečnými cestami pro kamionisty patří Dánsko, Rakousko a Švédsko. V souladu se zjištěními SNAP Švédsko výrazně uplatňuje bezpečnost na silnicích, již v roce 1997 implementovalo „Vision Zero“. Misi směřující k nulové úmrtnosti a vážným zraněním způsobeným dopravními nehodami podpořila OSN, která vyzvala státy na celém světě, aby se zavázaly splnit tento cíl do roku 2050. Aby se tohoto cíle dosáhlo, musí dojít k celkovému zlepšení bezpečnosti na silnicích v celé Evropě. Navzdory 17 % poklesu smrtelných nehod v celé EU v důsledku pandemie se čísla začala zvyšovat av roce 2022 vzrostly o dalších 10 %. Většina nehod se stala za denního světla mezi 15:00 a 17:00 hodin.

Kolize a havárie kamionů na silnicích způsobují chyba nebo špatná reakce řidiče (49,12 %), nepozornost řidiče (25,19 %), nesprávné vyhodnocení jízdy jiného řidiče (14,01 %), neuvážené jednání (9,50 %), špatná viditelnost (9,38 %), chyba v řízení řidiče (8,83 %), chování nebo nezkušenost (8,49 %), neopatrná jízda spěchajícího řidiče (6,74 %), mrtvý úhel vozidla (6,25 %) . Pro hloubkovou analýzu úplného hodnocení SNAP a vizualizaci zemí, kde se nacházejí nejnebezpečnější evropské dálnice, navštivte https://snapacc.com/hazardous-highways :idea:
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Evropský parlament přijal usnesení o velkých projektech dopravní infrastruktury v EU, ve kterém vyzval členské státy, aby sladily své národní projekty se strategií rozvoje evropské dopravní sítě.

Na dopravní sítě členských států nelze nahlížet izolovaně, protože evropská dopravní síť TEN-T je jasně uznávána jako vize, jejíž přínosy přesahují izolovanou vnitrostátní činnost upozornil v usnesení Evropský parlament (EP) a vyzval k těsnému sladění strategických priorit EU a členských států.

Usnesení uvádí, že za provádění těchto projektů jsou odpovědné členské státy, ale vyzývá k posílení role evropských koordinátorů jmenovaných Komisí s cílem usnadnit realizaci projektů infrastruktury podél koridoru TEN-T.

Komisi by měl být podle europoslanců umožněn větší dohled nad plánováním a realizací projektů na koridorech dopravní sítě, protože priority členských států jsou určovány především v národním kontextu, a proto se v rámci takových projektů prolínají s příhraničními úseky, kde jsou spolufinancovány velké infrastrukturní projekty, mohou být EU ignorovány.

U projektů v rámci sítě TEN-T by členské státy měly zajistit zjednodušené administrativní postupy, aby je urychlily, žádá Parlament a varuje, že EU v současnosti čelí bezprecedentní situaci kvůli nutnosti současně absorbovat četné zdroje financování.

Členské státy často nemají administrativní kapacitu na správu všech finančních zdrojů, které jsou k dispozici z mechanismu obnovy a odolnosti, a přitom se snaží absorbovat 392 miliard EUR z fondů politiky soudržnosti do konce roku 2027, varuje usnesení.

Projekty definované po roce 2021 vyjdou odhadem na 26 mld. €. Jejich realizace se natáhne do 2040. Původně definované mají být hotové do 2030. Důležité přeshraniční tahy mají mít výjimky pro financování díky nástrojům pro propájení členských států a vojenskou mobilitu i po roce 2030.

Parlament ale vyzývá ke zrychlení realizace projektů TEN-T. Jak u silničních, tak železničních.

Tím se konečně ukončí blokování projektů širšího evropského významu a urychlí se procesy dostavby sítě TEN-T. Jsou země, kde tento problém existuje a je jich vícero. Z pohledu ČR je to třeba Istrijský ypsilon a dálniční propojení se Slovinskem, co se vstupem Chorvatska do Schengenu, tedy se staly klíčovými infrastrukturními projekty nejen pro Chorvatsko, ale pro celou EU. Tady lze apelovat na vládu Slovinské republiky a ministerstvo, aby byly připraveny a řešily otázku napojení Ipsilonu na chorvatské dálnice s chorvatskou stranou.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Nabíjecí stanice pro elektromobily budou dostupné každých 60 kilometrů

23. července 2023

Poslanci Evropského parlamentu schválili nové předpisy, které mají zajistit více alternativních čerpacích stanic pro auta a nákladní vozidla i snadné a snadné nabíjení.

Nové právní předpisy jsou součástí balíčku Fit for 55 v roce 2030, což je plán EU na snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990 a dekarbonizaci dopravy.

Poslanci úspěšně projednali, že do roku 2026 se budou muset zavést elektrické nabíjecí parky pro automobily s výkonem minimálně 400 kW alespoň každých 60 km podél základní sítě TEN-T, přičemž výkon sítě se do roku 2028 zvýší na 600 kW. Pro nákladní vozidla a autobusy budou muset být k dispozici nabíjecí stanice každých 120 km.

Tyto stanice by měly být do roku 2028 nainstalovány na polovině hlavních cest EU a v závislosti na cestě by měly mít výkon 1 400 až 2 800 kW. Členské státy musí zajistit, aby do roku 2031 byly vodíkové čerpací stanice podél hlavní sítě TEN-T rozmístěny alespoň každých 200 km.

Uživatelé vozidel s alternativním pohonem budou umět snadno zaplatit na nabíjecích místech (platebními kartami nebo bezkontaktními zařízeními) a to bez potřeby předplatného. Cena těchto „paliv“ se bude muset zobrazit za kWh, kilogram nebo za minutu či jedno nabíjení.

Poslanci zároveň odsouhlasili, aby Komise do roku 2027 vytvořila databázi EU s údaji o alternativních palivech. Ta bude spotřebitelům poskytovat informace o dostupnosti, čekacích lhůtách nebo cenách na jednotlivých čerpacích stanicích.

TEN-T je zkratka pro transevropskou dopravní síť – skládá se z silnic, železnic, vnitrozemských vodních cest, námořních tras, přístavů a ​​letišť. Jejím cílem je lepší propojit členské státy EU. Měla by být hotová v roce 2050 a její základ již do roku 2030.

Tiskové středisko Evropského parlamentu
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Evropská unie chce letos podepsat smlouvy až na 12 hasičských letadel, první, které by plně vlastnila, aby zlepšila svou schopnost bojovat s požáry vyvolanými změnou klimatu, uvedl šéf krizového řízení bloku. Je to nevyhnutní krok pro zajištění ochrany kritické infrastruktury členských zemí, zázemí pro všechny z nás.

EU v minulém roce zdvojnásobila svou stávající rezervní flotilu hasičských letadel poté, co ničivé požáry loni v létě v jižní Evropě vyčerpaly její předchozí kapacitu 13 plavidel.

Tato flotila se skládá z 28 letadel, která EU platí za pronájem od vlastních flotil zemí EU nebo na trhu, aby vytvořila celoblokovou nárazníkovou oblast v období požárů. Očekává se, že zdvojnásobení čísel bude stát 23 milionů eur, uvedla Evropská komise, výkonná složka EU.

Ale vzhledem k tomu, že změna klimatu zvyšuje riziko vážných požárů, komisař EU pro krizové řízení Janez Lenarcic uvedl, že Brusel chce letos podepsat smlouvy na nákup 12 ks vlastněných EU a dalších 12 na posílení vlastních národních flotil zemí.

Evropa čelí dalšímu létu katastrofálního extrémního počasí. Lesní požáry v Řecku zabily tři lidi a způsobily evakuaci tisíců turistů, zatímco italští hasiči uvedli, že od neděle do úterý bojovali s téměř 1400 požáry.

Lenarcic řekl, že dopady způsobené změnou klimatu nyní stojí Evropu nejméně desítky miliard eur ročně – náklady, které by se roztočily, pokud země naléhavě nesníží spalování fosilních paliv a emise CO2 ohřívající planetu.

„Zelený přechod nebude levný. Ale co musíme našim občanům, voličům, voličům vysvětlit, je, že pokud se to neudělá, následky budou mnohem dražší,“ řekl.

_____________________________________________________
  • Extra smlouvy kromě Řecka podepíší Chorvatsko, Francie, Itálie, Portugalsko a Španělsko.

    "První letadla by mohla být dodána o dva roky později a celá flotila by mohla být dokončena do konce desetiletí," řekl komisař agentuře Reuters.

    Společnost De Havilland Canada, která si zajistila práva na Canadair od bývalého kanadského výrobce Bombardier, uvedla v prohlášení, že dokončuje přezkoumání návrhu modelu DHC-515 a očekává „dokončení smluv s našimi zákazníky v příštích měsících, přičemž první dodávka před požární sezónou 2027“.
https://dehavilland.com/en/news/posts/d ... irefighter

Bombardier kdysi nasytila trh a pak program zrušila jako neefektivní. :idea:

_____________________________________________________

z 05/2023

Rozšířená rezerva hasičských letadel rescEU bude nyní sestávat z 24 letadel a 4 vrtulníků poskytnutých 10 členskými státy. Rozdělení příspěvků je následující:

Chorvatsko: Dva střední nakládací letouny
Kypr: Dva lehké letouny
Česko: Dva vrtulníky
Francie: Dva střední nakládací letouny a jeden vrtulník
Německo: Dva lehké letouny
Řecko: Dva střední nakládací letouny, dva lehké letouny a jeden vrtulník
Itálie: Dva střední nakládací letouny a dvě lehká letadla
Portugalsko: Dvě lehká letadla
Španělsko: Dvě střední nakládací letadla
Švédsko: Čtyři lehká letadla

Dále se Rakousko, Bulharsko, Finsko, Francie, Německo, Lotyšsko, Malta, Polsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko zavázaly vyslat téměř 450 hasičů, kteří budou umístěni v Řecku, Francii a Portugalsku.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

7h jízda z Francie (u Paříže) do Maroka - tedy trasa Francii a Španělskem, aktuální záběry vybrané trasy:

Obrázek

za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Aram96
Příspěvky: 7855
Registrován: 13.8.2018 20:56:09
Bydliště: A88-R43-D43-I/43-I/73-?-?

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Aram96 »

Jen vidím slovní spojení "elektrické nabíjecí parky" a už mě jímá hrůza. Mám si pod tím představit něco jako logistické parky či FVE parky ? :twisted:
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

7. ČERVNA 2023

EK navrhuje roční rozpočet EU na rok 2024

Evropská komise (EK) dne 7. června 2023 navrhla roční rozpočet EU na rok 2024 ve výši 189,3 miliardy EUR. Rozpočet doplní odhadem 113 miliard EUR v platbách na granty v rámci NextGenerationEU, nástroje EU pro obnovu po pandemii.

EK poukazuje na to, že EU čelila v posledních letech výjimečným výzvám, včetně rychle rostoucí inflace, která vyvinula značný tlak na schopnost rozpočtu dále reagovat na nový vývoj. Návrh rozpočtu na rok 2024 upřednostňuje zelené a digitální výdaje a měl by se zabývat nejzásadnějšími potřebami obnovy členských států EU a partnerů EU na celém světě. EK také zdůrazňuje, že bude i nadále stát při Ukrajině tak dlouho, jak to bude potřeba, a posoudí budoucí podporu Ukrajině v souvislosti s nadcházejícím přezkumem jejího dlouhodobého rozpočtu na období 2021–2027.

Z navrhovaného ročního rozpočtu ve výši 189 miliard EUR na rok 2024 jsou pro priority se zvláštním významem pro výzkum a inovace navrženy tyto částky (v závazcích):

47,9 miliard EUR na regionální rozvoj a soudržnost na podporu hospodářské, sociální a územní soudržnosti, jakož i na infrastrukturu podporující zelenou transformaci a prioritní projekty Unie.
13,6 miliardy EUR na výzkum a inovace, z toho 12,8 miliardy EUR na Horizont Evropa. Návrh rozpočtu rovněž zahrnuje financování zákona o evropských čipech v rámci programu Horizont Evropa a prostřednictvím přesunů z jiných programů.
4,6 miliardy EUR na evropské strategické investice, z toho 2,7 miliardy EUR na Nástroj pro propojení Evropy, 1,3 miliardy EUR na program Digitální Evropa a 348 milionů EUR na InvestEU na klíčové priority (výzkum a inovace, dvojitá zelená a digitální transformace, zdraví). sektor a strategické technologie).
2,1 miliardy EUR na výdaje věnované vesmíru, zejména na Evropský vesmírný program.
2,4 miliardy EUR na opatření v oblasti životního prostředí a klimatu, z toho 745 milionů EUR na program LIFE a 1,5 miliardy EUR na Fond pro spravedlivou transformaci.
1,6 miliardy EUR na řešení problémů v oblasti obrany, z toho 638 milionů EUR na podporu rozvoje schopností a výzkumu v rámci Evropského obranného fondu (EDF)

Návrh rozpočtu na rok 2024 je součástí dlouhodobého rozpočtu Unie, jak byl přijat na konci roku 2020, včetně následných technických úprav, a snaží se přeměnit své priority v konkrétní roční výsledky. Podle EK zůstává rozpočet na cestě k vyčlenění 30 % dlouhodobého rozpočtu a nástroje obnovy NextGenerationEU na boj proti změně klimatu.

https://ec.europa.eu/commission/pressco ... ip_23_3062
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Dálnice: tyto dvě sousední země chtějí zvýšit limit na 150 km/h

Ve Francii je rychlost na dálnici omezena na 130 km/h, ve Španělsku nebo Belgii je to spíše 120 km/h. V Německu se úřady spoléhají na odpovědnost motoristů za regulaci rychlosti. Takhle se dá pokračovat. V minulosti chtělo Slovensko zavést na několika úsecích 150 km/h, ale z nápadu sešlo prý pro nevyhovující nájezdové větvy a špatné stavební normy, resp. dálnice, která vyhovovala byla zase přeplněná tranzitem. Jsou státy, které počítají spíš se snižováním rychlosti z ekologických důvodů. Jako Francie, kde je kalkulace, že na 100 km by snížení o 10 km/h značilo úsporu 1 litre paliva. Nebo Rakousko, kde se více hledí na hlukovou normu.

Proti tomuto proudu se staví Česká republika, ve které byl přijat zákon, který vstoupí v platnost v lednu 2024. Automobilům umožní jet rychlostí 150 km/h namísto současných 130 km/h. I když jen někde a jen někdy.

O podobném modelu se uvažuje také v Itálii. Ministerstvo dopravy chce také dosáhnout zvýšení rychlosti na 150 km/h na více než 1500 km dálnic. Tyto nové rychlosti ovlivňují nejširší části. Tam to má jít německým modelem, ale odpor je proti tomu ekologický ve smyslu tvorby emisí, kde aktivisté žádají celkové snížení na 100 km/h.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Diaľničiar
VIP
Příspěvky: 22513
Registrován: 15.3.2009 20:16:13
Bydliště: EU, IL

Re: Evropská unie všeobecně + seznam států

Příspěvek od Diaľničiar »

Dne 26. září 2023 vyhlásila Evropská komise výběrová řízení na nástroj Connecting Europe Facility (CEF) pro oblast dopravy ve výši 7 miliard eur. Cílem výběrových řízení je spolufinancovat projekty, které přispějí ke zvýšení udržitelnosti panevropské dopravní sítě TEN-T a dosažení cílů Evropské zelené dohody snížit do roku 2050 emise z dopravy o 90 procent.

EU potřebuje účinný a propojený multimodální dopravní systém pro osobní i nákladní dopravu. To zahrnuje dostupnou, spolehlivou a účinnou železniční síť, zlepšenou vnitrozemskou plavbu a přístavní infrastrukturu, vyvážené propojení mezi druhy dopravy a zvýšenou automatizaci a interoperabilitu pro větší efektivitu a bezpečnost dopravní sítě.

Výběrová řízení pokrývají hlavní a komplexní síť TEN-T v následujících oblastech:

* železnice,
* vnitrozemské vodní cesty,
* námořní přístavy a přístavy na vnitrozemských vodních cestách,
* bezpečnost silničního provozu,
* železniční a silniční terminály,
* multimodální logistické platformy,
* multimodální osobní uzly,
* inteligentní a interoperabilní dopravní aplikace,
* bezpečná a spolehlivá mobilita,
* odolnost infrastruktury.
za lepší silnice a dálnice
Historie výstavby v HR
čtěte a hlasujte
Odpovědět

Zpět na „Evropská unie“